Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Přeštický PIVOVAR U PŘEŠKA otevírá už zítra

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:Plzeň.czU Přeška

Svůj vlastní městský pivovar nově otevřou už zítra 29. 8. 2017 také v Přešticích. Vznikl přestavbou objektu na místním náměstí, v němž byly dříve hotel a restaurace a radnice za něj utratila více než 18 milionů korun. Tento minipivovar by měl ročně vyprodukovat kolem 1400 hektolitrů zlatavého moku. V nabídce bude pět druhů vlastních piv s ochrannou známkou. Výroba piva ve městě tak bude obnovena po 112 letech.

Přestavba trvala ¾ roku, přičemž na více než 11 milionů korun přišly samotné stavební práce. Hostinec a varny jsou umístěny v přízemí, větší část technologie, která umožní vařit také speciální piva typu ALE a IPA, je pak ve sklepě. Město podepsalo smlouvu na desetiletý pronájem s firmou PCP Brewery, která má zkušenosti z oboru a vyhrála ve veřejné soutěži. Platit bude měsíční nájem 31 tisíc korun a složí více než tři miliony korun zálohu, z níž se bude upisovat městu každý měsíc jedna stodvacetina.

Na You Tube už hovoří noví provozovatelé restaurace Zdeněk Papáček a Kamil Černý o tom, že chtějí nabídnout tradiční piva plzeňského typu, a to světlý i tmavý ležák. Dojde prý i na svrchně kvašené speciály, což je v kompetenci sládka Petra Hampla. K jídlu tady budou nabízet nejen speciality, ale i českou a staročeskou kuchyni.

Pivovar Zubr opět chystá oblíbené podzimní speciály

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:Pivovar ZubrAutor:Jana DobrovskáZubr

Již tradičně se v druhé polovině roku na čepech objevují pivní speciály pivovaru Zubr, které si získaly u konzumentů velkou oblibu. Letošní „šňůru speciálů“ zahájí 28. srpna ZUBR Extra Force, který byl uvařen u příležitosti Dnů NATO v Ostravě a Dnů vzdušných sil AČR, jichž je pivovar Zubr již pátým rokem marketingovým partnerem. Pivovar Zubr ho v letošním roce uvaří 1 000 hektolitrů.
„Lidé stále častěji vyhledávají a rádi zkouší speciální a méně tradiční piva, a to především na podzim a v zimě, kdy je pro pití silnějších piv příhodnější počasí. My této poptávce dlouhodobě vycházíme vstříc, když každoročně do nabídky pivovaru zařazujeme několik limitovaných edicí speciálů,“ popisuje pivní trend Tomáš Pluháček, ředitel pivovaru Zubr.
Filtrovaný ležák ZUBR Extra Force 12,5% si mohou lidé vychutnat již od 28. srpna ve vybraných provozovnách, především v Olomouckém a Zlínském kraji, k dostání bude až do vyprodání zásob a samozřejmě nebude chybět také přímo na Dnech NATO, které se konají 16. až 17. září. V podnikové prodejně pivovaru Zubr pak bude možné zakoupit i limitovanou edici v lahvích.
Pro tento ležák je typická vysoká plnost, tmavší barva a výrazná intenzívní hořkost, která vznikla na varně během chmelovaru použitím několika vybraných odrůd českého chmele. Je uvařen podle tradiční receptury za použití regionálních surovin a v ležáckých tancích zrál 70 dní, obsah alkoholu je 5,5% obj.
V září na čepech restaurací Extra Force vystřídá další z oblíbených speciálů, a to ZUBR Svatováclavský speciál, na který naváže ZUBR Grand z prvního chmele. V listopadu nebude chybět Svatomartinské pivo a sezonu speciálů již tradičně uzavře ZUBR Maxxim.
Pivovar Zubr v letošním roce plánuje celkově uvařit více než 5 000 hektolitrů speciálů, což je o 10 procent více než v roce loňském. Prvním letošním speciálem byl ZUBR Narozeninový speciál, který byl uvařen v dubnu u příležitosti oslav 145. výročí založení pivovaru Zubr.
Pivovar ZUBR, a.s., tradiční český výrobce působící především na Moravě, je společně s pivovary Holba a Litovel součástí holdingu PMS. Pivovar je držitelem ocenění Klasa A a Regionální potravina a známky CHZO "České pivo". Nejprodávanějším pivem z produkce je 11° ležák Zubr Grand, který je vítězem v degustačních soutěžích Zlatý pohár PIVEX 2017 v kategorii ležáků a České pivo 2016 v kategorii jedenáctistupňových piv. Ocenění v soutěži PIVEX 2017 si odnesla také piva Zubr Classic a Zubr Gold (1. a 3. místo v kategorii výčepních piv). Pivovar Zubr byl zároveň zvolen na letošním jubilejním ročníku pivovarem čtvrtstoletí. Pivovar tak navázal na loňský úspěch, kdy si absolutní vítězství v degustační soutěži PIVEX 2016 odnesl ležák Zubr Premium. Novinkou ve stálém sortimentu je 12° ležák Zubr Gradus.

Česká pivní horečka: Minipivovarů rychle přibývá, zpomalují vylidňování venkova

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:Blesk.cz

V Česku by mohla být během několika let až tisícovka minipivovarů, tedy více než dvojnásobek současného počtu. Je o tom přesvědčen sládek Tomáš Mikulica. Současný vývoj mu dává za pravdu, zhruba každý týden totiž otevře nový minipivovar. Také podle svazu minipivovarů jsou rodinné a malé regionální podniky hitem, a to nejen ve větších městech, ale i na venkově. Dokonce stojí i za rozvojem pivního turismu.

