Novinky a zajímavosti ze světa piva

Společnost Pivovary Staropramen obdržela dvě prestižní ocenění v HR oblasti. Nejenže obhájila mezinárodní certifikaci Top Employer 2024, zabodovala také mezi studenty v českém žebříčku TOP Zaměstnavatelé 2024, kde v kategorii Spotřebitelský průmysl stoupla hned o dvě příčky na osmé místo. Ocenění Top Employer je každoročně udělováno firmám, které svým zaměstnancům poskytují kvalitní pracovní prostředí a zároveň v této oblasti trvale usilují o další rozvoj. TOP Zaměstnavatele již tradičně vybírají vysokoškoláci a studenti středních škol.

Pivovary Staropramen obhájily ocenění Top Employer
Certifikát Top Employer uděluje organizace Top Employers Institute, která se již od roku 1991 věnuje důslednému a nezávislému hodnocení zaměstnavatelů po celém světě. Tento detailní průzkum se zaměřuje na šest oblastí, které se dále skládají z 20 podoblastí jako je HR strategie, pracovní prostředí, získávání talentů, vzdělávání, diverzita, rovnost, inkluze a další. Program již certifikoval a ocenil více než 2 300 Top zaměstnavatelů ve 121 zemích na pěti kontinentech. Organizace zároveň poskytuje užitečné rady, doporučení a návody, aby pomohla společnostem dosahovat vyššího standardu v péči o zaměstnance.

Pivovary Staropramen poprvé certifikát Top Employer Česká republika získaly v roce 2023 a zařadily se tak po bok ostatních zemí ze skupiny Molson Coors Beverage Company z regionu střední a východní Evropy Toto ocenění obdržely i jiné přední firmy napříč odvětvími.

Ocenění Top Employer Česká republika 2024 je pro společnost Pivovary Staropramen dalším důležitým milníkem v její dlouhé a bohaté historii. „Jsme nadšeni, že se nám podařilo získat tak významné ocenění. Potvrzuje to, že se v personální oblasti ubíráme správnou cestou a že lidé jsou pro nás opravdu na prvním místě. Díky jejich angažovanosti, kreativitě a oddanosti patří naše značky mezi nejoblíbenější nejenom v Česku, ale i ve světě,“ uvádí Lucie Benešová, HR ředitelka společnosti Pivovary Staropramen.

Certifikát Top Employer je nejen odměnou za dosavadní úspěchy, ale také motivací do budoucna. Titul musejí společnosti každoročně obhajovat. „Ocenění Top Employer Česká republika 2024 je pro nás nejen zadostiučiněním, ale i velkým závazkem do budoucna. Naším cílem je samozřejmě na letošní úspěch navázat a certifikát si dlouhodobě udržet. Věříme, že cenná zpětná vazba, kterou jsme díky certifikaci získali, nám v našem úsilí pomůže,“ dodává Lucie Benešová.

Společnost boduje i u studentů
Každoročně sestavovaný žebříček TOP Zaměstnavatelé vzniká na základě vnímání zaměstnavatelů studenty středních a vysokých škol. Ve 13. ročníku této prestižní a na českém trhu unikátní studie hlasovalo celkem 11 416 studentů českých vysokých škol a 4 118 středoškoláků. Sběr dat probíhal od 2. října do 15. prosince 2023 formou online dotazníku, který sestavila a vyhodnotila Asociace studentů a absolventů ve spolupráci s výzkumnou agenturou NIQ.

Ocenění Top Zaměstnavatel 2024 je pro společnost Pivovary Staropramen dalším důležitým ukazatelem, že je pro mladé lidi stále atraktivnějším místem, kde by chtěli pracovat. „Věříme, že k tomuto posunu přispěly naše loňské aktivity zaměřené na studenty. Již tradičně se jednalo o exkurze a studentské praxe jak na Smíchově, tak v Ostravě. Zároveň jsme v loňském roce navázali bližší spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou v Praze (ČZU), kde studenti zpracovávali případové studie v oblasti HR, pravidelně jsme přednášeli na téma diverzity managementu, udržitelného přístupu k podnikání a podobně,“ uzavírá Lucie Benešová.

