Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Nejraději máme Pilsner Urquell, reklamy má ale nejvíc Staropramen

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:MarketingSales.cz

Z piv mají lidé nejraději Plzeň, zadavatelé loni v segmentu pivo využili reklamní prostor v hodnotě přes miliardu korun. Vyplývá to z výzkumu společnosti Nielsen Admosphere.

Čtyři z deseti českých uživatelů internetu pijí pivo alespoň jednou týdně nebo častěji. Naopak necelá pětina ho nepije nikdy nebo téměř nikdy. Nejoblíbenější značkou je přitom Pilsner Urquell.

Vyplývá to z výzkumu internetové populace starší 18 let, který realizovala společnost Nielsen Admosphere v červenci 2016. V druhém čtvrtletí kalendářního roku znamená také nárůst pivní inzerce. V roce 2015 bylo z celkového reklamního prostoru v kategorii pivo 44 % využito právě v období duben-červen. Monitoring reklamy Ad Intel provádí Nielsen Admosphere od roku 2010.

42 % dotázaných pije pivo alespoň jednou týdně, 8 % denně. Výrazně více pijí pivo v pravidelné frekvenci muži: alespoň jednou týdně si ho dopřává 59 % z nich, zatímco žen jen čtvrtina. Z výzkumu dále vyplývá, že čím je člověk starší, tím pije pivo častěji: například ve skupině 25-34 let si ho dá alespoň jednou týdně 36 % dotázaných, zatímco mezi lidmi nad 55 let je to polovina. Mezi respondenty se ale najdou i tací, kteří pivo nepijí vůbec, mezi českou internetovou populací jich je necelá pětina.

Plzeň vede v oblibě
Pilsner Urquell uvedl jako svou nejoblíbenější značku největší podíl respondentů, kteří pijí pivo (16 %). Přes deset procent získaly v žebříčku nejoblíbenějších značek ještě Radegast, Gambrinus a Velkopopovický Kozel. Pilsner je zároveň značkou, kterou respondenti pijí nejčastěji. Jako nejvíce konzumovanou značku piva jej uvedli zejména lidé s vyšším odborným či vysokoškolským vzděláním.

To, jestli respondent má nebo nemá nejoblíbenější značku piva, rovněž souvisí s frekvencí pivní konzumace. Největším pijákům - těm, kteří tvrdí, že tento nápoj pijí denně - se prakticky nestává, že by nedokázali identifikovat svoji nejoblíbenější značku. Naopak necelá třetina z těch, kteří pijí pivo méně často než jednou za měsíc, uvedla, že nejoblíbenější značku nemá.

Nejvíc reklamy má Staropramen
Z pohledu inzerce se v období duben-červen 2016 nejvýrazněji projevila značka Staropramen, která využila reklamní prostor v hodnotě 63,1 milionů korun. Na druhém místě byla značka Budweiser Budvar, jejíž ceníková cena v období duben-červen 2016 vzrostla o 53 % na 52,4 milionů korun.

Zadavatel reklamy Budějovický Budvar přitom kromě značky Budweiser Budvar komunikuje ještě značky Pardál, Budějovický Budvar a Carlsberg. Skupina TOP 10 značek využila dohromady v daném období reklamní prostor v hodnotě přes 85 % celé kategorie "Pivo a nealkoholické pivo".

Divadelní prohlídka českobudějovického pivovaru Budvar

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:Výletník.czBudvar

Chcete zažít něco nevšedního a přenést se do dávných časů? Pak si nenechte ujít večerní prohlídku pivovaru Budějovický Budvar v historických kostýmech!

Těšit se můžete na hrané scény, které vás přenesou do doby založení tohoto slavného pivovaru. Budete mít možnost nahlédnout do klíčových okamžiků historie pivovaru Budějovický Budvar. Prohlídky začínají v 19:30 a na výběr je několik říjnových termínů - 5., 12., 19., a 26. října 2016. Vstupenky na prohlídky si za cenu 200 Kč objednávejte přes eshop. Vybraný termín uveďte v poznámce objednávky. Rezervujte si své místo včas.

