Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Nejvíce z půllitru mají Svijany, celkově ale s přehledem vede Prazdroj

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Jan Sůra

Velcí pivovarničtí hráči v roce 2015 zvýšili zisky. Daří se ale i malým. Porovnání mezi oběma jinak těžko souměřitelnými skupinami odhaluje údaj, kolik čistého zisku mají z každého uvařeného půllitru. Údaje za právě skončený rok 2016 k dispozici ale ještě nejsou.

Na prvním místě v tomto upraveném žebříčku zisků se v roce 2015 usadil Pivovar Svijany. Firma, která byla před dvaceti lety na zavření, totiž v roce 2015 dosáhla nejvyššího zisku v historii a také uvařila nejvíce piva. Z každého půllitru měl pivovar 2,07 koruny čistého. Ziskem na půllitr předstihl svijanský pivovar o rok dříve první Plzeňský Prazdroj.

Žebříček zisků za rok 2015 není úplný, protože řada hráčů výsledky zveřejňuje na poslední chvíli zákonné lhůty nebo po ní. Například svijanský pivovar poslal data do sbírky listin teprve dva dny před Vánocemi. Výsledky minulých let ale naznačují, že by se pořadí na prvních třech místech nemělo měnit.

Jedinou výjimkou by mohl být Únětický pivovar, který má potenciál stát se skokanem roku. V roce 2014 ještě jako minipivovar získal na každém pivu 2,62 Kč čistého, přičemž o rok později poskočil mezi plnohodnotné pivovary, protože překonal hranici 10 tisíc uvařených hektolitrů. Výsledky však zatím nezveřejnil.

V žebříčku chybí z velkých hráčů Pivovary Lobkowicz, které ve svých výročních zprávách nezveřejňují celkovou produkci v hektolitrech, ale pouze ve finančním vyjádření.

Mít značku a prodávat sudy
Předseda představenstva Pivovaru Svijany Tomáš Kučera tvrdí, že rok 2016 bude horší, protože ten loňský částečně zachraňovala stomilionová dividenda z dceřiné distribuční firmy na svijanské pivo. Pokud by se nicméně do celkového zisku pivovaru započítala i tato firma, zisk na půllitr by byl ještě výrazně vyšší.

„Struktura prodejů se zhoršuje, prodává se více lahvového piva na úkor sudového,“ vysvětluje Kučera, proč za rok 2016 očekává nižší zisk. Celorepublikový trend souvisí i s očekávaným úbytkem hospod a odbytu sudů, na nichž mají pivovary v Česku mnohem vyšší marži než na lahvovém pivu. Svijany zisk z roku 2015 použijí na další rozvoj. Výrazně posílí například v plechovkovém pivu, do dvou linek na jeho stáčení investují 100 milionů korun.

Žebříček nejziskovějších pivovarů ukazuje velké rozdíly mezi pivovary. V první trojici se opět umístil Rodinný pivovar Bernard, který také trvale navyšuje výrobu i zisk. Naopak některé velké značky mají z každého piva podstatně méně. Budějovický Budvar, který je v rukou státu, má 87 haléřů z půllitru, Staropramen dokonce na každém vydělal jen 37 haléřů čistého.

Podle Tomáše Maiera z Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity je pro velkou ziskovost nutné zkombinovat dva faktory: mít značku, která umožní vyšší ceny, a dosáhnout vyššího podílu sudového piva na prodejích. „Ideální je kombinace obojího, jako má Bernard, který v sudech prodá 62 procent piva,“ říká Maier. V případě Svijan je podíl zhruba půl na půl.

Prazdroj má sudového piva 42 procent, ale drží se úspěšně strategie vysokých cen. „Hospodský má minimální vyjednávací tržní sílu oproti obchodnímu řetězci,“ vysvětlil Maier. Pivovarnictví zažívá podle Maiera v Česku dobré časy, nejen díky rostoucí produkci.

„Cenový lídr, společnost Plzeňský Prazdroj, minimálně posledních patnáct let zdražuje se železnou pravidelností kvůli udržení vysoké ziskovosti, jak požadují akcionáři,“ dodal Maier.

