Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

To je odvaha: Rosice koupily knížecí pivovar Kinských

Publikováno:před rokemZdroj:Cdrudimský deníkAutor:Romana Netolická

Obecní zastupitelé v čele se starostou Lubošem Netolickým (STAN) mají v sobě notný kus odvahy. Jinak by jednohlasně neschválili koupi knížecího pivovaru Kinských

Obrovská stavba je už dlouhá léta opuštěna a potřebuje miliony korun na opravu.

NA CO POMYSLÍŠ
„Nerad to slovo používám, ale je to skutečně výzva," říká starosta Luboš Netolický a postupně předvádí prostory, které v sobě mají velký potenciál. Do objektu lze umístit vše, co člověka napadne. Vejde se tam hasičská zbrojnice, společenské sály, dům s pečovatelskou službou, denní stacionář pro seniory, obchody nebo kluby pro děti. „V každém případě je to skvělé sídlo pro obecní úřad, v části pivovaru totiž byla v minulosti pobočka pošty. Vymyslet se dá hodně způsobů využití, proto jsme oslovili občany, aby nám je prostřednictvím anketního lístku řekli," pokračuje starosta.

Za pivovar obec zaplatila částku přesahující dva a půl milionu korun, což je cena normálního rodinného domu. Její představitelé jsou si vědomi, že z rozpočtu nebude možné rekonstrukci provést, a tak se hodlají zaměřit na různé dotační výzvy, které přicházejí z Evropské unie.

ŽÁDNÉ PŮJČKY
„Půjčovat si rozhodně nebudeme – objekt jsme koupili z vlastních prostředků a ještě nám zbylo na základní zajištění budovy proti chátrání," zdůrazňuje starosta.

Z historie
Knížecí pivovar Kinských byl postaven již v dřívější budově v období romantismu s typickou gradací hmot v roce 1858 (předtím tam existoval starý pivovar založený již před rokem 1718, první zmínka o pivovaru v Rosicích je z počátku 16. století v deskách zemských. Stavitelem současného objektu byl pan Jiřinec, který vystavěl také dům v těsné blízkosti pivovaru – hostinec („Hrnčálův"). Byla to pivovarská hospoda a samozřejmě se v ní původně točilo pouze pivo z místního pivovaru. Za první republiky patřil hostinec po ukončení výroby piva v Rosicích pivovaru choceňskému.

Na parní pohon byl pivovar rekonstruován v roce 1899. Sladovna pro domácí potřebu měla tři humna o výměře 750 m2. V roce 1916 byla výroba piva zastavena a převedena do pivovaru v Chocni. Po válce měla být údajně na krátkou dobu činnost pivovaru obnovena, ale již s novou, hliníkovou varnou. Ta se ovšem neosvědčila, a proto bylo od záměru obnovit vaření piva upuštěno.

Roku 1929 – 1930 byl pivovar zrušen.

Za druhé světové války sloužily prostory jako skladiště zbraní a munice, časem sloužily třeba ke skladování obilí, domácích potřeb a elektroniky.

Využití bylo různé, po roce 1989 zde sídlila firma, která se věnovala výrobě plastových oken a zámečnickým pracem.

Poté přemístila provozovnu do Hlinska a od té doby je pivovar opuštěn.

Bernard v 1. pololetí uvařil o 11 procent víc piva. Zvyšuje prodej v Česku i zahraničí

Publikováno:před rokemZdroj:Hospodářské NovinyAutor:ČTKBernard

● Za první pololetí rodinný pivovar Bernard zvýšil produkci piva na více než 15O tisíc hektolitrů.
● Jen za červen pivovar uvařil 35 tisíc hektolitrů piva, nejvíce v historii pivovaru.
● Mezi úspěchy patří i to, že se stále více prodává v restauracích. Obecně je totiž trendem, že lidé kupují více piva domů v láhvích.

Rodinný pivovar Bernard v Humpolci zvýšil v prvním pololetí produkci piva o 11 procent na 151 318 hektolitrů. Prodej moku se značkou Bernard se zlepšil na domácím trhu i za hranicemi. Export se na celkovém výstavu za letošních prvních šest měsíců podílel 23 procenty, sdělil v pátek mluvčí pivovaru Zdeněk Mikulášek.

V letních měsících, kdy je prodej piva největší, přibývají pracovníkům pivovaru kvůli požadavkům na expedici odpolední a noční směny. "My se na léto samozřejmě připravujeme od začátku jara, protože pivo musí odpovídající čas ležet ve sklepě. Nemůžeme se nechat zaskočit hezkým počasím," podotkl mluvčí.

Od ledna do konce června prodal pivovar Bernard v tuzemsku přes 116 tisíc hektolitrů piva a v jiných zemích skoro 34 900 hektolitrů. V porovnání se stejným obdobím vloni zvýšil objem svého exportu o 16 procent. Mezi úspěchy pivovaru počítá Mikulášek i to, že přes rostoucí výstav stále prodává větší objem piva v restauracích. Do sudů stáčí 60 procent celkové produkce. Obecně je podle mluvčího trend v oboru opačný a lidé nakupují stále víc piva domů v láhvích, na úkor restaurací.

Největší výrobu měl Bernard letos zatím v červnu, kdy uvařil 35 218 hektolitrů piva. Podle Mikuláška je tento výsledek nejvyšším měsíčním výstavem v historii pivovaru. Na odbyt šlo nejvíc světlé jedenáctistupňové pivo Bernard, jehož podnik za pololetí prodal 42 800 hektolitrů, následovala světlá desítka. Nejrychleji podle Mikuláška ale stoupala poptávka po světlém dvanáctistupňovém ležáku. Jeho prodej od začátku roku do konce června meziročně stoupl o 30 procent na 23 100 hektolitrů.