Nechcete-li čekat na říjen, můžete pivovar Budějovický Budvar navštívit kterýkoliv den. Od března do prosince je otevřeno každý den od 9h do 17h.

Přesvědčte se na vlastní oči, jak se vyrábí světoznámý ležák Budweiser Budvar. Čeká vás návštěva varny, stáčírny lahví, ležáckých sklepů... K vidění je toho mnoho. Především ale můžete ochutnat nejčerstvější pivo z ležáckých tanků. Součástí prohlídky je totiž ochutnávka nepasterovaného a nefiltrovaného světlého ležáku Budweiser Budvar přímo ve sklepích pivovaru.. V návštěvnickém centru si nenechte ujít multimediální expozici s názvem „Příběh budějovického piva“, kde historický příběh originálního piva ožívá na velkých plazmových obrazovkách a při filmové projekci.

Přijďte k nám, tady je Budweiser Budvar doma.

Pivní názvosloví pro každého

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:Prima Fresh

Ať už patříte mezi pravidelné pijáky, nebo si dáte orosené pivo jen jednou za čas, jistě jste se již setkali s nepřeberným množstvím druhů piv. Liší se mezi sebou barvou, použitými surovinami, způsobem výroby či obsahem alkoholu.

Mladina na spilce
Pivo je tradiční pěnivý obilný kvašený nápoj. Vyrábí se zkvašením mladiny, která vzniká na varně z vody sladua chmele. „Mladina je meziprodukt při výrobě piva, který již prošel chmelovarem a je připraven ke kvašení, které probíhá na tzv. spilce“, vysvětluje postřižinský sládek Bohumil Valenta z Pivovaru Nymburk. Cílem varního postupu je přeměnit škrob a další složité cukernaté látky na jednoduché zkvasitelné cukry. Tento vzniklý obilný sladký roztok se jmenuje sladina a po povaření s chmelem je z něho mladina.

Kvasným procesem na spilce pak z cukru vzniká alkohol, oxid uhličitý a energie, ale zůstává tam i určitá neprokvašená část. Dříve se pivo označovalo pouze tzv. stupňovitostí. Nenechte se ovšem mýlit, stupně se nerovnají obsahu alkoholu. Jedná se o procenta extraktu, neboli o množství cukru získaného ze sladu, které se nachází v mladině. Množství alkoholu potom určuje tzv. stupeň prokvašení, tj. kolik zkvasitelných cukrů kvasinky přeměnily na alkohol. Pivo může obsahovat od 0,5 do cca 20 procent alkoholu. V českých pivech je alkoholu nejčastěji mezi 4 až 5 procenty.

Světlé, nebo tmavé?
Dle současné a nedostatečné české legislativy se pivo dělí podle barvy do čtyř skupin, a to na světlé, polotmavé, tmavé a řezané. Podle původního extraktu, obsahu alkoholu a způsobu konečné úpravy ho pak lze dělit do dalších jedenácti podskupin. Ze světlých sladů jsou vesměs vyráběna piva světlá.

Pokud se do světlého sladu přimíchají karamelové či barevné slady, vznikají už piva polotmavá a tmavá. Zatímco polotmavé pivo vzniká přímo na varně při výrobě v pivovaru, řezané se vyrobí smíšením světlého a tmavého piva při stáčení, nebo vám jej udělá až hospodský při čepování. Do podskupin řadíme piva stolní, výčepní, ležáky, speciální, portery, piva se sníženým obsahem alkoholu, se sníženým obsahem cukrů, pšeničná, kvasnicová, nealkoholická a ochucená.

