Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Jsme národ piva, ale s xenofobní pivní kulturou

Publikováno:před rokemZdroj:T-UNIAutor:Radek Pirkl

ROZHOVOR S NAŠÍM ABSOLVENTEM. Pivo považuje za součást české národní kultury, o českých pivařích se ale vyjadřuje často s despektem. Naopak velký respekt chová k vodě. U šéfa korporátní komunikace pivovaru Heineken možná nečekané. Jiří Hauptmann, absolvent naší ekonomické fakulty, v rozhovoru otvírá témata, která možná ani nechceme poslouchat. I když bychom měli.

Patřil jste asi k těm aktivnějším studentům?
Jako student na vysoké jsem si říkal, že období, kdy největší frajeři byli flákači, skončilo se střední školou a teď je potřeba něco dělat. Účastnil jsem se proto studentských a talentových soutěží, díky jedné z nich si mě vyhlédli ve Škodovce, kam jsem pak nastoupil na praxi. Automobilový průmysl mě lákal už jako studenta, takže to pro mě byla šance. Pomáhal jsem ve vývojářském centru Škoda v Česaně v Mladé Boleslavi s marketingovými koncepcemi pro nové výrobky. Ve Škodovce jsem se pak dostal do kontaktu s šéfem marketingu společnosti Audi, kam jsem později v posledním ročníku studia nastoupil.

Studentům bych i dnes doporučil, aby byli aktivní a brali studium jako výzvu k rozšíření obzorů a osobnímu růstu. Navíc je to dnes v mnoha ohledech jednodušší. Třeba jim závidím, že mohou vyjíždět na Erasmus. Za nás zahraniční výjezdy teprve začínaly a počty studentů, kteří mohli vyjet, byly velmi omezené. Na Erasmus jsem chtěl, ale nedostalo se na mě, to se dnešním studentům nestane.

Může se i dnes student nebo začínající absolvent dostat tak rychle nahoru u světové značky?
Tu šanci má, i díky tomu, že firmy si už uvědomují, že talentované lidi potřebují a že je dobré si je vychovat v různých trainee a talent programech. Šikovné lidi z těchto programů pak umí firma katapultovat relativně rychle do vysokých pozic. Doba, kdy člověk nastoupil do firmy a za dva roky byl šéfem marketingu, je sice asi pryč, ale šance rychle růst ve firmě je, pokud člověk maká, má zájem a dává tomu něco ze sebe. Bohužel se na pohovorech dnes a denně setkávám s uchazeči s extrémním sebevědomím, které ale jejich reálným schopnostem neodpovídá.

Dělal jste v technicky zaměřených firmách, výroba piva je také náročný technologický proces, nechybělo vám v práci technické vzdělání?
Já jsem paralelně kromě ekonomky studoval i strojařinu, ale po třech letech jsem studium na fakultě strojní ukončil, protože jsem se tam nenaučil nic nového. Zajímaly mě nejmodernější technologie a materiály, ale k těm se tehdy student dostal asi až ve vyšších ročnících. Založením jsem však stále spíš technik, a to se mi v marketingu vždycky hodilo.

Vnímáte despekt českých pivařů vůči globálním pivním značkám?
V oblasti piva existuje řada mýtů: například, že velké pivovary vaří pivo z náhražek a chemie, nebo že dobré pivo umí uvařit jen v malých pivovarech. To je naprostý nesmysl! Vždycky tam musí být ty základní čtyři suroviny a nelze to nijak obejít! A malé pivovary dokážou do trhu přinést pestrost a díky tomu se jim daří rozbíjet českou pivní xenofobii, což je velmi dobře, ale na druhou stranu jejich problém je, že často neumějí udržet stabilní kvalitu. V Česku je asi tři sta malých pivovarů, každý týden vzniká jeden a je velký problém do nich najít odborníky, kteří se nedostávají ani velkým pivovarům. Přitom uvařit pivo tak, aby bylo vždycky dobré, není samozřejmost, je to obrovská výzva. Velké pivovary to umí a jejich kvalita je trvale na vysoké úrovni.

Jak se projevuje česká pivní xenofobie, kterou jste zmínil?
Češi se považují za velké znalce piva. Nejsou jimi. V konzumaci piva sice vedeme, ale naše pivní kultura je naprosto tragická. Jediné dobré pivo je pro českého konzumenta většinou ležák českého (plzeňského) typu a cokoliv jiného se podle něj nedá pít. Vždycky říkám lidem, zbavte se těchto předsudků. Typický Čech podle mě vůbec nepozná dobré pivo. Na světě je asi 2000 pivních stylů a je velmi inspirativní ta piva ochutnávat. Z pohledu pestrosti chutí bych nejsilnější pivní kulturu hledal v Belgii, v Holandsku a v Anglii.

Paradox je, že Češi si zároveň pivo strašně haní. Kolegové ze zahraničí si naše pivo pochvalují a vždycky se diví, proč lidi stále frflají, že to pivo nechutná dobře a že dřív bylo lepší.

