Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Japonský Asahi má zájem o byznys SABMilleru, včetně Plzeňského Prazdroje

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:E15.czAutor:ČTKPrazdroj

Japonský pivovar Asahi Group Holdings hodlá nabídnout více než 500 miliard jenů (117 miliard korun) za aktivity společnosti SABMiller ve východní Evropě, mezi které patří i Plzeňský Prazdroj. Informoval o tom japonský podnikatelský list Nikkei.

Kromě Plzeňského Prazdroje zahrnují aktivity SABMilleru určené k prodeji i polské značky Tyskie a Lech, slovenský Topvar, maďarský Dreher a rumunský Ursus. Jejich celková hodnota se podle dřívějších odhadů pohybuje mezi pěti a sedmi miliardami eur (135 až 189 miliard korun). Mezi potenciální uchazeče o tato aktiva podle médií patří také některé české investiční společnosti, například R2G a J&T.

Pivovar Asahi se již dříve dohodl na koupi některých značek pivovaru SABMiller, jako Peroni a Grolsch, za 2,55 miliardy eur (69 miliard korun). Prodej těchto značek byl rovněž podmínkou pro převzetí SABMilleru rivalem Anheuser-Busch InBev.

Uvařte si s námi domácí pivo (1. díl): Začínáme aneb Co budeme potřebovat

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:Alkoholium.czAutor:Martin Urban

Napadlo vás někdy, že byste si mohli uvařit doma pivo? Pojďte to zkusit! Předem říkám, že to není úplně triviální, ale pokud se budete držet našeho seriálu, který vás vařením krok za krokem provede, určitě to dopadne výborně. A s velkou pravděpodobností vás váš prvotní úspěch natolik nadchne, že se svému novému koníčku budete dále věnovat a rozvíjet ho. Domácí vaření piva, tzv. homebrewing, je totiž skvělé hobby.

Za sebe musím říct, že už jsem strávil doslova stovky hodin studiem technologie pivovarnictví, pročítáním charakteristik různých pivních stylů, a částečně i snahou o pochopení chemické a mikrobiologické podstaty dějů, které při výrobě piva probíhají. Stále si však připadám na začátku. A je mi jasné, že na to prozkoumat, poznat a pochopit všechno mi ani jeden život nestačí. Nelekejte se ale! Takovýto „geek“ přístup rozhodně není podmínkou – skvělá piva může vařit i domácí pivovarník, který zná jen nezbytné technologické základy, má dostatečnou úctu k řemeslu, cit a pečlivost. Zkrátka v homebrewingu se může najít téměř každý. Stačí začít – a my právě začínáme!

Ambicí seriálu není sepsat učebnici a zmapovat celý obor domácího pivovarnictví – od výpočtu receptů, přes různé varianty technologických postupů, po specifika vaření rozličných pivních stylů (to vše najdete v knize Pivařka, která vyjde na jaře roku 2017). Bude se spíše jednat o takový „quick win“ návod – a to jak si ze základních surovin (sladu, vody, chmele, kvasnic) doma uvařit svrchně kvašené pivo populárního stylu American Pale Ale (tzv. APA). Budeme vycházet z konkrétního receptu cíleného na cca 20 l hotového piva a na něm názorně demonstrovat jednu z cest jak při vaření postupovat. Rozhodně přitom netvrdím, že to bude cesta jediná správná – postupů, jak dosáhnout zdařilého výsledku je celá řada.

Jaké tedy budeme potřebovat vybavení?
Je mi jasné, že málokterý začátečník, který se teprve chystá na svoji první várku piva, bude ochoten investovat ihned nemalé částky a kutilské úsilí do vybavení jakou jsou například elektrické míchadlo, lednice s externím termostatem pro řízené kvašení, ani si hned nebude pořizovat KEG sudy, protitlakou stáčečku a bombu s CO2. Je však vybavení, bez kterého se neobejdete, anebo byste se sice možná teoreticky obešli, ale byli byste pak tím pověstným dřevorubec, který jde kácet strom pilníkem na nehty. Asi se mu to nakonec podaří „upižlat“, ale bude při tom strašně nadávat a výsledek stejně nebude takový, jako kdyby použil, když už ne motorovou, tak alespoň klasickou pilu.

Některé z vybavení již určitě máte doma, jiné budete muset vyrobit nebo dokoupit – část např. v hobbymarketu, část ve specializovaných domovarnických obchodech či e-shopech.

