Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Církev se soudí o státní pivovar ve Vyškově, který byl krok od likvidace

Publikováno:před rokemZdroj:Lidovky.czAutor:Miroslav PetrVyškov

Vlastnictví pivovaru Vyškov je v rukou soudu. Na základě žaloby Arcibiskupství olomouckého rozhodne, zda stát vrátí církvi majetek spojený ve Vyškově s výrobou piva. Anebo, zda je současný vlastník – ministerstvem zemědělství ovládaná společnost Jihomoravské pivovary – právoplatným majitelem.

Roky trvající právní vakuum, které před pěti lety už přivedlo pivovar téměř k likvidaci, nekončí. Společnost Czech Beverage Industry Company podnikatele Jiřího Kopence, která se snaží už pět let vrátit vyškovskému pivu zašlou slávu, je tak stále od roku 2011 v pozici nájemníka.

Jedná se kromě Budějovického Budvaru o druhý pivovar, který je u nás stále v rukou státu. Na rozdíl od „rodinného stříbra“ – mnohonásobně většího Budvaru – by stát jinak Vyškov už dávno prodal.

Církev se hlásí o pivovary
Vyškovský pivovar, založený v 17. století olomouckým biskupem Karlem z Lichtenštejna a znárodněný v roce 1948, je podle tvrzení církve historický majetek Arcibiskupství olomouckého.

Spor o nemovitosti vyškovského pivovaru souvisí se sporem o areál bývalého arcibiskupského pivovaru v Kroměříži, který byl v roce 2008 podle mínění církve protiprávně převeden do rukou nejprve finanční společnosti, která jej obratem prodala další obchodní společnosti.

Oba pivovary stát krátce před účinností zákona o velké privatizaci, který zablokoval jakékoliv odstátňování církevního majetku, převedl na ministerstvem zemědělství vlastněnou akciovou společnost Jihomoravské pivovary. Objekty v Kroměříži, kde se dnes už pivo nevaří, stihl stát ještě prodat, ale Vyškov zůstal ve správě ministerské akciovky. Pivovar postupně upadal do ztráty desítek milionů korun.

„Soudně tedy napadáme platnost tehdejšího převodu státního podniku s oběma pivovary na akciovou společnost a následného prodeje kroměřížského pivovaru,“ vyjádřil se pro LN mluvčí Arcibiskupství olomouckého Jiří Gračka.

Ministerstvo zemědělství jako akcionář Jihomoravských pivovarů (tedy vyškovského pivovaru -pozn. red.) na zaslané otázky do uzávěrky tohoto vydání nereagovalo.

Loni, kdy Arcibiskupství olomoucké o žalobě na určení vlastníka teprve uvažovalo, se vyjádřil tehdejší mluvčí resortu Hynek Jordán. „Dojde-li ke zrušení privatizace majetku vyškovského pivovaru do majetku Jihomoravských pivovarů, musí dojít následně k vydání majetku oprávněné osobě. Nebude-li na základě žaloby zrušena privatizace vyškovského pivovaru, následným řešením bude opět privatizace,“ uvedl tehdejší mluvčí ministerstva Hynek Jordán.

Sporů o majetek je více
Na jižní Moravě i v celém Česku zdaleka nejde o jediný spor církve se státem o vydání majetku. Například v Hradci Králové už soud dal za pravdu řádu benediktinů, kteří usilují o některé pozemky na Broumovsku. V Mikulově se řád piaristů zase soudně domáhá na základě restitučního zákona vrácení části tamního areálu gymnázia.

Církvím se postupně vrací minulým režimem zabraný majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun a kromě toho jim má být během 30 let postupně vyplaceno přibližně 59 miliard korun jako náhrada za majetek, který nemůže být z různých důvodů vrácen.

První ze státem nadále vlastněných pivovarů – národní podnik Budějovický Budvar – na prodej zatím není. Vláda o tom neuvažuje. Ještě za Nečasova kabinetu posuzovala advokátní kancelář Kříž a Bělina možnosti privatizace.

Jak zjistila právní analýza, prodej Budvaru naráží v první řadě na problém s přeměnou statusu z národního podniku na akciovku. Bez toho by nešlo Budvar privatizovat. Jenže právní ochrana značky Budweiser Budvar, o kterou se českobudějovický podnik soudí v některých zemích s americkým gigantem Anheuser Busch, je vázána právě na označení národního podniku.