Heineken má ambici být nejzodpovědnějším výrobcem piva na světě, jak toho chce dosáhnout?
To je cesta trvale udržitelného rozvoje a společenské odpovědnosti firmy. V těchto oblastech se Heineken v ČR dlouhodobě drží v TOP 10 v rámci interního světového žebříčku. Dbát na udržitelnost je pro podnikání zásadní, znamená to zařídit výrobu tak, abych mohl produkovat donekonečna, aniž bych vyčerpal své zdroje.

Heineken je v Česku totální lídr, co se týče udržitelnosti vody a zodpovědné konzumace alkoholu. Nechceme vypotřebovat všechnu vodu. Celosvětově je jí málo a za několik desítek let pocítíme citelně i my v České republice, že neumíme vodu v krajině udržet a hospodařit s ní. Také chceme mít nízké emise CO2. Šetříme tím životní prostředí, ale i naše náklady. Když mám tenčí obaly, ušetřím. Vždy je třeba investice, ale ta se vrátí.

Stejně tak nechceme, aby lidi pili jako zvířata. Jsme kupříkladu, pokud vím, první pivovar, který propaguje ve svých spotech střízlivý přístup k alkoholu a třeba i pití vody. V Česku je však CSR – Corporate Social Responsibility – stále spíš taková chudinka, na kterou zatím moc neslyší profesionálové ve firmách ani studenti a která se často zaměňuje za charitu, kdy se management firmy sebere a jde někam natírat ploty.

Jak se tato šetrnost porovná se vzrůstající oblibou plechovek, jejichž výroba je velmi energeticky náročná?
Hliník se sice špatně vyrábí, ale zase nejlíp recykluje. I kolem obalů panují mýty, například, že nejšetrnější obal k životnímu prostředí je sklo. Není to tak. Sklo je těžké, takže převážíte těžké obaly, ale jen malý objem nápoje a hlavně vratnou skleněnou láhev pak musíte odvézt, setřídit, setříděné láhve vrátit do pivovaru, pak vymýt, k tomu se používají louhy, kyseliny a voda. Když se to sečte všechno dohromady, tak nejšetrnější obal je PET lahev. Plechovky jsou na tom také hodně dobře, navíc plech je obal, který je k pivu nejšetrnější. Když ho uchováte v chladu, tak v něm pivo vydrží hodně dlouho dobré.

Pijete pivo?
Tím, že hodně cestuju, hodně poznávám a snažím se piva ochutnávat. Narazil jsem na piva, která by byla pro českého konzumenta nepochopitelná. Pivo, které je skoro jako šampaňské, nebo lambiky kyselé skoro jako ocet. Rauchbiery, které napoprvé chutnají jako když v pivu vymácháte uzený. Ale když si to pivo dáte s tím správným pokrmem, zjistíte, že to dohromady výborně pasuje. Problém totiž je, že u nás není pivo vnímané jako gastronomicky silný nápoj, nese si spíš stále punc socialistického, dělnicko-rolnického nápoje. Pije se masově. Za společenský nápoj se u nás považuje víno.

Nejenže pivo v Česku těžko hledá opravdové znalce, navíc je podle vás i zneuznaným nápojem?
Je to tak. Jsme národ piva, pivo je snad naším nejtradičnějším produktem, přesto mnohem víc podpory má víno. Vinaři neplatí spotřební daň, pivovary ji platí: 32 korun z každého hektolitru a z každého stupně Plato. To je koruna padesát u výčepního piva a u dvanáctky skoro dvě koruny za půllitr, které každý z nás dá státu, když si koupí v hospodě pivo. Jenom Heineken odvádí do státní pokladny každý rok skoro miliardu korun na spořební dani, DPH, daních z příjmů apod. Vinaři mají také vinařský fond, každý rok dostanou od státu milionové podpory na komunikaci, pivovarníci nemají nic. Přitom pivovarníci investují peníze do hospod, dávají jim sklo, vývěsní štíty, výčepní techniku a další zařízení, leckdy i peníze. Doslova drží gastronomii nad vodou. Pivovary dělají pro tuto společnost hodně, ta si to ale často vůbec neuvědomuje a bere to jako naprostou samozřejmost.

Děkuji za rozhovor.

Budějovický Budvar již 12 let vyrábí pivo s logem Chráněné zeměpisné označení

Publikováno:před rokemZdroj:Regionální novinyBudvar

Včera uplynulo již 12 let od okamžiku, kdy se na etiketách piva značky Budweiser Budvar objevilo logo Chráněné zeměpisné označení (CHZO). Toto označení dává zákazníkům garanci, že produkt byl vyroben předepsaným způsobem z přesně definovaných surovin a v jednoznačně určeném místě výroby. Budějovický Budvar byl prvním uživatelem CHZO v České republice a později pomáhal i při získání CHZO „České pivo“. V Evropské unii je v současné době evidováno 1341 označení původu a dalších 169 je v různém stupni registrace. CHZO je jedním z faktorů, které stojí za dynamickým nárůstem exportu piva. Během uplynulých 12 let zvýšil Budějovický Budvar vývoz piva do států EU ze 441 000 hl na 766 000 hl (nárůst o 58 %).

