Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Vratislavické slavnosti piva se vydařily

Publikováno:před 26 dnyZdroj:Pivovar KonradAutor:Pavel RegnerKonrad

Téměř šest tisíc návštěvníků se přišlo v sobotu 24.června pobavit na 18. ročník Vratislavických slavností piva. Jedná se o rekordní účast. Tolik lidí ještě do vratislavického pivovaru na slavnosti nikdy předtím nedorazilo.

Ideálně slunečné a příjemně teplé počasí vytvářelo příjemnou pohodu pro pití piva a poslechu hudby. Postupně se na dvou podiích vystřídalo 14 kapel různých žánrů: např. legendární Turbo, Vilém Čok, Seven, Archa.

Nabídka piva i letos čítala 16 druhů. Nejžádanější byl tradiční světlý 11% Vratislavický ležák. Velký zájem byl o Spytihněva, Zeleného a Červeného krále, Bizona a polotmavé Svatopavelské. Celkem se vypilo přes 250 sudů piva Konrad.

Kdo nechtěl poslouchat hudbu ani pít pivo, mohl se povozit na autodromu nebo centrifuze nebo jiné atrakci. Po setmění ozářil areál pivovaru ohňostroj.

Na Zubrfest se vydaly tisíce fanoušků piva Zubr

Publikováno:před 26 dnyZdroj:České nápojeZubr

I v letošním roce přerovský pivovar Zubr téměř praskal ve švech, když si do areálu pivovaru našlo v sobotu 24. června cestu přes 6 200 lidí. ZUBRFEST 2017 nabídl bohatý hudební program, pivní novinku Zubr Gradus, autogramiádu hokejistů HC ZUBR Přerov i drobné soutěže.

„Děkujeme všem, kteří v sobotu do pivovaru dorazili a strávili společně s námi příjemný, i když velmi horký den. Rádi pro naše fanoušky každoročně chystáme nějakou specialitu. Tou letošní byla premiéra našeho nového ležáku Zubr Gradus, která byla dle prvních ohlasů velmi zdařilá. Těšíme se opět na shledání v příštím roce,“ komentuje letošní ročník festivalu Tomáš Pluháček, ředitel pivovaru Zubr.

Během odpoledne proběhlo slavností představení pivní novinky, dvanáctistupňového ležáku Zubr Gradus, který si mohli návštěvníci během šťastné hodinky vychutnat zdarma. Pivovodem z ležáckého sklepa byl přímo na čepy přiváděn Zubr Grand, ochutnat bylo možné i Zubr Narozeninový speciál, Zubr Gold, Zubr Premium, Zubr Yuzu&Limeta, Zubr Indian Cherry, Royal Dog Cider nebo nealkoholické limonády z produkce pivovaru. Celkem se během celého dne vypilo zhruba 40 000 nápojů, z toho bylo 37 400 piv.

Jako již tradičně část výtěžku ze vstupného na ZUBRFEST 2017 bude věnována na dobročinné účely. Letošním příjemcem 25 000 Kč bude mobilní hospic Strom života z Nového Jičína, jehož cílem je umožnit těžce nemocným pacientům, aby strávili závěr života v rodinném kruhu, zachovali si svoji důstojnost a měli přístup k co nejkvalitnějším službám. „Pivovar Zubr podporuje řadu neziskových i sportovních organizací působících v regionu. Jsme velmi rádi, že můžeme tímto způsobem přispět k rozvoji jejich činnosti, která je velmi potřebná a často nezastupitelná,“ dodává Tomáš Pluháček.

Centrum Plzně se proměnilo v pivní zahrádku

Publikováno:před 26 dnyZdroj:Plzeňský deníkAutor:Andrea PánkováGambrinus

Sobotní Gambrinus den navštívilo celkem 27 tisíc lidí.

V sobotu se v západočeské metropoli konala slavnost všech milovníků piva. Tisíce návštěvníků se sešly v centru Plzně, aby vytvořily největší pivní zahrádku v Česku.

Vše začalo patnáct minut před polednem, když sládek Gambrinusu Pavel Zítek narazil na náměstí Republiky festivalovou várku nefiltrované dvanáctky, která byla uvařena speciálně pro Gambrinus den. Následovalo několik hudebních vystoupení – představila se například kapela Kníry, Trautenberk, Semtex, Lucie Revival či Děda Mládek Illegal Band. Odpoledne mohli návštěvníci zhlédnout finále soutěže Gambrinus Mistr Výčepní, jejímž vítězem se stal Tomáš Havlíček z pražské Restaurace Sokol. Někteří návštěvníci se také sami zúčastnili školy čepování.