Připravované novinky

Publikováno:před 8 měsíciAutor:ČpČz

● mobilní aplikace České pivovary pro iOS (obdoba verze pro Android)
● encyklopedie mezinárodních pivních stylů dle Brewers Association
● virtuální cesta kolem pivovaru prostřednictvím služby Panorama od Seznamu (obdoba Street View) (od 1.1.2017)
● fotografické náhledy piv v jednotlivých pivotékách pivovarů (místo ilustračních obrázků) (od 1.1.2017)
● na základě spolupráce se skupinou Pivovary České republiky budou pravidelně na Facebooku sdíleny příspěvky a fotografie jejich členů z návštěv pivovarů po celé republice. Tímto děkuji členům za jejich poskytnutí k zveřejnění.

Sedm nových hříchů: V neřesti alkoholu jsou Češi už tradiční přeborníci

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:Lidovky.czAutor:Miroslav Petr

Každý Čech starší 15 let vypije ročně v průměru dvanáct litrů čistého etanolu. Statistika OECD nás tak řadí mezi 35 státy na druhé místo za Rakouskem. Je to moc a výsledky jsou zkreslené, reagují domácí výrobci s tím, že domácí statistici uvádějí „jen“ něco málo přes deset litrů.

Možná ve spotřebě alkoholu nejsme na druhém místě, v civilizovaném světě ale každopádně patříme na přední příčky. Neúměrné popíjení zkrátka mnozí v českých luzích a hájích nepovažují za hřích, byť podle řady expertů, ale i mnoha výrobců to hřích je. A velký.

Stačí příklad piva, kterého se loni v Česku prodalo na 16,2 milionu hektolitrů (přes 3,2 miliardy půllitrů). Ještě před několika lety činila jeho průměrná roční spotřeba na hlavu (od kojenců po seniory) 160 litrů, a byť v poslední době klesla ke 143 litrům, stále je nejvyšší na světě. Ostuda? Naopak! Prezentujeme to jako úspěch, když na nás nemají ani pivní borci jako Němci a Rakušané.

Z ročně vypitého etanolu pak na zlatý mok připadá plných 58 procent. Ve víně je pravda. A v Česku také 30 procent roční spotřeby čistého lihu (Češi vypijí v průměru 19 litrů vína na hlavu). Na likéry a kořalky (ročně kolem 6,5 litru na hlavu), které mají největší obsah alkoholu, pak paradoxně připadá „jen“ dvanáct procent z roční spotřeby lihu na obyvatele.

Ještě před několika lety činila jeho průměrná roční spotřeba na hlavu (od kojenců po seniory) 160 litrů, a byť v poslední době klesla ke 143 litrům, stále je nejvyšší na světě.

Pivo levnější než voda
Ministerstvo zdravotnictví argumentuje vysokými náklady na léčení alkoholiků a přitažlivostí alkoholu pro mladistvé, národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil marně apeluje na nutnost přísné regulace a omezení dostupnosti. U té má jistě pravdu: jen těžko se odolává alkoholu, když leckde vyjde půllitr piva levněji než třetinková lahev předražené stolní vody.

Náklady na uvaření kvalitního piva jsou přitom v mnoha případech vyšší i než u ostatních alkoholických nápojů včetně lihovin (i když například výroba kvalitní whisky je složitý a nákladný proces, který si s pivem nezadá).

Český vztah k alkoholu je hluboce zakořeněn z dob, kdy se nejvíc piva a kořalek vypilo v hospodách, kde si štamgasti po několik večerů v týdnu dopřávali svých deset „kousků“ a pití piva bylo národním sportem. Jistě, doba se mění, ale jen pomalu.

Životní styl versus popíjení
Trendem je zdravý životní styl, běhání, reklamy na štíhlá těla, ale i zaměření na čím dál vyšší pracovní výkon, který se už tolik s pravidelným holdováním alkoholu neslučuje. Jak si tedy vysvětlit – máme-li věřit statistikám OECD –, že český národ ve spotřebě alkoholu zrovna rychlým tempem nepolevuje?

V rámci objektivity je nutné přiznat, že máme v konzumaci alkoholu zdatné pomocníky: nelichotivou bilanci nám pomáhají zvyšovat početné (byť krátkodobé) nájezdy zahraničních návštěvníků, pro které je naše levné pivo, rum či víno lákavější než Karlštejn. Ale abychom těch dvanáct litrů nesváděli jen na ně - činí se i domácí pijáci, jen hřeší více doma nežli v hospodách.