Pivo značky Budweiser Budvar již 12 let splňuje přísné požadavky na kvalitu, výrobní postup a místo výroby, které jsou definovány pro Chráněná zeměpisná označení (CHZO) "Budějovické pivo" a "Českobudějovické pivo". Evropská unie tím oficiálně uznává originalitu, jedinečnost a výjimečnost tradičního piva vyráběného v Českých Budějovicích. Tradice výroby piva ve městě přitom sahá do období vrcholného středověku a je stará přes 750 let. CHZO "Budějovické pivo" a "Českobudějovické pivo" byla zároveň prvními označeními tohoto druhu, která získaly potravinářské výrobky ze zemí střední a východní Evropy. Budějovický Budvar své zkušenosti z procesu registrace později poskytl i Českému svazu pivovarů a sladoven při získání stejného označení pro pojem "České pivo".

CHZO dává zákazníkům jistotu, že produkt byl vyroben předepsaným způsobem, z přesně definovaných surovin a v jednoznačně určeném místě výroby. Proto nepřipadá v úvahu licenční výroba a zákazníci na celém světě mají jistotu, že pivo označené jako CHZO "Budějovické pivo" nebo "Českobudějovické pivo" není levnou napodobeninou a bylo uvařeno v Českých Budějovicích.

"Výroba piva s označením CHZO je naším dobrovolným závazkem ke spotřebitelům a zároveň garancí kvality, která jde vysoko nad zákonný rámec. Orgány státní správy obvykle kontrolují jen zdravotní nezávadnost produktů nebo shodu jejich složení s informacemi na obalu, ale primárně nezkoumají kvalitu, jak je chápána běžnými spotřebiteli. Kvalitu z pohledu konzumenta zásadním způsobem řeší právě CHZO," říká Adam Brož, sládek Budějovického Budvaru. "Jsme hrdí na to, že pokračujeme v 750leté tradici vaření originálního Budějovického piva pod značkou Budweiser Budvar. O tuto tradici pečujeme a uchováváme ji pro příští generace. Při výrobě Budějovického piva dodržujeme osvědčené řemeslné postupy, používáme výhradně původní suroviny a vaříme jej pouze v Českých Budějovicích," dodává Adam Brož.

Při výrobě piva s CHZO "Českobudějovické pivo" (které na svých etiketách nese světlý ležák Budweiser Budvar) musí být dodrženy jak technologický postup, tak i místo výroby a přesně definované suroviny:

Voda: čerpá se výlučně z jediného konkrétního zdroje, tedy z artéských studní, které jsou hluboké přes 300 metrů. Tyto studny poskytují špičkovou vodu z podzemního jezera pod povrchem přesně vymezené oblasti Českobudějovické pánve. Stáří vody, která je ukryta v horních křídových vrstvách, se odhaduje na sedm až osm tisíc let. Jde o měkkou vodu (tvrdost okolo 4 německých stupňů), jejíž minerální složení je rozhodující pro typický a nenapodobitelný chuťový charakter vyrobeného piva. Voda je velmi vhodná pro výrobu piva v přírodním stavu bez jakékoliv další chemické úpravy a postačuje pouze její filtrace pískovými filtry.

Slad: může pocházet pouze z ječmene vybraných českých odrůd, který vyrostl v geograficky přesně vymezené oblasti Moravy

Chmel: při výrobě lze použít jen odrůdu Žatecký poloraný červeňák, nakupovaný a dávkovaný výlučně ve formě lisovaného hlávkového chmele (nikoliv pelet nebo extraktů). Chmel musí být pěstován ve vymezených katastrálních územích obcí v okresech Chomutov, Kladno, Louny, Plzeň - sever, Rakovník a Rokycany.

Kvasinky: používá se vlastní budvarský kmen kvasinek pro spodní kvašení, který byl izolován počátkem 20. století přímo v pivovaru. Tyto kvasinky dávají pivu charakteristickou vůni a chuť.

Při výrobě piva značky Budweiser Budvar tedy nepřipadá v úvahu použití glukózového nebo maltózového sirupu, sladu z kukuřice nebo rýže ani dalších přísad a aditiv typu chmelových extraktů nebo jiných vysoce sofistikovaných preparátů na bázi chmele. Dodržování všech předepsaných parametrů průběžně kontroluje Státní zemědělská a potravinářská inspekce i orgány Evropské unie. Ležák Budweiser Budvar v sobě spojuje specifické geografické podmínky Českých Budějovic, pivovarský fortel, po staletí předávané zkušenosti místních sládků, pečlivě dodržovaný výrobní postup a nejkvalitnější suroviny. To vše společně vytváří jeho nezaměnitelnou chuť s jemnou hořkostí, kterou oceňují zákazníci na celém světě.

Označení původu v Evropské unii a v ČR
Evropská unie věnuje velkou pozornost ochraně tradičních lokálních potravin. Systém zahrnuje 3 kategorie: Chráněně zeměpisné označení (CHZO), Chráněné označení původu (CHOP) a Zaručená tradiční specialita (ZTS). Dne 30. 4. 2016 bylo v Evropské unii evidováno 1341 označení původu a dalších 169 bylo v různých fázích procesu registrace. V roce 2004 bylo takových označení jen asi 600. Nejvíce označení původu aktuálně patří Itálii (284), Francii (229), Španělsku (192), Portugalsku (134) a Řecku (103). V České republice je celkem evidováno 33 označení původu. Pro pivo je v EU registrováno 28 označení původu, z toho 11 v Německu, devět v České republice a pět v Belgii.

