Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Velkopopovický Kozel zaplatí billboardy poctivým řemeslníkům

Publikováno:před rokemZdroj:MarketingSales.czVelké Popovice

Hrdinové všedního dne hrají hlavní roli v nové kampani pivovaru Velkopopovický Kozel. Výjimečně tu firma nemluví sama o sobě, či svém produktu, ale vyzdvihuje ty, kterých si váží její spotřebitelé.

Kampaň má inspirovat k tomu, abychom poděkovali těm, jejichž každodenní práce a řemesla si vážíme. Probíhá v ČR od 21. června po dobu dvou měsíců v digitálu, rádiu a OOH. Později se objeví také na Slovensku. Aktivita přichází v době, kdy rostou tzv. řemeslné pivovary. Kozel chce evidentně ukázat, že i velký pivovar může mít blízko k řemeslu.

Na internetu poběží 90s spot a další doplňkový obsah. "Venkovní plochy cílíme přímo na region, odkud poctiví řemeslníci pochází. Chceme, aby si lidé uvědomili, že i u nich ve městě či na vesnici žije hrdina, o kterém možná doteď nevěděli, nebo že jím mohou být právě oni. Na samotném natáčení nejvíce oceňuji bezprostřednost se kterou jsem se setkal. Ve videoklipu nevystupují herci, kteří se naučili text, ale reální lidé, kteří doopravdy mluví o tom co cítí ke svému místnímu hrdinovi," doplnil Pavel Wilhelm Přibyl, Creative director ve společnosti TRIAD Advertising, která celou kampaň připravovala.

Pro 300 řemeslníků dostane od Kozla malý dárek. Některé odmění také poděkováním v Českém rozhlase, deset nejlepších poděkování se objeví na billboardech.

Pivovar Zábřeh: Pivo je součást naší historie, mělo by se o něm učit ve školách

Publikováno:před rokemZdroj:Magazín PatriotAutor:Tomáš SvobodaPikard

Rozvoj minipivovarů v našem regionu pokračuje. Jen za poslední tři roky se jejich počet zdvojnásobil a blíží se k ještě nedávno jen těžko uvěřitelným čtyřem desítkám. Magazín PATRIOT se rozhodl je mapovat prostřednictvím seriálu, který, jak věříme, bude pro čtenáře objevnou cestou za poznáním historické tradice i současnosti pivovarnictví v Moravskoslezském kraji.

Jako v pořadí čtvrtou zastávku na cestě za poznáním našich krajských piv jsme si vybrali centrum, tedy Ostravu a konkrétně minipivovar, který sídlí od roku 2007 na zámku v městské části Zábřeh. Mám-li hned v úvodu toto místo charakterizovat, tak jednoznačně slovy jako je velká úcta k tradici a obrovské nadšení pro pivo v jeho ryzí podobě. To jsou hlavní dojmy, které ve mně zanechalo setkání s Radovanem Koudelkou, jednatelem zámku Zábřeh, který byl mým průvodcem.

„Historie pivovaru v Zábřehu sahá až do 16. století. Ze starých účetních záznamů máme informaci o vaření piva v roce 1574, kdy tady však ještě nebyl zámek, ale vodní tvrz,“ začíná naše povídání manažer pivovaru s tím, že tenkrát se pivo odtud dodávalo také do Staré Vsi nad Ondřejnicí nebo do Výškovic. To trvalo zhruba do poloviny 19. století, kdy klasickou rukodělnou výrobu zlikvidoval nástup průmyslových pivovarů.

Pivo se tedy v dnešním ostravském Zábřehu vařilo zhruba tři sta let, pak ovšem byla minimálně stopadesátiletá pauza. „A to do doby, než v roce 2004 objekt zámečku, tehdy určený k demolici, zakoupil a začal rekonstruovat pan inženýr Hradil. Rozhodl se jej zachránit. Až během rekonstrukce se zjistilo, že činnost pivovaru byla jeho dřívějšími majiteli hodnocena velmi kladně, což nás přivedlo k myšlence pivovar hostinského typu obnovit a navázat na velkou tradici vaření dle klasických přírodních receptur,“ upřesňuje Koudelka okolnosti vzniku minipivovaru.

