Novinky a zajímavosti ze světa piva

zprávy ze všech pivovarů

Pivovary Staropramen se řadí mezi nejlepší zaměstnavatele roku 2024 v Česku

Publikováno:před 3 dnyZdroj:Pivovar StaropramenAutor:Markéta Friedl, PRStaropramen

Společnost Pivovary Staropramen obdržela dvě prestižní ocenění v HR oblasti. Nejenže obhájila mezinárodní certifikaci Top Employer 2024, zabodovala také mezi studenty v českém žebříčku TOP Zaměstnavatelé 2024, kde v kategorii Spotřebitelský průmysl stoupla hned o dvě příčky na osmé místo. Ocenění Top Employer je každoročně udělováno firmám, které svým zaměstnancům poskytují kvalitní pracovní prostředí a zároveň v této oblasti trvale usilují o další rozvoj. TOP Zaměstnavatele již tradičně vybírají vysokoškoláci a studenti středních škol.

Pivovary Staropramen obhájily ocenění Top Employer
Certifikát Top Employer uděluje organizace Top Employers Institute, která se již od roku 1991 věnuje důslednému a nezávislému hodnocení zaměstnavatelů po celém světě. Tento detailní průzkum se zaměřuje na šest oblastí, které se dále skládají z 20 podoblastí jako je HR strategie, pracovní prostředí, získávání talentů, vzdělávání, diverzita, rovnost, inkluze a další. Program již certifikoval a ocenil více než 2 300 Top zaměstnavatelů ve 121 zemích na pěti kontinentech. Organizace zároveň poskytuje užitečné rady, doporučení a návody, aby pomohla společnostem dosahovat vyššího standardu v péči o zaměstnance.

Pivovary Staropramen poprvé certifikát Top Employer Česká republika získaly v roce 2023 a zařadily se tak po bok ostatních zemí ze skupiny Molson Coors Beverage Company z regionu střední a východní Evropy Toto ocenění obdržely i jiné přední firmy napříč odvětvími.

Ocenění Top Employer Česká republika 2024 je pro společnost Pivovary Staropramen dalším důležitým milníkem v její dlouhé a bohaté historii. „Jsme nadšeni, že se nám podařilo získat tak významné ocenění. Potvrzuje to, že se v personální oblasti ubíráme správnou cestou a že lidé jsou pro nás opravdu na prvním místě. Díky jejich angažovanosti, kreativitě a oddanosti patří naše značky mezi nejoblíbenější nejenom v Česku, ale i ve světě,“ uvádí Lucie Benešová, HR ředitelka společnosti Pivovary Staropramen.

Certifikát Top Employer je nejen odměnou za dosavadní úspěchy, ale také motivací do budoucna. Titul musejí společnosti každoročně obhajovat. „Ocenění Top Employer Česká republika 2024 je pro nás nejen zadostiučiněním, ale i velkým závazkem do budoucna. Naším cílem je samozřejmě na letošní úspěch navázat a certifikát si dlouhodobě udržet. Věříme, že cenná zpětná vazba, kterou jsme díky certifikaci získali, nám v našem úsilí pomůže,“ dodává Lucie Benešová.

Společnost boduje i u studentů
Každoročně sestavovaný žebříček TOP Zaměstnavatelé vzniká na základě vnímání zaměstnavatelů studenty středních a vysokých škol. Ve 13. ročníku této prestižní a na českém trhu unikátní studie hlasovalo celkem 11 416 studentů českých vysokých škol a 4 118 středoškoláků. Sběr dat probíhal od 2. října do 15. prosince 2023 formou online dotazníku, který sestavila a vyhodnotila Asociace studentů a absolventů ve spolupráci s výzkumnou agenturou NIQ.

Ocenění Top Zaměstnavatel 2024 je pro společnost Pivovary Staropramen dalším důležitým ukazatelem, že je pro mladé lidi stále atraktivnějším místem, kde by chtěli pracovat. „Věříme, že k tomuto posunu přispěly naše loňské aktivity zaměřené na studenty. Již tradičně se jednalo o exkurze a studentské praxe jak na Smíchově, tak v Ostravě. Zároveň jsme v loňském roce navázali bližší spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou v Praze (ČZU), kde studenti zpracovávali případové studie v oblasti HR, pravidelně jsme přednášeli na téma diverzity managementu, udržitelného přístupu k podnikání a podobně,“ uzavírá Lucie Benešová.