Program pivních speciálů Volba sládků Plzeňského Prazdroje se dlouhodobě snaží podporovat rozmanitost českého pivního trhu. V březnu a dubnu se tak Prazdroj spojil se všemi fungujícími klášterními pivovary a společně uvařili velikonoční speciály Poutní. Všechna piva budou moci spotřebitelé ochutnat 27. dubna na Festivalu klášterních pivovarů v Břevnovském klášterním pivovaru sv. Vojtěcha. Volba sládků na pivobraní představí dokonce dva druhy speciálů – Poutní Březnové a nové Poutní Dubnové.

Od roku 2015 Volba sládků každý měsíc přináší na českou pivní scénu speciály nejrůznějších chutí a stylů. V roce 2018 odstartovala pravidelná spolupráce s minipivovary, přičemž od té doby jsou společné projekty nedílnou součástí programu a vždy se těší velké oblibě. Nyní však Prazdroj kromě zóny malých pivovarů na Pilsner Festu pořádá historicky první festival minipivovarů. Zúčastní se ho všech pět klášterních minipivovarů, které byly zapojeny do dvouměsíčního velikonočního projektu „Poutní“.

Festival klášterních pivovarů a Volby sládků Plzeňského Prazdroje se uskuteční v sobotu
27. dubna od 11 do 22 hodin na dvoře Břevnovského klášterního pivovaru. Návštěvníci se mohou těšit na oba prazdrojské Poutní speciály i další speciály z Klášterního pivovaru Břevnov, Klášterního pivovaru Strahov, Klášterního pivovaru Osseg, Klášterního pivovaru Želiv a Klášterního pivovaru Porta Coeli.

Kromě skvělého piva se mohou návštěvníci těšit i na dobré jídlo, živou hudbu, školu čepování od mistrů výčepních, ukázku historického vaření piva, prohlídky Břevnovského klášterního pivovaru a zajímavé besedy se sládky.

„Chtěli jsme naše Poutní putování zakončit tam, kde to všechno začalo, na Břevnově. S Břevnovským klášterním pivovarem vznikla tradice společného vaření nakuřovaných velikonočních speciálů a zde jsme se taky dohodli na přizvání ke spolupráci ostatní české klášterní pivovary. Celý projekt proto chceme zakončit velkolepě – prvním festivalem minipivovarů pořádaný Plzeňským Prazdrojem. Budeme se na všechny těšit!“ uvádí Tomáš Drahoňovský, manažer Volby sládků.

K ochutnání bude i dubnový speciál Volby sládků, který je plný sladových a sušenkových tónů, lehkého aroma kouře pocházející z použitého sladu a také z dubového dřeva, kterému dominují tóny vanilky, cherry a koření. Obsahuje 5,5 % alkoholu a stupňovitost je 13,5 stupně. Jedná se o světlý (15 EBC) spodně kvašený Oak Aged Lager, který má 32 IBU a dozrával na dubovém dřevě. Ostatní Poutní varianty vychází rovněž z ingrediencí typických pro klášterní pivovarnictví, a mimo dubového dřeva jsou v nich použity bylinky či med.

Speciál Poutní Dubnové od Plzeňského Prazdroje si pivní fanoušci mohou vychutnat až do konce dubna v některé z více než 850 hospod a restauracích po celé České republice a ve více než 250 podnicích na Slovensku. Konkrétní podniky lze snadno najít na webu volbasladku.cz a volbasladkov.sk. Všechny zapojené klášterní pivovary prodávají svá piva ve vlastní distribučních sítích, o kterých informují na svých webových stránkách.

