Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Slunce ve skle láká na desítky druhů točeného piva

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:Plzeňský deník

Černice ovládne v sobotu po roce opět festival piva. Milovníci zlatavého moku si zde zajisté přijdou na své, výběr bude veliký.

Devátý ročník festivalu Slunce ve skle se uskuteční v sobotu od 13 hodin v Pivovarském dvoře v Plzni-Černicích. Záměrem akce je seznámit návštěvníky s produkty minipivovarů, které nejsou běžně na trhu k dostání a seznámit je s pivními styly které jsou v současné době hodně vyhledávané. Čepovat se budou piva ze 73 pivovarů a návštěvníci budou moci ochutnat na 252 značek čepovaných piv a několik desítek druhů lahvového piva.

Pivaři, kteří mají zájem o nefiltrované, nepasterizované pivo, zde budou moci ochutnat mnoho druhů piv, od výčepních přes ležáky, vícestupňové speciály, ochucená, nakuřovaná, pšeničná a svrchně kvašená piva typu Ale, IPA a Stout v mnoha variantách, která ve srovnání s ležáky budou převažovat.

Pivovar Purkmistr připravil u příležitosti 9. ročníku festivalu Slunce ve skle speciální várku stylového festivalového speciálu Černice 13 uvařeného z letošního čerstvého hlávkového chmele, který bude naražen z dřevěného soudku při slavnostního zahájení festivalu. Nenásilnou kulisu akce vytvoří doprovodný hudební program skupin HIBAJ, Folimanka Blues či King Swing Band kombinovaný s pivními soutěžemi.

Zajímavostí bude návštěva paní Heather Blisard z Birminghamu v Alabamě (partnerského města Plzně), která je členkou Free the Hops Organization a zastupuje řadu minipivovarů. Kromě spolupráce s městem chce navázat navázat dialog nejen mezi partnerskými městy, ale i mezi americkými pivovary a pivovary zúčastněnými na festivalu. Jejich zájmem je naučit se vařit v alabamských podmínkách tradiční český ležák.

Oslavte dnešní Den zodpovědného pití piva, nabádají globální výrobci

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:iDNES.cz

Dnes pijte zodpovědně a oslavte Mezinárodní den zodpovědného pití piva. Bizarně nazvanou celosvětovou akci iniciovaly největší pivovarské koncerny ve spolupráci s některými vládními organizacemi a neziskovkami. Pokusí se oslovit 200 milionu lidí.

V pořadí již druhá propagace „zodpovědného pití piva“ se bude konat v 76 zemích. O případných akcích v Česku však pivovary neinformovaly. Za kampaní stojí největší světové pivovarnické koncerny Anheuser-Busch InBev, Carlsberg a Heineken spolu s místními výrobci piva a asociacemi pivovarníků.

Ze zmíněných pivních gigantů v Česku nejaktivněji působí Heineken, který vlastní pivovary Starobrno či Krušovice. Ten však v Česku žádnou veřejnou kampaň nepořádá. „ Zaměřili jsme se v rámci tohoto projektu pouze na interní akci, kdy k našim zaměstnancům promlouváme skrze Míru, který je tváří zodpovědné konzumace alkoholu ‚Pijte s Mirou‘ a kolegům jsme také věnovali malý dárek - nealko cider,“ řekla iDNES.cz mluvčí Heinekenu Jana Pikardová.

„Letošní Světový den zodpovědného pití piva chce vycházet z úspěšné loňské akce a oslovit desítky tisíc zaměstnanců pivovarů, více než stovky vládních i nevládních organizací a půl milionu obchodníků, kteří chtějí omezit nežádoucí konzumaci alkoholu,“ uvádí se na webu iniciativy.

Výrobci piva, obchodníci a jejich partneři mají v plánu do akce přímo zapojit přes 700 000 zákazníků a dalších 200 000 000 lidí oslovit prostřednictvím sloganů a akcí zaměřených na „zodpovědné pití“.

Propagace se bude týkat boje proti alkoholu za volantem a pití alkoholu nezletilými, školení majitelů barů a restaurací.

„Jako výrobci piva musíme usilovat nejen o to, abychom vařili kvalitní pivo, ale také o to, aby jeho konzumace probíhala zodpovědně. Jsme velmi rádi, že se můžeme letos znovu spojit s ostatními zástupci našeho průmyslového odvětví, abychom ještě více posílili úsilí o zamezení nežádoucí konzumace alkoholu,“ řekl Carlos Brito, generální ředitel společnosti Anheuser-Busch InBev.

„Lidé pijí mírněji, aby si alkohol vychutnali“
Letošní ročník se soustředí mimo jiné na Mexiko a Rusko, kde bude zapojených obchodníků a institucí nejvíce.

