Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Pivo za 80 Kč? Po zavedení EET žádná výjimka

Publikováno:před rokemZdroj:Svobodné fórumAutor:Jan Jetmar

Pro stanovení ceny jakéhokoliv zboží je třeba si udělat rozpočet. Nejsem hospodský, ale celkem dobře si dokážu spočítat, kolik peněz musím zaplatit na vstupu ještě dříve, než otevřu ráno hospodu. Když jsem ve svém předchozím článku napsal, že se po zavedení elektronických tržeb zdraží nejlevnější pivo na 80 korun, snesla se na moji hlavu bouře kritiky, že jsem si z prstu vycucal nějaká hausnumera a že se nic takového nemůže stát. Může, nemůže, nejlepší bude, když si to spočítáme. Netvrdím, že můj rozpočet je kompletní a že jsem na něco nezapomněl, vzal jsem čísla přes palec, ale jsem přesvědčen, že se budou velmi blížit realitě.

Než si otevřeme naší vzorovou hospodu, musíme si ji nejprve koupit, respektive zaplatit odstupné předchozímu majiteli, za takovou malou zkrachovanou hospůdku pro cca 30 až 50 lidí, řekněme o celkové výměře 120 m čtverečních, zaplatíme odstupné kolem půl milionu a za jakýkoliv nadstandard nebo hospodu v provozu, či snad dokonce vydělávající hospodu, zaplatíte za přenechání i několik milionů. Tím chci říct, že máte nějaký poměrně vysoký počáteční náklad, který máte uložený v majetku té hospody a ten majetek musíte postupem doby odepsat a koupit nový a i to je položka, která se v ceně zboží projeví.

Do otevření musíte velmi často předělat kuchyň, dokoupit některé vždy drahé stroje, například konvektomat nebo kávovar nebo sporák, salamandr, nebo digestoř, mrazák, do hospody musíte vložit mnoho peněz, pokud chcete vařit podle současných standardů. Další peníze vás stojí vymalovat, dodat nábytek nebo opravy toho původního, dokoupit chlaďáky na víno nebo nápoje, doplnit sklo a vytvořit provozní zásoby, tím myslím nakoupit alkohol a nápoje, vybavit kuchyni surovinami, řekněme, že Vás to vyjde na 500 tisíc. Suma sumárum, do hospody musíte vrazit od 1 do 2 milionů, abyste ji mohli provozovat a vyhověla všem hygienickým požadavkům.
Dále potřebujete peníze na nejméně 3 měsíce provozu, než začne hospoda vydělávat peníze a tuto ztrátu musíte v průběhu provozování restaurace získat zpátky.

Takže, pokud přijmete přibližnou velikost nákladů, provoz hospody vás bude stát cca 460 000 měsíčně. Tolik musíte vydělat na pivu a jídlu, abyste mohli být relativně v pohodě. Pokud dnes máte, jako hostinský, z jednoho piva 8 korun, museli byste měsíčně prodat v té malé hospůdce pro 50 lidí 57.500 piv!

To je super!

To nejspíš nedáte.

Budete muset zdražit.

Pokud budete mít na jednom pivu 80 korun zisku, už vám bude stačit vytočit pouhých 5.700 piv měsíčně, což činí 192 piv denně, což jsou dva sudy. Která hospoda na vesnici vytočí denně 2 sudy?

Selskými počty dospějeme k závěru, že 80 korun zisku + 14 korun nákupní cena dělá 92 korun za 1 pivo. Část zisku bude generovat kuchyň, ta také spotřebovává značnou část zdrojů, ale hlavní díl bude záviset na konzumaci piva a tvrdého alkoholu. Tento model, který jsem nastínil, bude platit víceméně pro všechny typy pohostinských zařízení, menší hospoda má menší náklady, ale také méně vydělává, větší hospoda má větší náklady a vydělává více. Ať budete dělat, co budete dělat, za o mnoho méně než 80 korun pivo prodávat nemůžete, protože byste prodělávali.