Sládek Tomáš Mikulica pracuje v minipivovaru v Chýni u Prahy už 23 let. Začínal ve velkém zavedeném pivovaru, ale protože chtěl vyrábět pivo sám, odešel. „Když jsem začínal, bylo v Česku šest minipivovarů, takže vám tenkrát nemohl nikdo s ničím poradit. Člověk si musel poradit sám nebo u lidí z velkého pivovaru,“ vzpomíná v rozhovoru pro Blesk.cz.

Dnes existuje v Česku nejméně 370 minipivovarů a podle některých odhadů je jich dokonce už více než 400. Ročně vznikne zhruba pět desítek nových a zatím to nevypadá, že by se tento rozvoj nějak dramaticky zpomalil. Od roku 1989 zaniklo podle webu Pivovary.info jen 23 minipivovarů.

„Myslím, že to zastaví až na úrovni 1000 pivovarů. Do tohoto čísla tady máme trh a poptávku. Třeba Praha vůbec není nasycená a jsou i další větší města, kde žádné minipivovary nejsou,“ je přesvědčen sládek Mikulica, který situaci na trhu sleduje a sám objíždí i konkurenční minipivovary. Podnikatelé podle něj přišli na to, že provozování restaurace s minipivovarem je lákadlem pro zákazníky. „Návratnost je dnes navíc kratší, cena piva šla hodně nahoru a je vyšší marže,“ dodává.

Pivní turismus zpomaluje vylidňování
Menší a rodinné pivovary si mezi Čechy získávají oblibu. Podle aktuálního průzkumu agentury Ipsos je až 80 procent lidí ochotno ochutnat nové pivo z regionálního minipivovaru a dvě třetiny lidí do něj zavítají, pokud na něj neplánovaně narazí. Každý sedmý turista dokonce při výletech vyhledává tyto podniky jako zajímavé cíle. Naopak jen menšina Čechů pivo z minipivovarů odmítá a preferuje zavedené značky.

„Minipivovary jsou hitem nejenom ve velkých městech, ale především v malých městečkách a vesnicích. Jsou zde významným ekonomickým a kulturním centrem venkova. Podporují turistický ruch, dávají lidem práci a zabraňují vylidňování venkova,“ myslí si Jan Šuráň, prezident Českomoravského svazu minipivovarů. Podle něj vznikají i speciální pivní stezky, které zatraktivňují jinak turisticky „mrtvé“ lokality.

Produkci piva v Česku stále absolutně dominují velké pivovary. Ty malé z celkových 20 milionů hektolitrů piva ročně uvaří jen asi 2 procenta. Za minipivovar je považován takový, který nevyrobí více než 10 tisíc hektolitrů piva ročně. Pro srovnání: největší tuzemský pivovar Plzeňský prazdroj ročně vyrobí přes 10 milionů hektolitrů.

Svaz: Vzniknou řetězce minipivovarů
Některé větší pivovary dokonce začínají uvažovat o zakládání vlastních minipivovarů nebo o jejich kupování těch malých. „Uvažujeme o různých možnostech využití flexibility malých pivovarů,“ řekl například pro ČTK ředitel marketingu a strategie Plzeňského Prazdroje Grant McKenzie. Naproti tomu třeba pivovar Staropramen o něčem takovém neuvažuje.

Podle Šuráně ze svazu minipivovarů se případné větší aktivity dají čekat až později s dalším rozvojem. „Já tomuto oboru předpovídám dalších deset let růstu a uvidíme, kdy přijde doba, kdy velké koncerny vytvoří řetězce minipivovarů,“ uvedl.

Britky kritizují ‚první pivo pro ženy‘. Výrobek z Česka mají za sexistický

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:Lidovky.czAutor:Miroslav Petr

I ženy pijí pivo. A mnohé s nadšením. Speciální produkt vyloženě pro ně však prodává málokdo. Podnikatelka Martina Šmírová se to pokouší změnit a svou značku Aurosa prezentuje jako „první pivo pro ženy“. Putuje hlavně za hranice. A tam také Šmírová nedávno s prezentací ženského piva narazila.

Respektive narazila na sociálních sítích na ironické a kritické ohlasy britských pivařek, které označují marketing Aurosy za sexistický a hloupý.

Píše o tom britský deník The Telegraph. „Pivo, které se v České republice vyrábí, přichází v hezké růžové lahvi a prodává se jako první pivo pro ni. Zakladatelka Aurosy Martina Šmírová říká, že pivo je reprezentací síly ženy a dívčiny něhy,“ uvedl deník.

„Pivní trh cílený konkrétně na ženy čelí ale zásadnímu odporu online uživatelů sociálních médií,“ píše se dále.

Nadšení i kritika
Řada jedovatých poznámek například na Twitteru to dokládá.

Zatímco v Paříži, kde letos v březnu začala mladá podnikatelka Aurosu prvně nabízet, vyvolalo pivo pro ženy nadšení, byť se třetinková lahev prodává za deset eur, tedy zhruba 260 korun, v Londýně se hrdé britské pivařky bouří proti údajné genderové propagandě.

„Pivo pro ni je posledním z komických marketingových triků, který chce ženy obrat o jejich peníze,“ posteskla si na Twitteru jedna z emancipovaných pivařek.