„Postoje vůči zodpovědné konzumaci alkoholu se mění. Stále více vidíme tisíce lidí, kteří usilují o mírnější konzumaci alkoholu, aby si lépe vychutnali své zážitky. To je příležitost, kterou musí zástupci průmyslu využít a spolupracovat,“ řekl Jean-François van Boxmeer, generální ředitel Heinekenu.

V rámci iniciativy probíhají mimo jiné školení provozovatelů restaurací i prodejců a programy na kontrolu osobních dokladů.

Začíná kýčovitý Oktoberfest. Pořadatelé zvýšili bezpečnost, bojí se teroristů

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:Lidovky.czAutor:ČTK

Ve znamení přísnějších bezpečnostních opatření se ponese letošní 183. ročník mnichovského Oktoberfestu. Na největší světový pivní festival, který začíná v sobotu, bude letos v oploceném areálu Tereziánské louky dohlížet více policistů i kamer. Návštěvníky, kterých i letos pořadatelé očekávají na šest milionů, ale tradičně čeká především pestrá směs atrakcí, hudby a piva.

Bavorsko v létě zasáhla dvojice teroristických atentátů v Ansbachu a Würzburgu a zejména útok, při němž osmnáctiletý Němec s íránskými kořeny přímo v Mnichově zabil devět lidí a posléze i sebe. A tak, i když německá policie nemá žádné indicie o možném útoku na Oktoberfest, pocítí na sobě nepřímo dopady těchto činů i návštěvníci tradičního festivalu.

První rozdíl oproti předchozím letům poznají na první pohled: plot, který poprvé uzavře celý prostor Tereziánské louky. Druhou změnu hosté pocítí při vstupu do areálu, kam si tentokrát nebudou moci vzít batohy nebo velké tašky. Čeká je také bezpečnostní kontrola. Té se, jak na webu festivalu píší pořadatelé, nevyhnou ani dětské kočárky.

U vchodů a v areálu Oktoberfestu, na němž v roce 1980 bomba pravicového radikála zabila 13 lidí, bude mít policie 29 bezpečnostních kamer. Samotných policistů bude nasazeno o stovku více než obvykle - celkem kolem 600, včetně dvou tuctů specialistů na drobné krádeže. Větší počet strážců zákona má podle mnichovské policie u návštěvníků přispět ke zvýšení subjektivního pocitu bezpečí.

Subjektivní pocit pohody pak budou zvyšovat tradiční atrakce jako kolotoče nebo horské dráhy, pochutiny v podobě preclíků, klobás nebo grilovaných kuřat a především nekonečné množství piva. To bude zase o něco dražší než loni a návštěvníci za takzvaný máz, tedy litrovou sklenici, dají 10,4 až 10,7 eura (281 až 289 korun). I přes stoupající cenu - loni se litr piva dal pořídit za 10,1 eura - pořadatelé očekávají spotřebu kolem sedmi milionů litrů zlatavého moku.

Pivo budou moci návštěvníci vychutnávat mimo jiné ve čtrnácti velkokapacitních pivních stanech, do nichž se dohromady vejde na 120.000 hostů, nebo více než dvou desítkách menších stanů s kapacitou v řádu stovek lidí. Chmelový nápoj tradičních mnichovských pivnic Augustiner, Paulaner, Spaten-Franziskaner, Löwenbräu, Hacker-Pschorr a Hofbräu bude k dostání každý všední den od 10:00 do 22:30 SELČ. O víkendech je možné s degustací začít ještě o hodinu dříve. Pivní stany zavírají každý den půlhodinu před půlnocí.

Slavnostní zahájení festivalu, při němž bude možné spatřit množství žen v pestrobarevných dirndlech i mužů v kožených kalhotách, se uskuteční v sobotu ve 12:00 SELČ. Své brány Oktoberfest - na který naváže množství podobných akcí v dalších německých městech - uzavře 3. října ve 23:30 SELČ.

Počátek pivních slavností spadá do října 1810, kdy po své svatbě uspořádali bavorský korunní princ Ludvík a jeho manželka Tereza Sasko-Hildburghausenská pro obyvatele království na louce za Mnichovem slavnost s koňským dostihem. Akce měla úspěch a začala se konat pravidelně jako říjnová slavnost (Oktoberfest). Svůj název si udržela i poté, co kvůli teplejšímu počasí její začátek organizátoři posunuli na září.

Samotný festival se postupně proměnil v obří komerční a podle některých kritiků také kýčovitý podnik, během něhož hosté každoročně utratí stovky milionů eur.

Tradiční exportní artikl. Český chmel zná svět už stovky let

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:E15.czAutor:Dušan Kütner

Mysleme jen na to, že chmel je naše zlato, zpívá se v klasickém muzikálu Starci na chmelu. V čele se žateckým poloraným červeňákem patří chmel k tradičním českým exportním artiklům. Vždyť první zmínky o něm pocházejí z osmého století a již začátkem druhého tisíciletí se po Labi vyvážel do sousedních zemí.