Velký hrnec
Minimálně o 1/3 větší než zamýšlený objem finálního piva. Pro běžné domovarnické várky o objemu cca 20 l hotového piva nedoporučuji menší hrnec než 30 l. Hrnec by měl být pokud možno stejně vysoký jako široký, nebo vyšší. Pozinkovaný zavařovací hrnec není vhodnou volbou. Doporučuji alespoň smalt, ideálně nerez.
Dlouhá měchačka

Nebo dvě – jedna dřevěná na míchání horkého díla a druhá plastová (nebo nerezová – zkrátka desinfikovatelná) na míchání ve sterilní fázi procesu.

Ohřev
Počítejte s potřebným výkonem minimálně 1 kW/10 l. Oblíbenou alternativou k vaření na sporáku jsou varné stolice na propan butan.

Pár dalších hrnců co doma najdete
O celkovém objemu cca 15 l. Poslouží k ohřevu tzv. vyslazovací vody. Samozřejmě si pro tento účel můžete hned pořídit další velký hrnec, případně vám jako „bojler“ skvěle poslouží elektrický zavařovací hrnec. Pro začátek si ale hravě vystačíte s tím, co doma máte. Při ohřevu si v případě nedostatku místa na plotně můžete na tomto místě pomoci třeba rychlovarnou konvicí.

Hadička
Z průhledného potravinářského plastu, nebo ještě lépe silikonová – ta bude inertní i při vyšších teplotách. Osvědčil se mi průměr 10/12 mm. Když si ji objednáte 2 m, určitě se vám neztratí.

Scezovačka
To je věc, kterou doma nemáte a věřte mi, že kuchyňským cedníkem ji nahradíte jen za cenu spousty nadávek, ztraceného času, ulepené kuchyně a možná i vad finálního piva. Zakoupitelným řešením je (profesionální) falešné dno/děrovaný plech. Jeho technologickým ekvivalentem pak může být doma vyrobená tzv. dvoukýblová scezovačka. Považuji ji však za překonanou variantu. Lépe a radostněji se vám bude scezovat za pomoci tzv. manifoldu, který jednoznačně doporučuji. Návody na výrobu těchto instrumentů najdete na internetu, případně se na mne bez ostychu obraťte, rád vás navedu.

Chladič a přípojné hadice na vodovodní řad
Dá se chladit ve vaně, nebo v zimních měsících ve sněhu, ale s chladičem vám to půjde rychleji (a jak se později dočtete rychlost zchlazení je pro kvalitu výsledného piva důležitá). Já si svůj spirálový chladič jednoduše vyrobil z 10 m měkké měkké trubky o průměru 12 mm, kterou jsem namotal na odpadní trubku. Alternativou pro nekutily může být koupě nerezového šneku z pivního chlazení. Nerez je inertní, tedy pro potravinářské účely vhodnější. Nicméně pokud se někde dočtete, že je měď pro vaření piva nevhodná, směle to ignorujte – povrchové oxidy se sice uvolňují do roztoku, ale vzniklé koncentrace jsou za obvyklých podmínek absolutně zdraví neškodné. Pozor pouze na zelenou měděnku – ta se vám však na vašem náčiní, které používáte a které neleží dlouhou dobu ladem, nejspíše nikdy neobjeví.

Kvasná nádoba s víkem
Na tomto místě můžete použít nerezový hrnec s poklicí nebo třeba nádobu na barvy z hobbymarketu, která je z potravinářského plastu (hledejte symbol skleničky a vidličky). Objem opět o 1/3 větší než objem finálního piva. Variantou kvasné nádoby je též carboy/demižon. Kvasnou nádobu si z vnějšku ocejchujte fixou ať máte přehled o objemu. V případě hrnce si ocejchujte vařečku nebo nějakou (desinfikovatelnou) tyčku.

Kvasná zátka s těsněním
Obzvláště začátečníci by se dle mého názoru měli z anti-kontaminačních důvodů vyhnout tzv. otevřenému kvašení a kvasit v uzavřené nádobě. Pokud použijete hrnec s poklicí, tak kvasnou zátku samozřejmě nepotřebujete. Pokud však použijete plastovou nádobu z hobbymarketu s hermeticky uzavíratelným víkem nebo demižon, tak je kvasná zátka nezbytností. Kvasná zátka uzavře prostor kvasné nádoby a zároveň dovolí oxidu uhličitému, který při kvašení vzniká, aby odcházel ven a v nádobě tak nevznikal přetlak. Navíc budete mít skrze pozorování unikajících bublinek přehled o intenzitě kvašení.

Stáčecí/odkládací/pomocná nádoba s dolní výpustí
Opět nádoba na barvy z hobbymarketu, do jejíž spodní části přiděláte plastový vypouštěcí ventil (dostupný v domovarnických e-shopech). Pokud se navzdor mému doporučení rozhodnete, že půjdete cestou scezování dvoukýblovou scezovačkou, tak si tuto nádobu už do nákupního seznamu nedávejte – už ji tam totiž máte.

