Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Létající sládci. Ve světě vaří naše pivo

Publikováno:před měsícemZdroj:Deník.czAutor:Jiří Janda

Jaké je nedostatkové „zboží" domácí výroby? Český sládek. O naše minipivovary mají zájem nadšenci z celého světa.

„České pivo je žádané jako celek, od chmele přes technologie až po lidi," řekl Martin Hájek z Pacovských strojíren, který je viceprezidentem Českomoravského svazu minipivovarů. „Už nikdo za námi nepřijde, že chce jenom železo," konstatoval. Někteří zahraniční zákazníci vyžadují českého technologa natrvalo. Jiným stačí na přechodnou dobu, než zaučí vlastní lidi.

Technologie z Pacovských strojíren vyrábějí pivo u nás i ve světě. Na Slovensku, v Německu a Rusku i v exotičtějších destinacích. Na jejich zařízeních se vaří pivo v Gruzii, Jižní Koreji, Japonsku či na Filipínách. K jejich obsluze alespoň pro začátek potřebují české profesionály.

Sehnat kvalitního sládka pro takový úkol ovšem není snadné ani v takové pivařské velmoci jako Česko. „Musí být dostatečně jazykově vybavený a mít zkušenosti a také být schopen sám ve světě prožít tak tři až čtyři měsíce," uvedl prezident svazu Jan Šuráň. Nyní jsou podle něj takovýchto odborníků v ČR tři až čtyři desítky. Plné ruce práce budou mít podle jeho odhadu nejméně na desetiletí.

„Vzniká z toho nový český fenomén – létající sládek," konstatoval viceprezident svazu minipivovarů Radovan Koudelka v narážce na módní „létající pivovary". Je to trend, kdy si lidé bez vlastního pivovaru vaří podle své receptury v pronajatém zařízení svou várku piva.

Ani v Česku zájem o minipivovary neustává. Těch, jež ročně uvaří méně než 100 tisíc hektolitrů „tekutého chleba", je u nás nyní na 360 a rostou tempem asi 15 procent za rok. Letos vznikly třeba v Hodoníně, Brně, Vikýřovicích či Šťáhlavicích. A další se dokonce na lodi houpá na vltavských vlnách přímo v centru Prahy.

Podle Šuráňova odhadu minipivovary nyní vyrobí zhruba 1,5 procenta celkové domácí produkce piva. Do konce roku by jejich počet mohl překročit čtyři stovky, přestože obvykle pár takových pivovarů do roka ze seznamu minipivovarů vypadne. Jeden až dva zaniknou. Dalším se naopak zvýší výstav nad povolenou stotisícovou hranici. Příkladem je pivovar v Úněticích.

Na pořízení „domácího" pivovaru potřebujete mít v kasičce zhruba pět milionů korun. „Na tolik peněz ale přijdou jenom technologie. Když chce někdo pivovar s restaurací, ať si připraví deset milionů," říká Šuráň. Vstupní investice se podle jeho zkušeností může vrátit zhruba do sedmi let. „Záleží na finančních podmínkách a výši úvěru, ale rozhodně je to zajímavější než mít peníze v bance," dodal.

Velké pivovary začínají přemýšlet o stavbě minipivovarů

Publikováno:před měsícemZdroj:Týden.czAutor:ČTK

Velké pivovary se zajímají o trh minipivovarů, přemýšlí i o stavbě vlastních. Malých stále přibývá zhruba 50 ročně, nyní je jich kolem 360. Podle prezidenta Českomoravského svazu minipivovarů Jana Šuráně jde ve světě o běžnou věc, například v USA. Konkrétní stavbu, případně akvizici minipivovaru ze strany velkých koncernů, však neuvedl. Některé pivovary zájem o minipivovary připouští.

Podle Šuráně díky konkurenci ze strany minipivovarů velcí výrobci stále posílají na trh více a více speciálních piv, nebo třeba nepasterovaná, či nefiltrovaná piva nebo mok s čerstvým chmelem. "Já tomuto oboru předpovídám dalších deset let růstu a uvidíme, kdy přijde doba, kdy velké koncerny vytvoří řetězce minipivovarů," dodal. Podle něj velcí výrobci loni ve Spojených státech koupili 60 minipivovarů.

Svým způsobem jde tak dle něj o paradoxní situaci. "Člověk, který to prodal, si okamžitě založí nový. Takže si vychovávají a platí zase novou konkurenci. Nevím, jestli to takhle nějak daleko dospěje i u nás, ale už jsou i první úvahy, že se tím začínají zabývat," uvedl Šuráň.