Netvrdím, že jsem zohlednil všechny aspekty, nejsem hospodský, jak už jsem řekl v úvodu, ale dovedu si jednoduchými počty spočítat, co možné je a co možné není. Pokud se shodneme na tabulce nákladů, která dle mého není nijak přemrštěná, měli bychom se zároveň shodnout na tom, že není možné, aby zboží mělo cenu 24 korun, když náklady činí 92 Kč. To, že tomu tak v praxi je, znamená, že obchodní vztahy v pohostinství jsou totálně pokroucené a v honbě za laciným pivem je nejvíce krácen na svých právech personál hospod a samotní hostinští a až na konci řady je Babiš a jeho daně. A paradoxně ten, kdo nijak nepomáhá ani nepřispívá k hostinskému povolání, má největší nároky na své pravidelné babišovské desátky. Že by hostinští měli ve štruzoku nacpáno 12,5 miliardy korun, které odmítají Babišovi vydat, je absurdní.

Největší položka z provozu hospody jsou mzdy personálu, a to je právě ta oblast, která je nejvíce krácena na svých právech. Jsou hospody, kde vám majitel platí za 14- i 16hodinové směny jen minimální mzdu ze zákona a ještě vás donutí podepsat zkrácený úvazek na 30 hodin týdně. Servírka nebo číšník pak berou 5500 čistého měsíčně a doufají, že jim hosté dají dýško, aby se uživili.

Se zavedením EET bude muset dojít k narovnání všech porušených vazeb v pohostinství, ona totiž EET nedovolí jinou možnost, personál začne dostávat adekvátní plat, stát vybere své daně, majitel vydělá na život. Ale někdo to musí zaplatit. A vybráni jsme byli my, spotřebitelé. Kdo jiný. A my se musíme rozhodnout, zda je ten správný čas narovnat ekonomické vztahy v pohostinství a zda je pro nás přijatelné platit za pivo 80 korun a i o hodně více?

Víte, kde je nejlevnější točené pivo v Praze?

Publikováno:před rokemZdroj:Pražský patriot

Nejlevnější půllitr točeného piva v Praze za 26, 25, 24, 23 nebo dokonce méně korun? Pojďte nám pomoci najít pivnici, bar, restauraci či jiné místo, kde v metropoli zaplatíte za pivo nejméně.

Na úvod nasazujeme tip, který nám poslal čtenář Jiří Zábranský. V ulici Jaurisova v Nuslích je Hostinec U parku, kde stojí půllitr branické desítky 22 korun. Ve svérázné „čtyřce“ skoro nevidíte přes cigaretový kouř, ale na chutný „braníček“ dohlédnete.

Dokáže nějaký pražský podnik tuto cenovou nabídku přebít? Stačila by vám někde v Praze na pět půllitrů točeného piva stokoruna?

Posílejte své tipy na místa s nejlevnějším točeným pivem v Praze do konce ledna 2016 na adresu redakce@prazskypatriot.cz.

Se žebříčkem nejlevnějších putyk vás následně seznámíme. Na podnik nabízející nejlevnější točené pivo v Praze uděláme recenzi.

Sládci navařili extra silné vánoční speciály. Mají chuť medu i vanilky

Publikováno:před rokemZdroj:Impuls.czAutor:Ladislav Vaindl

Sládci pivovarů z Plzeňského kraje opět ke konci roku popustili uzdu své fantazii a navařili vánoční speciály nejrůznějších příchutí. Na své si přijdou milovníci ovoce i koření a také ti, kteří mají oblíbený nápoj Čechů rádi v poněkud silnějším provedení.

„V chladnějším období je prostor pro piva s vyšším obsahem alkoholu, která v létě pít nejde,“ říká Petr Míč z plzeňského pivovaru Purkmistr.

Připravené tu je patnáctistupňové svrchně kvašené pivo anglického typu India Pale Ale. K ochutnání mají rovněž vídeňský speciál. „Vyznačuje se hebkou sladkostí s kořeněným dozníváním. Je sladší než ležák,“ popisuje Petr Míč.

Ještě silnější je světlý vánoční speciál. Jedná se totiž o sedmnáctku. „Je to hodně silný speciál určený pro vánoční chvíle pohody, nikoliv na žízeň,“ konstatuje.

