Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Minipivovar v Chříči na Plzeňsku je zároveň chráněnou dílnou

Publikováno:před rokemZdroj:Rozhlas.czAutor:Ľubomír SmatanaChříč

Skoro každý týden přibude v Česku jeden minipivovar. Ovšem takový, jaký vyrostl letos v srpnu v Chříči na severním Plzeňsku, jinde nenajdete. Ve zděné peci pod kotlem topí metrovými poleny. Zaměstnávají osm klientů z ústavu sociální péče, takže pivovar je zároveň chráněnou dílnou a k tomu všemu provozují i muzeum nebo kino. A to má přitom obec Chříč zhruba dvě stě stálých obyvatel.

„Původně jsme si představovali, že bychom dělali keramiku nebo se dřevem. Keramickou chráněnou dílnu lze ale jen těžko dostat do plusu, protože lidé si kupují hrnky často jen ze soucitu, a ne proto, že by jich potřebovali mít 20 na poličce,“ říká Petr Jakubíček, správce pivovaru, a pokračuje:
„Kdežto pivo má tu výhodu, že se neustále konzumuje a lidé si tak budou kupovat další a další a budou z toho mít dobrý pocit.“

Pivovar je ekonomicky soběstačný, potvrzuje Jakubíček: „V tuto chvíli dokážeme zaplatit veškeré provozní výdaje, mzdy i splátky půjček. Vyjde to tak zhruba nula od nuly.“

Lidé, se před Vánocemi v pivovaru stavují třeba pro originální vánoční dárek, tak koupí piva podpoří i dobrou věc. A spokojenost je všestranná, dodává klient chráněné dílny Pavel:

„Jsme spokojeni, vedoucí je na nás hodný, vyděláme si nějaké peníze.“

Známý český pivovar Svijany plánuje otevřít pobočku v Gruzii

Publikováno:před rokemZdroj:Lidovky.czAutor:ČTKSvijany

Pivovar Svijany zvažuje výstavbu pivovaru v gruzínském Tbilisi. Firma tam chce vybudovat podnik o kapacitě několika set tisíc hektolitrů, který by měl v budoucnu zaměstnat několik desítek místních odborníků.

Náklady projektu se předběžně odhadují až na patnáct milionů eur. Zatím je ale v projektu podle zástupců pivovaru hodně neznámých, které mohou konečné rozhodnutí ovlivnit.

Záměr svijanského pivovaru byl podle ministerstva průmyslu a obchodu jedním z nejzajímavějších českých projektů představených ve středu na setkání českých firem s velvyslancem Gruzie v Česku.

„Svijany jsou čerstvé, nepasterované pivo, které lze obtížně exportovat do vzdálených zemí, proto jsme zvolili variantu, že bychom tam postavili nový závod,“ sdělil předseda představenstva Pivovaru Svijany Tomáš Kučera.

Gruzie je podle něj kolébka vína a lidé jsou tam na kvalitu alkoholických nápojů velmi citliví. „Trh s pivem tam neustále roste, takže tam vidíme velkou příležitost,“ dodal.

Projekt připravuje pivovar už zhruba rok. „Jasněji bychom měli mít začátkem příštího roku, kdy vyjede česká delegace do Gruzie a na oplátku by měl Českou republiku navštívit tamní premiér,“ dodala mluvčí pivovaru Petra Winklerová.

Česká čtyřka
Pokud dojde k realizaci projektu, mohl by být podle mluvčí pivovar v Gruzii do provozu uveden zhruba rok a půl od získání potřebných povolení. Pivovar Svijany chce věc zpočátku financovat z vlastních zdrojů, později by chtěl zapojit některou z bank.

Svijanský pivovar se loni zařadil na čtvrté místo mezi pivovary v zemi. Na trh dodal 570 tisíc hektolitrů piva. Hospodaření společnosti skončilo loni ziskem bezmála 171 milionů korun při miliardových tržbách.