V mormonském Utahu slaví úspěchy české pivo Lev. Konkuruje i velkým pivovarům

Publikováno:před rokemZdroj:Hospodářské NovinyAutor:Luboš Kreč

● Milena Harveyová odešla do& USA krátce po revoluci, svatbu tam měla v roce 1993.
● Do Ameriky dováží pivo Lev, v Česku známé jako Rebel.
● Její syn Václav by chtěl jít studovat informatiku do Prahy.

Milena Svobodová měla v roce 1987 životní štěstí, jen to tehdy ještě nevěděla. V létě vyrazila stopem na výlet a zastavilo jí auto, které řídil cizinec. Američan. Uměla trochu anglicky, tak se spolu dali řeči. Byl jí sympatický a když se loučili, vyměnili si vzájemně adresu a občas si dopisovali.

Po revoluci, už jako studentka pražské Vysoké školy ekonomické, vyrazila opět na výlet, tentokrát s kamarádkami do Rakouska. Svému vzdálenému příteli se přímo z Vídně nadšeně rozepsala o tom, jak je skvělé podívat se za hranice, načež přišla odpověď: "A proč teda nepřijedeš za mnou do USA?" Na prázdninách v Kalifornii se z přátelství stalo něco víc, takže v roce 1993, jakmile získala titul inženýrky, byla svatba, nejdřív v Čechách, později i za oceánem. Do Ameriky samozřejmě přijeli i její rodiče, moc se jim tam líbilo, jen otci chybělo dobré české pivo. Tak se zrodil nápad, který Milenu, už Harveyovou, dodnes velmi dobře živí - dováží do Spojených států pivo.

"Tady ho prodáváme pod značkou Lev, ale v Čechách ho znáte jako Rebel," vysvětluje na terase honorárního konzula Česka v San Francisku Richarda Pivničky, který ve své rezidenci uspořádal setkání krajanů z oblasti Silicon Valley s premiérem Bohuslavem Sobotkou. "Neimportuji jen to pivo, ale také vína z Lechovic," dodává s tím, že vinařský byznys je ale skromnější, jelikož Kalifornie je vyhlášená vlastními vinicemi a vínami.

Nejlidnatější a nejbohatší americký stát trápí poslední roky velká sucha a vedra, žíznivci země s medvědem ve znaku nejsou těmi nejpilnějšími zákazníky Mileny Harveyové. Těmi jsou lidé z Utahu, státu s obrovskou mormonskou komunitou. A právě ta českému pivu pomohla, ačkoli její členové mají alkohol zapovězený: "V Utahu je zakázaná reklama na pití, takže tam se musíte prosadit kvalitou a šeptandou, díky tomu tam lze konkurovat i velkým pivovarům, které by ji jinak zaplatily mohutnou kampaň a převálcovali nás." Ročně v USA prodá asi devět tisíc kartonů piv.

Jak se vůbec k pivavorníkům dostala? Na univerzitě o nich dělala studentskou práci a zůstalo jí pár kontaktů. Naprostá většina z nich o spolupráci s někým, kdo zrovna opustil školní lavice, nestála, výjimkou byl ale královéhradecký podnik. S ním se dohodla a rozjela byznys. Když o několik let později pivovar zkrachoval, Lva podle velmi podobné receptury pro ni začali vařit v Havlíčkově Brodě.

Není jediná v rodině, kdo podniká. Její manžel Taz se svým otcem vlastní síť prodejen automobilů Mazda a Honda ve městech kousek od San Franciska. A na byznys, byť zatím ne vlastní, pomýšlí i její syn Václav. "Láká mě programování," odpovídá osmnáctiletý hoch, který je oblečený ve skautském stejnokroji - v mládežnickém spolku to dotáhl až na hodnost orla. Kromě toho se věnuje americkému fotbalu, lakrosu a také závodně střílí.

Ačkoli se Václav vidí na technické škole, nesní o nedalekém Stanfordu nebo Technologickém institutu v Massachusetts, dvou z nejlepších světových vysokých škol, kde se dá matematice a informatice věnovat. "Jednak by to bylo opravdu hodně drahé, jednak je tam velmi těžké se dostat a i studium je mimořádně náročné, člověk pak nemá čas na nic jiného," přiznává upřímně.