Stáčeč
Stáčecí sifon, který umožňuje pohodlné stáčení do lahví „odspodu“ a tím snižuje pěnivost piva při stáčení. K dostání je ve většině homebrew obchodů.

Teploměr
Ideálně s rozsahem 0-100 °C.

Cukroměr/hustoměr a odměrný válec
Na určení stupňovitosti. Rozsah volte v rozmezí 0-20° Plato, resp. 1000 -1080 kg/m3.

Lugolův roztok, případně iodisol
Seženete nebo si necháte namíchat v lékárně. Poslouží nám k tzv. jodové zkoušce zcukření.

Váha
Ať už digitální nebo třeba analogová poštovní váha na dopisy s přesností na gramy.

Kádinka, baňka nebo klidně jen sklenička
O objemu cca 3 dl na rehydrataci kvasnic a alobal na přikrytí.

Džbánek/odměrka
Z potravinářského plastu o objemu 1 nebo 2 l, případně klidně oba. Pořídíte za pár korun v každém větším supermarketu.

Skleněné pivní lahve s patentním uzávěrem nebo pivní PETky
Samozřejmě si ale můžete hned pořídit zátkovačku na korunkové uzávěry a používat klasické (pro jistotu raději tlustostěnné NRW) pivní lahve, případně sektové lahve.

Sanitační prostředky
Z ekologického i ekonomického hlediska doporučuji perkarbonát sodný, případně též jeho „urychlovač“ TAED (pokud dopřejete sanitaci dostatečný čas a/nebo teplotu, tak to ale není nezbytné – já ho nepoužívám). Gumové rukavice se při práci s touto „chemií“ budou určitě hodit.

…a na závěr: Sešit a propiska
Abyste si mohli vést záznam o průběhu vaření, naměřených objemech a hodnotách stupňovitosti. Možná se teď trochu smějete, ale doopravdy to považuji za velice důležité – zpětná analýza a s ní spojené poznání parametrů vlastní „varny“, vám pak mj. pomůže dosahovat ve vašich dalších várkách plánované stupňovitosti piva, přizpůsobovat cizí recepty vašemu vybavení nebo vytvářet recepty vlastní.

Počet minipivovarů se ztrojnásobí, budou ale i krachovat

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:Týden.czAutor:ČTK

Počet minipivovarů v Česku by se měl podle odhadů expertů z oboru do pěti let zvýšit ze současných 350 na 800 až 1000. Přitom pět let staré odhady Českomoravského svazu minipivovarů hovořily o počtu maximálně 250 restauračních výroben. Spolu s chuťovou pestrostí tomu nahrává i to, že lidé více vyhledávají malé výrobce potravin, protože jim více věří, řekl plzeňský pivovarský expert a spolumajitel firmy na stavbu a provoz pivovarů Josef Krýsl.

"Podle toho, jak se situace vyvíjí, a když to vezmeme na počet obyvatel, na plochu a spotřebu, tak to zřejmě naroste na 800 až 1000 minipivovarů," řekl Krýsl. V USA jejich počet roste od roku 1976 a v posledních pěti letech jich tam vzniká zhruba 1000 ročně.

"Do pěti let u nás vyroste do tisícovky minipivovarů, které ještě Česká republika vstřebá. Nicméně od takových 600, což by mělo být tak za tři roky, začnou krachovat a pak se trh bude tříbit, ale počet pořád poroste," uvedl Tomáš Maier z katedry ekonomiky Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze. Hlavními důvody krachů budou horší kvalita některých piv a sílící konkurence.

V nákladech podle Maiera mezi minipivovary takový rozdíl nebude. Nejlepší restaurační pivovary jsou v pondělí schopné dosáhnout návratnosti investic za šest let. V průměru je to ale kolem osmi let, pokud mají schopné vedení, dodal Maier.

"Pořád počet roste a poroste. Je tu spousta nadšenců," řekl výrobní ředitel Pivovarů Lobkowicz Jiří Faměra. Některé pivovary porostou, jiné zaniknou. U malých pivovarů zatím tolik nerozhoduje cena piva. Věřím, že snad to bude o té kvalitě, dodal.

"Když jsem se bavil s výrobci zařízení, tak minimálně letos a příští rok ta vlna ještě o malinko poskočí a dojde minimálně k číslu 500. Potenciál růstu i trhu tady je a s osvětou i s tím, že i velké pivovary vaří svrchně kvašená piva, tak povědomost konzumentů o pivu stoupá," řekl viceprezident svazu minipivovarů Jan Kočka. V ČR už se objevují rarity jako spontánně kvašená piva, takzvaná barel-aged zrající v dřevěných sudech i kyselá piva. Pořád jde přicházet s něčím novým, doplnil Kočka. Základem ale podle něj nadále bude ležák, tradiční české spodně kvašené pivo.