Aurosa je „ženská“ především díky balení v luxusní designové lahvi, ke které patří i decentní skleničky – šampusky, ale obsahem se jedná o typický český ležák. Přesněji polotmavou, nepříliš hořkou jedenáctku s jemnou chutí karamelu.

Vaří se v minipivovaru – ve Valašském pivovaru v Kozlovicích nedaleko Frýdku-Místku, který patří otci Martiny Pavlu Šmírovi. „Chci ukázat, že i pivo je vhodné pro oficiální luxusní příležitosti jako třeba šampaňské,“ uvedla Šmírová pro LN.

Sociální sítě, nejlepší reklama
Komentáře z Twitteru nebo Facebooku se však staly pro Aurosu tou nejlepší reklamou. Na základě poptávky a s pomocí agentury Czech Trade už připravuje Šmírová dodávky ženského piva do Amsterdamu a Rotterdamu, ale překvapivě i do Hongkongu.

V Česku je dámské pivo k mání také, ale jen v několika obchodech, které se věnují designu – v Praze, v Ostravě nebo Čeladné. Pivotékám a klasickým obchodům s nabídkou piva se však Šmírová vyhýbá.

V Česku je pivo určené spíše ženám výjimkou. Speciální tmavý speciál čtrnáctku Xantho krátce prodával například Žatecký pivovar. Nebo firma Pivo Praha dodnes vyrábí Šamp – pivní sekt.

„Původně jsme to mysleli hlavně pro ženy. Prostě pivo, které ženám přiblíží pivo. Jenže se po čase ukázalo, že to kupují a pijí převážně chlapi,“ komentuje „úspěchy“ ženského piva spolumajitel firmy Jan Šuráň.

Šmírová už chystá další pivo – Aurosu Gold, které bude prodávat v podobném luxusním stylu, ale nebude genderově vyhraněno.

„Prezentovat pivo jako špičkový ušlechtilý nápoj je záslužná myšlenka. Ale Češi nejsou připraveni za vysokou kvalitu u piva také více zaplatit,“ soudí Pavel Borowiec, znalec trhu a vydavatel časopisu Pivo, Bier &Ale.

V rámci boje proti alkoholismu prosazujeme legalizaci pití piva od 16 let.

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:ParlamentníListy.czAutor:Lukáš Petřík

ROZHOVOR „V rámci boje proti alkoholismu bychom rádi prosadili – ve spolupráci s doktory, psychology a legislativci napříč politickým spektrem – návrh zákona o snížení věkové hranice pro konzumaci piva na 16 let tak, jak je to běžné v západní Evropě,“ prozradil předseda Sdružení přátel piva Tomáš Erlich, se kterým jsme hovořili o stavu českého pivovarnictví. Pokud jde o politické otázky, zdůrazňuje, že hovoří jen sám za sebe, nikoli za sdružení.

Co podle vás pivo znamená pro české národní a evropské civilizační a kulturní dědictví?
Pivo je samozřejmě nedílnou součástí našich i evropských dějin. Hlavně nedílnou součástí našeho života a samozřejmě i stravování. Přece jen, ve středověku bylo zdravější pít převařené pivo plné důležitých látek i energie pro tělo než nepřevařenou vodu. O těsném propojení našeho národa a piva svědčí nekonečný proud říkanek, pořekadel, článků, knih i filmů vzdávajících hold našemu národnímu nápoji. O historii piva na území Čech a Moravy bychom mohli mluvit dlouho, ale je to spíše na článek pro jiný typ serveru.

Navíc svatý Václav je patronem sládků...
Patronem českých sládků a také piva je skutečně svatý Václav, a to od dob krále Karla IV. (zřejmě od roku 1360), kdy Karel IV. s družinou v bouři nečekaně zastavil v Dlouhé ulici v Praze v pivovaru U hrubého muže a měl možnost ochutnat nejen jeho piva, ale i vidět celý proces vaření, jenž ho zaujal, a od té doby pivovarnictví povýšil na úroveň vinařství a pivovarníci též dostali svého patrona. Samozřejmě piva blížící se našim dnešním chutím se začala vyrábět až mnohem, mnohem později.

Co říkáte zákazu kouření v hospodách?
Je to samozřejmě nesmysl. Je to další z příkladů pokrytectví některých „dobroserů“, jak rád říká senátor Kubera, a další z příkladů omezování svobody a svobody podnikání. A to říkám jako celoživotní nekuřák, který nikdy neměl zapálenou cigaretu v puse, a přičemž samozřejmě vím, že k dobrému pivu cigareta skutečně nepatří. Je ale věcí každého podnikatele, zda chce mít podnik kuřácký, či nekuřácký, a musí vyhodnotit, co je pro něj výhodné. A na výběr mají nejen návštěvníci (zda takovýto podnik navštívit, či ne), ale i zaměstnanci. Vědí, že jdou do „rizikového“ prostředí, stejně jako pracovníci v dolech, na rentgenu, v sálech s elektromagnetickým zářením a podobně.

Mimochodem, stejně absurdní jsou snahy (částečně již úspěšné) zakázat prodej o svátcích. Opět zbytečné omezení podnikatelů a firem ze strany státu se zoufalým odůvodněním, že je přece nemorální dělat o svátcích a nocích. A co ostatní? Pracovníci v dopravě, zdravotnictví, policisté, hasiči, plynaři, obsluha pump, televize, rádií a tak dále. Všude tam, kde se dělá nepřetržitě? Tam to tedy nevadí? Sám dělám v nonstop provozu, a proto mne podobné úvahy některých „pseudoochránců“ zaměstnanců iritují.