Kromě náměstí Republiky byla pivní zahrádka také U Branky, v Proluce a u Západočeského muzea.

Sobotní letní počasí přilákalo podle mluvčí Plzeňského Prazdroje Jitky Němečkové 27 tisíc milovníků pěnivého nápoje. Na loňský ročník zavítalo o sedm tisíc návštěvníků méně.

Ve večerních hodinách byly zahrádky zcela zaplněny.

„Na náměstí jsme přišli asi v půl osmé a bylo tam úplně plno, že jsme si neměli kam sednout. Čekala jsem, že přijde hodně lidí, ale tolik?" kroutila hlavou návštěvnice Petra Nováková. „Přesunuli jsme se k Brance, kde právě hrála kapela Kníry, takže to tam vypadalo podobně, ale líbilo se nám tam," usmívala se studentka, kterou zaujal systém prodeje občerstvení. Jídlo i pivo se prodávalo za žetony v hodnotě 25 Kč, které si návštěvníci kupovali v pokladnách.

Kromě speciální nefiltrované dvanáctky mohli zájemci ochutnat nefiltrovanou desítku a dvanáctku.

Pivaři chtějí výjimku ze zákona, sepsali petici

Publikováno:před 26 dnyZdroj:Deník.czAutor:Romana Šimková

Kuřáci, pivaři i provozovatelé hospod na vesnicích se nechtějí smířit s celoplošným zákazem kouření. Chtějí dosáhnout výjimky ze zákona. Hospody byly v tomto ročním období vždy plné štamgastů, nyní zejí prázdnotou. Všichni doufají, že výjimky ze zákona dosáhnou peticí, která vznikla v berounské pivnici U Hvězdy.

Petici, kterou sepsal před dvěma týdny Jiří Míka z Berouna, už podepsaly tisíce lidí.

„Počítám, že nyní už máme minimálně povinnou desetitisícovou hranici splněnou. Tohle je první várka podepsaných petičních archů, které mi chodí z celé republiky. Dal jsem výzvu, že je mohou začít posílat ve středu, a za těch pár dnů mi přišly tyhle hromady," řekl Jiří Míka a ukázal na stůl plný obálek, s jejichž rozbalováním začal s přáteli v sobotu odpoledne.

Velký ohlas má také facebooková stránka s názvem Chceme výjimku, chceme v hospodách kouřit. Jiří Míka ji založil před několika dny a v sobotu po poledni měla skupina už přes 13 600 členů. A stále přibývají.

„Když jsem ji jeden večer založil, netušil jsem, že bude mít tak obrovskou odezvu. Druhý den ráno už měla pět tisíc členů. Nejsme žádní psychopati, chceme mít jen místo, kde si můžeme v klidu u piva zakouřit," poznamenal Jiří Míka.

Skupina plánuje i vlastní nepolitickou demonstraci v Praze před budovou senátu, kde petici se všemi podpisovými archy předá. „Aby se naší peticí začal senát zabývat, musíme mít minimálně deset tisíc podpisů. To splníme už dnes," uvedl Míka.

Organizátoři mají i tisícovku hlasů navíc, protože počítají, že nějaké budou vyškrtnuty.

„Odhadujeme, že petici podepíše nejméně přes sto tisíc lidí. Proto máme na pondělí domluvenou schůzku s naším senátorem. Demonstrací, zdůrazňuji nepolitickou, protože už se objevují týpci, kteří cítí příležitost a chtějí do toho tahat politiku, chceme ukázat, že se senát nebude zabývat věcí, která se týká několika lidí, ale mnoha," upozornil organizátor petice.

„Nebaví nás kouřit a pít pivo venku. Chceme sedět v klidu a pohodě v chládku v pivnici a u piva si vykouřit s přáteli cigaretu. Nekuřáků mezi nás chodí minimum. A ti, co chodí, těm to nevadí," řekl Richard Želivský z Berouna.

A co přimělo Jiřího Míku k tak ráznému odporu k protikuřáckému zákonu?

