Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Češi se zúčastní soutěže o nejlepší pivo roku. Jak dopadnou?

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Týden.czAutor:ČTK

V Bruselu v pátek začal 5. ročník mezinárodní soutěže, ve které bude 75 porotců po tři dny ochutnávat více než 1200 piv z celého světa a nakonec rozhodne o nejlepších pivech za rok 2016. Mezi soutěžícími státy je i Česko. Podle webu pořadatelů jsou mezi členy odborné poroty dva Češi.

V každé z desítek soutěžních kategorií budou uděleny zlaté, stříbrné a bronzové medaile. "Máme zhruba 1250 piv ze 32 zemí z celého světa. Pro pivovar, který vyhraje medaili zde v Belgii, největší pivní zemi světa, je to velká čest," řekl jeden z pořadatelů Luc De Raedemaeker.

Akce se jmenuje po belgické metropoli Brussels Beer Challenge, ale koná se v Bruselu teprve podruhé. Poprvé to bylo při prvním ročníku v roce 2012, v dalších letech se mezinárodní pivní soutěž uskutečnila v Lutychu, Leuvenu a Antverpách.

Krušovice doplňují pivní rodinku o nové sklo

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:iLuxus.czKrušovice

Královský pivovar Krušovice, kde se vaří pivo bez přerušení více než čtyři stovky let, má nové pivní sklo. Vysoké štíhlé sklenice 0,3 a 0,5 l jsou univerzální, hodí se pro všechny druhy piv, a díky své lehkosti (245 a 348 gramů) i do jemných ženských rukou. Sklenice, kterou navrhl přední český designér a vynikající sklář Rony Plesl, se v restauracích začne objevovat během listopadu.

Vznik nové sklenice – od prvotních návrhů přes výrobu – trval zhruba rok a zadání nebylo vůbec jednoduché. Výzvy však má jeden z nejlepších českých výtvarníků rád. „Vždy je lepší, když vzniká celý soubor sklenic najednou. Takto nebylo lehké vyhovět jiným technologickým omezením. Sklenice se vyrábí jinak než džbánek a musel jsem tudíž vypustit některé tvarové složitosti, které neumožňuje foukané sklo oproti lisovanému. To úzce souvisí právě s trendy v pivním skle. Není to ani tolik o tvarech, jako spíše o technologiích. Před deseti lety bylo v módě těžké lisované sklo, dnes se přechází k lehčímu foukanému.“

Nová sklenice, která pro Krušovice vznikla po dvou letech, doplňuje velmi úspěšnou řadu skla inspirovanou osobností Rudolfa II. Uznávaný sklář Rony Plesl, milovník hodinek TAG Heuer Monaco, navázal na design velmi ceněného lisovaného půllitru (tzv. čtyřprsťáku) Maxima Velčovského, jehož inspiračním zdrojem byly historické portréty Rudolfa II. Právě díky přízni tohoto významného českého krále a císaře římského se krušovický pivovar proslavil.

Dlouhou a bohatou historii Královského pivovaru Krušovice oceňuje i Rony Plesl: „Mám rád značky s bohatou historií, velice mne inspirují staré dekory a aristokratické propriety. Kolem Krušovic je těchto věcí hodně. Vždy se důkladně zajímám o historii značky a profil zákazníka. Pokaždé hledám něco specifického, co by bylo do budoucna ikonické“. Na otázku, zdali je možné při výrobě pivního skla vymyslet ještě něco nového, odpověděl: „Cesta vede jedině přes emoce, pokud jdete jen po tvaru, který je tzv. krásný, je to málo. Originalita je v emocích.“

Krušovice už dva a půl roku oslovují sloganem „Buď jsi král, nebo ne“ hrdiny všedních dní, kteří mají příležitost vychutnat si královské pivo nejvyšší kvality všemi smysly. Pivo, které má jemnou aromatickou hořkost, hustou pěnu a výrazný říz.

Krušovické pivo se vyváží do více než 30 zemí, jejich počet roste

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Deník.czAutor:ČTKKrušovice

Krušovické pivo se vyváží do více než 30 zemí, letos jejich počet vzrostl zhruba o deset. Ze skupiny Heineken ČR je to nejvíce exportovaná značka. Letošní investice do krušovického pivovaru dosáhly přibližně tří milionů eur (81 milionů korun), uvedla mluvčí Heinekenu ČR Jana Austová Pikardová.

Letos směřovaly v Krušovicích investice do odvětrání oxidu uhličitého z prostoru cylindro-konických tanků a stáčecích linek. "Modernizujeme řídicí systém ve výrobě a do konce roku dokončíme rekonstrukci čističky odpadních vod tak, abychom naplňovali velmi přísné limity stanovené v integrovaném povolení," uvedla Pikardová.

Podle Pikardové jde na export téměř 40 procent z celkové výroby, čtvrtinu z toho tvoří Krušovice Černé. Významným zahraničním trhem je Velká Británie, kam společnost dodává i tankové pivo. Nejsilnějšími zahraničními trhy jsou dále Rusko, Německo, Švédsko, Slovensko a nově i Maďarsko. "Krušovice ovšem míří i na mimoevropské trhy do USA a Asie, jako je například Vietnam," doplnila mluvčí.