Většinu piva přitom firma prodá na tuzemském trhu, tržby ze zahraničí loni tvořily sotva tři procenta tržeb pivovaru. Firma však otevřela vlastní pobočku na Slovensku a své exportní aktivity chce rozšiřovat na další trhy.

Ještě v roce 1997 přitom Pivovaru Svijany hrozilo uzavření, když podnik převzaly Pražské pivovary. Před likvidací ho tehdy zachránila skupina lidí kolem sládka Františka Horáka, který pak dlouhá léta podnik také vedl. Od obnovení výroby v roce 1998 se podařilo produkci pivovaru zvýšit více než čtrnáctinásobně především díky investicím za více než půl miliardy.

Pivovar si přes výrazné zvýšení výroby uchoval tradiční způsob vaření piva, využívá i původní suroviny - humnový slad a žatecký chmel.

Zubr čeká úspěch, vánočního speciálu navařil o pětinu víc

Publikováno:před rokemZdroj:Lidovky.czAutor:ČTKZubr

Kvůli rostoucí poptávce letos přerovský pivovar Zubr zvýšil o dvacet procent výstav čtrnáctistupňového zimního speciálu Zubr Maxxim, kterým zásobuje restaurace a prodejny. Speciální vánoční piva do své nabídky opět zařadily také jeho sesterské značky Holba a Litovel.

Ředitel Pivovaru Zubr Tomáš Pluháček vypočítává, že zatímco loni v Přerově uvařili 1000 hektolitrů vánočního speciálu Zubr Maxxim, tak letos se jeho produkce zvýšila na 1200 hektolitrů. „Rostoucí zájem o Maxxima je potvrzením trendu, že konzumenti stále častěji zkouší speciální piva, která zpestřují pivní nabídku,“ komentuje Pluháček. Sváteční Maxxim, který v ležáckých tancích dozrával tři měsíce, je nejoblíbenějším pivním speciálem přerovského pivovaru.

Litovel v předvánočním období uvedl na trh ALE, který je k dostání ve vybraných restauracích a barech. Svrchně kvašený speciál je podle sládka litovelského pivovaru Petra Kosteleckého pokračováním tradice z 18. a 19. století, kdy byl tento druh piv běžně rozšířen po celé Moravě. „V Litovli jsme se rozhodli navázat na vzácný um místních sládků a v roce 2012 jsme připravili vlastní ALE, který udržuje slavnou tradici a současně následuje moderní trendy,“ popisuje Kostelecký.

Nový pivní speciál ALE se v roce 2012 setkal s velkým úspěchem. Pivovar ho proto letos zařadil do vánoční nabídky, jejímž pilířem bylo v předchozích letech sváteční pivo Gustav.

Pozadu s vánočními speciály nezůstala ani Holba z Hanušovic na Šumpersku. „Nabízíme oblíbený Šerák Speciál 13,51 v novém dárkovém balení s osmi lahvemi. V obchodech je součástí vánoční nabídky a nechybí ani v restauracích,“ přibližuje mluvčí pivovaru Hana Matulová. Holba letos společně s vánočním speciálem distribuuje také nové pivní džbánky. „Kromě sympatického tvaru nabízí možnost dát si půllitr nebo třetinku, což konzumenti vítají,“ podotýká Matulová.

Pivovary se při vaření vánočních piv řídí speciálními recepturami. „Pro výrobu ALE se používají tři druhy speciálních chmelů, jejichž kombinace dává pivu svěžest a kořenitost citrusů. Dále pak tři druhy tuzemských ječných a karamelových sladů, které zaručují plnou chuť,“ uvedl Kostelecký.

Pivovary Zubr, Litovel a Holba patří do skupiny středomoravských pivovarů PMS. Jejich roční výstav je do jednoho milionu hektolitrů piva. Závody prodávají svá piva především na Moravě a ve východních Čechách.