Způsob kvašení
Piva je také možné dělit podle způsobu kvašení, a to na piva kvašená svrchně a spodně. Obě skupiny zahrnují obrovské množství druhů. „Rozdíl mezi spodním a svrchním kvašení je v použití odlišných pivovarských kvasinek. Svrchní kvašení také většinou probíhá za vyšších teplot, než spodní. Chuť je tedy diametrálně odlišná. Například u nás vyrábíme pivo pouze pomocí spodního kvašení, které je typické pro český ležák Plzeňského typu, neboli Pils,“ popisuje sládek Valenta z Nymburka. Po zkvašení se tzv. mladé pivo přečerpá do ležáckých tanků, kde dokváší a dozrává po dobu několika týdnů až měsíců, podle druhu piva.

Ležáky, speciály, portery
Nejčastěji se setkáte s výčepním pivem, ležáky, pivními speciály a portery. Co se týče původního extraktu, neboli stupňů (tedy množství cukru, které se nachází v mladině), výčepní pivo má od 7 do 10,99 ležák pak od 11 do 12,99. Své jméno si ležák zasloužil tím, že po procesu kvašení ještě měsíc a déle leží ve sklepích. Pokud chce pivovar vyrábět ležáky, je tedy třeba, aby měl dostatečně velký prostor pro uskladnění piva. Všechna piva mající více než 13 stupňů se potom řadí mezi pivní speciály. Porter, silné tmavé pivo, mívá dokonce 18 stupňů. V Čechách se můžete běžně setkat i s kvasnicovým a nefiltrovaným pivem. Běžně se tato piva mylně zaměňují. Nefiltrované pivo je stočené přímo z ležáckého tanku bez procesu filtrace, takže nemá jiskru a může být lehce zakalené. Naopak kvasnicové pivo se vyrábí tak, že se do hotového filtrovaného piva v průběhu stáčení přidá podíl rozkvašené mladiny, nebo čistých pivovarských kvasinek. Bývá tudíž více zakalené.

Zaskočte na Plzeň přímo do pivovaru

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czPrazdroj

Až do 1. září máte šanci ochutnat plzeňské pivo přímo od zdroje a poslechnout si k tomu skvělou muziku. Na nádvoří plzeňského pivovaru se totiž každý čtvrtek koná jeden z koncertů tradičního festivalu Léto v Prazdroji. Letošní ročník je již 13. a přinese 9 koncertů, které slibují skvělou atmosféru.

Pivo a hudba na každém rohu
V pivovaru, jak už bývá zvykem, nemusíte chodit pro plný půllitr daleko. Pokud zavítáte jindy než ve čtvrtek večer, rádi vám načepují parádní hladinku v pavilonku na venkovní zahrádce přímo na nádvoří pivovaru.

Během koncertů jsou připravena další výčepní místa, která obslouží žíznivé posluchače a tanečníky. Kapely, které reprezentují jak lokální, tak celorepublikovou scénu, začínají hrát vždy v 19:00, přičemž vstupné je už tradičně zdarma.

Nefiltrovaný ležák přímo z místních sklepů
Kromě dění na povrchu by vám nemělo uniknout ani to, co se děje v podzemí. Během prohlídky plzeňského pivovaru můžete ochutnat nepasterizovaný a nefiltrovaný ležák Pilsner Urquell čepovaný přímo z dubových ležáckých sudů. Sklepy Plzeňského Prazdroje jsou skutečný unikát, pokud tedy do pivovaru zavítáte, vynechat tenhle zážitek by byl skutečný hřích.

O aktiva SABMilleru ve východní Evropě se zajímá několik firem

Publikováno:před rokemZdroj:Týden.czAutor:ČTK

Americké a evropské investiční fondy, včetně českých skupin R2G a J&T, se připravují na prodej aktivit pivovaru SABMiller ve střední a východní Evropě, který je podmínkou pro převzetí podniku ze strany rivala Anheuser-Busch InBev. Řekly to zdroje obeznámené se situací. Hodnota těchto aktivit, mezi které patří mimo jiné Plzeňský Prazdroj, by podle zdrojů mohla činit pět až sedm miliard eur (135 až 189 miliard korun).

