Novinky a zajímavosti ze světa piva

Téměř čtyři pětiny respondentů pijí občas pivo, ale frekvence konzumace se od jara 2020 o něco snížila, zjistil průzkum společnosti Nielsen Admosphere. Vyplývá z něj také, že mírně poklesl podíl lidí, kteří si pivo dopřávají každý den. Čemu se ale daří naopak čím dále více, jsou radlery, které ve srovnání s rokem 2020 pije více lidí, a to hlavně žen. Nejoblíbenější značkou piva se navíc poprvé stal Birell, tedy značka nealkoholických piv.

„V české internetové populaci aktuálně najdeme 79 procent konzumentů piva. Pokud se ale podíváme na jednotlivé frekvence pití, zjistíme, že opravdu častých konzumentů je spíše pomálu, 13 procent si například pivo dopřává každý den nebo téměř každý den,“ doplňuje ze společnosti Nielsen Admosphere Eliška Morochovičová.

Podle průzkumu je tento podíl je o 6 procentních bodů nižší než před dvěma lety. Alespoň jednou týdně aktuálně pije pivo 32 procent lidí, to je srovnatelné se staršími výsledky. Podobný podíl (34 procent) si tento nápoj dopřává méně často a nikdy pivo nepije 21 procent respondentů.

Stoupající popularitě se těší rovněž ochucená piva neboli radlery. Ty sice pro Čechy stále nejsou nápojem pro každodenní pití (denně si je dají jen 2 procenta dotázaných), ale aspoň jednou týdně po nich sáhne už pětina lidí (o 5 procentních bodů více než před dvěma lety) a s nižší frekvencí je pije polovina vzorku.

Procento těch, kteří si ovocná piva nedají nikdy, se aktuálně blíží procentu odmítačů tradičního piva: je jich 28 procent. Popularita těchto piv se v porovnání s výsledky z roku 2020 zvýšila hlavně u mužů (o 19 procentních bodů), kteří už radlery pijí ve srovnatelné míře jako ženy – alespoň někdy po nich sáhne 70 procent mužů a 74 procent žen.

V preferencích značek piva v Česku letos vede poprvé značka nealkoholických piv a radlerů Birell se 17 procenty konzumentů. Vyšší popularitě se přitom těší mezi ženami (rozdíl 14 procentních bodů proti mužům). Plzeň, která zvítězila ve dvou obdobných výzkumech v předchozích letech, je nyní těsně druhá s 16 procenty konzumentů, kteří označili Plzeňský Prazdroj za svoji nejoblíbenější značku. Na dalších místech jsou u českých pivařů značky Velkopopovický Kozel (10 procent) a Radegast (7 procent) a 9 procentům konzumentů piva pak na značce nezáleží.

Minipivovary a lokální producenti
Další otázka průzkumu se zaměřila na postoj k malým lokálním pivovarům, kterých už je v Česku bezmála čtyři stovky. Obecně se přístup k nim za poslední dva roky příliš nezměnil a své fanoušky mezi českými konzumenty rozhodně mají.

Přesně čtvrtina dotázaných pivařů ve výzkumu odpověděla, že piva malých pivovarů dokonce preferuje nad ostatními. 14 procent má postoj opačný, tedy dává přednost spíše průmyslovým pivovarům. 46 procentům českých pivařů nezáleží na tom, zda pivo pochází od malého nebo velkého výrobce.

Co se týče pivních speciálů, tedy různých zvláštních edic piv, velká část Čechů o ně aspoň někdy projevuje zájem, ale není to často: 23 procent ve výzkumu uvedlo, že si je kupuje nebo objednává občas, 36 procent zřídka. Jen 3 procenta si je dopřávají často. 38 procent po nich naopak nesáhne nikdy. Větší popularitě se speciály těší mezi muži než mezi ženami.

V Pivovarském muzeu hanušovického pivovaru Holba si pro vás nachystali zcela novou expozici, kde vás provedou procházkou v čase. Po prohlídce se můžete vydat na exkurzi přímo do pivovaru. Ujmou se vás zkušení zaměstnanci, jejichž láska k práci se promítá i do poutavého výkladu během návštěvy varny, sklepa a dalších zajímavých zákoutí Holby.

„Ve zcela nové expozici našeho pivovarského muzea nahlédneme nejen do úplného počátku vzniku pivovaru v Hanušovicích, ale také do Wlachova pivovaru v Šumperku a pivovaru na Třemešku. Tyto dva pivovary byly totiž v roce 1906 připojeny k pivovaru v Hanušovicích. Časová osa nás provede hanušovickým pivovarem až do konce druhé světové války. Z této doby se dochovaly sklenice, lahve, bednářské hoblíky, palice, křiváky, sudy a mosazné pípy, které jsou u nás vystaveny,“ popisuje novou výstavu Blanka Strnadová, vedoucí Pivovarského muzea v Hanušovicích.

Dochovaná historie
V druhé části expozice jsou k vidění nejen nádherné pivní sklenice, lahve, korunky a pivní cedule, ale také dochované osobní listy zaměstnanců pivovaru či deputátní známky pro zaměstnance.

Nechybí ani fotografie, které zachycují jak historii pivovaru, tak i atmosféru z nedávných akcí, jako jsou např. Holbyáda, sázení stromků, setkání Holbáků a Šeráků aj. Třeba se sami na některých z nich poznáte.

„Prohlídku expozice v muzeu zakončujeme v naší historické hospůdce v takzvaném foto koutku, kterému vévodí zrekonstruovaný výčepní pult z období 1. republiky a kde na vás čeká pan hospodský se štamgastem,“ dodává Strnadová. V prostorách návštěvnického centra před muzeem si můžete zakoupit pivo, sklenice, trička apod.