Takže? "Jestli všechno vyjde, jak má, nastoupím od září do Prahy na matfyz," směje se česky. Do Prahy jezdí pravidelně, rok v ní dokonce studoval a bydlel u dědečka. A jelikož s ním matka po večerech pilovala češtinu i dějepis, má navíc uznanou základní školu podle tuzemských standardů. "Víte, Stanford by byl super, ale pražský matfyz je také skvělá škola, nemám strach, že bych se pak ztratil," říká.

Pro příklad nemusí chodit daleko: na zahradní party dorazil také šestatřicetiletý absolvent matfyzu a syn jednoho z tamních profesorů Jakub Nešetřil, který v Silicon Valley úspěšně rozvíjí svůj ambicioziní start-up Apiary, na který od investorů dostal už v přepočtu bezmála čtvrt miliardy korun.

V Česku by se uživilo i tisíc minipivovarů, uvedl šéf svazu

Publikováno:před rokemZdroj:Týden.czAutor:ČTK

V České republice by se uživila i tisícovka minipivovarů, nyní jich je zhruba 350. Mohlo by jít zejména o tzv. restaurační pivovary, které vaří pouze pro spotřebu například v přidružené restauraci. "Doopravdy si nekonkurují a můžou být třeba tři v jedné ulici," uvedl prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň

Počet minipivovarů v Česku stále roste, každoročně se jich v posledních letech otevře kolem 50. Některé ale následně zavřou, či se v lepším případě zvětší jejich produkce a zmizí z kategorie minipivovarů. To se například stalo Únětickému pivovaru, který nyní vaří kolem 11 tisíc hektolitrů ročně. Minipivovar je definovaný daňovou sazbou, kdy se nejnižší spotřební daň vztahuje na roční produkci do 10 tisíc hektolitrů.

K otevření minipivovaru stačí základní investice okolo pěti milionů korun, řekl Šuráň. Objem produkce minipivovarů v Česku ale stále činí méně než 1,5 procenta celkové výroby piva.

Obnova a otevírání pivovarů podle šéfredaktora časopisu Pivo, Bier & Ale Pavla Borowiece zvyšuje zaměstnanost v regionech. Pivovary podle něj nabízí i možnost kulturního vyžití, jako je pořádání bálů či plesů. Mají také pozitivní přínos pro cestovní ruch, dodal.

Nenasytné pivovary. Českého chmelu je pro ně málo

Publikováno:před rokemZdroj:Lidovkz.cz

Pěstitelé letos navýší plochu chmelnic o 350 hektarů. Ani tak však prý nedokážou uspokojit všechnu poptávku. Jde nejen o důsledek stále se zvyšujícího zájmu o český chmel v cizině, ale i stoupající spotřebu v českých pivovarech.

„Nárůst plochy je především reakcí na vyšší poptávku po českém chmelu a na oživení cen po období stagnace,“ říká Zdeněk Rosa z Chmelařství Žatec. Celková plocha chmelnic tak letos podle odhadů dosáhne 4800 hektarů, nově se vysazují především odrůdy Saaz Late a Kazbek.

Podle názoru plzeňského pivovaru Gambrinus stojí za nárůstem konzumenti, kteří žádají plnější a více nachmelená piva. „V poslední době dávají pivaři přednost naším chuťově plným ležákům, jako například nové nepasterizované dvanáctce. Tato piva vyžadují vyšší chmelení než piva výčepní. Proto spotřebujeme více chmele na hektolitr než v minulých letech, kdy byl Gambrinus téměř výhradně desítka,“ popisuje Pavel Zítek, sládek pivovaru Gambrinus.

Chcete chmel? Až za čtyři roky
Jak vypočítává Zdeněk Rosa, při současné průměrné produkci je veškerý českých chmel na základě podepsaných smluv vyprodán až do roku 2020. Všechny propočty a odhady ale může změnit počasí. Například extrémní loňské teplo výrazně ovlivnilo sklizeň. Z česaček „vypadlo“ pouze 4 843 tun chmele. Čtvrtina skončila u domácích piovovarů, zbytek šel na export.

Nejvíc se vyváží do Japonska, doma je hlavním odběratelem Gambrinus. Pěstitelé rovněž sledují neustále rostoucí zájem od minipivovarů, kterých v Čechách a na Moravě rychle přibývá. V polovině letošního ledna jich bylo 302.