Výstav Rodinného pivovaru Bernard stoupá v posledních letech pravidelně, za minulý rok činil rekordních 302 200 hektolitrů. Kvůli rostoucí výrobě investuje do závodu a přibírá pracovníky. Nyní zaměstnává 188 lidí, o deset víc než před rokem.

Bernard uvařil za 1. pololetí o 11 procent více piva

Publikováno:před rokemZdroj:Deník.czAutor:ČTKBernard

Rodinný pivovar Bernard v Humpolci zvýšil v prvním pololetí produkci piva o 11 % na 151 318 hektolitrů. Prodej moku se značkou Bernard se zlepšil na domácím trhu i za hranicemi. Export se na celkovém výstavu za letošních prvních šest měsíců podílel 23 %.

V letních měsících, kdy je prodej piva největší, přibývají pracovníkům pivovaru kvůli požadavkům na expedici odpolední a noční směny. "My se na léto samozřejmě připravujeme od začátku jara, protože pivo musí odpovídající čas ležet ve sklepě. Nemůžeme se nechat zaskočit hezkým počasím," řekl mluvčí pivovaru Zdeněk Mikulášek.

Pivovar zvýšil objem svého exportu o 16 %
Od ledna do konce června prodal pivovar Bernard v tuzemsku přes 116 000 hektolitrů piva a v jiných zemích skoro 34 900 hektolitrů. V porovnání se stejným obdobím vloni zvýšil objem svého exportu o 16 %. Mezi úspěchy pivovaru počítá Mikulášek i to, že přes rostoucí výstav stále prodává větší objem piva v restauracích. Do sudů stáčí 60 % celkové produkce. Obecně je podle mluvčího trend v oboru opačný a lidé nakupují stále víc piva domů v láhvích, na úkor restaurací.

Na odbyt jde nejvíc světlé jedenáctistupňové pivo Bernard
Největší výrobu měl Bernard letos zatím v červnu, kdy uvařil 35 218 hektolitrů piva. Podle Mikuláška je tento výsledek nejvyšším měsíčním výstavem v historii pivovaru. Na odbyt šlo nejvíc světlé jedenáctistupňové pivo Bernard, jehož podnik za pololetí prodal 42 800 hektolitrů, následovala světlá desítka.

Nejrychleji podle Mikuláška ale stoupala poptávka po světlém dvanáctistupňovém ležáku. Jeho prodej od začátku roku do konce června meziročně stoupl o 30 % na 23 100 hektolitrů.

Výstav Rodinného pivovaru Bernard stoupá v posledních letech pravidelně, za minulý rok činil rekordních 302 200 hektolitrů. Kvůli rostoucí výrobě investuje do závodu a přibírá pracovníky. Nyní zaměstnává 188 lidí, o 10 víc než před rokem.

Nachmelená Opice! V Krnově vznikla nová pivní tradice

Publikováno:před rokemZdroj:Magazín PatriotAutor:Tomáš SvobodaNachmelená Opice

Rozvoj minipivovarů v našem regionu pokračuje. Jen za poslední tři roky se jejich počet zdvojnásobil a blíží se k ještě nedávno jen těžko uvěřitelným čtyřem desítkám. Magazín PATRIOT se rozhodl je mapovat prostřednictvím seriálu, který, jak věříme, bude pro čtenáře objevnou cestou za poznáním historické tradice i současnosti pivovarnictví v Moravskoslezském kraji.

Máte-li občas možnost projíždět Krnovem, jistě jste si už všimli poutače, který láká k návštěvě tamního minipivovaru. Na tom by ještě nebylo nic moc zvláštního, pokud by se ovšem nejmenoval Nachmelená Opice, což je název, který jsme alespoň my v redakci Magazínu PATRIOT nemohli pustit z hlavy.

A tak není divu, že vcelku rychle dozrál čas k uskutečnění reportáže, během které nás provázeli jeho zakladatelé, sehraná dvojice, sládek Michal Kuřec a obchodní ředitel Jiří Valenta.

Dohromady je asi musela spojit nějaká vyšší moc, protože se potkali zrovna v době, kdy jeden z nich vážně zvažoval odchod z velkého pivovaru k výrobě piva podle sebe a druhý zase toužil uskutečnit svůj sen o prodeji vlastního výrobku nejvyšší kvality.

„Myšlenka pivovaru vznikla v říjnu 2014, kdy jsme se s kolegou potkali. Zhruba o měsíc později jsme si plácli, že pivovar postavíme. Půl roku jsme dělali projekt, řešili financování a loni v červnu začali s rekonstrukcí objektu, která trvala do října,“ začíná naše povídání Jirka s tím, že první várku uvařili loni v listopadu a oficiálně pak otevírali počátkem prosince.

To znamená, že jsou zřejmě nejmladším současným minipivovarem v Moravskoslezském kraji. Zákazníky chtěli oslovit poctivým pivem bez úprav filtrací a pasterizací, které se používají v průmyslové výrobě. Hodně však spoléhali také na název, který chtěli využít jako originální marketingový nástroj v jejich koncepci.

Minipivovar totiž jako jedni z mála provozují bez vlastní hospody, veškerou produkci mají určenou k prodeji v sudech a skleněných či pet lahvích. Právě proto nechtěli při vymýšlení názvu cílit pouze na rodný Krnov.

