Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Přeštickému pivovaru požehnal plzeňský biskup

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:QAP.czAutor:Milan JanochU Přeška

Monsignor Tomáš Holub požehnal Pivovaru a restauraci U Přeška za přítomnosti zástupců města a dalších hostů. Nechyběli autoři projektu i dodavatelé.

Městský pivovar U Přeška najdete na přeštickém náměští v objektu, kde dříve fungovala restaurace. Pro místní to byl vždy "Hotel". Toto označení přetrvalo ještě z doby, kdy zde byl zájezdní hostinec a hotel. Restaurace byla zavřena v roce 2013. Od té doby byl tento prostor v městském domě, kde je navíc i kultruní zařízení, prázdný.

Město v bývalé restauraci od konce loňského roku budovalo pivovar. Ten dostal název U Přeška a byl otevřený v úterý 29. srpna. Pivovaru a pivu požehnal plzeňský biskup v pátek 1. září za přítomnosti řady hostů i zástupců města.

Po pivu Pivoňka. Otevření komunitní školy oslaví v Chříči hudbou

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:Česká televizeAutor:ČT24Chříč

Již poosmé se veřejnosti otevírá areál sociálního podniku Pivovar Chříč na severu Plzeňska. Letošní ročník benefičního festivalu Křič fest láká nejen na elektronickou kapelu WWW Neurobeat či avantgardní Už jsme doma, ale i na divadelní představení a aktivity pro děti. Krom toho dojde k slavnostnímu otevření komunitní základní školy Pivoňka.

Křič fest, který každoročně probíhá v areálu chříčského pivovaru, pořádá sdružení Propolis. „Lovíme převážně ve vodách pražské alternativní scény, zároveň se snažíme, aby byl festival stále zajímavý i pro místní,“ vysvětlil dramaturg Dominik Straňák. Během soboty zahrají například písničkář Jiří Konvrzek, melancholické trio Neřvi mi do ucha nebo undergroundová kapela Sdružení rodičů a přátel RoPy.

Krom toho se účastníci akce mohou těšit na divadelní představení studentů DAMU, prohlídku Muzea každodennosti, tržiště chráněných dílen z Plzeňského kraje nebo na prohlídku pivovaru. Ten letos slaví unikátní jubileum – 450 let od první písemné zmínky o jeho existenci.

„Pivovar má za sebou velmi rozporuplnou historii. S nástupem komunismu se ho ve střediskové obci Chříč zmocnilo místní JZD a v devadesátých letech pivovar zanechali ve velmi neutěšeném stavu,“ líčí lidé ze spolku Propolis, který areál v roce 2009 koupil a následně rekonstruoval.

Pivovarská Pivoňka
Od roku 2015 se v pivovaru znovu vaří pivo, místní komunita se však soustředí i na pomoc handicapovaným. Jakožto sociální podnik zaměstnává Pivovar Chříč sedm zaměstnanců s mentálním a sedm se zdravotním postižením. Během letošního ročníku festivalu bude navíc slavnostně otevřena komunitní škola Pivoňka, která má zlepšit dostupnost vzdělání v Chříči a okolí.

„Koncept naší školy vychází z ověřených typů Montessori a komunitních škol, které jsou pro mladé rodiny, které se stěhují na vesnici, atraktivní a smysluplné. Vzhledem k nejistotám ohledně financování celého projektu jsme připravili hithitovou kampaň, která proběhla úspěšně. Jsme nadšení, že lidé mají zájem o podobné pojetí školství,“ uvedla koordinátorka projektu Jana Jakubíčková.

V srdci Hradce Králové vyrostl nový pivovar

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:Hradecký deníkAutor:Marie KozmováKrálovéhradecký

Historicky právovárečné domy č.p. 25 až 28 na Velkém náměstí v Hradci Králové nesou od nynějška název Pivovarské domy.