"Naší vášní je kvalita piva. Obdivujeme ty malé pivovary, které dokážou přinášet jedinečnou chuť a kvalitu, a vnímáme je jako důležitou a cennou součást trhu pomáhající zachovat českou pivní kulturu. Uvažujeme o různých možnostech využití flexibility malých pivovarů," řekl ředitel marketingu a strategie Plzeňského Prazdroje Grant McKenzie.

Podle pivovaru Heineken jde sice o zajímavý trend, ale v současném byznys modelu společnosti není aplikovatelný. "Jako velký pivovar nemůžeme hrát klíčovou roli v craftovém segmentu, proto přemýšlíme o jiných cestách, jak využít rostoucí obliby minipivovarů mezi spotřebiteli," sdělila mluvčí společnosti Jana Pikardová. Příkladem podle ní je příkladem nákup kalifornské Lagunitas Brewing Company, který stále funguje i pod vlastnictvím Heinekenu samostatně.

Minipivovary v Česku také zanikají, podle svazu jde přibližně o jeden na třicet nově vzniklých. Další možností je, že vyrobí více než 10 tisíc hektrolitrů piva ročně a dostane se tak mimo kategorii minipivovarů. Výrobní cena piva se podle Šuráně pohybuje okolo 8,5 až 9,5 koruny za půllitr.

Od pátku 16. června se během dvoudenního festivalu představí 70 minipivovarů v Královských zahradách Pražského hradu. Šestý ročník akce pořádá svaz, loňský ročník navštívilo 2600 hostů, vytočilo se 130 sudů piva.

Výstav českých pivovarů se loni zvýšil o 1,9 procenta na rekordních 20,5 milionu hektolitrů piva a nealka. Domácí spotřeba zůstala 143 litrů piva na hlavu. Výroba piva z minipivovarů tak tvoří stále pouze zlomek české produkce.

Před slavnostmi musíme dva týdny stěhovat půl pivovaru

Publikováno:před měsícemZdroj:Moravskoslezský deníkAutor:Petr JiříčekOstravar

Odhaluje zákulisí příprav v rozhovoru pro Deník Jan Molitor z Ostravaru, který zažil všechny ročníky pivovarských slavností.

V ostravském pivovaru působí od konce 90. let. Vedle své funkce vrchního plánovače každý rok vydatně pomáhá i s organizací pivního svátku.

Jan Molitor tak patří k těm, kdo zažili všechny ročníky Slavností pivovaru Ostravar. Minulý rok během nich nachodil v pivovaru neuvěřitelných 120 kilometrů. Jak se těší na letošní „túru“ prozradil v rozhovoru pro Deník.

Slavnosti se kvapem blíží – jak těžké je takovou akci zorganizovat?
Docela dost. Slavnosti se konají v době, kdy máme v pivovaru největší zápřah před letní sezónou. Představte si, že by třeba Lego přestalo před Vánocemi na dva tři dny expedovat hračky. Všichni by řekli, že jsou blázni. A přesně to my děláme. Na tři dny zcela zastavíme výrobu a otevřeme pivovar, který nebyl stavěný na nápor deseti tisíc lidí. Je to trochu šílené. Ale my jsme do toho kdysi šli a lidem se to líbilo, takže se z toho stala tradice a letos připravujeme už 17. ročník.

Co je na organizaci Slavností nejtěžší?
Musíte uvařit více piva do zásoby, aby ten výpadek nebyl znát, a musíte se dobře vypořádat s místem. Náš pivovar byl postavený v roce 1897 a nikdo tehdy nepočítal s tím, že tady najednou přijde tolik lidí. Proto je potřeba velmi pečlivě naplánovat zejména to, kam uložit desetitisíce přepravek a sudů, abychom vytvořili dostatečně komfortní místo pro návštěvníky. Přestěhovat vše v pivovaru zabere přibližně 14 dní.

Vzpomínáte si na úplně první slavnosti?
Určitě. To se psal rok 1999 a já ho zažil celý jako pucflek za pípou. Začínalo se myslím už v 9 ráno a končilo pozdě večer. Byl to doslova pivní maratón a já byl na konci dne utahaný jako kočka.

