Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Ležák nové jméno nedostane, potvrdil Jurečka. Plná piva budou svrchně kvašené

Publikováno:před rokemZdroj:Aktuálně.czAutor:ČTK

Ležáky definitivně zůstanou ležáky. Ministr zemědělství Marian Jurečka dnes oznámil, jak bude vypadat definitivní podoba nové vyhlášky, která upraví pojmenování piv. Svrchně kvašená piva se budou nazývat plná piva. Třináctistupňová a vyšší se budou nově označovat za silná piva.

Jedenáctistupňová a dvanáctistupňová spodně kvašená piva budou nadále ležáky, potvrdilo ministerstvo zemědělství.

Svrchně kvašená se budou nazývat plná piva. Třináctistupňová a vyšší se budou označovat za silná piva, dosud se nazývala speciálními. Piva mezi sedmi a deseti stupni budou nadále výčepní piva.

Na novele vyhlášky se resort domluvil s pivovary, oznámil ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).

"Jde přibližně o tři procenta celkové produkce piva v ČR," řekl o novém pojmu plných piv Jurečka.

"Svrchně kvašená piva vznikají jiným technologickým postupem a při jejich výrobě se používá jiný typ kvasinek než u spodně kvašených piv," dodal výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Vladimír Balach.

Svrchně a spodně kvašená piva se liší výrobními postupy - například teplotou, při které vznikají, nebo právě použitými kvasinkami. Označení ležák vzniklo podle procesu výroby, kdy pivo po kvašení měsíc a déle leží.

Podle novely bude také možné značit pivní styly jako například ale, stout, IPA, APA nebo porter.

Změnu přinese ministerská vyhláška, kterou nyní ministerstvo posílá k posouzení legislativní radě vlády. Poté ji čeká notifikace v Bruselu. Vyhláška by pak měla začít platit devět měsíců po zveřejnění ve Sbírce zákonů.

Na festivalu v Č. Budějovicích mohou lidé ochutnat 200 druhů piv

Publikováno:před rokemZdroj:České novinyAutor:ČTK

Více než 200 druhů piv mohou ode dneška ochutnat návštěvníci českobudějovického výstaviště. Pro veřejnost tam začal 26. ročník Mezinárodního pivního festivalu. Jde o největší akci svého druhu v Česku. Její odborná část začala v pondělí a festival vyvrcholí v sobotu vyhlášením absolutního vítěze, jenž se stane držitelem Zlaté pivní pečetě. ČTK to řekla mluvčí manažerka festivalu Klára Dandová.

Více než 200 druhů piv mohou ode dneška ochutnat návštěvníci českobudějovického výstaviště. Pro veřejnost tam začal 26. ročník Mezinárodního pivního festivalu. Jde o největší akci svého druhu v Česku. Její odborná část začala v pondělí a festival vyvrcholí v sobotu vyhlášením absolutního vítěze, jenž se stane držitelem Zlaté pivní pečetě. ČTK to řekla mluvčí manažerka festivalu Klára Dandová.

Své výrobky na akci přihlásily například pivovary z Finska, Belgie, Ruska, Japonska a Norska. Na festivalu by se měli představit zástupci z 22 zemí. Z tuzemských výrobců se představí jak velké podniky typu Prazdroj, Budvar nebo Staropramen, tak se svými produkty přijede řada minipivovarů.

Českobudějovická akce je podle organizátorů třetím největším soutěžním pivním festivalem na světě. Významnější akce pořádají pouze v San Diegu v USA a v německém Norimberku. Absolutně největším, ovšem nesoutěžním pivním festivalem na světě je mnichovský Oktoberfest, který každoročně navštíví kolem šesti milionů lidí.

Na tradiční masopust s tradičním pivem Pilsner Urquell

Publikováno:před rokemZdroj:JenProŽeny.czPrazdroj

Pilsner Urquell patří k českým tradicím již 150 let a dlouhodobě přispívá k podpoře národních zvyků.