„Můj bratr má v Berouně pivnici, do které přes dvacet let chodili chlapi na pivo a zakouřit si. Hospoda byla vždy plná. Když jsem se sem přijel podívat potom, co začal platit protikuřácký zákon, našel jsem ji prázdnou. Vždy sem chodilo pravidelně kolem třiceti až čtyřiceti chlapů, a ti už nechodí. Ti, co vydrželi, sedí venku a stěžují si, že na ně v těch vedrech praží sluníčko, a že jim to nedělá dobře. Tak jsem se rozhodl, že se za ně postavím," vysvětlil Jiří Míka a dodal, že nebojuje za restaurace a hospody, do kterých chodí lidé na jídlo, ale za pivnice a vesnické hospody, kam chodí štamgasti na pivo.

„Kdo to kdy viděl, aby byla pivnice nekuřácká! Jestli sem do ní někdy přijde nekuřák, tak to je výjimka. Je to tak jedna ku dvanácti. Můj bratr investoval sto tisíc do nekuřáckého salonku, kam už chybělo jen vsadit dveře. Teď je mu ta rekonstrukce k ničemu a on jen vyhodil další peníze," konstatoval Jiří Míka.

„Hospoda není veřejný prostor, ale soukromý majetek. To není úřad. O tom, zda se v ní bude kouřit, či nebude, by si měli jejich provozovatelé rozhodovat sami," myslí si provozovatel pivnice ze Žižkova v Praze.

„Stovka pivařů na ten jejich zákon stejně kašle a v pivnicích a hospodách kouří. Já jsem jedním z nich. Ignoruji ho. Pokutu klidně zaplatím a hospodští mají tříměsíční lhůtu hájení. V tomhle vedru nebudu chodit s pivem ven," dodal Jiří Míka.

Pivovar Svijany chce proniknout do zahraničí

Publikováno:před 27 dnyZdroj:COTSvijany

Pivovar Svijany chce do zahraničí proniknout i přes české turisty. Největší pivovar v Libereckém kraji zatím většinu piva prodá v Česku, pět procent produkce vyváží na Slovensko. Nově ale nabízí českým rekreantům v Chorvatsku dodávku svijanského piva až do hotelového pokoje. Zatím je služba dostupná jen v Dalmácii, do budoucna ji chce pivovar rozšířit i na Záhřeb, Istrijský poloostrov, Slavonii či Dubrovník a předběžně jedná s velkoobchody v Bosně a Hercegovině a Černé Hoře, informoval ředitel Pivovaru Svijany Roman Havlík.

Chorvatsko je dlouhodobě nejoblíbenější zahraniční destinací českých turistů. Na delší pobyt do zahraničí vyrazilo loni 4,28 milionu českých turistů, každý pátý tak mířil právě do Chorvatska. „České pivo je v Chorvatsku obecně velice oblíbené, nejvíce ho však ve svém druhém letním domově postrádají čeští turisté,“ poznamenal Havlík.

Pivovar teď v Chorvatsku investoval do majoritního podílu ve společnosti J.T., která zásobuje několik chorvatských restaurací sudovými svijanskými pivy, a také pivem lahvovým. Ta teď bude zásobovat i české turisty prostřednictvím nové služby „Točené v Chorvatsku“. „Nabízíme pronájem výčepního zařízení a rozvážku sudového piva až přímo na místo jejich pobytu. Od letoška už nemusí v kufru pracně hledat místo na basu piv, aby si mohli dát studené Svijany na pláži,“ poznamenal Havlík. „Jediné, co potřebují, jsou vlastní sklenice,“ dodal zakladatel společnosti Jan Trojan.

Zatím je služba „Točené v Chorvatsku“ určena jen českým zákazníkům. Společnost však chce podle Havlíka službu v zemi v dohledné době rozšířit i pro domácí chorvatskou klientelu. Souběžně s tím bude rozšiřovat i počet restaurací, v nichž bude svijanské pivo k dostání a upevňovat tak postavení značky na chorvatském trhu. Dosud je hlavním exportním trhem svijanského pivovaru Slovensko. Vývoz i do západní Evropy by měl ale v budoucnu dál stoupat. I proto letos Pivovar Svijany investuje sto milionů korun do nové plnicí linky plechovek. Spustit ji chce už na podzim.

Integrace skrz vaření piva. Sládci šíří v Londýně slávu českých ležáků

Publikováno:před 27 dnyZdroj:iDNES.czAutor:Oldřich Mánert

Dvojice Čechů si ve Velké Británii před dvěma lety otevřela malý pivovar, který se zaměřil na vaření na ostrovech nedostatkových ležáků. Český otisk ve zdejším pivovarnictví slaví velký úspěch. Zároveň se snaží přispívat zdejší komunitě. Server iDNES.cz se za českými sládky vypravil přímo do britské metropole.