Svijany z Gruzie? Pivovar plánuje výrobu v Tbilisi

Publikováno:před rokemZdroj:E15.czAutor:ČTKSvijany

Pivovar Svijany zvažuje výstavbu pivovaru v gruzínském Tbilisi. Firma tam chce vybudovat podnik o kapacitě několika set tisíc hektolitrů, který by měl v budoucnu zaměstnat několik desítek místních odborníků. Náklady projektu se předběžně odhadují až na 15 milionů eur (přes 400 milionů korun). Zatím je ale podle společnosti v projektu hodně neznámých, které mohou finální rozhodnutí ovlivnit.

Záměr svijanského pivovaru byl podle ministerstva průmyslu jedním z nejzajímavějších českých projektů představených ve středu na setkání českých firem s velvyslancem Gruzie v ČR. „Svijany jsou čerstvé, nepasterované pivo, které lze obtížně exportovat do vzdálených zemí, proto jsme zvolili variantu, že bychom tam postavili nový závod,“ sdělil šéf představenstva Pivovaru Svijany Tomáš Kučera.

Gruzie je podle něj kolébka vína a lidé jsou tam na kvalitu alkoholických nápojů velmi citliví. „Trh s pivem tam neustále roste, takže tam vidíme velkou příležitost,“ dodal. Projekt připravuje pivovar už zhruba rok. „Jasněji bychom měli mít začátkem příštího roku, kdy vyjede česká delegace do Gruzie a na oplátku by měl Českou republiku navštívit tamní premiér,“ dodala mluvčí pivovaru Petra Winklerová.

Financování z vlastní zdrojů
Pokud bude projekt realizován, mohl by být pivovar v Gruzii do provozu uveden zhruba rok a půl od získání potřebných povolení. Pivovar Svijany chce věc zpočátku financovat z vlastních zdrojů, později by chtěl zapojit některou z bank.

Svijany se loni zařadily na čtvrté místo mezi pivovary v zemi. Na trh dodaly 570 tisíc hektolitrů piva. Hospodaření společnosti skončilo loni ziskem bezmála 171 milionů korun při miliardových tržbách. Většinu piva přitom firma prodá na tuzemském trhu, tržby ze zahraničí loni tvořily sotva tři procenta tržeb pivovaru. Firma však otevřela vlastní pobočku na Slovensku a své exportní aktivity chce rozšiřovat na další trhy.

Reklama na pivo Bernard je rasistická, stěžují si lidé na Facebooku. Je to vyhrocené, tvrdí odborník

Publikováno:před rokemZdroj:Aktuálně.czAutor:Zuzana MockováBernard

Pivovar Bernard uveřejnil na Facebooku vizuál k nové reklamě na tmavé dvanáctistupňové pivo, které propaguje kreslená polonahá černoška. Lidé na Facebooku, kde se objevily stovky převážně negativních komentářů, považují reklamu za silně rasistickou a sexistickou. Mediální analytik Filip Rožánek vnímá celou kauzu jako přehnaně vyhrocenou. Sám pivovar je z reakcí lidí překvapený, za vyzněním reklamy si ale stojí.

Pivovar Bernard zvolil k propagaci svého tmavého piva vizuál, na kterém pózuje tančící černoška. Fotku umístil na svůj profil na Facebooku, kde ji rázem odsoudily stovky diskutujících. Lidé ji označili za rasistickou a sexistickou.

Pivovar kampaň stahovat nehodlá, za zbytečně vyhrocenou považuje celou situaci i mediální analytik.

"U nás umí ženy tančit nejen kolem plotny. Pánové, volenka! Dámy, zadejte se! Naše ČERNÁ DVANÁCTKA čeká třeba právě na Vás," uvedl pivovar svou novou reklamu. Humpolecký výrobce piva je známý svými provokativními kampaněmi, ve kterých si ze sebe dělá legraci i spolumajitel Stanislav Bernard.