A ještě dodatek ke kouření – samozřejmě by mělo platit jako kdysi, že v době obědů se nekouří.

Hodně se hovoří o takzvaných europivech… Lze to klást tak, že nadnárodní korporace v cizích rukou vaří hnusná europiva a české minipivovary dobrá piva? Kolik produkce je vůbec v českých rukou?
Určitě se to takto vyjádřit nedá. V rámci celosvětového boomu minipivovarů a jejich oblibě se museli i ti největší hráči přizpůsobovat poptávce a celá řada velkých pivovarů též dokáže vyprodukovat zajímavá a dobrá piva. Všeobecně sice jejich piva (zcela logicky k objemu jejich výroby) nebývají ty nejzajímavější, ale pivo je buď dobré, anebo není, a na velikosti pivovaru (ani jeho vlastnících) tak úplně nezáleží. A ač jsem sám mnohaletým příznivcem piv z malých pivovarů, bohužel je zde trend i přesně opačný, že v rámci ohromného množství v této skupině – se najde i plno minipivovarů, které rozhodně nedělají nejlepší pivo, diplomaticky řečeno. Je to způsobeno třeba nezkušeným sládkem, špatným skladováním či jen přístupem lidí, kteří to pivo prostě nemají v srdci a je to pro ně „pouhá“ obživa. A pivo jako „živý“ nápoj se takto dělat nedá.

Také máte třeba automechanika (aniž bych srovnával profese), který je machr a opraví vám auto se zárukou na mnoho let, poradí, objeví jiné závady apod., a pak je automechanik, který tedy tu vaši závadu tak nějak opraví, hlavně ať už je to hotové…

A pokud jde o to vlastnictví?
Úplně přesnou odpověď nevím, ale zhruba 75 procent produkce piva u nás (vycházím ze statistiky z roku 2015) tvoří cizí nadnárodní skupiny (Prazdroj, Staropramen, Heineken) a pak je ještě několik malých pivovarů i minipivovarů, které jsou v rukách většinou soukromých firem s cizím majitelem/kapitálem (Bakalář, Samson, Podkováň či minipivovary Kynšperk, Viktor, U Dobřenských a tak dále), popřípadě mají alespoň částečný podíl v pivovaru (například Bernard). Připočtu-li výstav i těchto pivovarů, vyjde vám, že sice dnes již skoro ze 400 pivovarů v České republice patří většina subjektů českému vlastníkovi (přes 80 procent ), ale na druhou stranu výstavem je u nás přes 80 procent pivovarů vlastněno zahraničními vlastníky.

Jak je na tom vlastně české pivovarnictví a české pivo?
Já si myslím, že výsledky hovoří za vše. Kdybychom měli špatná piva, nikdy by se tolik piva u nás nevypilo. Mimochodem, dovolte mi noticku a odbočku. Dnes se bohužel plno věcí pojmenovávána takzvaně politicky korektně. Když u nás novinářům představuje Český svaz pivovarů a sladoven statistiky, kolik se u nás vypije ročně piva – vždy to jakoby „omlouvá“ tím, že tato statistika je zkreslená konzumací od turistů. To je jistě pravda, jenže to samé množství piva zase vypijí Češi na dovolených a projevuje se to zejména v Chorvatsku, kam ročně vycestuje skoro milion Čechů a kterému zase my pomáháme k tomu, že v celkové spotřebě na hlavu je Chorvatsko v první desítce. (smích) A to zrovna není typická pivovarská země.

Nicméně české pivovarnictví prošlo za posledních dvacet let bouřlivým vývojem, od zavírání průmyslových pivovarů nadnárodními vlastníky až po boom minipivovarů, pivní rozmanitost stylů, rozmach pivních barů, zájem o moderované degustace, vaření si piva doma a podobně až po znovuotevírání pivovarských průmyslových pivovarů dávno zavřených. Nicméně nakonec stejně zjistíte, zejména po mnoha návštěvách světoznámých degustačních festivalů (jako jsou napříkld Zythos, BeerAtraction, Great Britain festival, Barcelona Beer Festival a podobně), že klasický český ležák je pro žízeň stejně nenahraditelný. (smích)

Co si myslíte o názoru, že pití alkoholu a piva škodí zdraví a podporuje alkoholismus?
Tak jako u všeho platí – vše s mírou. Lidskému zdraví škodí leccos, s nadsázkou bych řekl, že nejvíce pak činnost politiků, kteří si myslí, že všemu rozumějí a chtějí své „dobroserství“ přenést na všechny a za každou cenu. Je to otázka spíše na doktory, ale mám i plno vědeckých studií, které se médiím samozřejmě špatně prezentují, že pití alkoholu je také zdravé, a to dokonce nad běžně uváděnou míru. Na druhou stranu – skutečně nadměrná konzumace alkoholu (zejména pak tvrdého) určitě není věc, která by se dala doporučit. Nicméně nezáleží jen na konzumaci, ale též na spoustě faktorů okolo, na životní styl jedince, prostředí a podobně. Je to stejné, jako se hádat, zda vegetariáni jsou zdravější, či spíše více nemocní. Co já vím, jak kdo a jak u koho. A stejné je to s konzumací alkoholu – nikoliv nezřízenou.