O vánoční piva je prý vždy takový zájem, že málokdy na čepu vydrží do Silvestra. Proto tu ještě mezi svátky budou moci pivaři vyzkoušet šestnáctku Bock.

„Jde o silný polotmavý ležák německého typu s karamelovou chutí,“ doplňuje Petr Míč. A v limitované edici jsou připravené ještě dvě rarity. Jsou to vymražované verze šestnáctky a sedmnáctky. Díky speciální technologii je možné u těchto piv dosáhnout vyššího procenta alkoholu. Jeho obsah je tu devět až deset procent.

Na vyšší obsah alkoholu sází o Vánocích tradičně také v dobřanské Modré Hvězdě. „Stejně jako vloni tu máme extra silné pivo Svatý Vít. Jde o třiadvacetistupňový speciál s použitím australského, amerického a novozélandského chmele,“ informuje sládek Petr Petružálek.

K Vánocům patří i ochucená piva. A dvě taková si připravili i v tomto pivovaru. Zájemci mohou ochutnat vanilkovou sedmnáctku a čokoládovou čtrnáctku. „Novinkou je dobřanská Black IPA. Obsahuje i karamelový slad. Chuť má tóny kávy a exkluzivní hořké čokolády,“ dodává Petr Petružálek.

Ovoce si jako přísadu do svátečního piva vybrali v sušickém pivovaru U Švelchů. „Máme tu hruškový speciál se skořicí a hřebíčkem. Vloni jsme vsadili na stejné ovoce, ale tentokrát jde o pšeničné pivo. Chuti se v něm krásně snoubí. Jde o lehké pití,“ říká majitel pivovaru František Švelch.

Po takto ochucených pivech je prý velká poptávka. „Kupují si je i lidé, kteří jinak pivo nepijí. Jsou zvědaví, jak chutná. Většinou se zákazníci, kteří se ho napijí, dělí na ty, kterým vyloženě chutná, a na ty, kteří si ho už nedají,“ doplňuje Švelch.

Příchuť hrušky ucítíte i ve speciálu čižického pivovaru U Bizona. Ovšem v trochu jiné podobě. Tady totiž pro svůj svrchně kvašený Christmas ALE zvolili příchuť pečené hrušky a pečeného jablka.

Pivní speciál jako dárek
Podobné specialitky lidé konzumují nejen čepované v restauraci, ale mnohdy je v lahvové podobě kupují jako vánoční dárky pro své blízké. To potvrzuje Tomáš Grimm z rokycanského pivovaru U Stočesů. „Přichystali jsme i vánoční medovou čtrnáctku. Nabízíme ji i ve speciálních lahvích jako dárek. I o to je velký zájem,“ dodává Tomáš Grimm.

Plzeňský Pašák má na čepu dvanáctistupňový polotmavý Vídeňský speciál a světlou třináctku s příchutí vanilky a skořice. Pivovar Pod Lípou v Kyšicích si pak přichystal zázvorový speciál. Chodovar navařil dvanáctistupňový světlý Zimní speciál chmelený zeleným hlávkovým chmelem a Černý ležák s karamelovým aroma a chutí čokolády.

Sváteční piva mají každoročně v pivovaru Radouš. „Letos tu máme polotmavý svrchně kvašený Amber Ale. Je to pivo, které nevaříme moc často. Tak jednou, dvakrát do roka při speciálních příležitostech,“ uvádí sládek Vili Ilgner.

Tento rok navařili ještě jednu raritní záležitost.

Na vánoční koncert oblíbené české kapely Brutus se stylovým názvem Brutus Beer. „V minulosti už jsme navařili pivo pro skupinu Abraxas. Brali jsme to zase jako další výzvu,“ říká Vili Ilgner.