"Naše firma minipivovary pořád staví, máme hodně zakázek i na příští rok," řekl Petr Krýsl z plzeňské firmy Joe's Garage Beer. Neví o nikom, kdo by kvůli špatnému pivu či malé návštěvnosti zkrachoval. Zatím pouze kvůli špatně ekonomicky postavenému projektu. "Pokud by dnes pivovar dělal jen tragická piva, tak skončí. Není problém ujet dvacet kilometrů do jiného," řekl Kočka. Dlouhodobě ale nemohou vedle sebe existovat ve dvacetitisícových městech čtyři minipivovary, míní.

Zavedení výroby piva v restauraci přijde na čtyři až šest milionů korun, záleží na stavebních úpravách. Podle Kočky se budou objevovat také dražší projekty na výrobu několik tisíc hektolitrů piva ročně s lahvárnami a porostou i malí, kteří to dělají dobře.

Začíná Prague Beer Week 2016

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:Regiony24.czAutor:Šárka Vávrová

Tak jako Milán, Paříž a konečně i Praha maji svůj každoroční týden módy, Fashion Week, zaslouží si Praha svůj Beer Week - týdenní oslavu craft piva, pivní kultury a české pivní tradice napříč pivovary, pivotékami, restauracemi, bary ... a celou komunitou milovníků dobrého piva.

V pondělí 3. října 2016 odstartoval nultý ročník Prague Beer Week a potrvá až do neděle 9.. V průběhu těchto dnů proběhne několik mikroeventů a také oficiální závěrečná akce Grand Finále.

Creme de la Creme Prague
Vyhlášená pražská zmrzlinárna Creme de la Creme a její majitel a šéfzmrzlinář v jedné osobě Honza Hochsteiger alias pan Zmrzlinka připravují dva zcela nové druhy zmrzliny z piv Cream Porter a Orange IPA od plzeňského Pivovaru Raven. K ochutnání budou v průběhu Prague Beer Week přímo v Creme de la Creme v Husově 12 na Praze 1.

Bonvivant´s CTC Pražský bar Bonvivant´s CTC v klidné části Starého Města je koncipován po vzoru starých lokálů jako celodenní instituce - nejen místo na klasický cocktail ve večerních hodinách, ale i oběd s nápadem, desert či káva během odpoledne. Jeho majitel a uznávaný barman se zahraniční praxí, Eduard Ondráček, pro vás společně s pivovarem Two Tales nachystal dva speciální pivní koktejly, které budou během celého Prague Beer Week ve speciální nabídce přímo v baru Bonvivant´s CTC.

Velvet Bakery Prague
Denisa a Daniela z Velvet Bakery Prague upečou opravdu luxusní pivní cupcaky z černého piva a piva typu Ale z Rodinného pivovaru Zichovec. Pokud máte rádi netradiční a poctivé dezerty, obě majitelky budou i se svými cupcakovými speciály na Prague Beer Week Grand Finále.

BeerGeek Bar
V BeerGeeku milují craft - řemeslná piva z minipivovarů, pivo pijí každý den, vaří vlastní pivo pod značkou BeerLab a vybírají ta nejlepší piva do svého baru. Na 32 pípách tady mají tu největší nabídku českých I zahraničních řemeslných piv. V průběhu Prague Beer Week jsou v BeerGeek baru nachystány dvě akce – oslava 2. narozenin baru v pondělí 3.10. a Sour Times alias pocta “kyseláčům” ve středu 5.10..

Grand Finále
Veká ofiální závěrečná akce, Prague Beer Week Grand Finále, proběhne 7. a 8. října v pražské Radlické kulturní sportovně (www.kulturnisportovna.cz). Na této dvoudenní degustační akci budou čepována piva z patnácti pečlivě vybraných lokálních, českých ale i zahraničních pivovarů a to výhradně do pivních degustačních skleniček. Těšit se tak můžete na opravdové pivní delikatesy a možnost ochutnat různé pivní styly za přítomnosti sládků, majitelů pivovarů a dalších odborníků. Grand Finále bude přehlídkou toho nejlepšího a to pro odbornou, ale i laickou veřejnost, kterou spojuje obliba až posedlost dobrým pivem.