Heineken ČR je tuzemskou trojkou na trhu s pivem. Patří do ní značky Heineken, Desperados, Krušovice, Zlatopramen, Starobrno, Březňák a nealkoholický Zlatopramen a Hostan. Loni mezi produkty přibyla značka Strongbow, jde o nejprodávanější značku cideru na světě.

Společnost loni prodala 2,3 milionu hektolitrů piva a ciderů, nejprodávanější bylo pivo Krušovice. Předloni to bylo 2,24 milionu hektolitrů piva. Výroba ciderů začala minulý rok.

Frýdlantský pivovar musel investovat do rozšíření výroby

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Deník.czAutor:ČTKFrýdlant

Zámecký pivovar Frýdlant musel dva roky po obnovení výroby investovat zhruba 66 milionů korun do dalšího rozšíření. Kapacita varny ani ležáckých sklepů už nestačila poptávce, zákazníky museli odmítat. Pivovar začínal s kapacitou 1000 hektolitrů ročně, dnes jsou tu schopni díky nové technologii uvařit až 40.000 hektolitrů stejně jako v dobách, kdy frýdlantské panství patřilo rodu Clam-Gallasů. Letoší produkce bude ale kolem 5000 až 6000 hektolitrů.

Na původní malé technologii vařili ve Frýdlantu měsíčně 37 várek, na toto množství dnes podle Vávry stačí s novou technologií jen dva dny. Na rozšíření výroby ale nestačí je nová varna. "Museli jsme udělat celý nový pivovar, protože jsme se dostali na maximální kapacitu malého pivovaru už ve druhé polovině loňského roku," řekl majitel pivovaru Marek Vávra. Nová technologie přišla podle něj na 45 milionů korun, dalších 21 milionů stála stavební příprava a inženýrské sítě. V příštím roce je v plánu přestavba dalších částí areálu na velkou kuchyni a restauraci a také hotel se stovkou lůžek.

Historie pivovarnictví na Frýdlantsku sahá až do 14. století, zpočátku se pivo vařilo přímo v hradním areálu, kvůli zvyšování objemu vyrobeného piva se však později pivovar přestěhoval k řece Smědé do podhradí. Albrecht z Valdštejna pak v roce 1626 areál přestavěl a vybudoval kamenný barokní pivovar. Další přestavbou prošel v letech 1860 až 1926 a v této podobě se dochoval do dneška, byť se v něm výroba piva zastavila v roce 1949 po začlenění do národního podniku Severočeské pivovary. V areálu byl pak sklad zeleniny a později mlékárenský provoz zrání sýrů.

Ještě v meziválečném období vařili ve Frýdlantu až 40.000 hektolitrů piva ročně a zdejší pivovar patřil k nejvýznamnějším v zemi. Na tuto tradici chce navázat i současný majitel. Výrobu piva obnovil v roce 2014 a pivovar slouží i jako školicí středisko, kde se zájemci učí vařit pivo. "Byli jsme do konce minulého roku jedinou školou sládků v rámci rekvalifikací, proškolili jsme zatím asi stovku lidí. Díky našim studentům už vzniklo v Čechách šest minipivovarů," řekl Vávra.

Podle Českomoravského svazu minipivovarů přibývá v Česku minipivovarů s ročním výstavem do 10.000 hektolitrů raketovým tempem. Ročně jich vznikne kolem 50. Aktuálně jich je v zemi už přes 350 a Česko je tak zřejmě zemí s největším počtem minipivovarů v přepočtu na obyvatele. Unikátem je Praha s 31 funkčními minipivovary a dalšími ve výstavbě. "Ne všechny minipivovary ale vaří dobré pivo," podotkl nedávno předseda svazu Jan Šuráň. Pro letošní jedničku to však neplatí. Už popáté se minipivovarem roku stal Klášterní pivovar Strahov, vyhrál už v letech 2007, 2008, 2011 a 2012. Frýdlatský pivovar skončil třetí, za Radničním pivovarem Jihlava.

Krušovické pivo se vyváží do více než 30 zemí, jejich počet roste

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Týden.czAutor:ČTKKrušovice



Krušovické pivo se vyváží do více než 30 zemí, letos jejich počet vzrostl zhruba o deset. Ze skupiny Heineken ČR je to nejvíce exportovaná značka. Letošní investice do krušovického pivovaru dosáhly přibližně tří milionů eur (81 milionů korun). Informovala o tom mluvčí Heinekenu ČR Jana Austová Pikardová.

Letos směřovaly v Krušovicích investice do odvětrání oxidu uhličitého z prostoru cylindro-konických tanků a stáčecích linek. "Modernizujeme řídicí systém ve výrobě a do konce roku dokončíme rekonstrukci čističky odpadních vod tak, abychom naplňovali velmi přísné limity stanovené v integrovaném povolení," uvedla Pikardová.

