Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Skupina PPF se uchází o Plzeňský Prazdroj. Je v užším výběru

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:Týden.czAutor:ČTKPrazdroj

Na užší seznam kandidátů na převzetí Plzeňského Prazdroje a dalších východoevropských značek pivovaru SABMiller se dostalo několik uchazečů, včetně japonského pivovaru Asahi či investiční skupiny PPF českého miliardáře Petra Kellnera.

Na užším seznamu je rovněž konsorcium vedené švýcarskou investiční společností Jacobs Holding, které zahrnuje kanadský penzijní fond PSP Investments a českou investiční firmu R2G. Ta spravuje majetek bývalého spoluvlastníka gumárenské společnosti ČGS Oldřicha Šlemra a zakladatelů softwarové firmy Avast. Do dalšího kola prý postoupila také společná nabídka investičních společností Bain Capital a Advent.

Prodej aktivit SABMilleru v České republice, Polsku, Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku je součástí podmínek pro převzetí podniku ze strany rivala Anheuser-Busch InBev, které bylo dokončeno minulý měsíc.

Kromě Plzeňského Prazdroje zahrnují prodávaná aktiva polské značky Tyskie a Lech, slovenský Topvar, maďarský Dreher a rumunský Ursus. Obeznámených se situací však pro všechny uchazeče představuje hlavní lákadlo právě Plzeňský Prazdroj, který má značný exportní potenciál a 40procentní podíl na českém trhu. Celková hodnota prodávaných značek se podle dřívějších odhadů pohybuje mezi pěti a sedmi miliardami eur (135 až 189 miliard korun).

Obdrželi několik nabídek
AB InBev minulý týden obdržel šest předběžných nabídek na tyto aktivity. Závazné návrhy by měly přijít na řadu příští měsíc. Zdroj blízký jednomu z uchazečů sdělil, že za favorita je považována společnost Asahi. Ta se již dříve dohodla na koupi některých značek SABMilleru, jako Peroni a Grolsch, za 2,55 miliardy eur (69 miliard korun). Prodej těchto značek byl rovněž podmínkou pro převzetí SABMilleru.

AB InBev se na koupi SABMilleru dohodl loni. Transakci za 79 miliard liber (2,4 bilionu korun) dokončil minulý měsíc. Upevnil si tak pozici největšího pivovaru na světě. Nová společnost kontroluje zhruba 27 procent světového trhu s pivem.

Plzeňský Prazdroj za poslední rok zvýšil zisk před zdaněním meziročně o pět procent na 3,7 miliardy korun. Tržby ve fiskálním roce od počátku dubna 2015 do konce letošního března stouply meziročně o 3,3 procenta na 14,4 miliardy korun. Pivovar loni prodal v Česku a v cizině deset milionů hektolitrů piva, zhruba stejně jako v roce 2014. Vývoz prémiového ležáku se zvýšil o 4,5 procenta na 792 tisíc hektolitrů.

Boj o Prazdroj vrcholí. Kellnerova PPF se dostala do užšího seznamu zájemců

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:ČTKPrazdroj

Na užší seznam kandidátů na převzetí Plzeňského Prazdroje a dalších východoevropských značek pivovaru SABMiller se dostalo několik uchazečů, včetně japonského pivovaru Asahi či investiční skupiny PPF českého miliardáře Petra Kellnera. Agentuře Reuters to řekly zdroje obeznámené se situací.

Podle informací Reuters je na užším seznamu rovněž konsorcium vedené švýcarskou investiční společností Jacobs Holding, které zahrnuje kanadský penzijní fond PSP Investments a českou investiční firmu R2G. Do dalšího kola prý postoupila také společná nabídka investičních společností Bain Capital a Advent.

Hospodářské noviny v pondělí uvedly, že majitel skupiny PPF Petr Kellner se v úsilí o převzetí Prazdroje spojil s Pavlem Tykačem, vlastníkem hnědouhelné elektrárenské společnosti Czech Coal. Přesné rozdělení případných podílů není známo, Tykač bych však měl být zřejmě jen minoritním vlastníkem.

Prodej aktivit SABMilleru v České republice, Polsku, Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku je součástí podmínek pro převzetí podniku ze strany rivala Anheuser-Busch InBev, které bylo dokončeno minulý měsíc.

AB InBev minulý týden obdržel šest předběžných nabídek na tyto aktivity. Závazné návrhy by měly přijít na řadu příští měsíc, píše Reuters. Zdroj blízký jednomu z uchazečů agentuře sdělil, že za favorita je považována společnost Asahi.

Kromě Plzeňského Prazdroje zahrnují prodávaná aktiva polské značky Tyskie a Lech, slovenský Topvar, maďarský Dreher a rumunský Ursus. Celková hodnota prodávaných značek se podle dřívějších odhadů pohybuje mezi pěti a sedmi miliardami eur (135 až 189 miliard Kč).