"Asi hodně stojíte o kandidaturu na Sexistické prasátečko, co? No, za mě ji máte mít – rozhodně tohle nominuju," napsala na Facebook uživatelka Petra Němcová. A nebyla sama. "Na svých stránkách píšete, že k hodnotám které vyznáváte, patří spolupráce, odpovědnost a pozitivita. Já v téhle reklamě se silným rasistickým a sexistickým podtextem nevidím ani jedno," píše Klára Kolářová.

"Doufám, že tuto reklamu stáhnete a omluvíte se. Divím se, že si ještě toto v dnešní době může někdo dovolit," pohoršuje se další uživatelka.

Mnohým vadilo i spojení číslovky 12 s polonahou ženou. "Hodně nepovedený a pod úroveň. Máme mít chuť na dvanáctiletou? S Bernardem dneškem končím," zní pobouřený komentář Filipa Lachmanna.

Nad prudce negativní reakcí lidí ale kroutí hlavou mediální analytik a šéfredaktor týdeníku Marketing & Media Filip Rožánek. "Reakce jsou v tomto případě zbytečně vyhrocené. Bernard napodobuje konceptem i výtvarnou stránkou reklamní styl pin-up girls, který byl rozšířený hlavně v první polovině dvacátého století. Pro svou propagaci ho používá od února letošního roku, je to tedy dlouhodobý výtvarný záměr. Motiv černošky použil bez pobouření veřejnosti už v březnu u piva Černá lavina," vysvětluje Rožánek.

Takové reakce jsme vůbec nečekali
Ve stejném duchu se na Facebooku vyjádřil i pivovar Bernard. "Rozhodně se nejedná o rasistickou nebo sexistickou reklamu a už vůbec nijak nesouvisí se současnou velmi tragickou situací ve světě," vysvětluje pivovar a omlouvá se těm, které vyznění reklamy jakkoli urazilo.

Marketingové oddělení společnosti Bernard udivilo, jaký efekt na sociálních sítích reklama vyvolala. "Popravdě jsme takové reakce vůbec nečekali. Nenapadlo by nás, že přijde taková vlna bouře," říká marketingová specialistka pivovaru Jana Voborníková s tím, že je nutné vnímat reklamu jako celek patřící do velké kampaně.

Bernard nehodlá kampaň stahovat, podle vedení se totiž není za co stydět. Podobný názor má i mediální specialista Rožánek.

"Bernard se drží provokativního pojetí reklamy dlouhodobě, nijak tím nevybočuje ze svých zvyklostí. Jeho zpracování určitě nejde srovnávat třeba se dva roky starým vizuálem jednoho rodinného pivovaru, který lákal na "patnáctku" fotkou teenagerky, která si svůdně olizovala prsty s dodatkem, že čtrnáctka je ještě pod zákonem. Ve srovnání s tím Bernardovu reklamu tedy jako sexistickou nehodnotím," říká Rožánek s tím, že by reakce na sociální sítě neměla pivovaru uškodit. Cílová skupina podle něho pivo Bernard pít nepřestane.

Černá dvanáctka? Na Bernard se valí kritika kvůli ‚sexistické‘ reklamě

Publikováno:před rokemZdroj:Lidovky.czBernard

Reklama pivovaru Bernard vyvolala na internetu silnou kritiku. Plakát, na němž kolem půllitru tančí animovaná polonahá dívka s popiskem „u nás umí ženy tančit nejen kolem plotny“, mnozí označují za „sexistický“. Na Facebooku dokonce už vznikla i skupina, která pivovar bojkotuje. Ten si ale za svou reklamou stojí a proti výtkám se důrazně ohrazuje.

„U nás umí ženy tančit nejen kolem plotny. Pánové volenka! Dámy, zadejte se! Naše černá dvanáctka čeká třeba právě na Vás!“. Kvůli těmto slovům doprovázených obrázkem spoře oděné slečny na reklamě rodinného pivovaru Bernard vyvolala na sociálních sítích kontroverzní reakce.