Tehdy bylo pouze jedno pódium, že ano?
Přesně tak. Tam, kde je dnes hlavní stage, tam kdysi byly pivní soutěže. Hlavně závody v koulení sudů. Na přelomu tisíciletí byli naši zaměstnanci v této prastaré pivní disciplíně velmi dobří a dokonce se stali v Anglii několikrát mistry světa.

Kdysi se také místo vstupného vybírala víčka od piva…
Ano. A na místě se kupovaly žetony, které se směňovaly za pivo. Byl to divný systém, ale já k němu mám jednu úsměvnou vzpomínku. Mým úkolem bylo tehdy vyzvedávat žetony u výčepů, dát je do igelitového sáčku a nosit je zpátky do stánku, kde se prodávaly. Když jsem šel s žetony asi popadesáté, zaklepe mi na rameno mladý kluk a říká mi, ať se ohlédnu za sebe. Podívám se zpět a vidím, jak za mnou lidi ze země sbírají žetony. V tom igelitovém sáčku byla díra. Myslím, že tehdy jsem udělal na slavnostech hodně lidem radost. No a pak se žetonový systém zrušil.

Co se ale nezrušilo, jsou exkurze.
To je pravda. Exkurze pivovarem jsou jedním z klíčových bodů našeho programu a vždy jsou okamžitě plné. Samozřejmě, že nebudou chybět ani letos.

Změnila se za ta léta jejich náplň?
Změnily se dvě věci. Kdysi lidé slyšeli výklad z televizí a cédéček. To jsme změnili a výklad provádíme sami. Je to lepší a mnohem osobnější. Druhá věc, kterou jsme změnili je, že více pouštíme lidi na spilku. Spilka je totiž v Ostravaru mystické místo, kde v otevřených kádích zraje pivo tradičním způsobem. Tento proces už v moderních velkých pivovarech neuvidíte.

Co lidi při exkurzi nejvíce překvapí?
Řekl bych, že velikost našeho ležáckého sklepa. Při pohledu na nekonečná sklepení plná obřích tanků si většina návštěvníků uvědomí, jak je Ostravar vlastně velký pivovar. Do našeho sklepa se vejde celá roční produkce devíti středně velkých minipivovarů. To znamená spousta piva.

Jaké největší překvapení jste při exkurzích naopak zažil vy osobně?
Asi když se mezi návštěvníky objevili turisté z Polska. My totiž Slavnosti odjakživa koncipovali jako poděkování lidem od nás za jejich neutuchající věrnost a podporu, takže nás vůbec nenapadlo, že by se mezi návštěvníky objevili zahraniční turisté. Vím, že čeština a polština jsou si velmi podobné v obecné rovině, ale když dojde na odborný výklad, už je to horší. Viděl jsem, že při mém výkladu Poláci nerozumějí ani slovo. Chytli se pouze v momentě, když jsem vyslovil slovo alkohol. Opakovali po mně nadšeně “alkohol”, zvedali prst, jako že jsem jednička a plácali mě po zádech.

Možná, že vám nerozuměli proto, že výroba piva je poměrně složitý proces a málokdo z nás by ho dokázal přesně popsat.
To máte pravdu. Jeden celník si dokonce myslel, že se pivo vyrábí tak, že se do něho v závěrečné fázi přidává líh. Pořád se mě při exkurzi ptal, kde v pivovaru máme schované sudy s lihem. Já na to, na co bychom měli v pivovaru líh a on mi s vážnou tváří odpovídá: “Pivo je přece alkoholický nápoj. Tak musíte lít do piva líh, ne?” To mě úplně odzbrojilo.

Před třemi lety vám začal se Slavnostmi pomáhat Richard Krajčo. Můžete o něm prozradit něco, co o něm ještě nikdo nikdy neřekl.
O Richardu Krajčovi se všeobecně ví, že má rád zdravou stravu. Když k nám přišel poprvé, říkali mi, ať mu připravíme vegetariánskou stravu. Hlavně saláty. Tak jsme mu je připravili. No a pak přišel Richard a ucítil vůni grilovaného selete a bylo to. Saláty šly okamžitě stranou.

Jaký je Krajčův vztah k pivu?
Řekl bych, že ryze pozitivní. Stejně jako u každého správného chlapa. Fanoušci byli posledně překvapeni, že při slavnostním zahájení vypil půllitr piva na ex. Mně to tolik nepřekvapilo, protože když je v pivovaru, rád zajde do ležáckého sklepa a tam si dá pivo natočené přímo z tanku. To je totiž to nejlepší.