Ke stávající Pastě Cook & Look se nyní otevírá nová restaurace a brzy se otevře i Královéhradecký měšťanský pivovar s pivnicí a pivem značky Hradecký Klenot. „Minulý rok nás v našich plánech podpořilo přes 5000 lidí. Téměř přesně po roce proto začínáme vařit pivo a na všechny se těšíme,” říká autor celé myšlenky, Matěj Miro. Nové pivo z Velkého náměstí by mělo být na čepu restaurace, pivnice a vybraných hradeckých podniků již během podzimu tohoto roku.

Restaurace Pivovarské domy je první otevřenou částí celého komplexu domů. „Vybíráme lokální dodavatele masa a mléčných výrobků. Zeleninu a ryby si necháváme vozit čerstvé přímo ze skladů. Pečeme domácí pečivo, stejně jako třeba knedlíky a zákusky. Kávu připravujeme z naší směsi kávových zrn, kterou pro nás praží hradecká pražírna,” uvádí šéfkuchař podniku, Miroslav Barcík. Ten získával zkušenosti nejen v českých restauracích, ale i v centru Londýna. Interiér restaurace navrhl architekt Maxmilián Vlček, který před časem ztvárnil i interiér předchůdce současné restaurace, legendární Kavárnu U Knihomola. V současné době architekt Vlček pracuje na detailech pivnice, která se dokončuje v historických sklepech Pivovarských domů.

Královéhradecký měšťanský pivovar navazuje na dlouhou tradici pivovarnictví v Hradci Králové. Kromě toho, že se pivo ve zmíněných domech již od středověku vařilo, právovárečný dům č.p. 25 získal také v roce 1714 status hospody, které se říkalo Modrá hvězda. V té době teprve druhá hospoda na území Hradce Králové vydržela fungovat bez přerušení až do první poloviny dvacátého století.

Na místě nynějšího administrativního komplexu v jihozápadní části starého města byl v roce 1844 postaven Hradecký pivovar. Ve 20. století patřil mezi největší pivovary v zemi s ročním výstavem v řádu stovek tisíc hektolitrů. Na konci 90. let minulého století ale krachující podnik odkoupilo město a postupně jej přebudovalo do současné podoby. V posledních letech v Hradci Králové a okolí vzniklo několik minipivovarů, všechny však s malým výstavem. Královéhradecký měšťanský pivovar plánuje opět nabízet dostatek piva pro celé město.

„Při výběru technologií a vybavení pivovaru, Pivnice a Restaurace jsme se snažili hledat tak říkajíc kolem komína,” uvádí Matěj Miro. Projekt celého pivovaru zpracovala konstrukční kancelář DIO, strojní část technologie dodává ZVU Strojírny. Mozek neboli ovládání veškerého zařízení, odborné měření a regulaci dodala společnost ProjectSoft, centrální chlazení Jiří Láša z Předměřic nad Labem. Vybavení kuchyně JIPA Smiřice, osvětlení včetně automatizace Petr Lukeš. Ocelové prvky v interiéru svařila a povrchově upravila firma FABRI Třebechovice p. Orebem a grafický design navrhlo hradecké studio Otherwise.

„O zapůjčení, případně koupi pianina jednáme ze Zuzkou Ceralovou-Petrofovou. Jen pro dřevěný nábytek včetně podlah jsme museli až za Milanem Tlachačem do Čenkovic. Kdybych měl pro všechny tyto firmy najít jedno označení, shrnul bych je jako klenoty ve svém oboru,“ dodává Matěj Miro.

V pivovaru budou probíhat prohlídky ve spolupráci se Slavnostmi královny Elišky.

Pivovarnický průmysl v Lotyšsku se bojí o existenci. Vláda prudce zvyšuje daň z piva

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:E15.czAutor:Tomáš Stingl

Český export piva do pobaltské země klesl za poslední čtyři roky na polovinu. Lotyši patří k velkým konzumentům alkoholu, vláda ale chystá další zvýšení spotřební daně na pivo, víno i cigarety.