Minipivovar v Chříči na Plzeňsku je zároveň chráněnou dílnou

Publikováno:před rokemZdroj:Rozhlas.czAutor:Ľubomír SmatanaChříč

Skoro každý týden přibude v Česku jeden minipivovar. Ovšem takový, jaký vyrostl letos v srpnu v Chříči na severním Plzeňsku, jinde nenajdete. Ve zděné peci pod kotlem topí metrovými poleny. Zaměstnávají osm klientů z ústavu sociální péče, takže pivovar je zároveň chráněnou dílnou a k tomu všemu provozují i muzeum nebo kino. A to má přitom obec Chříč zhruba dvě stě stálých obyvatel.

„Původně jsme si představovali, že bychom dělali keramiku nebo se dřevem. Keramickou chráněnou dílnu lze ale jen těžko dostat do plusu, protože lidé si kupují hrnky často jen ze soucitu, a ne proto, že by jich potřebovali mít 20 na poličce,“ říká Petr Jakubíček, správce pivovaru, a pokračuje:
„Kdežto pivo má tu výhodu, že se neustále konzumuje a lidé si tak budou kupovat další a další a budou z toho mít dobrý pocit.“

Pivovar je ekonomicky soběstačný, potvrzuje Jakubíček: „V tuto chvíli dokážeme zaplatit veškeré provozní výdaje, mzdy i splátky půjček. Vyjde to tak zhruba nula od nuly.“

Lidé, se před Vánocemi v pivovaru stavují třeba pro originální vánoční dárek, tak koupí piva podpoří i dobrou věc. A spokojenost je všestranná, dodává klient chráněné dílny Pavel:

„Jsme spokojeni, vedoucí je na nás hodný, vyděláme si nějaké peníze.“

Známý český pivovar Svijany plánuje otevřít pobočku v Gruzii

Publikováno:před rokemZdroj:Lidovky.czAutor:ČTKSvijany

Pivovar Svijany zvažuje výstavbu pivovaru v gruzínském Tbilisi. Firma tam chce vybudovat podnik o kapacitě několika set tisíc hektolitrů, který by měl v budoucnu zaměstnat několik desítek místních odborníků.

Náklady projektu se předběžně odhadují až na patnáct milionů eur. Zatím je ale v projektu podle zástupců pivovaru hodně neznámých, které mohou konečné rozhodnutí ovlivnit.

Záměr svijanského pivovaru byl podle ministerstva průmyslu a obchodu jedním z nejzajímavějších českých projektů představených ve středu na setkání českých firem s velvyslancem Gruzie v Česku.

„Svijany jsou čerstvé, nepasterované pivo, které lze obtížně exportovat do vzdálených zemí, proto jsme zvolili variantu, že bychom tam postavili nový závod,“ sdělil předseda představenstva Pivovaru Svijany Tomáš Kučera.

Gruzie je podle něj kolébka vína a lidé jsou tam na kvalitu alkoholických nápojů velmi citliví. „Trh s pivem tam neustále roste, takže tam vidíme velkou příležitost,“ dodal.

Projekt připravuje pivovar už zhruba rok. „Jasněji bychom měli mít začátkem příštího roku, kdy vyjede česká delegace do Gruzie a na oplátku by měl Českou republiku navštívit tamní premiér,“ dodala mluvčí pivovaru Petra Winklerová.

Česká čtyřka
Pokud dojde k realizaci projektu, mohl by být podle mluvčí pivovar v Gruzii do provozu uveden zhruba rok a půl od získání potřebných povolení. Pivovar Svijany chce věc zpočátku financovat z vlastních zdrojů, později by chtěl zapojit některou z bank.

Svijanský pivovar se loni zařadil na čtvrté místo mezi pivovary v zemi. Na trh dodal 570 tisíc hektolitrů piva. Hospodaření společnosti skončilo loni ziskem bezmála 171 milionů korun při miliardových tržbách.

Většinu piva přitom firma prodá na tuzemském trhu, tržby ze zahraničí loni tvořily sotva tři procenta tržeb pivovaru. Firma však otevřela vlastní pobočku na Slovensku a své exportní aktivity chce rozšiřovat na další trhy.

Ještě v roce 1997 přitom Pivovaru Svijany hrozilo uzavření, když podnik převzaly Pražské pivovary. Před likvidací ho tehdy zachránila skupina lidí kolem sládka Františka Horáka, který pak dlouhá léta podnik také vedl. Od obnovení výroby v roce 1998 se podařilo produkci pivovaru zvýšit více než čtrnáctinásobně především díky investicím za více než půl miliardy.