Bojkot pivovaru
Mnozí na Facebooku útočí na reklamní tvůrce s dotazem, jestli bylo jejich záměrem umístění v soutěži Sexistické prasátečko, která pravidelně uděluje anticeny za nejsexističtější reklamy. Další uživatelé zas vyjadřují zklamání i pobouření. Reklamu totiž označují i za rasistickou. Jiní jim ale kontrují, že na reklamě nevidí nic nevhodného.

Na Facebooku dokonce už vznikla i skupina s názvem „Bojkot piva Bernard“. K té se ale připojily zatím jen čtyři desítky lidí. Kritici reklamy uvádí: „Bernard rozjíždí sexistickou reklamu - ale beze mě. Já si tohle pivo nedám, dokud reklamu nestáhne a své kreativce neproškolí v tom, jak poznat a nedělat sexistickou reklamu“.

Co pivo, to jedna pin up dívka
Pivovar si ale i přes silnou kritiku za svou reklamou stojí. Už v minulosti totiž zveřejnil podobně laděné reklamy s obrázky zobrazující takzvané „pin-up“ dívky vedle půllitru.

„Rozhodně se nejedná o rasistickou nebo sexistickou reklamu a už vůbec nijak nesouvisí se současnou velmi tragickou situací ve světě. Tuto reklamu používáme již dva roky, ovšem tento styl je známý již více než 80 let. Jedná se o retro reklamu ve stylu amerických pinups girls, která je ve světě velmi populární již mnoho desetiletí a využívají ji takové firmy, jako například Coca cola, Lucky Strike a podobně,“ uvádí v oficiální reakci pivovar.

V reklamě, která prezentuje různé druhy piva, prý spojují určité období s jednou pin up dívkou. „Věříme, že v tomto komplexním pohledu tuto reklamu pochopíte a pakliže Vás i nadále uráží, je nám to líto a omlouváme se Vám,“ píše na závěr příspěvku Bernard.

Babiš zlikviduje celou českou pivní kulturu. Ale jemu je to jedno.

Publikováno:před rokemZdroj:Parlamentní Listy

Ministr financí Andrej Babiš (ANO) nám se svou elektronickou evidencí tržeb chystá chmurnou budoucnost. Ta zahrnuje krach třetiny hospod a drastické zdražení v těch ostatních, dalo by se téměř nazvat až brutálním. Připravte se na půl litru piva za 80 korun. Nemluvě o dobrých obědech, ty podraží i o 100 procent. Svobodné fórum Pavla Šafra vysvětluje, proč bude opravdu zle. Slovák nám prý zničí českou pivní kulturu a bude mu to jedno.

České hospody a restaurace mají často už teď problém přežít. „Když se zeptáte majitele, jak to jde, řekne vám, že sotva přežívá, kdyby neměl hospodu ve vlastním a nepomáhali by mu manželka nebo příbuzní, nedokázal by hospodu utáhnout. Hosté pijí nejlacinější pivo za dvacku, z toho má hospodský osm korun. Z nich musí zaplatit nájem, energie, personál, a ještě by si měl vydělat na vybavení a nějaký zisk. Kdyby nekrátil daně, hospoda by zkrachovala už dávno a v obci by nebylo vůbec nic, jen do práce a domů. Celý život,“ píše Jan Jetmar.

Pokud tedy Babiš tvrdí, že od hospod získá dalších 12,5 miliardy, musí k tomu také dodat, že asi 30 procent hospod tím pohřbí. Ty, které přežijí, budou nuceny zdražit pivo na 60 až 80 korun „za jeden kousek“. Vítejte v nové realitě ministra financí a miliardáře. EET tedy zaplatí každý občan, který zajde do hospody. Vydá z peněženky asi 1 250 korun navíc rok co rok. To povede k tomu, že už tak dost spořiví Češi přestanou dávat spropitné a hostinští budou nuceni zvednout platy personálu. A znovu se to odrazí v cenách. Sečteno a podtrženo, zdraží nejen pivo, ale i vaše oblíbená jídla, a to ne málo. Třeba i o 100 procent.