Nemůže časem ze strany socialistů a zastánců multikulturalismu přijít zákaz alkoholu? Jak z lásky k regulacím, tak z lásky k islámu?
Samozřejmě časem ze strany socialistů může vypadnout jakýkoliv zákaz. Na to bývají socialisté všech zemí specialisté. A přestože salámovou metodou se postupně ukrajuje, musím říct – a zaklepat to – k zákazu alkoholu, a natož piva, v České republice je ještě daleko. Dokonce si myslím, že k tomu nikdy nedojde. Protože jestli by něco českou povahu skutečně naštvalo, pak zákaz piva. A vědí to i ti nejsocialističtější socialisté tam nahoře, a protože si vláda jistě žádnou revoluci nepřeje, takový krok neudělá ani dnes, ani zítra. A i ti multikulturalisté si rádi pivo dají – znám je. (smích)

Je možné, až ho jednou zakážou ve státech na západ od nás – samozřejmě „demokraticky“ a prostou většinou nové populace – budeme tou skutečně největší pivní velmocí na světě…

Mimochodem, v rámci boje proti alkoholismu bychom rádi prosadili – ve spolupráci s doktory, psychology a legislativci napříč politickým spektrem návrh zákona o snížení věkové hranice pro konzumaci piva na 16 let tak, jak je běžné v západní Evropě.

Aha, můžete o tom prozradit více?
Podmíněné by to bylo konzumací v restauračním zařízení, kde by byla mládež pod společenským dohledem (nákup v běžném obchodě by byl dále zakázán), a restauracím by to mohlo i mírně zvýšit tržby – po všech těch ranách, které poslední dobou schytaly.

Jak dnes pije mládež? Koupí si (někdo jim) láhev vodky do parku, a to skutečně není alkohol, který by byl v šestnácti letech vhodný. Naopak nízkoalkoholické nápoje jako pivo jsou vhodným společenským nápojem – a stejně jako řídit auto se nenaučíme tím, že je nám osmnáct, stejně tak se nenaučíme střídmě pít tím, že překonáme nějakou věkovou hranici.

Vždyť pane redaktore, všichni jsme většinou již v šestnácti letech pivo občas pili a stejně tak ho legálně v šestnácti pijí v sousedním Rakousku a Německu. A má snad někdo pocit, že by třeba naši sousedé byli hloupější, méně výkonní či větší alkoholici, nebo jejich větší počet? Samozřejmě je to nesmysl.

Pan Bernard popudil feministky. Co si myslíte o jeho „sexistických“ reklamách na pivo?
Pan Bernard je člověk, kterého si nesmírně vážím. Přestože není původem „pivovarský“ – učinil pro české pivo a pivovary zřejmě nejvíc, co kdy kdo v novodobé současnosti. V devadesátých letech v parlamentu prosadil diferencovanou spotřební daň – podle výstavu, a tímto krokem zachránil některé pivovary před uzavřením a nátlakem velkých nadnárodních skupin. Kromě toho je pan Bernard skvělý obchodník a člověk s ohromným charismatem, kterého neváhá využít pro svůj pivovar, jemuž dal a dává i svou tvář. Je to též člověk, který jde vždy vlastní cestou a nebojí se jít proti proudu. Neustoupil před mnoha lety před nátlakem některých aktivistů, kteří požadovali (a leckde toho i dosáhli) zrušení soutěží v pití na čas na pivních festivalech (byť i já raději mám nesilové pivní disciplíny, a tedy spíše degustační soutěže), a stejně tak věřím, že neustoupí novodobým profesionálním a stále se opakujícím aktivistům, hledajícím nyní zrovna sexismus za každou cenu a všude.

Sexistické reklamy – ať se to feministkám líbí, či ne – jsou prostě pěkné a zabírají. Oboustranně. Spojení jakéhokoliv produktu s pěknou dívkou či opačně svalnatým chlapem – jistě své body přinese. Takováto reklama samozřejmě nesmí být vulgární a sprostá, ale jen náznaková, ale co je to za dobu, že nemůže být na reklamě prostě pěkná žena či chlap – podle toho, pro koho je výrobek určen?

Je zapotřebí, aby se lidé naučili opět říkat věci, jak jsou, a nebalili je do nesmyslných klišé, divných slovních spojení a nebáli se je říkat. Kdykoliv a kdekoliv. Budeme-li to dělat všichni – bude svět zase v pořádku a zůstane v pořádku, a to jistě v této zemi všichni chceme. A slova všelijakých těch genderových a feministických aktivistů a aktivistek postupně v záplavě přímých a upřímných slov většinové společnosti ztratí na významu.

Chmel v Postřižinském pivovaru česali politici i celé rodiny

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:Novinky.czAutor:Jan ŘehounekPostřižinský

V sobotu 26. srpna uspořádal nymburský pivovar, jenž nese název podle Postřižin Bohumila Hrabala, již třetí symbolickou dočesnou.

„Políčko se sladovnickým ječmenem a malou chmelnici jsme založili, abychom mohli především dětem a mládeži při exkursích dokumentovat názorně všechny postupy vedoucí k výrobě piva,“ vysvětlil ředitel Pavel Benák, proč pivovar na svém pozemku pěstuje chmel.

O třinácté hodině se v areálu pivovaru začali scházet lidé, aby po chvíli přihlíželi slavnostnímu stržení štoku z políčka o 68 rostlinách žateckého poloraného červeňáku, po němž se mnozí, dokonce i celé rodiny, zapojili do česání chmelových hlávek. Řada z nich si po letech připomněla studentská léta, kdy jezdili vždy v závěru prázdnin na chmelové brigády.

Mezi česáči se objevily i tváře známé z politické sféry – exministryně Kateřina Valachová, předseda Parlamentu ČR Jan Hamáček a starosta města Poděbrady Ladislav Langr. Tuto příležitost si nenechal ujít ani nymburský starosta Pavel Fojtík.