Plzeňský Prazdroj pořádá historicky první festival klášterních minipivovarů

Publikováno:před 3 dnyZdroj:Plzeňský PrazdrojAutor:Zdeněk Kovář, PRPrazdroj

Program pivních speciálů Volba sládků Plzeňského Prazdroje se dlouhodobě snaží podporovat rozmanitost českého pivního trhu. V březnu a dubnu se tak Prazdroj spojil se všemi fungujícími klášterními pivovary a společně uvařili velikonoční speciály Poutní. Všechna piva budou moci spotřebitelé ochutnat 27. dubna na Festivalu klášterních pivovarů v Břevnovském klášterním pivovaru sv. Vojtěcha. Volba sládků na pivobraní představí dokonce dva druhy speciálů – Poutní Březnové a nové Poutní Dubnové.

Od roku 2015 Volba sládků každý měsíc přináší na českou pivní scénu speciály nejrůznějších chutí a stylů. V roce 2018 odstartovala pravidelná spolupráce s minipivovary, přičemž od té doby jsou společné projekty nedílnou součástí programu a vždy se těší velké oblibě. Nyní však Prazdroj kromě zóny malých pivovarů na Pilsner Festu pořádá historicky první festival minipivovarů. Zúčastní se ho všech pět klášterních minipivovarů, které byly zapojeny do dvouměsíčního velikonočního projektu „Poutní“.

Festival klášterních pivovarů a Volby sládků Plzeňského Prazdroje se uskuteční v sobotu
27. dubna od 11 do 22 hodin na dvoře Břevnovského klášterního pivovaru. Návštěvníci se mohou těšit na oba prazdrojské Poutní speciály i další speciály z Klášterního pivovaru Břevnov, Klášterního pivovaru Strahov, Klášterního pivovaru Osseg, Klášterního pivovaru Želiv a Klášterního pivovaru Porta Coeli.

Kromě skvělého piva se mohou návštěvníci těšit i na dobré jídlo, živou hudbu, školu čepování od mistrů výčepních, ukázku historického vaření piva, prohlídky Břevnovského klášterního pivovaru a zajímavé besedy se sládky.

„Chtěli jsme naše Poutní putování zakončit tam, kde to všechno začalo, na Břevnově. S Břevnovským klášterním pivovarem vznikla tradice společného vaření nakuřovaných velikonočních speciálů a zde jsme se taky dohodli na přizvání ke spolupráci ostatní české klášterní pivovary. Celý projekt proto chceme zakončit velkolepě – prvním festivalem minipivovarů pořádaný Plzeňským Prazdrojem. Budeme se na všechny těšit!“ uvádí Tomáš Drahoňovský, manažer Volby sládků.

K ochutnání bude i dubnový speciál Volby sládků, který je plný sladových a sušenkových tónů, lehkého aroma kouře pocházející z použitého sladu a také z dubového dřeva, kterému dominují tóny vanilky, cherry a koření. Obsahuje 5,5 % alkoholu a stupňovitost je 13,5 stupně. Jedná se o světlý (15 EBC) spodně kvašený Oak Aged Lager, který má 32 IBU a dozrával na dubovém dřevě. Ostatní Poutní varianty vychází rovněž z ingrediencí typických pro klášterní pivovarnictví, a mimo dubového dřeva jsou v nich použity bylinky či med.

Speciál Poutní Dubnové od Plzeňského Prazdroje si pivní fanoušci mohou vychutnat až do konce dubna v některé z více než 850 hospod a restauracích po celé České republice a ve více než 250 podnicích na Slovensku. Konkrétní podniky lze snadno najít na webu volbasladku.cz a volbasladkov.sk. Všechny zapojené klášterní pivovary prodávají svá piva ve vlastní distribučních sítích, o kterých informují na svých webových stránkách.