„Plzeňská“ jedenáctka je základ, zvláštností je pivo s puškvorcem
Vařit se v něm začalo v roce 2007, a to jak jinak než v duchu úcty k historii. Pivovar slavnostně, to znamená, že včetně požehnání, otevřeli 28. září na den svatého Václava, který je kromě jiného patronem sládků a pivovarníků. Tím byla oficiálně obnovena tradice pivovarnictví a v tento den také na zámku každoročně startují dnes už vyhlášené Svatováclavské slavnosti piva. „Zámecké pivo Pikard vyrábíme tradiční metodou, tedy na začátku na dva rmuty, potom při otevřeném kvašení, dokvašování a zrání v ležáckých tancích. Základem našeho portfolia je tradiční český ležák plzeňského typu, v našem případě je to jedenáctka světlá, prostě absolutní klasika,“ říká Koudelka.

Vzhledem k již v počátcích nastavené vizi objevování piva v jeho co nejrozmanitějších podobách však rozhodně nezůstali jen u osvědčené klasiky. „V prvním roce jsme začali vyrábět tmavé pivo, které jsme chtěli ozvláštnit a připomenout historii. Takže tehdejší sládek je ochutil středověkou bylinnou, puškvorcem, který se dříve používal do piva místo chmele. Ten byl totiž drahou surovinou, kterou si mohli dovolit snad jen mniši v klášterech,“ přibližuje jednatel minipivovaru vývoj jednoho z unikátních nápojů, jehož chuť dotváří sušený kořen puškvorce.

Letos zkoušejí lehký „Ale“ anglického typu v duchu pivní revoluce…
Od roku 2008, kdy se pivovar už zavedl, v něm sládkové vyráběli různé pivní speciály, kterých bylo do dnešního dne přes třicet. Uvařili třeba pivo bezlepkové, kukuřičné, různá silná piva, tedy speciály čtrnáctky a patnáctky, taky pivo z čokoládového sladu, na Vánoce pivo kaštanové či na svatého Martina speciál dochucený medem a šípkem. Chutě se sice liší, ale jedno zůstává, a to vaření výhradně z lokálních surovin, což se v zámku Zábřeh týká i kuchyně.

„Od letoška vaříme i tmavou dvanáctku, která je chuťově výraznější. Na léto jsme dělávali svrchně kvašené pivo pšeničné německého typu Berliner weisse weizen, což je lehčí pivo, jedenáctka. Letos jsme je nahradili desítkou, je to klasický anglický Ale, který lidé znají taky pod názvem Bitter nebo Red Ale. Je to lehké letní pití pro osvěžení, které se už za první týden osvědčilo tak, jak jsme čekali,“ doplňuje s úsměvem Koudelka, kterého těší, že se z Čechů postupně stávají znalci piva. Opravdu je to tak, že se zbavujeme nálepky (s)prostých pivních konzumentů?

„Díky zkušenostem z našeho pivovaru vidím, že se český národ pomalu dostává do vyšší pivní kultury. Ještě před deseti lety jsme byli pijáci piva, ale rozhodně jsme mu nerozuměli. Byli jsme sice hrdí na nějakou pivní kulturu, ale to nebyla realita. Dneska se konečně nebojíme piva ochutnávat, troufám si říct, že za poslední roky došlo k pivní revoluci,“ nebojí se velkých slov zástupce jednoho z ostravských minipivovarů.

Pivo se nechlastá, ale degustuje
V čem podle něj ona revoluce spočívá? „Tak jako ve světě už přicházíme na to, že pivo může být spojeno také s kvalitní gastronomií a kulturním prostředím. Takovou cestou jde i náš pivovar, který sídlí v unikátním zázemí zámku. Dnes se skoro můžeme rovnat Belgii, Německu, což jsou opravdové pivní velmoci, kde pivo se pije kulturně. Degustuje se, nechlastá,“ zdůrazňuje Koudelka s tím, že touha ochutnávat je vždy daná ročním obdobím. V zimě zákazníci rádi zkusí silné pivo, v létě se raději osvěží něčím lehčím.

Přesto v každém pivovaru mají svoji jistotu, která se dobře čepuje takříkajíc za všech okolností. „Jedenáctka světlý ležák tvoří asi 85 procent našeho prodeje. Ale naši zákazníci opravdu rádi zkoušejí různé pivní styly a učí se je ochutnávat. Funguje to tak, že skoro všichni něco nového ochutnají a pak se buď vrátí ke klasice, nebo jim speciál vyhovuje, sedí k jídlu, počasí, a tak v něm pokračují,“ doplňuje jednatel pivovaru Zábřeh.

