Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

V Česku by se uživilo i tisíc minipivovarů, uvedl šéf svazu

Publikováno:před rokemZdroj:Deník.czAutor:ČTK

V České republice by se uživila i tisícovka minipivovarů, nyní jich je zhruba 305. Řekl to prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň. Podle něj by mohlo jít zejména o tzv. restaurační pivovary, které vaří pouze pro spotřebu například v přidružené restauraci. „Doopravdy si nekonkurují a můžou být třeba tři v jedné ulici," uvedl.

Počet minipivovarů v Česku stále roste, každoročně se jich v posledních letech otevře kolem 50. Některé ale následně zavřou, či se v lepším případě zvětší jejich produkce a zmizí z kategorie minipivovarů. To se například stalo Únětickému pivovaru, který nyní vaří kolem 11.000 hektolitrů ročně. Minipivovar je definovaný daňovou sazbou, kdy se nejnižší spotřební daň vztahuje na roční produkci do 10.000 hektolitrů.

K otevření minipivovaru stačí základní investice okolo pěti milionů korun, řekl dále Šuráň. Objem produkce minipivovarů v Česku ale stále činí méně než 1,5 procenta celkové výroby piva.

Obnova a otevírání pivovarů podle šéfredaktora časopisu Pivo, Bier & Ale Pavla Borowiece zvyšuje zaměstnanost v regionech. Pivovary podle něj nabízí i možnost kulturního vyžití, jako je pořádání bálů či plesů. Mají také pozitivní přínos pro cestovní ruch, dodal.

Koloběh dalešického pivovaru zahájil registraci závodníků

Publikováno:před rokemZdroj:Třebíčský deníkDalešice

Dalešický pivovar pořádá 21. května šestý ročník speciálního závodu s názvem Koloběh, který je díky své koncepci unikátním závodem v celé České republice. Pro závod jsou vytyčeny čtyři trasy po 25 km v okolí dalešické přehrady. Každý okruh má kontrolní proběh dalešickým pivovarem. Trasy jsou vedeny většinou po lesních a polních cestách, pouze zčásti po asfaltu.

Tohoto speciálního závodu se mohou účastni pětičlenné týmy, které čeká sto kilometrů. Úkolem týmu je dopravit svůj štafetový kolík do cíle závodu. „Jeden člen týmu vždy běží, ostatní čtyři jedou na kole. Záleží na strategii, jak často se budou střídat. Není předepsané, jak dlouhou trať musí jednotlivý závodník uběhnout. Nutné je, aby vždy jeden člen týmu běžel. Teoreticky je možné, aby sto kilometrů uběhl jeden závodník a ostatní závod odjeli na kole," popisuje správce dalešického pivovaru a hlavní organizátor Ladislav Urban.

Podmínkou závodu je to, že štafetový kolík se nesmí vézt na kole. Soutěžní týmy mohou být smíšené, tedy kombinace závodníků a závodnic. Nejlepší tým loňského roku Hopelajda zvítězil s časem 05:37:36,5.

Zázemí pro závodníky i diváky je přímo v pivovaru. Pokud nejste vášnivými cyklisty a běžci, můžete být nadšenými diváky a povzbuzova-teli. Na Koloběh se sjíždějí týmy z celé republiky a k vidění jsou opravdu úctyhodné výkony a emoce. „K fandění si můžete vybrat speciality pivovarského kuchaře a žízeň zahnat skvělým dalešickým pivem," říká správce.

Registrace na Koloběh je zahájena, přihlásit svůj tým můžete na pivovarském webu pivovar-dalesice.cz.

V Mostě se točí pivo Zdař bůh!

Publikováno:před rokemZdroj:iUHLI.czMostecký Kahan

V Mostě si od letošního jara můžete připíjet a zároveň se také po hornicku zdravit. Populární polotmavý ležák ze zdejšího pivovaru Mostecký kahan totiž dostal nové jméno Zdař bůh!