Pivovar Krušovice se svým pivem Bohém spouští celorepublikovou iniciativu na záchranu hospod s významem pro komunitu.
Pivo Bohém, z pivovaru Krušovice, startuje celorepublikovou iniciativu, v rámci které chce pomoci zachránit vybrané hospody. Projekt „Ať tu po nás něco zůstane“ má za cíl pomoci zachování kulturního dědictví, které hospody a pivovarnictví v České republice představují.

„Pivnice a výčepy často bývají srdcem vesnic a městských čtvrtí, kde se potkávají sousedé, přátelé i náhodní hosté. Proto jsme se spolu s Krušovickým Bohémem rozhodli zavázat k jejich zachování pro další generace. Komunita a setkávání je to, na čem česká kultura vždy stála, zároveň také věříme, že pivo může mít poslání lidi přivádět zpět k jednomu stolu a jsme přesvědčeni, že právě na těchto hodnotách bychom měli stavět i do budoucna,“ říká Dita Jacobson, Corporate Affairs Manager společnosti Heineken.

Do projektu se lze zapojit přes speciální webovou stránku, kde mohou lidé nominovat svou oblíbenou hospodu. Odborná porota vybere 12 finalistů z řad podniků, které mají pro komunitu největší význam. Široká veřejnost následně prostřednictvím hlasování zvolí z 12 finalistů vítěze, kterého krušovický pivovar podpoří částkou půl milionu korun určenou na opravy, vylepšení či zahrnutí prvků, které podpoří komunitní život. Výherce dále získá zásobu piva a pivovarnická společnost mu poskytne odborné poradenství on-trade specialisty z Krušovic.

„Prémiový ležák Bohém z Krušovic je představitel české kultury, jejíž nedílnou součástí je hospoda a pospolitost v ní. Proto nám jako značce dává smysl stavět do popředí hodnoty, které nám odjakživa byly vlastní, a na které se někdy zapomíná – setkávání, přátelství a sdílení okamžiků nad půllitrem dobře načepovaného piva,“ dodává Pavel Vácha, Brand Manager značky Krušovice.

První místo v potravinářském odvětví, čtvrté místo v celkovém pořadí, jediný pivovar mezi oceněnými. Rodinný pivovar Bernard zaznamenal velký úspěch v Czech Top 100, prestižním žebříčku nejvýznamnějších firem České republiky.

„Náš dosud nejlepší výsledek a přítomnost v první desítce Czech Top 100 přikládám tomu, že po celé roky opravdu makáme. Loni jsme uvařili rekordní množství piva, ale také jsme nedávno založili nadační fond pomoci, otevřeli návštěvnické centrum, zapojili jsme zákazníky přímo do hodnocení kvality našeho piva, komunikujeme. To zřejmě porotci zaregistrovali a ohodnotili. Jsme samozřejmě velmi potěšeni,“ řekl k udělení prestižního ocenění spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard.

„Věříme tomu, že má smysl se vytrvale snažit vařit co nejlepší pivo. A my se o to snažíme každý den. Nejen, že to vyžaduje práci, nikdy nekončící učení se a hledání, ale především nás to pořád velmi baví. Myslím, že to musí lidé cítit, že jim nabízíme nejen pivo, ale i náš vztah k tomuto úžasnému nápoji,“ připojil svůj pohled vrchní sládek a generální ředitel pivovaru Josef Vávra.

Spolumajitelé Stanislav Bernard a Josef Vávra proměnili pivovar původně určený k zániku v jeden z nejmodernějších a nejúspěšnějších provozů u nás. Pivovar sídlící na Vysočině v Humpolci exportuje dvacet procent své produkce do 25 zemí světa, nejvíce na Slovensko, do Švédska a do Bulharska. Rodinný pivovar Bernard zaměstnává 260 lidí, dalších 30 osob pak humnová Sladovna Bernard v Rajhradě u Brna. V roce 2022 pivovar otevřel ve svém areálu Návštěvnické centrum Bernard.