Před deseti lety tvořil prodej piva v „on-trade“, tedy v gastronomii, přes polovinu veškerého tuzemského prodeje, dnes je to necelých 40 procent. Pití v hospodách přece jen podražilo a Češi se vrhli na extrémně laciné pivo v „petkách“ nebo plechovkách.

Byl to dobrý rok, hlásí minipivovary. Bude jich jednou v Moravskoslezském kraji sto?

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:Magazín PatriotAutor:Tomáš Svoboda

Letošní poslední díl seriálu Pivní mapa bude opět tak trochu hodnotící podobně jako dva předchozí. Tentokrát se ale na scénu minipivovarů v našem regionu podíváme optikou pivovarníků samotných. Jak se jim dařilo v uplynulých dvanácti měsících a co nového plánují do roku 2017?

Ať už pivo vaří pro svoji vlastní hospodu, nebo jím zásobují jiné podniky, jedno mají malé pivovary společné. Jen výjimečně byste v nich našli lidi, kteří si na svůj úděl pivovarníků stěžují. Naopak.

Přestože prosadit se v oboru je stejně těžké jako všude jinde, kde musíte být dobří a mít kvalitu, svým způsobem je to tradiční a „zlatá“ branže tuzemského podnikání, která v posledních letech prožívá svoji obrodu.

A tak není divu, že lidé stále více přicházejí na chuť pivům, která drobní pivovarníci vaří nejen podle klasických českých, ale taky zahraničních receptur. Český pivní národ si tedy může vychutnávat vedle pořád oblíbených hořkých ležáků i aromatické „svrchňáky“ typu „Ale“.

Na ně ve svém sortimentu sázejí jak zavedené minipivovary, tak i ty nově vzniklé.

Daří se i nováčkům
„S prvním rokem provozu jsme nadmíru spokojeni. Dostali jsme se na standard kvality, kterou se snažíme držet. Přibývají nám hospody nejen v Ostravě, Olomouci či Brně, ale také v Čechách,“ zhodnotil Jiří Valenta z krnovského pivovaru Nachmelená opice, který pivo exportuje napříč republikou.

Svůj koncept ryze produkčního podniku měnit nechtějí a pro nadcházející rok 2017 chystají jak rozšíření výroby v podobě technologie ležáckých a přetlačných tanků či chlazeného skladu, tak i kalendář pivních speciálů, aby zákazníci už předem věděli, na co se mohou během roku těšit.

„Cítíme, že například boom svrchně kvašených piv k nám na Moravu a do Slezska teprve přijde. V tomto směru není trh ještě nasycen. Je tady pořád prostor pro rozvoj nových pivovarů,“ doplnil zástupce minipivovaru, který mimo jiné získal ocenění pro nejlepší nový ležák roku 2016.

Jinak objev z Krnova patří mezi pivovary, které zdatně kombinují nabídku českých ležáků se svrchně kvašenými pivy a nejrůznějšími speciály. Je to trend, který se docela ujal i jinde.

„Naše vize spočívá v tom objíždět dál svět a učit se, jaká piva se v něm vaří. Cesta je v kvalitě a širokém sortimentu, nikoli v růstu,“ uvedl před časem Dušan Holý z Beskydského pivovárku v Ostravici v jednom z dílů našeho seriálu.

Uživí se další? Ano, ale chce to kvalitu!
Optimisticky vidí vývoj v posledním roce i výhled do budoucna také zkušení matadoři. Jedním z nich je sládek Mojmír Velký, majitel a zakladatel pivovaru Koníček z Vojkovic. Po deseti letech provozu s ním směřuje do kategorie malých průmyslových pivovarů, neboť roční výstav již překročil hranici 10 000 hektolitrů.

„Letošní rok hodnotíme jako dobrý už jen proto, že jsme prodali více piva než loni. Kromě toho nás stále objevují noví zákazníci, ale rozhodující je, aby se k nám vraceli. O to jde, protože zatímco před deseti lety nebyl v kraji skoro žádný minipivovar, dneska už je trochu přetlak,“ řekl sládek, který pro nový rok chystá sortiment zpestřit třeba o valentýnský speciál.

Bude podle něj náš kraj nadále plodit nové pivovary? „Když je pivo kvalitní, místo na trhu jistě má. Pořád platí zásada, že musíte vařit dobré pivo a na dobrém místě,“ podotkl Velký.