Lotyšsko připravilo daňovou reformu, která může zasadit poslední ránu tamějšímu trhu s pivem. Spotřební daň na zlatavý mok má vzrůst nejméně o polovinu. „Za poslední tři roky se přitom už zvýšila o 45 procent,“ připomíná Jiří Rejl, vedoucí kanceláře exportní agentury CzechTrade v Rize.

Český export piva do Lotyšska v poslední době rapidně klesá. Od roku 2013 se jeho finanční objem scvrkl z 36 milionů na polovinu. „Určitě bychom ocenili stabilní daňové prostředí,“ uvedla Jitka Němečková, mluvčí značky Plzeňský Prazdroj, která do Lotyšska pivo vyváží.

Spotřební daň z piva má v zemi od března příštího roku vzrůst ze současných 4,5 eura na hektolitr za každé objemové procento alkoholu na 6,8 eura. Do roku 2020 má stoupnout dokonce až na osm eur.

„Zatím jsme snížení poptávky nezaznamenali, právě odesíláme do Lotyšska další kamion,“ uvedla Tereza Potužáková z třeboňského pivovaru Bohemia Regent. Podle ní se může před zvýšením daně odbyt krátkodobě dokonce zvýšit, protože trh se bude chtít předzásobit.

Proti reformě protestuje lotyšský pivovarnický průmysl s tím, že bude muset propustit až 30 procent zaměstnanců. Už loni země vyprodukovala jen necelých 74 milionů litrů piva, čímž se řadí na chvost EU. Lídrem trhu s asi čtvrtinovým podílem je místní pivovar Cesu alus s centrálou ve městě Cesis.

Zátěž spotřební daní byla ale v Lotyšsku dosud relativně nízká – podle kalkulace Evropské komise byla v roce 2015 na dvanáctistupňové pivo v přepočtu 2,46 koruny. Pro srovnání, v Polsku to bylo 2,87 koruny, v Estonsku 4,68 koruny. Lotyšská vláda chce díky reformě zinkasovat víc peněz a omezit růst alkoholismu v zemi.

Spotřeba čistého alkoholu vzrostla od přelomu tisíciletí ze sedmi litrů na osobu na skoro 11 litrů v roce 2015, čímž se Lotyši řadí mezi největší evropské pijáky. Jinak relativně malý trh je zajímavý i tím, že zde kupují alkohol návštěvníci z blízkých skandinávských států. Od příštího roku má v zemi výrazně vzrůst také spotřební daň na víno, tvrdý alkohol, cigarety a na pohonné hmoty.

Nejúspěšnější akce roku pro pivovar Dudák byly oslavy 650 let od založení Strakonic

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:České nápojeDudák

Téměř 25.000 piv (250 sudů, 125 hektolitrů) z portofolia Měšťanského pivovaru DUDÁK Strakonice se vypilo během oslav 650 let od založení města Strakonice, které se odehrály o tomto víkendu (25.-27.8). Z tohoto pohledu se jednalo o nejúspěšnější akci, která se během tohoto roku ve Strakonicích uskutečnila. Také díky tomu je letošní výstav pivovaru na stejné úrovni jako ve stejném období minulého roku. Pivovar Dudák je posledním pivovarem v České republice, které vlastní město.

„Nejvíce, přesně 88 sudů, se vypilo výročního piva značky 650, které jsme uvařili právě kvůli této akci. Množství vypitého piva je srovnatelné s 22. ročníkem mezinárodním dudáckým festivalem, který byl ve Strakonicích v srpnu loňského roku,“ uvedl sládek pivovaru Dušan Krankus.

Pivo značky 650 je polotmavý speciál, který vyniká jantarovou barvou a specifickou chutí. Stupňovitost speciálu je 13,5% a obsah alkoholu 5,5%.

„Z várky zbývá posledních 30 hektolitrů. Lidé tak mají poslední možnost toto pivo ochutnat, protože znovu ho již vařit nebudeme,“ doplňuje sládek Krankus.

Šestsetpadesátka byla určena zejména milovníkům silnějších piv a taky pro ty, kteří rádi zkouší nové pivní styly. Čepuje se pouze ve Strakonicích, je součástí pivní kultury města, kde tradice vaření piva začala v roce 1367.