Létající pivovary nabízejí ojedinělé chutě i styly, pivaři je vítají

Publikováno:před 2 hodinamiZdroj:iDNES.czAutor:Pavla Cinkánová

O tom, že jsou Češi národem pivařů, není pochyb. Dokazuje to i vznik létajících pivovarů, které už úspěšně fungují také v Libereckém kraji, a je o ně stále větší zájem. Nemají vlastní prostory, často ani vybavení a fyzicky v podstatě neexistují. Přesto dokážou vařit chuťově „vymazlená“ piva.

Takzvané létající neboli kočovné pivovary jsou v České republice po vzoru zahraničí stále na vzestupu a jejich provoz dává začínajícím i zkušeným podnikatelům ekonomicky smysl.

„Klasickou podobu létajícího pivovaru představuje pivovarník, který jen nemá pivo kde uvařit. Proto vyhledá fyzicky existující pivovar s volnou kapacitou a jeho technologii si na chvíli pronajme. Pivovarník ovládá celý výrobní proces, má přístup k vlastním surovinám a disponuje i vlastní recepturou,“ dočtete se v jedné z možných definic na pivovarnické stránce Beerweb.cz.

Další možné varianty létajících pivovarů fungují například tak, že si zájemce nechá vyrobit pivo na zakázku bez vlastní účasti. Nemusí tedy být zrovna pivní expert, který přesně ví, co chce, ale vystačí si jen s přibližnou představou.

Někteří pivovarníci zase spolupracují s osvědčenými výrobci, a pravidelně kočují dokonce po několika stálých spřátelených pivovarech. Touto cestou mohou mimo jiné snáze přinášet své novinky, neboť vaří zlatý mok v menších várkách. Na tomto principu funguje například Beranův pivovar sídlící v malé obci Trávníček nedaleko Českého Dubu.

„Máme krásný historický hostinec v Trávníčku. Ten jako kulturní památku opravujeme od roku 2014. Chtěli jsme dát celému projektu kromě kulturních akcí spolku Dubáci i nějaký smysluplný ekonomický rámec. Přemýšleli jsme o kamenném pivovaru, ale nikam by se v malé roubence nevešel,“ vzpomíná ředitel Beranova pivovaru Jan Havelka. „Až naše kamarádka, výborná sládková Alenka, nás navedla na myšlenku pivovaru létajícího. Jelikož ona vařila ve frýdlantském pivovaru, začali jsme v roce 2018 vařit tam,“ dodává.

V Beranově pivovaru mají na starosti výrobu osvědčení sládkové, kteří vymýšlejí receptury, a pivo se poté vaří v hostitelských pivovarech. Tým kolem Jana Havelky se následně stará o obchod, marketing, distribuci a účast na různých akcích nebo festivalech, na které vyjíždí stylovým truckem z roku 1929. „My nemusíme mít technologii ani kamenný pivovar a partner tu svoji naopak naplno vytíží, což je oboustranně výhodné,“ podotýká.

Podle prezidenta Českomoravského svazu minipivovarů Michala Voldřicha přišel s nápadem létajících pivovarů jako první Jan Kočka, spoluzakladatel varnsdorfského pivovaru Kocour a majitel létajícího pivovaru Nomád. „Určitě tím přispěl k pivní rozmanitosti u nás,“ má jasno Voldřich.

V budoucnu by Beranův pivovar rád do svého
Podnikání s létajícími pivovary prý však přináší vedle celé řady benefitů také jednu nevýhodu. „Určité riziko je zde v tom, že když pak začne být pivovar vytížený v kapacitě se svými značkami, tu privátní musí omezit. Nedá se to však paušalizovat. Některé létající pivovary, zejména ty, které jsou na trhu již déle, budují svoji značku ve spolupráci s výrobním pivovarem i s ohledem na budoucí kapacity,“ popsal Michal Voldřich.

Pro řadu létajících pivovarů je primární fáze, kdy si pronajímají cizí prostory, logickým předstupněm před vlastním kamenným pivovarem či hospodou. Taková byla například cesta českolipského pivovaru Lípák nebo zmíněného Nomádu.

V nabídce létajících pivovarů jsou stejně jako u minipivovarů časté pivní styly IPA, APA, ojedinělé ovocné speciály, ale i pšeničná či tmavá piva nebo klasické oblíbené ležáky. Například o Beranův pivovar je na Liberecku velký zájem a postupně expanduje do mnoha lokálních hospod a restaurací. Do budoucna by i on rád přesídlil do svého.