Česko je nyní třetím největším světovým producentem po Německu a USA. A to vše zejména díky stovce pěstitelů sdružených ve Chmelařství, družstvo Žatec, kteří obhospodařují 4265 hektarů chmelnic v Česku.

Plocha chmelnic obhospodařovaná Chmelařstvím, družstvo Žatec, odpovídá zhruba 95 procentům plochy všech chmelnic v celé České republice po celou historii družstva, jehož kořeny spadají do období po druhé světové válce. Bylo tomu tak i v devadesátých letech, kdy mělo družstvo dvakrát tolik členů než nyní. Chmel se ale tehdy pěstoval na více než deseti tisících hektarech. Od té doby plochy i produkce klesaly. Minima dosáhla rozloha před třemi lety, kdy se sklízelo na 4319 hektarech.

Chmelařství na dně
Důvody byly hlavně ekonomické, například pokles poptávky v jednom z největších odbytišť pro tuzemský chmel v Japonsku, kam se vyváží od roku 1905. Roli ale také sehrálo to, že tehdejší největší světový pivovar Anheuser Busch ukončil kontrakty na žatecký chmel kvůli známkoprávním sporům s budějovickým Budvarem. Velkou roli hrál i tlak pivovarů na snižování nákladů, a tedy snížení jejich poptávky.

„Většina těchto chmelnic je nenávratně pryč,“ říká předseda družstva Zdeněk Rosa. Na drtivé většině bývalých chmelnic byly totiž zbourány konstrukce, bez nichž se pěstování chmele neobejde, a pěstuje se na nich dávno něco jiného.
Mnohé chmelnice měli přitom pěstitelé pouze v nájmu, takže pokud majitel půdy s obnovou chmelnice nesouhlasí, má zájemce o pěstování zelených šišek smůlu.

Přesto se zdá, že obor dosáhl svého dna a již třetím rokem plochy chmelnic mírně rostou. Letos to je 4775 hektarů a cílem je opět po letech překonat hranici pěti tisíc hektarů. Za růstem ploch je paradoxně neúroda v letech 2012, 2013 a loni. Tím se vyprázdnily sklady a zásoby pivovarů po celém světě, do něhož míří osmdesát procent tuzemské produkce. „Od té doby začal růst poptávky i cen na úroveň, která začala pokrývat náklady. Tím začaly růst i investice v oboru,“ dodává Rosa.

Chmelnice jsou drahá
Investovat do nové chmelnice přitom vůbec není levná záležitost. Podle hrubých propočtů stojí vybudování chmelnic o 50 hektarech včetně doprovodných technologií okolo stovky milionů korun. Třetinu stojí stavba samotné konstrukce, česací stroje, sušárna a hala další třetinu. Zbytek stojí technika jako postřikovače, strhávače, stroje pro kultivaci porostů a další.

„Co se týče návratnosti, investoři se u jiných běžných investic dívají na horizont pěti sedmi let. U chmelu jsme vždy počítali s horizontem delším, kolem patnácti roků,“ podotýká Rosa. Se vzrůstajícím zájmem o rozšiřování chmelnic a tuzemský chmel se i tato doba mírně zkracuje.

Vlastní speciální stroje
Ve srovnání s dobou před listopadem 1989 podnik prošel jednou významnou změnou. Za předchozího režimu se podnik věnoval nejen nákupu, skladování a zpracování chmele, ale také výstavbě chmelnic a dodávce chmelařských potřeb. Po revoluci se specializace rozšířila i na vlastní sklizňovou techniku. Česačky chmele a sušárny do té doby vyráběly státní podniky jako Agrostroj Prostějov nebo Vzduchotechnika Nové Mesto nad Váhom.

Dnes žádná jiná firma než žatecké družstvo, která by se zaměřila na výrobu speciálních technologií na chmel, zejména na česání a sušení, téměř neexistuje. „V posledních dvaceti letech tak máme i vlastní vývoj a produkci česacích strojů.

V tomto okruhu se naše činnost rozšířila,“ zdůrazňuje Rosa. Většinu strojů vyrábí pro své členy, část ale putuje i na vývoz, zejména do Německa. V minulosti ale byly instalovány i třeba v Rusku, Číně, ve Spojených státech, Bělorusku či v Austrálii.

Pomáhá boom minipivovarů
Ještě jeden důvod pro rozšiřování chmelnic se v posledních letech objevil, a to prudký růst počtu minipivovarů nejen v Česku, kde jich je přes 350, ale i ve světě. Vždyť jen ve Spojených státech je jich nyní přes 4700.