Pivo během výročních oslav čepovala agentura Live Production z Tábora, ta také určovala ceny, za které se prodávalo zákazníkům.

Obnovená pivní tradice: Mufloní zázrak z Kunratic

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:ČtiDoma.czAutor:Zuzana ŠpánikováKunratice

Pokračujeme v našem pivním seriálu, tentokrát se podíváme do Kunratic, kde se touha po vaření piva potkala s historií. Po 115 letech je pivovarnictví zpět s ještě větší parádou. Za svého maskota přijali muflona a tvrdohlavě si stojí za poctivým zlatým mokem.

Pivovar Kunratice stojí nedaleko tvrze, kde se pivo vařilo až do roku 1901. Tradice se oživuje v nově zrekonstruované budově na křižovatce ulic Vídeňská a Na Betáni. V pivovaru nenajdete vlastní restauraci, ale na nádvoří se občas pořádají ochutnávky piv, což je také velice příjemné.

Kunratické mufloní pivo se navíc čepuje nejen v restauracích v Kunraticích, ale také po celé Praze. Bez problému si ho můžete objednat i přes e-shop. Čím je tedy Muflon speciální? Úspěch sklízí zejména dobrý výběr nejkvalitnějších surovin a sázka na tradiční i originální postupy s podporou špičkové technologie.

"Mufloní filozofie velí vyrábět nefiltrované a nepasterované pivo. Čerstvost a přítomnost kvasinek udržuje zlatý mok živý," vysvětluje obchodní zástupce pivovaru Zdeněk Urban. Podívejme se s ním do historie i do budoucnosti.

Historie
Historie je zamotaná a hodně barvitá.Vždycky se tady něco vyrábělo. Začalo to továrnou na marmeládu, ta vydržela i německou správu. Po válce byl majetek zkonfiskován a na místě továrny se začala barvit kůže. Za tři roky došlo opět k zabavení státem a vznikl zde závod KARA, který činil a barvil kožešiny.

Pak tu byl národní podnik Mira, údržbářský závod a sklad šicích strojů pro pletařský průmysl. Po roce 1989 byla továrna navrácena rodině Holických, která ji pronajala zámečnické a pasířské firmě Kovoateliér. V roce 1997 majitelé objekt prodali současným vlastníkům, kteří zde se společností REVYKO i nadále provozují zámečnickou a pasířskou výrobu.

Jaká je historie kunratického piva?
První záznam o vaření piva je datován 1578, záznam panského písaře z 18. století uvádí, že se "vaří asi 30 várek po dvanácti sudech". Poslední pivo bylo ve Weidenheimově pivovaru v Kunraticích uvařeno v bývalém statku, nyní Tvrzi Kunratice, v roce 1901. Pak však pivovar zanikl.

Jak jste se dostali k muflonovi? Pořídíte si ho jako maskota?
Jsou to naši maskoti, jen je nemusíme mít přímo v pivovaru. Stádo volně žijících muflonů je kousek od nás u Kunratického lesa. Zamilovali jsme si je tak, že jsme podle nich pojmenovali naše pivo.

Je možná prohlídka pivovaru?
Ano. Jsme rádi, když se lidé zajímají o pivo. Všichni zvědaví se musí domluvit dopředu, a to minimálně jeden den před exkurzí. Prohlídky jsou možné mezi 14.-16. hodinou, pouze všední dny. Do jedné skupiny se vejde minimálně 5 a maximálně 30 lidí. Stojí to sto korun, ale je možné zvolit i variantu s ochutnávkou za sto padesát. Pokud jste po prohlídce zatoužili, kontaktujte pana Patrika Godovského, našeho vrchního sládka.

Co budeme pít?
To záleží na tom, co máte rádi. Pokud preferujete výraznou chmelovou vůni a plnou chuť s pozvolným hořkým dozníváním, dejte si Muflona světlý ležák. Jedenáctka je moc dobrá a hodí se k uhašení žízně nebo k obědu. Pokud jste o něco mlsnější, dejte si světlý mufloní ležák dvanáctku. Při výrobě používáme moderní studené chmelení, které znali už staří čeští sládci. Vytěží z žateckého chmele to pravé. Obsahuje 5 % alkoholu.