Pivovar Černá Hora sází na nové složení limonád. Cena má zůstat stejná

Publikováno:před rokemZdroj:Blaněnský deníkAutor:Gabriela ChlupováČerná Hora

Malináda, Citronáda a Koala. To jsou nové limonády Pivovaru Černá Hora. Nahrazují jejich chuťově podobné předchůdce. „Díky nové receptuře získaly limonády výraznější a lepší chuť, takže ty, co jsou v prodeji teď, plánujeme časem zrušit," vysvětlila Lucie Tučková z pivovaru.

Nové limonády s přídavkem chmele se brzy objeví v nápojovém lístku hospod a bufetů. „Těším se na ně. Podle obrázků vypadají lákavě, ale zatím jsem je neochutnal. U nás je totiž začneme točit, až spotřebujeme zásoby, které máme ve skladu," uvedl odpovědný vedoucí dvou blanenských pivnic na sídlištích Sever a Písečná Marek Studnař. Ten počítá s tím, že novinky začnou čepovat příští týden.

Kromě nové etikety pivovar na původním balení nic neměnil. „Limonádu stáčíme do osvědčených třiceti- a padesátilitrových vratných sudů, do půllitrových a jedenapůllitrových PET lahví a samozřejmě nechybí tradiční třetinka ve skle," upozornila Tučková. Stejná má zůstat i cena. „Zatím s ní nechceme hýbat. Všechno, alespoň pro začátek, zůstane tak, jak jsou naši zákazníci zvyklí," ujistil Studnař.

Kromě nových příchutí limonád plánuje pivovar pro letošní rok ještě další novinku. V květnu vydá kuchařku, podle které si bude každý moct namíchat vlastní příchuť radlera, tedy limonády s pivem. „V manuálu budou popsané různé kombinace černohorských limonád a piva spolu s návody, jak dosáhnout vybrané chuti," upřesnila Tučková. Díky manuálu by tak osobitý radler měli zvládnout natočit v každé černohorské hospodě.

Podnikavci chtějí vařit pivo s bakteriemi z vagíny české modelky!

Publikováno:před rokemZdroj:Odhaleno.cz

Na webu pro hromadné financování dobrých nápadů se objevil projekt skupiny, která vystupuje pod označením The Order of Yoni neboli Řád jóni. Tak se přitom v sanskrtu označuje ženský genitál. Autoři projektu slibují, že do tří měsíců uvaří a nalahvují exkluzivní pivní mok. Bude vyroben kvašením bakteriemi získanými z vagíny české modelky Alexandry Brendlové. Tedy pokud se najde dost mecenášů, kteří projektu poskytnout 150 tisíc eur.

Pivo dostane název Bottled Instinct a slibuje esenci ženskosti, typickou pivní chuť i nádech šampaňského. Vaginální mléčná kultura od Brendlové přitom podléhá přísnému hygienickému ošetření a selekci v certifikované laboratoři. Vybraná kultura pak tvoří pivo, které vzniká také z pramenité vody, sladu, chmele a dřevěných hoblin.

„Představte si ženu svých snů, váš objekt touhy. Její šarm, její smyslnost, její vášeň. Zkuste její chuť, nasajte její vůni, poslechněte si její hlas. Představte si, jak vás vášnivě masíruje a šeptá vám do ucha, co chcete slyšet. Teď uvolněte svou fantazii a představte si, že mávnutím kouzelné hůlky to můžete vše uzavřít do lahve piva,“ píší autoři projektu na webu Indie Go Go.

Kromě Brendlové se do výrobního procesu můžou zapojit další modelky a krásky, které se můžou registrovat na webu Orderyoni.com.

Zatím do projektu investovalo za sedm dní několik odvážlivců pouhých 234 eur. Do 150 tisíc je tedy ještě daleko. Kdo ale investuje deset tisíc eur najednou, může si nechat uvařit pivo s bakteriemi z vagíny své přítelkyně. Za 270 tisíc korun? No neberte to!