Podle citovaných zdrojů se očekává, že prodej aktivit SABMilleru v České republice, Polsku, Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku bude zahájen koncem září. Předpokládá se, že AB InBev bude chtít prodat tyto aktivity jako celek. Některé fondy proto uvažují o tom, že spojí své síly a podají společnou nabídku.

Evropský investiční fond Advent podle zdrojů předběžně pracuje na nabídce již několik měsíců a patří mezi nejodhodlanější zájemce. Advent je dostatečně silný na to, aby nabídku financoval sám, jiní uchazeči však budou nuceni k předložení nabídky vytvářet konsorcia, aby vyhověli očekávání firmy AB InBev ohledně ceny, upozorňují zdroje.

Zájem o investice do pivních značek ve střední a východní Evropě podporuje přetrvávající silná spotřeba alkoholu v tomto regionu. V České republice je například spotřeba piva na obyvatele nejvyšší na světě. Kromě Plzeňského Prazdroje zahrnují aktivity určené k prodeji polské značky Tyskie a Lech, slovenský Topvar, maďarský Dreher a rumunský Ursus.

Prodej přilákal rovněž některé investiční skupiny přímo ze střední a východní Evropy, například firmu Mid Europa Partners, která podle zdrojů hledá partnera pro předložení nabídky.

Jeden ze zdrojů uvedl, že na jedné z nabídek by se chtěla podílet také česká investiční skupina R2G, která nyní jedná s dalšími potenciálními uchazeči. Podle dalšího zdroje signalizovala zájem o předložení nabídky také česká investiční společnost J&T, jejíž pozornost se soustředí zejména na Plzeňský Prazdroj. Firmu J&T zčásti vlastní čínská skupina CEFC, která loni získala většinový podíl v Pivovarech Lobkowicz. Firmy R2G a J&T se k informacím Reuters odmítly vyjádřit.

Podle zdrojů týdeníku Euro mají zájem o koupi Plzeňského Prazdroje nejméně čtyři české skupiny. Mezi zájemci jsou pode Eura skupina PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera nebo byznysmeni Tomáš Němec a Oldřich Šlemr, kteří koncem loňska prodali zhruba za 31 miliard korun gumárenskou společnost ČGS Holding.

Do boje o aktivity SABMilleru ve střední a východní Evropě by mohl zasáhnout rovněž největší japonský pivovar Asahi, který se snaží rozšiřovat své zahraniční aktivity. Na domácím trhu se totiž již delší dobu potýká mimo jiné s rostoucí oblibou vína.

Rychnovskem vede pivní cyklotrasa, sportovci ale mají z půllitru strach

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czAutor:Tomáš Plecháč

Na Rychnovsku se o víkendu otevřela nejdelší pivní cyklotrasa u nás. Měří 94 kilometrů a propojuje tři pivovary: Dobrušku, Rychnov nad Kněžnou a Potštejn. Přestože počasí přímo vybízelo k pití piva, cyklisté to s konzumací alkoholu nepřeháněli. Strach z policejních kontrol byl silnější.

Hned první den na trasu vyrazily desítky zájemců, mezi nimi i redaktor MF DNES. Je pár minut po 9. hodině a v dobrušském pivovaru se scházejí první cyklisté – pivaři. Fasují mapy s přehledným popisem trasy a místem pro razítka. Za ně v každé zastávce dostanou pivo. Jako startovné dostávají zdarma nápoj: pivo nebo limonádu. Posedávají na lavičkách a studují trať.

„Tady to znám, je tam takový mostek. Jezdil jsem tudy do práce,“ říká nad barevnou mapou a půllitrem piva své přítelkyni asi třicetiletý muž. Organizační tým přináší další štosy map. Zásoby jsou dostatečné, v krabicích jich mají tisíc. Za necelou půlhodinu se v areálu pivovaru otočí téměř třicet cyklistů.

„Chtěl jsem dneska jet do Rychnova, a když jsem se dozvěděl, že se koná tahle akce, rozhodl jsem se to spojit. Jelikož jsem pivař, tak se na to těším,“ říká Ivo Mach z Nového Města nad Metují, který přijel na elektrokole a nic nepodcenil. Na značení a mapu se nechce spoléhat, do cíle jej vede GPS navigace.