„Původní myšlenka byla velmi jednoduchá. Chtěli jsme pivům, které u nás nabízíme, dát konkrétní jméno a polotmavý ležák ještě žádné neměl. Lidé měli šanci se na internetu zapojit do ankety a vymyslet nový název. To, že nakonec vyhrál název Zdař bůh!, nám udělalo radost. Je to vlastně pokračování hornické tradice, na niž jsme se snažili navázat už názvem našeho pivovaru Mostecký kahan,“ vysvětlil jednatel pivovaru Luboš Luňáček.

Spojit vaření piva a hornické tradice, to prý byl podle majitele pivovaru záměr již od samého počátku. „A mezi lidmi se tenhle nápad ujal. Sami začali spontánně nosit hornické věci a tak jsme pořídili i vybavení restaurace,“ připomněl Luňáček. Zdař bůh! je jedním ze šesti piv, které má Mostecký kahan v nabídce. Během roku se k nim přidávají i speciály, kterých bývá tak kolem dvaceti.

„Největší výtoč má světlá dvanáctka a hned po ní právě Zdař bůh!,“ řekl sládek Mosteckého kahanu Lukáš Chrastina. Mimochodem zdejší nově pojmenované pivo už má označení regionální potravina a je zaregistrováno i mezi Krušnohorské potraviny. A když na Zdař bůh! dostanete chuť, můžete si na něj nejen zajít do pivovarské restaurace, ale můžete si ho také odnést domů v PET láhvi. Nebo můžete počkat až do 28. května. To bude pivo Zdař bůh! Oficiálně představeno na 5. ročníku Pivních slavností. Tentokrát se budou konat na Prvním náměstí v Mostě.

Plzeňský unikát. Bednáři v Prazdroji smolili sudy

Publikováno:před rokemZdroj:Plzeňský deníkPrazdroj

V Plzni se ve čtvrtek ručně smolily sudy. Velká bednářská výroba sice skončila v Prazdroji v roce 1992, plzeňský pivovar je však jedním z posledních míst v Evropě, kde se toto tradiční řemeslo zachovává a dále se rozvíjí.

Díky místním bednářům, kteří se stále starají o sudy a kádě, může pivovar ve svých sklepích udržovat v malém objemu tradiční způsob výroby nefiltrovaného a nepasterizovaného piva Pilsner Urquell. Ruční smolení ležáckých sudů začíná odsmolováním, kdy se rozpustí v sudu stará smola.

Poté se do nich nalije nová horká smola a sud se takzvaně štorcuje (převaluje), aby tekutina zatekla do všech pórů. Poté se přebytečná smola vylije, se sudy se však ještě kutálí, aby byla tekutina rovnoměrně rozlitá.

Vyprodáno na roky, hlásí chmelaři. Tradiční hořkost však zabíjejí vedra

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.cz

Český chmel začíná být nedostatkovým zbožím. Pěstitelé v tuzemsku mají plodinu vyprodanou na několik let dopředu. V kurzu jsou totiž pivní ležáky a speciály, které se více chmelí. Většina sklizených chmelových hlávek se navíc vyváží, hlavně do Asie, Afriky a Jižní Ameriky.

Při současné ploše, na které se chmel pěstuje, a při odhadované průměrné produkci je plodina vyprodána přibližně do roku 2019 či 2020.

Rozšiřování chmelnic je tak pro pěstitele nutností. Po českém chmelu totiž roste poptávka jak v zahraničí, tak i u českých pivovarníků. Chmelaři proto letos osazují dalších 350 hektarů chmelnic novým porostem. Celková plocha se tak zvýší na zhruba 4 800 hektarů.

Podle Zdeňka Rosy ze žateckého chmelařství jsou hlavními odrůdami v rámci výsadby chmele Žatecký poloraný červeňák, Sládek, Saaz Late, Kazbek, Agnus a Premiant.

V odkupu tuzemského chmele si ze zahraničních odběratelů drží prvenství Japonsko, kde se ve velkém vaří spodně kvašené ležáky plzeňského typu.