Táborský pivovar v proudu času. Zítra komentovaná prohlídka výstavy

Publikováno:před rokemZdroj:Tábor dnes

Komentovaná prohlídka výstavy husitského muzea „Táborský pivovar v proudu času“ je pro zájemce připravena ve Staré radnici na Žižkově náměstí na zítřek, čtvrtek 7. dubna od 17 hodin. Ponořte se do výroby piva v Táboře v proudu času s kurátorkami Lenkou a Jitkou Vandrovcovými. Vstupné 20 a 10 Kč.

Výstava připomíná jeden z nejvýznamnějších průmyslových podniků v Táboře, který byl uzavřen 35 lety. Návštěvníci se seznámí s téměř 600 letou historií vaření piva ve mestě.

Dozvím se, kdy se začalo vařit první pivo a z čeho se vyrábělo. Vydám se na cestu historií pivovarnictví, seznámím se s dějinami táborských pivovarských podniků, podrobně prozkoumám mapu pivovarů a pravovárečných domů, zjistím, kdo byl patronem pivovarníků, nahlédnu do dílny bednářského řemesla a pochopím jeho souvislost s pivovarnictvím. Dozvím se také, komu se říkalo lízníci a jak se pojmenovávaly pivovarské sudy. Seznámím se s pivovarskými profesemi a budete je umět pojmenovat. Dozvíte se například, kdo začal jako první dochucovat pivo chmelem, komu se říkalo lízníci, či jak se na pivu podepsala průmyslová revoluce. Podrobná mapa vás pak provede po všech táborských pravovárečných domech a pivovarech.

Plzeňský Prazdroj investoval 90 milionů do rozšíření skladovacích prostor.

Publikováno:před rokemZdroj:Plzeň.czPrazdroj

Zástupce skupiny SABMiller Europe Ken Hitchcock společně s představiteli Plzeňského Prazdroje symbolicky přestřihli pásku při slavnostním otevření rozšířeného skladu pivovaru v Plzni. Výstavba nových skladovacích kapacit o rozloze 6300 m2 trvala osm měsíců a investice dosáhla 90 milionů korun.

Rostoucí zájem o značky Plzeňského Prazdroje na domácím i zahraničním trhu, nárůst výrobků a nových balení zejména pro maloobchod a zrychlení dodávky zákazníkům, to jsou důvody, proč Plzeňský Prazdroj investoval 90 milionů korun do rozšíření skladovacích prostor v plzeňském pivovaru. Po osmi měsících výstavby včera sklad slavnostně otevřeli zástupci SABMiller Europe a Plzeňského Prazdroje. Symbolického přestřižení pásky
se zúčastnili Ken Hitchcock, ředitel výroby pro evropský region, zástupce společnosti SWIETELSKY, která výstavbu zajišťovala, Diarmaid De Burca, technický ředitel Plzeňského Prazdroje a Stanislav Hamara, manažer závodu Plzeň.

Rekonstrukce a dostavba probíhala za plného provozu stáčírny. „Všechny stavební práce byly pečlivě koordinovány a propojovány v plánovaných odstávkách výrobní linky, nezřídka i během víkendů. Přesto se nám podařilo vše dokončit dva týdny před plánovaným termínem,“ uvedl Ing. Martin Hašek, ředitel oblasti Plzeň Sever odštěpného závodu Pozemní stavby ZÁPAD SWIETELSKY stavební.

Rekonstrukcí vznikly nové skladovací prostory pro hotové výrobky o rozloze 6300 metrů čtverečních a nové nakládací brány pro urychlení nakládky. Vytvořením nových nakládacích míst a změnou logistických procesů se zvyšuje propustnost kamionů pivovarem a eliminuje se skladování v externích skladech, což přináší velké finanční úspory. Současně má pivovar zboží plně pod kontrolou z hlediska kvality při manipulaci a skladování.

„Objem skladovaných výrobků díky novým prostorům vzrostl o téměř 8 tisíc palet, což představuje 220 plně naložených dlouhých kamiónů. Celková plocha skladovacích prostor se tak zvýšila na 37 000 palet ve všech skladech v areálu závodu. Manipulaci s výrobky nyní ve skladu zajišťuje celkem 37 plynových či elektrických manipulačních vozíků,“ upřesňuje Stanislav Hamara, manažer závodu Plzeň.

V roce 2006 Prazdroj investicí cca 1 mld. Kč vybudoval novou centrální stáčírnu a první část nových skladů. Před 8 lety se realizovala první etapa přístavby nové části skladu. Letos v květnu Prazdroj dokončí ještě zadní nakládku v původní části skladu.