Jednou z těchto tradičních oslav je masopust, svátek dobrého jídla, tance, zábavy a piva, který předchází tradičnímu půstu. Masopustní oslavy letos začaly 6. ledna na svátek Tří králů a vyvrcholí masopustním úterým 9. února. Dříve se od následujícího dne, Popeleční středy, striktně dodržoval tradiční čtyřicetidenní půst, který trval až do Velikonoc.

Příprava na tři závěrečné dny masopustu začínala již takzvaným tučným čtvrtkem. V tento den si měl každý dopřát dostatek dobrého jídla a piva. A právě pivo k tradičnímu hodování a tedy i k masopustu neodmyslitelně patří. „Vzhledem k obsahu hořkých látek pivo vzbuzuje chuť k jídlu a funguje jako aperitiv. Dá se vhodně spojit s konkrétním jídlem, zároveň podporuje trávení a může proto posloužit jako digestiv. Proto české pivo v čele s ležákem Pilsner Urquell od nepaměti patří k české kuchyni, kde slouží jako skvělá ingredience a některá jídla se bez zapíjení pivem prakticky neobejdou,“ radí Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje. K masopustnímu jídelníčku neodmyslitelně patřila vepřová pečeně s knedlíky a se zelím, koblihy plněné povidly či mákem, šišky, nebo sváteční kynuté pečivo boží milosti.

Na masopustní neděli zvanou taneční už od rána hráli na návsi místní hudebníci. Poté se společně s obyvateli vesnice přesunuli do hospody, kde se pilo tradiční české pivo, hrálo a tančilo. Masopustní pondělí navazovalo na taneční neděli tzv. mužovským bálem, kterého se mohli účastnit pouze ženatí pánové a vdané dámy. Tanečníci se museli snažit, protože se věřilo, jak vysoko dívka při tanci vyskočí, tak vysoká bude úroda obilí.

Masopustní úterý bylo vrcholem masopustních oslav. V tento den se lidé převlékali do masek ve snaze získat vlastnosti oné masky. Maškarády obcházely jednotlivé domy ve vesnici a prováděly žerty na hospodáře a hospodyně. Nikdy však nesměla chybět výslužka a tradiční masopustní pohoštění doplněné pivem. Během průvodu hrála muzika, zpívalo se a tancovalo. Závěrečný obřad pochování Masopusta či Bachusa měl různé podoby v jednotlivých regionech, ale všude ztělesňoval konec masopustních oslav a příchod čtyřicetidenního postního období.

Masopust na Kolínsku
Různé regiony měly své vlastní masopustní tradice, postavy, masopustní hry a další zvyky, které se alespoň z části přenesly do dnešní doby. Například na Kolínsku se hrála oblíbená masopustní divadelní hra „Salička“.

Masopust na Opočnu
Různé regiony měly své vlastní masopustní tradice, postavy, masopustní hry a další zvyky, které se alespoň z části přenesly do dnešní doby. Například na Opočnu byla tradičním zvykem masopustní hra zvaná „tanec o vrkoč“. Vrkoč byl věnec, který každé děvče doneslo na masopustní úterý do hostince a následně po pěti až šesti hodinové tancovačce ho věnovalo tomu chlapci, se kterým dívka tancovala nejvíce. Po veselce obdarovaného chlapce doprovodila domů. V roce 1867 se na Opočnu konal poslední tanec o vrkoč. Důvodem bylo popuzení tehdejšího ředitele místní školy a následný zákaz této tradice. Postupem času tento zvyk úplně zanikl.

Masopust na Hlinecku
Různé regiony měly své vlastní masopustní tradice, postavy, masopustní hry a další zvyky, které se alespoň z části přenesly do dnešní doby. Například na Hlinecku se masopustní tradice a masky drží pevně až do dnešních dní. Tyto tradiční masky, za které se převlékali především muži, se zde dělí na červené neboli pěkné a černé neboli šeredné. Mezi červené maškarády patří například postava strakatého, ženušky a čtveřice Turků - tanečníků. K černým maškarádám se řadí postavy rasa s kobylou, kramáři - židi, kominíci a „slamění“. Obchůzka maškar je ukončena obřadem symbolického pochování zmíněné masky kobyly. V roce 2010 byly masopustní obchůzky a masky na Hlinecku zapsány do Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva organizace UNESCO.