EET je hrozba hlavně pro hospody
V závěru roku silně medializovaná problematika „EET“ dle politiky ministra financí Andreje Babiše se podle něj zatím nedá hodnotit, protože elektronická evidence tržeb funguje příliš krátce.

„Z hospod, kam dodáváme naše pivo, nikdo nezavřel. Obecně to však mají malé hospůdky horší než malé pivovary, protože na čepovaném pivu jsou relativně malé marže,“ dodal zástupce největšího z krajských minipivovarů.

V tomto názoru není osamocen. Ostatně, nedávno jsme „horké téma“ probírali i v rámci naší Pivní mapy. „Jak se pořád říká, že v hospodách kradou, to je lež. Hospodští na tom budou jenom bití. Pokud člověk nemá obrovskou tržbu vázanou na cestovní ruch, nemůže to s EET fungovat, finančně to nevychází,“ komentoval Pavel Hančil z bruntálského pivovaru Hasič.

Jen si to představte, tisíc pivovarů!
Z celkového hlediska je odvětví minipivovarů v rámci tuzemské ekonomiky malým zjevením. Roste prakticky z nuly, neboť malé pivovarnictví bylo u nás „po bolševicku“ zlikvidováno a po roce 1989 se obnovovalo velmi pomalu. Největší rozmach nastal s rokem 2012, a to ve zběsilém tempu.

Vždyť od té doby jen v našem kraji vzniklo zhruba dvacet nových pivovarů! Jaký vývoj očekávají odborníci v dalších letech?

„Poroste to dál a myslím si, že i podobnou rychlostí. Každý rok nás přibývá zhruba padesát. Vždycky říkám, že před sto lety u nás existovalo tisíc pivovarů a není důvod, aby jich třeba za deset let zase nemohlo být tisíc,“ konstatoval Jan Šuráň z Českomoravského svazu minipivovarů.

Představa, že skoro každé menší městečko bude mít svůj pivovárek je jistě velmi lákavá. Co si budeme povídat, vlastní výroba piva byla vždy pádným důvodem k hrdosti, neboť se bytostně týká jednoho ze základů české kultury.

Tak to zkrátka je a bude a my můžeme být rádi, že právě Moravskoslezský kraj hlásí jednu z nejvyšších koncentrací, nikoli mediálně líbivého smogu, ale originálních minipivovarů.

„To je krásné. Uvědomte si, že třeba v jižních Čechách, baště dobrého piva, léta nebyl skoro žádný pivovar. Začali se vzpamatovávat až poslední dobou. Ostravsko má tedy obrovský náskok před zbytkem republiky,“ dodal Šuráň.

Pokud jsou jeho odhady správné, můžeme sice chvíli slavit, ale jinak máme ještě co dohánět. Připadá-li ze současných zhruba 350 minipivovarů v republice asi desetina na náš kraj, konkrétně jich registrujeme 37, měli bychom v budoucnu dosáhnout přibližně stovky!

Na euforii radši bacha, ale zdá se, že jsme teprve na začátku opravdu velké změny pivních poměrů. „Dej Bůh štěstí“ všem milovníkům čerstvého zlatavého moku a v novém roce u piva zase na shledanou.

Pivovar Svijany letos uvaří stejné množství piva jako loni.

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:Web4TraderAutor:ČTKSvijany

Pivovar Svijany očekává, že letos uvaří kolem 623.000 hektolitrů piva, což je zhruba stejně jako v loňském roce. To firma na trh dodala rekordních 623.800 hektolitrů.

Hlavním důvodem, proč výroba letos výrazně nerostla jako v minulosti, je pokles prodeje sudového piva. Koncem roku 2016 mělo výraznější dopad na odběr piva i zavedení elektronické evidence tržeb (EET), řekla dnes ČTK mluvčí Pivovaru Svijany Petra Winklerová.

"Pokles sudového piva je možné sledovat od roku 2010, kdy došlo k původně dočasnému zvýšení spotřební daně u piva," uvedla Winklerová. Zatímco v minulosti se víc piva prodávalo v sudech, v posledních letech je větší podíl piva lahvového. Navíc v souvislosti se zavedením EET od 1. prosince přišla firma po celém Česku o více než sto odběratelů. Podle mluvčí šlo hlavně o podniky na vesnicích. V příštím roce by pivovar rád výrobu udržel na současné úrovni.