V USA přitom řemeslné craft pivovary hodně preferují svrchně kvašená piva typu ale a IPA. Mnozí zahraniční pěstitelé chmele včetně největší konkurence v Německu se proto začali orientovat na chmel vhodný pro tyto druhy piv a omezili produkci chmele vhodného pro spodně kvašené ležácké pivo, jakým je právě žatecký poloraný červeňák. „Přispělo to k tomu, že vnímáme větší poptávku po českém chmelu ve světě právě pro potřeby ležáckých piv,“ sděluje Rosa.

Staré a nové trhy
Struktura zemí, kam se tuzemský chmel vyváží, se tak v posledních dvaceti letech přece jen změnila. Japonsko, kam v minulosti směřovaly až dvě pětiny produkce, snížilo poptávku, takže se mu v posledních letech vyrovnala Čína. Nejlidnatější země světa zažívá boom výroby piva a nyní z jejích pivovarů pochází čtvrtina světové produkce.

O český chmel je přitom takový zájem, že se čas od času v zahraničí objeví pokus pod jeho jménem žatecký poloraný červeňák prodávat obyčejný méně kvalitní chmel. Česká republika na to zareagovala vybudováním systému certifikace a ověřování původu chmele, takže dnes je možné vysledovat cestu chmele od pivovaru až ke konkrétní chmelnici.

„Dnes už máme analytické nástroje, které dokážou určit, kolik je ve vzorku žatecké odrůdy a jestli je tam vůbec,“ říká Rosa. Zákazníci tak často posílají vzorky do Žatce na průzkum, právě aby se ujistili, že nakoupili pravý žatecký chmel. Podvodů ale není tolik a ročně se jedná o množství v řádu tun.

Studenty chmel neláká
Se stoupajícími plochami chmelnic v Česku ale začínají pěstitelé narážet ještě na jeden problém, a to je dostupnost pracovní síly. Pěstování chmele obnáší dvě období, kdy je nárazově potřeba vždy na pár týdnů několik tisíc brigádníků navíc. Na jaře v době, kdy je potřeba natáhnout dráty na konstrukcích tak, aby měl chmel po čem šplhat, a poté na podzim při sklizni. „Před pěti lety, kdy ekonomika tolik nefungovala a byla vyšší míra nezaměstnanosti, to bylo jednodušší. Ekonomika nyní funguje u nás i na Slovensku, nezaměstnanost klesla, takže pro pěstitele je to s pracovními silami složité,“ poznamenává Rosa.

V minulosti vydatně pomáhaly střední a vysoké školy po celé republice, které organizovaně posílaly na chmel celé ročníky. To ale v devadesátých letech skončilo a podíl účasti středních škol na jarních pracích je minimální. Na sklizeň chmele sice chodí studenti sami, ale většinou jsou to lidé z okolí chmelnic nebo studenti posílaní přes pracovní agentury.

Mezi brigádníky tak nyní agenturní zaměstnanci převládají, neboť posílají především dospělé pracovníky, a to nejen z Česka, ale třeba i Slovenska, Rumunska či z Bulharska. Chmelu se tak sice v Česku začíná opět více dařit, ale muzikálové doby Starců na chmelu jsou zřejmě nenávratně pryč.

Velké pivovary lákají na speciály. Podívejte se na jejich výrobu

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Martin Petříček

Velké tuzemské pivovary stále častěji připravují speciální či netypická piva. Nyní uvařily speciály na Dny českého piva, do nichž se na konci září zapojí kolem šesti tisíc restaurací. Pokoušejí se tak reagovat na pokračující rozmach minipivovarů, jejichž počet se už blíží ke čtyřem stovkám.

Pivovarníci přiznávají, že jejich cílem je přitáhnout do hospod víc lidí. Navzdory loňské rekordní produkci pivovarů - stoupla o 2,2 procenta na 20,1 milionu hektolitrů - totiž spotřeba zlatavého moku v restauracích klesá. A právě netradiční piva by podle nich mohla tento trend zvrátit.

„Chceme jít cestou více speciálů, přinášet pivo s novým příběhem. Začali jsme vařit limitované edice, které jsou většinou dostupné jen pro hospody, ať lidé mohou ochutnávat tam,“ potvrzuje šéf Staropramenu Petr Kovařík.

Vedle snahy přitáhnout pivaře do hospod to má i další důvod. Speciály obvykle nejsou pasterizované, vyžadují speciální péči v chlazených sklepech. Mají navíc zkrácenou životnost, z velkých pivovarů proto míří pouze do podniků s vysokou výtočí.

Například Staropramen připravil pro akci, kterou pořádá Český svaz pivovarů a sladoven, Extra chmelenou nepasterizovanou 12. Od běžné dvanáctky se liší jednou dávkou chmelu navíc. Smíchovský pivovar běžně přidává chmel čtyřikrát, u speciálu je to tedy pětkrát.