Masopust na Milevsku
Různé regiony měly své vlastní masopustní tradice, postavy, masopustní hry a další zvyky, které se alespoň z části přenesly do dnešní doby. Například na Milevsku na závěr masopustních oslav vozili Bachuse na sudu městem v průvodu maškar, mezi kterými byli hrobaři, kostelník, ministranti, kněz, smuteční zpěváci a na konci šla bláznivá maškara „s křížkem po funuse“. Po cestě Bachusovi nalévali pivo a na závěr ho zaházeli sněhem, což symbolizovalo jeho pochování.

Masopust na Plzeňsku
Různé regiony měly své vlastní masopustní tradice, postavy, masopustní hry a další zvyky, které se alespoň z části přenesly do dnešní doby. Například v Kolovči na Domažlicku se dodržoval zvyk, kdy „staré báby“ byly symbolicky semlety v takzvaném „babském mlýně“ a mladé dívky pak vyšly v oblečení oněch „starých bab“. Vše se samozřejmě odehrávalo u skutečného mlýna. Tato tradice se dala pojmout i jako divadelní hra.

Pražský masopust
Různé regiony měly své vlastní masopustní tradice, postavy, masopustní hry a další zvyky, které se alespoň z části přenesly do dnešní doby. Například v 80. letech 19. století v Praze, byly taneční zábavy spojené s masopustem na čas přerušeny, protože v důsledku nadměrného pití alkoholu docházelo k veřejnému pohoršení. Příkladem je i dochovaná zmínka z roku 1876 z pražského pivovaru u Turmů na Uhelném trhu, kde se zábava strhla v jednu velkou pranici.

Masopust na severní Moravě
Různé regiony měly své vlastní masopustní tradice, postavy, masopustní hry a další zvyky, které se alespoň z části přenesly do dnešní doby. Například na severní Moravě byla ústřední masopustní maskou maska medvěda, kterou vedl na řetízku medvědář. Ostatní maškarády je v průvodu doprovázely. Během masopustní obchůzky se medvědář s medvědem zastavili u každého stavení na tanec s hospodyní.

Masopust v severovýchodních Čechách
Různé regiony měly své vlastní masopustní tradice, postavy, masopustní hry a další zvyky, které se alespoň z části přenesly do dnešní doby. Například v Podkrkonoší byl na začátku 19. století oblíbený masopustní zvyk „boj s kohoutem“. Vybranému mládenci se zavázaly oči, dostal cep do ruky a musel v ohradě uhnat pobíhajícího a vřeštícího kohouta. Mládence postupně prostřídávali nejen chlapci, ale i dívky, dokud nebyl kohout uhnán. Zvyk však během 2. poloviny 19. století postupně vymizel.
Masopust na Slovácku

Různé regiony měly své vlastní masopustní tradice, postavy, masopustní hry a další zvyky, které se alespoň z části přenesly do dnešní doby. Například na Slovácku hraje tanec důležitou roli i během úterního masopustního průvodu. S masopustními neboli fašánkovými písněmi byl na Slovácku pevně spojen tradiční mečový tanec zvaný „Pod šable“. Tento tanec je písemně doložen již od konce 18. století, ale v obci na Uherskobrodsku na Slovácku se tančí během oslav dodnes.

Šéf Budvaru: Kvůli registru smluv budeme "nazí" ve sporech s Američany.

Publikováno:před rokemZdroj:Hospodářské NovinyAutor:Lucie HrdličkováBudvar

● "Zákon o registru smluv nás poškozuje ve známkoprávních sporech s Anheuser-Busch," říká ředitel Budějovického Budvaru Jiří Boček.
● Kromě toho by podle něj zákon pivovar uvrhl do roční ztráty ve výši půl miliardy korun.
● Doufá, že se zákonu vyhne podobně jako Agrofert či ČEZ.

