Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Pivovar v ústeckolabském Krásném Březně změní vlastníka i způsob využití

Publikováno:před rokemZdroj:Hypoindex.czKrásné Březno

Obchodní či administrativní centrum, umělecké prostory či bytový dům. V to vše se v Česku proměnily bývalé pivovary. Podobná proměna čeká pravděpodobně i tříhektarový areál historického pivovaru v Ústí nad Labem – Krásném Březně s osmi budovami. Prodává jej pivovarnický koncern Heineken. Výběrové řízení na koupi bývalého pivovaru vyhlásil v těchto dnech Naxos, jedna z největších realitních a dražebních společností v Česku. Heineken si ji vybral mimo jiné i proto, že má s podobnými prodeji zkušenosti. Doporučená kupní cena areálu je 20 milionů korun. První kolo výběrového řízení, během něhož mohou zájemci podávat přihlášky, se uzavírá 13. dubna.

„Obdobným způsobem, kdy se počítalo s jinými využitím areálu, než bylo to původní, jsme již prodávali několik velkých komerčních nemovitostí,“ říká Martin Stibor z Naxosu, který má prodej na starosti. „Například bývalý areál cihelen Wienerberger začal po svém zpeněžení sloužit jako fotovoltaická elektrárna. Jednotlivé provozy textilky Triola se zase využily pro výrobu montovaných rodinných domků. A nyní aktuálně prodáváme také Automatické mlýny Pardubice. Vždycky se snažíme představit si možné varianty, jak mohou objekt využít noví vlastníci. Propojujeme při těchto prodejích jak poradenství, tak vlastní zpeněžení,“ dodává.

Sklady, obchody ale i komunitní centrum…

Revitalizace někdejšího pivovaru v Krásném Březně po jeho prodeji by podle Martina Stibora znamenala přínos pro okolí a také nová pracovní místa v Ústí nad Labem. „K jeho velkým výhodám patří i to, že je napojený vlečkou na železniční koridor Ústí nad Labem – Děčín a dále do Hamburku. Areál nabízí široké spektrum využití – mimo jiné to může být skladování třeba ovoce a zeleniny s minimálními náklady na chlazení. Sloužit může také jako překladiště kontejnerů, jako obchodní či administrativní centrum, ale také by tu byla možná bytová výstavba. A atmosféra ojedinělé sladovny, staré varny a ležáckých sklepů zase vybízí ke zbudování komunitního centra,“ uvádí.

Šlechtický pivovar v Krásném Březně byl postaven v roce 1642. Na začátku 20. století tamní sládci vařili celkem 16 značek piva. V roce 2011 přesunul majitel pivovaru, koncern Heineken, výrobu do nedalekého Velkého Března.

Hospodští budou moci čepovat pivo z Chrámu chmele dříve, než čekali

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czAutor:Miroslava Strnadová

Radnice v Žatci chce, aby se pivo z tamního Chrámu chmele čepovalo kromě domovské i v dalších restauracích. Zatím tomu brání pětiletá lhůta, což byla jedna z podmínek udělení dotace na tuto turistickou atrakci. Už za tři roky by ale vše mohlo být jinak.

Město se totiž nyní dohodlo s poskytovatelem dotace ROP Severozápad, že povinnou pětiletou lhůtu zkrátí o rok. Pivo z Chrámu chmele a piva by se tak mohlo čepovat v jiných podnicích a také na veřejných akcích mimo domovskou restauraci už v roce 2019.

„Chtěli bychom pivo nabídnout i do dalších restaurací, což by přineslo organizaci víc peněz. Máme poznatky, že o pivo mají majitelé podniků zájem,“ uvedl žatecký místostarosta Jaroslav Špička.

Chrám chmele a piva byl dokončen v roce 2012, pětiletá lhůta ale začala běžet až od loňska, kdy byla schválena závěrečná zpráva projektu.

Řídící výbor dotačního úřadu schválil zkrácení doby udržitelnosti na svém posledním zasedání, které proběhlo 16. února. Důvodem vstřícnosti výboru bylo právě to, že kvůli problémům v celém ROP Severozápad, kdy byl program kvůli machinacím zastavený, byly Žatci peníze proplacené a závěrečná zpráva schválena se zpožděním.