Do budoucna plánuje Plzeňský Prazdroj novou plechovkovou linku včetně linky pro nové typy plechovkového balení (Slim, Sleek, Big) a sklad prázdných plechovek. Důvodem je rostoucí poptávka po plechovkovém balení piv.

Byznysmen vymýšlí mobilní pivovar, aby si pivo uvařil třeba na pláži

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czAutor:Jaroslav PaclíkHorácký pivovar

Byznysmen Miloš Vostrý si plní sen. Zřídil minipivovar a učí se v něm vařit pivo. Tento týden ho poprvé představí. Ponese název, který vznikl, když Vostrý procházel kolem jihlavského zimního stadionu. Podnikatel zároveň chystá mobilní verzi pivovaru, aby mohl pivo vařit třeba na pláži.

Dříve Miloš Vostrý pracoval dlouhá léta pro Plzeňský Prazdroj a jihlavský pivovar, kde byl obchodním šéfem.

Velké „giganty“, to už je ale minulost, nyní pětapadesátiletý manažer s přáteli spouští nový minipivovar v Chlumu na pomezí Jihlavska a Třebíčska. Název má stejný jako jihlavský zimní stadion - Horácký pivovar. A stáčet tam budou pivo značky Horác.

Jak ten nápad vznikl?
Seděli jsme s kamarády na pivu a říkali si, že společně máme několik desítek provozoven, kde se točí pivo, tak proč bychom v nich nemohli - mimo jiné - prodávat své vlastní. Ta debata se rozvinula, sedli jsme pak za týden zcela vážně a rozhodli se, že do toho půjdeme.

Kdy to bylo?
Je to v podstatě rok zpátky. Pak nastala docela dlouhá doba příprav: administrativních, technologických i marketingových. Řešili jsme také ochranné známky.

A co ten název Horác? Ani nevím, jestli se někdy v historii takové pivo na Vysočině čepovalo...
S tím názvem to bylo takové zajímavé. Přicházeli jsme na desítky s odpuštěním ptákovin, které se nám napřed zdály a pak nezdály. A mohu říct, že pak jednou jdu kolem „zimáku“ v Jihlavě a naproti mně šli takoví dva dědečkové, pamětníci slavných dob hokejové Dukly, a povídají si: Člověče, to by někdo mohl dát podnět, aby se ten „zimák“ jmenoval Zimní stadion Jaroslava Holíka na jeho památku. Bylo to zrovna v době, kdy Jarda Holíků zemřel a měl na stadionu vytvořený pamětní pietní koutek se svíčkami a artefakty. A já jsem si řekl: Žes na to nepřišel! Horácký zimní stadion...

A co bylo dál?
Hned jsem poslal esemesku všem kolegům, co by řekli tomu, kdyby se pivovar jmenoval Horácký. A oni na to spontánně během asi půlhodiny: Jo, to je ono! Tak jsem se spojil s jedním „kámošem“, který je profík v průmyslových právech, aby mi zjistil, zda někdo nemá registrované Horácké pivo, Horácký ležák, Horácký pivovar, Horác. Nikdo nikde, tak jsme během týdne požádali o registraci a takto to vzniklo. Vidíte, dvacet let jezdím kolem Horáckého zimního stadionu, chodím tam na hokej a ten Horác nás předtím nenapadl. Nikoho!

Název Horác k tomuto kraji přiléhá. Díval jsem se na logo a zdá se mi, že je podobné tomu, jaké má jihlavské pivo Ježek...
Přestože jsem tam léta letoucí pracoval, ten font Horáce je náhodný. Tvořili jsme ho s reklamní agenturou a je to opravdu čirá náhoda. Nemá to určitě nic společného s tím „brandem“ Ježka.

A není to tak, že když jste přišel na post obchodního ředitele do jihlavského pivovaru, tak ten font tam také začínal a teď je to podobné?
Faktem je, že tento font se v Jihlavě vyvinul v době, kdy jsem tam začínal. Během asi půl roku jsme staré logotypy předělávali... Možná jsem tím ovlivněn. Nevím, jestli je to přímo švabach, ale ten font je takový historický. Prostě to tak je, teď už to měnit nebudeme. Dali jsme tam také slogan: Horác - pivo Vysočiny.