„Obrať proud.“ Nový ležák Proud cílí na mladší

Publikováno:před 2 hodinamiZdroj:MédiářProud

Plzeňský Prazdroj spustil komunikační kampaň Obrať proud pro svůj nový ležák Proud, reagující na měnící se chuťové preference mladší generace, tedy nových pijáků piva, a na rostoucí poptávku po pivech s nižší hořkostí a obsahem alkoholu. S heslem vyzývajícím k vystoupení z rutiny se kampaň snaží inspirovat k narušení stereotypů a reflektuje životní styl a aspirace cílové skupiny. V centru kampaně, připravené s agenturou VCCP, stojí ambigram v logu značky, který inspiroval i kreativní koncept.

Podle nedávného výzkumu agentury Kantar ležák plzeňského typu zůstává v Česku nejoblíbenějším alkoholickým nápojem s preferencí 61 % dospělých spotřebitelů. Výzkum však také ukazuje, že mezi mladými dospělými roste skupina, která se od tradičního piva postupně odklání. „Zaznamenáváme vzrůstající zájem o lehčí drinky, zejména mezi mladými dospělými. Ti hledají nejen vynikající chuť, ale také zážitky spojené s konzumací,“ říká Jakub Marek, marketingový manažer prémiových piv Plzeňského Prazdroje. „Zároveň řeší image – jak s lahví v ruce vypadají. Proud je přímou odezvou na tyto požadavky, odráží současný životní styl a to jsme reflektovali i v kampani.“

„Proud obrací proud českého piva. Nám se pro to myslím podařilo vybudovat distinktivní svět značky, který je úzce propojený s produktem i jeho logem a podpořený osvěžující, odlehčenou tonalitou, která vystihuje styl piva,“ doplňuje Dejan Štajnberger, executive creative director VCCP.

Nová kampaň poběží napříč kanály od 1. dubna. Režii televizního spotu zajistil Keith McCarthy, v produkci Stink. Součástí mixu budou také sponzorské aktivity, například podpora největšího českého festivalu Beats for Love. Probíhá také spolupráce se značkou Botas, předními českými influencery či zapojení nových médií.

Budvar má za sebou rekordní rok. Uvařil v něm nejvíc piva v historii

Publikováno:před 3 hodinamiZdroj:Českobudějovický deníkAutor:František BaštaBudvar

Budějovický Budvar má za sebou úspěšný rok 2023, ve kterém se mu dařilo jak na domácím trhu, tak v exportu. Uvařil rekordních 1,865 milionu hl. piva, což je nejvíc v jeho historii. Tržby národního pivovaru pak meziročně vzrostly o více než 11 %.

Budějovický Budvar v loňském roce překonal historické maximum ve svém ročním výstavu. Uvařil 1,865 milionu hl. piva, což je nejvíc za téměř 130 let jeho existence a meziroční nárůst o 4,29 %. Po mírném propadu v roce 2022 tak národní pivovar opět navázal na pozitivní trend růstu celkových objemů z předchozích let. Dařilo se i v prodejích, a to jak na domácím trhu, tak v exportu, kde se Budvaru podařilo nejen vyrovnat ztrátu ruského trhu, ale dokonce překonat rekordní objemy z roku 2021. Rekordní byly také tržby z prodeje výrobků a služeb, které meziročně vzrostly o 11,4 % na 3,37 miliardy korun.

Víte, kde je v Budapešti hospoda Bohumila Hrabala?

Publikováno:před 3 hodinamiZdroj:Koktejl.czAutor:Topi Pigula

Pokud chcete v Budapešti české pivo, víme, kam na něj. A rozhodně nebudete litovat. Je tu mnohem širší nabídka, než obligátní Plzeň.
Söröző je pivnice, což je nápis, jenž pravověrného Čecha v Budapešti potěší. A pokud je to pivnice s českým pivem, radost bude dvojnásobná. Když k tomu přidáme klasika pábitelů Bohumila Hrabala a nabídku hned několika piv, přičemž nejde jen o obligátní plzničku, ale i „alternativní pivní styly“, dá se na budapešťské adrese Rákóczi út 11, Asztalfoglalás strávit docela příjemné odpoledne.