O pivu by se mělo učit ve školách
Vlastní nadšení pro pivo přenesl i do oficiální role člena prezídia Českomoravského svazu minipivovarů. Přesto se za velkého pivního odborníka nepovažuje, takoví jsou podle něj prý tak tři čtyři v republice. „Hlouběji jsem se o pivo začal zajímat od roku 2005. Jsem však pořád teprve na začátku a o pivu se stále učím. Je to úžasný nápoj a myslím si, že vzhledem k tradici, kterou u nás má, by se o pivu mělo učit na školách. Stejně jako Karel IV. či svatý Václav je pivo taky součást naší historie. Pokud jsme dali světu plzeňského pivo, měli bychom je sami znát a umět je ochutnávat,“ myslí si Koudelka.

Má-li na závěr vystihnout charakter zámeckého piva Pikard, upozorňuje napřed, že rozhodující je vždy názor zákazníka. Nikomu nelze nařídit, aby mu pivo chutnalo. Pro představu o tom, které se vaří v ostravském Zábřehu, však uvádíme, že je vyšší hořkosti, sladové plnosti, čisté barvy, příjemné vůně i řízu, zdobí je mléčná až šlehačková pěna a po napití chuť chmele doznívá na konci jazyka. Po troše pivní poezie nezbývá než naši čtvrtou návštěvu zakončit pivovarským pozdravem „Dej Bůh štěstí“ a u piva zase za týden na shledanou…

Pivovar Zábřeh
Místo: Ostrava – Zábřeh, U Zámku 42/1
Druhy piv: Pikard světlý ležák 11°, Pikard tmavý ležák 11° puškvorcový, Pikard tmavý ležák 12° puškvorcový, Pikard svrchně kvašený anglického typu Ale 10°, Pikard speciál dle sezónní nabídky (připravují polotmavý ležák řezaný)
Čepování: z tzv. přetlačných tanků v přirozené nefiltrované formě (pivo je nepasterizované s mírným obsahem kvasnic)
Stáčení: pivovar vyrábí z 95 % pro vlastní spotřebu, nabízí však také ručně plněné lahve
Výtoč: zhruba 700 hektolitrů za rok

Jak chutnalo pivo před pěti tisíci lety? Jeho tajnou přísadu odhalili archeologové

Publikováno:před rokemZdroj:Nedd.czAutor:Jan Toman

Pivo je jedním z nejstarších alkoholických nápojů na světě. Rčení "kdo nepije pivo, neví, co je dobré", se kterým by se bezpochyby ztotožnila i většina moderních milovníků zlatavého moku, se archeologové mohli dočíst už na starověkých sumerských tabulkách.

Kořeny výroby piva se úzce váží k počátkům pěstování obilnin na dnešním středním východě. Právě různé druhy škrobnatých obilnin jsou totiž surovinou pro jeho výrobu. Z Íránu a Mezopotámie se umění výroby piva rozšířilo do Egypta a tisíce let před naším letopočtem ho už znal celý starověký svět.

Ale co Čína, na jejímž území vznikly v té době možná ještě vyspělejší civilizace? Nejnovější objevy dokládají, že ani ona za svými západními sousedy nezaostávala. Recept na staré čínské pivo by ale dnes působil opravdu nezvykle – mimo jiné totiž obsahoval třeba hlízy lilií.

Nejstarší přímé doklady pivní kultury v oblasti dnešní Číny pochází z doby bronzové. Ve velkém se zde ale základ moderního piva, ječmen, začal pěstovat až na přelomu letopočtu. Doklady pro dřívější výrobu piva byly donedávna jen nepřímé a sporadické. Některé objevy sice naznačují výrobě zkvašených rýžových nápojů ve střední Číně možná až před 9000 lety, k pivu ale měly podobné moky zřejmě daleko.

Nyní se ale čínským archeologům podařil kapitální objev – odkryli celý starověký "pivovar" z doby před více než 5000 lety.