AB InBev dokončil převzetí pivovaru SABMiller za 79 miliard liber (2,4 bilionu Kč) minulý měsíc. Upevnil si tak pozici největšího pivovaru na světě. Nová společnost kontroluje zhruba 27 procent světového trhu s pivem.

Plzeňský Prazdroj za poslední rok zvýšil zisk před zdaněním meziročně o pět procent na 3,7 miliardy korun. Tržby ve fiskálním roce od počátku dubna 2015 do konce letošního března stouply meziročně o 3,3 procenta na 14,4 miliardy korun. Pivovar loni prodal v Česku a v cizině deset milionů hektolitrů piva, zhruba stejně jako v roce 2014. Vývoz prémiového ležáku se zvýšil o 4,5 procenta na 792 000 hektolitrů.

Jde se do finále: Kellnerova PPF je v užším okruhu zájemců o Plzeňský Prazdroj

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:Lidovky.czAutor:ČTKPrazdroj

Na užší seznam kandidátů na převzetí Plzeňského Prazdroje a dalších východoevropských značek pivovaru SABMiller se dostalo několik uchazečů, včetně japonského pivovaru Asahi či investiční skupiny PPF českého miliardáře Petra Kellnera. Agentuře Reuters to řekly zdroje obeznámené se situací.

Podle informací Reuters je na užším seznamu rovněž konsorcium vedené švýcarskou investiční společností Jacobs Holding, které zahrnuje kanadský penzijní fond PSP Investments a českou investiční firmu R2G. Do dalšího kola prý postoupila také společná nabídka investičních společností Bain Capital a Advent.

Prodej aktivit SABMilleru v České republice, Polsku, Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku je součástí podmínek pro převzetí podniku ze strany rivala Anheuser-Busch InBev, které bylo dokončeno minulý měsíc.

AB InBev minulý týden obdržel šest předběžných nabídek na tyto aktivity. Závazné návrhy by měly přijít na řadu příští měsíc, píše Reuters. Zdroj blízký jednomu z uchazečů agentuře sdělil, že za favorita je považována společnost Asahi.

Kromě Plzeňského Prazdroje zahrnují prodávaná aktiva polské značky Tyskie a Lech, slovenský Topvar, maďarský Dreher a rumunský Ursus. Celková hodnota prodávaných značek se podle dřívějších odhadů pohybuje mezi pěti a sedmi miliardami eur (135 až 189 miliard korun).

Obchod za 79 miliard liber
AB InBev dokončil převzetí pivovaru SABMiller za 79 miliard liber minulý měsíc. Upevnil si tak pozici největšího pivovaru na světě. Nová společnost kontroluje zhruba 27 procent světového trhu s pivem.

Plzeňský Prazdroj za poslední rok zvýšil zisk před zdaněním meziročně o pět procent na 3,7 miliardy korun. Tržby ve fiskálním roce od počátku dubna 2015 do konce letošního března stouply meziročně o 3,3 procenta na 14,4 miliardy korun.

Pivovar loni prodal v Česku a v cizině deset milionů hektolitrů piva, zhruba stejně jako v roce 2014. Vývoz prémiového ležáku se zvýšil o 4,5 procenta na 792 tisíc hektolitrů.

Klášterní pivovar ve Vyšším Brodě chátral i po revoluci, mohlo by se tu ale vařit pivo

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:Rozhlas.czAutor:Zdeněk Zajíček

Hodně se v poslední době mluví o restitucích. Méně se ale už připomíná osud majetku, který byl kdysi zabaven státem a do kterého se za posledních třicet až padesát let prakticky neinvestovalo. Jak kvůli tomu budovy chátraly, můžete vidět například v areálu bývalého pivovaru vyšebrodského kláštera.

Navrácení objektů bývalým majitelům se někde protáhlo až na 26 let. A přitom tito majitelé by byli schopni se o majetek postarat za vlastní peníze a lépe než stát. Dokladem je právě vyšebrodský klášter. To, co stát vrátil po revoluci, je opraveno. Zbytek chátral dál.

Nyní se do rukou cisterciáckého řádu ve Vyšším Brodě vrátila i neopravená část kláštera, tedy bývalý pivovar. „Je ve velmi špatném stavu. Když ho ještě vlastnil Pozemkový fond, povedlo se udělat provizorní opravu střech, takže devastace se zastavila, ale jsou propadané stropy, zničená okna a krovy, chybí dveře, jsou zničené fasády,“ popisuje Edvard Beneš, jednatel cisterciácké dceřiné společnosti Bernardinum, která má nově svěřený majetek na starosti.

Původní pivovarnická technologie byla buď odvezena, nebo zničena. „Bavíme se tady o stavební zadluženosti v řádu stovek milionů, abychom celý areál pivovaru dali do stavu, v jakém fungoval do roku 1950,“ dodává Edvard Beneš.

V pivovaru jsou unikátní ležácké sklepy, v nichž pivo zrálo. „Ty jsou ještě v relativně dobrém stavu, protože jsou nejníž, takže srážky a zatékání je tolik nepoškodilo. Stejně ale náklady na jejich opravu budou značné,“ říká Edvard Beneš.