Už jste avizovali, že Richard Krajčo letos opět bude na Slavnostech hrát. V posledních letech si vždy připravil nějaké překvapení. Co chystá letos?
Na to se dá odpovědět jediné. Přijďte na slavnosti a uvidíte.l

Hrát si s cenou piva je populismus, řekl Pilný. Babiš s ním ale přišel první

Publikováno:před měsícemZdroj:Forum24Autor:Vilém Besser

Ivan Pilný musí dělat svému stranickému šéfovi a předchůdci ve funkci ministra vnitra velké vrásky. Za tu chvíli, kterou je v úřadě, stačil národu oznámit, že státní kasa je prázdná, schodek rozpočtu nelze dodržet a nyní označil politiky, kteří mluví o zlevňování piva, za populisty nejhrubšího zrna.

Pilný zřejmě zapomněl na to, že to byl právě oligarcha, jenž ho dosadil do ministerského křesla, který při propagaci elektronické evidence tržeb sliboval lidem, že zlevní pivo. Když o stejném kroku mluví dnes ODS, najednou je to špatně.

Ministr financí tedy moc velkou reklamu Babišově vládnutí nedělá. Zatímco dnes ho de facto označil za neakceptovatelného populistu, průběžně pracuje i na tom, aby dokázal, že všechny Babišovy výroky o tom, jak úžasný je hospodář a že lepšího šéfa státní kasy jsme u nás ještě neměli, byly lži.

Pivo podle 5 000 let starého receptu je na světě

Publikováno:před měsícemZdroj:Naše voda

Čína je domovem jedné z nejstarších civilizací, takže se k ní hodí i to, že je rovněž domovem starověkého piva. Nikdo ale nevěděl, jak se toto starověké pivo vařilo, a to až do roku 2015, kdy tým archeologů ze Stanfordské univerzity vypracoval studii o primitivním pivovaru objeveném v neolitickém sídle v Číně.

Jak uvedly Haló noviny, pivovar starý 5000 let je podle CNN nejstarším důkazem výroby piva z ječmene a prosa v zemi. Inspirovány nálezy vědců se pak dva místní pivovary, a to Jing-A Brewing v Pekingu a Moonzen Brewery v Hongkongu, rozhodly ukázat modernímu světu starověkou chuť a znovu vytvořily původní recept na pivo. Pivovar Jing-A navařil 350 litrů starověkého piva, které je od konce dubna k dispozici v různých pekingských prodejnách pivovaru. Hongkongský pivovar Moonzen vaří 100 litrů a distribuovat ho bude ve svém pivovaru. Oba pivovary dodávají, že zisk z prodeje získá výzkumný institut Shaanxi Institute.

Snížení daně z piva? Pilný rozcupoval návrh ODS: Populismus nejhrubšího zrna

Publikováno:před měsícemZdroj:EuroZprávy.czAutor:ČTK

Podle ministra financí Ivana Pilného (ANO) je záměr opoziční ODS snížit spotřební daň z piva populistický. Nelíbí se mu ani odhadovaný výpadek výběru daně zhruba 800 milionů korun. Poslanci nicméně návrh propustili do třetího čtení.

ODS navrhuje snížit základní sazbu spotřební daně z nynějších 32 korun na 26,80 Kč za hektolitr piva. Do roku 2010 byla sazba daně 24 Kč.

Návrh na plošné zvýhodnění výrobců podle Pilného vůbec nezaručuje to, že se promítne do snížení cen pro restaurace nebo konečné spotřebitele. "On se nedá označit ani za populistický, i když populistický je. Hrát si s cenou piva a mluvit o tom, že možná budeme mít pivo levnější, je opravdu populismus toho nejhoršího zrna," prohlásil Pilný. Státní rozpočet podle něj "dostane další pecku".

"Pan ministr Ivan Pilný mě skoro dohnal k slzám," reagoval předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Uvedl, že odhadovaný výpadek představuje méně než jedno promile celkových daňových příjmů, a argumentoval i tím, že ministerstvo není schopné odhadnout výběr daňových příjmů s přesností na stamiliony.

Pilný také uvedl, že návrhem stát vysílá signál o ochotě snižovat spotřební daně u dalších komodit, jako jsou lihoviny, pohonné hmoty nebo cigarety. Snížit sazbu nikoli spotřební daně, ale daně z přidané hodnoty na čepované pivo z nynějších 21 na 15 procent zvažoval vloni Pilného předchůdce Andrej Babiš (ANO). Vládní koalice se na tom ale neshodla.