Účastníci dočesné si mohli prohlédnout v prostorách staré sladovny výstavu maďarských výtvarníků Momentky z Hrabalovy galaxie, pozornosti neušla ani pamětní deska, kterou pivovar odhalil v roce 1997 na vnější stěně sladovny Bohumilu Hrabalovi, ve výšce „kam čůrají psi“.

K dobré pohodě hrály až do večera kapely Huafi, Diesel, Nespoutaní hoši a Telegraf a samozřejmě nechybělo čerstvě čepované Postřižinské pivo včetně třináctistupňového Něžného barbara. Aby nebyli ošizeni ani řidiči, bylo na čepu i nealkoholické pivo Střízlík.

Na Hornické slavnosti uvaří Permon přes pět tisíc litrů Horňáku

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:Parlamentní ListyPermon

Sokolovský pivovar Permon chystá i na letošní rok speciální várku Horňáku, spodně kvašeného 13 stupňového speciálu. A to v souvislosti s hornickými slavnostmi, které připadají na sobotu 9. září 2017.

Tradici přípravy slavnostní várky v Sokolově obnovili v roce 2015 u příležitosti 90. výročí otevření Hornického domu. Chmelárnu ve čtvrtek 24. srpna navštívili starosta Jan Picka, místostarostové Renata Oulehlová a Karel Jakobec, ředitel Městského domu kultury Sokolov Ladislav Sedláček s ředitelem sokolovského muzea Michaelem Rundem.

„Pivo Horňák je nefiltrované, nepasterované a má světle nazlátlou barvu. Je trošku víc nachmelené, má hořčejší chuť a obsah alkoholu je kolem 5 procent,“ popisuje vlastnosti limitované várky sládek Jan Rada. V pivovaru letos uvaří víc než pět a půl tisíce litrů tohoto moku. Horňák můžete ochutnat na Dni horníků točený i v lahvi. Stánek pivovaru Permon bude na nám. Budovatelů. Případně pak v pivotéce u Starého náměstí.

V sokolovském pivovaru Permon chystají v průběhu roku několik limitovaných edic. „Vaříme prakticky každý měsíc něco nového s tím, že na každou edici používáme jiný chmel. Teď například budeme vařit podzimní 14 stupňové pivo, nebo světlý ležák se zeleným chmelem, což znamená, že ještě ten den začneme vařit z čerstvě načesaných výhonků,“ dodal sládek Rada.

Moskevské pivo? Malé ruské pivovary se těší velkému rozmachu

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:Týden.czAutor:ČTK

V hlavním městě vodky začala klíčit nová generace malých, řemeslných pivovarů. Jejich rozkvětu pomohlo, že se zahraniční pivo stalo příliš drahé a fanoušci hledali alternativu k masově vyráběným ležákům. Od lahodných svrchně kvašených piv IPA po sametová černá piva, tzv. stouty, a výtečná spontánně kvašená piva - piva servírovaná v pivovarech otevřených v posledních letech ve městech jako Moskva nebo Petrohrad jsou podobná těm, která si získala oblibu v posledních dvou desetiletích při rozkvětu malých pivovarů v USA a v Evropě.

Mnoho pivovarů zahájilo svoji činnost po propadu ruské měny v roce 2014, kdy prudce vzrostla cena dovážených piv a klesla nabídka. Podle spoluzakladatele petrohradského AF Brew Nikity Filippova je v Rusku více než 100 těchto řemeslných pivovarů. AF Brew byl založen v roce 2012 a je jedním z pionýrů mezi malými pivovary. Pouze asi dvě desítky pivovarů však mají svoji vlastní výrobní kapacitu nebo zázemí zajištěné dlouhodobou smlouvou.

"Pokud se nic dramatického nestane v ruské ekonomice, dovozní politice chmele a sladu nebo v právních předpisech omezujících pivo, budoucnost řemeslných piv v Rusku je slibná," říká Filippov.

Všechny přísady se musí dovážet. Chmel z USA nebo Německa, obilí z několika evropských zemí. A existuje pouze několik málo zařízení s potřebným vybavením, která mohou sloužit jako smluvní výrobci piva.

Řemeslné pivo stále představuje jen malý segment ruského trhu. Podle analytika a provozovatele internetových stránek o pivu Profibeer Dmitrije Drobyševského je to zhruba jedno procento. Místní pivovary však expandují i za hranice.

"Ruský pivovar Jaws (z Jekatěrinburgu) začal v květnu prodávat pivo v Číně," uvádí Drobyševskij. "Také se tam začínají objevovat ruské bary."

Příliv ruského řemeslného piva je skvěle načasován do doby, která by se měla stát turistickým zlatým dolem. V roce 2018 země hostí světový fotbalový šampionát FIFA. Jedenáct hostitelských měst by měly navštívit stovky tisíc zahraničních fanoušků, mnoho z nich z USA a západní Evropy. A jen málo věcí jde do páru s pivem lépe než fotbal.

"Najdou zemi, která je miliony mil vzdálená od starých stereotypů o Rusku. Najdou lidi, kteří nemají vodku s kaviárem ke každému jídlu, ale mají nabídku a znalosti o kvalitním jídle, kvalitním alkoholu a řemeslném pivu," uvedl Filippov. "Budou v naší zemi velmi vítáni komunitou řemeslných pivovarů a pijáků tohoto piva."