Degustační sklenice
Degustační sklenice Teku byla vyvinuta v Itálii v roce 2006 panem Teo Musso, který je vrchním sládkem řemeslného pivovaru Birra Baladin v Turíně, a panem Kuaskem, pivním senzorickým specialistou. Název Teku je jednoduchá zkratka, která je vytvořena z prvních dvou písmen v jejich jménech. K jejich počinu vedl jednoduchý důvod: zlepšit zážitek z pití řemeslného piva. Sklenice jsou vyrobené německou firmou Rastal, která patří k nejlepším výrobcům dekorovaného skla na světě. Jejich tvar je velmi unikátní, křivky skla krásně uvolňují aroma a chuť piva, což je ideální pro degustátory a milovníky řemeslného piva. A to je důvod, proč tato degustační sklenice bude doprovázet Prague Beer Week Grand Finále.

Po rekordním roce výroba piva znovu vzrostla o tři procenta

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:Deník.czAutor:ČTK

Výroba piva v Česku od začátku letošního roku do konce srpna meziročně stoupla o 3 %. O 2 % se zvýšil výstav piva pro český trh, export vzrostl o 6 %. Údaje dnes poskytl Český svaz pivovarů a sladoven (ČSPS).

V roce 2015 byla přitom výroba piva v ČR rekordní, za celý rok činila téměř 20,1 milionu hektolitrů, meziročně o 2,2 % více.

Stále ve větší oblibě jsou ležáky, zájem roste i o nealkoholická piva
"Osmiprocentní nárůst ležáků na tuzemském trhu potvrzuje, že tento trend, který začal v roce 2007, nadále pokračuje a vzrůstá obliba ležáků na úkor výčepních piv," uvedl dnes předseda představenstva svazu František Šámal. O šest procent vzrostla produkce nealkoholických piv. Klesá naopak popularita takzvaných pivních mixů, které spadly o 17 %.

Lidé mají stále radši piva v plechovkách
Jejich produkce vzrostla o 18 %, u PET lahví o 4 % a ve skleněných lahvích o 2 %. Naopak se nedaří zvrátit trend, kdy lidé chodí méně do restaurací a pijí pivo spíše doma.

O 2 % klesla výroba sudového piva. Pivovary se trend odlivu hostů z restaurací snaží zvrátit speciálními akcemi. Například v minulém týdnu se uskutečnily Dny českého piva, kdy 6000 restaurací a hospod nabízelo speciály a pivní menu.

Loňský rekordní vývoz vzrostl meziročně o 13,3 % na 4,14 milionu hektolitrů. Na domácí trh šlo o 0,2 % méně, výstav včetně nealkoholického piva činil 16,25 milionu hektolitrů.

Domácí spotřeba na hlavu klesla o litr na 143 litrů, stále však byla nejvyšší na světě.

Minipivovarů může být v Česku do pěti let až tisícovka. Budou ale krachovat

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:E15.czAutor:ČTK

Počet minipivovarů v Česku by se měl podle odhadů expertů z oboru do pěti let zvýšit ze současných 350 na 800 až 1000. Přitom pět let staré odhady Českomoravského svazu minipivovarů hovořily o počtu maximálně 250 restauračních výroben. Spolu s chuťovou pestrostí tomu nahrává i to, že lidé více vyhledávají malé výrobce potravin, protože jim více věří.

"Podle toho, jak se situace vyvíjí, a když to vezmeme na počet obyvatel, na plochu a spotřebu, tak to zřejmě naroste na 800 až 1000 minipivovarů," řekl plzeňský pivovarský expert a spolumajitel firmy na stavbu a provoz pivovarů Josef Krýsl. V USA jejich počet roste od roku 1976 a v posledních pěti letech jich tam vzniká zhruba tisícovka ročně.

"Do pěti let u nás vyroste do tisícovky minipivovarů, které ještě Česká republika vstřebá. Nicméně od takových 600, což by mělo být tak za tři roky, začnou krachovat a pak se trh bude tříbit, ale počet pořád poroste," uvedl Tomáš Maier z katedry ekonomiky Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze. Hlavními důvody krachů budou horší kvalita některých piv a sílící konkurence.

V nákladech podle Maiera mezi minipivovary takový rozdíl nebude. Nejlepší restaurační pivovary jsou dnes schopné dosáhnout návratnosti investic za šest let. V průměru je to ale kolem osmi let, pokud mají schopné vedení, dodal Maier.

"Pořád počet roste a poroste. Je tu spousta nadšenců," řekl výrobní ředitel Pivovarů Lobkowicz Jiří Faměra. Některé pivovary porostou, jiné zaniknou. U malých pivovarů zatím tolik nerozhoduje cena piva. "Věřím, že snad to bude o té kvalitě," dodal Faměra.

