Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

SABMiller kvůli úřadům dál čistí portfolio, tentokrát o nejprodávanější pivo

Publikováno:před rokemZdroj:E15.czAutor:ČTK

Čínský pivovar China Resources Beer koupí od pivovarnické skupiny SABMiller její menšinový podíl v jejich společném podniku, který vyrábí nejprodávanější pivo na světě. Čínská firma za podíl 49 procent zaplatí 1,6 miliardy dolarů (39,8 miliardy korun), podstatně méně, než se čekalo. Akcie čínského podniku dnes vystřelily vzhůru a stouply až o 25 procent.

Obchod je jednou z transakcí, které mají SABMilleru zajistit souhlas regulátorů s převzetím tohoto evropského pivovaru jeho větším konkurentem, světovou pivovarnickou jedničkou Anheuser-Busch InBev. Akvizice za zhruba 107 miliard dolarů (2,66 bilionu korun) by mohla být jednou z největších fúzí v historii.

China Resources Beer díky obchodu se SABMillerem získá plnou kontrolu nad značkou Snow, která je nejprodávanějším pivem z hlediska objemu na světě, informovala agentura Reuters. Rovněž se stane jedničkou na čínském trhu s pivem, kde bude mít podíl zhruba 30 procent.

Analytik Jeremy Yeo ze společnosti Mizuho Securities Asia očekával, že cena podílu ve společném podniku China Resources Snow Breweries, známém jako CR Snow, se bude pohybovat mezi třemi a 3,5 miliardami dolarů. Akcie státem podporovaného čínského podniku po zprávě stouply o 25 procent na pětileté maximum.

Z regionálního pivovaru celostátní. Pivovar Kácov už je ve všech krajích

Publikováno:před rokemZdroj:Kutnohorský deníkHubertus

Pivovar Kácov, známý nejen na Kutnohorsku oceňovaným pivem Hubertus, zařadil do své distribuční sítě poslední zbývající české kraje a z regionálního pivovaru se stal pivovar s celostátní působností. Kácovské pivo je nyní nově k dostání v Královohradeckém, Jihočeském, Jihomoravském, Plzeňském a Zlínském kraji. Díky expanzi je plánováno navýšení prodeje o 20 procent.

Pivovar Kácov prodal v loňském roce téměř 33 tisíc hektolitrů piva Hubertus. Letošním cílem je dosažení mety 40 tisíc hektolitrů. Aktuálně se Hubertus čepuje ve více než pěti stovkách hospod a restauracích v rámci celé České republiky.

Rok 2015 byl pro Kácov rekordní nejen v objemu prodaného piva, ale i z hlediska ocenění. Mezi nejvýraznější úspěchy patří zisk titulu Pivovar roku, udělený Sdružením přátel piva. Tmavý speciální ležák Hubertus 13° vyhrál v anketě Nejlepší spodně kvašené pivo roku. Do třetice pak zlatou medaili získala také restaurace Šalanda, která spadá pod kácovský pivovar, a to v kategorii Hostinec roku.

Nový obal premiérové řady lahvového piva
„Aktuálně pracujeme na novém způsobu zabalení naší prémiové řady lahvového piva Hubertus, které by mělo dotvářet vynikající celkový dojem z těchto výrobků. Cílem tohoto snažení je dát našemu jedinečnému lahvovému pivu také odpovídající obal. Dále pro tento rok chystáme doplnění našeho stálého sortimentu o dva druhy piva. Samozřejmě, že během roku budeme vařit i tradiční speciály," řekl Jan Matějka, obchodní ředitel pivovaru.

Pivovar byl založen roku 1457 a jeho novodobá historie se začala psát v roce 2001. V průběhu posledního dekády byl pivovar kompletně stavebně i technologicky zrekonstruován. V současnosti patří mezi malé pivovary a jeho roční výstav překročil hranici 30 tisíc hektolitrů vyrobeného piva. Nyní pivovar vyrábí osm druhů piva včetně piv kvasnicových. Kromě pravidelného sortimentu se výjimečně vaří pivo pšeničné, IPA (india pale ale), polotmavé pivo a další speciály.