Tam, kde se rodí český lev a Mazaná liška. Pivovar Národní nabízí oázu v centru Prahy

Publikováno:před měsícemZdroj:Ekonom.czAutor:Libor BudinskýNárodní

● Boduje rustikální koleno na pivu.
● V nabídce je i kilový steak se šesti pivy a třemi panáky pálenky.
● Nechybí samozřejmě obligátní tatarák z výborného masa black angus.

Hlavním klenotem Pivovaru Národní je fantastická klášterní zahrada předělaná na největší "beergarden" v centru metropole. Během okamžiku zmizí rušná Národní třída a objeví se pivní oáza, která hlavně v létě potěší a uspokojí všechny milovníky našeho národního nápoje.

V Pivovaru Národní se vaří vlastní pivo značky Czech Lion, a to jedenáctka (klasický světlý filtrovaný i nefiltrovaný ležák plzeňského typu) a dále pak tmavá třináctka. Pivní stálice nyní doprovází speciál, svrchně kvašený ale s vtipným názvem Mazaná liška a s výrazným ovocným aroma s tóny grepu či angreštu.

Budějovický Budvar se zúčastní výstavy EXPO Astana 2017 v Kazachstánu

Publikováno:před měsícemZdroj:Regionální novinyBudvar

V sobotu 10. června bude slavnostně zahájena mezinárodní specializovaná výstava EXPO Astana 2017. Očekává se velký zájem návštěvníků z Kazachstánu i z dalších států střední Asie - předběžné odhady hovoří až o šesti milionech lidí během tří měsíců. Česká republika připravila pro výstavu expozici nazvanou "Důmyslnost řešení". Důležitou a tradičně velmi oblíbenou součástí českého pavilónu je restaurace, ve které bude české pivovarnictví reprezentovat čepovaný světlý ležák Budweiser Budvar.

"Do Kazachstánu vyvážíme pivo již více než dvacet let. Značka Budweiser Budvar je tam vnímána jako ambasador českého piva a symbol kvality. Od účasti na EXPO očekáváme výrazné zvýšení povědomí o naší značce a jejím českém původu nejen v Kazachstánu, ale i v dalších zemích tohoto regionu," říká Renata Pánková, vedoucí exportního oddělení Budějovického Budvaru.

Celková ekonomická situace v Kazachstánu se od počátku letošního roku pomalu, ale jistě zlepšuje a roste i poptávka po importovaném pivu. "Díky tomu nyní rozšiřujeme sortiment o sudové pivo, které bude v nabídce ve vybraných restauracích jak v Astaně, tak v Almaty," dodává Renata Pánková. Pivo značky Budweiser Budvar je na kazašském trhu vnímáno jako superprémiová značka, čemuž odpovídá i konečná cena pro spotřebitele.

V českém pavilónu se představí také společnost Caravan Beverage Group, která je výhradním dovozcem prémiového ležáku Budweiser Budvar do Kazachstánu. Návštěvníci výstavy si budou moci koupit tmavý a světlý ležák v třetinkových lahvích nebo plechovky se světlým ležákem.

Česká restaurace na EXPO Astana 2017
Restaurace má kapacitu 40 míst. Šéfkuchaři Filip Bárta a Pavel Vrbka budou vařit výhradně tradiční české speciality a zvěřinu. V menu se objeví například pečená kachna s knedlíkem a zelím, srnčí se šípkovou omáčkou nebo jelení steak s omáčkou z lišek. České návštěvníky restaurace určitě potěší, že hosty budou obsluhovat Kazaši, kteří studovali v České republice, znají českou pivní kulturu a domluví se česky.

Piva od Pivovarů Lobkowicz získala 5 medailí na soutěži Pivo České republiky 2017

Publikováno:před měsícemZdroj:České nápoje

Skupina Pivovary Lobkowicz Group potvrdila mimořádnou kvalitu, jedinečnou chuť a výjimečnost piv ze svých pivovarů, když získala pět medailových umístění v prestižní soutěži Pivo České republiky 2017. Výsledky jsou oceněním kontinuální práce, tradičního a precizního způsobu vaření piva a pomohou podpořit značky skupiny Pivovary Lobkowicz Group na domácím i zahraničních trzích, kde nyní skupina posiluje distribuci.

