Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Pivní revoluce teprve přijde, vzkazují z Havířova „Štajgr s Bulačem“

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:Magazín PatriotAutor:Tomáš SvobodaSlezský

Rozvoj minipivovarů v našem regionu pokračuje. Jen za poslední tři roky se jejich počet zdvojnásobil a blíží se k ještě nedávno jen těžko uvěřitelným čtyřem desítkám. Magazín PATRIOT se rozhodl je mapovat prostřednictvím seriálu, který, jak věříme, bude pro čtenáře objevnou cestou za poznáním historické tradice i současnosti pivovarnictví v Moravskoslezském kraji.

Havířovský hostinec „U Balona“ býval díky svému výčepnímu dlouhé roky vnímán jako místo, kde je host pánem a je o něj až mateřsky postaráno. Snad i proto se jej Martin Balon, který však není se svým předchůdcem v rodinné přízni, ujal s podobnou vizí. A tak není divu, že jedním z jeho hlavních cílů bylo hned od počátku, který se datuje do roku 2010, postavení vlastního minipivovaru.

Nabídnout lidem něco opravdu nového formou tradičně vařených piv, to však není proces uskutečnitelný lusknutím prstu. Jelikož nebyl z oboru, musel si nejprve projít provozem hostince jako takového. Až poté se definitivně rozhodl, že na místě, které bylo postaveno už v roce 1911 spolkem občanů Bludovic, realizuje sen o pivu vlastní výroby.

„K tomu došlo až v létě 2014, kdy jsme otevřeli pivovar s tím, že budeme vařit vlastní pivo čistě pro naši hospodu. Rodilo se to pomaličku, i když nápad přišel rychle. Zvažovali jsme, zda pivovar k hostinci přistavět nebo ho udělat ve sklepních prostorách,“ dává se Balon do vysvětlování okolností vzniku dnešního Slezského pivovaru.

Zvítězila druhá varianta, díky které nakonec mají zejména zvídaví lidé možnost dívat se přes okno z interiéru hostince přímo do varny a vidět tak ruční práci při výrobě piva. Technologii se jim podařilo umístit do sklepních prostor přesně na míru. Pak už zbývalo „jen“ sehnat zkušeného sládka, se kterým se shodli na recepturách, a mohlo se začít.

„Myslím si, že většina lidí naši snahu přijala s povděkem. Nechtěli jsme nic podcenit, a tak jsme hned na začátku měli tři piva na čepu. Pak jsme šli dál a zkoušeli různé speciály, nejdříve vánoční a silnější piva, nejprve spodně kvašená s dlouhým ležením. Od letošního roku jsme přešli i k svrchně kvašeným,“ popisuje postupný vývoj majitel havířovského minipivovaru.

Štajgr a Bulač? Přišlo jim fér přiznat, odkud jsou
Přestože je Havířov docela velké město, pivní scéna je v něm spíše konzervativní, což ale obecně platí pro celý náš kraj. Malé pivovary sice každým rokem sbírají více a více zkušeností, ale většina z nich jsou ryzí průkopníci, kteří teprve zjišťují, jak vůbec bude jejich „byznys“ fungovat.

Proto je sympatické, že se náš průvodce nebál vsadit na regionální rázovitost, kterou promítl do názvů piv. Drží se hornické tradice, která je sice kvůli ekonomickým problémům na ústupu, ale síla nostalgie lidi pořád oslovuje.

„Dumali jsme nad názvy dlouho a jediné, co nám z toho vycházelo, byla úcta k hornické tradici, která tady přes stovku let existuje. Přišlo nám fér přiznat, že jsme odsud. Už kvůli lidem, bývalým nebo současným horníkům, kteří k nám chodí,“ říká Balon, proč se to v jeho pivovaru, razícím heslo „Bo fajne pivo“, jen hemží slangem známým z šachet.

„Začali jsme dvanáctkou Štajgrem a desítkou Bulačem, čímž jsme lidem rozzářili úsměv na tváři. Kdo nevěděl, co to znamená, měl na pivní kartě popisek. Chlapy to opravdu rozesmálo a pobavilo. U černého piva to pak byla přirozeně Štola, no a naše čtvrté stálé pivo je třináctka polotmavá neboli Hajcman. Jelikož se to líbí, chceme v tom dál pokračovat,“ přiznává havířovský pivovarník, že i další názvy jako Hever, Bijok nebo Robka si lidé prostě zapamatují.

A to včetně těch přespolních, kdy asi nemusíme připomínat, že z pohraničí Polska se rekrutuje mnoho pivních turistů, kteří vzhledem k jazykové blízkosti velmi dobře vědí, co že se to v Havířově čepuje.