Když do Hanušovic, tak i na exkurzi do pivovaru
Tušíte, jak se vaří pivo? Kde celý proces začíná a jak to vypadá např. v oddělení s ležáckými či přetlačnými tanky? O tajemství výroby se s vámi podělí hanušovický pivovar Holba z podhůří Jeseníků.

Zakládá si na tradičních postupech, kdy pivo kvasí na otevřené spilce a zraje více než měsíc stejně jako za starých časů. Nechte se vtáhnout do cesty piva. Přiblíží vám ji zkušení zaměstnanci pivovaru Holba, kteří svůj život spojili s místním pivovarem.

Prohlídka začíná před pivovarem a poté se přesunete k místní spilce, kde pivo bouřlivě kvasí. Dále vás čeká nádherné prostředí varny, v němž se nachází také naleštěné stylové mladinové pánve. Pak se pomalu budete přesouvat do sklepa, který je plný tanků.

Pivovar Krušovice letos získal hned dvě prestižní ocenění Monde Selection. Konkurence 60. ročníku byla veliká a Mezinárodní institut kvality vybíral z více než 3000 produktů z celého světa. O úspěchu krušovických piv nám řekl více ředitel a vrchní sládek pivovaru Krušovice Michal Rouč a marketingový manažer značky Jiří Coufal.

Michal Rouč: „Vařit pivo poctivě a kombinovat tradiční postupy s nejmodernější technologií je klíčem k úspěchu.“

Čeho si na oceněných produktech Krušovice Královský Ležák 12 a nealkoholického piva Krušovice Královsky Hořké Nealko ceníte nejvíce vy?
Náš ležák je královskou volbou mezi krušovickými pivy. Je to nejoblíbenější produkt, světlý ležák, který se hodí ke každé příležitosti a díky vyšší, dlouho doznívající hořkosti získal právem ocenění.

Hořké Nealko je loňská novinka, která se vyznačuje typicky hořkou sladovou chutí ležáku. Tu má právě díky výrazné hořkosti o 28 jednotkách IBU, která je dána přesným dodržením stanovené receptury a pečlivě vybraných chmelů. Nejlépe chutná vychlazené na ideálních 7 stupňů Celsia.

S jakou ideou jste vymýšleli Krušovice Královsky Hořké Nealko? Co bylo cílem?
Dlouhodobě sledujeme trend, kdy se zvyšuje poptávka po pivech s nízkým obsahem alkoholu. I z vlastních průzkumů nám vyplynulo, že lidem na trhu chybí nealkoholické pivo, které však svou hořkostí připomíná klasický ležák. I proto jsme vloni na přání konzumentů představili nové Hořké Nealko, které si i přes minimální obsah alkoholu zachovává autentickou pivní hořkost. Na naše první nealkoholické pivo máme převážně pozitivní ohlasy, z čehož mám velkou radost.

Pomocí jakých technologií či tradičních postupů pivo vaříte?
V Krušovicích stavíme na dlouholeté znalosti řemesla. Naši sládci pracují na kvalitě našeho piva již více než 440 let. Tu tradici ale kombinujeme s moderními technologiemi tak, aby výsledek byl co nejlepší. No, a jak se nyní ukázalo, vařit pivo poctivě a kombinovat tradiční postupy s nejmodernější technologií je klíčem k úspěchu.

Krušovice Královský Ležák 12 s plnou chutí patří dlouhodobě mezi nejoblíbenější piva z vašeho repertoáru. Proč tomu tak je?
Naše dvanáctka se vyznačuje výraznou hořkostí, dlouho doznívající, plnou sladovou chutí i vůní a sytě zlatavou barvou. S těmito vlastnostmi excelentního ležáku českého typu vede mezi pivaři.

Mimo něj je dlouhodobě v oblibě náš Krušovice Královský Originál 10 coby poctivá česká desítka. A kdo má raději chuťově výraznější piva, volí Krušovice Královsky Černé, které se řadí mezi nejoceňovanější tmavá piva ve střední Evropě.

Jiří Coufal: „Chtěli jsme uspět v náročné soutěži.“

Jaká byla vaše motivace se do prestižní soutěže přihlásit?
Vědecké hodnocení je založené na přísných metodikách společnosti Monde Selection, které jdou daleko za rámec běžných degustací nebo hodnocení, proto je pro nás ocenění dokladem o kvalitě našeho piva, které obstálo i ve světové konkurenci. Před udělením mezinárodního ocenění Monde Selection musí přihlášené produkty projít 360° hodnocením kvality. Porota složená z mezinárodních odborníků posuzuje produkty dle smyslového hodnocení i vědeckého zkoumání. Degustace Monde Selection jsou založeny na organoleptických parametrech, jako je chuť, vizuální stránka, pachuť, pocit v ústech a vůně. Hodnocení probíhá po dobu čtyř měsíců, během nichž porotci denně ochutnávají omezený počet výrobků, aby si zachovali chuťové buňky. Motivace tedy byla uspět i v takto náročné soutěži oproti klasickým soutěžím v ČR, které se nikam nevyvíjí a postupně ztrácí kredibilitu.

Vítěze ocenění Monde Selection vybírala porota i na základě produktových obalů. Jaká myšlenka stojí za tím krušovickým?
Obal byl od začátku koncipován tak, abychom akcentovali vzhled prémiového ležáku. Pití nealko piva už není kompromis díky naší speciální receptuře, která dává našemu Hořkému Nealku plnou chuť i bez alkoholu. Hořkost 28 IBU na úrovni průměru ležáků jsme na obalu také zvýraznili, což nakupujícího na tuto hlavní přednost nealkoholické novinky dobře upozorňuje.