Co tmavé pivo, máte?
Rozhodně. Zkuste náš polotmavý ležák. Je to pivo vídeňského typu, temnější jantarové barvy dosažené kombinací plzeňského a vídeňského sladu, nikoliv sladu karamelového, typického pro většinu černých piv. Díky tomu chutná i odpůrcům tmavých piv, kterým v radosti z pití brání právě ona karamelová chuť. Na jazyku sládne, na patře pak hořkne. Zkuste ho k sýrům a dezertům, je to lahoda, kterou ocení i ženy.

Vaříte i něco speciálního?
Velmi populární je teď náš Muflon RED ALE. Jde o třináctku a při výrobě tohoto anglosaského typu piva používáme výhradně zámořské chmele, zahraniční slady a originální kvasnice. Chceme zachovat styl. V chuti zachytíte citrusové tóny, což je důsledek chmelení odrůdou Citra a tóny květinové od chmelení odrůdou Amarillo. Není od věci pít ho i trochu teplejší. Samozřejmě proboha ne teplé! Dobrá teplota je - 12-15 °C, ovšem nezapomínat, že pijete silné pivo!

Co je to Muflonka?
Chtěli jsme nabídnout něco i dětem, řidičům nebo těhotným ženám. Tak vznikla kamarádka Muflona, kunratická limonáda s příchutí jahod.

Co chystáte na podzim?
Už 23. a 24. září, v sobotu a neděli, budou probíhat dny otevřených dveří. V sobotu od 11 do desíti do večera, v neděli pak od 11 do 19 hodin. Bude to super, určitě se přijeďte podívat!

Ostravar otevírá další dvě Ostravarny

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:České nápojeOstravar

Pivovar Ostravar o prázdninách pokračuje v rozšiřování vlastních pivovarských hospod Ostravarna. Novou značkovou hospodu otevřel před nedávnem v Ostravě-Fifejdách a nyní otevírá další i v Opavě. Celkově tak již fungují tři podniky tohoto jména a o dalších pivovar začíná jednat. První Ostravarnu pivovar otevřel loni v srpnu na ulici U Jubilejní v městské části Ostrava-Jih.

Zatímco se řada hospod a restaurací na trhu v poslední době potýká s úbytkem návštěvníků, značkové pivovarské restaurace jsou na vzestupu. Spojení zkušených podnikatelů v gastronomii s pivovarskými koncepty je stále oblíbenější. “Vývoj na trhu a naše dlouhodobé zkušenosti s jinými koncepty byl pro nás jedním z důležitých impulsů vývoje vlastního konceptu ostravarské hospody. Po průzkumu trhu jsme se rozhodli pro koncept velké moderní hospody s tankovým pivem, jednoduchou, ale kvalitní kuchyní a přirozeně ostravskou atmosférou,” říká Jan Trochta, manažer značkových restaurací pivovaru, který je spoluautorem konceptu nových Ostravaren.

Každou Ostravarnu si Ostravar pečlivě vybírá a věnuje ji speciální pozornost včetně výběru zkušeného partnera v oblasti gastronomie. “Naším cílem je pozvednout v daném místě pivní kulturu. Proto je pro nás vždy zásadní kvalita lokality, provozu a také budoucího provozovatele, který je pro úspěch každé Ostravarny samozřejmě klíčový,” prozradil Trochta.

Koncept založený na tankovém pivu
Dnes je mezi milovníky piva symbolem kvality především tankové pivo. Je stále oblíbenější a vyhledávanější. Ostravar začal s tankovými hospodami už před pětapadesáti lety jako jeden z prvních pivovarů u nás a má tak s jeho distribucí dlouholetou zkušenost. „Výhodou tankového piva je především jeho kvalita a čerstvost. Ostravar se do Ostravarny přiváží z nedalekého pivovaru filtro-vaný a nepasterizovaný. S nadsázkou se dá říct, že pivo chutná jako byste jej konzumovali přímo ve sklepích pivovaru, jen je díky filtraci jiskrnější,“ vysvětluje vrchní sládek pivovaru Ostravar Roman Richter.