Průvodce pivem pro začátečníky

Publikováno:před rokemZdroj:JenProMuže.cz

I rok 2015 potvrdil, že obliba piva u nás stále roste a vyznat se v novinkách a nevšedních nabídkách z velkých i malých pivovarů není jednoduché.

Václav Berka, starší obchodní sládek piva Pilsner Urquell, si pro pivní začátečníky připravil jednoduchý slovníček pojmů, díky kterému se v široké pivní nabídce každý rychle zorientuje.

Jaké pivo si dáte?
Piva lze zjednodušeně rozdělit podle druhu kvašení na spodně a svrchně kvašená. Proces přípravy je podobný, avšak liší se typem kvasinek a také teplotou kvašení. Hlavní rozdíl mezi spodními a svrchními kvasinkami je v jejich schopnosti zpracovávat a přeměňovat jednoduché sacharidy obsažené v mladině. Takzvané spodní kvasinky kvasí při nižších teplotách na rozdíl od svrchních kvasinek, které mohou kvasit při teplotách přes 22 °C. U spodně kvašených piv převažují vůně a chutě po sladu, hořkých a aromatických látkách z chmelu. U nefiltrovaných a kvasnicových forem světlých ležáků je žádoucí přítomnost příjemné, slabé vůně a chuti po čerstvých kvasinkách.

Spodně kvašená piva se zejména u nás těší mnohem větší oblibě. Do této kategorie se řadí i dobře známý ležák z ječného sladu. Jak už sám název napovídá, po uvaření musí ležák několik týdnů ležet. Každé pivo zraje jinak dlouho a délka ležení je součástí receptury. Správně načepovaný ležák je charakteristický bohatou pěnou. Nejrozšířenější kategorií ležáků a piva vůbec je pivo plzeňského typu, světlý spodně kvašený ležák se sladovým charakterem, chmelovým aromatem a hořkou chutí. Tato kategorie dnes činí více než 70 % všeho piva na světě. Je potěšitelné, že zakladatelem této světově uznávané pivní kategorie je české pivo Pilsner Urquell, zrozené v Plzni roku 1842.

Oproti tomu svrchně kvašená piva, kvasící při vyšší teplotě, mají obvykle nižší obsah oxidu uhličitého, což se projevuje jak nižším řízem, tak nižší schopností vytvářet bohatou pěnu. V anglosaských zemích jsou velmi populární svrchně kvašená piva Ale, což je zpravidla vysoce chmelené pivo s výraznou hořkostí a vůní podle použité odrůdy chmele. Piva Ale jsou pak označována podle místa jejich vzniku nebo účelu exportu, například IPA (indický světlý ale) či APA (americký světlý ale). Dalším druhem svrchně kvašených piv je Stout. Vyznačuje se velmi tmavou až černou barvou díky praženému sladu, ze kterého se vyrábí. Stout se podává s nízkou hustou pěnou. I když si u nás postupně získává určitou popularitu, nejrozšířenější je v Británii a Irsku. V Německu (Bavorsku), Belgii a v posledních letech i u nás získává své příznivce pšeničné pivo, které musí obsahovat nejméně třetinu cukernatého podílu extraktu z pšenice. Toto má díky podílu pšeničného sladu světlou barvu i bohatou pěnu a silný říz, jak jsme zvyklí u českých piv.