Odborná porota hodnotila krušovická piva hned z několika aspektů. Jak se tyto aspekty, které bodovaly na globální úrovni, snažíte předávat českým zákazníkům prostřednictvím brand komunikace?
U obalového designu našich produktů i názvů chystáme změny. Názvy se nově zaměřují na vyzdvihnutí chuťových atributů jednotlivých piv: Krušovice Královský Ležák 12 s plnou chutí, Krušovice Originál 10 s říznou chutí, Krušovice Královsky Hořké Nealko, Krušovice Černé s karamelovou chutí. Očekáváme, že změna designu zvýší vnímanou hodnotu značky, zajistí lepší viditelnost v regálech a podpoří u spotřebitelů chuť k zakoupení krušovického piva.

Ocenění Monde Selection není však jediným hodnocením poslední produktové novinky Krušovice Královsky Hořké Nealko. Při uvedení produktu na trh jste se na názor zeptali přímo svých zákazníků. Jak testování laickou porotou dopadlo?
Ze spotřebitelského průzkumu jsme zjistili zvýšený zájem o neochucené nealkoholické pivo, které se svou hořkostí co nejvíce přibližuje skutečnému ležáku. Na tuto poptávku jsme zareagovali Královsky Hořkým Nealkem. Už z prvních ohlasů jsme věděli, že se novinka u pivařů těší oblibě, a z hlediska prodejů této novinky jsme zatím nad očekáváním.

Královský pivovar Krušovice letos mění design svého portfolia. V novém, modernějším pojetí nezapomíná na tradiční prvky značky. Spolu s designem mění piva i své názvy. Oproti původním upouští od přívlastku „královský“ a nové pojmenování vyzdvihuje chuťové atributy jednotlivých piv.

„Cílem bylo designy obalů zmodernizovat a zároveň vycházet z tradičních prvků značky. Nový design se opírá o tři hlavní symboly – upravené krušovické logo, korunku a krušovickou pečeť, která oproti původnímu designu mění na obalu svou roli a stává se dominantním prvkem,“ říká Zuzana Placková, Brand Manager Krušovic. Nový design tedy pracuje s původními prvky, které nyní změnily své postavení. Tradiční krušovická korunka a logo prošly drobnými vizuálními úpravami a spolu s pečetí představují klíčové prvky designu. K podpoření dojmu vizuálně čistého a jednoduššího vzhledu z obalů mizí budova krušovického pivovaru, nápisy „Královský pivovar“ a „Vařeno od roku 1581“ i podstavec s texturou českého granátu.

Významnou roli při redesignu hrála i zvolená barevnost a souhra metalických a matných efektů jednotlivých barev. Největší změnou z hlediska barev prochází Krušovice Ležák 12. Ten se z původní béžové, která v kategorii dvanáctek obecně převažuje, přeladil do tmavě zelené a zlatavé barvy, čímž rozbíjí barevný stereotyp dvanáctek. Nově také na produktu Krušovice Originál 10 dominuje červená barva. U černého piva, Krušovice Černé, a nealkoholického piva, Krušovice Hořké Nealko, barvy zůstávají stejné.

„Očekáváme, že změna designu zajistí především lepší viditelnost na regálech, zvýší vnímanou hodnotu značky a podpoří u spotřebitelů chuť k zakoupení našeho piva,“ doplňuje Jiří Coufal, Group Brand Manažer značky Krušovice.

Změnou prošly i názvy krušovických piv. Značka v názvech upouští od přívlastku „královský“ a zaměřuje se na vyzdvihnutí chuťových atributů jednotlivých piv: Krušovice Ležák 12 s plnou chutí, Krušovice Originál 10 s říznou chutí, Krušovice Hořké Nealko, Krušovice Černé s karamelovou chutí.

Design připravovala agentura LAVO Productions.

Plzeňský Prazdroj demontuje linku na stáčení piva do PET lahví. Definitivně tak s těmito obaly skončil. Poslední piva do nich stočil loni v prosinci a od té doby je nevyužívá. Největší český pivovar tak plní všechny své produkty pouze do sudů, tanků, skleněných lahví a plechovek. ČTK to dnes při rozebírání linky řekl mluvčí Zdeněk Kovář.

"Naším cílem je maximální cirkularita obalů, to znamená využívat je opakovaně, nebo je vyrobit z použitého obalu, tedy z recyklátu. A to u pivních PET lahví nelze. Hlavní překážkou je vnitřní ochranná membrána, která je nezbytná pro zachování kvality piva. Materiál z pivních PET tak lze recyklovat, ale nelze z nich znovu vyrobit pivní lahve. Proto jsme od nich definitivně ustoupili," řekla ředitelka komunikace Pavlína Kalousová.

Plzeňská PET linka, jediná ve skupině Prazdroj, která fungovala od roku 2011 a přišla tehdy zhruba na 150 milionů Kč, měla kapacitu 18.000 lahví za hodinu. "Posledních víc než sedm měsíců už byla odstavená a poslední lahev Primusu jsme stočili 10. prosince. Teď bude demontovaná a poputuje do zahraničí. Její další využití neznáme. Na jejím místě vznikne už příští rok automatická třídírna skleněných lahví, kterou budeme mít jako první pivovar v ČR," řekl manažer pivovaru v Plzni Petr Kofroň. Podle něj fungovala linka bez problémů podle potřeby, většinou ve dvou směnách v pracovních dnech. "Objem piva v PET lahvích byl maximálně tři procenta výstavu, takže to nebyla žádná obrovská porce," uvedl. Nejvíce se na lince stáčel Primus a Kozel.