„Na začátku vaření se chmel přidává hlavně kvůli hořkosti, ke konci pak kvůli vůni,“ vysvětluje výrobní technolog pivovaru a autor receptury Jan Špaček. Základem piva je plzeňský slad (z 80 procent). Doplňuje ho bavorský slad, díky němu má pivo o něco tmavší barvu než běžný ležák.

Chmel - žatecký poloraný červeňák - pochází z mikroregionu Údolí Zlatého potoka. Ten leží ve srážkovém stínu Krušných hor, kde půda obsahuje větší obsah železa. Pivovar uvařil jednu várku speciálu, tedy 800 hektolitrů. Je to však jen zlomek celkové produkce Staropramenu. Na Smíchově se ročně uvaří kolem tří milionů hektolitrů piva.

Speciální piva připravuje i konkurence z Plzně. Největší producent Gambrinus pro Dny českého piva například připravil svůj tradiční ležák První chmel z letošní sklizně. „Pivo s čerstvým chmelem můžeme vařit pouze jednou v roce, a to v době sklizně. Je to pro pivovar takový malý svátek,“ uvedl sládek Zdeněk Polák.

Dny NATO v Ostravě opět s vlastním speciálem Zubr Extra Force

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:První zprávyZubr

I v letošním roce bude Letiště Leoše Janáčka Ostrava hostit největší bezpečností show v Evropě a pivovar Zubr u toho opět nebude chybět.

Návštěvníci Dnů NATO v Ostravě & Dnů Vzdušných sil AČR se tak o nadcházejícím víkendu, 17. a 18. září 2016, budou moci přesvědčit o síle Zubra.

„Spojení silných strojů a síly piva Zubr funguje již čtvrtým rokem a my věříme, že i právě naše pivo je jedním z důvodů spokojenosti návštěvníků této jedinečné akce. Opět jsme u příležitosti Dnů NATO uvařili speciál Zubr Extra Force,“ říká Tomáš Pluháček, ředitel pivovaru Zubr a dodává: „Zároveň zde představíme i naši zbrusu nové ochucené nealkoholické pivo Zubr Indian Cherry.“

Nefiltrovaný ležák Zubr Extra Force je stvořen přímo pro Dny NATO, návštěvníci si jím mohou zpříjemnit akci již čtvrtým rokem. Pro tento 12,5° ležák je typická výrazná hořká chuť se silným chmelovým aroma. Je uvařen podle tradiční receptury za použití regionálních surovin a v ležáckých tancích zrál 70 dní.

Kromě již tradičního pivního speciálu Zubr Extra Forcese návštěvníci mohou těšit i na 4x chmelenou jedenáctku Zubr Grand. Tento světlý ležák je nejprodávanějšímvýrobkem pivovaru Zubr, a proto v Ostravě rozhodně nemůže chybět. Pro řidiče a cyklisty bude tradičně připraven nealkoholický Zubr Free a milovníci ovocných chutí určitě přijdou na chuť novince, kterou je nealkoholický osvěžující nápoj na bázi piva s příchutí višně Zubr Indian Cherry.

Dny NATO v Ostravě & Dny Vzdušných sil AČR jsou největší bezpečnostní přehlídkou v Evropě. Návštěvníci se mohou i letos těšit na prezentaci těžké vojenské, policejní i záchranářské techniky, dynamických ukázek výcviku speciálních jednotek, leteckých ukázek a prezentace výzbroje, výstroje a vybavení útvarů. Vstup je zdarma.

Pivovar ZUBR, a.s., tradiční český výrobce působící především na Moravě, je společně s pivovary Holba a Litovel součástí holdingu PMS. Pivovar je držitelem ocenění Klasa A a Regionální potravina a známky CHZO "České pivo". Nejprodávanějším pivem z produkce je 11° ležák Zubr Grand. Pivovar získal absolutní vítězství v degustační soutěži Zlatý pohár PIVEX 2016 (Zubr Premium); 1. místo v kategorii ležáků (Zubr Premium), 1. a 2. místo v kategorii výčepních piv (Zubr Gold; Zubr Classic) a 3. místo v kategorii tmavých piv (Zubr Classic tmavý). V soutěži České pivo 2015 zvítězil v kategorii světlé ležáky (Zubr Premium) a druhá místa ve svých kategoriích získala piva Zubr Grand, Zubr Classic a Zubr Classic tmavý.

Plzeňský svátek piva nabídne zábavu i poučení

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:Týden.czAutor:ČTK

Skupiny Čechomor, Blue Effect, Portless, Chinaski, Tata Bojs či Hookers and Covers budou 1. října v Plzni hlavními hvězdami festivalu Pilsner Fest. Každoročně připomíná uvaření první várky plzeňského piva v roce 1842. Festival, na který přišlo loni 50 tisíc lidí, nabídne kromě 22 hodin hudby na dvou hlavních scénách prohlídky pivovaru, setkání s pivovarskými legendami a dostatek piva speciálně uvařeného pro tento den. Pivo poteče v areálu pivovaru z více než 150 výčepních kohoutů, řekli dnes novinářům pořadatelé akce.