Prazdroj končí s ‚pomerančovým‘ pivem Fénix. Zničil ho chabý odbyt

Publikováno:před rokemZdroj:Lidovky.czAutor:Miroslav PetrPrazdroj

Plzeňský Prazdroj se kvůli špatným prodejům rozhodl zastavit výrobu piva Fénix. Pšeničné pivo s přídavkem pomerančové kůry a koriandru, tedy styl belgického pšeničného, kam patří například značka Hoegaarden, uvedl lídr českého trhu do prodeje s velkou slávou začátkem roku 2012.

Po čtyřech letech bájný pták Fénix končí svůj pivní let.

„Ano, výrobu pšeničného piva Fénix jsme se rozhodli ukončit. Nyní doprodáváme zásoby v sudech, rádi bychom hospodám dodali na uvolněné pípy jiná zajímavá piva. Fénix v lahvích bude možno koupit ještě po dobu několika měsíců,“ potvrdila informace LN mluvčí Prazdroje Judita Urbánková.

Prazdroj uvádí, že důvodem ukončení výroby jsou chutě českých pivařů. Ti podle Urbánkové preferují především české ležáky, které jsou chloubou českého pivovarství.

„Ostatní typy piv jsou vítaným oživením trhu, ale lidé většinou ochutnají a pak se zase vrátí ke svým osvědčeným tradičním českým značkám,“ dodává mluvčí Prazdroje.

Pšeničné jako doplněk trhu
Pšeničné pivo má v Česku malý podíl na celkové spotřebě (sotva procento), patří však k těm nejznámějším z alternativních stylů. Zejména díky povědomosti z Německa, kde má „pšenice“ tradici a velkou oblibu.

U nás piva s podílem pšeničného sladu (německého stylu bez přídavků koření) prodávají roky s úspěchem pivovary, jako je březnický Herold, Černá Hora, náchodský Primátor či Krušovice ze skupiny Heineken.

Prazdroj chce využít uvolněného místa na pípách a v regálech obchodů pro bohatší nabídku zajímavých typů piv a ty častěji střídat. Příkladem je program Volba sládků, v rámci něhož dodává několika stům hospod netypická piva. Střídá je po měsíci.

„Prazdroj mění strategii. Ale strategie je ze své podstaty hodně dlouhodobé plánování, a to s Fénixem nezvládli,“ reaguje Tomáš Maier, který se na Provozně ekonomické fakultě České zemědělské univerzity v Praze zabývá pivovarnictvím a jeho ekonomikou.

„Vůbec těmto gigantům nezávidím. Musejí reflektovat rozšiřující se rozmanitost českého trhu a zároveň každý nový brand neskutečně ekonomicky živit. Pokud přestanou, tak to dopadne jako Fénix,“ říká Maier.

Chabé investice do reklamy
„Problémem Fénixe byla chabá propagace. Prazdroj sice pivo představil ve velkém stylu, ale pak postupně veškerá reklama mizela. Lidé v podstatě nevěděli, co se jim nabízí,“ komentuje situaci sládek a místopředseda Českomoravského svazu minipivovarů Jan Kočka.

Spekuluje se také o dalším možném důvodu zastavení výroby. Pivovar by měl letos na základě už podepsané dohody ovládnout světový lídr AB Inbev, který prodává ve světě i v Česku pivo úplně stejného stylu – Hoegaarden. A není vyloučeno, že ke konci Fénixe přispěl v Česku hrozící střet s globální značkou přicházejícího nového majitele Prazdroje.

Zatímco pro malé a mini pivovary je obměna a zkoušení stále nových značek logická, a dokonce žádaná, pro velké pivovary je zavádění novinek nákladné a bývají při inovacích opatrnější.

Staropramen zastavil před sedmi lety kvůli klesajícímu odbytu výrobu silnějšího tmavého speciálu Kelt. Krušovice před lety (když ještě nepatřily Heinekenu) přišly s pivem Radler, tedy směsí piva a limonády. Po čase kvůli nezájmu výroba skončila, aby za další roky s touto pivní limonádou přišel u nás Staropramen a tentokrát uspěl.

Sami producenti pšeničného piva u nás potvrzují, že nejde o masovou záležitost. „Nepředstavuje pro nás výraznou objemovou bázi, nicméně velmi stabilní, a jsme rádi, že tím můžeme přispívat k popularizaci tohoto pivního stylu u nás,“ uvedl mluvčí Heinekenu Jiří Hauptmann.

Žízeň letos určitě nebude, pivovary na Vysočině investují dost

Publikováno:před rokemZdroj:Impuls.czAutor:Jaroslav Paclík

Propojení varny s klášterní restaurací. Výstavba vlastní stanice na pěstování pivovarských kvasnic. To jsou některé z novinek, které chystají pro letošek pivovary z Vysočiny či jejího bezprostředního okolí.