Člověk je z opice a po pivu je nachmelený…
„Když se podíváte na názvy pivovarů, jsou většinou podle města nebo jsou hodně tradiční. Jsou to vesměs konzervativní názvy, i když pár je jiných, jako třeba Kocour či Žabák,“ říká Michal, který svého kolegu přesvědčil o tom, že je třeba vybočovat nejen kvalitou, ale i názvem.

Inspiraci přitom díky svým dlouholetým zkušenostem a znalosti zahraničních pivovarů čerpal hlavně v Americe, kde se kreativních názvů nebojí.

„Jsou úplně jinde a vymýšlejí extrémní názvy spojené se zvířaty či kreslenými postavičkami. U nás vyhrála opice proto, že člověk je z opice, no a po pivu je nachmelený, takže proto Nachmelená Opice,“ usmívá se sládek.

Několikaměsíční hledání správného názvu se vyplatilo, neboť právě ten podle nich automaticky vzbuzuje zájem lidí, a to nejen v Krnově, ale i na Moravě a postupně také v Čechách a blízkém zahraničí.

„V současnosti už pivo vozíme po celé republice, v Krnově končí jen část naší produkce. Původně jsme mysleli, že bude podstatně větší. Ale jinak hlavně na reakcích lidí vidíme, jak název funguje. Když máme někde stánek, zastaví se u něj, usmějí se, zkrátka to poutá pozornost. Kdybychom byli Krnovský pivovar, zájem by asi byl slabší, i když kvalitu bychom měli stejnou,“ myslí si Jirka.

Název prodává, a to hlavně ve velkých městech
Moderně pojatý koncept Nachmelené Opice, který oslovuje hlavně mladou generaci, se rozvíjí velmi rychle. V začátcích se jejich „Opice“ objevovala v ochutnávkových pivnicích, postupně však stále přibývá hospod, kde je nastálo.

„Už máme svoje hospody, kde jsme stále na čepu, a to v Opavě, Ostravě, Krnově, Městě Albrechticích, Rýmařově, Zlatých Horách a Jeseníku. Teď nám přibylo i Brno, k tomu to jsou různé ochutnávkové pivnice v Praze, Liberci, ale i v Žilině, byli jsme taky ve Vídni a v Polsku. Nedá se to úplně uhlídat, kde všude jsme, protože část produkce jde i přes prostředníky,“ vysvětluje Jirka, který se sám stará o rozvoz sudového piva, které u nich dělá až 90 % výroby.

Michal na jeho slova navazuje tím, že v hospodách hodně usilují o osvětu, aby pivo mělo potřebnou péči, která je zejména o čištění trubek a správném skladování. Přiznává taktéž, že produkce se jim poslední dobou navzdory konzervativnosti tuzemského pivního světa začíná obracet spíše na svrchně kvašená piva, která jsou nyní žádanější ve velkých městech.

Některé hospody od nich dokonce berou pouze piva typu Ale, což je v jejich podání dvanáctka Sun APA a čtrnáctka IPA, obě aromatická piva vyrábějí metodou takzvaného studeného chmelení.

Nejoblíbenějším pivem je jedenáctka světlý ležák
Když už jsme zabrousili do nabídky piv, je třeba ji doplnit o další druhy, které jsou stabilní součástí výroby. „Naše hlavní pivo je ležák jedenáctka, což je zlatý střed mezi pro někoho slabou desítkou a naopak silnou dvanáctkou. I velké pivovary se takto zaměřují. Je to klasický český ležák dělaný z tuzemských surovin na varně dvourmutovým způsobem,“ popisuje sládek, který jako další spodně kvašené pivo vaří polotmavou dvanáctku s chutí i vůní karamelového sladu.

„Snažíme se, aby piva byla opravdu pitelná, což znamená, že není umění vyrobit co nejsilnější pivo, které si nikdo opakovaně nedá. Naopak i speciály děláme tak, aby si je zákazník dal opakovaně, což ohlasy potvrzují,“ těší Michala, který už si za uplynulý půlrok vyzkoušel také speciál Stout ve stylu Guinessu, valentýnskou šestnáctku či dvanáctku „Kopičák“, která se prodávala v době fotbalového Eura. Na podzim, až bude více klidu, by pak rád nachystal speciál s příchutí medu či silná piva inspirovaná Belgií.

Hospoda zatím ne, prioritou je výroba, která jede nad očekávání
Jak se oba pivovarníci shodují, úvahy přece jen otevřít vlastní hospodu se pořád vracejí do diskuze, ale aktuálně je pro ně důležitější investovat do rozšíření výroby. Až budoucnost ukáže, zda bude reálné otevřít i vlastní podnik v Krnově či větším městě. Čím to, že se jim start ryze produkčního minipivovaru tak podařil?

„Otevřeli jsme v ideální čas, v prosinci byl velký boom, to jsme ani nečekali. Spadli jsme do toho a furt to jede. Pak byl přes zimu sice trošku klid, ale od května to zase začalo. Červen byl zatím rekordní a červenec bude podobný, pak se to zase zklidní,“ přibližuje sezónní výkyvy Jirka.

Fakt, že Nachmelená Opice mezi minipivovary vstoupila opravdu ve velkém stylu, potvrzují i slova mistra sládka. „Jsme na hraně kapacity. Proto jsme už dokupovali kvasné tanky, abychom trochu rozšířili výrobu. Pravděpodobně to budeme muset udělat i pro příští sezónu. Čekáme, že budeme růst, ale chtěli bychom zůstat v kategorii minipivovarů, u kterých je hranice 10 000 hektolitrů ročně,“ upřesňuje Michal, který jako klíčové vidí udržení stejné kvality.