Pivovar si přes výrazné zvýšení výroby uchoval tradiční způsob vaření piva, využívá i původní suroviny - humnový slad a žatecký chmel.

Zubr čeká úspěch, vánočního speciálu navařil o pětinu víc

Publikováno:před rokemZdroj:Lidovky.czAutor:ČTKZubr

Kvůli rostoucí poptávce letos přerovský pivovar Zubr zvýšil o dvacet procent výstav čtrnáctistupňového zimního speciálu Zubr Maxxim, kterým zásobuje restaurace a prodejny. Speciální vánoční piva do své nabídky opět zařadily také jeho sesterské značky Holba a Litovel.

Ředitel Pivovaru Zubr Tomáš Pluháček vypočítává, že zatímco loni v Přerově uvařili 1000 hektolitrů vánočního speciálu Zubr Maxxim, tak letos se jeho produkce zvýšila na 1200 hektolitrů. „Rostoucí zájem o Maxxima je potvrzením trendu, že konzumenti stále častěji zkouší speciální piva, která zpestřují pivní nabídku,“ komentuje Pluháček. Sváteční Maxxim, který v ležáckých tancích dozrával tři měsíce, je nejoblíbenějším pivním speciálem přerovského pivovaru.

Litovel v předvánočním období uvedl na trh ALE, který je k dostání ve vybraných restauracích a barech. Svrchně kvašený speciál je podle sládka litovelského pivovaru Petra Kosteleckého pokračováním tradice z 18. a 19. století, kdy byl tento druh piv běžně rozšířen po celé Moravě. „V Litovli jsme se rozhodli navázat na vzácný um místních sládků a v roce 2012 jsme připravili vlastní ALE, který udržuje slavnou tradici a současně následuje moderní trendy,“ popisuje Kostelecký.

Nový pivní speciál ALE se v roce 2012 setkal s velkým úspěchem. Pivovar ho proto letos zařadil do vánoční nabídky, jejímž pilířem bylo v předchozích letech sváteční pivo Gustav.

Pozadu s vánočními speciály nezůstala ani Holba z Hanušovic na Šumpersku. „Nabízíme oblíbený Šerák Speciál 13,51 v novém dárkovém balení s osmi lahvemi. V obchodech je součástí vánoční nabídky a nechybí ani v restauracích,“ přibližuje mluvčí pivovaru Hana Matulová. Holba letos společně s vánočním speciálem distribuuje také nové pivní džbánky. „Kromě sympatického tvaru nabízí možnost dát si půllitr nebo třetinku, což konzumenti vítají,“ podotýká Matulová.

Pivovary se při vaření vánočních piv řídí speciálními recepturami. „Pro výrobu ALE se používají tři druhy speciálních chmelů, jejichž kombinace dává pivu svěžest a kořenitost citrusů. Dále pak tři druhy tuzemských ječných a karamelových sladů, které zaručují plnou chuť,“ uvedl Kostelecký.

Pivovary Zubr, Litovel a Holba patří do skupiny středomoravských pivovarů PMS. Jejich roční výstav je do jednoho milionu hektolitrů piva. Závody prodávají svá piva především na Moravě a ve východních Čechách.

Svijany z Gruzie? Pivovar plánuje výrobu v Tbilisi

Publikováno:před rokemZdroj:E15.czAutor:ČTKSvijany

Pivovar Svijany zvažuje výstavbu pivovaru v gruzínském Tbilisi. Firma tam chce vybudovat podnik o kapacitě několika set tisíc hektolitrů, který by měl v budoucnu zaměstnat několik desítek místních odborníků. Náklady projektu se předběžně odhadují až na 15 milionů eur (přes 400 milionů korun). Zatím je ale podle společnosti v projektu hodně neznámých, které mohou finální rozhodnutí ovlivnit.