Stezka má vlastní značení
Posilněný vychlazenou malinovkou vyrážím také na trať, podorlická „Tour de Beer“ začíná. Z centra Dobrušky mi pomáhá se vymotat postarší pár. Stezka má vlastní značení, ale nenápadné zelené štítky umístěné na dopravních značkách a stromech jsou snadno přehlédnutelné. Hned za městem opouštíme silnici a vjíždíme po kamenité cestě do lesa.

Krátké stoupání dává v teplém počasí zabrat. Teploty se začínají blížit třicítce. Stačí krátká nepozornost a sjíždím ze značené trasy na hlavní silnici. Vidím ceduli Opočno a vracím se zpátky.

Napodruhé už se nespletu.
V Semechnici dojíždím své staré známé. „Kolo nemá nádrž,“ reaguje muž, když jim vyprávím story o neplánované zajížďce do Opočna. Pivní stezka se napojuje na cyklotrasu číslo 4349 a pokračuje přes Trnov a Houdkovice do Solnice. Provoz je minimální, jízda po asfaltce odsýpá. Stejně tak bezproblémový je úsek ze Solnice do Rychnova nad Kněžnou, vede podél rušné silnice po asfaltové cyklostezce.

Podél Divoké Orlice
Před polednem přijíždím do rychnovského pivovaru. Venkovní šenk je v obležení. Od skříňky s razítkem a mapami před vchodem míříme rovnou k výčepu. „Bylo tady už skoro sto lidí, takový zájem jsem nečekal,“ hlásí vrchní a čepuje desítku. Účastníci pivní tour jsou podle něj ukáznění. „Dávají si pozor. Většinou pijí malé pivo nebo šnyty, polovina z nich malinovku,“ dodává.

Obavy z policejních kontrol se však ukázaly jako liché. Slunce pořádně pálí. Cyklisté hledají místa se stínem, stoly uprostřed šenku jsou opuštěné. V Rychnově se potkávají pivaři z obou směrů, od Dobrušky a Potštejna.

„Nejtěžším úsekem je stoupání na Budín. Je to do kopce, ale projet se dá všechno. Doplníme ionty a budeme pokračovat dál,“ prohodí manželé Barvínkovi, kteří přijíždějí z Potštejna. Nedá mi to a také si dám vychlazenou desítku.

Možná i pod jejím vlivem za několik minut dnes podruhé sjíždím z vyznačené trasy. V Lupenici ztrácím směr a objevím se v Kostelci nad Orlicí. Do Doudleb, které pivní stezka protíná, to je naštěstí kousek. Nejsem sám, kdo má problémy s orientací. V Doudlebách, už zcela „střízlivý“, potkávám skupinu cyklistů marně hledajících titěrné značky.

Zbytek cesty do Potštejna podél Divoké Orlice patří k nejhezčím úsekům z celé trasy. Na úzké zpevněné stezce je hustý provoz. Také v potštejnském pivovaru je plno. Cyklisté jsou i po projetí poslední zastávky v dobré kondici, žádné známky opilosti.

Přestože Richard z Hradce Králové je spíš příležitostný cyklista, za dnešek má v nohách úctyhodnou porci 70 kilometrů. „Bohatě to stačí. Ochutnal jsem piva ve všech pivovarech a nemám žádné výhrady. Měl jsem obavy, aby na cestě nebyly policejní kontroly. Na druhou stranu, v tomhle počasí je účinek piva po patnácti dvaceti kilometrech pryč,“ vykládá muž, který je více než cyklistou nadšeným domovarníkem.

Do Hradce se vrátí vlakem. Trochu mu závidím, ještě mě čeká zpáteční cesta do Dobrušky. K místnímu pivovaru přijíždím ve stejné době, kdy ve francouzských Alpách finišuje poslední horská etapa letošního ročníku Tour de France. Když cílem projíždí ve žlutém Chris Froome, je i má „Tour de Beer“ u konce.