Podle Pikardové jde na export téměř 40 procent z celkové výroby, čtvrtinu z toho tvoří Krušovice Černé. Významným zahraničním trhem je Velká Británie, kam společnost dodává i tankové pivo. Nejsilnějšími zahraničními trhy jsou dále Rusko, Německo, Švédsko, Slovensko a nově i Maďarsko. "Krušovice ovšem míří i na mimoevropské trhy do USA a Asie, jako je například Vietnam," doplnila mluvčí.

Heineken ČR je tuzemskou trojkou na trhu s pivem. Patří do ní značky Heineken, Desperados, Krušovice, Zlatopramen, Starobrno, Březňák a nealkoholický Zlatopramen a Hostan. Loni mezi produkty přibyla značka Strongbow, jde o nejprodávanější značku cideru na světě.

Společnost loni prodala 2,3 milionu hektolitrů piva a ciderů, nejprodávanější bylo pivo Krušovice. Předloni to bylo 2,24 milionu hektolitrů piva. Výroba ciderů začala minulý rok.

Zájem o pomoc s EET od pivovarů má přes 1000 restaurací

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Týden.czAutor:ČTK

Velké pivovary dojednaly pro hospody, které prodávají jejich pivo, výhodnější podmínky pro řešení elektronické evidence tržeb (EET). EET bude naostro spuštěná pro hotely a restaurace od 1. prosince, nyní běží v testovacím režimu.

"Pro hospody, které prodávají naše pivo, jsme vyjednali u dodavatelů zařízení pro elektronickou evidenci tržeb výhodnější podmínky. Velmi to uvítali, ušetřilo jim to čas a peníze," sdělila mluvčí největšího tuzemského pivovaru Plzeňského Prazdroje Jitka Němečková. Podle ní nyní vyjádřilo zájem asi tisíc hostinských. "Podle reakcí očekáváme, že se tento počet ještě zdvojnásobí. Pomáháme jim ale i poradenstvím v oblasti rozvoje jejich podnikání a proškolováním jejich zaměstnanců," dodala mluvčí.

Dvojka na trhu se spíše soustředí na poradenství. Ale i tak restauracím, které nabízejí Staropramen, doporučují dva dodavatele, které pivovar otestoval výběrovým řízením. "Pokud si náš zákazník jedno z nich zvolí, získá jej za zvýhodněnou cenu. Naší nabídky za poměrně krátkou dobu využily již stovky našich zákazníků a očekáváme, že v následujících týdnech toto číslo ještě výrazně poroste," vysvětlila za pivovar Denisa Mylbachrová. Lepší podmínky pro své zákazníky vyjednal i Heineken.

Například Pivovar Pardubice nebude restauracím plošně poskytovat systémy a správu elektronické evidence tržeb. Odběratelé si musejí technické vybavení pořídit sami. "Nabízíme ale podporu zavedení softwaru a celého zařízení naším IT technikem," řekl obchodní ředitel Martin Jeszik. Měšťanský pivovar v Poličce se v EET odběratelů nebude podle předsedy představenstva Karla Witze angažovat vůbec.

Po hotelech a restauracích se budou muset od března příštího roku zapojit do elektronické evidence tržeb i maloobchodní a velkoobchodní firmy. Stánkový prodej občerstvení bez zázemí pro hosty ve formě stolů a židlí, například na festivalech, se do evidence zapojí až od března 2018, stejně jako prodej na farmářských trzích nebo služby účetních, advokátů i lékařů. Od června 2018 se pak do systému zapojí například kadeřnice, vybraní řemeslníci, opraváři domácích spotřebičů nebo dokonce i astrologové.

Hacašprnda i Čamburini. Ve svérázných pivních spolcích bývaly i ženy

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Ladislav Vaindl

Lidé se na ně často dívali skrz prsty a povídali, že jim jde jen o pití. Stolní společnosti, které se na přelomu 19. a 20. století sdružovaly kolem plzeňských hospod, se však věnovaly i sportu nebo dobročinnosti. Jejich členy byl úředníci, umělci i novináři.

Když v roce 1932 zemřel plzeňský nevidomý skladatel Stanislav Suda, noviny v nekrolozích rozebíraly jen jeho tvorbu a neradostný osud. Ovšem nikde nepadla ani zmínka, že každý den chodil s kamarády na pivo do restaurace, kde hrál na piano.

„To se nikde nepsalo. Byl totiž členem jedné z plzeňských stolních společností. Lidé se na ně ale často dívali spíše skrz prsty, a tak o nich nikde moc zmínek nebylo,“ říká Tomáš Bernhardt ze Západočeského muzea v Plzni, který je autorem výstavy v Pivovarském muzeu.

Ta mapuje historii svérázných společenství, která kdysi zaplňovala večer co večer plzeňské restaurace. Veřejnost však jejich členy považovala spíše za pijany, kteří nemají žádný jiný zájem, což potvrzuje i dochovaný proslov velmistra nejznámější plzeňské stolní společnosti Mha - Adolfa Kopeckého.