Přesto věří tomu, že ve sklepech ve Vyšším Brodě bude zase jednou zrát pivo. „Už jsme udělali i nějaké studie a měli jsme tu dodavatele pivovarnických technologií. Tou myšlenkou se zabýváme, ale vzhledem k těm vysokým nákladům přesně nevíme, kdy to nastane,“ připomíná.

Součástí pivovaru byla mimo jiné takzvaná ledárna, z níž se pouštěl chlad do dalších prostor. „Z horního okýnka sem spouštěli ledy a pak pomocí důmyslných kanálů ve zdi pouštěli chlad na spilku a do sklepů. To, co dnes dělají chladírenské stroje, dokázali takhle. Na spilce jsou ještě kovaná dvířka, kterými si regulovali, kolik toho chladu chtějí pustit, takže je to velice důmyslné. Člověk jenom žasne, jak si naši předci uměli poradit,“ ukazuje Edvard Beneš.

Kolem stěn ledárny ještě zaujmou dřevěné trámy. Edvard Beneš se domnívá, že zřejmě sloužily k ochraně obvodových zdí. Díky nim voda z odtávajícího ledu nešla do zděných konstrukcí, ale odtála po bednění. Na zemi pak byl systém kanálů, který vodu odváděl pryč. Je vidět, že celý princip fungoval, protože stěny jsou dodnes v pořádku.

Led do ledárny se získával z nedalekého klášterního rybníka, který jinak sloužil k chovu ryb. I to je důkazem toho, jak bylo v minulosti vše provázané a jak naši předci uměli vše využít.

Společnost Bernardinum chce pivovar zpřístupnit lidem. Plánuje ukázat prostory, kde se tradičně vyrábělo pivo jako varnu, ledárnu, sklepy nebo spilku. Dalším plánem do budoucna je zřídit minipivovar, který by vyráběl pivo podle původních receptur, ale už s využitím nových technologií, takže by k provozu nepotřeboval původních prostory.

Pivovar by se podle Edvarda Beneše ve Vyšším Brodě vyplatil. „Pivovar je výnosná činnost jako každá jiná obchodní činnost. Můžete z něj mít nejen výborný mok, ale i příjmy. Proto kláštery zřizovaly pivovary už od středověku, zdejší byl založen roku 1318, patří k těm nejstarším. My bychom se jednak vrátili k té tradici a také by nám to mohlo přinést zisky na obnovu pivovaru a další opravy,“ doplňuje.

V Belgii mají první pivovod na světě. Ročně jím proteče pět milionů litrů zlatého moku

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:Rozhlas.czAutor:Filip Nerad

Bruggy jsou plné historických památek a různých unikátů. Nyní se k nim přidal další. Místní pivovar Halve Maan vybudoval první pivovod na světě. Spojuje pivovar se stáčírnou a měří tři kilometry.

„Náš pivovar stojí uprostřed historického centra Brugg a vždycky jsme chtěli, aby tady zůstal. Stáčírnu ale máme za městem. Abychom pivo nemuseli neustále převážet velkými cisternami a nezamořovali centrum těžkými náklaďáky, napadlo nás postavit tenhle pivovod," vysvětlil ředitel pivovaru Xavier Vanneste.

Vybudovat pivovod trvalo půl roku. Nešlo jen o jednoduché položení potrubí, protože pivovar nemohl jen tak rozkopat památkově chráněné ulice v centru města, které je na seznamu UNESCO.

„Nemohli jsme udělat všude výkopy. Pro velkou část potrubí jsme museli razit cestu přímo v podzemí. To ale nebylo to jediné složité na celé té akci. Museli jsme získat spoustu povolení, což v takto starém městě není nijak jednoduché a spolu s projektovými pracemi to zabralo čtyři roky. Při hloubení jsme se museli vyhnout kanalizaci nebo velkým podzemním garážím, které jsou 34 metrů hluboko," popsal všechna úskalí ředitel rodinného pivovaru, jehož jméno česky znamená Půlměsíc.

Pivovodem denně protečou desetitisíce litrů piva. Tříkilometrovou trasu zvládne pivo za 15 minut. Pivovod mohou návštěvníci města na chvíli spatřit v průjezdu rodinného podniku pod skleněným poklopem a pak během prohlídek pivovaru, kde na černé trubky mizící kdesi v zemi neopomene průvodce upozornit.

Pivovod pivo vylepšuje
Přestože tento světový unikát funguje teprve krátkou chvíli, ředitel pivovaru si ho nemůže vynachválit.

„Pivovodem přepravíme zhruba 6000 litrů piva za hodinu. Za rok to dělá pět milionů litrů. Díky pivovodu můžeme naši produkci zvýšit, protože už nemusíme pivo převážet cisternami, ale můžeme ho transportovat doslova ve dne v noci potrubím."