Na čem to závisí? „Dost zásadní je to, jak se člověk k pivu chová, což přenášíme i na zaměstnance, kteří se o pivo starají. Čistota půl zdraví tady platí dvojnásob. Proto říkám, že za kvalitu piva může i uklízečka, prostě celý tým. Takže úspěch potom není jen o sládkovi, ale o každém z nás,“ dodává nakonec jeden ze zakladatelů Nachmelené Opice.

Minipivovar Nachmelená Opice
Místo: Krnov (Textilní 1)
Druhy piv: Opice světlý ležák 11°, Opice polotmavá 12°, speciál American Pale Ale (Sun APA) 12°, speciál Indian Pale Ale (IPA) 14°, Opice pšeničná 11° a další speciály dle sezónní nabídky
Stáčení: pivo stáčí do 15, 30 a 50 litrových sudů, do 1 litrových pet lahví a také do skleněných lahví (0,75 l)
Výtoč: odhadem asi 1500 hektolitrů za rok

Čepovat pivo na palubě budou jako první na světě nizozemské aerolinie

Publikováno:před rokemZdroj:Novinky.cz

Všichni pasažéři, kteří žíznili na palubách letadel po lepším pivu, by měli zbystřit. Nizozemské aerolinie KLM budou jako první na světě zlatavý mok čepovat přímo na palubě. Na spolupráci se společnost dohodla s holandským pivním gigantem Heineken.

Novinka bude zavedena po letech experimentování s designem sudů, který se musel přizpůsobit vysoké nadmořské výšce. Heineken nakonec dokázal přijít s inovativním tvarem a prototyp bude použit na evropských linkách společnosti KLM.

Původně se měla služba spustit už na začátku července, ale odkládá se, dokud nebude zajištěn potřebný bezpečnostní certifikát od Úřadu pro civilní letectví. Jakmile projekt dostane zelenou, spustí se na palubách letadel nefalšovaná hospoda.

„Vždy hledáme typické nizozemské produkty, které by nás odlišily od ostatních společností,“ řekla viceprezidentka společnosti Miriam Kartmanová. „Heineken je náš pivní partner mnoho let a oba víme, že zákazníci si čepovaného piva cení víc než plechovkového,“ dodala.

Vyrobit sud byla výzva
Edwin Griffioen z Heinekenu, který produkt pro potřeby letadla uzpůsobil, tvrdí, že nebylo jednoduché se poprat se všemi výzvami a odlišnostmi, které například vysoká nadmořská výška zahrnuje. Vzduchem hnané pípy, které jsou obvykle používány, jsou v letectví navíc zakázané.

„Tlak vzduchu v letadle je mnohem nižší než v normální nadmořské výšce, klasická pípa by nefungovala a jen by vytvořila obří množství pěny,“ tvrdí.

„Dále jsme museli zapracovat na chlazení, kompresoru nebo jídelním vozíku,“ dodává Griffioen. „S tíhou v srdci jsme museli od chlazení upustit, protože by se do celého konceptu už nevešlo.“

Pasažéři nemusejí mít ale o teplotu piva strach. Vozíky byly totiž přetvořeny na obří termosky, které udrží konstantní teplotu pět stupňů Celsia. Nezměnila se ani chuť nápoje. Aerolinie KLM doufají, že novinku představí na vybraných letech už od příštího měsíce.

Stroj místo sládka. Na Vysočině vaří pivo počítač řízený českým hardwarem

Publikováno:před rokemZdroj:Lupa.czRadešín

Minipivovar v Radešíně využívá místo sládka počítač. Je to mimo jiné ukázkový projekt nové brněnské hardwarové společnosti UniPi.

Vesnice Radešín poblíž Žďáru nad Sázavou je takový unikát. Hodně se zde létá s horkovzdušnými balóny – oblast má snad největší počet balónů na počet obyvatel na světě – a před několika dny zde v novém minipivovaru spustili vaření piva řízené počítačem. „Sládka nemáme. Našim sládkem je elektrikář, který se tady stará o chod obecně,“ ukazuje po prostorách Adam Škorpík.

Prozatím to nefunguje tak, že by elektronický sládek dokázal sám vymyslet recept, podobně jako se třeba Watson od IBM snaží vytvářet vlastní jídla. Recept piva stále píše člověk, zadá se ovšem do stroje a ten už pak říká, co a jak je třeba udělat. Počítač lidi úkoluje. A systém by se měl rozšiřovat – chystají se například dvě chytré kamery, které budou kontrolovat pozici pák a případně obsluhu upozorňovat

Systém logicky pracuje se sbíranými daty a přehled o všech procesech je možné mít z webového rozhraní odkudkoliv. Cílem je mimo jiné dosáhnout vysoké efektivity a snížení nákladů provozu, ale také docílit toho, aby i pivo z malého pivovaru vždycky chutnalo stejně. V Radešíně aktuálně vaří 11 druhů piv, od ležáku přes IPA až po Pale Ale. Během jednoho vaření se zvládne 1000 litrů s tím, že jednou by se mělo dosáhnout na 200 vaření za rok.

Od optických sítí k vaření piva
Příběh tohoto místa uprostřed Vysočiny, které v sobě po rekonstrukci vedle pivovaru kombinuje také restauraci, hotel či třeba právě přístup k balónovému létání, je zajímavý. Za Balónovým hotelem stojí rodina Škorpíků – pan otec Miloslav Škorpík je jednatelem brněnské společnosti Faster, která mimo jiné provozuje vlastní optickou síť a datové centrum se 150 racky.