Picadilly Circus je jedním z nejikoničtějších míst v Londýně. Každý den tudy projdou desítky tisíc lidí. Dokonalá ilustrace shonu velkoměsta. Když se však člověk vydá ze stejnojmenné stanice metra směrem na sever, po několika minutách je v jiném světě. Okolí Bounds Green připomíná svým klidem nejedno malebné předměstí, které najdeme v mnoha koutech České republiky.

Stačí projít několik zdejších uliček a otisk Česka nabere nečekaně jasné obrysy. „Tak u nás vítejte,“ směje se na mě už z dálky jeden z majitelů zdejšího pivovaru Bohem Zdeněk Kudr. Rychlé potykání, které věští, že ze seriozního rozhovoru se v průběhu pár hodin stane spíše přátelské povídání. Zpoza baru se vynořuje Zdeňkův kolega a kamarád Petr Skoček. První od pohledu spíše podnikatel, druhý jasný milovník piva.

Na severu Londýna si před časem otevřeli vlastní pivovar. Malý a zprvu bez větších ambicí. Česká šikovnost však zapracovala. Věhlas „bohémských ležáků“ se rozkřikl. Výsledkem je malá hospůdka, která se stala jedním z center místní komunity. Cesta k úspěchu však byla trnitá a plná náhod.

Pivovarník v kuchyni
Dnes dobří kamarádi Zdeněk a Petr o sobě ještě před pár lety nevěděli. Petr se do Londýna vydal hned po maturitě v roce 2005. Původním cílem byla Amerika. „Táta ale říkal, že má známého v Anglii. Ten mi pak dohodil brigádu na léto. Od té doby si říkám, že je tohle můj poslední rok v Británii...no a jsem tu už dvanáct let,“ vypráví.

Zdeňka do Londýna přivedla před lety láska. „Po půl roce už jsme spolu nebyli, ale stejně jsem tady zůstal. Do Česka už zpátky nechci. Tady se žije líp. U nás je to hezčí, ale život tady je snadnější. Nikdo ti tady neháže klacky pod nohy. Prostě žádná byrokracie,“ popisuje. V Británii prý vždycky „dělal na sebe“.

To Petr prostřídal celou řadu zaměstnání od roznášení letáků přes řidiče. Ve volném čase si však zakládal na práci sládka. „Pivo jsem si začal vařit doma asi před pěti lety. Jsem pivař odkojený plzní a gambáčem. Říkal jsem si, že pivo tady v hospodách je drahé a čím dál hnusnější,“ popisuje. Navíc na trhu téměř chyběly kvalitní ležáky.

Jako správný Čech vzal hrnec, nakoupil suroviny a desítky hodin strávil na diskuzních fórech. „První várku jsem vařil asi dvacet hodin. Když jsem to po měsíci ochutnal, bylo to celkem dobré. S vařením jsem proto pokračoval,“ dodává.

V té době se potkal se Zdeňkem. „Ve Finsbury Parku, kam chodili čutat místní Češi fotbal,“ vzpomíná Petr. Své pivo tehdy stáčel hlavně do soudků, které rozdával kamarádům. Jeden z nich se dostalo do ruky i Zdeňkovi. „V lednu 2015, a to si pamatuji přesně, jsem si objednal soudek na nějakou oslavu. Všichni mi říkali, že je to super pivo. Tak jsem Petra přemlouval, ať začne vařit komerčně,“ popisuje počátky pivovaru. Petr nakonec kývl. On měl vařit, na Zdeňka připadla administrativa.

Bez klacků pod nohama
Tehdy se poprvé projevila britská podpora podnikatelů. „V Británii není člověk od začátku podezřelý, to je rozdíl oproti Česku. K otevření pivovaru stačí licence pro producenta piva. Vyplnil jsem formulář a za týden licence přišla. Hotovo. Pak stačilo ohlásit podnikání v potravinářském průmyslu. Když pak navíc někdo přijde na kontrolu a něco najde, není to žádný konec. Jen upozorní na nedostatky a člověk je odstraní,“ popisuje Zdeněk založení pivovaru.

S potřebnými dokumenty v ruce dva pivovarníci začali hledat vhodné prostory pro pivovar. Štěstí se na ně usmálo na severu Londýna, kousek od místa, kde bydlí Petr. „Měli jsme v začátcích výhodu, že nám pomáhali se stavbou pivovaru kamarádi. Platili jsme jim pivem. Plus samozřejmě za materiál,“ vzpomíná.