Podle Vannesteho má dokonce potrubí na pivo pozitivní vliv. „Zpočátku jsme měli velké obavy o kvalitu našeho piva. Nechtěli jsme, aby ji doprava potrubím nějak změnila. Dělali jsme proto spoustu testů, abychom zjistili, jaký je ten správný tlak a jestli materiál potrubí pivo nějak neovlivní. Zkoušky po spuštění ale ukázaly, že je v něm méně kyslíku, než když jsme ho přepravovali v cisternách. Jsme si tak jistí, že pivovod našemu pivu neškodí a díky méně kyslíku je možná i lepší."

A co na to ti, kteří půlměsíční pivo pijí? Zaznamenali nějaký rozdíl v kvalitě nebo chuti místního zlatavého moku?

„S chutí piva je to složité. Je hrozně individuální. Když vynecháte u piva chuť, vůni a barvu, nemáte se pak o čem bavit," odpověděl s humorem, ale vyhýbavě průvodce po pivovaru a milovník zdejšího piva Johan.

Sládkem roku 2016 se stal ten z nymburského pivovaru Bohumil Valenta!

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:Nymburský deníkAutor:Miroslav JilemnickýPostřižinský

Prestižní ocenění získal zástupce nymburského pivovaru. Na výrazném vzestupu kvality nymburského piva se nemalou měrou podílí sládek Bohumil Valenta, který se pro letošní rok stal nejlepším sládkem v republice.

„Jsem v Nymburce osmým rokem a relativně pořád patřím k těm mladším sládkům. Proto jsem takové ocenění nečekal. Díval jsem se, kdo získal ocenění v minulých letech a jsem opravdu poctěn, v jaké jsem společnosti. V minulosti jej získali skuteční mistři v oboru, například sládek z pivovaru Bernard, nebo loni in memoriam pan Černohorský, který prošel několika pivovary, poslední a největší část strávil 
v únětickém pivovaru. Většinou ocenění získávali sládci z větších pivovarů," říká třiatřicetiletý Bohumil Valenta. Takové ocenění se nezískává každý den, i proto jsme se sešli v jeho kanceláři v pivovaru a nejen 
o nymburském pivu jsme si promluvili. Jelikož se známe už drahnou řádku let, nebudeme předstírat, že si při rozhovoru vykáme.

Předně velká gratulace. Myslím, že je to výsledek dobré reprezentace nejen pivovaru, ale i města Nymburk. Připomeňme, že za tvého působení vznikla v pivovaru některá nová piva, třeba polotmavý Něžný Barbar nebo Jubilejní ležák vzniklý jako připomínka 100. výročí narození Bohumila Hrabala. Kdo soutěž
 o nejlepšího sládka roku vyhlašuje?
Vyhlašuje to Sdružení přátel piva. Některé lidi 
z tohoto sdružení znám 
z potkávání se na různých soutěžních akcí kolem piva. Ale nikdy jsem jim nijak nepodlézal, ani je blíže neznám. Proto jsem byl překvapen, když mi telefonicky oznámili, že jsem získal takové ocenění. Stejně jako 
v případě piva se takové ocenění získá na základě nějaké nominace. Mé jméno údajně vyslovil jejich člen 
z Poděbrad a později se na něm ti další shodli. Není to o tom, kolik se prodá piva, není to v zásadě měřitelná věc. Je to jen o shodě názoru určité skupiny lidí.

Jako vždy zůstáváš podle mého trochu zbytečně skromný. Za tvého působení vozí nymburský pivovar každoročně 
z řady soutěží množství pohárů a ocenění. Tohle je podle mého názoru logické vyústění toho, jaká je nyní kvalita nymburského piva.
Abych to tedy uvedl trochu na pravou míru. Ve Sdružení přátel piva nejsou jen amatéři, řada z nich si doplnila i patřičné vzdělání. V té hodnotící komisi zasedl i prezident Svazu minipivovarů a lidé, kteří mají zkušenosti z degustací na různých soutěžích. Ale vybírala i řada lidí, kteří mají i jinou profesi a degustací piva se zabývají ve svém volném čase.

Kde se konalo vyhlášení soutěže?
Je to každý rok někde jinde, letos se slavnostní galavečer konal ve frýdlantském pivovaru.

Už jsme zmínili, že nymburský pivovar v posledních letech získává řadu ocenění za kvalitu svých piv. Myslíš si, že to je hlavní důvod tvého ocenění, nebo je za tím ještě něco jiného?
Měl jsem možnost se na tom galavečeru bavit s lidmi ze Sdružení přátel piva 
a podobné otázky jsem měl možnost jim položit. Ne že bych se ptal přímo, za co jsem to dostal, ale jelikož jsem viděl ten seznam dosavadních držitelů, tak jsem spíše očekával, že k podobnému titulu mohu přijít za 10, 20 let a ne teď. A oni mě ujistili, že už teď do skupiny těchto sládků patřím. Prý za těch necelých osm let se zlepšila pověst i kvalita nymburského piva, další ocenění přibývají, ale také se asi o 30 procent navýšil výstav. Takže tyto tři důvody mně byly zmíněny jako zdůvodnění, proč jsem byl takto oceněn.