Více než politické hrátky kolem snižování DPH zajímá ředitele pivovaru Budějovický Budvar Jiřího Bočka povinné zveřejňování smluv nad 50 tisíc korun. Nová povinnost se má posledního národního podniku v Česku týkat od letošního července.

"Zákon o registru smluv nás poškozuje ve známkoprávních sporech s Anheuser-Busch. Nyní k soudu chodíme jako prcek, ale oblečený prcek. Teď tam přijdeme jako prcek, ale ještě k tomu nazí. Budou vědět, jak přemýšlíme, mohou nám přetahovat zákazníky," říká Boček v rozhovoru pro HN.

Registr také může Budvar podle Bočka uvrhnout do ztráty až půl miliardy korun ročně, protože zvedne tlak na ceny.

Budvar je poslední velkou pivní značkou v českých rukou. Cítíte nějakou zvláštní odpovědnost?

Cítím především odpovědnost za firmu, řídit Budějovický Budvar je složité, protože jeho aktivity jsou značně široké. Jak v oblasti obchodní, hospodářské, logistické, tak v oblasti právní, pokud jde o známkoprávní problematiku... Pivovar už se dávno nedá řídit tak, jak to český pivovar znal z Postřižin.

Velkopopovický pivovar loni navštívilo 88 tisíc lidí

Publikováno:před rokemZdroj:ČtiDoma.czAutor:Michal ŠtinglVelké Popovice

V roce 2015 pořádal pivovar Velké Popovice noční prohlídky. Klobáskofest, křest kůzlátek či rekord v počtu sedících u jednoho stolu. Novou atrakcí je i pětitunový dřevěný kozel.

Novou atrakcí se stal pětitunový dřevěný kozel, vysoký 7,1 a dlouhý 7,4 metrů. Po své pouti po exportních zemích Velkopopovického Kozla zamířil do Popovic a celé léto byl dominantou pivovaru.

Škola čepování a křest kůzlátek
Kozlova školu čepování piva je spojena s ochutnávkou nefiltrovaného piva v ležáckých sklepech. Vyučovali pivovarští odborníci a šikovní účastníci získali Kozlův výuční list. Poslední dubnovou sobotu se konal 10. ročník putování Krajinou barona Ringhoffera. Při té příležitost prohlělo křtění čerstvě narozených potomků živého maskota pivovaru. "Ti se stali dalšími pokračovateli rodu kozlů Oldů, kteří budou nadále udržovat tradici svých předchůdců a stanou se maskoty Velkopopovického Kozla," řekl manažer Vladimír Jurina.

Rekordy, ochutnávka a kozlí Vánoce
Na červnovém Dni Kozla padl český rekord v sezení u nejdelšího stolu, kdy se na lavici vtěsnalo 327 lidí. Proběhly také řemeslné dílny a vystoupili hudební skupiny Buty, Mig 21 nebo Jiří Schmitzer. Při Klobáskofestu návštěvníci hlasovali o nejchutnější vzorek regionálních výrobců uzenin. První ročník Noci otevřených pivovarů se zařadil mezi akce vyhlášené Svazem pivovarů a sladoven. Při vánoční Kozlí nadílce hosté pomohli s perníkovou výzdobou Velkopopovického betlému a účastnili se Rohatých prohlídek.
Nejbližší akcí budou tradiční Ladovské vepřové hody v sobotu 27. února. Pivovar je pořádá ve spolupráci s Ladovým krajem. Konat se budou prohlídky pivovaru, ochutnávky masových specialit a další program pro celou rodinu.

Znojemský pivovar nabídne expozici pivovarnictví. V bývalé varně

Publikováno:před rokemZdroj:Znojemský deníkAutor:Ilona Pergrová

Historii vaření piva u nás, ale třeba také konkrétní příběh ze Znojma z období středověku nebo novověku. Takové poznatky by mohla v blízké budoucnosti nabídnout turistům varna znojemského pivovaru. Expozice, o které radnice začala mluvit na sklonku roku 2014, by mohla již brzy nabírat jasné obrysy. Kritikové stále poukazují na to, že pivovar musí město řešit jako celek.

