Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Sto dvacet let od založení pivovaru Ferdinand

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:České nápojeFerdinand

Historie pivovaru Ferdinand v Benešově, tak jak ho známe dnes, se začala psát před 120 lety. Tehdy koupil krachující pivovarský areál na okraji města František Ferdinand d´Este a vystavěl tu pivovar zcela nový. Jméno po arcivévodovi má pivovar až od roku 1992, kdy se dostal do soukromých rukou. Významné výročí 120 let si připomene pivovar především na tradičních akcích, ale chystají se i speciální.

Oslavy 120 let připravuje pivovar na pátek 19. května a sobotu 20. května. V pátek se otevřou brány areálu a i ty, které jsou běžně nepřístupné. Den otevřených dveří nabídne prohlídku pivovaru trochu jiným způsobem a návštěvníci budou jistě mile překvapeni. Akce začne v 15 hodin. Na čepu budou všechna piva, i nefiltrovaná, a limonády. K poslechu zahraje Český Šraml až do 20. hodiny.

Sobotní den bude patřit veteránům. Milovníci starých vozů tu uspořádají třetí ročník akce s názvem Veteráni s Ferdinandem. Akce začne mezi 8. a 10. hodinou, kdy se sem začnou sjíždět automobily. Ve 12 hodin se vydají na spanilou jízdu. Zpět se vrátí kolem 15. hodiny, kdy všechny přítomné přivítá František Ferdinand d´Este. A to není vše. Návštěvníci budou moci shlédnout ve výjimečných kulisách pivovaru divadelní hru Audience v podání pražského Divadla D21, a to už od 13 hodin. Na akci nebude chybět ani živá hudba. Od 16.30 hodin začne koncert bigbeatové kapely Rozjetý veverky.

Novinkou, která se připravuje ke 120. výročí, bude patřit 10. června pochod na Konopiště, které je s Františkem Ferdinandem neodmyslitelně spjaté. Start i cíl bude v pivovaru, kde se mohou pochodníci samozřejmě občerstvit. Akce je vhodná pro rodiče s dětmi. Po cestě čekají účastníky zajímavé úkoly.

Mezi tradice na nádvoří v pivovaru už patří festival pro příznivce tvrdší muziky. Čtvrtý Punk Rock for Ferdinand zaplní nádvoří 8. července. Klasické pivovarské slavnosti se letos pod hlavičkou 120 let budou konat 9. září. Kromě toho se v průběhu léta chystá i několik výstav o pivovaru. „Například spolupracujeme i s lidmi z klubu sběratelů pivních suvenýrů,“ doplnil Václav Vyvadil z obchodního oddělení pivovaru.

Pivovar vydává také unikátní brožuru o své historii, kterou napsal historik Michal Horáček. Připomíná pivovarnictví v Benešově už před koupí areálu arcivévodou a další historické momenty až po současnost. Poslední brožura byla vydaná před dvaceti lety. Michal Horáček ve své knížce popisuje především důležité okamžiky ve fungování pivovaru a dospěl i k několika novým, dosud nepublikovaným zjištěním. K dostání bude na všech akcích. Zájemci se mohou těšit i na nové turistické vizitky.

Sbíráte staré pivní artefakty? Ty plzeňské budou mít souhrnnou výstavu

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Dotyk.czAutor:Jaroslav Krupka

Jen těžko bude možné vyhnout se během celého letošního roku oslavám 175. výročí Plzeňského Prazdroje. Televizní spoty, roadshow s původním pivovarským povozem, nové sběratelské řady obalů, outdoorová reklama, pivní festivaly, to vše plzeňský pivovar spojí se svým jubileem. Na začátek května připravuje v Plzni historickou výstavu.

Do 24. dubna mohou lidé přinést do Pivovarského muzea v Plzni historické předměty nebo listinné materiály týkající se plzeňského piva a plzeňských hospod (případně poslat mailem jejich fotografii).