Pivní revoluce je teprve před námi
Ale teď se ještě vraťme ke speciálům, které Slezský pivovar připravuje v rámci své celoroční nabídky. To, že jejím hlavním tahounem je klasický ležák Štajgr, asi nikoho šokovat nebude, a proto nás bude zajímat právě pohled na další druhy piv.

„U nás je momentálně na čepu čtrnáctka Red Ale, patnáctka polotmavá Bijok, což je pivo německého typu, a také ještě svrchně kvašené Amarillo typu American Pale Ale. Na podzim bude nachystaná sedmnáctka Cap Bock, pivo polotmavé mnichovské a pak vánoční speciál, který děláme každý rok,“ upřesňuje Balon s tím, že se snaží mít stále k dispozici dva až čtyři speciály.

Tím se pomalu dostáváme k tomu, zda to zároveň svědčí o tom, že i do Havířova či na Ostravsko jako celek už dorazila pivní revoluce, která přináší proměnu chování obvyklých velko-konzumentů „europiva“ v nadšené degustátory a znalce nových značek.

„Pivní revoluce k nám teprve přijde. My se o ni snažíme v našem hostinci tím, že si lidé mohou dát kromě klasiky silná piva spodně i svrchně kvašená nebo chmelená za studena. Reakce jsou různé, ale vždycky si pivo najde svoji klientelu, která přijde třeba jednou za měsíc na svůj oblíbený speciálek. Je to pestré,“ usmívá se náš průvodce.

Podle něj už se revoluční pivní vlna dostavila do Brna nebo Olomouce, kde jsou mnohem více zaběhnuté ochutnávkové pivnice. V Ostravě a okolí je jich pořád relativně málo. „S našimi speciály se v ochutnávkových pivnicích objevujeme. Ale není to priorita. Rádi však pivo dodáme. Je to pro nás test, zda odvádíme dobrou práci i pro širší okolí,“ myslí si Balon.

Pořád je co zlepšovat
Jsou názory zvenčí a vzájemné porovnání tím, co může malý pivovárek popohánět k dalšímu rozvoji? „Určitě to člověka posouvá dál, protože pořád je co zlepšovat. My víme, že chceme hlavně udržet speciály tak, aby na sebe během roku navazovaly. Což je trošku složitější z hlediska předpokládané spotřeby,“ ví zakladatel pivovaru, že správný odhad pivařských chutí je klíčem k úspěchu.

Ani na naší v pořadí už devatenácté zastávce nemůžeme vynechat téma stavu trhu malých pivovarů, kterých již brzy bude v Moravskoslezském kraji čtyřicet. To je číslo, které může šokovat snad nebohého abstinenta, ale znalci volají „Jen víc a ve větší kvalitě!“. Jak se zdá, bílých míst na naší pivní mapě je pořád ještě dost.

„Konkurence je určitě zdravá, pokud je férová. Prostor pro růst tady je. Ať už to budou pivovárky hostinské, jako jsme my, nebo produkční, které budou zásobovat hospody. Jediné, co možná chybí, jsou kvalifikované síly. Minipivovary by určitě měly lidem přinést nové chutě a nezůstávat u základních piv. Vždyť odlišnost je přece důvod, proč jsme to postavili,“ podotýká Balon.

Nezbývá než souhlasit, a to s dodatkem, že jsme stále ještě v „porodní fázi“ pivní revoluce, kdy další ve světě běžná piva, jako jsou stout či porter, sice tu a tam uvaříme, ale tak trochu nesměle. „Až se tu budou objevovat i tyto speciály, dostane pivní scéna úplně jiný rozměr, což bude jenom dobře,“ uzavírá majitel havířovského pivovaru.

Tak „Dej Bůh štěstí!“ a za týden u piva zase na shledanou.

Slezský pivovar Havířov
Místo: Selská 1329/43, Havířov – Město
Druhy piv: celoročně v nabídce Bulač 10° světlé výčepní pivo, Štajgr 12° světlý ležák, Štola 12° tmavý ležák a Hajcman 13° polotmavý speciál, dále v nabídce dle sezóny speciály z amerických a australských chmelů, ale také piva německého typu či chmelené za studena
Stáčení a prodej: piva stáčejí do 10, 15, 20, 30 a 50 litrových KEG sudů a do 1,5 litrových PET lahví
Výstav: odhadem 700 hektolitrů za rok

Kyselé pivo dozrává v sudech jako víno. Nyní zkusí oslovit poučené pivaře

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:Impuls.czAutor:Ivana Solaříková

Zraje v dřevěných sudech nejméně dva roky. Právě čas mu dá tu správnou vyváženou chuť, vůni po dřevě a po ovoci. Řeč ale není o víně. V Mikulově, v jednom z největších vinařských měst, v sudech zraje i pivo.