Záměr svijanského pivovaru byl podle ministerstva průmyslu jedním z nejzajímavějších českých projektů představených ve středu na setkání českých firem s velvyslancem Gruzie v ČR. „Svijany jsou čerstvé, nepasterované pivo, které lze obtížně exportovat do vzdálených zemí, proto jsme zvolili variantu, že bychom tam postavili nový závod,“ sdělil šéf představenstva Pivovaru Svijany Tomáš Kučera.

Gruzie je podle něj kolébka vína a lidé jsou tam na kvalitu alkoholických nápojů velmi citliví. „Trh s pivem tam neustále roste, takže tam vidíme velkou příležitost,“ dodal. Projekt připravuje pivovar už zhruba rok. „Jasněji bychom měli mít začátkem příštího roku, kdy vyjede česká delegace do Gruzie a na oplátku by měl Českou republiku navštívit tamní premiér,“ dodala mluvčí pivovaru Petra Winklerová.

Financování z vlastní zdrojů
Pokud bude projekt realizován, mohl by být pivovar v Gruzii do provozu uveden zhruba rok a půl od získání potřebných povolení. Pivovar Svijany chce věc zpočátku financovat z vlastních zdrojů, později by chtěl zapojit některou z bank.

Svijany se loni zařadily na čtvrté místo mezi pivovary v zemi. Na trh dodaly 570 tisíc hektolitrů piva. Hospodaření společnosti skončilo loni ziskem bezmála 171 milionů korun při miliardových tržbách. Většinu piva přitom firma prodá na tuzemském trhu, tržby ze zahraničí loni tvořily sotva tři procenta tržeb pivovaru. Firma však otevřela vlastní pobočku na Slovensku a své exportní aktivity chce rozšiřovat na další trhy.

Reklama na pivo Bernard je rasistická, stěžují si lidé na Facebooku. Je to vyhrocené, tvrdí odborník

Publikováno:před rokemZdroj:Aktuálně.czAutor:Zuzana MockováBernard

Pivovar Bernard uveřejnil na Facebooku vizuál k nové reklamě na tmavé dvanáctistupňové pivo, které propaguje kreslená polonahá černoška. Lidé na Facebooku, kde se objevily stovky převážně negativních komentářů, považují reklamu za silně rasistickou a sexistickou. Mediální analytik Filip Rožánek vnímá celou kauzu jako přehnaně vyhrocenou. Sám pivovar je z reakcí lidí překvapený, za vyzněním reklamy si ale stojí.

Pivovar Bernard zvolil k propagaci svého tmavého piva vizuál, na kterém pózuje tančící černoška. Fotku umístil na svůj profil na Facebooku, kde ji rázem odsoudily stovky diskutujících. Lidé ji označili za rasistickou a sexistickou.

Pivovar kampaň stahovat nehodlá, za zbytečně vyhrocenou považuje celou situaci i mediální analytik.

"U nás umí ženy tančit nejen kolem plotny. Pánové, volenka! Dámy, zadejte se! Naše ČERNÁ DVANÁCTKA čeká třeba právě na Vás," uvedl pivovar svou novou reklamu. Humpolecký výrobce piva je známý svými provokativními kampaněmi, ve kterých si ze sebe dělá legraci i spolumajitel Stanislav Bernard.

"Asi hodně stojíte o kandidaturu na Sexistické prasátečko, co? No, za mě ji máte mít – rozhodně tohle nominuju," napsala na Facebook uživatelka Petra Němcová. A nebyla sama. "Na svých stránkách píšete, že k hodnotám které vyznáváte, patří spolupráce, odpovědnost a pozitivita. Já v téhle reklamě se silným rasistickým a sexistickým podtextem nevidím ani jedno," píše Klára Kolářová.

"Doufám, že tuto reklamu stáhnete a omluvíte se. Divím se, že si ještě toto v dnešní době může někdo dovolit," pohoršuje se další uživatelka.

Mnohým vadilo i spojení číslovky 12 s polonahou ženou. "Hodně nepovedený a pod úroveň. Máme mít chuť na dvanáctiletou? S Bernardem dneškem končím," zní pobouřený komentář Filipa Lachmanna.