Specializovanou výrobnu piva badatelé odkryli na nalezišti Mi-ťia-ja ve střední Číně. Ne náhodou se tedy této oblasti přezdívá "kolébka čínské civilizace". Pivovar zřejmě sestával ze dvou podzemních komor. Jedna z nich byla navíc opatřená širokou kamennou plošinou, na kterou mohli staří Číňané umístit své vybavení. V obou komorách archeologové nalezli keramické amfory, o kterých se už nějakou dobu domnívali, že mohly sloužit k uchovávání zkvašených nápojů.

Mezi nimi se ovšem nacházely také četné pozůstatky hrnců se širokým hrdlem a keramických trychtýřů. Aby toho nebylo málo, každá z komor obsahovala kamna z pálené hlíny.

Naleziště více než výmluvně naznačovalo, že se tam zřejmě pivo vařilo, filtrovalo a nakonec i uskladňovalo. I dnes se obilniny při výrobě piva po nadrcení a smíchání s vodou zahřívají. Při tomto takzvaném rmutování dochází ke štěpení složitých škrobů na kratší řetězce cukrů, které mohou následně kvasit.

Filtrování a uskladnění rovněž odpovídá moderním postupům. Keramické nádoby v obou komorách navíc obsahovaly pivní kámen, odborně šťavelan vápenatý, který téměř vždy doprovází výrobu piva.

Jak chutnalo pivo před pěti tisíci lety?
Na dně nádob byly také zaschlé zbytky původního obsahu. S trochou snahy tak mohli výzkumníci zrekonstruovat, jaké přísady staré čínské pivo obsahovalo. Badatelé nejprve pod mikroskopem prozkoumali tvar škrobových zrn z usazenin na dně nádob.

Škrobová zrna různých druhů obilí a dalších škrobnatých rostlin se totiž v drobných znacích liší a na tomto základě je možné určit, z jakých druhů pocházejí. Další doklady poskytl průzkum přítomných fytolitů, drobných sraženin oxidu křemičitého a dalších anorganických látek, které jsou rovněž typické pro jednotlivé rostlinné druhy.

Stopy po mletí a rmutování na škrobových zrnech naznačují, že se výroba piva ve staré Číně zásadně nelišila od té moderní. Větší překvapení výzkumníky čekalo u hlavní složky připravovaného nápoje. Tou totiž nebyl dnes nejběžnější ječmen, ani vzácnější pšenice nebo žito, ale poněkud nezvykle proso. Starověcí čínští sládkové ovšem do receptu ječmen také přidávali, jen v menším množství.

Důvod je asi ten, že byl ječmen poprvé pěstován na středním východě a do Číny se dostal jako poměrně luxusní přísada do alkoholických nápojů. Další složkou piva z Mi-ťia-ja byla slzovka obecná, u nás málo rozšířená obilnina z jihovýchodní Asie známá i pod názvem Jobovy slzy.

Nejvíc ale asi překvapí, že Číňané do piva přidávali také některé sladké hlízy a kořeny – chlupokvětu dýňovitého, smldince a dokonce některých druhů lilií, které zřejmě sloužily ke zvýšení obsahu jednoduchých cukrů a usnadnění kvašení. Důkladný výběr exotických přísad ale naznačuje i to, že staří Číňané s receptem na pivo dlouho experimentovali. Očividně nebyli o nic méně mlsní než moderní pivaři.

Pivo z PET lahve je často lepší než v hospodě, říká majitel pivovaru

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czZlínský Švec

Pivo začal vařit s kamarády v rodinném domku. Po osmi letech je pivovar Zlínský švec jedním z nejstarších v tomto regionu. Loni v něm uvařili více než 2 600 hektolitrů piva. „Tlačit víc na kvantitu už nechceme,“ říká majitel Martin Velísek.

Pivovar Zlínský švec původně sídlil v Sazovicích u Zlína, nyní Velísek své pivo vaří pár kilometrů odsud ve zlínské části Malenovice.

Jak se změnil trh s pivem za osm let?
Tehdy nebyla taková poptávka a minipivovarů bylo v republice jen pár desítek. Teď velmi roste zájem o regionální potraviny, což s oblibou malých pivovarů souvisí. Boom minipivovarů tady sice byl už na začátku devadesátých let, ale málokterý přežil, protože piva z malého pivovaru byla dražší.