Největším pivovarem v regionu je humpolecký Bernard. Loni se dostal na další rekordní metu. „Uvařili jsme 302 200 hektolitrů piva. Produkce se meziročně zvýšila o čtrnáct procent. Přesto zůstáváme malým pivovarem, jehož podíl na českém pivním trhu činí jen 1,7 procenta,“ upřesnil mluvčí firmy Zdeněk Mikulášek.

Přibližně pětina piva z Humpolce zamířila do ciziny. Dodávky jdou do pětatřiceti států – nejčastěji na Slovensko a nejdál do Austrálie, Mexika a Brazílie.

„Pivovar dokončuje rozšíření ležáckého sklepa. Jeho kapacita se zvýšila o pětinu na 31 680 hektolitrů,“ vyčíslil Mikulášek.

Růst chce také nejproslulejší „filmový“ pivovar na Vysočině – ten dalešický. Letos v místě, kde se natáčely Postřižiny, udělali zhruba 7 500 hektolitrů piva, většinou šlo o světlý ležák.

„Pro letošek očekáváme nárůst objemu výroby o tisíc hektolitrů. Na květen chystáme další nové pivo – desetistupňové,“ prozradil sládek Ladislav Němeček.

I v Dalešicích investovali do logistiky. „Brzy spustíme nový zachlazený sklad pro sudové pivo. O dalších vylepšeních nebo rozšířeních budeme jednat s akcionáři nejdříve po sezoně. Pro stávající výstav je kapacita pivovaru dostačující,“ sdělil Němeček.

Klášter bude mít restauraci, v Poličce vypěstují kvasnice
Turisté často míří také do kláštera v Želivě, kde místní mniši mimo jiné také vaří pivo. „Rok 2016 bude pro náš pivovar zlomový. Inovujeme technologické zařízení a propojujeme pivovar s nově otevíranou klášterní restaurací,“ uvedl správce klášterního majetku František Marek. Nová technologie podle něj umožní výrobu více druhů piv – až v objemu čtyř tisíc hektolitrů ročně. Restaurace se má otevřít v červnu.

Pivovar v Poličce, který má svá odbytiště například na Žďársku, si nyní buduje stanici na pěstování vlastních pivovarských kvasnic z násady ve výzkumném ústavu v Praze. „Stanice zahrnuje nádrže, čerpadla, filtry a chlazení,“ zjednodušeně popsal ředitel Měšťanského pivovaru v Poličce Karel Witz.

V prosinci zkolaudovali rozšířenou linku na stáčení sudového piva. „Dnes dokončujeme expedici a obdobně i přístavbu administrativní budovy se skladem sudů Keg. Současně připravujeme stavbu otevřené spilky,“ doplnil šéf poličského pivovaru.

Zatímco z Poličky pivo do ciziny neexportují a soustředí se na tuzemský trh, havlíčkobrodský Rebel do světa míří. Na vývoz odtud jde přibližně šestina produkce. „Nejvíce jsme loni exportovali do Ruska a Francie, dále pak do USA, Itálie a na Slovensko,“ vyjmenovala za Měšťanský pivovar v Havlíčkově Brodě brand manažerka Kateřina Fialová.

Francie i sever Moravy
V letošním roce by v Rebelu chtěli navýšit celkovou výrobu piva asi o 15 procent – přibližně na 115 tisíc hektolitrů. „Plánujeme také rozšíření exportních aktivit v Itálii, Francii, na Ukrajině a v Rusku. V tuzemsku se zaměříme více na region Prahy a Moravskoslezský kraj,“ nastínila.

Loni havlíčkobrodský pivovar investoval do modernizace tunelového pastéru. Letos se vedení společnosti rozhodlo vložit peníze do nové Keg linky. „Dojde k navýšení kapacity plnění,“ upřesnila ke stáčení do sudů Kateřina Fialová.

Pivovar už také reagoval na poptávku odběratelů a začal plnit patnáctilitrové sudy. Také postupně mění etikety svého lahvového piva a otevírá vlastní restaurace. Po hostincích v Havlíčkově Brodě a Žďáru nad Sázavou by chtěl do konce letošního roku otevřít další v Praze.

O pětinu navýšil svou produkci pivovar v Kácově u řeky Sázavy. Podobně růst chce také letos. Chtějí zde vybudovat nový distribuční sklad. V souvislosti s novou řadou lahvového piva také upraví technologii na stávajících linkách.

V loňském roce se zvedla také produkce v pelhřimovském pivovaře Poutník. Naopak v Chotěboři uvařili o 400 hektolitrů piva méně než předloni.

Výrobce piva InBev v rámci převzetí SABMilleru navrhuje prodej Prazdroje

Publikováno:před rokemZdroj:Zet.czAutor:ČTKPrazdroj

Největší světový výrobce piva Anheuser-Busch InBev navrhuje prodat veškerá aktiva konkurenčního pivovaru SABMiller ve střední a východní Evropě, aby získal souhlas Evropské unie s jeho převzetím. Oznámila to dnes firma. SABMiller je majitelem Plzeňského Prazdroje. V regionu střední a východní Evropy působí také v Maďarsku, Polsku, Rumunsku a na Slovensku.