Oslava správně hořkého piva se blíží

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:Ostrava OnlineRadegast

Radegast den, oslava správně hořkého piva Radegast, vypukne v sobotu 2. září v areálu pivovaru v Nošovicích. Pivo načepované do skla, znamenitá hudba, hořká zóna plná adrenalinu, mistrná škola čepování - to všechno je připraveno pro návštěvníky. Vstup na akci je zdarma, z Ostravy a Frýdku-Místku budou vypraveny speciální vlaky a autobusy.
O vše bude perfektně postaráno. Letos si návštěvníci, poprvé v historii Radegast dne, vychutnají ve speciálním stanu pivo ve skle, kde bude i Wi-Fi zdarma. Od Mistrů výčepních se dozvědí, jak se má správně hořké pivo Radegast načepovat a sami si to také vyzkouší.

Velkou událostí pro hudební fanoušky bude vystoupení ostravské rodačky a uznávané české zpěvačky Marie Rottrové. Na hlavním podiu se navíc představí i další hudební pecky, jako jsou kapely Tublatanka, Mňága a Žďorp či Rybičky 48. V průběhu dne se lze zúčastnit exkurze pivovarem, naučit se správně čepovat pivo v mistrné škole čepování nebo pokořit různé adrenalinové disciplíny v Radegast "Hořké zóně". Zde se v bude v odpoledních hodinách také konat hořké klání mezi vybranými hokejisty z HC Frýdek-Místek a HC Vítkovice Ridera.

Na hlavním podiu proběhne slavnostní vyhlášení vítězných projektů z programu Radegast lidem, kterým pivovar podporuje veřejně prospěšné projekty z oblasti péče o přírodní bohatství a udržitelný turismus v Beskydech.

Novinkou letošního ročníku je soutěž o nejlepší "hořký příběh". Lidé budou moci své historky, vystihující slogan piva Radegast "Život je hořký. Bohudík", povyprávět na kameru a autor nejlepšího příběhu bude odměněn pivem na rok zdarma.

Pivovarské brány se pro návštěvníky otvírají v sobotu 2. září v 11hodin. Program v areálu nošovického pivovaru začíná od 11:30 hodin, končí ve 23 hodin. Vstup je pro všechny zdarma. Mimořádná doprava na akci bude zajištěna vlakem z Ostravy a Frýdku-Místku přímo do areálu pivovaru a pravidelnými autobusy z Frýdku-Místku. Auto bude možné zdarma zaparkovat na prostorném parkovišti automobilky. Odtud bude zajištěna bezplatná kyvadlová doprava do areálu pivovaru.

Bavorské stopy značky GWERN: Od vaření doma až k vlastnímu pivovaru

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:ČtiDoma.czAutor:Zuzana ŠpánikováGwern

Rodinný minipivovar je splněným snem pánů Ugrinových z Nupak. Na začátku však byla především láska k pivu a touha dělat něco, co udělá lidem radost. Název Gwern navázal na keltskou kulturu vaření piva a trefil se přesně do aktuálních trendů. Dejte si výbornou dvanáctku a nechte se překvapit skvělým speciálem. Otevřete s námi druhý díl našeho pivního seriálu.

Malý pivovar v nejmladší obci České republiky si vede výborně a těší se zájmu nejen místních. Rodinný podnik vznikl v roce 2014 a od té doby se jim daří vařit skvělá piva. V Nupakách se ale nebrání ani novinkám. Pustili se tak i do u nás netradičních amerických a anglických piv typu ALE.

Svým zákazníkům věří a rádi jim dají i možnost popustit uzdu fantazii. Nebývá totiž běžné, aby vás v jakémkoli pivovaru nechali uvařit si zlatavý mok přesně podle vašich představ.

Dobře si zde totiž pamatují na začátky, kdy vařili v doslova domácích podmínkách. Bez moderních technologií to nebylo jednoduché. Dnes už je to úplně jiná písnička, v pivovaru najdete to nejlepší, co současné trendy nabízejí. Samozřejmostí je i přístup k nejkvalitnějším českým i zahraničním surovinám a především tradičním recepturám.

Gwern vaří bez náhražek, dochucovadel, koncentrátů a extraktů. Všechno, co si můžete dát, je prostě poctivé. Pivo se vaří především z žateckého chmelu, českého sladu a vody. O problematice vaření a tradičních receptů jsme se bavili se spolumajitelem pivovaru a jak jinak než velkým milovníkem piva Petrem Ugrinem.

Jak jste začínali vařit pivo, co vás k tomu vůbec vedlo? Přeci jen to není úplně tradiční koníček...
Začali jsme doma s tátou. A uvařit si doma pivko, klasický ležák, doporučuji každému, komu chutná a nějak se mu věnuje. Pozná tak mnoho úskalí vaření a spíše pak ocení to, co se děje v malých pivovarech.

A co se tam tedy děje?
Nejen doma, ale v malých provozech obecně je to vždy hodně napínavé. Člověk nikdy pořádně neví, co se stane. U nás byla ta cesta v podstatě jasná. Praktickým důvodem pro domovarnictví a následné postavení pivovaru byl fakt, že to, co bylo v okolí v nabídce, se až na výjimky nedalo pít.

Není to ale hodně sugestivní pocit?
Vím, že je to věc osobního názoru a preferencí, ale z mého pohledu tomu tak bylo. Tohle tedy bylo v období, kdy jsme s tátou přemýšleli o projektech, které bychom mohli realizovat. Nakonec padla volba na pivovar.