Chceme přiblížit region Podorlicka cyklistům
Život na Podorlické pivní stezce se ani po sobotě nezastaví. Každý, kdo ji chce absolvovat, může si na jedné ze zastávek vyzvednout mapu a sbírat razítka. Kromě odměny v podobě piv zdarma trasa láká k návštěvě renesančního zámku v Doudlebách, hradní zříceniny a barokního zámku v Potštejně, vamberského Muzea krajky nebo svatojánského Kopečku v Lukavicích, odkud je působivý výhled na Orlické hory.

„Chceme přiblížit region Podorlicka cyklistům a propagovat tak nejen historii našeho kraje a významné památky, ale samozřejmě jim nabídnout možnost ochutnat výrobky tří zdejších minipivovarů,“ říká majitel rychnovského pivovaru Jan Mikš. Trasa většinou vede po stávajících turistických cestách a cyklotrasách. Její autoři využili také cest, po kterých bikeři většinou nejezdí. „Minimálně z jedné třetiny vede po vlastních, zatím neobjevených stezkách,“ dodává Mikš.

Byznys v regionu by od SABMilleru chtěly koupit skupiny J&T a R2G

Publikováno:před rokemZdroj:E15.czAutor:ČTK

Americké a evropské investiční fondy, včetně českých skupin R2G a J&T, se připravují na prodej aktivit pivovaru SABMiller ve střední a východní Evropě. Tvrdí to agentura Reuters s odvoláním na zdroje obeznámené se situací. Prodej aktivit, mezi které patří i Plzeňský Prazdroj, je přitom podmínkou pro převzetí podniku ze strany rivala Anheuser-Busch InBev. Hodnota celého byznysu by podle zdrojů mohla činit pět až sedm miliard eur (135 až 189 miliard korun).

Podle citovaných zdrojů se očekává, že prodej aktivit SABMilleru v České republice, Polsku, Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku bude zahájen koncem září. Předpokládá se, že AB InBev bude chtít prodat tyto aktivity jako celek. Některé fondy proto uvažují o tom, že spojí své síly a podají společnou nabídku, píše Reuters

Evropský investiční fond Advent podle zdrojů předběžně pracuje na nabídce již několik měsíců a patří mezi nejodhodlanější zájemce. Advent je dostatečně silný na to, aby nabídku financoval sám, jiní uchazeči však budou nuceni k předložení nabídky vytvářet konsorcia, aby vyhověli očekávání firmy AB InBev ohledně ceny, upozorňují zdroje.

Silná spotřeba alkoholu v regionu
Zájem o investice do pivních značek ve střední a východní Evropě podporuje přetrvávající silná spotřeba alkoholu v tomto regionu. V České republice je například spotřeba piva na obyvatele nejvyšší na světě, píše agentura Reuters. Kromě Plzeňského Prazdroje zahrnují aktivity určené k prodeji polské značky Tyskie a Lech, slovenský Topvar, maďarský Dreher a rumunský Ursus.

Prodej přilákal rovněž některé investiční skupiny přímo ze střední a východní Evropy, například firmu Mid Europa Partners, která podle zdrojů hledá partnera pro předložení nabídky.

J&T prý zajímá hlavně Prazdroj
Jeden ze zdrojů uvedl, že na jedné z nabídek by se chtěla podílet také česká investiční skupina R2G, která nyní jedná s dalšími potenciálními uchazeči. Podle dalšího zdroje signalizovala zájem o předložení nabídky také česká investiční společnost J&T, jejíž pozornost se soustředí zejména na Plzeňský Prazdroj. Firmu J&T zčásti vlastní čínská skupina CEFC, která loni získala většinový podíl v Pivovarech Lobkowicz. Firmy R2G a J&T se k informacím Reuters odmítly vyjádřit.