Pivovar Svijany patří do desítky největších pivovarů v zemi. Ještě v roce 1997 mu přitom hrozilo uzavření, když podnik převzaly Pražské pivovary. Před likvidací ho tehdy zachránila skupina lidí kolem sládka Františka Horáka, který pak dlouhá léta podnik také vedl. Od obnovení výroby v roce 1998 se podařilo produkci pivovaru zvýšit více než čtrnáctinásobně především díky investicím za více než půl miliardy korun. Přes výrazné zvýšení výroby si uchoval tradiční způsob vaření piva, využívá i původní suroviny - humnový slad a žatecký chmel.

V loňském roce ve Svijanech uvařili 623.800 hektolitrů piva, což bylo nejvíc v historii pivovaru. Tržby společnosti překročily 1,1 miliardy korun, meziročně vzrostly o osm procent. Hospodaření skončilo ziskem bezmála 258 milionů korun, o polovinu vyšším než o rok dříve. Velmi úspěšné jsou pro pivovar dvoulitrové "plechovky pro chlapy", které nabízí od roku 2015. V příštím roce chce firma podle Winklerové investovat sto milionů korun do vlastní stáčírny plechovek o obsahu 0,33 a 0,5 litru. Zatím si je nechával pivovar plnit jinde.

Pivovar Svijany plánuje novou linku na plechovky za 100 milionů korun

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:Průmyslová automatizaceAutor:ČTKSvijany

Pivovar Svijany očekává, že letos uvaří kolem 623.000 hektolitrů piva, což je zhruba stejně jako v loňském roce. To firma na trh dodala rekordních 623.800 hektolitrů. Hlavním důvodem, proč výroba letos výrazně nerostla jako v minulosti, je pokles prodeje sudového piva. Koncem roku 2016 mělo výraznější dopad na odběr piva i zavedení elektronické evidence tržeb (EET), řekla dnes ČTK mluvčí Pivovaru Svijany Petra Winklerová.

"Pokles sudového piva je možné sledovat od roku 2010, kdy došlo k původně dočasnému zvýšení spotřební daně u piva," uvedla Winklerová. Zatímco v minulosti se víc piva prodávalo v sudech, v posledních letech je větší podíl piva lahvového. Navíc v souvislosti se zavedením EET od 1. prosince přišla firma po celém Česku o více než sto odběratelů. Podle mluvčí šlo hlavně o podniky na vesnicích. V příštím roce by pivovar rád výrobu udržel na současné úrovni.

Pivovar Svijany patří do desítky největších pivovarů v zemi. Ještě v roce 1997 mu přitom hrozilo uzavření, když podnik převzaly Pražské pivovary. Před likvidací ho tehdy zachránila skupina lidí kolem sládka Františka Horáka, který pak dlouhá léta podnik také vedl. Od obnovení výroby v roce 1998 se podařilo produkci pivovaru zvýšit více než čtrnáctinásobně především díky investicím za více než půl miliardy korun. Přes výrazné zvýšení výroby si uchoval tradiční způsob vaření piva, využívá i původní suroviny - humnový slad a žatecký chmel.

V loňském roce ve Svijanech uvařili 623.800 hektolitrů piva, což bylo nejvíc v historii pivovaru. Tržby společnosti překročily 1,1 miliardy korun, meziročně vzrostly o osm procent. Hospodaření skončilo ziskem bezmála 258 milionů korun, o polovinu vyšším než o rok dříve. Velmi úspěšné jsou pro pivovar dvoulitrové "plechovky pro chlapy", které nabízí od roku 2015. V příštím roce chce firma podle Winklerové investovat sto milionů korun do vlastní stáčírny plechovek o obsahu 0,33 a 0,5 litru. Zatím si je nechával pivovar plnit jinde.

Pivovary Staropramen loni prodělaly kvůli odpisům 2,74 miliardy

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:Deník.czStaropramen

Skupina Pivovary Staropramen loni prodělala 2,74 miliardy korun, meziročně o 18 % více. Důvodem jsou podle výroční zprávy ve Sbírce listin stejně jako předloni odpisy.



Tržby vzrostly o 520 milionů na 8,48 miliardy Kč, více než 5,3 miliardy utržila skupina v zahraničí. Tržby za pivo v ČR klesly skupině mírně pod tři miliardy korun, zahraniční vzrostly nad 4,5 miliardy.