Do zahraničí se přitom vyváží celých 80 procent v Česku vypěstovaného chmele. Největšími odběrateli jsou kromě zmíněného Japonska také Čína, Německo, Rusko, Itálie, Belgie, Velká Británie, Vietnam, JAR a Spojené státy. Ze zemí Latinské Ameriky se rostlina exportuje do Kolumbie, Peru nebo Brazílie. V Africe pak vedle JAR český chmel nakupuje také Zimbabwe, Lesotho, Uganda, Svazijsko nebo Botswana.

Z českých producentů nejvíce chmele odebere plzeňský Gambrinus. „V poslední době dávají pivaři přednost naším chuťově plným ležákům, jako je například nepasterizovaná dvanáctka. Tato piva vyžadují vyšší chmelení než piva výčepní. Proto spotřebujeme více chmele na hektolitr než v minulých letech, kdy byl Gambrinus téměř výhradně desítka,“ říká sládek pivovaru Pavel Zítek.

Sucho mělo vliv na úbytek hořké alfy
Loni chmelaři kvůli vedrům a velkému suchu přišli na tržbách o víc než 900 milionů korun. Sklizeň chmele byla kvůli nepřízni počasí pouhých 4 843 tun.

Sucho ovlivnilo i kvalitu samotného chmelu. Podle Chmelařského institutu obsah alfa hořkých látek v plodině loni výrazně klesl. Klimatické podmínky však byly velmi podobné v celé Evropě a propad obsahu alfa hořkých látek byl zaznamenán ve všech regionech. Odborníci evidují meziroční pokles alfy téměř o 50 procent.

Vliv sucha a horka na úrodu chmele dlouhodobě řeší Svaz pěstitelů chmele. Ten odhaduje, že závlahové systémy jsou v tuzemsku vybudovány jen na zhruba čtvrtině z celkového množství českých chmelnic.

„Ideální by pro letošní chmel byla optimální sněhová přikrývka a její následné postupné tání. Sněhu jsme se nakonec příliš nedočkali, ale celkový úhrn srážek je zatím v Žatci za leden a únor 2016 mírně nad dlouhodobým průměrem. Rozhodujícím pro chmel je pak období července a začátku srpna,“ vysvětluje Zdeněk Rosa.

Na Březinkách v sobotu představí nové pivo

Publikováno:před rokemZdroj:Jihlavský deníkAutor:Jana KodysováHorácký pivovar

Podnikatel Miloš Vostrý si v Chlumu na pomezí Jihlavska a Třebíčska z bývalého servisu na kamiony vybudoval Horácký pivovar.

Pětapadesátiletý podnikatel Miloš Vostrý se pohybuje ve světě piv už dvacet let. V Jihlavě mimo jiné provozuje bar a pivnici. Nyní se rozhodl, že chce ve svých podnicích točit vlastní pivo. Před časem se domluvil s několika kamarády z branže a už zítra na Březinkách v Jihlavě představí novou značku piva Horác. V Chlumu na pomezí Jihlavska a Třebíčska si z bývalého servisu na kamiony vybudovali Horácký pivovar.

„Před třemi lety jsem v pivovarnictví skončil. Asi před rokem a půl jsem si ale říkal, že by nebylo marné se do pivovarnictví vrátit. Napadlo mě, že když už provozujeme pivnici a bar, tak bychom si k velkým pivům mohli přibrat nějakou menší značku. A proč ne rovnou vlastní," popsal zrod nové značky piva Horác Vostrý. S tímto nápadem objel několik svých známých, které poznal v době, kdy pracoval ve velkých pivovarech. Nápad je nadchl, a tak si na to plácli.

Prostory bývalého servisu v Chlumu začali přebudovávat na malý pivovar. „Nechtěli jsme jít nikam do nájmu. Proto jsme to udělali v objektu jednoho mého kolegy. Od srpna loňského roku jsme bývalý servis zrekonstruovali natolik, aby vyhovoval požadavkům hygieny. Poté jsme ho naplnili potřebnou technologií," vysvětlil Vostrý výběr místa, kde se pivo Horác vaří.