Nabídka se obměňuje
V Hrabal Söröző se chlubí třeba Dvanáctkou sv. Jana Nepomuckého z nepomuckého pivovaru nebo krnovskou polotmavou čtrnáctku (pozor, leze rychle do hlavy) z krnovského pivovaru Nachmelená opice. Kolik lidí, tolik chutí, ale tady by si milovník českého piva měl vybrat.

Vím, že každý máme své vlastní chutě a pivní preference, ale za sebe se můžu přiznat, že Černá Barbora z Ostravy a právě Nachmelená opice jsou mí soukromí pivní favorité. Barboru ale „u Hrabala“ bohužel neměli. Mezi velmi silná piva patří v nabídce Dřevo od Matušky. Pivovar z Broum, který byl založený na velikonoční pondělí 2009 dodal do Budapešti 190 pivo, což znamená 7,8 % alkoholu. To už se pomalu alkoholickou silou blíží vínu. Co je ale zdejší klasika, je postřižinský Hrabalův ležák. Poctivá dvanáctka, která rozhodně potěší. Pokud u něj budete vzpomínat na filmové Postřižiny, můžete se cítit skoro jako doma.

Jděte najisto
Zatímco my jsme na Hrabalovu pivnici narazili náhodou, vy můžete jít najisto. Stačí si do google map zadat výše zmíněnou adresu. nebo GPS souřadnice 47.4949303N, 19.0631128E. Většina chlapů u nás má své oblíbené pivo, přičemž v cizině znají z Česka, co se piv týče, zejména plzeňskou klasiku – dvanáctistupňovou vývozní plzeň. Takže pokud se vám zasteskne v Budapešti po české pivní dobrotě, teď už víte, kam zajít.

Šířit slávu českého piva ve světě je záslužný čin hned v několika ohledech. Jednak to má pro jednotlivé pivovary ekonomický význam a zároveň se pivařům rozšiřují gurmetské obzory. „Jasně, neodolal jsem,“ přiznal jeden z česky mluvících návštěvníků, který ale zároveň potvrdil, že když je v cizině, ochutnává místní značky. „Zatím jsem si dal jen Sofroni a Dreher. “ Jmenované značky patří mezi nejběžnější maďarská piva.

„No, šli jsme po ulici a bác! Trefil nás vývěsní štít do očí... Tak jsme šli dovnitř a zklamaní jsme záhy odešli... Něco na způsob hospody u Fleků, velkokapacitní hogofogo pro turisty. Mělo to pokračování, skončili jsme nakonec v malé hospůdce z bývalého bytu, která byla kouzelná," vzpomíná Josef František Stupka na svůj letitý zážitek s Hrabalovou pivnicí.

Pivo Bohém startuje iniciativu na záchranu hospod

Publikováno:před 22 hodinamiZdroj:MediaGuru.czKrušovice

Pivovar Krušovice se svým pivem Bohém spouští celorepublikovou iniciativu na záchranu hospod s významem pro komunitu.
Pivo Bohém, z pivovaru Krušovice, startuje celorepublikovou iniciativu, v rámci které chce pomoci zachránit vybrané hospody. Projekt „Ať tu po nás něco zůstane“ má za cíl pomoci zachování kulturního dědictví, které hospody a pivovarnictví v České republice představují.

„Pivnice a výčepy často bývají srdcem vesnic a městských čtvrtí, kde se potkávají sousedé, přátelé i náhodní hosté. Proto jsme se spolu s Krušovickým Bohémem rozhodli zavázat k jejich zachování pro další generace. Komunita a setkávání je to, na čem česká kultura vždy stála, zároveň také věříme, že pivo může mít poslání lidi přivádět zpět k jednomu stolu a jsme přesvědčeni, že právě na těchto hodnotách bychom měli stavět i do budoucna,“ říká Dita Jacobson, Corporate Affairs Manager společnosti Heineken.