Czech Top 100
Žebříček „100 nejvýznamnějších firem České republiky“ je prvním a současně nejdéle trvajícím projektem v oblasti vyhodnocování a udělování cen v oblasti české ekonomiky. Posláním je poskytovat odborný a zvláště laické veřejnosti rychlý, stručný a dostatečně reprezentativní přehled o těch subjektech české ekonomiky, které tvoří její páteř.

Baron František Ringhoffer je považován za otce pivovaru ve Velkých Popovicích. Své sny neúnavně měnil ve skutečnost. Okolní krajinu přitom přetvářel tak, aby sloužila i dalším generacím. Jeho příběh dnes připomíná turistická stezka, která začíná v Mirošovicích a končí v Kamenici.

František Ringhoffer (1817–1873) pocházel z významné rodiny průmyslníků. S kotlářstvím začal už jeho dědeček Franz Ringhoffer, který do Čech přišel z Vídně. Mladý František po studiích vyrazil na cestu za zkušenostmi po Evropě, čehož později bohatě využil při budování moderních průmyslových závodů. Mimo jiné v roce 1851 vybudoval továrnu na výrobu železničních vagónů v Praze na Smíchově

„Protože Praha byla velice rušná a on nebyl dobrého zdraví, tak přenesl své podnikatelské záměry sem do krásné krajiny,“ vysvětluje vedoucí návštěvnického centra Pivovaru Velké Popovice Eva Kršňáková, proč se František Ringhoffer rozhodl přestěhovat s celou rodinou. Investoval do nákupu budov, pozemků a měděného hamru v Kamenici.

Ke kamenickému panství připojil další državy a na místo dvou menších pivovarů začal budovat nový ve Velkých Popovicích. „Původní pivovar, který Ringhofferové měli byl ve Štiřínském zámku, ale protože byl už neprosperující, prakticky zanedbaný, rozhodl se pro vybudování nového pivovaru,“ popisuje Eva Kršňáková.

Pivovar měl vařit pivo hlavně pro zaměstnance smíchovských továren. „Pro nakoupení pozemků byla rozhodující voda, ta se v okolí Velkých Popovic nachází a dodneška pivovar čerpá vodu z asi 11 studní.“

Za šlechetnost baronem
Voda z Mariánské studánky v Kamenici byla tak výborná, že si ji František Ringhoffer nechával posílat až na Smíchov. Prvního piva se ale nedočkal, umírá rok před jeho uvařením. Ještě před tím se ale dočkal ocenění jeho šlechetnosti a práce pro veřejné blaho od samotného císaře Františka Josefa. Ten mu udělil titul barona.

Průmyslník František Ringhoffer spravoval krajinu s velkou odpovědností. Levnou mouku, chléb a mléko z produkce statků svého zaměstnavatele si mohli nakoupit i dělníci ze smíchovské továrny.

Stopy jeho hospodaření jsou zde viditelné dodnes. Nejzajímavějšími místy vás provede naučná stezka. Každoročně se můžete také vydat na pochod Krajinou barona Ringhoffera. Letos se bude konat v sobotu 20. dubna. Trasa měří 20 kilometrů, začíná na nádraží v Mirošovicích a končí v Kamenici. Její součástí budou zastávky, kde vás čeká zábavný program i povídání o životě významného českého průmyslníka a humanisty.

Staropramen představuje ležák Extra Chmel, první pivo z dílny smíchovského pivovaru, které je chmeleno v různých fázích výroby jedinou odrůdou chmele. Díky této metodě vynikne hořkost a aroma české odrůdy chmele Premiant. Staropramen tímto krokem reaguje na oblibu hořkých, chuťově výrazných piv. V obchodech a vybraných provozovnách bude novinka k dostání od druhé poloviny dubna.

Staropramen Extra Chmel navazuje na svého úspěšného předchůdce Staropramen Extra Chmelenou 12, kterou na Smíchově poprvé uvařili jako limitovanou várku u příležitosti Dnů českého piva. Odezva milovníků piva byla více než pozitivní, proto se ležák stal součástí stále pivní nabídky.