„Je tam odstavec, kde mluví o tom, že jim lidé předhazují, že jim jde jenom o pití. Podle něj ale jejich cíle byly vyšší,“ konstatuje Bernhardt.

Ve společnostech se sdružovali lidé nejrůznějších profesí. „Bylo tam hodně umělců, novinářů či úředníků. Většinou šlo o lidi aktivní, kteří se věnovali umění, sportu nebo dobročinnosti. Kromě posedávání v hospodách společně podnikali třeba dlouhé výlety nebo přispívali penězi na Ústřední matici školskou,“ podotýká Bernhardt.

Do spolků docházely i významné osobnosti, jako byli třeba pozdější herci Národního divadla v Praze Eduard Kohout nebo Václav Vydra starší, kteří v Plzni začínali.

„Občas se tu objevovali i spisovatelé Alois Jirásek, Karel Klostermann nebo Jaroslav Hašek. Členové Mhy často oslovili slavné lidi, kteří z nějakého důvodu pobývali v Plzni, a večer je vzali do některé z plzeňských hospod. To byl třeba případ slavného francouzského básníka Paula Claudela nebo slovenského kněze a politika Andreje Hlinky,“ konstatuje Bernhardt.

Vrchlický napsal pro spolek Mha písně pijácké
Se členy spolků se často setkával také Jaroslav Vrchlický. „Ten pro Mhu dokonce napsal cyklus třinácti písní pijáckých, který zhudebnil skladatel Pospíšil a ilustroval malíř Mikoláš Aleš,“ prozrazuje Tomáš Bernhardt.

Středem veškerého dění ale byla legrace a snaha vzdorovat konvencím života v tehdejším Rakousku. Uskupení mnohdy vyznávala parodické rituály. Členové si nechávali zhotovit speciální řády a vyznamenání, prapory nebo čepičky.

„Hodně propracovaný systém měla v tomto směru německá společnost Schlaraffia. Dochovalo se nám několik žertovných řádů s plzeňskými motivy. Měli také svůj zvláštní projev souhlasu, kterým byl výraz Lulu. Čeští Kosáci zase používali slovo Klap. Členové společnosti Šlechta pak na některá setkání chodili vymóděni jako diplomatický sbor,“ popisuje Bernhardt některá specifika hospodských sdružení.

Při svých setkáních používali také svérázná přízviska. Ta často parodovala šlechtická jména. A tak byl třeba inženýr Elektrických podniků města Plzně Vilém Rösch překřtěn na Rytíře Williamse z Mansfeldova. Bydlel totiž v tehdejší Mansfeldově ulici.

Budoucí soudce Jan Sieger, který pocházel z Třemošné, zase používal titul Grad-pair Jochanán de Tremonches.

Kolik společností v Plzni fungovalo, se přesně odhadnout nedá. Některé měly žertovné názvy jako Hacašprnda či Čamburini. „Ve městě Plzni tehdy bylo kolem tří set hospod. Dá se říci, že společností mohlo být tak přes stovku. Třeba U Zlaté hvězdy byly hned dvě, Pijaristé a Šlechta,“ doplňuje Bernhardt.
Zdálo by se, že společnosti byly pouze výsadou mužů. Opak je ale pravdou. Patřily do nich i ženy.

„Často se jednalo o partnerky. Samozřejmě, že převládali muži, ale ženy nebyly v tomto směru nijak omezovány. Zvláštní případ byla Marie Pavelková, hospodská ze Zlaté hvězdy. Místní štamgasti ji měli rádi a říkali jí Matka Šlechty,“ informuje.

Sláva těchto sdružení začala upadat za první republiky a jejich úplný soumrak nastal v době okupace, kdy byla spolková činnost nacisty potlačována.

České pivo má na ostrovech zvuk: Czech Beer Day oslovil Brity

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:BusinessInfo.cz

Velký význam pro české pivovary měl nedávný Czech Beer Day in the North v Liverpoolu. Tuzemské pivo má v Británii dobrý zvuk a právě na severu Anglie je pěnivý mok oblíbenější než na jihu.

Czech Beer Day in the North proběhl pod záštitou státní agentury pro podporu exportu CzechTrade 20. října letošního roku v Liverpoolu.

„Na místě žádné kontrakty podepsány nebyly – cílem business development akce bylo navázat kontakty s potenciálními pratnery. První výsledky jsou nicméně velmi povzbuzující,“ říká vedoucí zahraniční kanceláře CzechTrade v Londýně Martin Macourek.

„Firma Funk Beers projevila zájem o pivovary Lobkovic a Herold. O Herold se zajímala také skupina Vertical Drinks/Prime Beers. Marstons projevila zájem o produkty britské skupiny Pivovar Ltd – Bernard a Primátor a pivovar Butcombe Brewery jednal o posílení vztahů s Budweiser Budvar UK,“ shrnuje Macourek.