O jménu pivovaru měl jasno už dávno. Ještě během vaření v malé kuchyni u sebe doma svému „mikropivovaru“ říkal Bohem. Cílem bylo, aby zněl název dobře v češtině i angličtině . „V Češtině to znamená něco ve smyslu bohémského člověka, v Anglii se to dá vyložit i jako Bohemia, tedy jasné spojení s Čechy,“ vysvětluje. Logo pivovaru si nechali navrhnout v Česku. Ikonická tvář je na něm složená z lístků a šišek chmele.

„Když české pivo, vaříte tedy kompletně z českých surovin?“ ptám se. Naše povídání však přerušuje jeden ze štamgastů. Cestou do práce přišel pozdravit. Není ani zdaleka jediný, komunita okolo pivovaru Bohem funguje na jedničku, ale o tom až za chvíli. K otázce surovin se už vracíme s jedním ze zdejších ležáků v ruce.

Čistě české suroviny jsou pro malý pivovar zatím spíše nedostupné. „Vaříme z plzeňského sladu, ale odebíráme od firmy z Bamberku. Jde o to, že slad nám vyhovuje a navíc tady v Británii mají velkoobchod. Od jedné firmy tak můžeme nakupovat slady i chmely. Padesát procent používáme žatecké chmely, padesát jsou britské a německé,“ popisuje Zdeněk.

Hledání správného jména
V prvních měsících po otevření pivovaru, tedy v létě 2015, stáčeli pivo nejprve do desetilitrových soudků. Před Vánoci 2016 přidali i lahve. Bylo potřeba doladit také názvy jednotlivých piv. Ukázalo se, že v praxi může být hledání jména pro pivo alchymií.

„Aktuálně máme v nabídce třeba pivo jménem Druid. Původně se ale mělo jmenovat Bony, podle Wilfrieda Bonyho ze Sparty. Navíc je to černé pivo,“ popisuje Petr, který je velkým fanouškem fotbalového klubu AC Sparta Praha. „Pak nám ale místní řekli, že bony v angličtině znamená, slušně řečeno, ztopořený penis,“ dodává.

Dlouhé bylo hledání i dalších názvů. Henry byl původně Hazard, podle belgického fotbalisty Edena Hazarda. „Navíc je to i belgický typ piva. Hazard ale není ideální, protože má negativní konotace,“ tvrdí Zdeněk. Mezi ležáky z pivovaru Bohem se dostal také Jan Amos. Etikety pivovaru navrhují místní umělci.

Věhlas pivovaru se začal šířit nejen v lokální komunitě. Dalším logickým krokem bylo založení vlastní hospody. Bohem Tap Room otevřel dveře prvním milovníkům piva v dubnu letošního roku. Nešlo však pouze o dobrý obchodní krok.

„Chtěli jsme naše pivo lépe prezentovat. Do té doby jsme dodávali do jedné hospody tady kousek od nás nebo prodávali napřímo. Někde jsme i narazili, protože tam naše pivo chtěli skladovat v nevyhovujících podmínkách při pokojové teplotě. Pak by to chladili na šest sedm. Naše pivo je ale živé, takže by tam vydrželo pár dní,“ popisuje Petr a dodává, že jakmile je někde pivo špatné, poškodí to celou značku. „Chyby nejdou za výčepem, ale za pivovarem,“ myslí si.

Během pár měsíců si hospoda vybudovala stabilní klientelu, velká část pochopitelně Bohem znala ještě z dob, kdy pivovar neměl vlastní výčep. „Za měsíc nám to tady vydělá to, co jsme vydělávali třeba za dva roky dohromady“ tvrdí Petr, který se i kvůli úspěchu pivovaru může věnovat profesi sládka na plný úvazek.

Další růst značky však nechtějí čeští podnikavci uspěchat. Aktuálně pivovar může vyprodukovat až 1 200 hektolitrů piva ročně. Větší objem už nezvládne. Variantou by byl přesun do jiných prostor. Prioritou je však kvalita. Výroby i prodeje. Proto Petr a Zdeněk prosazují prodej takzvaně napřímo bez zprostředkovatele. Vždy také budou vařit výhradně ležáky, protože jich je na britském trhu nedostatek. Alespoň těch kvalitních.