„V loňském roce jsme se rozhodli původní recepturu inovovat,“ vysvětluje Jan Špaček, vrchní sládek pivovaru Staropramen a pokračuje: „Použili jsme metodu single hop. To znamená, že jsme k chmelení využili jedinou odrůdu chmele. Vybrali jsme odrůdu Premiant, kterou jsme využili nejen na varně v různých fázích chmelovaru, ale i pro chmelení za studena. Díky tomu získal Staropramen Extra Chmel svůj typický charakter, intenzivní chmelovou hořkost i osobité aroma.“ Výsledkem je dobře pitelný ležák s plnou chutí a vyšší vyváženou hořkostí vybízející k dalšímu napití. Jedná se o pivo s nejvyšší hořkostí v portfoliu ležáků z dílny pivovaru Staropramen.

V obchodech bude Extra Chmel k dostání v plechovkách a ve vybraných provozovnách si jej budou moci hosté vychutnat na čepu. Možnost otestovat tuto novinku budou mít i návštěvníci oblíbené akce Výčep pod komínem, která proběhne 25.dubna od 17 hodin na dvoře pivovaru Staropramen.

Pivovary i hospodští s obavami vyhlížejí letní sezonu. Kvůli silnému zdražení piva mají strach z odlivu lidí od výčepů.
Dopoledne o druhém dubnovém víkendu to na nádvoří Plzeňského Prazdroje vypadá jako uprostřed letní sezony. Už od deseti hodin je horko skoro jako v červenci a skupinky prvních žíznivců, které dorazily na místní nefiltrovaný ležák, roztahují slunečníky, aby ochránily své hlavy před ostrými slunečními paprsky. Od venkovních stolů jsou slyšet charakteristické zvuky půllitru narážejícího na půllitr a bujarý smích. A také němčina, jíž tu teď mluví snad ještě víc hostů než česky.

Za výčepem stánku s pivem se otáčejí dva výčepní, vydávají hostům jednu „hladinku“ za druhou, stejně tak i „šnyty“. Nedostatek zákazníků? Tím podle svých slov vůbec netrpí. Když v jedenáct otevře vyhlášená restaurace Na Spilce, hned ji berou útokem další početné skupiny lidí. „Nemáte rezervaci? Tak to bude špatné, až do večera tu máme úplně plno,“ omlouvá se číšník, který u vchodu do hlavního sálu pivovarské restaurace usazuje hosty.

Stejný obrázek je k vidění večer v centru „hlavního města piva“. Nejvyhlášenější místní hospody Na Parkánu nebo U Salzmannů praskají ve švech, mezi stoly pobíhají servírky a číšníci s plnýma rukama orosených půllitrů. Najít pár volných míst je nemožné. Nic nenaznačuje, že by snad hospody měly problém s nedostatkem

Zdaleka ne všude je ale situace hospodských tak zalitá sluncem jako v plzeňských výčepech na začátku pivní sezony. Restaurace v menších městech a především na venkově vyhlížejí letošní rok s obavami. Po covidové katastrofě doufaly v návrat do „normálu“, jenže přišla válka na Ukrajině, po ní energetická krize, dvouciferná inflace a ekonomická recese. Nejoblíbenější český alkoholický nápoj kvůli tomu podražoval dlouho nevídaným tempem. K tomu se přidalo letošní zvýšení DPH z čepovaného piva, leckde vyhnalo cenu půllitru k 60 korunám.

Hospodští a pivovary nemají ani tak strach o to, že by Češi přestali pít pivo. Visí nad nimi ale jiná hrozba, a sice že drahota popožene trend změny pivní kultury posledních let, kdy se pivaři místo u výčepů napájeli raději doma – ať už z naraženého soudku, nebo z lahví a plechovek.

Čekání na návrat
Česko díky své pivní tradici patřilo dlouhá léta mezi evropské unikáty: v hospodách se vypilo více piva, než kolik si ho lidé koupili v obchodech. Nahrávala tomu cenová politika restaurací, kde desítka i dvanáctka patřily tradičně mezi nejlevnější položky nápojového lístku. Hospodští lákali zákazníky na laciné pivo a „dotovali“ ho z vyšších marží na nealko a jídlo.