Jako vůbec první v republice tu takzvané spontánně kvašené pivo začal vyrábět pivovar Wild Creatures, sesterský podnik zdejšího pivovaru Mamut. Říká se mu také kyselé pivo. Vyrábí se prastarou metodou podobnou vinařským technikám. Chutí by ovšem pravověrní pivaři asi byli zaskočeni.

„Tradiční ležák je opravdu chuťově diametrálně odlišný. Svět piv je ale velmi bohatý a bohatá je i paleta pivních chutí. Pivo nemusí být jen hořké,“ říká Jitka Ilčíková z mikulovského pivovaru.

„Chuťově se divoce kvašená piva podobají vínu a skvěle se doplňují také s ovocem. Protože žijeme ve vinařském kraji a sami obhospodařujeme několik vinohradů, patří mezi naše největší speciality hroznové pivo – grape ale. Zraje v sudech několik let, nějaký čas i společně s hrozny,“ vysvětluje Ilčíková.

Ale na zahraničních degustacích podle ní nejvíce boduje višňová verze.

Doteď v Česku nikdo s výrobou neuspěl
S každým pivem stráví pivovar klidně až dva roky, než se dostane k zákazníkovi. „Nejsou naším vynálezem. Než přišla do módy piva typu ale či ležáky, byla rozšířená po celém světě. Nepřerušenou tradici mají například v Belgii. Tajemství výroby je tam předáváno z otce na syna po celé generace,“ podotýká Ilčíková.

Pivovar Wild Creatures si ovšem musel svoji vlastní recepturu vymyslet sám. Vývoji kyselého piva z Mikulova se tady věnovali mnoho let.

Jestli se divoké pivo naučí pít také Češi, si Ilčíková netroufá odhadovat.

„Naši pivaři milují především ležák, ale zejména nastupující generace je ochotna zkusit i nové věci. Na trhu jsou spontánně kvašená piva dlouho, ale musí se dovážet, protože doteď s jejich výrobou u nás nikdo neuspěl,“ sděluje.

Viceprezident Českomoravského sdružení malých pivovarů Jan Kočka naopak vidí na českém trhu velký prostor.

„V Česku už je dost poučených pivařů, kterým by mohla spontánně kvašená piva zachutnat. Vzhledem k tomu, že mikulovský pivovar je zatím jediným jeho výrobcem a dlouhou dobu zřejmě bude, určitě odbyt najde. To pivo je navíc opravdu dobré, může se směle srovnávat se zahraniční konkurencí,“ nešetří chválou.

Zároveň ale zdůrazňuje, že skutečně nejde o pivo pro každého. „Nikdy to nebude mainstream,“ poukazuje na specifickou a značně kyselou chuť.

Divoká piva si hledají cestu do budoucnosti
Nicméně třeba Brno je podle něj centrem pivního poznávání a tím pádem i lidí, kteří chtějí nové chutě zkoušet.

„Divoká piva, to je historie, která si hledá cestu do budoucnosti. Věřím tomu, že se objeví víc pivovarů, jež je budou zkoušet. Není to ovšem jednoduchá záležitost. Byl jsem překvapen, že se do toho v Česku vůbec někdo pustil,“ komentuje novinku mikulovského pivovaru.

Ostatně i tady se při výrobě netradičního druhu piva stále učí. Právě proto, že jsou s tímto druhem produkce v Česku jediní, jsou Mikulovští v kontaktu s podobně zaměřenými pivovary v zahraničí. S nimi sdílejí zkušenosti a vstřebávají od nich nové podněty.

„Několik let spolupracujeme také s University of Gastronomic Studies z italského Bra a také organizací Slow Food pořádající jeden z největších gastronomických veletrhů Salone del Gusto v Turíně,“ vyjmenovává manažerka pivovaru.

Právě na veletrhu v Turíně díky spolupráci s univerzitou a podpoře ředitele Martina Hrabce ze Slow Food Pálava svoje divoce kvašené pivo poprvé představili. A to vedle světově známých pivovarů, jako je Cantillon či 3 Fonteinen.

Oktobeerfest začíná již v pátek

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:forumnovakarolina.czAutor:Radka Hájková

Oktobeerfest začíná již v pátek. Chystá program pro několik generací, vyhřívané stany i dárky pro seniory

Festival Oktobeerfest začne u ostravského obchodního a zábavní centra Forum Nová Karolina už tento pátek 14. října. Zúčastní se ho téměř čtyřicet pivovarů a tři desítky poskytovatelů pestrého občerstvení. Nabídnou více než 120 druhů piv, pivních speciálů a ciderů, gastro pochoutky i zábavu pro několik generací. Již třetí edice této hojně navštěvované akce navíc přinese plejádu hudebních vystoupení v čele s kapelami Tři sestry a Buty.