„Skončí tisíce hospod a desetitisíce lidí budou na pracáku. Budeme mít vymazlené hospody, kam budeme chodit jen párkrát do roka ve svátek a usrkávat pivo ze třetinky na stopce. Bude tam krásné, čisté prostředí a nezakouřeno. Ale nebudou tam hosté. Kdo na světě je ochoten dát za desítku gambáč osm pětek? Nikdo. Ani blázen,“ pokračuje autor v popisu neradostné budoucnosti, za kterou budeme moci poděkovat Babišovi.

Současný šéf státní kasy tak během krátké doby rozmetá celou pivní kulturu, ale ani ho to nebude moc trápit, neb je Slovák a pivu stejně nerozumí, dodává pan Jetmar. Miliardář je prý navíc živ z řady dotací, takže může být v klidu. Pokud se tedy proti němu Češi nevzbouří. Už Haškův dobrý voják Švejk přece říkal, že vláda, která zdraží pivo, padne.

Zveřejňování smluv nás připraví o miliardu v tržbě, varuje šéf Budvaru

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czAutor:Martin BenešBudvar

Od 1. července má pro stát, kraje, obce a státní firmy začít platit povinnost zveřejňovat veškeré smlouvy nad 50 tisíc korun. Týká se to i pivovaru Budějovický Budvar. Národnímu podniku to může podle ředitele Jiřího Bočka přinést obrovské problémy a ztrátu až miliardy korun v tržbách.

Zákon o centrálním registru smluv má platit od 1. července. Do té doby národní podnik bude doufat, že ještě dojde k novelizaci, která by Budvar ze seznamu takzvaných povinných subjektů vyřadila.

„Téměř každá naše smlouva je nad stanovenou hranicí 50 tisíc korun. Jsou to tisíce smluv. Pro veřejnost je to stejně naprosto bez smyslu. Především by se tam koukala konkurence,“ poukazuje ředitel pivovaru Jiří Boček.

Upozorňuje, že by to mělo na Budějovický Budvar pouze negativní dopady. „A to i v oblasti soudních sporů se společností Anheuser-Busch,“ míní Boček.

Proč by mělo mít na Budějovický Budvar zveřejnění smluv tak tvrdé dopady?
Budvar uzavírá smlouvy se zahraničními partnery. V našem odvětví je naprosto běžné, že jsou ustanovení o ochraně obchodních informací. V každé smlouvě se zahraničním partnerem, a těch máme opravdu hodně, protože vyvážíme pivo do 70 států světa, je ustanovení, že informace obě strany musí chránit a mohou je předkládat pouze auditorům, nebo soudu.

Co by se stalo v případě, kdybyste je zveřejnili?
Pokud to ustanovení porušíme, vystavujeme se jednoznačně riziku sankce. Navíc se smlouvy neuzavírají podle českého práva, ale třeba švýcarského. Může se stát, že uzavřeme smlouvu, my ji zveřejníme, druhá strana se bude cítit poškozena, zažaluje nás na náhradu škody. A bude se to rozhodovat podle švýcarského práva. A teď se dostáváme do schizofrenní situace. Podle zákonů se statutární orgán musí chovat jako řádný hospodář a ochraňovat firmu před škodami. A zároveň nám jiný zákon ukládá to, abychom firmu vystavovali poškození.

Máte nějaké ohlasy od obchodních partnerů, jak se k problematice staví?
Žádný z našich obchodních partnerů pochopitelně nebude spokojený s tím, že vystavujeme naše vzájemné smlouvy. My tím logicky odhalujeme obchodní strategii druhé strany. A to je velmi cenné know-how. Platí to i naopak. Naši odběratelé budou moci přijít a říct: Vy prodáváte tomuhle za devět a mně za deset. Já to chci taky za devět.