Desítku nebo dvanáctku?
Mnoho lidí zná dělení piva podle stupňovitosti, tedy podle obsahu extraktu původní mladiny (EPM). Stupně tak neudávají procenta alkoholu, ale vyjadřují podíl látek, které se během přípravy na varně uvolní ze sladu. Čím více se těchto látek uvolní, tím může pivo mít plnější chuť a označuje se vyšším stupněm. Takzvaná desítka je pivo výčepní, dvanáctky jsou pak ležáky a malou část tvoří i piva speciální (nad 13°).
Filtrované, nefiltrované, nepasterizované

Pivo, u kterého se před stáčením do sudů nebo lahví filtrací nejprve odstraní zbytkové pivovarské kvasnice je pivo filtrované. Pivo je tak čiré, má „jiskru“ a déle vydrží. Rostoucí oblibě se v českých hospodách nyní těší piva nefiltrovaná, která neprojdou v závěru výrobního procesu filtrací a pasterizací. Zůstane v něm tak malé množství pivovarských kvasnic a pivo má o něco plnější chuť, ale musí se vypít ve velmi krátké době po stočení. Jedná se tedy o pivo určené spíše pro limitované příležitosti, například nefiltrovaný Pilsner Urquell bude v hospodách k dostání během velikonočního období. Naprostá většina piv, zejména lahvových, je pasterizovaná, tedy prošla rychlým zahřátím a zchlazením, čímž se zabrání množení organizmů, které mohou pivu uškodit. Proces je dnes díky průtokovým pasterům velmi šetrný. Ještě šetrnější je závěrečné ošetření piva mikrofiltrací, která pivo nezatěžuje tepelnou stabilizací, ale zvýší jeho trvanlivost filtrací přes mikrofiltry, čímž je zachována jeho čerstvá přirozená chuť. Tímto šetrným způsobem jsou například ošetřena všechna piva Gambrinus určena pro čepování v restauracích.

Penta zřejmě přemění Nuselský pivovar na byty

Publikováno:před rokemZdroj:Hypoindex.czAutor:E15.cz

Skupina Penta rozšiřuje své realitní aktivity, pravděpodobně koupí Nuselský pivovar. Ve čtyřhektarovém areálu vznikne několik set bytů. Pivovar v pražských Nuslích prodává společnost KF Development za dvě miliardy korun.

Areál Nuselského pivovaru umožňuje postavit 430 bytů a 365 nebytových jednotek. Některé budovy pivovaru jsou památkově chráněné. „Větší zastavitelné území je v Nuslích ojedinělé. Realizace developerského projektu bude určovat cenovou politiku v lokalitě na několik let,“ uvedl specialista na developerskou výstavbu z projektu M2 František Brož.

Mluvčí skupiny Penta Ivo Mravinac nákup Nuselského pivovaru nechtěl komentovat: „Je letitým standardem, že Penta veřejnosti oznamuje až realizované akvizice.“

Obrazem: Jak dnes vypadá bývalý jablonecký pivovar?

Publikováno:před rokemZdroj:Naše JabloneckoJablonec

Pivovar na Jablonecku začal budovat tehdejší majitel maloskalského panství statkář Johann Romisch v roce 1833. Čerstvou zprávou je, že polovinu v současnosti zchátralého areálu pivovaru v Jablonci koupila liberecká společnost LIF. Jak dnes areál vypadá, se můžete podívat na fotografiích Evy Svobodové.

Společnost LIF, která je mimo jiné vlastníkem Pivovaru Svijany, Pivovaru Rohozec a také náchodského Primátora, zakoupila polovinu objektu, druhou polovinu má sladovna. Společnost zatím teprve uvažuje o účelu využití objektu, ale obnovit výrobu piva zde prý nehodlá.

V dobách slávy byla kapacita zdejší varny tři várky po 100 hektolitrech denně. Dále tu byla sladovna, chladírna se dvěma chladícími boxy a zavlažovacím chladičem, sklep se skladištěm pro 18 000 hektolitrů piva, bednářství a kovářská dílna. Pivovar zaměstnával v té době ředitele, čtyři účetní, pět agentů na prodej piva, sládka a podsládka, vrchního bednáře a 20 bednářů, 30 pivovarských chasníků, 18 kočích, 2 strojníky a kováře.

V roce 1981 se dokonce uvažovalo o ukončení výroby. Nakonec však bylo rozhodnuto o rekonstrukci. V roce 1986 došlo k modernizaci chlazení - byly dodány chladící věže a nové rozvody. Ležácký sklep se dočkal rozšíření o 6-7 000 hektolitru. Pivovar byl uzavřen v roce 1991.