Organizátoři z FNK budou navíc pokračovat v nastavené ekologické lince a zeleném přístupu také v rámci festivalu – i pro letošní ročník je partnerem akce OZO Ostrava. „V centru odpovědně třídíme a zpracováváme všechny typy odpadů. K třídění a recyklaci chceme motivovat i návštěvníky Oktobeerfestu. Proto za každých 20 kusů plastových kelímků získají dáreček. Speciální pobídky pak chystáme pro ostravské seniory,“ uvádí Tomáš Lučan, marketingový manažer OC Forum Nová Karolina, podle nějž bude festival připraven i na horší počasí čtyřmi velkokapacitními vyhřívanými stany.

Sběrači, kteří do stánku OZO Ostrava přinesou 20 kelímků, získají praktické dárky ve formě batohů nebo podsedáků. Ty se budou hodit hned při setkání nad pivem u Nové Karoliny. Zábavnou formou na ekologickou notu upozorní také hudební vystoupení na hlavním pódiu. V sobotu proběhne bubenická show Kuby Kupčíka a KUBABANDU, v rámci níž jako atypické nástroje poslouží právě popelnice OZO.

Další informace a program na www.forumnovakarolina.cz a Facebooku.

Bezmála čtyři desítky pivovarů obsadí na dva dny prostranství přiléhající k ostravskému Foru Nová Karolina. Spektrum nabídky bude široké – od samozásobitelských a mikro pivovarů, přes regionální až po ty zavedené. Od pátku 14. do soboty 15. října budou moci příchozí vybírat mezi spodně i svrchně kvašenými pivy, pivními speciály či ovocnými cidery.

Novinkou letošního Oktobeerfestu je také zavedení dobrovolného vstupného – veškerý výtěžek bude věnován na podporu aktivit a činnosti Koordinačního centra seniorů Ostrava.

„Rádi bychom přivítali návštěvníky napříč generacemi. Proto nabídneme příchozím seniorům benefity. Pivenkami odměníme v pátek i v sobotu prvních třicet příchozích nad 60 let, kteří se nám registrují na Infostánku v přízemí centra. Poté v průběhu večera vylosujeme pět ze všech přihlášených, kteří získají ceny s pivní tematikou,“ vysvětluje Tomáš Lučan.

Regionální i lokální pochutiny, sladké delikatesy nebo tradiční chuťovky k pivu bude možné degustovat po oba dny. Svůj sortiment nabídnou například Ostravany prověřené Pálavské langoše, vyhledávané Oravské sýry nebo Kaskáda Restaurant z food courtu centra. K ochutnávce budou vybízet také naložená žebra, domácí jelita, zabíjačkový guláš, zeleninové lupínky či tyčinky k pivu. Příznivci sladké tečky budou moci zamířit pro donuty, wafle, trdelníky, cukrovou vatu nebo francouzské palačinky.

Pro nejmenší budou k dispozici pouťové atrakce, prolézačky, soutěže nebo vyhledávané aktivity včetně malování na obličej a her ve stánku partnera akce, Hitrádia Orion. V provozu bude také herní koutek Chachárek s možností hlídání dětí přímo uvnitř centra.


PROGRAM:

●Pátek 14. 10. 2016
16:00 slavností zahájení akce a narážení sudu s Lumírem Mořkovským
16:15 - 17:00 koncert MAROW
17:15 - 17:45 pivní soutěže s Lumírem Mořkovským
18:00 - 19:00 koncert VAŤÁK (Kabát Revival)
19:15 - 19:45 pivní soutěže s Lumírem Mořkovským
20:00 - 21:00 koncert TŘI SESTRY

●Sobota 15. 10. 2016
13:00 zahájení akce s Lumírem Mořkovským
13:15 - 14:00 koncert BANDA DEL CAFFE
14:15 - 14:45 pivní soutěže s Lumírem Mořkovským
15:00 - 16:00 koncert PAVEL CALLTA
16:15 - 16:45 pivní soutěže s Lumírem Mořkovským
17:00 - 18:00 koncert HODINY
18:15 - 19:00 bubenická show KUBY KUPČÍKA s OZO
19:15 - 19:45 pivní soutěže s Lumírem Mořkovským
20:00 - 21:00 koncert BUTY
21:00 - 21:15 ohňostroj

Pivo s chmelem je nejen hořké, ale i dobré pro játra

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:100+1

Že alkohol není pro játra zrovna požehnáním, je všeobecně známou věcí. Nová studie ale ukazuje, že pivo a chmel mohou játrům i prospívat

Chmelové šištice, tedy samičí květenství liány chmele otáčivého, jsou už dlouhá staletí jednou ze základních surovin pro výrobu piva. Dodávají mu typickou nahořklou chuť a aroma. Němečtí vědci ale tvrdí, že chmel nejspíš také brání játra před nepříznivým vlivem alkoholu. Ukazují to výsledky nové studie účinků různých piv na myši.