Když se toto datacentrum stavělo, výrazně se do hry vložil také jeho syn Adam. Cílem Fasteru bylo vybudovat maximálně úsporný a nenáročný objekt. Velkou roli sehrála automatizace a řízení pomocí počítačů. Datacentrum Fasteru tak v podstatě dalo vzniknout projektu UniPi Technology. Jde o chytrou hardwarovou řídicí jednotku, která si funkčnost otestovala na datacentru, a nyní se z ní stal univerzální produkt pro další typy provozu.

UniPi je v současné době jednou ze sekcí mateřské společnosti, naznačuje ale velké ambice. „Prodali jsme dva tisíce jednotek, jsme asi v 55 zemích. V roce 2014 jsme to rozjeli, v loňském roce jsme měli obrat čtyři miliony a byli v zisku. Do tří let chceme být alespoň na desetinásobku,“ popisuje Adam Škorpík, který za UniPi stojí. Produkt aktuálně zaměstnává osm lidí.

Otec a syn Škorpíkové jsou velcí fanoušci piva, a rozhodli se proto v Radešíně vařit vlastní český národní nápoj. Prvotní provoz nového domu byl nicméně velice energeticky a provozně náročný. Proto se UniPi začalo integrovat i zde a nyní slouží jako pěkná ukázka toho, co produkt umí. Vaří pivo, stejně jako v několika dalších pivovarech v Austrálii. V Japonsku zase UniPi stojí třeba za zavlažováním čajů.

Napij se a zatop si
„Když k nám do hotelu přijde zákazník a dá si pivo, hned se mu tím zatopí v pokoji,“ přibližuje Škorpík zjednodušeně to, jak koncepce chytrého pivovaru funguje. Jde o to, že se systém snaží zužitkovávat energii získanou z vaření piva a přesměrovávat ji. Díky přebytečnému teplu je třeba možné ohřát bojlery a teplo využít a poslat tam, kde je potřeba – na vytápění, do vinárny, k vysoušení.

Řídicí jednotka UniPi je postavena na Raspberry Pi. Má 14 digitálních vstupů, analogové vstupy a výstupy, osm přepínacích relé a také jedno 1wire rozhraní. Připojit je možné všemožné senzory, konkrétně v pivovaru se využívají teplotní čidla, elektroměry, ultrazvukové průtokoměry či tlakoměry. Přes spínání pak fungují věci jako světla, chladicí okruhy, čerpadla a další. Pivovar má konkrétně přes 150 datových bodů.

UniPi je navrženo tak, aby po softwarové stránce fungovalo jako open source a bylo tak možné technologii využít s dalšími produkty. Firma spolupracuje například se SCADA systémem Mervis, který se pro řízení chodu využívá i v minipivovaru na Vysočině. Pro práci s daty se využívá cloud od Mervisu a na vaření piva je k dispozici také lokální server kvůli odezvě a možnému výpadku připojení.

Reálný internet věcí
Sběr informací z provozu je realizován nikoliv přes bezdrátové technologie, ale skrze výrazně levnější ethernet. Informací neproudí tolik a v domě je běžná 100Mb síť. „Na upload dat do cloudu by nám klidně stačilo 60 kilo,“ počítá Škorpík. Což je fajn, protože pivovar je do internetu připojen pouze 20Mb bezdrátovou linkou od zdejšího providera.

UniPi si základní desku, která je spojena s Raspberry Pi, navrhují sami a o výrobu se pak stará Jablotron, konkrétně divize JabloPCB. UniPi v pivovaru využívá také třeba vlastní teplotní senzory. Ty už se za asi 60 korun vyrábí v Číně. „Obecně se snažíme mít přehled nad celým výrobním cyklem a mít tak pod kontrolou kvalitu. I díky tomu máme velice nízkou chybovost výrobků.“

UniPi se daří v konkurenčním boji i proti známým značkám typu Siemens. Oproti jejich řídicím jednotkám jsou schopní dát výrazně nižší cenu – třeba místo tisíce eur pouhé dvě stovky. Firma nyní pracuje také na krabičkách, do kterých se produkt „zabalí“ a bude standardizovaný pro tradiční DIN lištu v rozvaděčích.

Mladá společnost nyní dokončuje také UniPi Neuron. Půjde o programovatelné PLC, které bude možné využít třeba jako kontrolní jednotku pro chytré domácnosti, internet věcí, ve výrobě a další oblasti. Spolupracovat mimo jiné bude, stejně jako současná verze UniPi, s řídicím systémem od plzeňské společnosti REX Controls.

„Pro nás je to tady taková chata,“ říká Adam Škorpík směrem k pivovaru a hotelu, který si na sebe sám vydělá a kam míří lidé z celého okolí i větších měst. „A když se pořád mluví o internetu věcí a průmyslu 4.0, tohle je taková reálná ukázka.“

Špatná pověst Starobrna? Lidé ho často dlouho nepili, oponuje ředitel

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czAutor:Dominika HromkováStarobrno

K pivu by se měl člověk správně dostat nejdříve v osmnácti letech, nový ředitel Starobrna Ondřej Koucký ale už ve čtrnácti věděl, že chce život zasvětit pivovarnictví. Přivedla jej k tomu jediná školní návštěva na střední škole potravinářských technologií, kam hned poté nastoupil.

„Jednou jsem se tam byl podívat na den otevřených dveří. Viděl jsem, že si tam studenti jako součást výuky vaří vlastní pivo. Řekl jsem si, že tohle chci dělat. A už jsem u toho zůstal,“ vzpomíná na svoje začátky Koucký, který pochází z Prahy.

Jaké je vaše nejoblíbenější pivo?
Ležák českého typu. A v tuhle chvíli samozřejmě Starobrno.