Vánoční speciál
Hořké pivo plzeňského typu pod značkou Horác uvařil sládek Jan Holan. Horác se vaří ze dvou českých sladů a tří českých chmelů pěstovaných na Žatecku. „Výsledkem je hořkost, výrazná barva a plná chuť, tedy vlastnosti, které maximálně vychází vstříc chuti našich pivařů. V nabídce bude Horácká dvanáctka – filtrovaná, nefiltrovaná i polotmavá a také Horácká desítka. V předvánočním období přijde na trh i silnější pivní speciál," přiblížil další informace Vostrý.

První várka piva právě dozrává v ležáckých tancích. Předpokládaná roční kapacita je 10 tisíc hektolitrů a téměř kompletně se bude stáčet do sudů. „Nepředpokládám, že bychom letos kapacitu naplnili. Máme čtvrtý měsíc, takže to odhaduji letos na čtyřicet procent. A příští rok uvidíme," doplnil byznysmen.

Na pivovaru participují kromě Vostrého ještě čtyři provozovatelé restaurací na Vysočině. V těchto provozovnách také lidé pivo Horác najdou na čepu. Těšit se na něj mohou pivaři především v restauracích na Jihlavsku a Třebíčsku. „Uvažujeme také o tom, že dvě až tři procenta budeme stáčet do pet lahví a prodávat do speciálních obchodů, které nabízí celou škálu pivních značek," podotkl Vostrý.

A jak vznikal název pro nové pivo? To byl podle jednatele pivovaru ten největší oříšek. Původně padala celá řada návrhů, dokonce šlo i různé varianty jmen spoluzakladatelů, ale nic z toho nebylo dostatečně přitažlivé. „Chtěli jsme, aby ten název vypovídal o tom, že jde o pivo z Vysočiny. Jednoho krásného dne jsem šel kolem Horáckého zimního stadionu v Jihlavě, zrovna to bylo v době úmrtí pana Holíka,
a tam mě to napadlo. Horácký zimní stadion je pojem, tak proč by se tak nemohlo jmenovat naše pivo," popsal zrod názvu Vostrý.

Nový Horác se lidem představí už zítra od 15 hodin v obchodním centru na Březinkách. V rámci charitativní akce zde budou hrát čtyři bigbítové kapely.

Děsivý průzkum: Češi přestávají chodit do hospod!

Publikováno:před rokemZdroj:Aha Online

Českým pivovarům se daří, loni vyrobili rekordních 20,1 milionu hektolitrů piva. Kdyby ale spoléhaly jen na české pijáky, jsou v minusu. Pivo u nás pijeme méně. A když už, tak doma a hospody strádají.

České pivo zachraňuje export. Na domácím trhu se ho loni prodalo o 0,2 % méně než v roce 2014. Každý Čech zvládne vypít v průměru 286 půllitrů! Co se mění? Český svaz pivovarů a sladoven včera uvedl, že se u českých pivařů projevují dva výrazné trendy. Přestáváme chodit do hospod! Zatímco ještě v roce 2009 se v hospodách vypilo 51 % piva, loni to bylo jen 40 % a zbylých 60 % jsme nakoupili v prodejnách a supermarketech a vypili je doma.

Lahváče už netáhnou? Češi přechází na plechovky

Publikováno:před rokemZdroj:Globe24.cz

Pivo v lahvi nebo v plechu? Dosud v Česku platilo rozhodně to první, ale pomalu se to začíná měnit. Čeští pivaři jsou se svojí nízkou spotřebou plechovek sice stále evropským unikátem, ale pohodlnost vítězí - nechtějí se tahat se zálohovaným sklem a sahají stále častějí po pivu z plechu. Zjistila to MF Dnes.

Zvyky Čechů při konzumaci tradičního nápoje se mění. Výrazně roste obliba piva v plechovkách, které začínají vytlačovat tradiční obal pro pivo – skleněnou lahev.

Ukazují to čerstvé statistiky Českomoravského svazu pivovarů a sladoven. Podle nich byly plechovky jediným obalem, jejichž prodeje rostly: za rok stouply o 125 procent a jejich podíl dosáhl už sedmi procent celého trhu.