Podle zdrojů týdeníku Euro mají zájem o koupi Plzeňského Prazdroje nejméně čtyři české skupiny. Mezi zájemci jsou pode Eura skupina PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera nebo byznysmeni Tomáš Němec a Oldřich Šlemr, kteří koncem loňska prodali zhruba za 31 miliard korun gumárenskou společnost ČGS Holding.

Do boje o aktivity SABMilleru ve střední a východní Evropě by podle zdrojů Reuters mohl zasáhnout rovněž největší japonský pivovar Asahi, který se snaží rozšiřovat své zahraniční aktivity. Na domácím trhu se totiž již delší dobu potýká mimo jiné s rostoucí oblibou vína.

Návrat vaření piva do Sokolnic? Opravu pivovaru brzdí jen stavební povolení

Publikováno:před rokemZdroj:Brněnský deníkAutor:Michaela BenešováSokolnice

Pivovar v Sokolnicích na Brněnsku bude po více než osmdesáti letech nejspíš opět nabízet vlastní pivo. Majiteli zatím chybí stavební povolení.

Návštěvníci obce si do jednoho roku budou nejspíš moct vychutnat několik druhů piva v rustikální pivnici nebo v altánku v přilehlé zahradě. Rekonstrukci pivovaru zdržuje jen stavební povolení. Zastupitelé jsou ale nápadu naklonění. „Určitě se mi nápad moc líbí. Naváže se na historii obce a obyvatelé budou mít větší komfort," komentoval starosta obce Libor Beránek.

Majitel objektu Lukáš Roupec se k rekonstrukci příliš vyjadřovat nechtěl. „Dokud nemám stavební povolení, tak nemůžu říct, kdy přesně bychom mohli první pivo uvařit," uvedl Roupec.

Jak ale sám řekl ČTK, s výrobou piva chtěl začít už letos v létě. Stavební práce se ale protáhly. „Počítám, že investice vyjde na zhruba deset milionů korun," vyčíslil investic podnikatel. Za částku by pak měl vzniknout penzion, pivovar, moderní restaurace a rustikální pivnice.

Podle územního plánu obce je pro vydání stavebního povolení v ulici Zámecká, kde se nachází i pivovar, nejprve potřeba zpracovat územní studii. Cena studie je podle předběžných odhadů zastupitelstva obce necelých osmdesát tisíc korun. Roupec zaplatí čtyřicet tisíc korun a zbylou část doplatí obec ze svého rozpočtu.

Podle zpracovatelky studie a projektantky Jarmily Haluzové je šance na získání stavebního povolení vysoká. Jedním z důvodů vypracování studie je záplavová oblast řeky Říčky, která obcí protéká. „Původní plán záplavové oblasti byl zastaralý. Nová aktualizovaná hranice se pozemku příliš nedotýká, takže jsem majiteli objektu doporučila, ať pokračuje s plánováním přestavby," uvedla Haluzová z brněnského ateliéru Projektis.

Finální podoba dokumentace by podle projektantky měla být hotová do dvou měsíců. Pak může Roupec zažádat o stavební povolení.

Pivovarnictví má v Sokolnicích tradici už od poloviny šestnáctého století. Panský pivovar patřil k zámku hrabat Mitrovských z Mitrovic a Nemyšle. Po první světové válce ho koupil první brněnský akciový pivovar, dnešní Starobrno. V roce 1923 se zde ale pivo vařilo naposledy. Tehdejší majitel výrobu ukončil kvůli konkurenci. V místě později vznikla sladovna nebo sklad lahvového piva. V objektu ale podnikali například i stolaři.

Pivovarnictví se ale vrací nejen do Sokolnic. Minulý rok se výroba piva vrátila i do Znojma. Po šestileté pauze se tak do bývalého areálu pivovaru Hostan opět vrátili sládci.

Znojemské pivo mohou od května místní ochutnat i v pivovarské restauraci HoZpoda. „Místní jsou moc rádi, že pivovar obnovil provoz," ohodnotil provozní restaurace situaci.