Starobrno přitom má stále v očích spousty lidí spíše negativní pověst.
Podle mě je důležité pochopit, proč si ho lidé nedávají. Často je to pro špatnou zkušenost z minula. Když se s takovými lidmi potkám, ptám se jich, kdy jej pili naposledy. A oni mi řeknou, že to bylo před deseti lety a od té doby ho nepili. Za ty roky se ale pivo hodně změnilo. Snažím se ty lidi navést, aby ho znovu ochutnali. U piva je pověst strašně důležitá, jenže snadno se dá pošramotit a je hodně náročné si zase získat důvěru lidí zpátky. Kdyby se znovu zklamali, pravděpodobně už se k tomu produktu nikdy nevrátí. My navazujeme na fantastickou tradici, která sahá nějakých 700 let zpátky. Působili tady reformátoři jako František Ondřej Poupě, což je v pivovarství známé jméno. Takže máme tady na co navazovat a budu dělat všechno pro to, aby se nám to povedlo. Aby bylo pivo dobré a ještě lepší.

Chystáte v pivovaru nějaké změny?
Abych řekl pravdu, určitě teď nic měnit nebudu, protože jsem tady krátce a chci poznat, jak pivovar funguje, a lidi, kteří tady jsou. Pak teprve bude mít smysl přemýšlet o změnách.

Do Brna jste se přestěhoval až teď kvůli práci. Byla to pro vás výzva, převzít něco tak typicky brněnského, jako je Starobrno?
Výzva to byla. Ale ne z toho pohledu, že je to v Brně. Do Brna jsem jezdil už dříve a měl jsem ho rád. Výzva byla převzít takhle velký pivovar. Ale jsem rád, že pracuji v Brně. Jsem teď totiž jen 200 kilometrů od své rodiny. Ve srovnání s osmi tisíci kilometry, když jsem byl v Indii, je to vlastně skvělé. Bydlím doma. V zemi, kterou znám.

V Indii jste působil předtím, než jste se stal ředitelem Starobrna, jako zástupce společnosti Heineken. Je něco z indického trhu, co vás inspirovalo a chtěl byste to přinést i sem?
Co se týče piva, určitě ne. Pivní kultura... tam se o pivní kultuře vlastně vůbec nedá mluvit. Pivo je pro ně dost luxusní nápoj. Je hodně drahé a moc lidí ho nepije, protože alkohol tam patří k jednomu z největších tabu, takže i cílová skupina našich konzumentů je poměrně úzká. Navíc v Indii lidé preferují výrazně méně hořká piva. Takže kdybych přinesl styl indického piva sem, moc lidem by to nechutnalo. Ale určitě mi práce v Indii hodně dala. Pivovary tam nejsou na takové úrovni jako u nás. Člověka to naučí určitým způsobům, toleranci a respektu k lidem, kteří jsou hodně odlišní, kteří často neumí ani číst a psát.

Starobrno je součástí Heinekenu a o něm se posměšně říká, že vaří „europivo“. Co si o tom myslíte vy?
Nemám rád ten název. Je to ležák evropského typu, má svoji charakteristiku. Jsou piva, která jsou světlejší, více prokvašená, s nižší hořkostí, řada lidí v Česku je nemá ráda, protože to chutná jinak. Je to stejné, jako kdyby si někdo dal guláš a řekl, že s ním není spokojený, protože nechutná jako svíčková. Ale guláš nemá chutnat jako svíčková a Heineken nemá chutnat jako české pivo. Je to jiný pivní styl a po celém světě má spoustu konzumentů. V Česku Heineken není moc dobře vnímaný, protože naší dominantní chutí je hořkost a tu nemá. Třeba v Indii jsem dostával reklamace, že pivo je moc hořké a že takhle pivo chutnat nemá. Takže to, co je pro nás málo hořké, pro někoho je moc.

Jaké postavení má Starobrno ve společnosti Heineken?
Je to regionální značka. S hodně silnou vazbou na Brno, už podle názvu. Chceme být proto silní na našem regionálním trhu. V pivovarnictví se říká okolo komína. Tedy v regionu jižní Moravy.

Chcete se zaměřit i na zahraniční vývoz?
Řadu let vyvážíme do Bulharska, především přes léto. Co jsem pochopil, když jsem se tam byl podívat, pije ho tam hodně českých turistů. Dlouho také vyvážíme do Skandinávie. Exporty jsou ale poměrně v malém objemu. Není to pro nás zásadní strategie. Opravdu se chceme držet v regionu.

Starobrno úzce spolupracuje s hokejovou Kometou a podporuje řadu volnočasových aktivit a akcí. Budete v tom i nadále pokračovat?
Není to v mé kompetenci. Letos jsme se po dlouhé době dostali na majáles, takže určitě na těchto velkých akcích být chceme. Ale je to otázka na náš marketing.

Také je Starobrno známé svými pivními speciály a barevnými pivy. Na Zelený čtvrtek dělá zelené pivo, bylo tu modré...
Já mám tato piva rád, protože pivo je především zábava. Je pěkné to občas zpestřit nějakým speciálem, klidně i barevným. Lidem se to líbí. Do budoucna mám i spoustu svých nápadů, zatím si je však nechám pro sebe. Ale v podstatě zůstaneme u našeho typického stylu. V pivovaru můžeme dělat experimenty, pokud by však nechutnalo našim spotřebitelům, je to k ničemu. Nyní můžu prozradit, že letos opět připravujeme vánoční Reservu. Od minulého týdne je uvařená a do podzimu bude ležet ve sklepích.