„Pro plánovanou výstavu Plzeňské hospody hledáme a sbíráme především fotografie interiérů a exteriérů českých hospod, pozvánky, plakáty, taneční pořádky, ale také zařízení hospod a restaurací, nejrůznější zákazy či nařízení, jídelní lístky, účty, reklamy, obrázky, pohlednice a jiné věci spojené s pohostinstvím 19. a 20. století do roku 1989. Tedy vše na téma hospody, zahrady, plesy, výletní a zájezdní restaurace, společnosti, spolky, schůze, štamgasti a podobně," říká Rudolf Šlehofer, manažer rozvoje cestovního ruchu a péče o historické dědictví Plzeňského Prazdroje.

Jubilejní výstava začne 4. května 2017 v prostorách Pivovarského muzea v Plzni, na nádvoří pivovaru Plzeňský Prazdroj a také přímo ve vybraných plzeňských hospodách.

Druhá vlna kampaně věnované oslavám bude následovat po květnovém mistrovství světa v ledním hokeji a třetí přijde na podzim v souvislosti pivním festivalem Pilsner Fest, který letos proběhne 7. října.

„Poté odstartuje aktivace přímo v restauracích uvedením nefiltrovaného piva Pilsner Urquell," doplňuje senior brand manažer značky Pilsner Urquell Stanislav Pekárek. Prodej nefiltrovaného plzeňského piva v restauracích podle něj doprovodí i roadshow s formankou Plzeňského Prazdroje Janou Šůsovou (hrdinkou jeho loňské televizní reklamy), která objede několik tradičních plzeňských hospod ve formanském voze se spřežením.
V současnosti poutá pivovar ke svému výročí pozornost první vlnou reklamní kampaně, která běží především v televizi a v digitálních médiích.

První pivo v podobě světlého ležáku uvařil v roce 1842 podle vlastní receptury tehdejší vrchní sládek pivovaru Josef Groll. „Jaký obdiv nastal, když zaskvěla se zlatavá jeho barva a sněhobílá pěna se nad ní vznášela," citují zástupci pivovaru plzeňskou kroniku z tohoto roku. V roce 1900 používal plzeňský pivovar dokonce takzvaný pivní vlak, který zajišťoval pravidelnou dodávku piva z Plzně do Vídně.

Štamgasti mizí. Lidé si raději dají pivo doma a stále častěji z plechovky

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Filip Horáček

Stůl štamgastů se pozná na první pohled. Stojí blízko výčepu, celý rok na něm leží lístek s nápisem „rezervace“ a pro cizince není radno si k němu jen tak sednout. Jenže poslední dobou řídnou řady těch, kteří by své výsostné území bránili. Štamgasti se stahují domů k lednicím a pivovary zatím nevymyslely, jak je nalákat zpátky.

Podle dat Českého svazu pivovarů a sladoven klesl během prvních osmi měsíců loňského roku objem prodeje sudového piva o další dvě procenta. „Stále se nedaří zvrátit trend odlivu hostů z restaurací a hospod, kteří raději pijí lahvové pivo doma,“ shrnul svaz.

Jednou z výjimek je například pivovar Bernard. Podle jeho mluvčího Zdeňka Mikuláška míří šest z deseti piv, které v Humpolci uvaří, do hospod, zbytek do regálů obchodů. Na trhu je zvykem mít tento poměr přibližně opačný – a to se hodně projevuje v ziscích pivovarníků.

„U sudových piv je ziskovost v řádu stokorun na hektolitr. Z lahvových piv v obchodech je kvůli nátlaku na cenu prakticky nulová, jen v řádu desítek korun,“ popsal zdroj z trhu, který nechtěl zveřejnit své jméno. Ceny v řetězcích stlačují tvrdé obchodní podmínky včetně častých promo akcí. Pivo je jednou z položek, které se nejčastěji objevují v akčních letácích.

Sládci vědí, že českému pivaři nestačí desítka, ale rád si dá silnější ležák, sáhne po polotmavých a tmavých pivech nebo vyzkouší speciály. Jenže i když taková piva uvaří a nabízejí, spotřeba sudového piva v hospodách klesá.