Co se změnilo za dobu osmi let tvého působení v nymburském pivu? V čem je ten posun k větší kvalitě?
Těžká otázka. Já jsem stále nespokojen, to se o mně ví. Přemítám o tom často. Vždycky mi z toho vyjde, že největší vliv na kvalitu piva mají lidi, kteří ho dělají. Ne že by se vyměnili všichni zaměstnanci, i když personál se dost obměnil. Ale snad se změnil přístup zaměstnanců. A samozřejmě i technologicky jsme šli dopředu. Zlepšila se filtrace, proběhly úpravy na varně. Do dalších technologií se investuje. Rozšířil se ležácký sklep, o nové stáčecí lince se už psalo.

Vnímáš jako součást ocenění
i ten fakt, že za tvého působení vznikla v Nymburce nová piva? Něžný Barbar i Jubilejní ležák jsou tak trochu tvoje děti. A moc dobré děti…
Ano, na to jsem tak trochu zapomněl při vyjmenování těch důvodů, za něž jsem se stal nejlepším sládkem roku. Je tam i výslovně zmíněno, že za mého působení vzniklo pět nových druhů piv. Ale já chci zdůraznit, že to neberu jako ocenění pro sebe, ale pro celý pivovar.

Je to pro tebe i nějaký impulz pro další práci?
Určitě. Lidé si profesi sládka dost idealizují. Mají představu, že někde sedí 
a popíjí pivo. Ale ona je to především práce s lidmi, 
s vedoucími výroby, tedy 
i spousta problémů, komplikací, nepříjemností. Takovéhle ocenění je vždycky velká vzpruha do další práce.

Co tedy přes den děláš?
Kontroluji lidi, jestli jsou tam, kde mají být, stroje, jestli se točí, ventilátory, jestli chladí. Samozřejmě součástí mé práce a důležitou součástí je i ona degustace. Ale zdaleka to není jen o tom. Občas se někde něco rozbije, někdo nepřijde do práce, takže třeba z ranní obchůzky pivovaru je nakonec půldenní záležitost. Po x hodinách se teprve dostanu do kanceláře, kde mám 
i další administrativní povinnosti.

Když jsme spolu dělali rozhovor před sedmi lety krátce po tvém nástupu do pivovaru, svěřil jsi se, že sis nikdy neuvařil pivo doma. Ač to po tobě kamarádi mnohokrát chtěli. Změnilo se něco?
Stále odolávám. (smích). Pravdou je, že mám čím dál méně času, zaměstnávají mě už také mé dvě malé děti a koníčky, takže doma jsem pivo stále neuvařil. 
I když pivo je pochopitelně také můj koníček, ale stačí mi to v práci. Nechci se 
s tím pachtit ještě doma po večerech. Ale u jiných to velmi obdivuji, vím, kolik je to práce.

Také jsme se bavili o tom, že se snažíš jednotlivým várkám žehnat. Děláš to doteď?
To není o tom, že bych 
u každé jednotlivé várky stál s očima upřenýma 
k nebesům a žehnal jim. Pokaždé, když jsem na varně, i několikrát denně, ptám se vařiče, jestli je všechno 
v pořádku, koukám do kotle a snažím se provádět kontroly. Vaří se pět várek denně, takže samozřejmě nejsem u každé. Varna jede nonstop a já tu nejsem 24 hodin denně. Je nutné důvěřovat těm lidem, se kterými to dělám. A hlavně se to všechno ukáže vzápětí na spilce, zda všechno na varně bylo v pořádku. Když vidím na spilce, že to krásně kvasí, voní a dělá to kroužky, tak vím, že všechno je v pořádku. Spilka je první místo, kde se pozná, že je nějaký problém. Ať v surovinách nebo v technologii.

Je s tvým oceněním spojena 
i nějaká odměna?
Dostal jsem krásný pohár, který si ve své kanceláři vystavím, a diplom. Velmi příjemná je pípa na domácí točení piva s logem spolku 
a nápisem, že jsem sládkem roku 2016. Jinak jestli máš na mysli finanční odměnu, tak přímo s oceněním spojená není. Zda mě nějak pivovar ocení například prostřednictvím prémií na konci roku, to se uvidí.

Představ si hospodu, ve které je spousta píp a z každé teče jeden druh nymburského piva. V nabídce jsou všechny druhy. Jaké by sis objednal?
Ale to přece nejde, nechtěj to po mně… Opravdu bych mohl jen jedno? Já se většinou snažím ochutnat jich co nejvíc vzestupně podle stupňů. Kdybych si opravdu mohl dát jen jedno, tak bych preferoval něco nefiltrovaného. Asi bych si dal Hrabalův Jubilejní ležák. Je to trochu jiné pivo. I při anonymních degustačních soutěžích vybočuje z chuti, proto ani nezískává příliš ocenění. Je prostě jiné. Hořké. Na soutěžích degustují odborníci, ale i sládci. 
A podvědomě, jak je něco trochu vybočující, nedají to třeba na poslední, ale ani na první místo. Jinak jsou hospody, kde jednoznačně boduje a třeba i vytlačilo jinou značku cizího piva. Ale není to tak, že by válcovalo ostatní druhy.