Skupinu Pivovary Lobkowicz Group majoritně ovládá společnost CEFC China, sedmá největší soukromá společnost v Číně. Je naprosto unikátní tím, že provozuje sedm regionálních pivovarů v Protivíně, Uherském Brodě, Jihlavě, Hlinsku v Čechách, Klášteře nad Jizerou, Vysokém Chlumci a Černé Hoře. Poptávce spotřebitelů po kvalitnější a rozmanitější nabídce piva vychází vstříc tím, že vedle klasických ležáků produkuje velké množství pivních speciálů – od polotmavých piv přes svrchně kvašená piva typu IPA, ALE či pšeničné až po nealkoholická piva. Při vaření naprosto všech je přitom kladen důraz na původní receptury vaření a na používání těch nejkvalitnějších surovin.

Získaná ocenění v soutěži Pivo České republiky jsou důkazem toho, že tento způsob vaření piva je správnou cestou. Největších úspěchů dosáhl Pivovar Protivín. Získal celkem 3 medailová umístění: 1.místo v kategorii tmavých ležáků s pivem Lobkowicz Premium Černý, 2.místo v kategorii nealko piv za Lobkowicz Premium Nealkoholický a 3.místo v kategorii polotmavý ležák s pivem Platan Granát. Dalším významným úspěchem je první místo v kategorii „pšeničných piv“, na kterém se umístil černohorský Velen z Pivovaru Černá Hora a získal tak zlatou medaili. Na třetím místě v kategorii „světlé výčepní pivo“ se umístil Ježek 10%, který se vaří v Pivovaru Jihlava.

„Soutěž Pivo České republiky je prestižní pivovarnickou cenou v České republice. Naše značky dosáhly skvělých výsledků v opravdu velmi velké konkurenci, kdy účast v soutěži byla rekordní a naše piva soupeřila s tradičními pivními producenty. Úspěchy našich značek svědčí o kvalitě produktů skupiny Pivovary Lobkowicz Group, jsou závazkem s ohledem na naše spotřebitele a i nadále budeme klást maximální důraz na precizní výrobu našich piv,“ uvedla Marcela Hrdá, předsedkyně dozorčí rady skupiny Pivovary Lobkowicz Group a výkonná viceprezidentka společnosti CEFC (Group) Europe Company.

Pivovary skupiny Lobkowicz Group oceněním navázaly na úspěchy z minulého ročníku, kdy se na prvním místě umístil pšeničný černohorský Velen, na druhém místě mezi světlými ležáky Lobkowicz Premium a na druhém místě v kategorii nealkoholických piv Lobkowicz Premium nealkoholický.

„Letošní výborná umístění jsou oceněním práce našich sládků a všech dalších pracovníků v pivovarech. Je to další z řady důkazů, že náš naprostý důraz na kvalitu a tradiční výrobní postupy ve všech našich pivovarech se odráží v kvalitě a chuti piva, kterou oceňují znalci i všichni zákazníci,“ uvedl Kamil Špendla, generální ředitel skupiny Pivovary Lobkowicz Group.

Skupina Pivovary Lobkowicz Group pod vedením společnosti CEFC China nyní posiluje distribuci piva do českých domácností, restaurací a do maloobchodní sítě. Připravuje se i na výrazný export českého piva na čínský trh a na další trhy.

„Posílili jsme kapitál společnosti a investujeme do modernizace provozů v jednotlivých pivovarech, například do nové stáčecí plechovkové linky v pivovaru v Protivíně. České pivo je jedinečný artikl a snažíme se udělat maximum pro to, aby značky ze skupiny Pivovary Lobkowicz Group byly synonymem pro top produkty na trhu v České republice i v zahraničí,“ dodala Marcela Hrdá.

Co znamenají pivní zkratky EPM, OG, ABV a IBU?

Publikováno:před měsícemZdroj:Alkoholium.cz

některých restauracích, které usilují o edukaci svých hostů, ale též na mnohých tuzemských a zahraničních webových stránkách a blozích se zkratkami uvedenými v titulku tohoto článku. Je vám dosud skryt jejich význam? Pak čtěte dále, neboť v následujících několika odstavcích si všechny tyto zkratky rozklíčujeme.