Proč?
Protože v malém pivovaru jde o ruční výrobu. Proces je sice stejný a stejně dlouhý, ale je to náročné na lidskou sílu. Velký pivovar má podmínky k tomu, aby pivo vyrobil za pětinovou cenu oproti malému. Na druhou stranu má zase náklady na distribuci a lidi. Ale teď už piva stojí zhruba stejně, navíc po roce 2008 jsme překonali krizi a společnost zbohatla.

Měl jste na začátku nějakou strategii, třeba že budete vařit jen ležák?
Ne. Tehdy jsem vůbec neuvažoval, že bych pivo prodával oficiálně, že bych se tím mohl živit, natož abych zaměstnával další lidi. A co se týče druhu piva, já jsem konzervativní člověk a takový je i náš pivovar. Proto jsme nikdy nic jiného než tradiční český ležák nedělali. Až na výjimky.

Ale chutě zákazníků se přece změnily, ne?
Osobně si myslím, že třeba Zlín je pořád konzervativní. Na druhou stranu jsem hrdý na to, že nám řada zákazníků říká, že je dobře, že tady fungujeme.

Kupodivu jim nevadí ani pivo v PET lahvi?
Určitě ne, protože zjistili, že je z ní pivo často lepší než v hospodě. Protože je v ochranné atmosféře, petka nepropouští světlo, má správnou barvu a dobře se skladuje. Proto i prodej v lahvích stoupá.

Prazdroj SABMilleru zvýšil zisk o 5 pct na 3,7 miliardy Kč a tržby o 3 pct

Publikováno:před rokemZdroj:Patria.czAutor:ČTKPrazdroj

Plzeňský Prazdroj za poslední rok zvýšil zisk před zdaněním meziročně o pět procent na 3,7 miliardy korun. Tržby ve fiskálním roce od počátku dubna 2015 do konce letošního března stouply meziročně o 3,3 procenta na 14,4 miliardy korun. Pivovar loni prodal v Česku a v cizině deset milionů hektolitrů piva, zhruba stejně jako v roce 2014. ČTK to dnes řekla mluvčí firmy Judita Urbánková.

Největší pivovarnická skupina v Česku se zhruba 45procentním podílem na trhu, do níž patří značky Pilsner Urquell, Gambrinus, Velkopopovický kozel, Radegast, Birell a cider Kingswood, zvýšila loni od počátku ledna do konce prosince prodej piva na domácím trhu o 1,5 procenta. Vývoz do více než 50 zemí se zvýšil o 12 procent. Přes meziroční nárůsty v ČR i v zahraničí zůstal celkový prodej piva na předloňské úrovni kvůli tomu, že vinou poklesu ruského pivního trhu se snížila licenční výroba piva v Rusku. Konkrétní objemy prodeje v ČR a cizině firma nesdělila. V minulých letech pivovar prodával zhruba dvě třetiny piva v ČR a zbytek v zahraničí.

Nejznámějšího českého piva Pilsner Urquell prodal loni Prazdroj v ČR a v cizině přes dva miliony hektolitrů. Vývoz prémiového ležáku se zvýšil o 4,5 procenta na 792.000 hektolitrů.

Za posílením prodeje všech značek skupiny v Česku je podle Urbánkové hlavně rostoucí zájem o tradiční české ležáky, tedy piva se stupňovitostí 11 a 12. Vedle prémiového Pilsneru Urquell byl zájem také o Velkopopovický Kozel 11 a Radegast Ryze hořkou 12. Výrazné nárůsty prodeje zaznamenala nealkoholická piva Birell a také cider Kingswood. Úspěch měly limitované várky piv jako například Volba sládků, Gambrinus První Chmel a Radegast Peprně hořký. Tato piva se čepují po celé republice a nabídka se v místech obměňuje zhruba každý měsíc.

Prazdroj za poslední účetní období zaplatil na přímých i nepřímých daních 4,8 miliardy Kč, meziročně o 100 milionů korun více. Skupina se tak stala jedenáctým nejvýznamnějším firemním plátcem v republice.

Podnik se třemi závody v Plzni, Nošovicích a Velkých Popovicích zaměstnává téměř 2000 lidí a nepřímo vytváří dalších více než 22.000 pozic u obchodních partnerů a dodavatelů v celé republice.