Pivovar v Jablonci má nového majitele. Vařit tam ale nebude

Publikováno:před rokemZdroj:Lidovky.czAutor:ČTKJablonec

Firma LIF, která vlastní pivovary Svijany, Rohozec a náchodský Primátor, koupila polovinu chátrajícího pivovaru v Jablonci nad Nisou. Naposledy se tu vařilo v roce 1991.

„Konkrétně se jedná o ideální polovinu objektu, druhou polovinu vlastní sladovna, od které naše pivovary odebírají slad. V tuto chvíli uvažujeme o tom, jak s nově nabytým majetkem naložíme,“ popisuje nákup Tomáš Kučera z představenstva společnosti LIF. Obnovit výrobu piva prý ale nyní nechtějí. „V našich úvahách je i další prodej celého areálu,“ dodává.

Pivovar začal budovat majitel maloskalského panství statkář Johann Romisch v roce 1833. První várka byla z podniku expedována o dva roky později a koncem 19. století už tam vařili až 70 000 hektolitrů piva ročně. V roce 1905 pivovar vyhořel, už o rok později byl ale obnoven.

V roce 1908 pak vznikla společnost Liberecko - Vratislavické a Jablonecké pivovary, která se po únoru 1948 stala národním podnikem Severočeské pivovary. V té době se v Jablonci vařilo 140 000 hektolitrů piva ročně. V 80. letech minulého století sice prošel pivovar částečnou modernizací, v roce 1991 byl ale uzavřen. Dnes tam funguje jen sladovna.

Nová svijanská pivnice
Jablonec nad Nisou je očividně pro majitele pivovaru Svijany zajímavým místem, poslední únorový den tam otevřeli další podnikovou restauraci Radnice. Nekuřácká hospoda prošla před zahájením provozu více než půlroční rekonstrukcí.

Přestavba stála 12 milionů korun, nová pivnice navazuje na koncept svijanských značkových restaurací. Architektonicky se na proměně podílelo studio VAXO, jehož rukopis nese i nedávno znovuotevřená svijanská pivnice v Praze U Rokytky. Ze sedmi píp v Jablonci teče Svijanský Máz, 450, Rytíř, Kvasničák, Kněžna, pšeničný Weizen a nealkoholický Vozka.

Česko loni vyvezlo rekordní množství piva, poprvé za více než 6 miliard korun

Publikováno:před rokemZdroj:Česká televizeAutor:ČT24

Zatímco v tuzemsku se spotřeba piva v posledních letech mírně snižovala, svět měl o české pivo stále větší zájem. V loňském roce pak export stoupl podle údajů Celní správy na novou rekordní výši, poprvé překonal hranici šesti miliard korun. A po letech, kdy nejvíce zlatého moku z Česka směřovalo do Německa, stalo se loni hlavním odběratelem Slovensko.

Díky zvýšené poptávce ze zahraničí stoupl meziročně výstav v některých pivovarech i o více než 10 procent.

Z rostoucího zájmu těží také pivovar Bernard. Jeho piva pokrývají asi dvě procenta českého trhu, ale za poslední rok mu stoupla výroba skoro o šestinu. Vyváží do 35 zemí.

„Nejsou to velké objemy, ale pokud někam jdeme, chceme, abychom tam byli dlouho.“

Pivovaru se také daří postupovat proti evropskému, ale i českému trendu - sudové pivo tvoří nadpoloviční většinu jeho výroby. „Za to jsme vděční, protože prodávat pivo v restauracích je pro nás zajímavější, než být v obchodech,“ říká Mikulášek.

České stopy v Německu a Izraeli
Německo je největší pivní trh Evropy, dovoz se ale stará jen o zhruba osm procent spotřeby. Přesto lze v moři německého piva najít i to české. Je to zhruba každé sté pivo, které se tu vypije. K dostání je především v lahvích. V několika velkých městech je však možné objevit i točené. Plzeňský Prazdroj se v Berlíně dokonce postaral o celoněmeckou premiéru tankového piva.