Takže to bude mít přímý vliv na hospodářské výsledky podniku?
Jednoznačně. Ze střednědobého horizontu odhaduji, že by tržby klesly o 30 až 40 procent. A pochopitelně i ztrátu zisku. Z hlediska dlouhodobého je to totální ztráta konkurenceschopnosti firmy a postupné chřadnutí podniku se všemi negativními důsledky.

Myslíte tím i zaměstnanost?
Samozřejmě, pokud klesnou prodeje, nebude jiná možnost.

Zmínil jste i o dopady na soudní spory s Anheuser-Busch. Co přesně jste měl na mysli?
Doposud k soudu přicházela obrovská společnost v brnění a my - sice malí, ale oblečení. V okamžiku, kdy bude zákon v platnosti, tam přijdeme malí a svlečení. V odvětví rychloobrátkového zboží je velká poptávka po smlouvách konkurence. Protože vidět, jak je smlouva postavená, jak to na sebe navazuje, to je sakra zajímavé čtení. A dá se toho využít.

Zastánci zákona tvrdí, že se důvěrné informace ve smlouvě zveřejňovat nemusí. Proč by vás to pak mělo poškodit?
Ano, my můžeme vyškrtat obchodní tajemství. Ale to je zákonem vymezeno jako podmnožina důvěrných obchodních informací. Jednoduše řečeno, nemůžeme vyškrtat vše, co bychom potřebovali. Od základu je ovšem nelogické, abychom smlouvy zveřejňovali. Nejsme veřejná instituce, nemáme za úkol zajišťovat veřejně prospěšné činnosti a nehospodaříme s veřejnými prostředky. Naopak jsme přispěvateli. Za minulý rok jsme státu odvedli 800 milionů korun, letos to bude 500 milionů. Na svůj provoz i rozvoj si vyděláváme vlastní činností. Nikdy jsme nečerpali podporu ze státního rozpočtu nebo z evropských dotací. Druhou věcí je, že z hlediska kontroly to nemá absolutně žádný význam.

Jak to?
Český stát má v současné době něco přes 23 právních předpisů, jak nás může kontrolovat. Navíc se to navyšuje tím, že se projednává novela zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu, tedy, že státem vlastněné firmy budou procházet kontrolou NKÚ. Je tu i zákon o svobodném přístupu k informacím, který může využít každý. My jsme podnikatelský subjekt, který se tím, že bude akceptovat zákon o registru smluv, dostává do nevýhodného postavení. Což je proti ústavě. Ta zaručuje svobodu podnikání, kterou ovšem registr smluv v našem případě omezuje.

Pokud by tedy nedošlo k novelizaci zákona, budete se bránit u Ústavního soudu?
O této variantě zatím neuvažujeme. Jedna věc je právní možnost, druhá pak otázka, jak to celé může dlouho trvat. Ústavní stížnost není nic jednoduchého. Ale je pravda, že z hlediska ústavy nás tento zákon jednoznačně znevýhodňuje.

Snažili jste se nějak své argumenty prezentovat poslancům, senátorům či vládě?
Ano, naše argumenty prezentujeme tři roky, od chvíle, kdy se o zákonu začalo mluvit. A to prostřednictvím našeho zakladatele, ministerstva zemědělství, obraceli jsme se na předsedy politických stran a předsedy poslaneckých klubů. Naše stanoviska jsme obhajovali také ve výborech v Senátu.

Nakonec jste ale neuspěli.
Ovšem i ve sněmovně se už začíná diskutovat o tom, že by měla být novela zákona, a v rámci toho by se mělo jednat, zda Budvar bude zahrnutý mezi povinné subjekty, nebo ne. Doufáme, že bude politická ochota zákon novelizovat.

Trasy a programy Plzeňského Prazdroje letos navštívilo více než 716 tisíc lidí

Publikováno:před rokemZdroj:Regiobiz.czPrazdroj

Pro rok 2015 se z Plzně stala kulturní metropole celého evropského kontinentu a přilákala rekordní počet návštěvníků. Více než 716 tisíc lidí navštívilo také turistické trasy a programy, které pro návštěvníky připravil Plzeňský Prazdroj, generální partner projektu Evropské hlavní město kultury Plzeň 2015.