Do projektu se lze zapojit přes speciální webovou stránku, kde mohou lidé nominovat svou oblíbenou hospodu. Odborná porota vybere 12 finalistů z řad podniků, které mají pro komunitu největší význam. Široká veřejnost následně prostřednictvím hlasování zvolí z 12 finalistů vítěze, kterého krušovický pivovar podpoří částkou půl milionu korun určenou na opravy, vylepšení či zahrnutí prvků, které podpoří komunitní život. Výherce dále získá zásobu piva a pivovarnická společnost mu poskytne odborné poradenství on-trade specialisty z Krušovic.

„Prémiový ležák Bohém z Krušovic je představitel české kultury, jejíž nedílnou součástí je hospoda a pospolitost v ní. Proto nám jako značce dává smysl stavět do popředí hodnoty, které nám odjakživa byly vlastní, a na které se někdy zapomíná – setkávání, přátelství a sdílení okamžiků nad půllitrem dobře načepovaného piva,“ dodává Pavel Vácha, Brand Manager značky Krušovice.

Pivovar Bernard vystoupal na špici obdivovaných českých firem

Publikováno:před 22 hodinamiZdroj:Večerní PrahaBernard

První místo v potravinářském odvětví, čtvrté místo v celkovém pořadí, jediný pivovar mezi oceněnými. Rodinný pivovar Bernard zaznamenal velký úspěch v Czech Top 100, prestižním žebříčku nejvýznamnějších firem České republiky.

„Náš dosud nejlepší výsledek a přítomnost v první desítce Czech Top 100 přikládám tomu, že po celé roky opravdu makáme. Loni jsme uvařili rekordní množství piva, ale také jsme nedávno založili nadační fond pomoci, otevřeli návštěvnické centrum, zapojili jsme zákazníky přímo do hodnocení kvality našeho piva, komunikujeme. To zřejmě porotci zaregistrovali a ohodnotili. Jsme samozřejmě velmi potěšeni,“ řekl k udělení prestižního ocenění spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard.

„Věříme tomu, že má smysl se vytrvale snažit vařit co nejlepší pivo. A my se o to snažíme každý den. Nejen, že to vyžaduje práci, nikdy nekončící učení se a hledání, ale především nás to pořád velmi baví. Myslím, že to musí lidé cítit, že jim nabízíme nejen pivo, ale i náš vztah k tomuto úžasnému nápoji,“ připojil svůj pohled vrchní sládek a generální ředitel pivovaru Josef Vávra.

Spolumajitelé Stanislav Bernard a Josef Vávra proměnili pivovar původně určený k zániku v jeden z nejmodernějších a nejúspěšnějších provozů u nás. Pivovar sídlící na Vysočině v Humpolci exportuje dvacet procent své produkce do 25 zemí světa, nejvíce na Slovensko, do Švédska a do Bulharska. Rodinný pivovar Bernard zaměstnává 260 lidí, dalších 30 osob pak humnová Sladovna Bernard v Rajhradě u Brna. V roce 2022 pivovar otevřel ve svém areálu Návštěvnické centrum Bernard.

Czech Top 100
Žebříček „100 nejvýznamnějších firem České republiky“ je prvním a současně nejdéle trvajícím projektem v oblasti vyhodnocování a udělování cen v oblasti české ekonomiky. Posláním je poskytovat odborný a zvláště laické veřejnosti rychlý, stručný a dostatečně reprezentativní přehled o těch subjektech české ekonomiky, které tvoří její páteř.

Zakladatel pivovaru ve Velkých Popovicích se prvního piva nedožil

Publikováno:před 22 hodinamiZdroj:Rozhlas.czAutor:Barbora KvapilováVelké Popovice

Baron František Ringhoffer je považován za otce pivovaru ve Velkých Popovicích. Své sny neúnavně měnil ve skutečnost. Okolní krajinu přitom přetvářel tak, aby sloužila i dalším generacím. Jeho příběh dnes připomíná turistická stezka, která začíná v Mirošovicích a končí v Kamenici.

František Ringhoffer (1817–1873) pocházel z významné rodiny průmyslníků. S kotlářstvím začal už jeho dědeček Franz Ringhoffer, který do Čech přišel z Vídně. Mladý František po studiích vyrazil na cestu za zkušenostmi po Evropě, čehož později bohatě využil při budování moderních průmyslových závodů. Mimo jiné v roce 1851 vybudoval továrnu na výrobu železničních vagónů v Praze na Smíchově

„Protože Praha byla velice rušná a on nebyl dobrého zdraví, tak přenesl své podnikatelské záměry sem do krásné krajiny,“ vysvětluje vedoucí návštěvnického centra Pivovaru Velké Popovice Eva Kršňáková, proč se František Ringhoffer rozhodl přestěhovat s celou rodinou. Investoval do nákupu budov, pozemků a měděného hamru v Kamenici.