"Pilsner Fest je velmi speciální událostí, protože se nejedná o klasický hudební festival. Je to oslava výročí piva, které změnilo svět, a tak je třeba ty osobnosti a nástroje, které jeho narozeniny zpestří, vybírat velmi pečlivě," řekl hudební dramaturg Pavel Anděl. Návštěvníci se mohou těšit i na Báru Polákovou nebo Miroslava Žbirku. "Kromě dvou hlavních pódií pak ožijí narozeninovou hudbou i některé pivní stany," dodal Anděl.

Oslavy 174. výročí uvaření první várky si lidé připomenou i přípitkem v symbolických 18.42, podle roku vzniku plzeňského originálu. "Těsně před přípitkem se navíc narazí přímo na jedné ze scén 174litrový dřevěný sud piva, jako odkaz k 174. narozeninám," řekl Vladimír Jurina z pivovaru.

Součástí celodenní akce jsou prohlídky Plzeňského Prazdroje. Mimořádně zavedou účastníky i do jinak nepřístupné bednárny a do historických sklepů a poprvé také do "podsvětí". Tak se říká zázemí historické varny s varnými pánvemi a káděmi, v nichž se do roku 2004 vařil Pilsner Urquell. Festival nabídne také setkání s pivovarskými legendami a osobnosti - sládkem Václavem Berkou, třetím z generace sládků stejného jména. Potkají se s poslední formankou v ČR Janou Šůsovou, která už několik let rozváží plzeňský ležák na koňském povozu po místních hospodách, či s bednářským mistrem Josefem Hrůzou, který víc než 40 let vyrábí se svou bednářskou partou ležácké sudy a kádě stejným způsobem jako v 19. století. Návštěvníkům se představí i mistři výčepní, kteří zároveň naučí, jak správně načepovat pivo "hladinku", "šnyt" nebo "mlíko".

Po dobu festivalu se z části ulice U Prazdroje stane bulvár, z něhož bude vyloučena doprava. Nejen pro řidiče je připravena odpočinková zóna K-lee-deck, kde si budou moci zdarma dýchnout do profesionálního alkoholtesteru nebo vyzkoušet tzv. opilé brýle. Mladistvě vyhlížející dospělí návštěvníci si mohou po kontrole věku pořídit na ruku pásek, díky němuž nebudou muset prokazovat svůj věk při každém nákupu alkoholu.

Budějovický Budvar připravil unikátní sklenice s portréty hokejových legend

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:Českobudějovický deníkBudvar

K zahájení nové hokejové sezony připravil pivovar Budějovický Budvar limitovanou edici kartonů světlého ležáku Budweiser Budvar B:ORIGINAL s dárkem. Deníku to sdělil mluvčí pivovaru Petr Samec.

V každém kartonu s devíti lahvemi je jako dárek přiložena sklenice o objemu 0,3 litru, na které je zobrazen portrét jednoho ze tří slavných místních hokejistů a také jeho podpis.

„Z mnoha českobudějovických hokejových legend byli nakonec po dohodě s nejslavnějším jihočeským klubem na sklenice vybráni Roman Turek, Vladimír Caldr a Jaroslav Modrý. Sklenice jsou do kartonů namíchány náhodně," uvedl Petr Samec.

Sklenička bude zřejmě vyhledávaným sběratelským úlovkem.

„Originální sklenice ocení především fanoušci klubu ČEZ Motor České Budějovice a také sběratelé pivního skla. Od každého druhu bude k dispozici pouze několik tisíc kusů," sdělil Marek Honetschläger, Innovation Manager z Budějovického Budvaru.

Hokejové kartony se budou již tento týden prodávat ve vybraných prodejnách pouze v Jihočeském kraji (Globus, Makro, Norma, Terno a Trefa).

Díky pěně můžeme s pivem běhat a nerozlít ho

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:Odhaleno.cz

Každý český pivař ví, že pořádná čepice z pěny ochrání nápoj před oxidací. A tak když chce člověk u piva posedět a nehltá jedno za druhým, pořádná pěna nedovolí, aby měl na stole před sebou za chvíli nechutnou kozu. Vědci ze Švýcarska ale přišli na to, že s pivem se dá díky pěně běhat, aniž nápoj člověk rozlije. Umožňuje pohyby, které si s limonádou barman dovolit nemůže.

Fyzikové z Lausanne se zabývali vlivem pěny na pohyb tekutiny v nádobě. A potvrdili, že bublinky z pěny tvoří velmi jemný kapilární efekt, který ale velmi silně brzdí pohyby tekutiny v nádobě. I když tak člověk sklenici naklání či s ní pohybuje rychle při chůzi, pivo se nevylévá, zatímco u limonády už tekutina dávno končí na podlaze.