„Výbor do zkrácení lhůty udržitelnosti započítal dobu, po kterou příjemce nemohl svým jednáním a svou vůlí ovlivnit pozastavení procesu schvalování projektu,“ vysvětlil mluvčí dotačního úřadu Severozápad Pavel Žinčík s tím, že doba udržitelnosti se Žatci zkrátila o 374 dní.

Celkové náklady na Chrám chmele a piva činily 252 milionů korun, z ROP Severozápad přišla dotace 211 milionů korun.

Budvar překonal magickou hranici 50 milionů hektolitrů

Publikováno:před rokemZdroj:Krajské listyBudvar

Budějovický Budvar překonal další magickou hranici ve své historii a potvrdil dlouhodobý trend vzrůstajícího zájmu o pivo značek Budweiser Budvar a Pardál. Ve čtvrtek 11. února 2016 přesáhl celkový výstav piva, uvařeného v tomto pivovaru, objem 50 milionů hektolitrů.

Pivovar Budějovický Budvar potvrdil trend dlouhodobého růstu zájmu o pivo značek Budweiser Budvar a Pardál. Ve čtvrtek 11. února 2016 překonal objem vystaveného piva hranici 50 milionů hektolitrů. Pro názornost: tento objem piva by zalil českobudějovické náměstí o rozloze jednoho hektaru do výšky 500 metrů – to je téměř sedminásobek výšky jednoho ze symbolů jihočeské metropole, Černé věže (71,9 metru). Při průměrném ročním průtoku řeky Vltavy v Českých Budějovicích by u Dlouhého mostu dosud vystavené budvarské pivo protékalo řekou déle než dva dny (přes 50 hodin).

V prvním roce od svého založení (hospodářský rok 1895/1896) byl výstav pivovaru pouhých 35 223 hektolitrů. K uvaření jednoho milionu hektolitrů potřeboval podnik dvanáct let – tato meta padla v roce 1907. Hranice 10 milionů hektolitrů byla překonána v roce 1959. Teprve sto let po založení pivovaru, v roce 1996, dosáhl celkový objem vystaveného piva 25 milionů hektolitrů.

Během posledních deseti let se roční produkce pivovaru zvýšila o 39 procent. Přes obrovský nárůst objemu výroby vaří Budějovický Budvar své pivo stále osvědčenými řemeslnými postupy. „Jsme hrdí na to, že pokračujeme v 750leté tradici vaření originálního Budějovického piva. Pod značkou Budweiser Budvar o tuto tradici pečujeme a uchováváme ji pro příští generace. Při výrobě piva používáme výhradně původní suroviny a vaříme jej pouze v Českých Budějovicích. I proto se naše pivo může pyšnit Chráněným zeměpisným označením,“ říká ředitel Jiří Boček. Chráněné zeměpisné označení garantuje spotřebitelům skutečnou kvalitu, tedy to, že zakoupený produkt není levnou napodobeninou a že byl vyroben na konkrétním místě, z přesně definovaných surovin a předepsaným výrobním postupem. „Budějovické pivo vyvážíme do 70 zemí světa. Reprezentujeme tak nejen náš pivovar, ale také výrazně přispíváme ke zvyšování známosti Českých Budějovic i České republiky ve světě,“ dodává Boček.

V roce 2015 uvařil Budějovický Budvar více než 1,6 milionu hektolitrů piva, což představuje meziroční nárůst téměř o deset procent. Podnik tradičně dosáhl velmi dobrých exportních výsledků. Do 76 států putovalo téměř 900 000 hektolitrů piva, meziročně o 10,5 procenta víc. Na domácím trhu se prodej zvýšil o devět procent a překročil objem 700 000 hektolitrů. Tržby podniku se loni meziročně zvýšily o osm procent a překročily hodnotu 2,55 miliardy korun.

PIVEX 2016 zná vítěze – Litovel, Zubr i Holba mají zlato

Publikováno:před rokemZdroj:Olomoucké novinky

Únor přinesl do brněnského hotelu Voroněž již tradiční vyhlášení prestižní degustační soutěže PIVEX 2016, ve které se utkala lahvová a sudová piva.T mavá Litovel Dark potvrdila světovou kvalitu.