V kurzu jsou v poslední době ovocná piva. Proč Starobrno žádné nenabízí?
Naše společnost má ovocné pivo pod značkou Zlatopramen. O žádných plánech, že by se mělo rozšiřovat portfolio pod Starobrnem, nevím. Ovocná piva zažívala boom v posledních letech, teď jejich spotřeba klesá. Takže asi nemá úplně smysl rozšiřovat tímhle směrem.

Boom taky zažívají malé pivovary. Vnímáte je jako konkurenci?
Z pohledu českého sládka jsem rád za každý otevřený pivovar a jsem smutný za každý zavřený pivovar. Když to vezmu z pohledu mé funkce ve společnosti Heineken, samozřejmě každý otevřený pivovar, který není náš, je konkurentem. Nicméně já tenhle trend vnímám pozitivně z toho důvodu, že pestrost pivního trhu stále roste, zvyšuje reputaci toho nápoje, zvyšuje povědomí o pivu a celkově pivní kulturu u nás. I když kolegové z obchodního oddělení z toho asi mají těžší hlavu než já.

V Česku patříte mezi průkopníky pivního sommeliérství. Na podzim u vás v pivovaru povedete i kurz. To u nás asi není moc typické, že?
Přesně tak. Většina lidí si mylně myslí, že na rozdíl od vína pivo nemá takovou variabilitu chutí. Pivní sommeliérství je poměrně široký obor, který se zabývá historií piva, chutí, vůní, servírováním, do jakého skla jej čepovat. Pokud se tohle všechno správně zkombinuje, je finální efekt mnohem lepší.

Jaké jídlo jde nejlépe zkombinovat s vaším oblíbeným ležákem?
Tohle pivo je poměrně hořké, takže potřebuje k sobě něco, co má výraznější chuť. Já třeba rád český ležák kombinuju s aromatickým sýrem. Například romadurem nebo pomazánkou z něj. Ležáky se taky často kombinují s vepřovým masem. Mě vždycky bavilo cestovat a ochutnávat pivo i jídlo. Ani v zahraničí to zase tolik typické není, ale v některých zemích, když si dáte jídlo, přinesou vám k tomu rovnou správné pivo. Nebo naopak za vámi přijde barman a řekne, ať si k tomuhle pivu zobnete tohle jídlo. Rád bych spolupracoval na směřování Pivovarské restaurace tímto směrem.

Stihl jste si už v Brně najít oblíbenou hospodu?
Tu Pivovarskou, samozřejmě. Když člověk vyjde z kanceláře, může si dát pivo na zahrádce. Mám teď hospodu nejblíže, co jsem kdy měl.

Vraťte Plzeňský Prazdroj zpátky do plzeňských rukou, žádají původní vlastníci

Publikováno:před rokemZdroj:Novinky.czAutor:Alena LochmannováPrazdroj

Právovárečné měšťanstvo v Plzni, které je nejstarší existující stavovskou korporací v Čechách, je přesvědčeno, že je dosud jediným právoplatným vlastníkem jeho údajně znárodněné firmy Měšťanský pivovar v Plzni, resp. jeho majetkové podstaty, která je dnes začleněna do Plzeňského Prazdroje a. s.

Svým prohlášením z 13. července upozorňuje případné zájemce o koupi PP a. s. na jeho nezadatelná práva a chce požádat vládu a parlament o součinnost, aby byly napraveny historické křivdy a údajně znárodněný majetek navrácen původním vlastníkům.

Právovárečné měšťanstvo v Plzni získalo povolení k výrobě piva již v roce 1842 a toto pivo – Pilsner Urquell - proslavilo Plzeň po celém světě. Když byl po II. světové válce tehdejší Měšťanský pivovar znárodněn, bylo to v rozporu i s tehdejší znárodňovací legislativou a i s tehdy platnou Ústavou ČR. Právovárečné měšťanstvo v Plzni tak nikdy nepřestalo být majitelem pivovaru, jehož nástupcem je dnes Plzeňský Prazdroj.

„Výměr, kterým byl v prosinci roku 1948 určen rozsah znárodnění, nepodepsal příslušný ministr, jak vyžadoval zákon, ale subalterní úředník. Řada nálezů Ústavního soudu ČR v obdobných případech jednoznačně potvrzuje, že rozhodovací pravomoc ve věcech znárodnění či jeho rozsahu byla svěřena výlučně do rukou ministra, jedná se tedy o zcela nicotný akt. Čili de iure ke znárodnění nikdy nedošlo. V souladu s řadou judikátů je tedy vlastníkem Plzeňského Prazdroje původní Právovárečné měšťanstvo v Plzni. Rovněž tehdy platná Ústava umožňovala přechod vyvlastňovaného majetku až po vyplacení náhrady. K tomu však nikdy nedošlo,” řekl Karel Svoboda, předseda Správní rady Právovárečného měšťanstva v Plzni.

Snaha o nápravu křivdy nebyla zatím úspěšná ani po roce 1989, kdy byl pivovar nešťastně privatizován a po kauze známé jako České pivo se přes IPB dostal do vlastnictví společnosti Nomura. Ta ho později odprodala současným vlastníkům, společnosti SAB-Miller.

„Stát prodal něco, co mu nepatřilo. Není možné říci, že pivovar někdo nabyl v dobré víře, protože na nejistý stav ohledně vlastnictví jsme všechny písemně upozornili, většina zájemců dokonce kvůli tomu ze soutěže vypsané Nomurou odstoupila,” uvedl Svoboda s tím, že nyní je ideální situace k jednání o způsobu narovnání vztahů, protože současný vlastník ohlásil záměr firmu prodat.

Tento záměr plně podporuje i primátor města Plzně Martin Zrzavecký. Město je totiž členem Právovárečného měšťanstva v Plzni.