„Pozorovali jsme něco, čemu jsme nemohli uvěřit,“ uvedl fyzik doktor François Gallaire z École Polytechnique Fédérale de Lausanne.

Unikátní kapilární síly mezi bublinami pěny výrazně oslabují vlny, které vznikají při pohybu se sklenicí v nápoji. Tekutina se pak nechová vůbec podle fyzikálních zákonů, které by vědci očekávali. Pěna ji doslova znehybňuje.

„Tyto kapilární síly jsou malé, ale jsou velmi důležité, protože rychle zbrzdí pohyb tekutiny,“ uvedl matematik Pierre-Thomas Brun z Massachusetts Institute of Technology, který se na výzkumu podílel.

Věděli jsme, že to bude fungovat aneb příběh jediného pivovaru z centra Ostravy

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:Magazín PatriotAutor:Tomáš SvobodaPivovarský dům Ostrava

Rozvoj minipivovarů v našem regionu pokračuje. Jen za poslední tři roky se jejich počet zdvojnásobil a blíží se k ještě nedávno jen těžko uvěřitelným čtyřem desítkám. Magazín PATRIOT se rozhodl je mapovat prostřednictvím seriálu, který, jak věříme, bude pro čtenáře objevnou cestou za poznáním historické tradice i současnosti pivovarnictví v Moravskoslezském kraji.

Byla to myšlenka přijít v pravý okamžik s něčím novým a neokoukaným, která přivedla Jiřího Štverku už před šestnácti lety k malé pivní revoluci. Tehdy si v centru Ostravy otevřel hospodu, v níž chtěl lidem nabídnout příjemnou alternativu k zavedenému a všude přítomnému průměru. A tak přišel s tehdy ještě ne tak známým Bernardem z Humpolce.

Znalci si zcela jistě vzpomenou na pravidelné „kvasnicové čtvrtky“, během kterých stále populárnější hospoda Hobit club doslova praskala ve švech. Úspěšné průkopnické kroky však nevedly k uspokojení, ale naopak k dalšímu rozvoji, a tak hospodský cíleně začal objevovat nová piva z malých regionálních pivovarů.

„A to bylo v roce 2004 opravdu těžké. Z naší strany sice byla poptávka, ale na trhu nebyla nabídka. Stáli jsme před rozhodnutím, zda dál točit Bernarda a shánět po republice sudy s pivem, nebo si v prostorách hospody založit vlastní pivovar,“ vrací se Štverka k počátkům čistě pivovarského podnikání, které rozjížděl v podstatě od nuly.

Pivo bude pokaždé chutnat jinak, říkali si nadšenci
Nepřekvapí tedy, že začátky byly poháněny především nadšením. Třeba znalosti dostupných technologií se sháněly na internetu a praxe vaření piva zase na půlročním kurzu v Příboře, kde tenkrát ještě fungoval minipivovar. Právě tamní výrobou se nakonec zakladatel ostravského pivovaru inspiroval. Do světa vaření zlatavého moku vstoupil s 200 litrovou varnou a hlavou plnou představ.

„Původně jsme se těšili, že pivo bude v malém objemu chutnat pokaždé trochu jinak. Věděli jsme, že se nám nemusí podařit dosáhnout vždy stejné chuti. Nebyla to pro nás překážka, ale vlastně devíza. Říkali jsme si, že to bude zajímavé, a časem uvidíme, jak se vše bude dál vyvíjet,“ vzpomíná s pousmáním náš průvodce na počáteční fázi dnešního Pivovarského domu.

Ta se datuje do období května a června roku 2007, kdy vařili první zkušební várky. Od té doby samozřejmě díky velkým zkušenostem zjistili, že cílem nemohou být experimenty, ale naopak udržení standardních kvalit a chutí všech piv. „Bylo přirozené, že v začátcích to tak nebylo. První várku jsme naráželi na mojí svatbě. Když na to zpětně vzpomínám, pochopitelně to pivo stálo za starou bačkoru. Ale byli jsme nadšenci, takže se všechno vypilo,“ pokračuje Štverka v líčení svérázné éry.

V centru jsou pořád jediní a vaří víc než dvacet druhů piv
Vlastní pivo se rozhodli díky hospodské tradici značení čepovaného kvasnicového piva na účtenkách pod písmenem Q pojmenovat trefně „Qásek“. Jako první byl v nabídce klasický světlý ležák, jedenáctka, vzápětí dvanáctka, která zůstala, byť se receptura postupně měnila. Potom se přidal tmavý ležák jedenáctka a třináctka polotmavý speciál.