Badatelé čepovali myším běžné pivo s chmelem, speciální pivo bez chmelu, a také samotný alkohol. Po 12 hodinách se v játrech myší, které popíjely pivo s chmelem, vytvořilo méně tuku, než v játrech myší na etanolu, a také méně než v játrech myší, co dostaly pivo bez chmelu.

Autoři studie se domnívají, že právě chmel v pivu možná odpovídá za to, že lidé popíjející tvrdý alkohol umírají (ve srovnání s pivaři) častěji na nemoci jater. Důvodem je zřejmě to, že látky obsažené ve chmelu omezují tvorbu nebezpečných kyslíkových radikálů. Zároveň ale připomínají, že ani chmel nechrání játra pijanů piva stoprocentně.

Bývalý šéf Staropramenu nastoupil do Molson Coors, řídí export a licenční výrobu

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:E15.czAutor:Dušan Kütner

Někdejší letitý šéf Pivovarů Staropramen Zbyněk Kovář nastoupil od října na pozici ředitele pro export a licenční výrobu Molson Coors Europe ze skupiny Molson Coors, která pražský a ostravský pivovar vlastní. Informací deníku E15 potvrdila mluvčí Staropramenu Denisa Myhlbachrová.

Kovář opustil post šéfa tuzemské pivovarské dvojky na konci března po osmi letech. Poté si vzal volno a jednal o svém dalším působení v rámci v rámci kanadsko-americké skupiny, která se majiteli Staropramenu a Ostravaru a dalších značek stala v roce 2012.

„Změna vlastníka se pro mne stala příležitostí uplatnit zkušenosti, které jsem nabyl,“ uvedl tehdy v rozhovoru pro deník E15 dvaačtyřicetiletý Kovář.

„Rozhodoval jsem se, jestli se ve Staropramenu snažit dožít, což by bylo určitě pěkné. Pro svůj osobní rozvoj jsem si ale říkal, že toho mám ještě hodně před sebou. Kde budu působit v rámci skupiny Molson Coors, je v jednání, existuje několik scénářů,“ dodal tehdy.

Kováře na nejvyšším postu v pivovaru vystřídal od dubna Petr Kovařík, který se do Česka vrátil po pětiletém působení v čele maďarské pivovarské společnosti Borsodi Sorgyar. Firma patří rovněž do skupiny Molson Coors, sedmé největší pivovarnické skupiny na světě.

V Pivovarech Staropramen přitom Kovařík působil před odchodem do Maďarska šestnáct let na manažerských či ředitelských postech ve výrobě, logistice či obchodu.

Bývalý šéf Staropramenu Kovář kromě ekonomické krize, která měla za následek dočasný propad výstavu piva, zažil i na české poměry nezvyklé tři změny majitele pivovaru. Ještě na nižší pozici se potkal s předáním pivovaru ze strany britské skupiny Bass belgickému Interbrew, která se posléze stala součástí světové jedničky AnheuserBusch InBev.

V roce 2009 se již za Kovářova šéfování pivovar stal součástí investiční skupiny CVC Capital Partners, od níž v roce 2012 středoevropskou skupinu StarBev v čele s pražským pivovarem koupil nynější majitel Molson Coors.

Cesta k pivním pramenům Belgie

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:KoktejlAutor:Jiří Škoda

Západ Belgie, konkrétně region nazývaný Západní Flandry, je slavný z několika důvodů. Je to jediná část země ležící u Severního moře, probíhala tu nejkrutější fronta 1. světové války a je to skutečné srdce belgického pivovarnictví.

Městečko Poperinge (dnes má 20 tisíc obyvatel) bylo za první světové války jedním z pouhých dvou, které neokupovala německá armáda. Zatímco nedaleké Ypry byly v podstatě srovnány se zemí, do Poperinge se jezdili kurýrovat vojáci z fronty. Ti hodně zranění končili v polních lazaretech, ti s propustkou pak v některém z místních hostinců a nevěstinců. A měli štěstí, že ze všech měst v Belgii zůstalo svobodné zrovna tohle, Poperinge byl totiž belgickým centrem pěstování chmele. Zůstal jím i dnes, ale čísla se radikálně změnila.

Mizející dědictví Belgie
Po celém světě se chmel pěstuje na zhruba 45 tisících hektarech půdy. Česká republika si v této kategorii drží slušné třetí místo za Německem a USA s více než 4 tisíci hektary. Pivní velmoc Belgie se ale drží velmi zpátky, chmel pěstuje na pouhých 158 hektarech a až na výjimky se všechna pole nachází v okolí Poperinge. Proč tomu tak je?