Jaká je vaše pivní filozofie?
Jsme v Čechách, tradice našich piv vychází z Bavorska. Naší filozofií tedy je držet se tohoto dědictví.

Co to znamená?
Hlavním naším zájmem jsou desítka výčepní a dvanáctka ležák. Tam máme majoritu produkce. Následně pak experimentujeme se svrchně kvašenými pivy. To je opravdová zábava a nese to s sebou hodně adrenalinu. Naše pivo je vyráběno z vody, ze sladu od pana Klusáčka nebo speciálních sladů z Bamberku, chmelů a kvasnic. Nic více, nic méně. Proto jsme mnohdy i limitováni tím, co můžeme vyrobit.

Co kvůli tomu nemůžete dělat?
Například zelené pivo bez barviva vyrobit nelze a tak jej nelze ani čekat v naší nabídce. I když by po takovémto pivu na Velikonoce poptávka byla, odmítli jsme. To se také týká dalších "přídavků", jako jsou různé citrusové kůry, bylinky a tak dále. Taková piva jsou sice velmi zajímavá a dobrá, nicméně tento segment necháme raději někomu jinému.

Můžu si u vás dát i něco k jídlu, nebo mám smůlu?
Jsme pivovar, děláme pivo a u toho zůstaneme. Když člověk něco dělá, tak to má dělat pořádně. Nabízet další věci by bylo akorát ku škodě. Samozřejmě, že v naší pivovarské prodejně máme točené pivko a můžete si k tomu dát nakládaný hermelín, utopence a další. Základem a objektivem je však pivo.

Takže vaříte ve velkém, nebo v malém?
Ve velkém i v malém. Ve srovnání třeba s Prazdrojem jsme opravdu mikro. Ovšem ve srovnání s restauračními pivovárky se dá ale říci, že ve velkém. Je to věc pohledu, pro mne není důležitá velikost, ale to, co je vyráběno.

Kde vlastně pivovar přesně máte?
V moderní hale v obci Nupaky. Varna je dvounádobová s vířivkou o objemu 2 000 litrů s parním ohřevem. Otevřené spilky jsou čtyři po 4 000 litrech a ležáckých CKT tanků se samostatným chlazením je sedm po 4 000 litrech. Ještě tu máme přetlačný tank stejné velikosti.

Je například možná i prohlídka pro zájemce?
Prohlídka je možná kdykoliv po domluvě. Jinak je ale neprodáváme ani nenabízíme. Kdo se přihlásí, může přijít a kouknout, pokud se oprostí dotazů jako například: A kde do toho lejete ten alkohol?

Kdo je u vás sládkem?
Olřich Záruba, matador pivovarnictví a z mého pohledu uznávaný sládek. Samozřejmě, že tu i máme nastupující generaci, která se teprve učí, ale rozhodně se nebojí. Například Jirka Zděnek.

Jaké vaše pivo se prodává nejvíc?
To záleží na ročním období. Každopádně jednoznačně vedou klasická česká piva. V létě výčepní desítka, v zimě ležák dvanáctka.

Jaká je vaše aktuální nabídka?
V aktuální nabídce máme vždy výčepní desítku a ležák dvanáctku. Klasická piva plzeňského typu, to je prostě základ. A dále pak máme speciály. Ty se mění z měsíce na měsíc a nejdále vidím do září, kde bude k mání naše výroční APA. Co bude dál za speciály, to nikdo neví. Bude záležet na náladě, rozpoložení, chutích a nápadech.

Jak u vás pivo chutná?
To se popisuje těžko. Od hodnocení a popisování chuti jsme se už oprostili. Musíte je zkrátka ochutnat sami, je to velmi subjektivní věc. Co chutná jednomu, nechutná druhému.

Máte něco speciálního, co nikde jinde nemají?
Umíme vyrobit i pivo na přání, pokud tedy zachováme naši filozofii – voda, slad, chmel a kvasnice. Sladů a chmelů je jako koření, jen si vybrat. Má to ale i svoje háčky. Například minimální objem, který vaříme, je 40 hektolitrů a to může být kámen úrazu.

Kdo vymýšlí názvy jako Zlobivá blondýna a Letní hubička?
Tak to je kolektivní práce všech v pivovaru. Obvykle dobrá nálada a pár piv to dá dohromady. Pravdou je, že čím pitomější název, tím více zábavy pak je a lidé si to pivo lépe pamatují. To je ale asi lidská přirozenost než úmysl. Prostě když se pivo vaří s nadhledem, musí u toho být i ta zábava a název je pak už třešničkou na dortu.

Přes léto se asi vypije nejvíc piva. Kolik ho natočíte denně?
Není léto jako léto. Praha je specifická tím, že prázdniny jsou prakticky na úrovni ledna a února. Před prázdninami a po nich je to však žíznivé období. V sezoně udáme kolem 200 hektolitrů piva za měsíc, mimo sezonu je to tak 160 hektolitrů, 32 nebo 40 tisíc piv, to už musí naši fanoušci napnout síly. Nicméně meziroční nárůsty jsou z mého pohledu brutální, v desítkách procent a mnohdy i jednou tolik. Za to je třeba především poděkovat lidem, co naše piva mají rádi a pijí je, bez nich by to rozhodně nešlo.

Nalákali byste nás teď na něco, co chystáte?
Sami nevíme, co z pivovárku vypadne za dva až tři měsíce. To je překvapení, a tak nezbývá než sledovat, kontrolovat, popíjet a nechat se taky občas překvapit.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.18.06.2018 07:446.343/6.343