Pro Liverpool se CzechTrade Londýn se rozhodl právě kvůli tomu, že se na severu Anglie zkonzumuje více piva na osobu, než na anglickém jihu, kde pěnivému moku stále více konkuruje dobré víno. Spousta obchodníků ze severní části země by navíc na akci na jihu ani nepřijela s odůvodněním “Británie není jen Londýn nebo Brighton“.

Příležitosti pro české regionální pivo
Britský trh má velký potenciál a české pivo je zde velmi známé – většina velkých českých pivovarů je již v Británii úspěšně etablována, nicméně kvalitní české ležáky nebo i svrchně kvašená piva z menších či středních regionálních pivovarů - až na pár výjimek - na britském trhu stále chybí.

„Problém není v produktu, který je většinou skvělý, nýbrž v nedostatečně aktivním přístupu pokud jde o marketing, flexibilitu a ochotu spolupodílet se na investicích do nové značky na britském trhu,“ upozorňuje Martin Macourek. Cílem CzechTrade je pomoci tyto nedostatky překonat a dané produkty Britům představit.

Na akci se prezentovaly dva typy subjektů: ostrovní firmy, které zastupují české pivovary, konkrétně Budweiser Budvar UK a Pivovar Ltd (Bernard, Primátor) a dále pak pivovary, které v teritoriu hledají partnera, v tomto případě Lobkowicz a Herold (prostřednictvím Krulis Europe Trading).

Před akcí zorganizoval CzechTrade intenzivní akviziční kampaň, která přinesla své ovoce. Czech Beer Day navštívili významní obchodníci z oblasti pohostinství i distribučního byznysu. Mezi přítomnými byli významný britský řetězec pubů Punch taverns, distributor Funky beers nebo vyhlášený pivovar ze západu Anglie Butcombe. Prestiž akci dodala návštěva velvyslance ČR ve Spojeném království Libora Sečky. Příští rok by měl na Liverpool navázat Londýn.

S DACANEM k Santinimu

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:ČpČzAutor:ČpČzRevolta

První listopadový den jsem na základě přívětivé předpovědi počasí s příslibem posledního teplého a také slunečného dne s nádechem babího léta vyrazil do Žďáru nad Sázavou.

Jelikož to byl po několika letech již druhý výlet do této lokality, plán putování byl již dopředu dán. Jedinou výjimkou byl prvotní cíl, a to návštěva nedávno založeného pivovaru Revolta, který má po mnoha letech navrátit tradici vaření piva v tomto městě. I když se pivovar nachází přímo na náměstí, podařilo se mi ho dohledat až po druhém kolečku kolem náměstí a to kvůli jeho nenápadnému umístění v průchodu dřívějšího hotelu Veliš.

Součástí pivovaru je i malá kavárna nacházející se naproti provozovně, kde se kromě kávy točí a také prodává v 1,5l PET lahvích pivo. Neváhal jsem a již tradičně se na výšlap vybavil místní dvanáctkou DACAN.ZR. Kromě toho jsem se hned posílil na cestu jednou točenou jedenáctkou REVOLTA. Jelikož obsluha byla velice ochotná, bez velkých obav jsem se optal na možnost prohlídky pivovaru. S úsměvem a ujištěním, že to není problém, jsem byl nasměrován přímo k spolumajiteli a sládkovi pivovaru v jedné osobě. A tak jsem zažil soukromou prohlídku minipivovaru za doprovodu ochotného pana Davida Dvořáka.

Po splnění tohoto pivního cíle výletu jsem již bez okolků vyrazil proti toku Sázavy dále. Kdo by to byl řekl, že tento potůček se po několika desítkách kilometrů dále stane mekkou českých vodáků. V těchto místech ji splouvalo akorát hejno místních kachen.

Na konec Ždáru k rekreačnímu středisku u Pilské vodní nádrže jsem dorazil po klidné pěší a cyklistické stezce kopírující tok Sázavy. Na blankytnou hladinu nádrže a pestrobarevný listový porost kolem ní byl z hráze úchvatný pohled. Zde, na jednom z břehů nádrže v areálu Pilák se nacházejí hraniční kameny ve formě soch českého lva a moravské orlice. I když ani v historickém kontextu tu žádná hranice neprochází, každé zvíře si hlídá pohledem tu svou pomyslnou domovinu.

Následující zastávkou se stal Santiniho „Malý Karlův” most. Proč se mu tak říká, jistě poznáte. Od tohoto „malého“ díla má cesta vedla již k vrcholu putování, na Zelenou horu. Nejedná se o Švandrlíkovu Zelenou horu z Černých baronů, ale o Zelenou horu s poutním kostelem Jana Nepomuckého, který se díky své unikátnosti a genialitě Santiniho dostal na seznam památek UNESCO. Co více k tomuto místu říci?