Stejný investor jako v případě Znojemského piva obnovuje provoz i v Jarošovském pivovaru. „Celkově plánujeme mít čtyři až pět druhů piv. Desítku, jedenáctku, dvanáctku a speciál," uvedl již statutární ředitel Jarošovského pivovaru Miroslav Harašta.

Festival PivoTest: nová tradice v regionu

Publikováno:před rokemZdroj:Nymburský deníkAutor:Ivana Šmejdová

Na hřišti Polabanu se konal 2. ročník festivalu PivoTest Nymburk

PivoTest je poměrně novou akcí festivalového typu. Objevil se na letní scéně teprve vloni, a hned se chytil. Proto se pořadatelé v čele s Jiřím Jelínkem pustili do organizace 2. ročníku, který se uskutečnil na hřišti „starý" Polaban pod horkými paprsky sobotního slunce.

Program sliboval jak dobré pivo, tak dobrou muziku. 
Obé se naplnilo měrou vrchovatou. Určitě i proto, že organizátoři mají o PivoTestu jasnou představu:

„Zaprvé nechceme, aby to přerostlo v masovou akci, zastoupení 12, možná příště maximálně 15 pivovarů je optimální. Vybíráme menší pivovary hlavně 
z kruhu kolem Nymburka 
a podle toho, jestli nás něčím zaujmou," říká Jiří Jelínek.

Nemenší pozornost věnují pořadatelé výběru kapel. Proto se na scéně mohla objevit vedle regionálních klenotů jako Infinity například vyhledávaná Znouzectnost, legenda Krausberry nebo nezaměnitelný Václav Koubek.

Středověké pivo bych ochutnat nechtěl, říká ředitel Chmelařského institutu Žatec

Publikováno:před rokemZdroj:Rozhlas.czAutor:Patricie StrouhalováChmelařský institut

Ředitel Chmelařského institutu Žatec Josef Patzak se sice chmelem zabýval i jako výzkumník, není to ale tak, že by se napil piva a okamžitě by poznal, ze které odrůdy chmele je uvařeno. Na to je podle něho potřeba mít velmi vytříbenou chuť.

Nejznámější českou odrůdou je žatecký poloraný červeňák. „Dává pivu příjemnou hořkost, která je hladká, není tvrdá, jak říkáme, a má vyrovnané aroma,“ vysvětluje Josef Patzak. Stáří odrůdy je podle něho těžké odhadnout, ale určitě je to víc než tisíc let.

Zkusil někdy uvařit pivo tak, jak se vařilo na našem území v 8. nebo 9. století? „Já jsem to nezkoušel, ale spolupracujeme s PIVO Praha v Břevnovském klášteře a vařit středověké pivo zkoušel pan opat. Opravdu bych to asi nechtěl chutnat, protože se vaří na ohni a cedí se přes slámu,“ popisuje Patzak.

Chmel se u nás objevil v 8. nebo 9. století a podle Josefa Patzaka se rozšířil z Číny asi před milionem let velmi rychle, ale jen mezi 35. a 50. rovnoběžkou. Chmel totiž potřebuje dlouhý den, aby vykvetl. Kulturní chmely se rozšiřovaly s putováním lidí, takže se má za to, že chmel měl význam jako bylina.

V průběhu historie se měnil způsob pěstování chmele. V době neolitické revoluce se pěstoval zahradnicky, revolucí bylo pozdější použití tyčových konstrukcí, které byly nejrozvinutější v 10. až 11. století. Až v 19. století se začaly stavět lanové konstrukce dnešního typu a hodně se změnilo průmyslovou revolucí.

Co si Josef Patzak myslí o ovocných pivech, která jsou velmi oblíbená? „Je to určitý segment, kterým se pivovary snažily zachytit ten trend, že ubývá pijáků tradičního ležáku, a chtěly podchytit mladou generaci. Ale řemeslné pivovary se snaží eliminovat přidávání sirupů nebo ovocných trestí tím, že už se dnes šlechtí chmely, které mají toto aroma v sobě.“

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.26.07.2017 15:535.251/5.251