"Když jsem se bavil s výrobci zařízení, tak minimálně letos a příští rok ta vlna ještě o malinko poskočí a dojde minimálně k číslu 500. Potenciál růstu i trhu tady je a s osvětou i s tím, že i velké pivovary vaří svrchně kvašená piva, tak povědomost konzumentů o pivu stoupá," řekl viceprezident svazu minipivovarů Jan Kočka.

V Česku se už objevují rarity jako spontánně kvašená piva, takzvaná barel-aged zrající v dřevěných sudech i kyselá piva. Pořád jde přicházet s něčím novým, doplnil Kočka. Základem ale podle něj nadále bude ležák, tradiční české spodně kvašené pivo.

"Naše firma minipivovary pořád staví, máme hodně zakázek i na příští rok," řekl Petr Krýsl z plzeňské firmy Joe's Garage Beer. Neví o nikom, kdo by kvůli špatnému pivu či malé návštěvnosti zkrachoval. Zatím pouze kvůli špatně ekonomicky postavenému projektu.

"Pokud by dnes pivovar dělal jen tragická piva, tak skončí. Není problém ujet 20 kilometrů do jiného," řekl Kočka. Dlouhodobě ale nemohou vedle sebe existovat ve dvacetitisícových městech čtyři minipivovary, míní.

Zavedení výroby piva v restauraci přijde na čtyři až šest milionů korun, záleží na stavebních úpravách. Podle Kočky se budou objevovat také dražší projekty na výrobu několik tisíc hektolitrů piva ročně s lahvárnami a porostou i malí, kteří to dělají dobře.

Po rekordním roce výroba piva znovu vzrostla o tři procenta

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:České novinyAutor:ČTK

Výroba piva v Česku od začátku letošního roku do konce srpna meziročně stoupla o tři procenta. O dvě procenta se zvýšil výstav piva pro český trh, export vzrostl o šest procent. Údaje dnes poskytl Český svaz pivovarů a sladoven (ČSPS). Absolutní data svaz neuvedl. V roce 2015 byla přitom výroba piva v ČR rekordní, za celý rok činila téměř 20,1 milionu hektolitrů, meziročně o 2,2 procenta více.

Stále ve větší oblibě jsou ležáky, zájem roste i o nealkoholická piva. "Osmiprocentní nárůst ležáků na tuzemském trhu potvrzuje, že tento trend, který začal v roce 2007, nadále pokračuje a vzrůstá obliba ležáků na úkor výčepních piv," uvedl dnes předseda představenstva svazu František Šámal. O šest procent vzrostla produkce nealkoholických piv. Klesá naopak popularitu takzvaných pivních mixů, které spadly o 17 procent.

Lidé mají stále radši piva v plechovkách, jejich produkce vzrostla o 18 procent, u PET lahví o čtyři procenta a ve skleněných lahvích o dvě procenta. Naopak se nedaří zvrátit trend, kdy lidé chodí méně do restaurací a pijí pivo spíše doma. O dvě procenta klesla výroba sudového piva. Pivovary se trend odlivu hostů z restaurací snaží zvrátit speciálními akcemi. Například v minulém týdnu se uskutečnily Dny českého piva, kdy 6000 restaurací a hospod nabízelo speciály a pivní menu.

V tomto týdnu se zase uskuteční například Prague Beer Week, který zakončí degustace čepovaných piv z 15 pivovarů v pražských Radlicích.

Loňský rekordní vývoz vzrostl meziročně o 13,3 procenta na 4,14 milionu hektolitrů. Na domácí trh šlo o 0,2 procenta méně, výstav včetně nealkoholického piva činil 16,25 milionu hektolitrů. Domácí spotřeba na hlavu klesla o litr na 143 litrů, stále však byla nejvyšší na světě.

Českých minipivovarů bude do pěti let až tisíc. Některé však zkrachují

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:ČTK

Počet minipivovarů v Česku by se měl podle odhadů expertů z oboru do pěti let zvýšit ze současných 350 na 800 až 1 000. Přitom pět let staré odhady Českomoravského svazu minipivovarů hovořily o počtu maximálně 250 restauračních výroben.

Spolu s chuťovou pestrostí tomu nahrává i to, že lidé více vyhledávají malé výrobce potravin, protože jim více věří, řekl plzeňský pivovarský expert a spolumajitel firmy na stavbu a provoz pivovarů Josef Krýsl.

„Podle toho, jak se situace vyvíjí, a když to vezmeme na počet obyvatel, na plochu a spotřebu, tak to zřejmě naroste na 800 až 1 000 minipivovarů,“ řekl Krýsl. V USA jejich počet roste od roku 1976 a v posledních pěti letech jich tam vzniká zhruba 1 000 ročně.