Plzeňský Prazdroj se stal letos součástí převzetí druhého největšího pivovaru na světě SABMiller jeho větším konkurentem Anheuser-Busch InBev. Evropská komise podmínila schválení transakce tím, že Anheuser-Busch InBev prodá téměř všechny pivovarnické aktivity SABMilleru v Evropě, tedy i Plzeňský Prazdroj.

Prazdroji se daří. Firma zvýšila zisk i tržby

Publikováno:před rokemZdroj:Týden.czAutor:ČTKPrazdroj

Plzeňský Prazdroj za poslední rok zvýšil zisk před zdaněním meziročně o pět procent na 3,7 miliardy korun. Tržby ve fiskálním roce od počátku dubna 2015 do konce letošního března stouply meziročně o 3,3 procenta na 14,4 miliardy korun. Pivovar loni prodal v Česku a v cizině deset milionů hektolitrů piva, zhruba stejně jako v roce 2014. Řekla mluvčí firmy Judita Urbánková.

Prazdroj za poslední účetní období zaplatil na přímých i nepřímých daních 4,8 miliardy Kč, meziročně o 100 milionů korun více. Skupina se tak stala jedenáctým nejvýznamnějším firemním plátcem v republice.

Podnik se třemi závody v Plzni, Nošovicích a Velkých Popovicích zaměstnává téměř 2000 lidí a nepřímo vytváří dalších více než 22 tisíc pozic u obchodních partnerů a dodavatelů v celé republice. Ministerstvo financí jej ocenilo jako významného přispěvatele do veřejných rozpočtů v oblasti plátců daně z příjmů právnických osob.

Prazdroj zvýšil zisk o pět procent na 3,7 miliardy korun, stouply i tržby

Publikováno:před rokemZdroj:Aktuálně.czAutor:ČTKPrazdroj

Za posílením prodeje všech značek skupiny v Česku hlavně rostoucí zájem o tradiční české ležáky, tedy piva se stupňovitostí 11 a 12. Vedle prémiového Pilsneru Urquell byl zájem také o Velkopopovický Kozel 11 a Radegast Ryze hořkou 12. Výrazné nárůsty prodeje zaznamenala nealkoholická piva Birell a také cider Kingswood.

Plzeňský Prazdroj za poslední rok zvýšil zisk před zdaněním meziročně o pět procent na 3,7 miliardy korun. Tržby ve fiskálním roce od počátku dubna 2015 do konce letošního března stouply meziročně o 3,3 procenta na 14,4 miliardy korun. Pivovar loni prodal v Česku a v cizině deset milionů hektolitrů piva, zhruba stejně jako v roce 2014. Sdělila to dnes mluvčí firmy Judita Urbánková.

Největší pivovarnická skupina v Česku se zhruba 45procentním podílem na trhu, do níž patří značky Pilsner Urquell, Gambrinus, Velkopopovický kozel, Radegast, Birell a cider Kingswood, zvýšila loni od počátku ledna do konce prosince prodej piva na domácím trhu o 1,5 procenta.

Vývoz do více než 50 zemí se zvýšil o 12 procent. Přes meziroční nárůsty v ČR i v zahraničí zůstal celkový prodej piva na předloňské úrovni kvůli tomu, že vinou poklesu ruského pivního trhu se snížila licenční výroba piva v Rusku. Konkrétní objemy prodeje v ČR a cizině firma nesdělila. V minulých letech pivovar prodával zhruba dvě třetiny piva v ČR a zbytek v zahraničí.

Nejznámějšího českého piva Pilsner Urquell prodal loni Prazdroj v ČR a v cizině přes dva miliony hektolitrů. Vývoz prémiového ležáku se zvýšil o 4,5 procenta na 792.000 hektolitrů.

Za posílením prodeje všech značek skupiny v Česku je podle Urbánkové hlavně rostoucí zájem o tradiční české ležáky, tedy piva se stupňovitostí 11 a 12. Vedle prémiového Pilsneru Urquell byl zájem také o Velkopopovický Kozel 11 a Radegast Ryze hořkou 12. Výrazné nárůsty prodeje zaznamenala nealkoholická piva Birell a také cider Kingswood. Úspěch měly limitované várky piv jako například Volba sládků, Gambrinus První Chmel a Radegast Peprně hořký. Tato piva se čepují po celé republice a nabídka se v místech obměňuje zhruba každý měsíc.