Nad prudce negativní reakcí lidí ale kroutí hlavou mediální analytik a šéfredaktor týdeníku Marketing & Media Filip Rožánek. "Reakce jsou v tomto případě zbytečně vyhrocené. Bernard napodobuje konceptem i výtvarnou stránkou reklamní styl pin-up girls, který byl rozšířený hlavně v první polovině dvacátého století. Pro svou propagaci ho používá od února letošního roku, je to tedy dlouhodobý výtvarný záměr. Motiv černošky použil bez pobouření veřejnosti už v březnu u piva Černá lavina," vysvětluje Rožánek.

Takové reakce jsme vůbec nečekali
Ve stejném duchu se na Facebooku vyjádřil i pivovar Bernard. "Rozhodně se nejedná o rasistickou nebo sexistickou reklamu a už vůbec nijak nesouvisí se současnou velmi tragickou situací ve světě," vysvětluje pivovar a omlouvá se těm, které vyznění reklamy jakkoli urazilo.

Marketingové oddělení společnosti Bernard udivilo, jaký efekt na sociálních sítích reklama vyvolala. "Popravdě jsme takové reakce vůbec nečekali. Nenapadlo by nás, že přijde taková vlna bouře," říká marketingová specialistka pivovaru Jana Voborníková s tím, že je nutné vnímat reklamu jako celek patřící do velké kampaně.

Bernard nehodlá kampaň stahovat, podle vedení se totiž není za co stydět. Podobný názor má i mediální specialista Rožánek.

"Bernard se drží provokativního pojetí reklamy dlouhodobě, nijak tím nevybočuje ze svých zvyklostí. Jeho zpracování určitě nejde srovnávat třeba se dva roky starým vizuálem jednoho rodinného pivovaru, který lákal na "patnáctku" fotkou teenagerky, která si svůdně olizovala prsty s dodatkem, že čtrnáctka je ještě pod zákonem. Ve srovnání s tím Bernardovu reklamu tedy jako sexistickou nehodnotím," říká Rožánek s tím, že by reakce na sociální sítě neměla pivovaru uškodit. Cílová skupina podle něho pivo Bernard pít nepřestane.

Černá dvanáctka? Na Bernard se valí kritika kvůli ‚sexistické‘ reklamě

Publikováno:před rokemZdroj:Lidovky.czBernard

Reklama pivovaru Bernard vyvolala na internetu silnou kritiku. Plakát, na němž kolem půllitru tančí animovaná polonahá dívka s popiskem „u nás umí ženy tančit nejen kolem plotny“, mnozí označují za „sexistický“. Na Facebooku dokonce už vznikla i skupina, která pivovar bojkotuje. Ten si ale za svou reklamou stojí a proti výtkám se důrazně ohrazuje.

„U nás umí ženy tančit nejen kolem plotny. Pánové volenka! Dámy, zadejte se! Naše černá dvanáctka čeká třeba právě na Vás!“. Kvůli těmto slovům doprovázených obrázkem spoře oděné slečny na reklamě rodinného pivovaru Bernard vyvolala na sociálních sítích kontroverzní reakce.

Bojkot pivovaru
Mnozí na Facebooku útočí na reklamní tvůrce s dotazem, jestli bylo jejich záměrem umístění v soutěži Sexistické prasátečko, která pravidelně uděluje anticeny za nejsexističtější reklamy. Další uživatelé zas vyjadřují zklamání i pobouření. Reklamu totiž označují i za rasistickou. Jiní jim ale kontrují, že na reklamě nevidí nic nevhodného.

Na Facebooku dokonce už vznikla i skupina s názvem „Bojkot piva Bernard“. K té se ale připojily zatím jen čtyři desítky lidí. Kritici reklamy uvádí: „Bernard rozjíždí sexistickou reklamu - ale beze mě. Já si tohle pivo nedám, dokud reklamu nestáhne a své kreativce neproškolí v tom, jak poznat a nedělat sexistickou reklamu“.

Co pivo, to jedna pin up dívka
Pivovar si ale i přes silnou kritiku za svou reklamou stojí. Už v minulosti totiž zveřejnil podobně laděné reklamy s obrázky zobrazující takzvané „pin-up“ dívky vedle půllitru.