Sednul jsem si na lavičku, s hřejícím sluníčkem na tváři usrkával DACANa a kochal se úchvatnými panoramaty. Vždyť celý Ždár i s blízkým zámkem a Konventským rybníkem je odtud jako na dlani. A opět si říkám, jak krásně je na tom světě. Po půlhodině klidného a doslova božského rozjímání jsem odcházel ze Zelené hory, a bylo mě jedno, jestli tvarová jedinečnost každé stěny na kostelu jsou architektonickým výtvorem Santiniho nebo následkem opojení z DACANa místního pivovaru.

Následné kroky byly už jen ohraným koloritem každého výletu. Odměna, tentokrát gulášem s pivkem, a kromě toho jsem neopominul ještě krátkou ochutnávkou zbylého sortimentu pivovaru Revolta. Ač nejsem velkým příznivcem „svrchňáků“, dvanáctka APA 8EVŽENŮ byla exkluzivní. Kromě již uvedených piv je v létě k dostání i pšeničná Bílá dáma a na vánoce už prý zraje speciál Santus. Takže místní se mají na co těšit.

Co říci na závěr? Žďár je úžasné město. I pro mě, příznivce zapadlých hradů a zřícenin jsou zdejší památky a výhledy úchvatné. Celý okruh kolem města má asi 8 kilometrů, takže ho jistě zvládnou i největší hypochondři. V každém případě, stojí za to nevynechat ani pivovar, resp. kavárnu Revolta. Již příští rok je počítáno s letní zahrádkou a jistě i zevnějšek průčelí hotelu Veliš, jako vstupní brány k pivovaru, se dočká přívětivějšího vzhledu. Vzhledem k milému (i pěknému) personálu a vstřícnému přístupu majitelů, a v neposlední řadě i chuti zdejších piv, jistě nešlápnete vedle.

Fotky ZDE na našem Facebooku

V Zámeckém pivovaru Frýdlant byla vyhlášena anketa Pivo roku 2016

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Město FrýdlantAutor:Martina PetráškováFrýdlant

V prostorách Zámeckého pivovaru Frýdlant proběhlo ve čtvrtek 3. listopadu 2016 vyhlášení ankety Pivo roku 2016. Anketu pořádá Sdružení přátel piva a letos byly ceny uděleny již po dvacáté šesté. Od roku 2002 probíhá vyhlášení vítězů ankety vždy v jiném městě, v jiném kraji a na půdě jiného pivovaru. Tentokrát tedy slavnostní událost hostil pivovar ve Frýdlantu. Během slavnostního ceremoniálu přijel pivovarníky ve městě přivítat také starosta Frýdlantu Dan Ramzer. Zámecký pivovar Frýdlant se s pivem Albrecht objevil mezi oceněnými hned dvakrát. Třetí místo si odnesl v kategorii tmavé pivo bez rozdílu stuňovitosti, taktéž na třetí příčce skončil v kategorii minipivovar roku. Ceny převzal majitel pivovaru, Marek Vávra.

Z výsledků:

Absolutní vítězové napříč kategoriemi po skončení úvodní anketní části:

Sv. Norbert pšeničné světlé (kategorie pšeničných piv) 160 hlasů
Bernard, Jantarový ležák s jemnými kvasnicemi (kategorie polotmavých piv) 152 hlasů
Bernard Jedenáctka (kategorie světlých ležáků) 148 hlasů

V anketní části hlasovalo 41 % členů SPP z 1 402 možných, a to pro necelých 300 značek piva.


Skokan roku: Bernard, nefiltrovaná 14 – který poskočil ve své kategorii z třetí desítky až na třetí místo. Je to velké letošní překvapení, protože jde o pivo, které není standardně v sortimentu restaurací, natož obchodů, protože jde o ryze sudové pivo.

Konečné výsledky ankety Sdružení přátel piva Pivo roku 2016

SVĚTLÉ VÝČEPNÍ PIVO

Světlému výčepnímu pivu neřekne český spotřebitel jinak než desítka a jde o kategorii, která patrně nejvíce trpí poklesem z celého českého pivovarského trhu. Letošní vítěz má jednu zvláštnost. Pivovar po zhruba 60 letech v roce 2011 obnovil svoji výrobu a právě svoji „desítkou“ je proslaven, o čemž svědčí i to, že hned od tohoto roku v naší soutěži stanul vždy na jednom z prvních tří míst (v letech 2013 a 2012 si pak připsal celkové vítězství). Letošním vítězem se tak znovu stává Únětická desítka.

Pořadí kategorie Světlé výčepní pivo roku 2016:

Únětické pivo 10° (Únětický pivovar)
Svijanská desítka (Pivovar Svijany)
Bernard Desítka (Rodinný pivovar Bernard)

SVĚTLÝ LEŽÁK

Světlý ležák (pro běžného domácího spotřebitele většinou jen „dvanáctka“) je určitě česká královská kategorie pro piva s EPM 11-12,99 plata. Kvality letošního vítěze doprovází fakt, že letos zcela poprvé v této kategorii ležáků vyhrává alkoholem sice slabší, ale chuťově velmi silná jedenáctka. Vítězem se stává pivo Bernard Jedenáctka.