Vím, že se dokonce uvažovalo o tom, že by měl Hrabalův ležák nahradit Francinovu dvanáctku. Je to reálné?
To určitě ne. Francinův ležák je momentálně naše nejúspěšnější pivo v zahraničí. I v tuzemsku má své zákazníky. Není důvod ho přestat dělat.
BOHUMIL VALENTA po absolvování VŠCHT nastoupil do společnosti Drinks Union, kde postupně působil v pivovarech Velké Březno a Kutná Hora (do tohoto města se i následně přestěhoval). V těchto pivovarech se tak měl možnost učit od dalších pivovarských mistrů, na které ze srdce rád vzpomíná. Po ovládnutí společnosti Drinks Union nadnárodním gigantem Heineken odešel pracovat do jeho současného působiště, pivovaru Nymburk, kde nastoupil možná jako nejmladší sládek v průmyslovém pivovaru vůbec (bylo mu 26 let) a pracuje zde již osmým rokem. Je ženatý a s manželkou Lenkou má dcerku Sofii a synka Bohumila, který je již pátým držitelem toho jména v rodině.

Pivní novoty: Přichází Bernard IPA, nový „ejl“ na českém trhu

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Lidovky.czBernard

Humpolecký Bernard zkouší další novoty. Před dvěma lety spustil výrobu svého prvního svrchně kvašeného piva a značka Bohemian Ale z kategorie belgických ejlů do roka získala první místo v soutěži World Beer Awards. Před deseti dny začal Bernard rozvážet prvním obchodům novou značku svrchně kvašeného piva - IPA. Tedy India Pale Ale.

IPA je už nějaký čas rostoucím módním trendem u minipivovarů, které toto pivo, známé zejména z Ameriky, Anglie nebo Belgie, mají už téměř jako povinnou součást své nabídky.

Z průmyslových pivovarů vaří u nás IPA jen některé. Například roky už náchodský Primátor nebo zhruba dva roky má na trhu svou „IPA Flying Cloud“ Pivovar Vysoký Chlumec ze skupiny Pivovary Lobkowicz.

Bernard investoval do své technologie na vaření svrchně kvašených piv obrovskou částku peněz a bylo jasné, že nezůstane jen u prvního Bohemian Ale.

Obohacení trhu
„Baví nás obohacovat český pivní trh různými speciály. Učíme tím a seznamujeme zákazníky s pivní kulturou, že rozmanitost pivních druhů je mnohem větší, nežli znali z dřívějška. Po Bernard Bohemian Ale jsme se tedy přišli na trh s IPA,“ říká mluvčí pivovaru Zdeněk Mikulášek.

IPA je pití pro vyznavače vyšší hořkosti. Je to víc chmelené pivo než většina ostatních. Uvádí se, že vzniklo v době, kdy Angličané vyváželi do svých kolonií pivo, které bylo nutné kvůli dlouhé lodní přepravě nutné udržet trvanlivé přidáním výrazně vyššího množství chmele.

Bernardí IPA má 50 IBU jednotek hořkosti (miligramů iso-alfa-hořkých kyselin na jeden litr piva), což není na tento styl žádný extrém. Humpolečtí zřejmě nechtějí odradit „většinového“ pivaře.

Ale pro srovnání - ležáky plzeňského typu mají kolem 30 jednotek hořkosti a konkrétně Prazdroj uvádí u své značky Pilsner Urquell hořkost 39 jednotek.

Slovy sládka a spolumajitele pivovaru Josefa Vávry: „Nepoužíváme americké chmele jako je třeba Citra, ale jdeme opět vlastní cestou a chmelení je čistě záležitostí českých chmelů.“

Bernard své pivo IPA vaří zhruba na stupňovitost 12, obsah alkoholu je tedy 5,6 procenta.

Ejl (Ale) je svrchně kvašené pivo z ječného sladu. Pro jeho výrobu se používá speciální typ svrchních kvasnic, které oproti kvasnicím spodním (z těch se vaří ležáky) mění cukry na alkohol a oxid uhličitý při vyšších teplotách, a zároveň dodávají pivu ovocný nádech.

Hlavní představitelé Pivovaru Kutná Hora

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:České nápojeMěšťan. Kutná Hora

MILOŠ HRABÁK, ředitel pivovaru

Jméno a příjmení: Miloš Hrabák, Věk: 47, Funkce v pivovaru: ředitel

Vaše první vzpomínka spojená s pivem?
Bublající mladina při první praxi v pivovaru Staropramen.