Minipivovary čekají i krachy
„Do pěti let u nás vyroste do tisícovky minipivovarů, které ještě Česká republika vstřebá. Nicméně od takových 600, což by mělo být tak za tři roky, začnou krachovat a pak se trh bude tříbit, ale počet pořád poroste,“ uvedl Tomáš Maier z katedry ekonomiky Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze. Hlavními důvody krachů budou horší kvalita některých piv a sílící konkurence.

V nákladech podle Maiera mezi minipivovary takový rozdíl nebude. Nejlepší restaurační pivovary jsou dnes schopné dosáhnout návratnosti investic za šest let. V průměru je to ale kolem osmi let, pokud mají schopné vedení, dodal Maier.

„Pořád počet roste a poroste. Je tu spousta nadšenců,“ řekl výrobní ředitel Pivovarů Lobkowicz Jiří Faměra. Některé pivovary porostou, jiné zaniknou. U malých pivovarů zatím tolik nerozhoduje cena piva. Věřím, že snad to bude o té kvalitě, dodal.

Spontánně kvašená piva i barel-aged
„Když jsem se bavil s výrobci zařízení, tak minimálně letos a příští rok ta vlna ještě o malinko poskočí a dojde minimálně k číslu 500. Potenciál růstu i trhu tady je a s osvětou i s tím, že i velké pivovary vaří svrchně kvašená piva, tak povědomost konzumentů o pivu stoupá,“ řekl viceprezident svazu minipivovarů Jan Kočka.

V ČR už se objevují rarity jako spontánně kvašená piva, takzvaná barel-aged zrající v dřevěných sudech i kyselá piva. Pořád jde přicházet s něčím novým, doplnil Kočka. Základem ale podle něj nadále bude ležák, tradiční české spodně kvašené pivo.

„Naše firma minipivovary pořád staví, máme hodně zakázek i na příští rok,“ řekl Petr Krýsl z plzeňské firmy Joe’s Garage Beer. Neví o nikom, kdo by kvůli špatnému pivu či malé návštěvnosti zkrachoval. Zatím pouze kvůli špatně ekonomicky postavenému projektu. „Pokud by dnes pivovar dělal jen tragická piva, tak skončí. Není problém ujet 20 kilometrů do jiného,“ řekl Kočka. Dlouhodobě ale nemohou vedle sebe existovat ve dvacetitisícových městech čtyři minipivovary, míní.

Zavedení výroby piva v restauraci přijde na čtyři až šest milionů korun, záleží na stavebních úpravách. Podle Kočky se budou objevovat také dražší projekty na výrobu několik tisíc hektolitrů piva ročně s lahvárnami a porostou i malí, kteří to dělají dobře.

Na letošním Pilsner Festu vypili lidé 50 tisíc litrů piva

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:Plzeňský deníkAutor:Miroslava TolarováPrazdroj

Oslavě uvaření první várky plzeňského piva přálo v sobotu počasí a plzeňský pivovar navštívilo více než 50 tisíc lidí.

Koncerty kapel, společný přípitek, prohlídky pivovaru či ochutnávky plzeňských restaurací - tak vypadala oslava 174. narozenin Pilsner Urquell. Celkem se načepovalo více než 100 tisíc půllitrů ležáku a dalších plzeňských piv. V symbolických 18:42 hodin (roku 1842 opustila pivovar první várka piva) narazil sládek Václav Berka speciální dřevěný sud o objemu 174 litrů a hned poté se konal hromadný přípitek. Pilsner Fest odstartoval další oslavvy po celé republice. Výročí se bude slavit až do listopadu ve stovkách hospod, regionální oslavy skončí 11. listopadu znovu v Plzni.

Reportáž z akce
Pilsner Fest je čím dál oblíbenější. Člověk si ale musí pořádně vybrat, kdy do pivovaru vyrazí a jak dlouho se zdrží.