„Dneska už vaříme během roku přes dvacet druhů piv. Některé jsou stabilně na čepu jako třeba dvanáctka světlý ležák, jiné jsou sezónní jako třeba svrchně kvašené pivo, IPA šestnáctka. Další piva jsou zase výroční speciály, které máme o svátcích,“ jmenuje ostravský pivovarník a upozorňuje i na škálu stupňovitosti: „Nejslabší je desítka, nejsilnější naopak dvacet jednička. To je Imperial Lager, který se jmenuje Voko Bere. Opravdu totiž bere mysl, hodně opíjí. Dáte si jedno a máte dost.“

Jak vidno na příkladu těžkého speciálu, pivní kultura dělá v poslední době vskutku velikánské skoky. Přestože Pivovarský dům zůstává v centru Ostravy jediným minipivovarem, funguje nyní za zcela jiných podmínek než před pár lety. „Vznikali jsme souběžně se zámeckým pivovarem v Zábřehu. Samozřejmě, že situace ohledně čepování piva se hodně změnila. Dneska už je trh pestřejší,“ doplňuje Štverka další postřeh.

Nepřišly někdy pochybnosti, jak se vůbec bude malému pivovaru dařit? „Měli jsme to snazší tím, že jsme čepovali už od roku 2000 kvasnicové pivo. Když jsme se potom vydali vlastní cestou, věděli jsme, že to bude fungovat. Měli jsme jistotu, základnu hostů, kteří se na to těšili stejně jako my,“ vysvětluje zakladatel nejen v Ostravě oblíbeného „Qáska“.

Zvýšili kapacitu a přivedli sládka z Brazílie
Trvalo asi tři roky, než se znovu ocitl před další zásadní otázkou. Zachovat kapacitu, která už nestačila zájmu zákazníků, nebo investovat do rozšíření a modernizace technologie? „Jelikož jsme chtěli začít vařit svrchně kvašená piva a další speciály, rozhodli jsme se pro varnu s dvojnásobnou kapacitou. Což je sice pořád málo, ale více už se k nám nevleze,“ říká Štverka.

Varna o objemu 500 litrů, spilka s pěti tisícovými káděmi a sklep s dvanácti tisícovými ležáckými tanky však nebyly jedinou inovací. V souvislosti s touhou po speciálech amerického či anglického typu přišla potřeba přivést sládka, který s těmito druhy piv má zkušenosti.

A tak se stalo, že v roce 2013 tým Pivovarského domu posílil brazilský sládek Giovani Caruso MacDonald, se kterým se seznámili zrovna ve chvílích rozšiřování výroby.

„Přišlo nám vhod, že měl znalosti piv, která jsme chtěli vařit. Povedlo se nám nastavení receptur a celkově to příjemně vyšlo. On totiž chtěl v Česku vařit pivo a my hledali někoho, kdo nám pomůže,“ pochvaluje si na poměry tuzemské pivní scény poměrně exotického kolegu, který má navzdory brazilskému původu radši pivo než fotbal.

Tři druhy piv na výčepu? Srandovní představa
Specifičnost ostravského Pivovarského domu, pod který v současnosti spadá i nekuřácká restaurace a pivotéka, ovšem stojí i na dalších pilířích. Jedním z nich je třeba dlouhodobý koncept „rotování“ mnoha pivních značek, které zastupují malé výrobce prakticky z celé republiky. „Vždycky jsem razil myšlenku, že je třeba srovnávat, pokud se chceme posunout dopředu. Celou dobu, co vaříme vlastní značku, čepujeme i další piva,“ poodkrývá Štverka svoji filozofii.

V reálu to potom vypadá tak, že v jedné hospodě se čepuje z deseti „kohoutů“ a ve druhé ze šesti. „Nabídka je obrovská a naše vize je dál držet nastavenou pestrost i kvalitu, což je to nejtěžší. Když se bavíme o třech kohoutech, jako jsme měli v počátcích, vypadá to srandovně,“ srovnává majitel ostravského pivovaru jednotlivé etapy „pivní revoluce“.

V jejím rámci sice došlo k obrovským změnám hlavně v sortimentu piv, která si můžeme dát, ale jedno se podle Štverkova názoru nemění: „Jsme národ pivařů, a i když nás pivovarníků je hodně, pořád všichni dobře žijeme. Trh malých pivovarů je fajn a lidi pivo zkrátka mají rádi.“

Svatá pravda. „Dej Bůh štěstí“ a za týden u piva zase na shledanou.

Minipivovar Pivovarský dům Ostrava
Místo: Přívozská 34, Moravská Ostrava
Druhy piv: celoročně Kunětický Hejkal 10° světlé výčepní pivo, Qásek extra hořký 11° světlý ležák, Qásek 11° tmavý ležák, Qásek 12° světlý ležák a Qásek 13° polotmavý speciál, další piva – speciály jsou v nabídce dle sezóny
Stáčení: piva stáčejí do KEG sudů, PET lahví a skleněných lahví o objemu 0,7 litru
Výstav: odhadem 700 hektolitrů za rok

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.24.05.2017 07:374.983/4.983