V tradičně vinařském Izraeli se vypije na hlavu 10 krát méně než v Česku a tři čtvrtiny trhu kontrolují domácí výrobci. České pivo je ale běžně dostupné v restauracích, obchodech i barech.

Na vlně se vezou i minipivovary
Co si ale cizinci na pultech za hranicemi Česka nekoupí, je pivo z minipivovarů. Těch v tuzemsku přibývá stále víc - aktuálně jich je zhruba kolem tří stovek. Ve všech se pak celkem uvaří zhruba 1,4 procenta z celkového výstavu piva. Toho se v Česku ročně vyrobí přes 19 milionů hektolitrů.

Většina minipivovarů vyrábí pro jednu restauraci, proto jich může být více v jedné ulici a nekonkurují si, říká prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň. Sládci minipivovarů však musí přizpůsobit chutě své produkce tomu, že Češi pijí z 90 procent český ležák, teprve pak mohou nabízet „fantazie“ nebo se pustit do výroby starých typů piv.

Mezi velkými pivovary a minipivovary není podle prezidenta svazu rivalita, pokud jde o výši produkce, ale spíše mediální rivalita. „Velcí výrobci mají někdy pocit, že na ně se zapomíná, zatímco o minipivovarech se píše často“.

Spotřeba v Česku mírně klesá
Češi jsou stále světoví šampióni v pití piva, v přepočtu na osobu je to zhruba 147 litrů ročně. Za posledních deset let se ovšem spotřeba podle Šuráně snížila přibližně o pět procent. Stejný trend očekává pro dalších deset let. Zároveň dodává, že s růstem exportu českého piva roste i zájem o české sládky. „Každý měsíc je z ciziny poptávka po jednom, po dvou sládcích. Do minipivovarů, ale i do velkých pivovarů.“

Před Rakušany a Němci máme náskok zhruba 40 litrů na osobu, říká prezident svazu. Asi je to tím, že máme pivo nejlepší, dodává s úsměvem. K tomu se samozřejmě přidává cenová politika (= levné pivo) či tradice.

Tajemství chmele musí zůstat doma
Na chuti pozná spotřebitel také nejrůznější novinky z chmelařského průmyslu. Devadesát procent všech chmelnic sice stále patří tradičnímu Žateckému poloranému červeňáku, nicméně se začínají prosazovat i jiné odrůdy - odolnější vůči suchu, které bylo třeba loni extrémní. Podobně jako pivo i český chmel se dobře vyváží, jeho tajemství ale musí zůstat doma.

Navzdory nejnovějším vědeckým technologiím jednatel Chmelařského institutu Josef Patzak tvrdí, že jeho tým vlastně jen pokračuje v taktice panovníka Karla IV, který byl názoru, že si český chmel máme chránit. „Proto jako první zakázal vývoz sadby do zahraničí, čehož se držíme i nadále,“ říká Patzak.

Ten je také už zvyklý, že práce institutu je během na delší časové vzdálenosti.

„Když budeme nejrychlejší, tak vyšlechtíme odrůdu za 15 let. A je normální, že se dostane na plochy za 20 let. A pak ještě tak 10 let trvá, než si na to pivovary zvyknou.“

Nejcennější v jeho institutu je schránka s takzvaným klonem 72 - pečlivě uchovaný žatecký poloraný červeňák, který je univerzální a roste dobře téměř ve všech chmelnicích. Kromě toho tu vědci vyvíjejí i nové odrůdy. Začíná být poptávka hlavně po těch odolnějších, například kvůli loňskému suchu.

Zatímco sládci zažívají díky zájmu o pivo zlaté časy, hůř jsou na tom samotní pěstitelé. Další sezona je za rohem, ale ztráty z loňska zůstávají. Ze slíbených finančních kompenzací zatím nedostali nic.