Kdy jste pil poprvé v životě pivo?
Samozřejmě 19. 4. 1987, kdy mi bylo 18 let.

Jaká piva máte v oblibě a proč?
Preferuji tradiční český ležák s vysokou hořkostí a chlebnatostí.

Co se vám vybaví, když se řekne Měšťanský pivovar Kutná Hora?
Obnova krásné tradice v odpovídajícím historickém prostředí.


JAKUB HÁJEK, sládek

Jméno a příjmení: Ing. Jakub Hájek, Věk: 26, Funkce v pivovaru: sládek

Vaše první vzpomínka spojená s pivem?
Přesnou vzpomínku bohužel nemám. Této otázce by pravděpodobně slušel romantický příběh o tom, jak sem dědovi upíjel ze džbánku při cestě z hospody. Nicméně to bych lhal, jelikož hospoda v rodné vesnici byla daleko, a proto hitem byly spíše lahváče, které jsem samozřejmě potajmu koštoval…

Kdy jste pil poprvé v životě pivo?
To bylo pravděpodobně někdy v průběhu lyžařského výcviku na gymnáziu. Holdovat pivu jsem ovšem začal v době tanečních lekcí ve druhém ročníku, kdy jsme vždy před a po lekci chodili s kamarády na pivo. Teď mě napadá, že to bude asi důvod, proč do dneška moc neumím jive (polka mi docela jde).

Jaká piva máte v oblibě a proč?
Na „každodenní“ pití mám nejradši klasický český ležák, jelikož to je druh piva, který disponuje dobrou pitelností a senzoricky (a fyzicky) tolik neunavuje. Nicméně mám slabost i pro silnější tmavé speciály (Stout, Cascadian Dark Ale), které si vždycky rád dám, pokud mám možnost. Na těch mám rád vyšší hořkost, pražené až kávové tóny.

Co se vám vybaví, když se řekne Měšťanský pivovar Kutná Hora?
Obnovený pivovar v prostorech s obrovskou pivovarskou tradicí, s čímž je spojena velká zodpovědnost vůči budoucím konzumentům, kteří určitě budou mít vysoká očekávání. Pro mě osobně to znamená novou kapitolu v pracovním životě a příležitost produkovat kvalitní a tradičně vyráběné pivo.


JAN SVOBODA, marketingový ředitel pivovaru

Jméno a příjmení: Jan Svoboda, Věk: 34, Funkce v pivovaru: marketingový ředitel

Vaše první vzpomínka spojená s pivem?
Asi to bude hodně brzká vzpomínka, protože ji z hlavy nemůžu vydolovat.

Kdy jste pil poprvé v životě pivo?
I z důvodu, že by toto mohli číst moji rodiče, samozřejmě až v 18 letech.

Jaká piva máte v oblibě a proč?
V poslední době hodně piju desítku. Předtím jsem pil čistě dvanáctková piva. Možná to souvisí s tím, že jak člověk stárne, nepotřebuje být tolik opilý a podvyživený, ale každopádně jsem typický Čech a mám strašně rád ležák. Klasický, český, poctivý ležák, ale třeba v průběhu podzimu rád ochutnávám speciály, na jaře si zase pro změnu rád dávám piva typu ALE, která jsou osvěžující a voňavá.

Co se vám vybaví, když se řekne Měšťanský pivovar Kutná Hora?
Obrovský závazek vůči historii, vůči pivovaru, vůči městu, respekt k danému místu.


RŮŽENA JIRÁNKOVÁ, emeritní sládková

Jméno a příjmení: Růžena Jiránková, Funkce v pivovaru: emeritní sládková

Vaše první vzpomínka spojená s pivem?
První vzpomínky jsou spojené s dětstvím, kdy jsem jako pětiletá chodila do hostince s bandaskou taťkovi pro pivo a cestou domů lízala pěnu a upíjela. Tehdy byly v naší vesnici tři hostince.

Kdy jste pila poprvé v životě pivo?
Asi v těch pěti letech z tatínkovy bandasky cestou z hostince domů.

Jaká piva máte v oblibě a proč?
Protože jsem celý život pracovala v pivovaru v Kutné Hoře, mám ráda světlý ležák plné chlebnaté chuti, jemné hořkosti, chmelové vůně a světlé barvy. Jako téměř každá žena nepohrdnu dobrým tmavým pivem. Jsem asi příliš konzervativní, současná piva s různými příchutěmi mi nic neříkají.

Co se vám vybaví, když se řekne Měšťanský pivovar Kutná Hora?
Měšťanský pivovar Kutná Hora je splnění mého snu a satisfakce pro všechny milovníky kutnohorského piva. Pevně věřím, že naváže na více než čtyřsetletou tradici vaření piva v bývalé tvrzi Lorec a bude úspěšným pokračovatelem. Přeji hodně úspěchů a Dej Bůh štěstí.