Pořadí kategorie Světlý ležák roku 2016:

Bernard Jedenáctka (Rodinný pivovar Bernard)
Benedikt 12° světlý ležák (Břevnovský klášterní pivovar Sv. Vojtěcha)
František světlý ležák (Sklárna a pivovar Novosad a syn Harrachov)


SVĚTLÝ SPECIÁL

Do této kategorie spadá více pivních stylů, navíc je velmi různorodá z hlediska stupňovitosti a zejména množstvím alkoholu v nápoji. Jak je zřejmé z letošních výsledků, členové SPP v této kategorii jsou poměrně konzervativní, neboť první dvě místa jsou kopií loňského ročníku. Loňské vítězství tak letos obhájil robustní, krásně sladový, ale přitom skvěle pitelný Imperial lager z Břevnovského klášterního pivovaru.

Pořadí kategorie Světlý speciál roku 2016:

Imperial lager (Břevnovský klášterní pivovar Sv.Vojtěcha)
Primátor Exkluziv 16° (Pivovar Náchod)
Bernard nefiltrovaná 14 (Rodinný pivovar Bernard)


POLOTMAVÉ PIVO BEZ ROZDÍLU STUPŇOVITOSTI

Kategorie polotmavých piv, stejně jako následující kategorie piv tmavých, je vyhlašována bez rozdílu stupňovitosti. Do polotmavých piv mohou spadat i piva řezaná. I zde došlo na obhajobu loňského vítězství. Letošním vítězem v kategorii polotmavých piv se stává Bernard Jantar, řezané pivo s příjemnou hořkostí, karamelovou vůní a plnou chutí.

Pořadí kategorie Polotmavé pivo roku 2016:

Bernard Jantar (Rodinný pivovar Bernard)
Hendrych H13 (Rodinný pivovar Hendrych)
Klosterman (Dudák – Měšťanský pivovar Strakonice)


TMAVÉ PIVO BEZ ROZDÍLU STUPŇOVITOSTI

Ohledně této kategorie panuje řada zažitých nepravdivých představ. Tmavé pivo je často zaměňováno s pivem černým, což není tak zcela pravda a spotřebitelé bývají přesvědčeni, že tmavá piva jsou sladká, což dnes též již ne zcela platí. Chuť by měla být výrazně pražená. Letošní vítěz se mezi třemi nejlepšími umisťuje pravidelně od roku 2012 a po roční přestávce dosahuje na metu nejvyšší, a to přestože jde jen o sezónní pivo. Vyhrává Eliška z pivovaru Polička

Pořadí kategorie Tmavé pivo roku 2016:

Eliška tmavé speciální pivo (Měšťanský pivovar v Poličce)
Budweiser Budvar B:Dark (Pivovar budějovický Budvar)
Albrecht Kateřina (Albrecht, Zámecký pivovar Frýdlant)


PŠENIČNÉ PIVO

Kategorie pšeničných piv se vyhlašuje v naší soutěži samostatně teprve počtvrté a tomuto pivnímu stylu se věnuje stále více pivovarů, včetně těch průmyslových. Vždyť se jedná o pivní styl, který tu byl ještě někdy před 150 lety zcela nejrozšířenější, než ho právě vytlačil český ležák. Pokračujeme přehlídkou obhajob, nejlepší letošní pšeničné pivo je dokonce vítězem již potřetí za sebou, což vypovídá o jeho nekolísající vysoké kvalitě. V Klášterním pivovaru Strahov tak mohou být na své pivo Sv.Norbert pšeničné právem hrdi.

Pořadí kategorie Pšeničné pivo roku 2016:

Sv. Norbert pšeničný (Klášterní pivovar Strahov)
Primátor Weizenbier (Pivovar Náchod)
Zvíkovský Rarášek (Pivovarský dvůr Zvíkov)

SVRCHNĚ KVAŠENÉ PIVO SVĚTLÉ

S rozšiřováním rozličných světlých svrchně kvašených piv, zejména piv typu ale [ejl], každoročně výrazně roste konkurence i v této kategorii a piva a výsledky bývají velmi různorodé. Letošním vítězem se stává krásně pitelné a aromaticky ovocné pivo Clock 12° APA (American pale ale) z pivovaru v Potštejně, který se proslavil svými pivy hned od svého vzniku.

Pořadí kategorie Světlé, svrchně kvašené pivo roku 2016:

Clock 12° APA (Clock, Řemeslný pivovar Potštejn)
Permon Summer Ale (Sokolovský pivovar Permon)
Bernard Bohemia Ale (Rodinný pivovar Bernard)


SVRCHNĚ KVAŠENÉ PIVO POLOTMAVÉ A TMAVÉ

Rovněž v kategorii barevných „ejlů“ dochází v posledních letech k obrovskému nárůstu konkurence, čemuž vděčíme zejména minipivovarům a jde o nejprogresivněji se rozvíjející kategorii piv u nás. Vedle „ejlů“ do této kategorie spadají rovněž piva typu stout či porter. Letošním vítězem se stává pivo, z teprve v roce 2013 založeného minipivovaru, jehož americký sládek, který se usadil v Čechách, se věnuje víceméně pouze produkci svrchně kvašených piv. Je jím Zhůřák Černá vdova z pivovaru Zhůřák.