Už před dvěma lety přestal Prazdroj stáčet do PET lahví značky Gambrinus, Radegast a Klasik, loni v prosinci také Kozla a Primus. "Ušetříme ročně přes 1300 tun plastu," řekla Kalousová. Podle dat pivovaru preferují tento krok i spotřebitelé. Zhruba dvě třetiny z nich přešly od PET lahví ke skleněným vratným lahvím, třetina pak místo PET kupuje plechovky. Prazdroj teď plní piva z více než 70 procent do vratných obalů, tedy skleněných lahví a sudů, významně navyšuje podíl recyklátu u plechovek. "Všechny teď obsahují v průměru už téměř 50 procent recyklovaného hliníku. U plechovek Pilsner Urquell jsme podíl v obalu zvýšili na 75 procent, což je nejvyšší certifikovaná úroveň dostupná na českém trhu," řekla ředitelka komunikace. Ročně tak podle ní pivovar ušetří přes 1500 tun nového hliníku. Hliník lze recyklovat v podstatě donekonečna, přičemž kvalita zůstává stejná.

Prazdroj loni spolu s dalšími nápojovými podniky založil Iniciativu pro zálohování, která otevřela dialog o zavedení plošného zálohového systému na plechovky a PET lahve v ČR. "Inspirací byl zálohový systém na Slovensku, kde také působíme a který jsme pomáhali spustit od letošního ledna. Cestou zálohování už se vydalo 12 evropských zemí, které tak dokážou vysbírat i více než 90 plechovek plechovek uvedených na trh," dodala Kalousová. Více než deset dalších zemí podle ní zálohový systém připravuje.

Největší pivovar v ČR loni prodal doma i ve světě 11,1 milionu hektolitrů piva, meziročně o 0,3 procenta méně. Loni začal v Plzni budovat nový, plně automatizovaný sklad za 780 milionů Kč, který otevře koncem letošního roku. Loni Prazdroj loni investoval 1,4 miliardy Kč.

Aspoň někdy pijí pivo skoro čtyři pětiny lidí, ale frekvence konzumace se od jara 2020 o něco snížila: zejména mírně poklesl podíl lidí, kteří si pivo dopřávají každý den. Čemu se ale daří naopak čím dále více, jsou radlery, které ve srovnání s rokem 2020 pije více lidí – hlavně žen. Nejoblíbenější značkou piva se navíc poprvé stal Birell, tedy značka nealkoholických piv. Výzkum, který se dále zaměřil na malé pivovary nebo pivní speciály, realizovala společnost Nielsen Admosphere metodou online sběru na vzorku pěti set respondentů z internetové populace Českého národního panelu starších 18 let.

V české internetové populaci aktuálně najdeme 79 procent konzumentů piva. Pokud se ale podíváme na jednotlivé frekvence pití, zjistíme, že opravdu častých konzumentů je spíše pomálu: 13 procent si například pivo dopřává každý den (nebo téměř každý den). Tento podíl je o 6 procentních bodů nižší než před dvěma lety. Alespoň jednou týdně aktuálně pije pivo 32 procent lidí, což je srovnatelné se staršími výsledky. Podobný podíl (34 %) si tento nápoj dopřává méně často a nikdy pivo nepije 21 procent respondentů.

Stoupající popularitě se těší ochucená piva neboli radlery. Ty sice pro Čechy stále nejsou nápojem pro každodenní pití (denně si je dají jen 2 % dotázaných), ale aspoň jednou týdně po nich sáhne už pětina lidí (o 5 procentních bodů více než před dvěma lety) a s nižší frekvencí je pije polovina vzorku. Procento těch, kteří si ovocná piva nedají nikdy, se aktuálně blíží procentu odmítačů tradičního piva: je jich 28 procent. Popularita těchto piv se v porovnání s výsledky z roku 2020 zvýšila hlavně u mužů (o 19 procentních bodů), kteří už radlery pijí ve srovnatelné míře jako ženy – alespoň někdy po nich sáhne 70 procent mužů a 74 procent žen.

Další otázka výzkumu se zaměřila na postoj k malým lokálním pivovarům, kterých už je v Česku celá řada. Obecně se přístup k nim za poslední dva roky příliš nezměnil a své fanoušky mezi českými konzumenty rozhodně mají. Přesně čtvrtina dotázaných pivařů ve výzkumu odpověděla, že piva malých pivovarů dokonce preferuje nad ostatními. 14 procent má postoj opačný, tedy dává přednost spíše průmyslovým pivovarům. 46 procent českých pivařů ale nezáleží na tom, zda pivo pochází od malého nebo velkého výrobce.

A co se týče pivních speciálů, tedy různých zvláštních edic piv a podobně, tak velká část Čechů o ně aspoň někdy projevuje zájem, ale není to často: 23 procent ve výzkumu uvedlo, že si je kupuje nebo objednává občas, 36 procent zřídka. Jen 3 procenta si je dopřávají často. 38 procent po nich naopak nesáhne nikdy. Větší popularitě se speciály těší mezi muži než mezi ženami.

Královský pivovar Krušovice mění design svého portfolia. V novém pojetí nezapomíná na tradiční prvky značky. Spolu s designem mění piva i své názvy. Proti těm původním upouští od přívlastku královský a nové pojmenování vyzdvihuje chuťové atributy jednotlivých piv.

„Cílem bylo designy obalů zmodernizovat a zároveň vycházet z tradičních prvků značky. Nový design se opírá o tři hlavní symboly, a to upravené krušovické logo, korunku a krušovickou pečeť, která proti původnímu designu mění na obalu svou roli a stává se dominantním prvkem,“ říká brand manažerka pivovaru Zuzana Placková.

Nový design pracuje s původními prvky, které nyní změnily své postavení. Tradiční krušovická korunka a logo prošly drobnými vizuálními úpravami a spolu s pečetí představují klíčové prvky designu. K podpoření dojmu vizuálně čistého a jednoduššího vzhledu z obalů mizí budova krušovického pivovaru, nápisy „Královský pivovar“ a „Vařeno od roku 1581“ i podstavec s texturou českého granátu.