Za větší oblibou plechovek je především pohodlnost zákazníků. "Je to jednoduše změna chování spotřebitelů, mladší ročníky preferují plechovky. Svoji roli bude hrát i zrychlené životní tempo a neochota vracet prázdné lahve," říká Tomáš Maier z Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity.

A vedle toho se cena plechovkového piva srovnává s cenou lahvového. Přesto je Česko podílem prodaného piva ve skle stále unikátem: podíl plechovek v Evropě je v průměru téměř čtyřikrát vyšší než u nás.

České pivovary vyrobily rekordní množství piva

Publikováno:před rokemZdroj:Týden.czAutor:ČTK

Pivovary loni v Česku vyrobily nejvíce piva v historii, výroba dosáhla skoro 20,1 milionu hektolitrů, meziročně o 2,2 procenta více. Vývoz vzrostl o 13,3 procenta na 4,14 milionu hektolitrů. Na domácí trh šlo o 0,2 procenta méně, výstav včetně nealkoholické piva tak činil 16,25 milionu hektolitrů. Informace zveřejnil na dnešní tiskové konferenci Český svaz pivovarů a sladoven. Domácí spotřeba na hlavu klesla o litr na 143 litrů.

"Poprvé jsme se v historii přehoupli přes 20 milionů hektolitrů," uvedl předseda svazu František Šámal. O 7,3 procenta se také zvýšil dovoz piva do Česka, s hodnotou 312 tisíc hektolitrů je ale podle Šámala stále zanedbatelný.

Nejdůležitějšími exportními trhy ze zemí EU byly Slovensko a Německo. "Export do zemí mimo EU byl v loňském roce ovlivněn ruským embargem a výrazným propadem kurzu rublu. I přesto však zůstalo Rusko loni největším spotřebitelem českého piva mimo země EU," dodal Šámal. Druhé místo patřilo Spojeným státům americkým, třetí Jižní Koreji, kam vývoz vzrostl o více než 100 procent.

Pokračoval pokles pití piva v restauracích. Čtyřicet procent piva se prodalo "přímo", meziročně o procentní bod méně.

Stále více se pijí ležáky, jejich spotřeba stoupla loni o 2,7 procentního bodu na 46,6 procenta. Skoro se tak vyrovnala se spotřebou výčepního piva, která činila 47,2 procenta.

O pět procent na 546 tisíc hl se zvýšila výroba nealkoholických piv. Naopak o 6,7 procenta na 281 tisíc hektolitrů klesla spotřeba míchaných nápojů na bázi piva.

O čtvrtinu stoupla tuzemská spotřeba piva v plechovkách, prodalo se ho sedm procent. O šest procent vzrostla spotřeba piva z cisteren, naopak se o procento klesl zájem o lahvové pivo a o tři procenta o sudové pivo. Prodej piva v PET lahvích klesl o čtyři procenta a činil 12 procent trhu.

Loni se v ČR vyrobilo 544 tisíc tun sladu, což je podle člena předsednictva svazu Richarda Paulů nejvíce v historii. Do 52 zemí světa se vyvezlo 244.463 tun, což bylo 45 procent z celkové produkce. Jako hrozbu pro české sladařství vnímá Paulů úbytek a erozi orné půdy. "Úbytek orné půdy je skutečně alarmující. Od roku 1991 je to více než 233 tisíc hektarů, což je téměř současní osevní výměra jarního ječmene v ČR," upozornil.

V Česku podle svazu nyní působí šest velkých pivovarských společností. Jde o Plzeňský Prazdroj, Pivovary Staropramen, Heineken ČR, Budějovický Budvar, Pivovary Lobkowicz a Pivovary Moravskoslezské, kam patří například Litovel. Dohromady provozují 19 pivovarů. Další 29 pivovarů je samostatných. Podle předsedy Českomoravského svazu minipivovarů Jana Šuráně je aktuálně v ČR 305 minipivovarů, jejich výroba ale čítá přibližně 1,5 procenta celkové produkce piva.