Dříve se v hospodě vypilo na jedno posezení více piv, ale byly to spíše desítky. Dneska naopak stoupá obliba ležáků. „Ta nám loni vyrostla o tři procenta,“ říká v rozhovoru pro MF DNES Roman Trzaskalik, obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje.

Zároveň s tím ubývá tradičních vesnických hospod. V tuzemsku už chybějí ve zhruba tisícovce vesnic. Lidé zato čím dál tím častěji pijí pivo v kavárnách nebo u stánků u cyklostezek. Plzeňský Prazdroj podle Romana Trzaskalika dodává pivo zhruba do dvou a půl tisíce sezonních provozů a číslo každým rokem roste.

Budějovickému Budvaru loni vzrostly tržby meziročně o 11 procent na rekordních 3,37 miliardy korun. Posílil jak domácí prodej piva, tak export, který tvoří 72 procent z celkové produkce. Zvýšením vývozu dokázal nahradit ruský trh, o který přišel v roce 2022 po zahájení války Ruska s Ukrajinou. Loni se pivovar prosadil nově v Kongu a Jihoafrické republice. ČTK to dnes řekl ředitel národního podniku Petr Dvořák. Výsledek hospodaření zveřejní společnost na přelomu května a června. Pivovar v lednu informoval, že loni uvařil rekordních 1,865 milionu hektolitrů piva.

Budvaru na domácím trhu stoupl prodej piv meziročně o 3,8 procenta. Vývoz piva do zahraničí loni vzrostl o 4,62 procenta. Mezi nejvýznamnější trhy patřilo Německo následované Polskem, Slovenskem, Británií a Rakouskem, ale třeba i Kanada.

"Rok 2023 určitě můžeme považovat za úspěšný. Po v mnoha ohledech krizovém roce 2022 se nám podařilo rychle vrátit na růstovou trajektorii. Poděkování patří především našim zákazníkům, spotřebitelům, ale určitě také našim zaměstnancům,“ uvedl Dvořák. Budvar zaměstnává kolem 600 lidí, loni se jejich počet významně neměnil. V péči o zaměstnance podnik loni podle ředitele dostal několik ocenění, včetně titulu Zaměstnavatel roku 2023 Jihočeského kraje.

Budějovický Budvar by letos měl dokončit modernizaci varny. V další plánech je hledat úspory energií v provozu. Chce zavést detailní elektronický monitoring spotřeby energie. "Loni jsme různými dílčími kroky uspořili dvě až tři procenta, ale spíše hledáme cesty, jak si energii sami vyrábět. Proto chystáme projekt na stavební povolení pro solární panely, které by nám mohly pokrýt až 20 procent energie. Máme připravenou studii proveditelnosti bioplynové stanice, ta by mohla pokrýt další dvě desítky procent energie,“ uvedl Dvořák.

To souvisí s projektem Pivovar otevřený a zelený, který společnost představila začátkem roku. Jeho součástí je i rekonstrukce celého areálu včetně návštěvnického centra. V budoucnu by mohlo pojmout až 200.000 návštěvníků ročně. Podnik si nechal vypracovat studii, vypsal architektonickou soutěž a její výsledky budou letos v červenci. Přestavění areálu na ekologičtější a úspornější provoz Budvar plánuje mít hotové v roce 2028.

Pivo zdražil Budvar loni dvakrát. Nejdřív na začátku roku, pak znovu na konci, kdy čepované podražilo o korunu, balené pivo o korunu až dvě. Ředitel v lednu ČTK řekl, že Budvar zdražil méně, než o kolik mu vzrostly náklady. Za poslední dva roky stouply o 22 procent, za stejnou dobu zdražil o 16 procent.