Co znamená zkratka EPM?
e shora uvedených zkratek je zkratka EPM jedinou, která je česká. Za jednotlivými písmeny se skrývá slovní spojení extrakt původní mladiny. Ti, kterým je něco známo o procesu vaření piva, již možná tuší, že bude zkratka souviset se stupňovitostí piva. Je tomu skutečně tak. Extraktem původní mladiny se myslí množství rozpuštěných cukrů v mladině, tedy ve fázi výroby piva před procesem kvašení. Oproti zažité praxi se podle tuzemské legislativy stupňovitost uvádí v % EPM, a nikoliv ve stupních.

Pro názornost si uveďme praktický příklad stanovení extraktu původní mladiny (EPM). Mějme 1 kg mladiny, ve kterém je rozpuštěno 116 g cukrů. V takovém případě jsme uvařili pivo o stupňovitosti 11,6 % EPM.

Zvídavé čtenáře jistě zajímá, jak se stupňovitost piva měří. Jelikož množství rozpuštěných cukrů ovlivňuje hustotu kapaliny, je možné změřit stupňovitost piva hustoměrem, popřípadě sacharometrem (cukroměrem). Oba způsoby měření vychází z měření hustoty mladiny, leč využívají jiných stupnic. Na cukroměru najdeme jednotky Plato, které odpovídají všem dobře známým stupňům. Pokud tedy sládek odečte z cukroměru hodnotu 11° Plato, navařil jedenáctku, a tedy pivo se stupňovitostí 11 % EPM. Další možností je měření stupňovitosti pomocí refraktometru, který funguje na principu měření indexu lomu. V podmínkách velkých pivovarů je pak možno měřit stupňovitost pomocí chemicko-fyzikální analýzy, a to i u již uvařeného piva. V tomto případě se, zjednodušeně řečeno, pro výpočet stupňovitosti piva vychází z množství zbytkového cukru v hotovém pivu a množství alkoholu.

Co znamená zkratka OG?
Zvláště v zahraničních zdrojích se lze též setkat se zkratkou OG. Pod písmeny OG se skrývají anglická slova original gravity (původní hustota), a tedy opět odkazují na stupňovitost piva. Na lahvi zahraničního piva bývá zpravidla vyjádřena původní hustota vyjádřena v již zmiňovaných stupních Plato. V materiálech pro domovarníky se však častěji setkáte s uvedením původní hustoty jako specifické hustoty (např. OG 1.048, což je stupňovitost odpovídající dvanáctce).
Co znamená zkratka ABV?

ABV je další anglickou nejen pivní zkratkou. Za písmeny se skrývá spojení alcohol by volume, a tedy neoznačuje nic jiného než procentuální množství alkoholu v pivu. Na tomto místě se jistě hodí poznamenat, že rostoucí množství alkoholu není přímo úměrné rostoucí stupňovitosti. Podíl alkoholu v pivu totiž závisí též na stupni prokvašení, a tedy na takzvaném zbytkovém extraktu. Pro tuzemská piva plzeňského typu je přitom typický vyšší zbytkový extrakt související s nižší mírou prokvašení. To se u tuzemských piv plzeňského typu projevuje typickou plností, ale zákonitě relativně nižším podílem alkoholu.

Co znamená zkratka IBU?
I poslední zkratka, kterou si v tomto článku vysvětlíme, má svůj původ v angličtině. Pod touto zkratkou najdete výraz Internationl Bitterness Units. Jednotky IBU tedy vyjadřují hořkost piva. Konkrétně jedna jednotka IBU představuje jeden gram iso-α-hořký kyselin na jeden litr piva. Jelikož se IBU vypočítává na základě chemických výpočtů, je stanovení hořkosti v jednotkách IBU ryze objektivní, tedy zohledňuje jen množství iso-α-hořký kyselin. Na subjektivní vnímání hořkosti piva konzumentem však mají vliv i další faktory (např. stupňovitost piva), a proto je funkce jednotky IBU v tomto směru spíše orientační.

U nás na evropském kontinentu se lze též setkat s jednotkou EBU (European Bitterness Units), které jsou stanoveny Evropskou pivovarskou konvencí (EBC – European Brewery Convention), avšak výpočty se dochází zpravidla k velmi obdobným hodnotám.

Hořkost piva závisí na mnoha faktorech. Zásadní je však jakost a odrůda použitého chmelu a způsob výroby piva, a to především průběh chmelovaru a též skutečnost, zda bylo při výrobě přistoupenou k tzv. chmelení za studena.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.26.07.2017 15:535.251/5.251