Významnou roli při redesignu hrála i zvolená barevnost a souhra metalických a matných efektů jednotlivých barev. Největší změnou z hlediska barev prochází Krušovice Ležák 12. Ten se z původní béžové, která v kategorii dvanáctek obecně převažuje, přeladil do tmavě zelené a zlatavé barvy, čímž rozbíjí barevný stereotyp dvanáctek.

Nově také na produktu Krušovice Originál 10 dominuje červená barva. U černého piva, Krušovice Černé, a nealkoholického piva, Krušovice Hořké Nealko, barvy zůstávají stejné.

„Očekáváme, že změna designu zajistí především lepší viditelnost na regálech, zvýší vnímanou hodnotu značky a podpoří u spotřebitelů chuť k zakoupení našeho piva,“ doplňuje Group brand manažer značky Krušovice Jiří Coufal.

Změnou prošly i názvy krušovických piv. Značka v názvech upouští od přívlastku „královský“ a zaměřuje se na vyzdvihnutí chuťových atributů jednotlivých piv: Krušovice Ležák 12 s plnou chutí, Krušovice Originál 10 s říznou chutí, Krušovice Hořké Nealko, Krušovice Černé s karamelovou chutí.

Horké letní dny přímo vybízí k návštěvám koupališť a dlouhé teplé večery ke grilovačkám. V plném proudu již je sezóna festivalů a různých akcí, ke kterým téměř neodmyslitelně patří i nějaký ten alkohol. My Češi jsme národem pivařů, i když o jiné druhy alkoholu také není nouze.

Není tak divu, že pivo je často první volba rychlého osvěžení a zahnání žízně. Většina národa nějaké to pivko navíc neřeší, ale jak se může takové letní popíjení piva podepsat na naší formě a výkonnosti?

Co se v dnešním článku dozvíme?
Kolik pivo obsahuje alkoholu a kalorií
Jestli pivo podporuje nárůst pověstného pivního pupku a růst prsou
Jestli je pravda, že pivo obsahuje ženské hormony a jak je to s jeho vlivem na testosteron
Jestli vůbec má nějaký smysl jít před nebo po párty cvičit
Jak se rozumně postavit k pití piva a alkoholu v letních měsících

Pivu se říká tekutý chléb! Jak je na tom chléb a pivo po stránce kalorií?
Takových 100 g pšeničného konzumního chleba má něco kolem 250 kcal. Ještěže pověstný tekutý chléb na tom není stejně. Jenže tekuté kalorie z piva většinou naskakují mnohem ochotněji a s každým dalším půllitrem na to nějak zapomínáme.

Cidery jsou kaloričtější než pivo! To je ale překvápko, co?
0,5 litru 10° piva má něco kolem 213 kcal (895 kJ) s obsahem asi 21 g alkoholu (4,2 g/100 ml) a asi 16,5 g sacharidů (3,3 g/100 ml).

0,5 litru 11° pivo má jen o něco více alkoholu než 10° (23,5 g, tj. cca 4,7 g/100 ml), téměř totožný obsah sacharidů (17 g), takže i obsah energie se moc neliší: 232,5 kcal (977 kJ)

0,5 litru 12° pak bude mít zhruba 249 kcal (1045 kJ), obsah alkoholu 25 g (5 g/100 ml) a asi 18,5 g sacharidů (3,7 g/100 ml).

Nenápadnými, za to však velmi bohatými zdroji energie i cukru jsou stále oblíbenější Cidery. Jedna plechovka (0,4 l) tak může obsahovat až 238 kcal (1000 kJ), 18 g alkoholu (4,5 g/100 ml) a až 28 g sacharidů (7 g/100 ml). Jejich problémem je fakt, že je často nepovažujeme za tolik alkoholové jako ostatní druhy piva a můžeme jich tedy vypít více, obsahují i více cukru než pivo.

Průměrný Čech ročně vypije úctyhodných 258 piv (129 litrů piva), což je opravdu slušné číslo.

Už jste vyzkoušeli proteinové pivo Proteinbier, které neobsahuje alkohol, ale za to je nabité bílkovinami a BCAAčkama za 135 kcal?

Pivo prý dělá hezká těla. Opravdu nám může za léto narůst pivní pupek?
Pověstné pivní břicho je často považováno za důsledek posilování s půllitry v hospodském fitku. Má to ale reálný základ? Určitě ne. Za přibíráním tuku kolem pasu může v prvé řadě dlouhodobě nevyrovnaná energetická bilance a plíživý nárůst hmotnosti. A to, že si pánové rádi dají nějaké to pivo, samozřejmě k vyššímu příjmu kalorií také může přispívat. Vždyť takových 5 kousků je přes 1 000 kcal.

Aby se nám ale kvůli několika letním grilovačkám a akcím úplně změnila postava a narostl pivní mozol, museli bychom se v pití piva opravdu hodně snažit a ještě k tomu kompletně rezignovat na naši celkovou životosprávu. Takže ne pivo samo o sobě, ale nadbytek kalorií je skutečným viníkem "pivního mozolu."

Po pivu prý roste nejen břicho, ale i prsa. Obsahuje pivo ženské hormony?
Velmi často souvisí zvětšení prsní tkáně u mužů (gynekomastie) s hormonální nerovnováhou a zvýšenou hladinu estrogenů, které podporují růst prsou. S gynekomastií mívají problémy nejen kluci v pubertě, ale velmi často i uživatelé steroidů a muži s nadváhou a obezitou, kterým se díky zvětšené tukové tkáni přeměňuje více testosteronu právě na estrogen.