Joris Cambie je jedním z 23 belgických pěstitelů. Jeho cesta k tomuto povolání byla v podstatě předurčena: „Můj otec byl pěstitel, jeho otec také, i otec jeho otce. A stejné to je z matčiny strany.“ Že v tradici pokračuje i jeho syn, je tak vlastně logické. V okolí města se chmel pěstuje od 14. století. Podobné kořeny tu má hodně lidí, přesto málokdo pokračuje v rodinném podnikání. „Chmelaři nemají nic jisté. Mění se poptávka po odrůdách a trh si vždy žádá to, čeho je nejméně. Když se přizpůsobíte a začne se vám opět dařit, poptávka se zase změní. Ne každý má na tohle trpělivost,“ vysvětluje Joris. „Navíc je chmel trvale rostoucí rostlina. Pokud chcete změnit odrůdu, je to proces na několik let, kdy jste v podstatě bez produkce.“

Belgičané se ve snaze zachránit svou chmelařskou tradici snaží podporovat místní pěstitele. Zavedli značku Belgische Hop (belgický chmel), kterou dostane každé pivo, k jehož uvaření bylo použito minimálně 50 % chmelu z Belgie. Značka se přitom přiděluje jednotlivým pivům, ne pivovaru jako celku. Odborníci se navíc shodnou, že belgický chmel si stále drží svou nadprůměrnou kvalitu.

Joris Cambie ale stejně před lety pro jistotu změnil strategii a začal systematicky přecházet na ekologické zemědělství. Po bioproduktech je stále velká poptávka a není tak náročné chmel na trhu udat. Kromě pěstování chmele se v posledních letech věnuje i vaření piva. Začal s jedním druhem, dnes vyrábí již tři. Vše ale v malém, podle svých slov chce být i nadále především pěstitelem a samotné vaření piva bere jako doplněk. Za příběhy o vaření se musíme tedy přesunout jinam

Tisíc chutí
Minipivovary zažívají v České republice skutečný boom. V mém kraji takřka není obce nad 20 tisíc obyvatel, která by neměla vlastní minipivovar. Podobný, i když vlastně úplně jiný boom zažívá také Belgie. Vaření v malých provozech, případně rovnou doma, je tu na vzestupu a počet značek už nedokáže nikdo vysledovat. Někteří odhadují jejich počet na 1000, jiní rovnou na 1500. Každý týden vzniká nová, s novou chutí, novým příběhem. Co je pro našince pravděpodobně nejzvláštnější, je způsob, jakým se pivo pije. Zapomeňte na přecpané hospody a střídající se půllitry na stole. Pořád jsme poblíž Francie, a tak pití piva tu v lecčems připomíná konzumaci vína. Sedmičkové láhve, zkoumání barvy, vůně…

Belgičané pivo rádi pijí, ale ještě raději o něm mluví. Nejlepší je, když se zkombinuje láska k nápoji, rodinná tradice a záliba v historii, protože kde jinde hledat ty nejlepší recepty než v částečně zapomenuté minulosti. Alespoň to si myslí Chris Vandewalle, který provozuje malý „sezonní“ pivovar. On to vlastně ani není pivovar, to je na tom nejzajímavější. Chris pracuje čtyři dny v týdnu jako archivář, každý pátek pak vaří ve speciálně postaveném přístěnku pivo. „Jedna várka mi zabere asi šest hodin. Za den zvládnu tři,“ vypráví. Pivo pak stáčí do láhví, ve kterých nápoj odpočívá dlouhé měsíce. „Není to moje zaměstnání, ale koníček, proto si mohu dovolit nespěchat a těšit se na výsledek, který se dostaví až časem.“

Hned po ochutnání z první sklenice je vám jasné, proč se v Belgii nepije pivo po půllitrech. Je totiž mnohem silnější a vydatnější. Obsah alkoholu začíná na 6 % u těch nejslabších. Zážitek z jejich pití je ale o to intenzivnější, snadněji rozeznáte jednotlivé druhy. „Před první světovou válkou byl tento region známý pěstováním jablek, hrušek, třešní, ořechů, a promítalo se to i do chutí piv,“ vysvětluje, zatímco mi dává ochutnat třešňové pivo ze své produkce. „Něco takového se pilo v létě při práci na poli. Zažene žízeň a osvěží zároveň.“

Udržení kvality piva není nic jednoduchého. Zásadní rozdíl proti vínu je, že musí být stále stejné. „Vinař to má jednoduché, má ročně jednu sklizeň, pak vyrobí víno, posoudí se, jaký je ročník, a připravuje se na další. Výrobce piva to má obtížnější v tom, že jeho výrobek musí mít konstantní kvalitu. Očekává se, že bude stále stejné bez ohledu na podmínky. Když se tak nevydaří úroda jednomu farmáři, musí hle