Pracoval jste ve velkých pivovarech, nyní v minipivovaru. Jaké jsou mezi těmi pracemi rozdíly a není to třeba ústup ze slávy, v kariéře?
Myslím, že v mých letech je ta nová práce pro radost. Je to takové další „dítě“ - pro mě to tak je. Ve velkých pivovarech v Plzni a Jihlavě jsem pracoval zhruba dvacet let, deset let v tom největším a osm let ve velkém regionálním, a nikdy jsem nevařil pivo. Vždy jsem dělal něco úplně jiného a strašně toužím po tom, abych se přiučil a někdy to pivo také uvařil. Ústup v kariéře tedy vůbec ne, spíš je to pro mě taková výzva.

A jdete asi i s trendem boomu minipivovarů.
Před nějakými osmi lety se hovořilo o tom, že strop v České republice je nějakých 150 malých pivovarů, dneska jich funguje čtyři sta. Pochopitelně, velká piva jsou velká piva a mají ve všem obrovský náskok, ale ten trend malopivovarů tady je. Ti „kutilové“, když to řeknu lidově, místo na trhu také mají a já chci věřit tomu, že hosté v našich hospodách nové pivo zvolí jako jednu z alternativ a rádi si to „pivko“ dají.

Jak jste se vy vlastně k pivovarnictví dostal? Tím, že pocházíte z Plzně?
Jsem rodák z Plzně, ale k pivu jsem se dostal strašnou náhodou. Svého času jsem byl rok těžce nemocný a dověděl jsem se, že Prazdroj dělá konkurz na regionálního manažera pro Vysočinu. Tak jsem na něj odjel a oni mi za tři neděle oznámili, že jsem byl vybrán. Předtím jsem s pivovarnictvím vůbec neměl nic společného. Nicméně nějaké geny ve mně asi budou. Čtvrtá pátá generace jak ze strany mé mámy, tak i ze strany táty byli hostinští na Plzeňsku. Tak to ve mně asi někde dřímalo, až se to probudilo. A nakonec i všechny tři mé děti absolvovaly či absolvují „hotelovku“. Takže to asi budou nějak dědit dál, ty geny.

A odkud je sládek Jan Holan?
S Honzou jsme spolu dělali v jihlavském pivovaru sedm let a povídali jsme si, jestli by do toho s námi šel, začít úplně od nuly. On nedělal ve výrobě, ale technický servis. Během půlhodiny mi řekl: Hele, to ani nebudu rozmýšlet. Začal studovat teorii výroby piva a pochopitelně se přiučil od našich kamarádů praktiků a výsledek je, že to pivo tady zraje.

Jak velký je pivovar v Chlumu?
Ročně je schopen vyrobit kolem deseti tisíc hektolitrů piva a věříme, že jsme schopní toto množství i prodat. Pochopitelně z větší části v našich provozovnách, máme ale i poptávky od známých a kamarádů, kteří provozují restaurace. Cílíme pouze na Vysočinu, hlavní odběratelská místa budou na Jihlavsku a Třebíčsku.

Budete dělat převážně sudové, nebo lahvové pivo?
Více než 95 procent piva bude v sudu a ten malý zbyteček předpokládáme, že budeme stáčet do PET lahví - zejména pro segment „speciálek“ a e-shop.

Od pana sládka jsem slyšel, že půjde hlavně o dvanáctku.
Ano, budeme ji mít světlou, polotmavou, ve variantě filtrované i nefiltrované. Během pozdního jara nebo na začátku léta zamýšlíme výrobu rozšířit o světlou desítku. A dvakrát do roka, před svátky, se chceme pustit taktéž do nějakých silnějších speciálů. S tím nám asi pomůže jeden náš kamarád, který je v tomto směru „kován“, má spoustu nápadů a rád by využil naši technologii, aby je zrealizoval.

Jak je finančně náročné v dnešní době zřídit minipivovar s výstavem okolo těch deseti tisíc hektolitrů ročně?
Pohybuje se to v řádu milionů korun.

Kolik tu bude zaměstnanců?
Zatím jsme si sami zaměstnanci. (směje se) Předpokládám, že bychom do sezony měli angažovat řádově čtyři zaměstnance na distribuci a do výroby.