V roce 2022 měl Budvar tržby z prodeje výrobků a služeb 3,03 miliardy korun a zisk po zdanění 200,8 milionu. Vyplývá to z výroční zprávy. Loni odvedl Budvar do státního rozpočtu 250 milionů korun, letos s tímto odvodem vláda nepočítá, vyplývá ze státního rozpočtu.

Rostoucí náklady a nižší poptávka po pivu způsobila, že počet insolvencí malých řemeslných pivovarů ve Velké Británii se za loňský rok zvýšil na 52. O rok předtím jich přitom zavřelo pouze pětatřicet. Právě malé pivovary jsou ohroženy nejvíce, rostoucí náklady a nižší poptávka po jejich produktech jde ruku v ruce s útlumem britského hospodského segmentu.

Menší pivovary trápí rostoucí úrokové sazby i vyšší provozní náklady. Mnohé z nich byly totiž nuceny spoléhat se na dluh při financování zařízení, surovin a v některých případech i samotných provozních nákladů. Průzkum společnosti Price Bailey tvrdí, že rostoucí úrokové sazby a omezování balíčku na podporu energetiky znamenají, že stále více pivovarů nedokáže splácet úvěry, což je přivádí do platební neschopnosti. V roce 2022 bylo ve Velké Británii 1 779 malých nebo řemeslných pivovarů. Informaci přinesl portál The Guardian.

„Mnoho z těchto podniků sázelo na to, že úrokové sazby zůstanou nízké, ale vzhledem k jejich prudkému nárůstu jich mnoho není schopno splácet úvěry,“ potvrzuje Matt Howard, vedoucí oddělení insolvence a vymáhání pohledávek ve společnosti Price Bailey. Čím déle zůstanou sazby na současné úrovni, tím více pivovarů se podle něj pravděpodobně dostane do červených čísel.

S růstem sazeb banky vyvíjejí tlak na podniky, aby splácely kapitál i úroky z úvěrů. Právě to se ukázalo jako poslední hřebíček do rakve pro mnoho především malých pivovarů.

Klesl počet pijáků
K problémům řemeslných pivovarů zároveň přispěl i fakt, že se výroba ještě nevzpamatovala z pandemie. Zpráva Sdružení nezávislých pivovarů (SIBA) zjistila, že průměrná roční produkce pro rok 2022 zůstala o 11 procent nižší než v roce 2019. Spotřebitelská poptávka se rovněž snížila, z velké části v důsledku krize životních nákladů.

„Vzhledem k tomu, že mnoho minipivovarů se v prvních letech své činnosti potýká s dluhy, stačí, aby se trh na krátkou dobu zatřásl a neudržitelné dluhy se začnou hromadit,“ říká Howard. Potíže v restauračním segmentu mají vliv i na řemeslné pivovary, které prodávají malé várky do lokálních hospod.

Společnost SIBA uvedla, že více než pětina spotřebitelů za posledních 12 měsíců nenavštívila žádnou hospodu, rovněž výrazně poklesl celkový počet konzumentů piva. Počet zrušených hospod v Británii loni dosáhl rekordních čísel, muselo zavřít celkem 769 podniků. V roce 2022 to přitom bylo jen málo přes pět set. „Hospody jsou méně ochotné riskovat s novými pivy, pokud trvá nejistá poptávka ze strany spotřebitelů,“ vysvětluje Howard.

Rob Fink, zakladatel a výkonný ředitel nezávislého nealkoholického pivovaru Big Drop, říká, že rozmach tohoto odvětví způsobil, že se piva malých pivovarů hůře dostávají na pulty. „Nezávislý sektor nyní zoufale hledá způsoby, jak by se prosadil,“ dodává. Větší pivovary se podle něj totiž stále více přesouvají do sektoru řemeslného piva, a to buď vývojem vlastních produktů, anebo akvizicí menších značek. „To znamená, že supermarkety věnují méně místa v regálech menším, často dražším značkám, zejména v této ekonomické situaci,“ uzavírá podnikatel podle The Guardianu.