AB InBev se loni dohodl na převzetí SABMilleru za více než 100 miliard dolarů. Prodej některých aktivit by měl rozptýlit obavy regulátorů z omezení konkurence na trhu. Podle analytika Philipa Gorhama ze společnosti Morningstar by případný kupec mohl za aktivity SABMilleru ve střední a východní Evropě zaplatit 7,75 miliardy dolarů (183 miliard Kč).

AB InBev podle své páteční zprávy předložil Evropské komisi aktualizovaný návrh, ve kterém odprodej aktivit SABMilleru na zmíněných trzích nabídl. Bude to však záviset na úspěšném dokončení převzetí SABMilleru, které se očekává v letošním druhém pololetí. Brusel by měl rozhodnutí vynést do 24. května.

Součástí zamýšleného odprodeje je řada předních značek piv na zmíněných trzích, jako je Pilsner Urquell v České republice a Dreher v Maďarsku, uvedl AB InBev. Pivovar předpokládá, že mezi potenciálními kupci by o ně mohl být značný zájem. Podle Gorhama je nejpravděpodobnějším kupcem dánský pivovar Carlsberg. Ten předloni koupil jedenapadesátiprocentní podíl v Žateckém pivovaru a řadu let úzce spolupracuje s Budějovickým Budvarem.

AB InBev se již kvůli akvizici dohodl na prodeji několika značek pivovaru SABMiller, jako Peroni a Grolsch, a souvisejících aktivit. Za 2,55 miliardy dolarů je koupí japonská skupina Asahi Group Holding.

Skupina AB InBev vznikla v roce 2008, kdy belgický pivovar InBev převzal za 52 miliard dolarů amerického konkurenta Anheuser-Busch. Ve svém portfoliu má asi 200 značek z celého světa a patří jí také budějovický pivovar Samson. Skupina SABMiller vlastní Plzeňský Prazdroj.

AB InBev a SABMiller se v polovině října rámcově dohodly na vytvoření kolosu, který bude vařit téměř třetinu světové produkce piva. Akvizice, kterou ještě musejí schválit regulátoři, by mohla být jednou z největších fúzí v historii. Udělení souhlasu by díky navrhovanému odprodeji středo- a východoevropských značek mohlo být snazší, přestože východní Evropa mezi hlavní činnosti AB InBev nepatří, napsal Reuters.

Pohlavkem za vyučenou se tovaryš stal právoplatným členem bednářské party

Publikováno:před rokemZdroj:Region PlzeňPrazdroj

„Pohlavkem za vyučenou“ dnes bednářský mistr Josef Hrůza definitivně posvětil povýšení tovaryše Marka Hejduka do stavu bednářského. Ten po třech letech v učení obhájil své získané zkušenosti. Dle tradičních postupů vyrobil zadané dílo - pivovarský soudek a prokázal tak, že se může stát právoplatným členem bednářské party.

„Sudy vyrábíme původním náročným postupem, který není zaznamenán v žádné učebnici, a tak se učíme pouze od našich mistrů. Na výrobu sudů používáme nejkvalitnější, pomalu rostoucí dubové dřevo z křivoklátských lesů, které musí být bez suků a vysušené přirozenou cestou, což trvá minimálně osm let,“ popisuje Marek Hejduk. Pivovarské sudy, na rozdíl od sudů vinných, je nutno před každým použitím znovu vysmolit. Vrstva, kterou vytvoří smola při teplotě 200 °C, zabraňuje kontaktu piva se dřevem a zároveň sud dezinfikuje.

Pivovar Plzeňského Prazdroje je dnes jedním z posledních míst v Evropě, kde tradiční bednářské řemeslo pokračuje a nadále se rozvíjí. Pivovar svou bednářskou dílnu zachovává nejen z úcty k tradici, ale i z praktických důvodů. Pivo zrající postaru v dubových sudech pivovarských sklepů slouží k trvalému porovnávání s pivem, které zraje v moderních tancích tak, aby zůstala zachována původní chuť tradičního plzeňského ležáku. Pivo zrající postaru v dubových sudech mohou zájemci ochutnat během prohlídky turistické trasy v pivovaru. Z celkových devíti kilometrů sklepů plzeňského pivovaru je dnes zpřístupněn úsek několika set metrů. Sklepy Plzeňského Prazdroje patří k Sedmeru divů českého pivovarnického světa. Toto vzácné ocenění získaly plzeňské sklepy 6. dubna 2016 v rámci udílení Výročních cen České a moravské pivovarnické akademie.

„Pivovarští bednáři vyrábějí a udržují velké ležácké sudy o objemu až 46 hektolitrů a hmotnosti až 700 kilogramů, celkem se starají o 102 ležáckých sudů a 65 kvasných kádí. Ale vyrábějí i menší transportní sudy o objemu 17, 25 a 50 litrů, ve kterých pivovar dodává nefiltrované a nepasterizované pivo Pilsner Urquell pro speciální příležitosti,“ upřesňuje Josef Hrůza, bednářský mistr Plzeňského Prazdroje.