Svrchně kvašené (polotmavé a tmavé) pivo roku 2016:

Zhůřák Černá vdova Robust Porter (Pivovar Zhůřák)
Clock Twist (Clock, Řemeslný pivovar Potštejn)
Hostivar H-Ale (Pivovar Hostivar)


MINIPIVOVAR ROKU

na toto označení SPP ochrannou známku na ÚPV. Spotřebitelé si mohou mnout ruce, protože každoročně se počet minipivovarů zvyšuje zhruba o 50 a dost možná, že aktuálně je Česko zemí s nejvyšším počtem minipivovarů na obyvatele, v zemi jich máme již více než 350. Naprostým unikátem je pak Praha, kde je jich v současné době funkčních 31 a řada dalších je ve výstavbě. Ani odborníci se nemohou shodnout, kde se číslo zastaví a tisícovka minipivovarů, která se ještě před lety zdála jako sci-fi, se dnes už nejeví nedosažitelnou. Letošním vítězem v této kategorii se stává již po páté (2007, 2008, 2011, 2012) Klášterní pivovar Strahov, známý svou velmi bohatou nabídkou skvělých sezónních piv.

Pořadí kategorie Minipivovar roku 2016:

Klášterní pivovar Strahov
Jihlavský Radniční pivovar
Albrecht, Zámecký pivovar Frýdlant + Malostránský pivovar Jelínkova vila

PIVOVAR ROKU

Sdružení přátel piva je u nás jediným subjektem, který může vyhlašovat kategorii Pivovar roku, protože na toto označení má registraci na Úřadě průmyslového vlastnictví. Lze říci, že až donedávna v této kategorii počet subjektů stále klesal. Aktuálně to však již přestává platit, neboť některé minipivovary se stávají natolik úspěšnými, že z hlediska ročního výstavu již překračují magickou hranici roční produkce ve výši 10 000 hl a stávají se tak pivovary průmyslovými. Často se jedná o pivovary, které byly po Druhé světové válce násilím uzavřeny a nyní jsou obnovovány. To je případ i letošního vítěze pivovaru Kácov (obhájce loňského zlata), kde ale výroba byla obnovena již v roce 1993 a definitivně pak v roce 2001. Přes magickou hranici 10 000 hl se dostal v roce 2007.

Pořadí kategorie Pivovar roku 2016:

Pivovar Hubertus (Kácov)
Rodinný pivovar Bernard
Pivovar Únětice


SLÁDEK ROKU

Letošním sládkem roku se stává Bohumil Valenta, z Hrabalova Postřižínského pivovaru.

Oceněný sládek se narodil v Prachaticích v předvečer vánoc roku 1982. V útlém věku se rodina přestěhovala do Hradce Králové, který tak navždy zůstane spojen s objevováním pivního světa letošního laureáta.

Zpočátku nic nenasvědčovalo tomu, že letošní oceněný sládek se dá na dráhu pivovarství, zálibu totiž našel spíše v biologii. Nicméně jeho zájem o pivo rozhodl, že si po gymnáziu podal přihlášku na Vysokou školu chemicko -technologickou do Prahy. Možná i u prapůvodu jeho rozhodování mohl stát jeho táta, který v minulosti absolvoval stejnou vysokou školu. U rozhodování také sehrálo svou roli to, že si byl jistý, že pivovarnictví v českých podmínkách nemá nárok nikdy zaniknout.

Po absolvování VŠCHT byl již řadu let pivovar v Hradci Králové zavřený, a tak nastoupil do společnosti Drinks Union, kde postupně působil v pivovarech Velké Březno a Kutná Hora (do tohoto města se i následně přestěhoval). V těchto pivovarech se tak měl možnost učit od dalších pivovarských mistrů, na které ze srdce rád vzpomíná. Po ovládnutí společnosti Drinks Union nadnárodním gigantem Heineken, odešel pracovat do jeho současného působiště, pivovaru Nymburk, kde nastoupil možná jako nejmladší sládek v průmyslovém pivovaru vůbec a pracuje zde již osmým rokem.

Je ženatý a s manželkou Lenkou má dcerku Sofii a synka Bohumila, který je již pátým držitelem toho jména v rodině.

Že je pravým „srdcařem“ dokumentuje fakt, že je zakladatelem tradice celospolečenské vyjížďky s názvem Postřižínský cyklootvírák. Letošního již šestého ročníku se zúčastnilo na 1 800 cyklistů!

Za své osmileté sládkovské působení v Nymburce výrazně pozvednul kvalitu zdejších piv a o pět dalších pivních druhů rozšířil zdejší produkci. Celkový roční výstav pod jeho vedením se zvedl o více než 30 %.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.22.07.2017 15:405.244/5.244