Plzeňský Prazdroj a jeho značka Pilsner Urquell byla rok a půl hrdým generálním partnerem projektu Evropské hlavní město kultury Plzeň 2015 (EHMK), který ze západočeské metropole udělal pro rok 2015 kulturní metropoli celého kontinentu.

Pomalu končící rok byl z pohledu návštěvnosti pro pivovar a jeho turistické trasy velmi úspěšný. Plzeňský Prazdroj provozuje v Plzni nejen návštěvnickou trasu Pilsner Urquell, ale i Pivovarské muzeum a Plzeňské historické podzemí. Tradiční turistické cíle zpestřila řada doprovodných akcí, které doplňovaly program projektu EHMK Plzeň 2015.

„Návštěvnost na našich plzeňských trasách vzrostla v porovnání s rokem 2014 v průměru o 26 %. Celkem v letošním roce navštívilo trasy Plzeňského Prazdroje a doprovodné akce více než 716 tisíc lidí a konečná bilance tohoto roku bude ještě vyšší,“ říká Jindřiška Eliášková, manažerka rozvoje cestovního ruchu a péče o historické dědictví Plzeňského Prazdroje,

a dodává: „Největší nárůst v návštěvnosti zaznamenalo Plzeňské historické podzemí, kde nárůst návštěvnosti dosáhl v některých měsících až 64 %.“

Pokud se podíváme na složení návštěvníků z pohledu zastoupení národností, tak na prvním místě jsou stále Češi. Jejich podíl na trasách v Plzni je velmi podobný jako v loňském roce. „Největší nárůst ze zahraničních turistů jsme zaznamenali u turistů z Německa. Nárůst návštěvníků na našich trasách v Plzni se pozitivně projevil i v dárkových prodejnách, které rovněž zaznamenaly nárůst nakupujících. Z nabídky dárkových předmětů byly nejvíce populární gravírované půllitry a sklenice, kam na přání zákazníka na místě gravírujeme jména, loga či věnování a vzkazy,“ říká Jindřiška Eliášková.

Svijany plánují zámecký minipivovar, sloužit má i zážitkové turistice

Publikováno:před rokemZdroj:E15.czAutor:Dušan KütnerSvijany

Boom minipivovarů byl v posledních letech doménou nových subjektů na trhu. Nyní vstup do této oblasti zvažuje i jeden z deseti největších průmyslových producentů, Pivovar Svijany.

„Sloužit by měl pro testování nových piv. Zároveň bychom jej rádi zpřístupnili veřejnosti – snem našeho sládka je nechat návštěvníky zámku vařit si své vlastní pivo,“ říká Petra Winklerová, mluvčí pivovaru, který loni uvařil 570 tisíc hektolitrů piva.

Minipivovar by byl součástí svijanského zámku, který firma nedávno koupila a začala jej rekonstruovat. Obnova památky bude stát firmu kolem sta milionů korun, pomohou i dotace z norských fondů. O ceně samotného minipivovaru je podle Winklerové zatím předčasné mluvit. Obecně zařízení pro minipivovary stojí minimálně několik milionů.

Minipivovar by vznikl ve druhé etapě opravy zámku. V první, právě probíhající fázi se Svijanští soustředí na rekonstrukci objektu samotného a jeho zpřístupnění veřejnosti.

Po dobu minimálně pěti let pak bude zámek sloužit jako kulturně-společenské centrum s rozsáhlou archeologickou výstavou, na jejímž konceptu se podílí mimo jiné i architekt, herec a průvodce „šumnými“ městy David Vávra. Do té doby také padne definitivní rozhodnutí, zda minipivovar vznikne.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.26.07.2017 15:535.251/5.251