Pivo lepší vína
Podobné zacházení s pivem a vínem zbývá promítnout do poslední oblasti, do vaření. Víno je nezbytnou součástí francouzské i italské kuchyně, které jsou považovány za gastronomické vzory. Podle mnohých kuchařů ale pivo neprávem opomíjejí. Jednou z nejvýraznějších kulinářských osobností, propagující jeho větší zapojení, je šéfkuchař Stefaan Couttenye z vyhlášeného restaurantu v městečku Watou. „Vařit s pivem a z piva tady bylo běžné, dělali to naši rodiče i prarodiče. Ale v restauracích jste na to nenarazili.“ Sám Stefaan se to snaží změnit již 30 let. Pivo má podle něj pro užití v kuchyni skvělé předpoklady. Nelze ho ale jen zaměnit za víno, musí se volit zcela jiné postupy, cílit na jiné chutě. „S pivem musíte být opatrní, musíte ho používat málo, jinak se příliš projeví jeho hořkost.“

Na rozdíl od vaření s vínem je používání piva teprve v začátcích, pravidla nejsou nijak dána, teprve se tvoří. Jedním z jejich tvůrců je právě Stefaan, který napsal o vaření z piva i několik knih. Budoucnost je podle něj už jasně nalinkovaná: „Ještě před pár lety bylo to nejlepší, co jste mohli doma naservírovat, víno a sýr. Ale pivo se k sýru hodí mnohem více než víno a i lidé si toho už začali všímat. Mnoho velkých restaurací v Belgii už tak na tento trend také přestoupilo.“

Pivní gastronomie už se šíří i směrem k našim hranicím, běžné jsou obdobně zaměřené restaurace v Německu nebo Rakousku. Zadaří se jim i u nás? Nebo zvítězí naše tradice vyznačující se světově nejvyšším množstvím piva vypitého na obyvatele? A musí být nutně v rozporu?dat jiného se stejnou odrůdou chmele, která splní to, co se od ní očekává,“ zdůrazňuje Chris.

Největší spojení v historii pivovarnictví. Každé třetí pivo na světě uvaří Anheuser-Busch

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:Rozhlas.czAutor:Barbora Kladivová

Akvizice dvou gigantů z oblasti pivovarnictví by pondělí měla dospět do finále. Koncern Anheuser-Busch InBev definitivně převezme další koncern SABMiller. Pro Plzeňský Prazdroj bude znamenat nového majitele.

Gigant, který bude dominovat světovému trhu s pivem. Tak se mluví o spojení dvou největších hráčů v pivovarnictví. Právě v pondělí by měla společnost Anheuser-Busch InBev oficiálně převzít dalšího z velkých výrobců zlatavého moku, společnost SABMiller.

Akcionáři pivovaru SABMiller schválili na konci září převzetí firmy větším konkurentem v hodnotě 79 miliard liber, v přepočtu asi 2,5 bilionů korun. Překonali tak poslední překážku spojení dvou největších pivovarnických skupin světa. Krátce předtím transakci podpořili i akcionáři Anheuser-Busch.

Každé třetí uvařené pivo na světě díky tomu bude spadat právě pod Anheuser-Busch InBev. Tržby společnosti by se podle analytiků mohly pohybovat nad 50 miliardami dolarů ročně. „Anheuser-Busch získal hlavně zajímavé trhy v Africe, kde byl do té doby zastoupen pouze okrajově. Mladé rostoucí trhy jsou přitom v pivovarnictví klíčové. Vyspělé trhy Severní Ameriky a Evropy jsou již nasyceny,“ vysvětluje analytik společnosti Cyrrus, Jiří Šimara.

Prazdroj na prodej
Aby Anheuser-Busch InBev nebyl po akvizici příliš dominantní, musí prodat svá aktiva ve střední a východní Evropě. K nim patří třeba i Plzeňský Prazdroj. Podle analytiků by o největší český pivovar mohly projevit zájem japonské pivovary Asahi nebo Kirin. Ve hře je i Heineken, který by se pak stal jedničkou na tuzemském trhu. Podle hlavního analytika společnosti Roklen Lukáše Kovandy by ale do boje o nového majitele mohli zasáhnout ještě další hráči.

„Zájemců je více. Naposledy promluvil do dění polský miliardář Kulczyk, který by se mohl spojit s investičními fondy, protože cena bude vysoká. Vedle něj se o tuto cennou akvizici ucházejí investiční fondy Advent International,“ říká Kovanda.