Na řadě jsou nyní kromě jednání s pivovarnickým koncernem i práce muzejních odborníků. „Zřízení expozice pivovarnictví schválilo Ministerstvo zemědělství, což je zřizovatel Národního zemědělského muzea, tuto záležitost musí ještě potvrdit rada samotného muzea," vysvětlila mluvčí města Znojma Zuzana Pastrňáková.

Na čem konkrétně bude národní muzeum svou prezentaci stavět, není tedy zatím jasné. „O možnosti vytvořit expozici pivovarnictví teprve jednáme. Zatím tedy nelze poskytnout žádnou konkrétní informaci," sdělila Jana Kadlecová z Národního zemědělského muzea v Praze.

Zážitková expozice má vzniknout v prostorách varny bývalého pivovaru. „Město Znojmo v současné době vstupuje do jednání s bývalým vlastníkem, firmou Heineken o možnosti využití varen pro zážitkovou expozici. Varny jsou totiž ve vlastnictví této společnosti. Pokud budou jednání úspěšná, uzavřeme smlouvu s Národním zemědělským muzeem," přiblížila Pastrňáková.

Již nyní o chystaném projektu vědí odborníci v Jihomoravském muzea ve Znojmě. „Oslovili nás z města a máme se spojit s Národním muzeem a předat případné podklady," naznačila ředitelka Jihomoravského muzea ve Znojmě Vladimíra Durajková. Myslí si, že podobná expozice ve Znojmě chybí

Z toho, aby plánovaná výstava nebyla pouhými obecnými informacemi, má obavy historik muzea Jiří Kacetl. Podle jeho mínění ve Znojmě zatím nikdo nedělal výzkum který by se týkal pivovarnictví. „Na každé výstavě podobného typu je důležitý konkrétní příběh, který ukáže, jak se ve středověku a novověku pivo vařilo. Důležitý je lokální aspekt. Je možné, že národní muzeum na takový výzkum vyčlení svého člověka. Z vlastních zkušeností vím, že podobné bádání není záležitostí několika týdnů, ale mluvíme tady třeba o půl roce," poukázal Kacetl.

Podle odborníka na marketing a cestovní ruch Pavla Kovaříka je Znojmo spíše vinařským městem, nebo se tak alespoň profiluje. „Důležitá je ale otázka, co bude s celým areálem," obával se Kovařík.

Podobné hlasy jsou slyšet z opozice již dlouhou dobu. Kritici volají po uceleném využití a jasné koncepci. „Zatím čiší bohužel z města jen bezradnost. Vše by měli totiž řešit vcelku. Nápad na expozici pivovarnictví není špatná myšlenka, ale měly by na ni navazovat další práce projektantů a architektů," vzkázal Kacetl.

Areál koupilo město před šesti lety za 26 milionů korun.

Přes 88 tisíc návštěvníků vloni zavítalo do Popovic pozdravit pivovarského kozla

Publikováno:před rokemZdroj:Regiony24.czAutor:Vladimír JurinaVelké Popovice

V roce 2015 nabídl pivovar Velké Popovice nespočet aktivit pro veřejnost, které přilákaly k návštěvě pivovaru více než 88 tisíc lidí. Návštěvníci si užili tradiční prohlídkové trasy, obdivovali pětitunového dřevěného kozla, vyzkoušeli si správně načepovat pivo v Kozlově škole čepování piva, zúčastnili se speciálních prohlídek pivovaru nebo se pobavili na oblíbeném Klobáskofestu.

Doslova nepřehlédnutelnou novinkou v pivovaru ve Velkých Popovicích byl pětitunový dřevěný „trojský kozel“, vysoký 7,1 a dlouhý 7,4 metrů. Po své pouti po exportních zemích Velkopopovického Kozla zamířil do Popovic a celé léto byl dominantou pivovaru.