Češi si oblíbili pivo v plechovce. Pro pivovary je to nejdražší obal

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czAutor:Jan Sůra

Čeští pivaři si stále častěji kupují pivo v plechovkách. Dohánějí v tom Evropu, pivovarům však radost nedělají. Ačkoli totiž stojí plechovka zhruba stejně jako skleněná lahev, oproti ní projde stáčírnou jen jednou. V řadě zemí jsou sice plechovky zálohovány podobně jako lahve, ale v Česku nikoli.

Dlouho opomíjený segment obalů loni v Česku zažil nečekaný boom. Za rok se prodalo o čtvrtinu víc plechovek než předloni a jako jediný obal zaznamenaly vzestup. Skleněné lahve si pohoršily o jedno procento, ještě nedávno populární plastové dokonce o čtyři procenta.

V plechovce se v Česku loni prodalo sedm procent veškerého piva. Průměr evropského trhu činí kolem 25 procent, v USA dokonce víc než polovinu. Pivovary však nejsou šťastné, protože plechovka je pro ně nejdražší obal. Stojí kolem tří korun, tedy zhruba jako skleněná láhev, jenže zatímco sklo projede pivovarem několikrát, plechovka jen jednou.

Prodeje plechovek tlačí nahoru obchodní řetězce. Odpadají jim totiž náklady na manipulaci s vratnými obaly. Řada řetězců mimo jiné letos srovnala u dražších piv ceny v ­plechovkách a lahvích, ve slevových akcích bylo dokonce občas totéž pivo v plechovce levnější.

Rychle vychladit, snáze otevřít
Obliba plechovek je podle Tomáše Maiera z Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity logická, neboť se mění chování spotřebitelů. „Plech“ je populárnější hlavně u mladší generace. „Byla to jen otázka času, než se prodeje pohnou,“ říká Maier.

„Někteří konzumenti plechovky preferují kvůli snadné manipulaci, nižší hmotnosti, možnosti snadného otevření a rychlého vychlazení,“ říká Judita Urbánková z Plzeňského Prazdroje.

Některé pivovary kvůli rostoucí oblibě plechovek zvažují, že do nich více investují. Například Pivovar Svijany si dosud nechává pivo do plechových obalů stáčet u externí firmy, ale teď přemýšlí o vlastní lince.

Nejméně populární jsou naopak plechovky mezi ekology. „Z pohledu zátěže na životní prostředí je plechovka tím nejhorším obalem. V Česku se prakticky netřídí, výroba je energeticky velmi náročná,“ upozorňuje Daniel Vondrouš z ekologické organizace Zelený kruh.

Slováci předehnali Němce
Čeští pivaři se loni „přiblížili“ Evropě ještě v jednom ohledu: spotřeba piva na hlavu klesla. Přesto jsou Češi nadále největšími pijany tohoto nápoje na světě. O něco méně piva konzumují hlavně v restauracích a hospodách. Potvrzuje to spotřeba sudového piva, která meziročně klesla o tři procenta. Na veškerém pivu vypitém v Česku se tak nyní sudy podílejí 37 procenty.

Pokles se pivovary snaží zvrátit investicemi do hospod. Na sudovém pivu mají totiž vyšší marži, protože nejsou pod tlakem obchodních řetězců.

I když Češi loni vypili piva méně, utrácejí za něj více. Roste poptávka po dražších pivech, hlavně ležácích. Jejich poměr s méně alkoholickými výčepními pivy se loni téměř srovnal. Naopak skončil boom radlerů.

Tuzemské pivovary uvařily loni také přes nepatrný pokles domácího trhu nejvíce piva v historii. Celkový výstav poprvé přesáhl 20 milionů hektolitrů. Na export šla loni pětina objemu u nás uvařených piv, nejvíc se dařilo vývozu do zemí Evropské unie.

Pokles o třetinu naopak hlásí export do zemí mimo EU, hlavně kvůli slabému rublu. Největším odbytištěm českého piva v zahraničí je Slovensko, které poprvé v žebříčku předehnalo Německo.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.26.07.2017 15:535.251/5.251