Nástrahy dobré propagace
Opatrní jsou také co se týče propagace. „Při propagaci nechceme zviditelňovat to, že jsme my osobně Češi. Chceme zdůrazňovat, že pivovar jako celek je český,“ vysvětluje Petr. Zdeněk dodává, že se chce vyhnout podobnému kroku, jaký zvolil pivovar Bernard. „Staví značku na tváři zakladatele. Až ale jednou nebude moct, tak ta firma bude mít problém. Jestli se na to dopředu nepřipraví,“ míní.

Vůbec nejlepší reklamou je však šuškanda mezi zákazníky a zapojení pivovaru do místní komunity. Bohem se pravidelně účastní charitativních akcí nebo lokálních trhů. „Lidé mohou pivo na místě rovnou ochutnat, nekouká na ně jenom plakát. To je strašně důležité. Snažit se začlenit do komunity. Britové vás pak vidí úplně jinak. Začnou vás brát, jako že komunitě něco přinášíte. Lidé vám to tady pak vrátí,“ popisuje Petr.

Otázka na případnou expanzi do České republiky nedopadne na úrodnou půdu. „Pivo v Česku se prodává za méně, než my tady máme spotřební daň. Velkoobchodní cena jedné pinty je přes 50 korun. Podotýkám, že velkoobchodní. Koncová by byla kolem 80 až 100 korun, což by nikdo nekupoval,“ myslí si Zdeněk.

Výdělek je však pro Petra i Zdeňka až druhořadý. Jejich společným snem je, aby se o jejich pivu vědělo. Jak mezi znalci, tak běžnými zákazníky. „Jednou bych chtěl, aby až se řekne Bohem, tak aby každý věděl, že je to ten český pivovar v Británii. Aby tady zůstala česká stopa. Ať už tady budeme my, nebo ne. Aby pivovar fungoval dál. A hlavně chci, abychom měli i nadále radost z toho, co děláme. Bez toho to totiž nejde,“ dodává.

Gambrinus den přilákal do centra podle organizátorů 27 tisíc lidí

Publikováno:před 27 dnyZdroj:Plzeň.czGambrinus

V sobotu se v centru Plzně konala velká pivní oslava. Hlavní město českého piva se k příležitosti 2. ročníku Gambrinus dne proměnilo v největší pivní zahrádku. Pivní festival odstartoval chvíli před polednem slavnostním naražení speciální festivalové várky. Skvělý zážitek všem popřáli sládek pivovaru Pavel Zítek společně s ředitelem pivovaru Stanislavem Hamarou a obchodním sládkem Martinem Hložkem.

Stejně jako v loňském roce nabídl Gambrinus den i letos dokonalý pivní zážitek. Pivo na většině míst čepovali přímo z tanků do skla ti nejlepší plzeňští výčepní a nechyběla ani špičková obsluha. O servis piva i jídla se postarala dvanáctka hospod z Plzně a blízkého okolí. Ve všech čtyřech festivalových zónách – na náměstí Republiky, v Proluce, na scénách Branka i Muzeum vládla ta správná hospodská atmosféra.

Gambrinus den nabídl nejen pivo a dobré jídlo, ale také nabitý program. Na všech čtyřech pódiích se vystřídaly ty nejlepší regionální kapely, večer rozezpívala náměstí skupina Děda Mládek Illegal Band. Velkým lákadlem byla také škola čepování s nejlepšími výčepními. Ti se přímo na hlavním pódiu utkali o titul Gambrinus Mistr výčepní 2017. Vítězem této unikátní podívané se nakonec stal Tomáš Havlíček z pražské Restaurace Sokol.

„Jsme velice rádi, že druhý ročník Gambrinus dne přilákal ještě více návštěvníků než loni a doufáme, že si skvělou atmosféru a dobré pivo, které chutnalo jako u nás v pivovaru, užili všichni stejně dobře, jako my,“ říká Pavel Zítek.

Dvě zlaté medaile v soutěži Monde Selection pro Budvar

Publikováno:před 27 dnyZdroj:České nápojeBudvar

V 56. ročníku celosvětové soutěže pro hodnocení kvality výrobků Monde Selection byly úspěšné dva ležáky z Budějovického Budvaru. Zlaté medaile od odborné poroty dostaly světlý ležák Budweiser Budvar a světlý ležák Pardál Echt. Soutěž, kterou organizuje belgický International Quality Institute patří mezi největší na světě: letos bylo do soutěže přihlášeno 2965 produktů od 966 výrobců z 89 zemí. V kategorii piva bylo hodnoceno 326 vzorků z 98 pivovarů v 67 zemích.