Návštěvníci pivovaru mohli rovněž absolvovat Kozlovu školu čepování piva. Ta je spojena s ochutnávkou nefiltrovaného piva v ležáckých sklepech. Tuto školu vedli zkušení pivovarští odborníci a účastníci, kterým šlo čepování od ruky, získali Kozlův výuční list.

Poslední dubnovou sobotu vyrazili stovky milovníků velkopopovické krajiny na jubilejní 10. ročník putování Krajinou barona Ringhoffera. Součástí pochodu byla prohlídka pivovaru s ochutnávkou poctivého velkopopovického piva a tradiční křtění čerstvě narozených potomků živého maskota pivovaru. Ti se stali dalšími pokračovateli rodu kozlů Oldů, kteří budou nadále udržovat tradici svých předchůdců a stanou se maskoty Velkopopovického Kozla.

V červnu pivovar oslavil Den Kozla, kde padl český rekord v sezení u nejdelšího stolu. Na lavici se vtěsnalo úctyhodných 327 lidí. Nelámaly se jen rekordy, ale proběhly také řemeslné dílny, prohlídky pivovaru a vystoupili oblíbení hudební interpreti jako Buty, Mig 21 nebo Jiří Schmitzer.

Tradiční akcí Pivovaru Velké Popovice je také oblíbený Klobáskofest. V rámci Soutěže o nejlepší klobásku mohli návštěvníci hlasovat o nejchutnější ze vzorků klobásek od zúčastněných regionálních výrobců uzenin a užít si bohatý doprovodný program.

Návštěvníci se přišli podívat také na první ročník Noci otevřených pivovarů, akce vyhlášené Svazem pivovarů a sladoven. Předvánoční atmosféru doladila tradiční akce pivovaru Kozlí nadílka, kdy hosté návštěvnického centra pomohli s perníkovou výzdobou Velkopopovického betlému nebo se zúčastnili speciálních Rohatých prohlídek, při kterých mohli výjimečně ochutnat pivo Kozel Černý Nefiltrovaný nebo získat originální pivní ceny.

Nejbližší popovickou akcí roku 2016 budou tradiční Ladovské vepřové hody, které pivovar chystá ve spolupráci s Ladovým krajem. Konají se v sobotu 27. února a připraveny budou prohlídky pivovaru, ochutnávky masových specialit a další zábavný program pro celou rodinu.

Bývalý manažer Linetu otevře v lounských kasárnách pivovar

Publikováno:před rokemZdroj:E15.cz

V areálu bývalých kasáren v Lounech se začne v březnu vařit pivo. Nový pivovar za 50 milionů korun zde vybudují majitelé Pivovaru Zichovec. Jedná se o rodinu Ivana Husáka, někdejšího manažera známého výrobce nemocničních lůžek Linet.

„V první etapě plánujeme v Lounech roční výstav 10 tisíc hektolitrů, 60 procent produkce by mělo pokrýt výčepní pivo a ležáky, zbylých 40 procent pivní speciály, převážně svrchně kvašené. Zejména kvůli speciálům budeme pořizovat moderní stáčecí linku na lahve. Z celkové výroby předpokládáme stáčení 80 procent do sudů a 20 procent do lahví,“ řekl pro E15.cz Ivan Husák, jeden ze spolumajitelů pivovaru.

Bývalý finanční ředitel a spolumajitel společnosti Linet, která je předním světovým výrobcem zdravotnických lůžek, tak v novém oboru navazuje na rodinnou tradici.

Slavnostní otevření pivovaru v Lounech zichovečtí plánují na 18. března 2016, kdy uplyne 120 let od narození Husákova dědy a zichoveckého starosty Krahulíka, po kterém je pivo pojmenováno.

„Celkové investiční náklady na pivovar v Lounech budou 50 milionů korun, z toho stavební investice 20 milionů korun, technologie 25 milionů korun. Nákup budovy bývalé tankové střelnice včetně pozemku vyšla na dalších pět milionů korun,“ počítá Husák.