Církev stáhla žalobu o vyškovský pivovar. Kvůli prohře o areál v Kroměříži

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Vyškovský deníkAutor:Alena GrycováVyškov

Na svém místě stojí stovky let. Dostavěný byl v roce 1680 z nařízení olomouckého biskupa Karla z Lichtenštejna. Biskupství vedlo vyškovský pivovar do října 1855. Od té doby byl v pronájmu. V roce 1945 spadal pod národní správu a v roce 1948 ho znárodnili. A před několika lety byl převeden na společnost Jihomoravské pivovary. Loni se církev rozhodla pivovar si nárokovat. Nakonec však ze svých plánů ustoupila.

Žalobu k Okresnímu soudu ve Vyškově, kterou podala ke konci loňského roku, před několika týdny stáhla. Informoval o tom tento týden mluvčí Arcibiskupství olomouckého Jiří Gračka. „Stalo se tak v reakci na rozhodnutí Okresního soudu v Kroměříži, který nevyhověl naší žalobě o určení vlastnického práva státu k areálu bývalého arcibiskupského pivovaru v Kroměříži. Žaloba byla podobná jako ve Vyškově," vysvětlil mluvčí.

Arcibiskupství olomoucké podalo žalobu o určení vlastnického práva státu k nemovitostem bývalého arcibiskupského pivovaru ve Vyškově a Kroměříži, odejmutého bez náhrady v roce 1949. „Důvodem žaloby byla skutečnost, že stát tento majetek převedl pouhé čtyři dny předtím, než nabyl účinnosti zákon o jejich blokaci. V žalobě proto arcibiskupství namítalo, že stát jednal v úmyslu obejít vlastní platný zákon, který už byl vyhlášen ve Sbírce zákonů, ale účinnosti formálně nabyl až po čtyřech dnech," připomněl Gračka.

Okresní soud v Kroměříži se s argumenty Arcibiskupství olomouckého neztotožnil a žalobě nevyhověl. „Z těchto důvodů vzalo arcibiskupství zpět svoji žalobu rovněž u Okresního soudu ve Vyškově," dodal.

Státní podnik Jihomoravské pivovary zprávu uvítal. „A to přesto, že jsme byli stále přesvědčení o tom, že jsme právoplatnými vlastníky nemovitostí, které byly předmětem žaloby. Tato zpráva pro nás znamená především právní jistotu do budoucna. Dotčené nemovitosti jsou z velké části předmětem dlouhodobé nájemní smlouvy," uvedl za Jihomoravské pivovary Jaromír Žáček s tím, že co se týká nakládání s dotčeným majetkem, žaloba společnost za asi deset měsíců od podání zásadně neovlivnila.

Jistota, již zmínil, je pak definitivní. „Po stažení žaloby nemáme možnost o majetek usilovat," potvrdil Gračka.

Žaloba o určení vlastnictví pivovaru byla podle Gračky jedinou, kterou arcibiskupství na Vyškovsku podalo.

S výsledkem je spokojený například Vyškovan Vladislav Matoušek. „Moc nerozumím tomu, kolik miliard církev požaduje. Vlastně ani nechápu, proč a na co tolik majetku potřebuje. Jsem proto rád, že pivovar zůstal v rukou státu. Církev by se měla starat hlavně o chátrající kostely a další památky. Až to zvládne, mohla by spravovat i jiné věci. Teď jen musíme doufat, že stát bude dobrým správcem a vyškovský pivovar bude ještě dlouho sloužit svému účelu," okomentoval Matoušek.

Do Pivního speciálu roku se přihlásilo 37 značek, vyhrál Bernard

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Deník.czAutor:ČTKBernard

Do 7. ročníku soutěže speciálních piv Cerevisia specialias - Pivní speciál roku pivovary přihlásily rekordní počet pivních značek. Loni jich bylo 35, letos jich soutěžilo 37. V kategorii světlých speciálních piv zvítězil Kvasničák 13 ze svijanského pivovaru, v polotmavých a tmavých speciálech Něžný barbar 13 z Nymburku, mezi neobvyklými pivy vyhrál Bernard Bohemia Ale z Rodinného pivovaru Bernard. Toto pivo obdrželo i cenu předsedy degustační komise za nejvíce nominací.

O výsledcích rozhodovala dvacetičlenná hodnotitelská komise. V ní zasedli experti z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, ale i z České zemědělské univerzity v Praze nebo z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

Zhruba 47 %t české spotřeby tvořila loni výčepní piva, přes 46,6% pak ležáky. Všechna ostatní pak podle údajů pivovarnického svazu dohromady 6,2 %.

Výroba dosáhla skoro 20,1 milionu hektolitrů, meziročně o 2,2 % více.

Vývoz vzrostl o 13,3 % na 4,14 milionu hektolitrů.

Na domácí trh šlo o 0,2 % méně, výstav včetně nealkoholické piva tak činil 16,25 milionu hektolitrů.

Domácí spotřeba na hlavu klesla o 1 litr na 143 litrů.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.26.07.2017 15:535.251/5.251