Ke kamenickému panství připojil další državy a na místo dvou menších pivovarů začal budovat nový ve Velkých Popovicích. „Původní pivovar, který Ringhofferové měli byl ve Štiřínském zámku, ale protože byl už neprosperující, prakticky zanedbaný, rozhodl se pro vybudování nového pivovaru,“ popisuje Eva Kršňáková.

Pivovar měl vařit pivo hlavně pro zaměstnance smíchovských továren. „Pro nakoupení pozemků byla rozhodující voda, ta se v okolí Velkých Popovic nachází a dodneška pivovar čerpá vodu z asi 11 studní.“

Za šlechetnost baronem
Voda z Mariánské studánky v Kamenici byla tak výborná, že si ji František Ringhoffer nechával posílat až na Smíchov. Prvního piva se ale nedočkal, umírá rok před jeho uvařením. Ještě před tím se ale dočkal ocenění jeho šlechetnosti a práce pro veřejné blaho od samotného císaře Františka Josefa. Ten mu udělil titul barona.

Průmyslník František Ringhoffer spravoval krajinu s velkou odpovědností. Levnou mouku, chléb a mléko z produkce statků svého zaměstnavatele si mohli nakoupit i dělníci ze smíchovské továrny.

Stopy jeho hospodaření jsou zde viditelné dodnes. Nejzajímavějšími místy vás provede naučná stezka. Každoročně se můžete také vydat na pochod Krajinou barona Ringhoffera. Letos se bude konat v sobotu 20. dubna. Trasa měří 20 kilometrů, začíná na nádraží v Mirošovicích a končí v Kamenici. Její součástí budou zastávky, kde vás čeká zábavný program i povídání o životě významného českého průmyslníka a humanisty.

Nový Staropramen Extra Chmel potěší milovníky hořkých ležáků

Publikováno:včeraZdroj:Tojesenzace.czStaropramen

Staropramen představuje ležák Extra Chmel, první pivo z dílny smíchovského pivovaru, které je chmeleno v různých fázích výroby jedinou odrůdou chmele. Díky této metodě vynikne hořkost a aroma české odrůdy chmele Premiant. Staropramen tímto krokem reaguje na oblibu hořkých, chuťově výrazných piv. V obchodech a vybraných provozovnách bude novinka k dostání od druhé poloviny dubna.

Staropramen Extra Chmel navazuje na svého úspěšného předchůdce Staropramen Extra Chmelenou 12, kterou na Smíchově poprvé uvařili jako limitovanou várku u příležitosti Dnů českého piva. Odezva milovníků piva byla více než pozitivní, proto se ležák stal součástí stále pivní nabídky.

„V loňském roce jsme se rozhodli původní recepturu inovovat,“ vysvětluje Jan Špaček, vrchní sládek pivovaru Staropramen a pokračuje: „Použili jsme metodu single hop. To znamená, že jsme k chmelení využili jedinou odrůdu chmele. Vybrali jsme odrůdu Premiant, kterou jsme využili nejen na varně v různých fázích chmelovaru, ale i pro chmelení za studena. Díky tomu získal Staropramen Extra Chmel svůj typický charakter, intenzivní chmelovou hořkost i osobité aroma.“ Výsledkem je dobře pitelný ležák s plnou chutí a vyšší vyváženou hořkostí vybízející k dalšímu napití. Jedná se o pivo s nejvyšší hořkostí v portfoliu ležáků z dílny pivovaru Staropramen.

V obchodech bude Extra Chmel k dostání v plechovkách a ve vybraných provozovnách si jej budou moci hosté vychutnat na čepu. Možnost otestovat tuto novinku budou mít i návštěvníci oblíbené akce Výčep pod komínem, která proběhne 25.dubna od 17 hodin na dvoře pivovaru Staropramen.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.20.04.2024 08:1610.651/10.651