Zichovečtí prakticky pouze rozšiřují výrobu. Od roku 2012 provozují minipivovar přímo v Zichovci na pomezí Lounska a Kladenska. První půlrok zde uvařili 180 hektolitrů piva čtyř originálních značek (Krahulík, Sokolík, Moták a Magor), loni už to bylo 850 hektolitrů.

Obrat minipivovaru v Zichovci za prodej piva loni činil 2,7 milionu korun, v Lounech by obrat měl dosáhnout do tří let od zahájení výroby 25 milionů korun ročně. Do Loun se letos přesune výroba výčepního piva a ležáků, v Zichovci se budou vařit výhradně spodně nebo svrchně kvašené speciály.

„Do Loun se přestěhuje také sládek Rudolf Rajniš ze Zichovce, jeden z nejmladších sládků v ČR. Hlavním sládkem Pivovaru Zichovec bude František Šmíd, který pracuje v pivovarství od roku 1967 a prošel snad všemi známými tuzemskými pivovary,“ dodává Husák. Výrobu speciálů v Zichovci převezme nová perspektivní posila, sládek Stanislav Bořek.

„Plánujeme zde také speciality, jako například výrobu piva dozrávajícího v dubových sudech po destilátech nebo portském vínu,“ prozrazuje Ondřej Husák zodpovědný za produkt a finance.

Rodinný pivovar Zichovec, jak z ní jeho nový název, sází na „multifunkční“ zaměstnance. Základem jsou čtyři spolumajitelé, Husákova rodina (manželka a dva synové), a celkem tři sládkové. Postupně hodlají nabírat další spolupracovníky, při maximálním výstavu dalších šest lidí.

Zichovečtí chystají pro letošní sezonu i další novinku. „Pívobus bude první autobus, který doveze pivo za těmi, jimž hospoda v obci nebo na akci chybí. Inspirací nám byla pojízdná prodejna,“ říká Jan Husák, který se v rodinném pivovaru stará především o obchod. Trasy v současné době plánují.

Pívobus s dlouhým „í“ je správně, pivovar má totiž zaregistrovaný produktový slogan „To Píííívo.“

Snížení daně u piva je krokem k zavedení snížené DPH 10 procent

Publikováno:před rokemZdroj:Novinky.cz

Snížit sazbu DPH u točeného piva a nealkoholických nápojů je podle ministra financí Andreje Babiše (ANO) krokem k postupnému zavedení jedné snížené sazby DPH ve výši 10 procent. Lídr hnutí ANO to řekl v úterý na tiskové konferenci.

V současnosti v ČR platí tři sazby DPH. Základní 21 procent, snížená 15 procent a druhá snížená 10 procent. Do budoucna by podle Babiše měly tedy platit dvě sazby, a to 21 a 10 procent. K tomu by měl vést Babišův návrh snížit DPH u piva a nealkoholických nápojů.

„Je to krok k postupnému ustavení jedné snížené sazby DPH ve výši 10 procent,” uvedl Babiš v prezentaci. Dodal, že je to v souladu s plněním koaliční smlouvy.

„Chceme směřovat ke snížené sazbě DPH postupně. Jsme rozpočtově odpovědní, nedáváme návrhy jako opozice, které by zruinovaly celý rozpočet,“ zhodnotil Babiš.

Nižší daň pro pivo od července
Snížená sazba pro točené pivo by měla podle Babiše platit od letošního července. Zdůraznil, že se nejedná o populismus, jak mu vyčítají někteří politici, ale o marketingovou podporu elektronické evidence tržeb (EET), proti které brojí pravicová opozice.

„Všem bych doporučoval, aby si přečetli definici populismu ve Wikipedii. Navrhli jsme snížení DPH v hospodách, abychom je podpořili,“ prohlásil Babiš. Na prodeji piva je podle něj z velké části závislých asi 20 tisíc podniků.

„Je to podpora projektu EET, o kterém, doufejme, budeme 10. února hlasovat ve Sněmovně,” dodal.