Počátky bednářského řemesla se datují od 8. století a ve středověku bývalo tzv. čestným zaměstnáním. Nemohl jej vykonávat syn metaře, kata, hlídače dřeva a podobných podřadných profesí. I dnes si toto řemeslo klade poměrně vysoké nároky. Plzeňský Prazdroj, jehož původní bednárna vznikla hned při založení pivovaru v roce 1842, vyhledává adepty bednářského řemesla mezi zkušenými truhláři, kteří pak několik let jako řemeslní tovaryši získávají dovednosti tohoto starobylého a téměř zaniklého řemesla.

Stovky motorkářů obsadí pivovar! Chystá se Prvomájová vyjížďka

Publikováno:před rokemZdroj:QAP.czPrazdroj

Tradiční Prvomájová vyjížďka motorkářů se už na 1. května chystá v Plzni. Jako obvykle mají stovky motorkářů sraz na nádvoří Plzeňského pivovaru. Každý rok se do Plzně sjede až okolo patnácti stovek nejrůznějších motorek všech možných kubatur.

Do pivovaru začnou účastníci spanilé jízdy najíždět v neděli už v ranních hodinách. Do areálu budou motorkáři vjíždět horní bránou. Samotný start vyjížďky je na programu v 11:30. Trasa v letošním roce povede na Tachovsko. Kolona motorkářů pojede směr Stříbro, následně přes Horní Kozolupy, Domaslav až na letiště Kříženec u Plané. Tam bude pro účastníky připravený program. Průjezdem regionem tak motorkáři oficiálně otevřou letošní sezónu.

Na vyjížďku dohlédne policie! Řidiči by se měli mít na pozoru, vyjížďka probíhá za plného provozu

Kvůli spanilé jízdě budou v pohotovosti i dopravní policisté. "Policisté budou na akci dohlížet tak, aby byla zajištěna bezpečnost a došlo k co nejmenšímu omezení plynulosti provozu. Z pivovaru budou vyjíždět účastníci vyjížďky po skupinkách, které budou doprovázené policistou na motocyklu. Po trase budou umístěné hlídky, které budou připravené v případě komplikací řešit situaci na rizikových místech," říká k policejním opatřením šéf dopravních policistů v Plzni Karel Machulda.

Kvůli vyjížďce nejsou naplánované žádné výrazné uzavírky nebo omezení a bude probíhat za plného provozu. I ostatní řidiči by tak na silnicích v Plzni a okolí měli být maximálně pozorní a počítat se zvýšeným výskytem motorkářů. Podle organizátorů by měli účastníci vyjížďky mimo obec jet rychlostí 70 kilometrů v hodině.

Pivovarnický gigant AB InBev zřejmě Prazdroj nespolkne, chce ho prodat

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czAutor:ČTKPrazdroj

Největší světový výrobce piva Anheuser-Busch InBev navrhl prodat veškerá aktiva konkurenčního pivovaru SABMiller ve střední a východní Evropě, aby získal souhlas Evropské unie s jeho převzetím. Pod SAB Miller patří i Plzeňský Prazdroj. Ten tak pravděpodobně nikdy pod AB InBev patřit nebude.

SABMiller kromě Plzeňského Prazdroje v regionu střední a východní Evropy vlastní také další značky piv v Maďarsku, Polsku, Rumunsku a na Slovensku. AB InBev předložil Evropské komisi aktualizovaný návrh, ve kterém slíbil, že aktivity SABMiller na zmíněných trzích odprodá. Podmínkou prodeje části jeho portfolia je souhlas Evropské komise s převzetím britského pivovaru za 100 miliard USD, na kterém se pivovary dohodly loni, a úspěšné dokončení transakce. To se očekává ve druhé polovině letošního roku. Brusel by měl rozhodnutí vynést do 24. května.

„Aktivity SABMiller ve východní Evropě rozhodně nejsou z pohledu AB InBev klíčové, myslím, že se jich koncern ochotně vzdá,“ komentoval rozhodnutí pro agenturu Bloomberg Eddy Hargreaves, analytik Canaccord Genuity.

AB InBev se již kvůli akvizici dohodl na prodeji několika značek pivovaru SABMiller - například Peroni a Grolsch - a souvisejících aktivit. Za 2,55 miliardy dolarů je koupí japonská skupina Asahi Group Holding.

„Myslím, že i s touto nabídkou osloví skupinu Asahi,“ míní analytik Société Générale Andrew Holland. „Nejméně pravděpodobný je prodej Heinekenu, protože ten by měl skoro v každé zemi problémy s případným monopolním postavením,“ dodává analytik.

Skupina AB InBev vznikla v roce 2008, kdy belgický pivovar InBev převzal za 52 miliard dolarů amerického konkurenta Anheuser-Busch. Ve svém portfoliu má asi 200 značek z celého světa a patří jí také budějovický pivovar Samson. Skupina SABMiller vlastní Plzeňský Prazdroj.

AB InBev a SABMiller se v polovině října rámcově dohodly na vytvoření kolosu, který bude vařit téměř třetinu světové produkce piva. Akvizice, kterou ještě musejí schválit regulátoři, by mohla být jednou z největších fúzí v historii. Udělení souhlasu by díky navrhovanému odprodeji středo- a východoevropských značek mohlo být snazší, přestože východní Evropa mezi hlavní činnosti AB InBev nepatří.