Prazdroj za poslední účetní období zaplatil na přímých i nepřímých daních 4,8 miliardy Kč, meziročně o 100 milionů korun více. Skupina se tak stala jedenáctým nejvýznamnějším firemním plátcem v republice.

Podnik se třemi závody v Plzni, Nošovicích a Velkých Popovicích zaměstnává téměř 2000 lidí a nepřímo vytváří dalších více než 22 000 pozic u obchodních partnerů a dodavatelů v celé republice.

Plzeňský Prazdroj se stal letos součástí převzetí druhého největšího pivovaru na světě SABMiller jeho větším konkurentem Anheuser-Busch InBev. Evropská komise podmínila schválení transakce tím, že Anheuser-Busch InBev prodá téměř všechny pivovarnické aktivity SABMilleru v Evropě, tedy i Plzeňský Prazdroj.

Staropramen investoval 70 milionů korun do nových obalů na export

Publikováno:před rokemZdroj:Deník.czAutor:ČTKStaropramen

Pivovary Staropramen letos investovaly 70 milionů korun do podpory svého exportu. Mají nové lahve a přepravky, na etiketách více zdůrazňují Hradčany. Dnes to na setkání s novináři uvedl nový generální ředitel pivovarů Petr Kovařík. Staropramen, který je dvojkou na českém trhu za Plzeňským Prazdrojem, loni vyvezl meziročně o sedm procent piva více, překročil hranici 600.000 hektolitrů. Společnost, kterou vlastní nadnárodní koncern Molson Coors, hodlá posilovat hlavně v Británii.

"Vyvážíme Prahu do zahraničí," řekl Kovařík. Přesné údaje, o kolik by společnost letos chtěla export zvýšit, ale neuvedl. Otevírat nové exportní trhy firma vyvážející do 34 zemí, neplánuje. "Smyslem není otevírat trhy, ale vítězit na nich," dodal Kovařík.

Kovařík nastoupil do funkce generálního ředitele letos na jaře. Po osmi letech vystřídal Zbyňka Kováře. Ten by měl nadále působit ve společnosti Molson Coors. Ve které zemi, ale firma neuvedla. Zatím je podle Kovaříka na dovolené.

Pivovary Staropramen jsou dlouhodobou dvojkou na českém trhu. Ročně prodají kolem 3,1 milionu hektolitrů piva a nápojů. Předloni účetně prodělaly 2,32 miliardy korun. Důvodem byly podle výroční zprávy umístěné ve Sbírce listin účetní odpisy, provozní výsledek činil kladných 2,25 miliardy korun. Skupina v roce 2014 za pivo v Česku utržila téměř 3,1 miliardy korun, v zahraničí přes 4,2 miliardy. Celkové konsolidované tržby byly předloni 7,94 miliardy korun. Loňské hospodářské výsledky zatím společnost nezveřejnila. Zahraniční prodeje společnosti loni nejvíc rostly na Slovensku, v Británii a Německu.

Plzeňský Prazdroj loni prodal v Česku a v cizině deset milionů hektolitrů piva, zhruba stejně jako v roce 2014. Vývoz do více než 50 zemí posílil o 12 procent, prodej na domácím trhu o 1,5 procenta. Heineken ČR loni prodal 2,3 milionu hektolitrů piva a částečně zkvašených moštů, nejprodávanější bylo pivo Krušovice.

Prazdroj zvýšil zisk na 3,7 miliardy. Úspěch měly limitované várky piv

Publikováno:před rokemZdroj:E15.czAutor:ČTKPrazdroj

Plzeňský Prazdroj zvýšil meziročně zisk před zdaněním o pět procent na loňských 3,7 miliardy korun. Tržby ve fiskálním roce od 1. dubna 2015 do 31. března 2016 se meziročně zvedly o 3,3 procenta na 14,4 miliardy korun. Pivovar loni prodal v České republice a v zahraničí deset milionů hektolitrů piva, zhruba stejně jako v roce 2014.

Největší pivovarnická skupina v Česku se zhruba 45procentním podílem na trhu, do níž patří značky Pilsner Urquell, Gambrinus, Velkopopovický kozel, Radegast, Birell a cider Kingswood, zvýšila loni od počátku ledna do konce prosince prodej piva na domácím trhu o 1,5 procenta.