Snížení inkasa o 160 miliónů
Zařazení piva do nižší sazby DPH by snížilo inkaso o 160 miliónů korun ročně, uvedla náměstkyně pro daně a cla Alena Schillerová. Nižší sazba u nealkoholických nápojů by měla negativní dopad 65 miliónů.

Snížená daň pro pivo by měla platit o několik měsíců dříve, než se začnou tržby elektronicky evidovat. Babiš počítá s tím, že první fáze EET by měla začít letos v listopadu nebo prosinci.

Babiš také uvedl, že je nesmysl, když někdo říká, že by tímto krokem podporoval alkoholismus. „Spotřeba sudového piva klesá, lidé konzumují lahvové pivo asi doma a nechodí do těch hospod. Chceme podpořit hospodské,“ řekl.
Jako Paroubek, srovnává Babiše šéf ODS

Do Babiše si v úterý rýpl předseda občanských demokratů Petr Fiala. „Místo toho, aby ministr financí nastoloval diskusi o zavedení jedné sazby DPH, populisticky navrhuje přesunout do nejnižší sazby další a další zboží. Vysvětlení pro jeho kroky je jediné – blíží se krajské a senátní volby a Andrej Babiš se chová jako před pár lety sociálnědemokratický lídr Jiří Paroubek,” uvedl.

ODS navrhuje plošné snížení DPH na 19 a 14 procent, TOP 09 by chtěla DPH ve výši 10 a 20 procent.

Spojí se aréna s Ostravarem?

Publikováno:před rokemZdroj:Moravskoslezký deníkAutor:Martina Gembíková, Aleš UherOstravar

Víceúčelová hala v Ostravě-Zábřehu, která hostí domácí zápasy hokejových Vítkovic a ve které se konají významné sportovní i kulturní akce, bude mít zhruba po půl roce nového sponzora. Stát by se jím měl pivovar Ostravar.

Osmnáct let byla Palácem kultury a sportu, jedenáct let ostravskou ČEZ Arénou. Teď se po půlročním provizorium změní z Ostrava na Ostravar Arénu. Drobná, kosmetická změna v názvu, ale velká změna pro fungování sportovní haly.

Informaci nám potvrdil předseda představenstva obchodní společnosti města Vítkovice Aréna Kamil Vrubl.

Dále ale změnu komentovat nechtěl.

„Oficiální informace budou představeny na tiskové konferenci na začátku příštího týdne," řekl Kamil Vrubl.

Nekomentují
Tisková mluvčí ostravského magistrátu Andrea Vojkovská uvedla, že město nebude do podpisu smlouvy situaci komentovat. Podobně reagovala také manažerka značky Ostravar Zuzana Cieciotková. „Veškeré informace týkající se novinek v oblasti spolupráce s Ostrava Arénou oznámíme na avizované tiskové konferenci dne 8. února," odpověděla Zuzana Cieciotková.

Důvodem změny názvu byl konec sponzorské smlouvy, kterou společnost ČEZ neprodloužila.

„Souvisí to s krizí v evropské energetice, která je realitou a dopadá na všechny velké evropské energetické firmy. To se promítá i do snižování nákladů. Na rozdíl od jiných evropských energetik nemusíme prodávat majetek, ale hledat úspory musíme," uvedla tehdy mluvčí firmy ČEZ v Ostravě Marie Páskovská.

Rekonstrukce
Víceúčelová hala byla postavena v roce 1986. V letech 2003 až 2004 proběhla první rozsáhlá rekonstrukce a modernizace za zhruba 690 milionů korun. Od roku 2004 nesla název ČEZ Aréna. V roce 2012 proběhla druhá rekonstrukce, kdy došlo k výměně sedaček a k výstavbě čtyř rohových zasunovacích tribun.

Před loňským MS v hokeji, které se v hale konalo podruhé, byla navíc doinstalována moderní multimediální kostka a vyměněno osvětlení. Od 1. července se hala jmenuje Ostrava Aréna.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.22.07.2017 15:405.244/5.244