Mezi patnácti zúčastněnými pivovary nechyběl ani Pivovar Litovel. Jeho tmavé výčepní pivo Litovel Dark získalo zlatou medaili a potvrdilo tak nedávné vítězství na mezinárodní soutěži Zlatá pivní pečeť kvality 2016. Kromě něj získalo stříbro také tmavé pivo Litovel Dark Premium, stříbrnou a bronzovou medaili si odnesl pivovar za světlé pivo Litovel Moravan. Kromě medailí putují do pivovaru i speciální ocenění – certifikáty kvality pro Litovel Premium a Litovel Classic.

„PIVEX je u nás již zavedeným pivním kláním, které má respekt jak u odborníků, tak u samotných konzumentů piva. Náš pivovar se jej účastní již tradičně a těší nás, že každoročně dosahuje vynikajících výsledků,“ uvádí ředitel Pivovaru Litovel Lumír Hyneček. Tento rok je pro litovelské pivovarníky opět ve znamení vítězství. Tmavá Litovel Dark, která naposledy zazářila ve Zlaté pivní pečeti 2016, potvrdila nedávný úspěch z mezinárodní soutěže i tzv. zlatý hattrick neboli zlato ze tří ročníků degustační soutěže České pivo.

„Naše Litovel Dark je pivo, které má na svém kontě již nejedno prestižní ocenění, včetně těch zlatých. Stálé místo na prvních příčkách tuzemských i světových soutěží potvrzuje jeho neměnnou vysokou kvalitu a vynikající chuťové vlastnosti,“ dodává Hyneček.

Dalšími významnými úspěchy jsou pro Litovel stříbro pro tmavé pivo Litovel Dark Premium a stříbrná a bronzová medaile světlého výčepního piva Litovel Moravan. Skutečnost, že se nejlepší piva vaří na střední Moravě, potvrzují získané medaile pro produkty všech tří pivovarů moravské pivovarnické skupiny PMS. Litovel, Zubr i Holba obsadily v soutěži PIVEX 2016 první místa ve všech kategoriích lahvových piv a celkově si ze soutěže odvážejí historicky rekordní počet šestnácti ocenění celkem.

Zlatý pohár Pivex (soutěž lahvových piv) a Zlatý soudek Pivex (soutěž sudových piv) se řadí mezi nejprestižnější degustační soutěže v zemi. Neoznačené vzorky jsou podrobeny anonymnímu posuzování poroty, kterou tvoří zástupci soutěžních pivovarů, Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze a dalších odborníků. Hlavními hodnoticími kritérii jsou chuť, plnost, vůně, barva, říz a hořkost. Olomouckénovinky.cz informovala Mgr. Jitka Cilečková.

Rozkvět minipivovarů výrazně pomáhá i sklářům

Publikováno:před rokemZdroj:Reflex.cz

Jen v Praze jich je několik desítek. Novoměstský pivovar, Strahovský pivovar, Břevnovský, nebo třeba Nota Bene či Kolčavka. Pivní turistika je stále oblíbenější. A prospěšná - kromě specifických chutí totiž zajistila také oživení sklářské výroby - stále častější jsou totiž požadavky na výrobu netradičních pivních lahví nebo půllitrů.

Minipivovary v posledních letech hledají atypické formy skleněných lahví. Do módy se znovu dostávají i ty s pákovým uzávěrem a porcelánovým vrškem. Na potravinářském veletrhu Salima to dnes řekl Radovan Růžička ze společnosti Bricol - M z Valtic na Břeclavsku.

Podle Růžičky se vrací do módy i skleněné lahve o objemu 0,75 litrů stejně jako půllitrové s porcelánovým vrškem. Podobné typy pivovary používaly od konce 19. století. "Minipivovary mají specifické podmínky výroby, je tam lidštější přístup sládka, který si s pivem dokáže vyhrát," míní Růžička.

Podobné typy lahví už před deseti lety používal minipivovar ve Vrchlabí, větší zájem o ně souvisí i s tím, že je ve velkém používá Rodinný pivovar Bernard. "Navazuje to na historické tradice. Velké pivovary to ale nekupují od nás, ale rovnou ze skláren," uvedl Růžička.

I tak však firmě z Valtic roste obrat. Loni jej měla kolem 85 milionů korun. Letos očekává, že bude o osm procent vyšší. Dodává lahve desítkám minipivovarů. Těch je nyní už přes 300 a jejich oborový svaz předpokládá, že se časem jejich počet ještě zdvojnásobí.