Prazdroj bude zřejmě na prodej, světová jednička ho při obří fúzi obětuje

Publikováno:před rokemZdroj:Novinky.czPrazdroj

Největší světový výrobce piva Anheuser-Busch InBev před plánovanou obří fúzí s pivovarem SABMiller navrhl, aby se dosavadní konkurent nejdříve zbavil veškerých aktiv ve střední a východní Evropě. Jedině tak dá Evropská unie souhlas s převzetím. SABMiller přitom vlastní Plzeňský Prazdroj a s ním spojené pivovary Velké Popovice a Radegast.

O záměru prodat středoevropské a východoevropské pivovary spadající pod SABMiller informoval AB InBev, který citovala agentura Reuters. Na převzetí britského pivovaru americkým gigantem za 100 miliard dolarů (téměř 2,4 biliónu korun) se firmy dohodly loni. Úspěšné dokončení transakce se očekává v druhé polovině letošního roku.

V Česku prodává dosavadní světová dvojka SABMiller značky Pilsner Urquell, Gambrinus, Radegast a Velkopopovický kozel. V regionu střední a východní Evropy působí SABMiller také v Maďarsku, Polsku, Rumunsku a na Slovensku.

AB InBev předložil Evropské komisi aktualizovaný návrh, ve kterém slíbil, že aktivity SABMiller na zmíněných trzích odprodá. Bude to však záviset na úspěšném dokončení akvizice SABMiller, které se očekává v letošním druhém pololetí. Brusel by měl rozhodnutí vynést do 24. května.

Součástí zamýšleného odprodeje je řada předních značek piv na zmíněných trzích, jako je právě Pilsner Urquell v České republice či Dreher v Maďarsku, uvedl AB InBev. Pivovar předpokládá, že mezi potenciálními kupci by o ně mohl být značný zájem.

AB InBev se již kvůli akvizici dohodl na prodeji několika značek pivovaru SABMiller, jako Peroni a Grolsch, a souvisejících aktivit. Za 2,55 miliardy dolarů je koupí japonská skupina Asahi Group Holding.

Skupina AB InBev vznikla v roce 2008, kdy belgický pivovar InBev převzal za 52 miliard dolarů amerického konkurenta Anheuser-Busch. Ve svém portfoliu má asi 200 značek z celého světa a patří jí také budějovický pivovar Samson.

AB InBev a SABMiller se v polovině října rámcově dohodly na vytvoření kolosu, který bude vařit téměř třetinu světové produkce piva. Akvizice, kterou ještě musejí schválit regulátoři, by mohla být jednou z největších fúzí v historii.

AB InBev navrhl prodat část aktivit majitele Plzeňského Prazdroje

Publikováno:před rokemZdroj:Deník.czAutor:ČTKPrazdroj

Největší světový výrobce piva Anheuser-Busch InBev zamýšlí prodat veškerá aktiva konkurenčního pivovaru SABMiller ve střední a východní Evropě, aby získal souhlas Evropské unie s jeho převzetím. AB InBev to podle agentury Reuters uvedl v dnešním sdělení. SABMiller je majitel Plzeňského Prazdroje. V regionu střední a východní Evropy působí také v Maďarsku, Polsku, Rumunsku a na Slovensku.

Plánovaný odprodej souvisí s převzetím britského pivovaru za 100 miliard USD, na kterém se pivovary dohodly loni.

AB InBev předložil Evropské komisi aktualizovaný návrh, ve kterém slíbil, že aktivity SABMiller na zmíněných trzích odprodá. Bude to však záviset na úspěšném dokončení akvizice SABMiller, které se očekává v letošním druhém pololetí. Brusel by měl rozhodnutí vynést do 24. května.

Součástí zamýšleného odprodeje je řada předních značek piv na zmíněných trzích, jako je Pilsner Urquell v České republice a Dreher v Maďarsku, uvedl AB InBev. Pivovar předpokládá, že mezi potenciálními kupci by o ně mohl být značný zájem.

AB InBev se již kvůli akvizici dohodl na prodeji několika značek pivovaru SABMiller, jako Peroni a Grolsch, a souvisejících aktivit. Za 2,55 miliardy dolarů je koupí japonská skupina Asahi Group Holding.

Skupina AB InBev vznikla v roce 2008, kdy belgický pivovar InBev převzal za 52 miliard dolarů amerického konkurenta Anheuser-Busch. Ve svém portfoliu má asi 200 značek z celého světa a patří jí také budějovický pivovar Samson. Skupina SABMiller vlastní Plzeňský Prazdroj.

AB InBev a SABMiller se v polovině října rámcově dohodly na vytvoření kolosu, který bude vařit téměř třetinu světové produkce piva. Akvizice, kterou ještě musejí schválit regulátoři, by mohla být jednou z největších fúzí v historii. Udělení souhlasu by díky navrhovanému odprodeji středo- a východoevropských značek mohlo být snazší, přestože východní Evropa mezi hlavní činnosti AB InBev nepatří, napsal Reuters.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.22.07.2017 15:405.244/5.244