„Rozhodně se nejedná o rasistickou nebo sexistickou reklamu a už vůbec nijak nesouvisí se současnou velmi tragickou situací ve světě. Tuto reklamu používáme již dva roky, ovšem tento styl je známý již více než 80 let. Jedná se o retro reklamu ve stylu amerických pinups girls, která je ve světě velmi populární již mnoho desetiletí a využívají ji takové firmy, jako například Coca cola, Lucky Strike a podobně,“ uvádí v oficiální reakci pivovar.

V reklamě, která prezentuje různé druhy piva, prý spojují určité období s jednou pin up dívkou. „Věříme, že v tomto komplexním pohledu tuto reklamu pochopíte a pakliže Vás i nadále uráží, je nám to líto a omlouváme se Vám,“ píše na závěr příspěvku Bernard.

Babiš zlikviduje celou českou pivní kulturu. Ale jemu je to jedno.

Publikováno:před rokemZdroj:Parlamentní Listy

Ministr financí Andrej Babiš (ANO) nám se svou elektronickou evidencí tržeb chystá chmurnou budoucnost. Ta zahrnuje krach třetiny hospod a drastické zdražení v těch ostatních, dalo by se téměř nazvat až brutálním. Připravte se na půl litru piva za 80 korun. Nemluvě o dobrých obědech, ty podraží i o 100 procent. Svobodné fórum Pavla Šafra vysvětluje, proč bude opravdu zle. Slovák nám prý zničí českou pivní kulturu a bude mu to jedno.

České hospody a restaurace mají často už teď problém přežít. „Když se zeptáte majitele, jak to jde, řekne vám, že sotva přežívá, kdyby neměl hospodu ve vlastním a nepomáhali by mu manželka nebo příbuzní, nedokázal by hospodu utáhnout. Hosté pijí nejlacinější pivo za dvacku, z toho má hospodský osm korun. Z nich musí zaplatit nájem, energie, personál, a ještě by si měl vydělat na vybavení a nějaký zisk. Kdyby nekrátil daně, hospoda by zkrachovala už dávno a v obci by nebylo vůbec nic, jen do práce a domů. Celý život,“ píše Jan Jetmar.

Pokud tedy Babiš tvrdí, že od hospod získá dalších 12,5 miliardy, musí k tomu také dodat, že asi 30 procent hospod tím pohřbí. Ty, které přežijí, budou nuceny zdražit pivo na 60 až 80 korun „za jeden kousek“. Vítejte v nové realitě ministra financí a miliardáře. EET tedy zaplatí každý občan, který zajde do hospody. Vydá z peněženky asi 1 250 korun navíc rok co rok. To povede k tomu, že už tak dost spořiví Češi přestanou dávat spropitné a hostinští budou nuceni zvednout platy personálu. A znovu se to odrazí v cenách. Sečteno a podtrženo, zdraží nejen pivo, ale i vaše oblíbená jídla, a to ne málo. Třeba i o 100 procent.

„Skončí tisíce hospod a desetitisíce lidí budou na pracáku. Budeme mít vymazlené hospody, kam budeme chodit jen párkrát do roka ve svátek a usrkávat pivo ze třetinky na stopce. Bude tam krásné, čisté prostředí a nezakouřeno. Ale nebudou tam hosté. Kdo na světě je ochoten dát za desítku gambáč osm pětek? Nikdo. Ani blázen,“ pokračuje autor v popisu neradostné budoucnosti, za kterou budeme moci poděkovat Babišovi.

Současný šéf státní kasy tak během krátké doby rozmetá celou pivní kulturu, ale ani ho to nebude moc trápit, neb je Slovák a pivu stejně nerozumí, dodává pan Jetmar. Miliardář je prý navíc živ z řady dotací, takže může být v klidu. Pokud se tedy proti němu Češi nevzbouří. Už Haškův dobrý voják Švejk přece říkal, že vláda, která zdraží pivo, padne.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.22.07.2017 15:405.244/5.244