Pivovar Ferdinand s optimistickými vyhlídkami a plánuje investice

Publikováno:před rokemZdroj:První zprávyFerdinand

V roce 2016 plánuje benešovský pivovar do oprav a investic vložit zhruba 10 mil. Kč. Hlavní investicí by měla být další etapa prací v oblasti úspor energií. Rovněž se finalizují práce na projektu vlastní pivovarské restaurace přímo v areálu pivovaru.

Pivovar Ferdinand k výrobě piva používá technologii spodního kvašení a dozrávání v ležáckých sklepích. Je jeden z mála posledních pivovarů v ČR provozujících vlastní sladovnu. Nu a právě slad, který je důležitou součástí při vaření piva, dostává pivovar do popředí mezi pivovarnickou obec. Ročně ho zde vyrobí až 2300 tun. Díky spolupráci s německou firmou Weyermann se benešovský slad dodává i do zámoří, kam pravidelně putuje více než 600 tun ročně. K prioritám pivovaru patří i to, že všech osm druhů piv je v Benešově vařeno podle původních receptur.

„Skutečné pivo, tedy světlý ležák, je jenom slad, chmel a voda, nic míň, nic víc“, říká se v Benešově. Celkový výstav středočeského pivovaru za rok 2015 byl 25000 hektolitrů piva, což bylo o proti roku 2014 o 1200 hl více. Produkce benešovského pivovaru má vzestupnou tendenci a to i zásluhou podzimní novince v podobě třetinkových lahví, čímž se pivovar snaží dostat na místa, kde se standardně pivo tolik nepije. V tomto novém a atraktivním balení zatím můžeme najít 5 speciálů, jako je světlý speciál d´Este, Sedm kulí, Max 11°, tmavý ležák 11°a světlý ležák Premium. Všechna tato piva vlastní ocenění České chuťovky.
olik nepije.

Pivovar je nejsilnější značkou v regionu Benešova, ale postupně se mu daří dostávat i za tyto hranice. V současné době je vidět i za hranicemi Benešovska - v Brně, Hradci Králové a Jindřichově Hradci. Dokonce i v Praze je možné zajít na Ferdinanda do více než třiceti provozoven. Mimo restaurace funguje také služba Ferdadomu.cz, kdy každou středu pivovar zaváží předem objednané pivo na pražské adresy.

V současné době pracuje v benešovském pivovaru 30 stálých zaměstnanců a i díky expanzi stále přijímají nové obchodníky. Většina roční produkce piva se prodá zde v Čechách, asi 5 % produkce pivovar exportuje. Dalším odbytištěm piva by v budoucnu měla být nově vybudovaná restaurace, přímo v areálu pivovaru. Restaurace bude nabízet vybraná točená piva, prvorepublikovou kuchyni a recepty, které měl v oblibě arcivévoda František Ferdinand d´Este.

„Našim zákazníkům chceme nabízet celý příběh pivovaru a ten se neobejde bez samotné prohlídky pivovaru s ochutnávkou našich piv.“ dodal Petr Dařílek, jednatel pivovaru.

Trochu čísel a dat z historie
Vznik benešovského pivovaru se datuje do roku 1872, avšak samotný Pivovar Ferdinand se zapisuje do historie až v roce 1897, kdy ho nový majitel arcivévoda František Ferdinand d´Este nechal z velké části zrekonstruovat. V této podobě pivovar funguje dodnes.

Odborník: Boom minipivovarů pomáhá i prodejcům lahví

Publikováno:před rokemZdroj:Deník.czAutor:ČTK

Rozvoj minipivovarů, jejichž počet v posledních letech roste, pomáhá i prodejcům lahví. Minipivovary v posledních letech hledají atypické formy skleněných lahví. Do módy se znovu dostávají i ty s pákovým uzávěrem a porcelánovým vrškem. Na potravinářském veletrhu Salima to řekl Radovan Růžička ze společnosti Bricol – M z Valtic na Břeclavsku.

Bricol – M prodává skleněné lahve v malém i velkém. Odběratelům nasmlouvá ve sklárnách kusovou výrobu i celé kamiony lahví. Ročně jich firma prodá miliony.