☛ sobota 11 hodin – Všude je zatím klídek, restaurace už vybalují své nabídky. Nejlepší čas si celý areál projít bez tlačenice a zorientovat se. Lidí tu zatím příliš není, fronty žádné.
☛ 13 hodin – Ti, kteří dorazili na kapelu Čechomor, si užili. Sluníčko pálí, je horko a část lidí mizí domů.
☛ 15 hodin – Nejvyšší čas projít si bez dlouhého čekání nabídku stánků a restaurací. Na menu převládají burgery – s jehněčím, hovězím, pálivé, šťavnaté. Cena? Většinou kolem 120 korun. Lidí výrazně přibývá a začíná kličkovaná.
☛ 17 hodin – V tuhle chvíli začíná to pravé peklo. Při koncertu Báry Polákové před pivovarem není nikde k hnutí. Lidé stojí namačkaní jako sardinky a běda, když se někdo potřebuje kamkoli přemístit.
☛ 18 hodin – Areál opouštějí i poslední rodiny s dětmi. A není divu, v areálu už není k hnutí a kvůli všudypřítomným davům není snadné se v pivovaru vyznat. Lidé se baví nejen u hlavních dvou scén, ale i u doprovodného programu ve stanech. „Chodíme sem pravidelně, ale těch lidí je tu čím dál víc a to mě nebaví. Stejně ale přijdeme za rok zase," říká Plzeňan s kelímkem v ruce. Fronty u stánků (zejména na pivo) čítají zpravidla více než patnáct čekajících.
☛ 18:42 hodin – Slavnostní přípitek! Kdo nemá plechovku, připíjí kelímkem. Naražení sudu i přípitek je přenášen na obrazovky.
☛ 19 hodin – Fanoušky rozpaluje Meky Žbirka, koncentrace lidí je zřejmě na svém maximu. Na hlavní pivovarskou bránu je promítán videomapping.
☛ 20 hodin – Přesunout se mezi pódii (od Mekyho na Chinaski) je problém.
☛ 23 hodin – Lidí výrazně ubylo, párty ale pokračuje do jedné hodiny v noci.
☛ neděle 5 hodin – Ulice U Prazdroje se znovu otevírá autům. Tak zase za rok, tentokrát při 175. výročí

Letošní Pilsner Fest přivítal více než 50 000 návštěvníků

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:Plzeň.czPrazdroj

Pilsner Fest, oslava připomínající uvaření první várky piva Pilsner Urquell před 174 lety, přilákal v sobotu 1. října do plzeňského pivovaru více než 50 000 návštěvníků. Na narozeninové oslavě se načepovalo více než 100 000 půllitrů zlatého ležáku i dalších plzeňských piv. Fest zároveň odstartoval oslavy po celé České republice.

Více než 50 000 častníků oslavilo společně v sobotu 1. října 174. výročí uvaření první várky spodně kvašeného ležáku Pilsner Urquell. Plzeň ožila tradičním Pilsner Festem, kde si návštěvníci mohli vychutnat nejen nefiltrované plzeňské pivo, ale i kvalitní gastronomii, hudební program nebo účast zajímavých osobností, které uchovávají tradiční pivovarská řemesla a už po generace dělají plzeňský ležák tím, čím je. V průběhu narozeninového dne se načepovalo více než 100 000 půllitrů piv.

Nejdůležitější chvílí Pilsner Festu se stal čas 18:42, kdy se odehrál v areálu pivovaru slavnostní narozeninový přípitek. Připomněl symbolicky rok 1842, kdy spatřila světlo světa vůbec první várka slavného originálu. Plzeňský sládek Václav Berka narazil v tento okamžik speciální dřevěný sud o objemu 174 litrů a generální ředitel Paolo Lanzarotti, primátor města Plzně Martin Zrzavecký a další hosté si pak připili společně s tisící přítomných milovníků plzeňského piva na jeho počest.

„Velice nás těší, že se počet fanoušků plzeňského piva a tím i účastníků narozeninového Pilsner Festu každým rokem zvyšuje. Účast všech gratulantů je pro nás velkou motivací a dokazuje nám, jak si lidé značky Pilsner Urquell cení a že jsou jí věrní,“ komentuje hojnou účast festivalu Stanislav Pekárek, senior brand manažer značky Pilsner Urquell.

Oslava 174. narozenin piva Pilsner Urquell však Pilsner Festem nekončí. Ten odstartoval další místní oslavy po celé republice. Historické výročí se bude slavit až do listopadu ve stovkách hospod, kde budou moci všichni návštěvníci ochutnat autentický Pilsner Urquell v jeho nefiltrované podobě. Navíc více než 30 vybraných provozoven ve 12 krajských městech ožije dobovou pivní atmosférou, kam nefiltrovaný ležák v ručně vyráběném dubovém sudu doveze vždy plzeňská formanka Jana Šůsová, která ještě dnes aktivně rozváží na svém koňském povozu pivo do několika plzeňských hospod. Udržuje tak rodinnou tradici formanského řemesla. Dřevěný sud z jejího povozu pak na každé zastávce narazí plzeňský sládek a slavnostního proslovu se ujme historická postava Josefa Grolla, zakladatele piva plzeňského typu. Pivo budou po hospodě roznášet pravé šenkýřky a o zábavu a dobrou náladu se postará hudební kapela.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.26.07.2017 15:535.251/5.251