A jak s tím souvisí pivo? Ve výživě máme potraviny (sója, lněné semínko, luštěniny, obiloviny) obsahující tzv. fytoestrogeny, které díky chmelu obsahuje i pivo (konkrétně 8-prenylnaringenin). Tyto látky se velmi podobají ženským estrogenům a mohou mít (byť velmi slabé) podobné účinky jako estrogeny. A to se týká i růstu prsní tkáně.

Podle současného poznání ale příjem těchto látek u pivařů zřejmě není zodpovědný za růst prsou. Za to může především nadváha a obezita, celkově nezdravý životní styl s negativním dopadem na hladiny hormonů a případně dlouhodobé poškození jater, které může vyústit ve zvýšení hladiny estrogenů. Určitě ne několik letních akciček s pár pivy.

Jaký vliv má pivo a alkohol na hladinu testosteronu? Pozor na jeho dlouhodobou konzumaci
Studií týkajících se konkrétně pití piva na testosteron je však velmi málo, takřka žádné, proto se podíváme obecně na příjem alkoholu.

1. Po tréninku jdeme na akci. Kolik alkoholu můžeme přijmout, abychom si nesnížili hladinu testosteronu?
Co se stane, když jdeme cvičit před párty? Ve studii Kozirise (2000) ihned po tréninku účastníci přijali 0,83 g čistého alkoholu na kg tělesné hmotnosti. Pro 80kilového to představuje zhruba 3 piva. Výsledek? Po 5 hodinách, ani po 2 nebo 3 dnech od kombinace trénink+alkohol nebyl pozorován negativní vliv na hladinu testosteronu v krvi.

2. Ovlivní pár piv sportovní výkon na tréninku a testosteron druhý den po akci?
Co se stane, když jdeme cvičit ráno po párty? Další ze studií zkoumala vliv příjmu alkoholu v množství 1 g/kg na hladiny hormonů na sportovní výkon. Hladiny hormonů negativně ovlivněny nebyly, nicméně síla spodní části těla se snížila na dalších 48 hodin od požití alkoholu. Když půjdeme ráno po akci (kde jsme si dali pár piv) na trénink, ještě 2 dny může být náš výkon (ale také nemusí) lehce snížený.

3. Jaký příjem alkoholu sníží hladinu testosteronu? Pozor na větší jednorázovou dávku alkoholu a dlouhodobé pití pár piv každý den!
Negativní účinky na hladinu testosteronu (snížení o 16–27 % na 24 hodin) byly pozorovány ve většině studií při jednorázovém příjmu nad 1,5 g/kg hmotnosti. U modelového 80kilového muže je to 120 g alkoholu, tedy cca 6 piv. Podle jedné studie je i "těžkost" kocoviny spojena s výraznějším snížením testosteronu.

I mnohem menší příjem alkoholu v množství 40 g denně po dobu 3 týdnů (2 piva) však měl na hladinu testosteronu také negativní vliv, což se může v dlouhodobém horizontu projevit i na růstu svalů. Alkohol totiž působí jako toxin na Leydigovy buňky ve varlatech, které produkují testosteron.

Jak se alkohol a jeho konzumace po tréninku přímo podepíše na růstu svalů?
Všechno se ale netočí zdaleka jen kolem testosteronu, proto je nutné sledovat míru tvorby svalových bílkovin po tréninku (MPS, muscle protein synthesis). A právě tato veličina byla sledována v poslední studii, kterou si ukážeme.

Design studie byl jednoduchý. Účastníci studie absolvovali silový trénink a po jeho ukončení přijali:
První skupina (PRO) 25 g syrovátkového proteinu
Možnost koupit
po tréninku, za 2 hodiny sacharidové jídlo a za další 2 hodiny další dávka proteinu. Téměř ideální doplnění živin bez žádného alkoholu.
Druhá skupina (ALK+PRO) totožný příjem živin, navíc ale 1,5 g alkoholu na kg tělesné hmotnosti. Prostě splníme svoje jídlo a suplementaci po tréninku a jdeme na pár piv.
Poslední skupina (ALK+S) jela bomby a po tréninku nepřijala žádný protein
Možnost koupit
, jen sacharidové jídlo a k tomu 1,5 g alkoholu na kg TH. Takže z tréninku rovnou na akci, kde to zaliju pivem a k tomu nějaké náhodné jídlo.

Nejhorší trénink je ten, který se nestal? I přes konzumaci alkoholu jsou svaly stimulovány k růstu
U všech skupin bez ohledu na to, zda po tréninku požily, nebo nepožily alkohol, se zvedla míra MPS a byla vyšší, než kdybychom nešli cvičit. Z tohoto pohledu to vypadá, že je lepší i ten trénink, který mírně zalejeme alkoholem, než na trénink nejít vůbec.

Co si ale budeme povídat, alkohol na syntézu svalových bílkovin samozřejmě má negativní vliv. ALK+S skupina měla oproti PRO skupině snížení MPS o 37 % a ALK+PRO oproti PRO o 24 %.

Ve vztahu k růstu svalů je nejlepší nepít vůbec nebo na trénink jít až s dostatečným odstupem od alkoholu. Negativní vliv alkoholu na růst svalů můžeme částečně snížit příjmem proteinů. Úplně nejhorší scénář je jít cvičit, nedat si žádný protein a hned to zalít alkoholem. Mnohem horší než jednorázová akce je každodenní popíjení alkoholu, které se i tímto způsobem podepisuje na potenciálu pro růst svalové hmoty.