V 56. ročníku celosvětové soutěže pro hodnocení kvality výrobků Monde Selection byly úspěšné světlé ležáky z Budějovického Budvaru. Světlý ležák Budweiser Budvar a světlý ležák Pardál Echt dostaly od odborné poroty zlaté medaile. V kategorii piva bylo hodnoceno 326 vzorků z 98 pivovarů v 67 zemích.

Světlý ležák Budweiser Budvar je vlajkovým produktem pivovaru Budějovický Budvar. Vyváží se do téměř 80 států a na celkovém exportu piva z České republiky se podílí více než jednou pětinou. V soutěži Monde Selection získává medaile opakovaně: od roku 1987 to je celkem devět zlatých a tři stříbrné medaile. Pardál Echt se vyrábí od roku 2009 a je určený především pro zákazníky v České republice. V Monde Selection získal již tři zlaté medaile.

„Zlaté medaile z Monde Selection jsou dobrou zprávou především pro naše zákazníky. Analýzy prováděl Institut Meurice, který patří mezi světově uznávané autority v oblasti pivovarnictví. Naše pivo získává medaile Monde Selection opakovaně již od roku 1987, což je pro spotřebitele jasným důkazem dlouhodobé vynikající kvality našeho piva,“ říká Ing. Adam Brož, Ph.D., MBA, sládek Budějovického Budvaru. V soutěži Monde Selection byly v minulosti úspěšné i další druhy piva z Budějovického Budvaru. Tmavý ležák Budweiser Budvar má na kontě celkem dvě zlaté a jednu stříbrnou medaili a stejného skóre dosáhl také pivní speciál Bud. Zlatou medaili získalo v roce 2011 i nealkoholické pivo Budweiser Budvar.

Monde Selection patří mezi nejprestižnější a největší mezinárodní soutěže pro hodnocení kvality a letos proběhl již její 56. ročník. Přihlášeno bylo celkem 2965 produktů od 966 výrobců z 89 států. Hodnocení kvality organizuje belgický International Quality Institute. Institut je nezávislou organizací a cílem jeho činnosti je objektivní a profesionální posuzování kvality výrobků. Udělené medaile slouží spotřebitelům jako garance celkové kvality. U piva se hodnocení skládá z odborného posouzení senzorických vlastností, laboratorních rozborů, mikrobiologických testů a také kvality obalů. Hodnoceno bylo dvacet parametrů. Degustace piva prováděla porota složená z expertů z pivovarnického průmyslu, vysokoškolských profesorů a profesionálních degustátorů. Odborným garantem hodnocení piva byl belgický Institut Meurice, který je světově uznávanou autoritou v oboru pivovarnictví a kvasné technologie.

Pivovar Zubr navzdory dlouhé zimě a EET udržel výstav

Publikováno:před 28 dnyZdroj:České novinyAutor:ČTKZubr

Přerovský Pivovar Zubr v prvních pěti měsících letošního roku navzdory dlouhé zimě a zavedení elektronické evidence tržeb (EET) udržel výstav piva na loňské úrovni. Zimní pokles prodeje sudového piva se zastavil a výpadek pivovar nahradili vyšším prodejem plechovkového a lahvového piva, řekl ČTK ředitel Pivovaru Zubr Tomáš Pluháček.

"V prvním čtvrtletí jsme plechovkového a lahvového piva prodali o několik procent více, naopak o čtyři až pět procent klesl prodej sudového piva," uvedl Pluháček. Struktura prodeje piva Zubr v prvním čtvrtletí podle Pluháčka kopírovala tuzemský pivní trh, který se vyznačuje příklonem lidí k pití piva doma a poklesem prodeje sudového piva.

S příchodem teplého počasí se pokles prodeje sudového piva podle Pluháčka zastavil. "Podle toho, jak probíhá začátek sezony, předpokládáme, že se situace zlepší a čísla budou kopírovat loňskou sezonu. Ze začátku panovaly trochu obavy, jak se projeví zákaz kouření, ale první týdny ukazují, že dopad tohoto nařízení bude menší, než tomu bylo v případě EET," řekl Pluháček.

Dopad nedávného zavedení zákazu kouření v restauracích na konzumaci čepovaného piva podle Pluháčka zmírnilo teplé počasí, díky kterému mohou lidé sedět na zahrádkách nebo využívat venkovní kuřácké koutky. "Zatím nemáme informace, že by některá z našich hospod kvůli zákazu kouření ukončila svůj provoz," uvedl Pluháček.