Na českém trhu byly stabilní prodeje značky Staropramen a značka Braník udržela svoji pozici druhého nejprodávanějšího piva v segmentu retail v ČR," stojí ve výroční zprávě společnosti.

Firma již dříve uvedla, že jí o 40 000 hektolitrů klesly prodeje piva a nápojů na 3,12 milionu hektolitrů. Export vzrostl o sedm procent na více než 600.000 hektolitrů. Zahraniční prodeje nejvíc rostly na Slovensku, v Británii a Německu. Staropramen se prodává v 36 zemích světa.

Pivovary mají letos za sebou výměnu vedení
Generální ředitel Zbyněk Kovář skončil po osmi letech ve funkci, vystřídal ho Petr Kovařík, který dříve řídil sesterskou pivovarnickou společnost Borsodi Sorgyar v Maďarsku.

Jednička na českém trhu Plzeňský Prazdroj loni prodal v Česku a v cizině deset milionů hektolitrů piva, zhruba stejně jako v roce 2014. Tržby vzrostly o 3,3 procenta na 14,4 miliardy korun.

Pivovarům Staropramen patří dlouhodobě na českém pivovarském trhu druhá příčka za Plzeňským Prazdrojem. Firma je od roku 2012 součástí severoamerické pivovarské skupiny Molson Coors. Ta Pivovary Staropramen koupila od investiční společnosti CVC Capital Partner za 2,7 miliardy eur, do roku 2009 pivovary vlastnil pivovarský gigant Anheuser-Busch InBev. Společnost loni zaměstnávala v průměru 1406 lidí.

Pivovary Staropramen loni prodělaly kvůli odpisům 2,74 miliardy

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:Průmyslová automatizaceAutor:ČTKStaropramen

Skupina Pivovary Staropramen loni prodělala 2,74 miliardy korun, meziročně o 18 procent více. Důvodem jsou podle výroční zprávy ve Sbírce listin stejně jako předloni odpisy. Tržby vzrostly o 520 milionů na 8,48 miliardy Kč, více než 5,3 miliardy utržila skupina v zahraničí. Tržby za pivo v ČR klesly skupině mírně pod tři miliardy korun, zahraniční vzrostly nad 4,5 miliardy. "Na českém trhu byly stabilní prodeje značky Staropramen a značka Braník udržela svoji pozici druhého nejprodávanějšího piva v segmentu retail v ČR," stojí ve výroční zprávě společnosti.

Firma již dříve uvedla, že jí o 40.000 hektolitrů klesly prodeje piva a nápojů na 3,12 milionu hektolitrů. Export vzrostl o sedm procent na více než 600.000 hektolitrů. Zahraniční prodeje nejvíc rostly na Slovensku, v Británii a Německu. Staropramen se prodává v 36 zemích světa.

Pivovary mají letos za sebou výměnu vedení. Generální ředitel Zbyněk Kovář skončil po osmi letech ve funkci, vystřídal ho Petr Kovařík, který dříve řídil sesterskou pivovarnickou společnost Borsodi Sorgyar v Maďarsku. Jednička na českém trhu Plzeňský Prazdroj loni prodal v Česku a v cizině deset milionů hektolitrů piva, zhruba stejně jako v roce 2014. Tržby vzrostly o 3,3 procenta na 14,4 miliardy korun.

Pivovarům Staropramen patří dlouhodobě na českém pivovarském trhu druhá příčka za Plzeňským Prazdrojem. Firma je od roku 2012 součástí severoamerické pivovarské skupiny Molson Coors. Ta Pivovary Staropramen koupila od investiční společnosti CVC Capital Partner za 2,7 miliardy eur, do roku 2009 pivovary vlastnil pivovarský gigant Anheuser-Busch InBev. Společnost loni zaměstnávala v průměru 1406 lidí.

Stáhněte naše bohy z pivních etiket, zlobí se hinduista na španělský pivovar

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:Lidovky.cz

Hinduistický vůdce Rajan Zed ze Spojených států se zlobí na pivovar ze španělského ostrova Ibiza. Na etiketách jeho nápojů se totiž objevila různá hinduistická božstva. Duchovní vyzval společnost Ibosim BrewHouse, které pivovar patří, aby se omluvila a stáhla z etiket vyobrazení Šivy, Hanumana, Ganešy a bohyně Kálí. Ta už přitom paradoxně piva s indickými bohy na štítcích přestala vyrábět.