Podle Růžičky se vrací do módy i skleněné lahve o objemu 0,75 litrů stejně jako půllitrové s porcelánovým vrškem. Podobné typy pivovary používaly od konce 19. století. „Minipivovary mají specifické podmínky výroby, je tam lidštější přístup sládka, který si s pivem dokáže vyhrát," míní Růžička.

Podobné typy lahví už před deseti lety používal minipivovar ve Vrchlabí, větší zájem o ně souvisí i s tím, že je ve velkém používá Rodinný pivovar Bernard. „Navazuje to na historické tradice. Velké pivovary to ale nekupují od nás, ale rovnou ze skláren," uvedl Růžička.

I tak však firmě z Valtic roste obrat. Loni jej měla kolem 85 milionů korun. Letos očekává, že bude o osm procent vyšší. Dodává lahve desítkám minipivovarů. Těch je nyní už přes 300 a jejich oborový svaz předpokládá, že se časem jejich počet ještě zdvojnásobí.

Pivní slavnosti v Česku lákají návštěvníky na pivo i hudbu

Publikováno:před rokemZdroj:Týden.czAutor:ČTK

Širokou nabídku akcí spojených s pivem a jeho ochutnávkou připravují na letošní rok pořadatelé na několika místech Moravskoslezského kraje. Zájem roste o přehlídky, které nabízejí piva malých regionálních pivovarů. Například nejstarší ostravské Svatováclavské slavnosti piva letos návštěvníkům nabídnou 27. a 28. září pěnivé moky pětadvaceti minipivovarů.

"Letos budou slavnosti ve stejném duchu jako v minulých letech. Vstupné návštěvníci neplatí. Připravujeme program na hlavním pódiu a historický program v areálu zámku v Ostravě-Zábřehu," řekl pořadatel Radovan Koudelka. Pivní slavnosti pořádá od roku 2008. Program těch letošních se podle něj ještě tvoří.

Od roku 2011 se na břehu jezera v Hlučíně na Opavsku konají Hlučínské pivní slavnosti. Tentokrát budou 4. a 5. července. "Chceme návštěvníkům poskytnout mix značek minipivovarů a příjemné hudební zážitky. Vše spojené s atmosférou hlučínského jezera a koupaliště," řekl za pořadatele Matěj Ostárek. Návštěvníci podle něj budou moci ochutnat pět desítek piv moravských i českých minipivovarů. Vystoupí místní kapely a hlavní hvězdou bude Rock and roll band Marcela Woodmana. Návštěvnost bývá asi 6000 lidí.

Pivní slavnosti se konají v polovině srpna v Bohumíně na Karvinsku. "Letos chystáme nabídku 100 piv. Půjde jak o nápoje malých pivovarů, tak i těch velkých," uvedl ředitel bohumínského kulturního centra Karel Balcar. Akce bude v Hobby parku 13. srpna a příchozí zaplatí vstupné 40 korun.

Novinkou letos bude Beer fest konaný v polovině června v Dolních Vítkovicích. I tam lidé budou moci ochutnat 100 piv malých i velkých pivovarů. Akce potrvá dva dny a vstupné na jeden den bude stát 200 korun. Vystoupí například skupiny Olympic či Wohnout.

Sezonu pivních přehlídek zakončí 14. a 15. října OktobeerFest konaný u obchodního centra Forum Nova Karolina. "Nabídneme opět více než 30 velkých i lokálních rodinných pivovarů, které představí svá pivní portfolia. Doprovodný kulturní, zejména hudební, program také zůstává součástí. na něm se ale nyní teprve pracuje," uvedla za pořadatele Radka Hájková. Vstup je zdarma.

Pivní soutěž: poroty ocenily 33 nejlepších minipivovarů

Publikováno:před rokemZdroj:Týden.czAutor:ČTK



Tři poroty složené z odborníků i zástupců restaurací ocenily 33 nejlepších minipivovarů. Překvapením bylo například umístění ne příliš známých pivovarů Mazák z Dolních Bojanovic a Rodinného pivovaru Bravůr z Loučné nad Desnou. Výsledky soutěže, které se vyhlašovaly na mezinárodním potravinářském veletrhu Salima v Brně, sdělil za pořadatele šéfredaktor časopisu Pivo, Bier & Ale Pavel Borowiec. V ČR pokračuje boom minipivovarů, jejich počet už překonal 300. Některé z nich ale nejsou schopné udržet stále stejnou produkci.