V Ostravarně je na čepu vždy to nejlepší z ostravského produkce. V čele s tankovým Premiem, doplněným Mustangem, Originalem a Speciálem ze Spilky, který se mění v průběhu roku. Aktuálně je jím Letní 11.

Ostravarna na Fifejdách
Nová poctivá pivovarská hospoda v Ostravě Fifejdách na ulici Ahepjukova je prostorná stylová restau-race s prvotřídní kuchyní, prvotřídním tankovým pivem a příjemnou zahrádkou. “Ostravar Premium z tanku tady má tu nejvyšší kvalitu zajištěnou skladováním se stálou teplotou bez kontaktu se vzduchem. Díky tomu nezvětrá a má správný říz,” říká na adresu nové Ostravarny vrchní sládek Roman Richter.Kuchyně Ostravarny na Fifejdách ctí osvědčené tradiční české recepty. Speciálním lákadlem jsou domácí nakládané tvarůžky, které jsou pro mnohé pivaře tím nejlepším doplňkem k pivu. Zákazníci mohou ochutnat také tvarůžkový tatarák vyráběný dle originální receptury a podávaný s topinkami z domácího chleba pečeném v místní vlastní peci. Milovníky české kuchyně zase určitě potěší luxusní svíčková na smetaně, tradiční pivovarský gulášek nebo poctivý kuřecí či vepřový řízek.

Opavská Ostravarna
"V opavském regionu měl náš pivovar historicky velmi silné postavení. Proto jsme chtěli mít první mimoostravskou Ostravarnu právě v Opavě,” prozradila manažerka značky Ostravar Pavla Ličková. Právě otevřená Ostravarna se nachází na rušné opavské Krnovské ulici a velmi zdařile využívá zajímavých prostor předchozí restaurace. Také v interiéru opavské Ostravarny najdete moderní prosklenou tankovnu, ze které i zde můžete dostat do předchlazeného krýglu tankové Premium, výtečnou jedenáctku Mustang, Ostravar Originál nebo Speciály ze spilky.

Budoucnost pivovarských hospod Ostravaru
Se sítí Ostravaren chce ostravský pivovar expandovat také do dalších měst v Moravskoslezském kraji. “Opava je první, ale rozhodně ne poslední město, kde se Ostravarna objeví,” prozradila manažerka značky Ostravar Pavla Ličková. V případě, že se naskytne vhodná příležitost, je Ostravar připraven otevřít značkovou restauraci dokonce i za hranicemi kraje. “Prioritou pro nás nicméně pochopitelně zůstává naše domácí Ostrava a její okolí,” říká Pavla Ličková.

Pivovary Staropramen jsou lídry v realizaci značkových pivovarských gastro konceptů
Koncept pivovarských hospod Ostravarna patří mezi čtyři značkové koncepty společnost Pivovary Staropramen, jíž je pivovar Ostravar součástí. Vlajkovou lodí mezi nimi je síť pivovarských restaurací Staropramen Potrefená husa s podniky po celém Česku. Společnost krom těchto restaurací buduje také síť pivovarských hospod Naše hospoda s hlavní značkou Staropramen a Ostravarny s Ostravarem. Le-tos tyto koncepty doplnil první Branický výčep.

Grešlák – pivo v ceně lahve, které na sebe dokáže skoro i vydělat

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:Svět neúspěšných

Nač pít drahá piva za 15 korun, když se prodávají piva za 6,90, jejichž chuť se od těch drahý téměř vůbec neliší? Jedním z takových piv je i Grešlák – výborné pivo, které je v Tescu občas ve slevě i za 1,90. Vrácením lahve tak získáte zpět téměř 2 třetiny utracené částky!