Nižší prodej sudového piva za první tři letošní měsíce podle Pluháčka souvisel především se zavedením EET "Loni v prosinci kvůli EET skončilo 30 restaurací, které jsme zásobovali. Druhým faktorem byla i dlouhá zima, která hlavně v lednu a únoru byla velmi studená. Mrazivé počasí vůbec nevybízelo k pití čepovaného piva," řekl Pluháček.

Letošnímu prodeji by podle něj mohl dát impulz nový dvanáctistupňový ležák Zubr Gradus, který Pivovar Zubr zařadí do své stále nabídky. "Na čepech vybraných restaurací Zubr se nový ležák Gradus objeví v průběhu léta," uvedl Pluháček.

Přerovský Pivovar Zubr v roce 2016 i přes chladnější léto udržel produkci piva na předloňské úrovni 255.000 hektolitrů, která byla nejvyšší za posledních několik let. Vzrostl mu export, naopak prodej sudového piva v tuzemsku mírně klesl.

Pivovar Zubr patří do skupiny středomoravských pivovarů Zubr, Holba a Litovel. Jejich celkový roční výstav je do jednoho milionu hektolitrů piva. Pivovary prodávají svá piva především na Moravě a ve východních Čechách.

Nepasterovaný Gambrinus dobývá Slovensko

Publikováno:před 28 dnyZdroj:České nápojeGambrinus

Súčasným trendom v potravinárstve je čerstvosť. Z rôznych prieskumov vychádza, že Slováci už nehľadia v prvom rade na cenu, ale najmä na kvalitu a čerstvosť. A hoci donedávna prevažoval názor, že kvalitné nepasterizované pivo vedia vyrobiť len malé, resp. reštauračné pivovary, ktoré navaria len toľko piva, koľko hneď predajú, dobrý veľký pivovar dokáže to isté.

Potvrdzuje to značka Gambrinus, ktorá vie, vďaka unikátnej technológii mikrofiltrácie v záverečnej fáze výroby, načapovať nepasterizované pivo s plnou a sviežou chuťou v každej dobrej pivárni po celom Slovensku. Slováci pritom zatiaľ nemali až toľko príležitostí oceniť jeho prednosti. Podľa prieskumu pivovaru Gambrinus len 49 % ho niekedy v živote ochutnalo a dokonca 14 % Slovákov vôbec nepasterizované pivo nepozná.

Za necelé dva roky od zavedenia nepasterizovaného piva do ponuky pivární a reštaurácií v susednej Českej republike sa stal Nepasterizovaný Gambrinus 10 % jednotkou medzi čapovanými desiatkami. „Veríme, že podobný úspech zaznamená nepasterizované pivo aj u Slovákov. Na základe skúseností z Čiech vieme, že tam kde sa začal čapovať nepasterizovaný Gambrinus, zvýšila sa priemerná výtoč piva,“ uviedol brand manažér značky pre Slovensko Josef Jalůvka. Jeho slová potvrdzuje prevádzkar reštaurácie Gurmánsky dvor Dávid Darázs: „Zákazníci si radi doprajú to najlepšie, teda kvalitné a čerstvé potraviny a nápoje. U nás pripravujeme jedlá v prevažnej miere z čerstvých potravín, preto sme radi, že máme možnosť ponúknuť zákazníkom nepasterizované pivo, ktoré má rovnakú chuť ako keby sme ho podávali priamo v pivovare.“

Nepasterizovaný Gambrinus sa varí tým istým spôsobom ako ostatné varianty, len tesne pred stáčaním do sudov prechádza mikrofiltráciou, čím je zaistená potrebná trvanlivosť a zároveň uchovaná plná živá chuť. Väčšina pivovarov svoje sudové pivá z dôvodu dlhšej trvanlivosti stabilizuje prietokovým pastérom.

„Naším cieľom je ponúkať na prevádzkach čo najčerstvejšie pivo, ktoré chutí rovnako ako u nás v pivovare. Preto sa snažíme maximálne šetrne zabezpečiť jeho vyhovujúcu trvanlivosť. Z tohto dôvodu sme investovali nemalé finančné prostriedky do špeciálnej technológie mikrofiltrácie, ktorá predĺži trvanlivosť a pritom zachová maximálnu čerstvosť chuti piva,“ hovorí Pavel Zítek, sládok pivovaru Gambrinus.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.22.07.2017 15:405.244/5.244