"O výsledcích rozhodly tři degustační komise složené z degustátorů, zástupců médií a prodejců piva," řekl Borowiec. "Evropské časopisy nedělají takovéto nezávislé hodnocení. Většinou vyhlašují ceny svazy, výrobci a podobně," dodal prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šurán. Podle Borowiece jsou pivovary oceněné českými a moravskými pivními korunami elitou mezi takzvanými craft, tedy řemeslnými pivovary.

Počet minipivovarů v ČR patrně dál poroste, podle Šuráně se může zastavit až na dvojnásobku nynějšího čísla. Za růstem jejich počtu je zájem spotřebitelů a chuť jednotlivců i firem investovat. Naprostá většina minipivovarů má kapacitu kolem 1000 hektolitrů a vaří pouze pro vlastní hospodu. V poslední době ale přibývá firem, které minipivovary zakládají na byznys a svoje pivo prodávají hospodám podobně jako velkopivovary.

První tuzemský speciální časopis o pivě Pivo, Bier & Ale vychází od ledna 2011. Každý měsíc vychází na 4500 výtisků a údajně se všechna čísla prodají, zejména ve speciálních prodejnách piva, které dnes nabízejí hlavně produkty z minipivovarů.

Potvrzeno! V Rožnově sídlí nejúspěšnější domácí pivovar v republice

Publikováno:před rokemZdroj:Krajské listyRožnovský

Popper, Rothschild a Habsburg. To jsou tři piva z Rožnovského pivovaru, která stanula na stupních vítězů v rámci prestižní mezinárodní pivovarnické přehlídky International Beer Fest. Podobnou bilancí se nemůže pochlubit žádný jiný pivovar u nás, což z Rožnova dělá město pivu zaslíbené.

Soutěž o Zlatou pivní pečeť se konala v Českých Budějovicích ve dnech 1. až 6. února 2016. Rožnovský pivovar získal první místo v kategorii světlých speciálů se šestnáctistupňovým Popperem a mezi polotmavými pivy kralovala jeho 'třináctka' Rothschild. Dominanci mezi minipivovary ztvrdilo třetí místo, které bral v kategorii tmavých piv šestnáctistupňový Habsburg.

Hlavním důvodem úspěchu mohou být použité technologie. „Díky dotacím jsme mohli nakoupit zařízení, pomocí kterého můžeme zvyšovat kvalitu piva. Vítězné várky byly uvařeny v úplně nové varně,“ konstatoval hlavní sládek Petr Kubín s tím, že základem dobrého piva je i dokonalá sanitace pivovarského zařízení. „Nepoužíváme žádné chmelové ani sladové výtažky, ale přírodní suroviny: moravský slad, žatecký chmel, pivovarské kvasnice a kvalitní vodu,“ popisuje druhý sládek Rožnovského pivovaru Lukáš Vavříček.

Soutěžní přehlídky se letos zúčastnilo rekordních 225 pivovarů ze tří kontinentů, které do soutěže o Zlatou pivní pečeť přihlásily 1110 piv a ciderů. Rožnovský pivovar ale nesklízí úspěchy jen mezi profesionálními hodnotiteli, ale především u zákazníků. „Naši produkci nelze koupit v žádné pivotéce nebo ochutnat někde v hospůdce. Vše, co se u nás vyprodukuje, také se u nás vypije či prodá. Situace je v současné době taková, že poptávka výrazně převyšuje nabídku,“ uvedl Vavříček.

Situaci, která je snem každého obchodníka, potvrzuje i spolumajitel pivovaru Tomáš Kupčík: „Sjíždí se k nám lidé z celé republiky a hrozně nadávají, když si chtějí pivo odvézt a ono není. Ti, kteří Rožnovem projíždějí, si jej od nás kupují a vozí ho do Polska, na Slovensko a do dalších koutů. Lidé se zajímají o vysokostupňové kvalitní speciály, protože ty se nikde nedají koupit. Velké pivovary chrlí desetistupňová piva a nám se tím pádem vytváří prostor pro výrobu a prodej speciálů,“ nastiňuje Kupčík způsob, jakým mohou malé pivovary úspěšně fungovat ve stínu velkých pivovarních koncernů.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.26.07.2017 15:535.251/5.251