Vývoz do více než 50 zemí se zvýšil o 12 procent. Přes meziroční nárůsty v ČR i v zahraničí zůstal celkový prodej piva na předloňské úrovni kvůli tomu, že vinou poklesu ruského pivního trhu se snížila licenční výroba piva v Rusku. Konkrétní objemy prodeje v ČR a cizině firma nesdělila. V minulých letech pivovar prodával zhruba dvě třetiny piva v ČR a zbytek v zahraničí.

Nejznámějšího českého piva Pilsner Urquell prodal loni Prazdroj v Česku a v cizině přes dva miliony hektolitrů. Vývoz prémiového ležáku se zvýšil o 4,5 procenta na 792 tisíc hektolitrů.

Roste zájem o tradiční ležáky
Za posílením prodeje všech značek skupiny v Česku je podle Urbánkové hlavně rostoucí zájem o tradiční české ležáky, tedy piva se stupňovitostí 11 a 12. Vedle prémiového Pilsneru Urquell byl zájem také o Velkopopovický Kozel 11 a Radegast Ryze hořkou 12. Výrazné nárůsty prodeje zaznamenala nealkoholická piva Birell a také cider Kingswood. Úspěch měly limitované várky piv jako například Volba sládků, Gambrinus První Chmel a Radegast Peprně hořký. Tato piva se čepují po celé republice a nabídka se v místech obměňuje zhruba každý měsíc.

Prazdroj za poslední účetní období zaplatil na přímých i nepřímých daních 4,8 miliardy korun, meziročně o 100 milionů korun více. Skupina se tak stala jedenáctým nejvýznamnějším firemním plátcem v republice.

Práce pro 22 tisíc lidí
Podnik se třemi závody v Plzni, Nošovicích a Velkých Popovicích zaměstnává téměř 2000 lidí a nepřímo vytváří dalších více než 22 tisíc pozic u obchodních partnerů a dodavatelů v celé republice.

Plzeňský Prazdroj se stal letos součástí převzetí druhého největšího pivovaru na světě SABMiller jeho větším konkurentem Anheuser-Busch InBev. Evropská komise podmínila schválení transakce tím, že Anheuser-Busch InBev prodá téměř všechny pivovarnické aktivity SABMilleru v Evropě, tedy i Plzeňský Prazdroj.

Tajemná zákoutí smíchovského pivovaru si budou moci zájemci prohlédnout zdarma

Publikováno:před rokemZdroj:Pražský patriotStaropramen

Poslední červnový víkend bude v Praze ve znamení multižánrového festivalu United Islands of Prague. Ten v letošním roce spojil své působení i se značkou Staropramen a díky tomu se mohou návštěvníci těšit na festivalovou „stage“ přímo v prostorách smíchovského pivovaru.

Staropramen stage bude po oba dva dny otevřená od pravého poledne a uzavře se vždy, když dokončí své představení poslední skupina, což znamená zhruba kolem 20:00. Vstup na stage je z Pivovarské ulice. Návštěvníci budou moci ochutnat místní čepované pivo a je pro ně také připravena novinka.

„13. komnata je pracovní název prohlídky pivovaru, během které se snažíme lidem přiblížit, jak se vaří naše pivo. Návštěvníci budou moci navštívit kromě tradičních i méně známá zákoutí pivovaru, která běžně zůstávají lidem skrytá. Věříme, že tuto možnost budou mít až stovky lidí,“ říká David Šeberle, manažer značky Staropramen.

„Kromě čepovaného piva si návštěvníci budou moci koupit také speciální edici plechovek nejen přímo v areálech, kde se konají festivaly, ale i na jejich přilehlých místech,“ řekl o partnerství David Šeberle, manažer značky Staropramen.

Samotný program na Staropramen stage obstarají české skupiny, které se v posledních měsících čím dál více prosazují v hudebním průmyslu. V sobotu vystoupí skupiny Define Me, Le Dva, Disconnection a indie elektro popová čtveřice Nano.

V neděli se představí The Crushers, Emozpěv, Megaphone a multižánrová skupina U-Prag, která v sobě mísí prvky elektronické hudby, breakbeatu nebo rapu, ale zároveň bude možné slyšet i celou řadu živých nástrojů, jako například violoncello.

Vstupné na festival United Islands of Prague je zdarma a veškeré bližší informace najdete na stránkách (http://unitedislands.cz)

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.26.07.2017 15:535.251/5.251