Pivo obsahuje vitamíny. A po dvou třech půllitrech se muži cítí jako bivojové

Publikováno:před rokemZdroj:Rozhlas.czAutor:Pavel Maurer

Pavel Maurer doporučuje pití piva, samozřejmě s mírou. Pivo podle jeho slov vždy zažene žízeň a má i léčebné účinky.

Vypadá to jako nošení dříví do lesa, když vám budu vypočítávat všechny důvody, proč je dobré pít pivo. V naší zemi s dlouhodobě nejvyšší spotřebou na světě se to zdá skoro zbytečné.

Vždycky, když vám někdo vědecky potvrdí, že si můžete dát denně jedno pivo nebo víno, případně panáka, potěší vás to. Kardiolog Šamánek navíc radí, že stabilní a pravidelný přísun alkoholu je pro organismus dobrý,pokud máme pod kontrolou jeho množství.

Jde především o omezené procento alkoholu, jež má zázračné kardiovaskulární a další účinky. Alkohol do sebe můžeme dostat kořalkou, vínem i pivem. Podle profesora a mnoha dalších výzkumníků je víno tím nejpřirozenějším a nejjemnějším nositelem alkoholu.

Mám víno rád, ale když je žízeň, pivo ji vždycky spolehlivě zažene a ještě navíc přináší ty další léčebné účinky. To rozhodně není špatné řešení. Ovšem hlavně s mírou!

Čtěte také: Utrácíte víc v hospodě, nebo v lékárně? Pavel Maurer prozrazuje ten nejlepší lék pro naše tělo

Pivo má spoustu vitaminů skupiny B a také železo, hořčík, zinek. Dva půllitry piva obsahují asi 40 gramů alkoholu, to je optimální denní mužská dávka.

Podle posledních výzkumů se u pivařů vyskytuje výrazně menší riziko infarktu, sklerózy, mají lepší paměť a bystrý rozum. Přítomnost piva v těle pomáhá lépe zpracovávat tuky, snižuje stres, stavy úzkosti a napětí, navozuje pohodu a možnost otevřít naši širokou slovanskou duši v hospodském rozprávění, případně „hrabalovském pábení“.

U piva se v naší zemi řeší nejzávažnější politické a společenské problémy. Podle nějakých podivných statistik prý každý šestý Čech jde raději na pivo, než aby vyhledával sex.

To se mi ale nezdá. Po dvou třech pivech získává většina mužů milostný apetit a cítí se jako bivojové. Nebo snad „pivojové“? To jedině v případě, že překročili vědecky doporučenou denní dávku alkoholu. Tudy cesta nevede.

Česko je nejen pivní, ale i pivovarnická velmoc

Publikováno:před rokemZdroj:Týden.cz

Češi stále více hledají alternativy k obligátní desítce či dvanáctce. V tuzemsku díky tomu funguje už více než tři sta minipivovarů a letos by mohlo přibýt dalších padesát.

Ty jsi magor, říkali Ivanu Husákovi, když začal uvažovat o založení Rodinného pivovaru Zichovec ve stejnojmenné obci se zhruba stovkou obyvatel. Sázka mu vyšla. Dnes má varna s hospodou tříletou tradici a produkuje zhruba osm set hektolitrů ročně.

"Máme přebytek poptávky, nestíháme. Většina piva se prodá u nás v Zichovci, dodáváme zatím jen do čtyř hospod ve Slaném a do jedné restaurace na Kladně," říká Husák, který je zároveň dlouholetým starostou Zichovce a spolumajitelem firmy Linet, jednoho z největších výrobců zdravotnických lůžek na světě.

Do vesnického byznysu se zapojili i jeho dva synové a společnými silami ho rozšiřují. Na 18. března je plánováno otevření nového provozu v nedalekých Lounech. Výstav se tak časem zvýší na deset tisíc hektolitrů ročně a možná je i dvojnásobná kapacita. Investované desítky milionů korun se podle Husáka mohou vrátit tak do patnácti let.