Slavnosti břeclavského piva hlásí první hvězdy i oslavy výročí

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:Břeclavský deníkBřeclav

Po letošním úspěšném ročníku Slavností břeclavského piva je už nyní možné zakoupit vstupenky na ročník 2017. I když se akce plná kvalitní hudby a čepovaného piva uskuteční v areálu břeclavského zámku až 10. června příštího roku, předprodej už běží na plné obrátky. „Rozhodli jsme se naše fanoušky odměnit za brzký nákup lístků. Kdo si do konce roku pospíší, může mít vstup za opravdu prémiovou cenu a ještě zakoupený z pohodlí domova na našich webových stránkách," říká Jan Svoboda, člen správní rady Zámeckého pivovaru Břeclav.

Jako hlavní hvězda vystoupí v sobotu 10. června plzeňská skupina Mandrage. Kromě ní se mohou návštěvníci těšit také na skupiny Wohnout nebo Walda Gang. Úplně poprvé se na slavnostech objeví slovenská skupina The Paranoid a česká rocková formace We On The Moon. A stejně jako tomu bylo před rokem, hlavní pódium budou s těmito hvězdami sdílet také vítězové soutěže amatérských kapel. Tu organizátoři vyhlásí v listopadu.

Slavnosti, které si našly pevné místo mezi letními open air akcemi na jižní Moravě, se uskuteční už popáté. Stejný počet let uplyne také od znovuzahájení vaření piva v Zámeckém pivovaru Břeclav. I toto výročí ovlivní celý program. „Naši návštěvníci si budou moct opět prohlédnout pivovar, a pokud se vše podaří, rádi bychom prohlídkovou trasu rozšířili také na břeclavský zámek," doplňuje Jan Svoboda. Protože jsou dvojité páté narozeniny opravdovým důvodem k oslavě, slibují organizátoři slavností také rozšířený doprovodný program a zónu s občerstvením.

Slavnosti břeclavského piva se uskuteční v sobotu 10. června 2017 v areálu břeclavského zámku. Na akci vystoupí skupiny Mandrage, Wohnout, Walda Gang, We On The Moon a The Paranoid. Pro návštěvníky je připravený také doprovodný program, bohatá nabídka čepovaných piv a gastro specialit.

500 českých pivovarů a 4000 českých piv

Publikováno:před 10 měsíciAutor:ČpČz

K dnešnímu dni počet českých piv v katalogu našeho pivního portálu dosáhl čísla 4000.
Počet prezentovaných český pivovarů překročil hranici 500. I když do tohoto čísla spadají i pivovary připravované nebo pivovary uzavřené (od roku 1970) a mimo provoz, je tento výčet vyjádřením současného trendu boomu minipivovarů.

Korekturu prezentovaných informací se svolením s prezentací pivovaru na stránkách „České pivo - České zlato“ schválilo již 130 vlastníků nebo zástupců pivovarů. Mezi ně patří i průmyslové pivovary jako Pivovar Rychtář, Pivovar Primátor, a další uvedené v PODĚKOVÁNÍ informačního dialogu. Všem patří dík za jejich ochotu se podílet na prezentaci svého pivovaru. Věříme, že se připojí i další!

Pivní portál

Mapa pivovarů

Pivní katalog

Pivovary v kapse

Startup, který promění lahvové pivo na chuť točeného, vybral za 8 dnů 650 tisíc dolarů

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:Objevit.cz

V českých končinách zlatavý mok je levnější než voda či ostatní nealkoholické nápoje. Dokonce se naše republika umístila na přední příčce ve světovém žebříčku v konzumaci piva na počet obyvatel. A konzumenti chmelového nápoje se jednoznačně shodnou na názoru, že chuť točeného piva je nejlepší.

Nicméně v domácím prostředí se musíte uspokojit s lahvovým či plechovkovým pivem, jehož výsledná chuť není až tak dokonalá. Z tohoto důvodu startup Fizzics vytvořil přístroj zvaný Waytap, který promění lahvové, respektive plechovkové pivo na chuť točeného.

Po vložení lahve či plechovky do přístroje dojde ke změně tekutiny tak, že pomocí pípy můžete točit buď pivo, nebo jemnou pěnu. Technologie, kterou si nechal startup patentovat, slibuje, že pivo, které projde procesem, bude mít takřka stejnou chuť jako pivo točené. To vše bez přidaného vzduchu, vody či umělých prostředků, a tak chuť zůstává čerstvá až do posledního doušku.

Už před rokem startup představil tento projekt. Nyní přichází s inovovanou verzí, která pracuje na jednodušším principu a má atraktivnější design. Představil produkt na crowdfundingovém portálu Kickstarter. A za pouhých osm dnů vybral téměř 650 tisíc dolarů, přičemž cílem bylo vybrat 50 tisíc dolarů.

V nabídce jsou tři barevné odstíny, a to bílo-stříbrný, černý a tmavý s lemováním imitací kovu. Zákazníci mohou přes Kickstarter získat tento přístroj za 100 dolarů. A mimo tuto kampaň se bude prodávat za 130 dolarů.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.26.07.2017 15:535.251/5.251