V našem světě není důležitá kvalita, nýbrž kvantita. Jednoduše řečeno – raději kýbl sraček než lžička medu. Tímto heslem se řídím celý život. Místo jednoho Budvara si radši koupím tři Grešláky. Místo jedněch Camelek si radší koupím dvoje Moonky. Místo jednoho auta na X let si radši koupim každý rok jinej vrak. Místo jedné půjčky v bance si radši půjčím od třech různých lichvářů. A tak dále.

Navíc kvalita piva se téměř neliší. Je to pivo, tři ingredience, co byste na tom chtěli kuchtit, aby to chutnalo jinak? Uvařit pivo není žádná věda, zvládne to doma kdejaký idiot, který si pak otevře domácí pivovar. Nejsem to snad jenom já, komu chutnají všechna piva stejně hnusné, ale i tak je pije, aby zapadl mezi ožralé kamarády.

Například Prazdroj má patent na přelévání hnusného piva no hezkých lahví, díky čemuž pak stojí třikrát tolik, co ostatní piva. Přitom Plzeň chutná úplně stejně hnusně, jako třeba takový Grešlák. Proč si teda připlácet za drahou lahev, za kterou mi pak v obchodě vrátí úplně stejné tři koruny, jako za Grešláka??

Pamatujte tedy na to, co jsem vám tu zde dnes řekl. Choďte do Tesca a koukejte po Grešlácích ve slevě. Pak si jich naberte co nejvíc. Hodně tím ušetříte! Po vrácení lahví se vám vrátí víc jak 50 % investice zpět! A ožerete se z toho úplně stejně, jako z Plzně.

Den otevřených dveří pivovaru Velké Březno: skvělá muzika, soutěže i prohlídky

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:E-ústí.czVelké Březno

Tradiční den otevřených dveří ve Velkém Březně klepe na dveře: své návštěvníky pivovarníci pozvou na návštěvu 9. září v pravé poledne. Průvodci celým odpolednem a večerem letos budou moderátor Petr Zajíček a samozřejmě Viktor Cibich.

Aby si všichni hosté pivní svátek patřičně užili a pohodlně se dostali na místo určení, mohou jako dopravní prostředek využít kyvadlovou dopravu z Děčína a Ústí nad Labem. Ani za dopravu, ani za vstup do pivovaru se neplatí.

První sud jako každoročně narazí ředitel a vrchní sládek pivovaru Michal Rouč ve spolupráci se starostou Velkého Března Michalem Kulhánkem a obchodním ředitelem pro region Čechy Pavlem Sokolem. „Návštěvníci mohou očekávat vlnobití nadupané hudby, skvělé zábavy a především pečlivě nachlazeného Březňáka, kdy jsme posílili množství výčepních míst i chladicích vozů na pivo. Z interpretů bych upozornil na Martu Jandovou nebo kapelu Žlutý pes a všechny pobaví hlas známých osobností Petr Jablonský,“ uvedl manažer Martin Pokorný, který má pořádání akce na starosti.

Jak je ve Velkém Březně zvykem, čepovat se budou i speciální piva – Březňák originální Märzen a Březňák Zázvor, uvařený právě u příležitosti Dne otevřených dveří. Přímo z cisterny se pak bude čepovat lahodný čerstvý nefiltrovaný ležák.

Návštěvníci si dále užijí spoustu zábavy a soutěží. „Mezi atrakce se jistě zařadí soutěž o co nejrychlejší přezutí pneumatiky automobilu Škoda Favorit, který televizní diváci znají z úspěšné televizní reklamy Pozvi tátu na pivo. Auto se značkou BRE 17 – 53 pak na místě necháme jako dekoraci,“ uvedla manažerka značky Březňák Andrea Komůrková, která se na organizaci akce rovněž podílí. Návštěvníci se také mohou zúčastnit workshopu, kde budou pracovat se dřevem. Připraveny budou i další sportovní a odpočinkové aktivity, které vyvrcholí vyhlášením vítěze roční pivní renty.