Nápoje budou od jara ze Zichovce rozvážet také ve speciálním Pívobusu, který bude i jakousi pojízdnou hospůdkou. Trasy se pro něj aktuálně plánují. Výrobci jednají také o dodávání piva do restaurací v padesátikilometrovém okruhu okolo Loun a v Praze. Plánují oslovit tři sta hospod a čekají, že sedmdesátka se jich ujme. Nabídnou jim nejen desítky a dvanáctky Krahulík, ale hlavně speciály - podobné, jako je polotmavý patnáctistupňový Magor, který v Zichovci vaří na upomínku začátků pivovaru.

Všechno to přitom začalo jako koníček poté, co Ivan Husák skončil v pozici finančního ředitele Linetu a ve firmě si nechal jen obchodní podíl. "Už nám ta plzeň tehdy tak nechutnala a chtěli jsme vlastní pivo," vzpomíná Husák (více o jeho příběhu viz MarketingSalesMedia č. 4/16).

To je ostatně velmi častý důvod vzniku minipivovarů. Jejich zakladatelé nebyli spokojeni se standardizovanou výrobou velkých hráčů, jako je Budějovický Budvar, Staropramen či Plzeňský Prazdroj. Rozmachu malých varen pomáhá i to, že vybavení pro výrobu se dá pořídit zhruba za 4,5 milionu korun, o milion levněji než před dvaceti lety.

Dnes se o přízeň zákazníků uchází rekordní množství minipivovarů, jejichž počet překonal hranici tří set. V polovině ledna jich bylo 302, což je o 22 více než v roce 2014. Celkový výstav odhaduje Českomoravský svaz minipivovarů na 200 tisíc hektolitrů ročně, což je méně, než kolik vyprodukuje třeba rodinný pivovar Bernard z Humpolce, a představuje to zhruba 1,3 procenta českého trhu.

Do pěti let by však počet minipivovarů mohl vzrůst zhruba na dvojnásobek. "Vzhledem k apetitu investorů to vidím tak na finální počet kolem šesti set. Pak by byl v každém větším městečku pivovar, jak to bývalo kdysi," uvedl prezident svazu Jan Šuráň.

"Během letoška by mělo vyrůst dalších čtyřicet až padesát. Přes pět set by se počet mohl vyšplhat už příští rok," upřesňuje Jan Kočka, viceprezident svazu

Ladovské hody přilákaly do pivovaru tisíce návštěvníků

Publikováno:před rokemZdroj:ČtiDoma.czAutor:Michal ŠtinglVelké Popovice

Asi tři a půl tisíce lidí vyrazilo na sobotní vepřové hody ve velkopopovickém pivovaru. Kulturní produkce, nabídka řeznických mistrů a exkurze do pivovaru poskytly zábavu na celý den.

"Tradičně je to o vepřových hodech, takže jsou tu ukázky řeznických mistrů, kteří vyrobili pro tento den jelita, jitrnice, zabijačkové polévky, škvarky a spoustu dalších dobrot," říká Eva Kršňáková z návštěvnického centra pivovaru.

Ukázky umění všeho druhu

Návštěvníci si mohli vyslechnout hudební vystoupení dětí ze základní umělecké školy. Odpoledne zahrálo na saxofon a klávesy Duo Bolero. Akademický sochař Jan Komárek zase vytvářel před zraky publika ledovou sochu. Koho zajímala spíše zabijačka, mohl se zúčastnit ukázky bourání masa řezníkem Petrem Vítkem.

S průvodcem do pivovaru
Po celý den probíhaly prohlídky pivovaru, kde byla možnost ochutnat nefiltrované černé pivo a pod odborným dohledem si ho i načepovat. Všechny radostně vítal i živý kozel Olda, který se nechal od příchozích podrbat.

Příště na pochod krajinou
"Ráda bych všechny pozvala na první jarní akci 23. dubna, kdy probíhá pochod krajinou barona Ringhoffera. Půjde se ze Strančic do Kamenice. Během této trasy mohou také navštívit pivovar, kde bude opět připravena akce," láká zájemce Eva Kršňáková. Při této akci se můžete také těšit na křest nově narozených kůzlátek.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.22.07.2017 15:405.244/5.244