Kdy s novým pivem půjdete poprvé na veřejnost?
V sobotu 9. dubna uvedeme Horáce na trh v Jihlavě. V obchodním centru na Březinkách od 15 do 22 hodin uděláme takovou charitativní akci, na které budou hrát čtyři kapely, starý dobrý big beat. Vstupné bude dobrovolné, výtěžek věnujeme škole pro zdravotně postižené děti, která na tomto sídlišti funguje.

A co ještě chystáte?
Například mobilní minipivovar. Ten nápad vznikl na dovolené v Kambodži. Pili jsme tam tak pivo a oni v hospodách neměli čepované. Jedině nějaký Ital ho čepoval, jinak bylo vše v lahvi. Sedíme tam tak u moře, čumíme do blba a já říkám: Co takhle zkusit vařit to pivo tady na pláži a rovnou ho čepovat. Máme téměř připravený první vzorový mobilní kontejnerový pivovar. S malou varnou, spilkou a třemi tanky. To se bude dát převézt kamkoli, i lodí.

Češi fandí minipivovarům: Podle našich čtenářů je nejlepší Zámecký pivovar Chyše

Publikováno:před rokemZdroj:Hospodářské NovinyAutor:Eliška DokulilováChyše

● Pivo a Češi patří neodmyslitelně k sobě.
● Ve světě jsou známé především velké značky, v tuzemsku ale roste obliba lokálních pivovarů.
● Zeptali jsme se našich čtenářů, který je jejich nejoblíbenější.

V anketě na našich sociálních sítích jsme se před časem zeptali čtenářů, jak si podle nich stojí v Česku malé pivovary. Zajímalo nás, jestli mají pivo z minipivovarů rádi a který je jejich nejoblíbenější. Z výsledků ankety vyplynulo, že více než 90 procent respondentů dává specialitám z malých pivovarů přednost před klasikami z velkopivovarů. Nejlepší pivo se podle nich vaří v Zámeckém pivovaru Chyše na Karlovarsku.

A rozhodně se není čemu divit, zámecký pivovar si na kvalitě zakládá, v jeho sklepeních se ročně vyrobí maximálně 1200 hektolitrů piva. Vychutnat si ho můžete přímo v jeho historické budově, v pražské restauraci Meet & Greet a ve vybraných podnicích v Hostivici u Prahy, v Karlových Varech nebo Ústí nad Labem.

Kromě tradiční světlé jedenáctky, polotmavé a tmavé dvanáctky v něm připravují i unikátní speciály. Mezi nejoblíbenější patří Vánoční pivo či Velikonoční světlá čtrnáctka s medovou příchutí: "Speciály připravujeme téměř každý měsíc, za rok jich v pivovaru uvaříme alespoň deset. Od typických piv plzeňského typu přes americká svrchně kvašená piva po letní svěží pšeničná," láká gurmány majitel pivovaru Vladimír Lažanský.

Třeba v současnosti se mohou milovníci piva těšit v Chyši na červený čtrnáctistupňový speciál z vídeňských a bavorských sladů. "Jinak samozřejmě vaříme jedině z českého chmele," pokračuje Lažanský.

Podle něj má obliba minipivovarů své jasné opodstatnění. Nefiltrované a nepasterizované pivo má totiž mnohem plnější a specifičtější chuť než to, které se s vidinou delší trvanlivosti stáčí ve velkých pivovarech. S tím souhlasí i čtenář Jan Honzík, který pro zámecký pivovar na Karlovarsku hlasoval: "Mají zde piva s duší. Piva plná a sametově hořká."

Celkově nejoblíbenějším speciálem napříč pivovary je mezi čtenáři India Pale Ale neboli IPA. Svrchně kvašené pivo vařené ze světlého sladu sušeného se začalo poprvé vařit v 19. století v Anglii a bylo určené na vývoz do Indie. Své příznivce si pivo s velice silnou chutí i vůní očividně našlo i mezi gurmány ve střední Evropě.

Minipivovarů je v Česku v současnosti něco kolem 360, ještě před deseti lety to byla sotva třetina. Podle Lažanského je to přitom pouhé jedno procento z celkové produkce zlatavého moku v Česku. I Chyše byla jedním z prvních minipivovarů u nás, letos tak oslaví první dekádu své existence. Své oblíbence mají čtenáři ale i jinde po republice.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.26.07.2017 15:535.251/5.251