Návštěvníci, kteří chodí na Den otevřených dveří pravidelně, jistě zaznamenají jednu zásadní změnu. Od loňského roku totiž přímo v areálu vyrostlo distribuční centrum, odkud míří velkobřezenské pivo vstříc zákazníkům. „Nová skladová hala bude mít svou vlastní exkurzní trasu. Návštěvníci si budou moct halu sami projít a podívat se na místa, kde se začne v nejbližších dnech skladovat naše pivo.,“ pozval návštěvníky na exkurze zdarma ředitel pivovaru Michal Rouč.

Den plný hudby, soutěží, i piva jako křen zakončí jako každoročně na závěr ohňostroj.

Centrum města skrývalo utajený dům, kde měšťané bohatli na pivě

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:Karvinský deníkAutor:Richard Kutěj

Pivo. Oblíbený mok hrál zřejmě jednu z hlavních rolí v životě staletí utajeného domu, který stával do roku 1823 v centru karvinského Fryštátu v těsné blízkosti dnešního Oddělení umění a hudby karvinské regionální knihovny.

Existenci domu nyní objevili archeologové v rámci výzkumu při letošních sanančních pracích, které probíhají u vstupu do knihovny a v jejím podzemí.

„Právo vařit pivo měli v těch časech významní měšťané, mezi které jistě patřili i obyvatelé daného domu. Dá se tak soudit nejen z toho, že jejich dům stál v centru. Rozsáhlá sklepení sloužily jako sklady piva, ostatně, odtud pochází i místní výraz pivnice, který se ve zdejším nářečí pro sklepy používá dodnes,“ vysvětluje ve sklepeních pod knihovnou ředitel Národního památkového ústavu v Ostravě Michal Zezula.

Právě jeho tým základy domu letos v létě objevil. „Dům zde stával do roku 1823, kdy zde došlo k velkému požáru. O jeho existenci se pak nezmiňují ani záznamy v katastru a tak se o něm léta nevědělo. Každopádně jde o jedinečný archeologický nález. Nadzemní část sice zanikla, jeho podzemní prostory ale nebyly dotčeny žádnými úpravami a dovolují nám tak studovat sklepení, jejichž základy pocházejí přibližně z druhé poloviny 16. až z přelomu 17. století,“ uvádí dále šéf archeologů.

Podzemí pod a vedle knihovny pak odkrylo i mnohé zajímavé předměty. „Jde především o vybavení městské domácnosti zejména z dob raného středověku. Máme zde střepy zdobených kamenných kachlí, souboru renesančního skla a kupříkladu také i takzvané Loštické poháry. Jde o keramiku, která se vyráběla v Lošticích na Olomoucku a byla exportována v rámci celé střední Evropy. Keramika se vyznačuje zvláštním povrchem s puchýřky, které vznikaly při výpalu nádoby a šlo o poměrně luxusní zboží, určené na stoly sociálně vyšších vrstev, tedy i měšťanů,“ popisuje další důkaz o movitosti zdejších obyvatel šéf archeologů.

Sklepení domu ale archeologům umožní nahlédnout do historie ještě hlouběji. Ukazuje se, že předchůdcem stavby byl pradávný dřevohlíněný objekt. „Nejstarší nalezené keramické zlomky jsou vázány na vrstvy, které pocházejí ze samotných počátků města, tedy z 13. století,“ doplnil Michal Zezula.

Sympatický je pak i postoj karvinské radnice, která ojedinělé nálezy vzala i za své. Ostatně, vše navíc skvěle sedí k oslavám 750 let Karviné, které se datují k příštímu roku. „Sklepení zůstane zachováno a projde i určitou revitalizací. Poté zde chceme vybudovat expozici, která přinese informace objevené archeology a historii města budeme prezentovat i na vystavených předmětech ze zdejších nálezů,“ uvedl tajemník karvinského magistrátu Michal Nogol.

Nyní zde ještě probíhají dané sanační práce. Karviná by pak ráda novou expozici v podzemí knihovny otevřela veřejnosti v druhé polovině roku 2018.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.22.06.2018 07:176.376/6.376