Co si z toho vzít a jak naši formu a výkonnost ovlivní jednorázová víkendová akce s alkoholem?
K létu tak nějak patří i alkohol. Někdo ho vyhledává více, někdo méně, někdo naopak vůbec. Nejlepší je poslední možnost. Když už na to ale přijde a na několika akcí za léto zajdeme na pár piv, v dlouhodobém horizontu to na nás nebude mít takřka žádný vliv.

Druhý den po akci možná budeme unavenější (v závislosti na počtu vypitých piv/drinků), nebude se nám chtít tolik cvičit, ale jeden den volna navíc může v tomto případě být ku prospěchu věci. Druhý den po akci může pomoci nějaká vytrvalostní aktivita a do silového tréninku se zbytečně nemusíme nutit.

Pokud chceme mít pod kontrolou i naše kalorie, zkusme v den akce kalkulovat s energetickým příjmem z alkoholu a v návaznosti na to snížit energetický příjem ze sacharidů a tuků, abychom si na něj udělali "prostor".

Než vyrazíme na akci, je potřeba se pořádně najíst komplexního jídla obsahujícího bílkoviny. Zabráníme třeba tak chutím na slaná a tučná jídla, která by nám zbytečně zvedla kalorický příjem.

Po pár letních akcích nám rozhodně pivní pupek ani prsa nenarostou, a kromě krátkodobého poklesu testosteronu, snížené MPS po tréninku (oboje s příjmem alkoholu nad 1,5 g/kg TH, já osobně ale na regeneraci pocítím i 2–3 piva) a možného snížení sportovního výkonu druhý den by nám nic závažnějšího nemělo hrozit.

Tím nikoho nenabádám k pití alkoholu a samozřejmě nepít vůbec je nejvýhodnější, ale dát si někdy oraz a na chvilku vypadnout z tréninkové rutiny, nám může být z dlouhodobého hlediska i ku prospěchu.

Říká se, že pivo dělá hezká těla. To ovšem nemusí být nadsázka. Jeho střídmá konzumace může posloužit nejen našemu vzhledu, ale také fungování organismu. V čem nám tedy může pivo prospívat?

„Při rozumné konzumaci (sklenka denně) lze považovat všechny druhy piva za „zdravá“. Obsahují totiž vitamíny skupiny B a vlákninu, tmavá piva navíc antioxidanty a minerály. Nicméně je třeba zdůraznit, že důležitou složkou piva je voda a kvalitní suroviny. U nás využíváme horskou vodu z vlastního vrtu, která má kvality vody kojenecké, a proto ji nemusíme už nijak upravovat. Další suroviny získáváme od našich lokálních dodavatelů, které máme roky prověřené,“ popisuje prospěšnost oblíbeného českého nápoje Blanka Strnadová z hanušovického pivovaru Holba nacházející se v srdci čisté jesenické přírody, která se zrcadlí i v samotných Holbách – ryzího piva z hor.

Pokud si dáme denně skleničku piva (pozor, nemyslíme tuplák!), co nám to může přinést? Čím je prospěšné?

Podporuje spalování tuků
Jestliže chcete urychlit spalování tuků, můžete si dát pár doušků piva. Chmel totiž obsahuje látky, které nejenom způsobují jeho hořkost, ale také stimulují citlivost na inzulín a podporují metabolismus lipidů (tuků), jak naznačuje japonská studie.

Může snížit hladinu cukru v krvi
Malé množství piva prý dokáže snížit riziko inzulinové rezistence (zhoršené schopnosti tkání reagovat na inzulín) u lidí s prediabetem (stav, který je předzvěstí cukrovky), jak potvrzují některé studie. Důležité je ale nekonzumovat ho ve velkém, protože pak by byl efekt opačný.

Může redukovat riziko srdečních onemocnění
Podle jedné studie zvýšil mírný příjem piva (zhruba 350 ml) hladinu HDL „dobrého“ cholesterolu a zlepšil přirozenou schopnost těla odstraňovat LDL „špatný“ cholesterol. Toto množství piva totiž zvyšuje antioxidační vlastnosti HDL „dobrého“ cholesterolu a pomáhá zlepšovat funkci výstelky vnitřního povrchu cév, což může bránit ukládání lipidů v jejich stěnách, jedné z příčin vzniku onemocnění oběhové soustavy.

Chrání před Alzheimerem
Střídmá konzumace piva může napomoci vyhnout se degenerativním onemocněním mozku, jako je např. Alzheimerova choroba, což prokázala studie z roku 2019. Nejspíše je to díky obsahu křemíku, který ochraňuje činnost mozku. Křemík také podporuje budování silnějších kostí, čímž mj. snižuje riziko vzniku osteoporózy v pozdějším věku.

Pomáhá předcházet ledvinovým kamenům
Finská studie se pokusila přijít na kloub předpokladu, že pivo napomáhá vyplavovat ledvinové kameny. Během několika let zkoumání bylo skutečně odhaleno, že lidé, kteří si dali denně skleničku piva, měli o 40 % nižší pravděpodobnost rizika vzniku ledvinových kamenů. Tento efekt vědci přisuzují zejména diuretickým účinkům piva (častému močení). Výsledek je to velmi zajímavý, nicméně vyšší přísun alkoholu naopak ledvinám škodí. Pozor na to!

Zvyšuje naši kreativitu
I jedno pivo dokáže rozproudit naší fantazii do neskutečných otáček, takže se nám v hlavě rodí neotřelé nápady. Studie věnující se tomuto jevu prokázala, že kromě kreativity může pivo pomáhat zlepšovat paměť.

Taky už se vidíte u vás na chatě nebo třeba zahrádce s ideálně vychlazenou točenou desítkou, jedenáctkou, dvanáctkou nebo příjemně hořkým pivním speciálem? Podle jakých parametrů ale zvolit výčepní zařízení, aby splnilo vaše požadavky? Kolik potřebujete vytočit piv za hodinu? Je lepší chlazení s kompresorem, nebo bez něj? Pojďme si všechno ujasnit, abyste byli s výběrem co nejvíce spokojeni.