Rajan Zed navzdory tomu veřejně vyrazil do boje proti této firmě. Zmíněná božstva by podle něj měla být uctívána v chrámech nebo svatyních a ne použita pro prodej piva a obecně ke komerčním účelům.

„Hinduismus je nejstarší a třetí největší náboženství na světě se skoro miliardou věřících a bohatou filosofickou tradicí. Proto by neměl být brán na lehkou váhu,“ prohlásil Rajan Zed a dodal, že symboly jakékoli víry by neměly být zneužívány.

Vyobrazení na etiketách však měla podle zástupců firmy pouze evokovat kulturu Indie. Design a ilustrace etiket jsou součástí pravidelné spolupráce pivovaru s umělci z Ibizy, kteří vyjadřují svou úctu k hinduistické kultuře, tvrdí společnost Ibosim BrewHouse.

Piva s názvy Shiva Session Black IPA, Kali Session IPA, Ganesha Double IPA a Hanuman Coffee IPA jsou součástí limitované edice Indian Pale Ale, která vznikla v roce 2015, ale v současné době už není k dostání. Proto je poněkud obtížné na tato piva nyní na ostrově vůbec narazit.

Není to poprvé, co Rajan Zed požádal nějakou společnost, aby ze svých výrobků stáhla symboly hinduismu. Minulý měsíc apeloval na belgický pivovar The Musketeer, aby z etiket piv „Jack ́s Precious IPA“ stáhl obrázek slona symbolizujícího boha Ganešu.

Svijanský pivovar loni rekordně vydělal, ale čeká horší časy

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:iDNES.czSvijany

Přes čtvrt miliardy korun čistého vydělalo loni svijanské pivo. Majitelé pivovaru, který byl ještě před dvaceti lety na zavření, ale očekávají horší časy především kvůli očekávanému úbytku hospod.

Pivovar Svijany loni dosáhl zisku 258 milionů korun při tržbách 1,1 miliardy korun. Vyplývá to z výroční zprávy za rok 2015, kterou firma zveřejnila ve sbírce listin obchodního rejstříku.

O více než deset milionů tak překonal svijanský pivovar rekord z roku 2011. Podle předsedy představenstva Tomáše Kučery ale nebyl loňský rok tak dobrý, protože se do celkového zisku musí započítat i výsledek dceřiné firmy Pivovar Svijany - distribuce, přes kterou pivovar s pivem obchoduje. V součtu je výsledek roku 2015 nepatrně horší.

Ve Svijanech loni uvařili nejvíce piva v historii, celkem 623,8 tisíc hektolitrů. Letošní výsledek podle Kučery bude nepatrně vyšší, ale jen v řádu stovek až jednotek tisíc hektolitrů. Zisk by měl být ale za letošní rok nižší.

„Struktura prodejů se zhoršuje v neprospěch sudového piva,“ vysvětlil Kučera. Na sudovém pivu mají tuzemské pivovary podstatně lepší marži, než na lahvovém pro obchodní řetězce. Firma si loňský zisk nechala a nevyplatila akcionářům žádné dividendy.

Plechovky táhnou
Svijany chtějí letos investovat hlavně do dvou linek na plechovky. Například půllitrové plechovky dosud stáčí u externího dodavatele, proto pořídí novou linku, aby je mohla stáčet přímo v areálu pivovaru. Plechovkové pivo zažívá v posledních letech velký boom v prodejích. Další peníze půjdou do linky na dvoulitrové plechovky, které firma uvedla na trh loni v létě, linka bude více automatizovaná. Celkem do technologie investuje firma přes sto milionů korun.

Důvodem investic do plechovek je i snaha rozšířit dál odbytiště. Po Moravě se Svijany uchytily na Slovensku, kde mají už několik set restaurací a jednají o vstupu do obchodních řetězců. Firma zvažuje vstup na polský trh, ale je opatrná a chce jít raději nejprve cestou sudového piva pro hospody, aby se značka stala známější.

Podle Kučery bude příští rok pro pivovary náročný především kvůli očekávanému úbytku hospod z důvodu zákazu kouření a zavedení EET.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.19.08.2017 12:085.330/5.330