„Chtěl bych na tomto místě jasně říci, že město postup právovárečníků podporuje a budeme za návrat tohoto rodinného stříbra zpátky do plzeňských rukou bojovat. Privatizace po revoluci nepřinesla zdaleka takové ovoce, v jaké jsme doufali, a ve srovnání s historickým přínosem původních majitelů měšťanského pivovaru to vychází ještě hůře. Máme analýzu profesora Eliáše, že nárok právovárečného měšťanstva je oprávněný, a chceme jako plzeňští patrioti nápravu historické křivdy a návrat pivovaru Plzeňákům,” řekl primátor Zrzavecký.

Pivní slavnosti nabídnou horské pivo, zazpívá Jaroslav Uhlíř a Freddie Mercury

Publikováno:před rokemZdroj:Trutnovinky.cz

Krkonošské pivní slavnosti ve Vrchlabí se již po devatenácté hlásí o slovo. Pro tuto nejstarší pivařskou akci v Krkonoších, která se letos koná v sobotu 13. srpna na vrchlabském náměstí a přilehlých prostranstvích, pořadatelé opět připravili pestrý program.

Celodenní svátek zlatavého moku vyšperkují koncerty dvou výjimečných písničkářů. Na jedné straně mladý, talentovaný Václav Veleba alias Voxel, a na druhé legendární matador Jaroslav Uhlíř s kapelou a svými nestárnoucími evergreeny.

Návštěvníci, kteří přijdou do 14 hodin, zaplatí vstupné 50 korun, „opozdilci“ pak dvojnásobek. Děti mají vstup zdarma.

I letos vedle mimořádné pivní nadílky sází pořadatelé na vytříbený hudební program. „Do harmonogramu jsme zařadili vedle velikána Jaroslav Uhlíře, který jistě potěší všechny věkové generace, i výtečnou kapelu Queenie, se kterou zavzpomínáme na fenomenálního Freddieho Mercuryho. Dále se představí uznávaná skupina Rockset s největšími hity švédské dvojky Roxette a v neposlední řadě bych rád upozornil na oblíbeného písničkáře Voxela,“ říká hlavní pořadatel akce Petr Ticháček.

Na letošním ročníku Krkonošských pivních slavností bude svůj zlatavý mok prezentovat hned dvacítka pivovarů. Na náměstí se exkluzivně představí také čtveřice horských pivovarů z Krkonošské pivní stezky, kterou mohou milovníci piva projít ve směru z Vrchlabí až na Luční Boudu pod Sněžku. V reálné délce je to 22 km, na náměstí ve Vrchlabí pak 22 metrů.

Nebudou chybět tradiční pivní soutěže či atrakce pro děti v podobně pirátského parku s mateřskou školou Makovička. Osvědčenou novinkou z minulého roku bude Pivní škola Jardy Učíka, který je držitelem titulu nejlepší český výčepní a je vicemistr světa s titulem Pilsner Urquell Master.

Kromě hlavních hvězd se během dne na pódiu vystřídají například kapely Memphis, Alibi Rock, EleFun a další. Celodenní program bude uvádět moderátor z TV Nova Petr Říbal.

Vraťte nám Prazdroj, volají právovárečníci

Publikováno:před rokemZdroj:Plzeňský deníkAutor:Jakub PoštolkaPrazdroj

Navrácení části majetku Plzeňského Prazdroje zpátky do rukou plzeňských občanů a odčinění křivdy. To požaduje Právovárečné měsťanstvo v Plzni, podle kterého byl majetek v minulosti nesprávně znárodněn.

Právovárečné měšťanstvo vybudovalo Měšťanský pivovar, který je dnes začleněn do Plzeňského Prazdroje, v roce 1842. Právě znárodnění této části pivovaru právovárečníci zpochybňují. Podle předsedy Správní rady Právovárečného měšťanstva Karla Svobody bylo znárodnění v roce 1945 sice započato, nebylo však nikdy dokončeno.

Zásadní je podle něj fakt, že znárodnění nepodepsal příslušný ministr, ale pouze úředník. „Řada nálezů Ústavního soudu v obdobných případech jednoznačně potvrzuje, že rozhodovací pravomoc ve věcech znárodnění měl výlučně ministr," zpochybnil na středeční konferenci tehdejší akt Svoboda. Právovárečníkům se majetek nevrátil ani po roce 1989, kdy byl pivovar zprivatizován. Kromě nemovitostí jde právovárečníkům i o ochrannou známku Pilsner Urquell a Plzeňský Prazdroj. Kvůli vrácení majetku i známky už bylo podáno několik žalob.

„Se vznesenými nároky a tvrzeními této skupiny nesouhlasíme a obhajujeme důsledně svou pozici v probíhajících soudních sporech. Máme za to, že všechny nároky byly v minulosti uspokojeny a charakter této aktivity je pouze spekulativní," vyjádřila se ke kauze za Prazdroj Jitka Němečková.

Konference se zúčastnil i primátor Martin Zrzavecký, jelikož Plzeň mezi právovárečníky také patří. „Město postup podporuje a budeme za návrat rodinného stříbra zpátky do plzeňských rukou bojovat," řekl Zrzavecký, podle něhož si město Prazdroje velmi váží. O situaci už vyrozuměl i vládu.

Právovárečníci chtějí prohlášením upozornit případného zájemce o koupi Plzeňského Prazdroje právě na znárodněný majetek. O tom, že koncern SABMiller v rámci fůze s fimou AB InBev Prazdroj prodá, se rozhodlo v dubnu.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.26.07.2017 15:535.251/5.251