Výčepní zařízení dělíme do tří základních kategorií. Suchá, vodní podstolové a vodní stolové. Suchá chlazení jsou de facto přenosné kostky, které je možné vzít na zahradu či na chatu. Podstolové vodní chlazení je nutné napojit na výčepní stojan. Jeho nejmenší varianta je 40l. Využijete ho třeba při domácím posezení pod pergolou, kam ho namontujete napevno k výčepnímu stojanu, jako je to v gastroprovozech. Je to luxusnější verze provedení domácí hospody. Stolová varianta vodní má výhody vodního chlazení, tedy větší výkon a nižší cenu, ale bez nutnosti spojení s výčepním stojanem. Hodně se používá např. na festivalech a zábavách.

Promyslete potřebný výkon
Prvním a nejdůležitějším parametrem při koupi nebo zapůjčení výčepního zařízení je vybrat správný a dostačující výkon, což představuje množství vychlazených piv za hodinu. Logicky se shodneme, že jiný výkon potřebuje hospoda a jiný zase vy coby jedinec pro potřeby domácí oslavy, posezení na chatě nebo doma pod pergolou. Kde tedy hledat tento parametr? Vždy u názvu výčepního zařízení. Udává se v litrech, např. Lindr PYGMY 20 má výkon 20 litrů/hodinu, což je 40 piv. „Pro domácí využití, zahradní párty a menší rodinné oslavy stačí zařízení s výkonem 15–25 l/hod. Na větší oslavy a společenské akce se doporučuje pivní chlazení s výkonem min. 35 l/hod a při pivních slavnostech a velkých akcích typu svatba se stovkami hostů se osvědčily výčepy s výkonem nad 60 l/hod,“ vysvětluje Jiří Šrajt z webu Pivoteka.cz, kde se specializují na prodej a vypůjčení výčepního zařízení a nabízí rozmanitý sortiment českých i zahraničích piv.

Chlazení s kompresorem, nebo bez něj?
Pokud chceme pivo točit, musíme ho vytlačit ze sudu. K tomu se používá buď (potravinářský) kompresor, nebo sestava s redukčním ventilem a bombičkou k tlačení s plynem CO2. Všechny typy výčepních zařízení se vyrábějí jak ve variantě s vestavěným kompresorem, tak i bez něj. Některá mají zabudovaný automatický kompresor, čímž odpadají veškeré starosti s tlakováním sudu. „Kompresor hlídá tlak v sudu a podle nastavené hodnoty se automaticky zapíná nebo vypíná. Pokud má chlazení integrovaný kompresor, je to v názvu označeno písmenem /K, například KONTAK 40/K, PYGMY 20/K a podobně. Jestliže se rozhodnete pro variantu bez něj, budete potřebovat přídavné tlačné medium. To je třeba bomba s plynem, kompresor, ruční pumpa a jiné. Jenom počítejte s tím, že pivo tlačené vzduchem se musí do 24 hodin spotřebovat, jinak se rychle kazí a zvětrává,“ pokračuje odborník.

Chlazení s kompresorem je zhruba o 3 000 Kč dražší než bez něj. Jestliže zvolíte výčepní zařízení bez kompresoru, musíte k němu mít vždy klasickou tlakovou lahev s CO2 (bombu) nebo biogon a také redukční ventil. Proto se vždy nezapomeňte ujistit, že je veškeré příslušenství součástí vaši sestavy chlazení.

Jakou narážecí hlavu?
Každý pivovar má jenom jednu ze tří možných
Naražeče se někdy nazývají jako narážecí hlavy, narážecí hlavice nebo hlavy na sudy. Slouží k propojení výčepního zařízení a sudu. V ČR máme tři druhy narážecích hlav - PLOCHÁ, BAJONET a KOMBI. Co pivovar, to jiná hlava (ze tří jmenovaných). „Nejčastěji používanými typy narážečů jsou bajonet a plochá. Nejméně rozšířená je hlava kombi. Tento název může být poněkud matoucí, protože hlava kombi je použitelná jenom pro uzávěr sudu kombi. Žádný z těchto tří druhů není mezi sebou zaměnitelný. Pokud tedy rádi střídáte piva, je dobré zakoupit narážecí hlavy bajonet a plochá. Nicméně pár našich pivovarů potřebuje narážecí hlavu Kombi,“ dodává Jiří Šrajt.

Abyste zvolili ten správný naražeč, zjistěte si název pivovaru a vybírejte podle seznamů, které najdete i na webu Pivoteka.cz. Pro bajonet zde (např. Ferdinand, Plzeň, Regent, Klášter, Primátor, Postřižinské, Bakalář, Velkopopovický Kozel 10 aj.) , pro plochá zde (např. Starobrno, Holba, Krušovice, Litovel, Krakonoš, Zubr, Staropramen, Dalešické aj.) a pro kombi zde (např. Herold, Chodovar, Březňák, Kofola aj.).

Dvoukohoutová provedení = možnost točit i další nápoj
Mají ho větší chlazení. Využijete ho tehdy, pokud potřebujete točit 2 piva naráz, příp. se na akci nacházejí i děti, kterým můžete z druhého kohoutu točit nějakou limonádu. Anebo chcete čepovat také víno.

Tip na závěr: Co musí obsahovat kompletní výčepní zařízení, aby bylo plně funkční?
Samostatné chlazení (s kohoutem, odkapní mřížkou a klíčem na kohouty), nápojová vzduchová hadice, nápojová rychlospojka, vzduchová rychlospojka a narážecí hlava