„Šíře sortimentu v restauracích podle mého názoru nejspíš nemá bezprostřední dopad na jejich návštěvnost,“ myslí si sládek Pivovaru Svijany Petr Menšík.

Staropramen, dvojka na trhu, se snaží dokázat opak. Podle jeho mluvčího Pavla Barvíka lidé na hospodu nezanevřeli – jen je musí něco přesvědčit k návštěvě. Třeba něco extra. „Lidé se opět vracejí do hospod. Láká je mimo jiné nabídka pivních speciálů a limitovaných várek piv, které záměrně dodáváme jen do hospod,“ tvrdí.

Ležák je král
Loňský rok s definitivní platností potvrdil nástup ležáků – jedenácti- a vícestupňových piv, která z pozice hospodské jedničky odsunula výčepní „desítku“. Ležáky ovládly 51 procent trhu, zatímco podíl slabších piv klesl ke 46 procentům.

„Vícestupňová piva a speciály se pijí stále víc. Naším nejprodávanějším pivem je jedenáctistupňový světlý ležák. Loni se na výrobě pivovaru podílel 29 procenty a odbyt stoupl o 9,5 procenta,“ potvrdil trend za pivovar Bernard Mikulášek.

Podle společnosti Data Servis jsou na vzestupu také tmavá a polotmavá piva. V roce 2014 jich návštěvníci hospod a restaurací vypili 152 tisíc hektolitrů, loni to bylo už 195 tisíc hektolitrů.

Ve skle se v obchodech prodává 65 procent všech piv, zbylých 35 procent tvoří PET lahve a plechovky. Podle dat pivovarského svazu rostly do září loňského roku všechny tři typy obalů, největší boom však pokračoval u plechovkových piv, kterých přibylo 18 procent. Česko tak dohání západní Evropu a USA, kde se hliník dlouhodobě těší mnohem větší popularitě.

„Plechovky jsou čím dál oblíbenější. Lidé je kupují na chaty, do kempů, do parku i na zahradu,“ říká mluvčí Staropramenu. Podle obchodního řetězce Albert plechovek přibývá na úkor podílu vratného skla. Boom plechovek přiměl některé pivovary k velkým investicím do stáčecích linek. Staropramen i Krušovice investovaly kolem sto milionů korun, podobnou sumu si vyčlenil Pivovar Svijany.

Svaz pivovarů zatím nezveřejnil přehled o trhu v loňském roce. Růst objemu výroby piva potvrdila trojka na trhu Heineken, dále Budvar, Bernard a Pivovar Svijany. Pokles hlásí náchodský Primátor.

Předloni se v tuzemsku uvařilo poprvé přes 20 milionů hektolitrů piva, zhruba polovina objemu připadá na Plzeňský Prazdroj, který vyrábí značky Pilsner Urquell, Gambrinus, Radegast, Kozel, Klasik, Birell a Primus. Dvojkou na trhu je Staropramen.

Vědci ochutnali stoleté pivo. Pomůže jim to prodloužit trvanlivost chuti dnešních piv

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Česká televizeAutor:ČT24

Jak chutnalo pivo, které pili naši předci před sto lety? Vyzkoušet si to mohli vědci Výzkumného ústavu pivovarnictví, když se ve zdech Záhlinického pivovaru nedaleko Kroměříže našly tři neporušené lahve světlého ležáku. Analýzy ukázaly, že pivo je velmi podobné tomu dnešnímu a jedna lahev se dokonce dala pít.

Od začátku minulého století byly tři láhve piva v dutině ve zdi za varnami. Během loňské rekonstrukce Záhlinického pivovaru je našel jeden ze zedníků.

„Přišel oznámit, co s tím má dělat, jestli vyhodit nebo rozbít. Myšlenky šly rychle, protože jsem tušil, že to bude asi vzácná věc,“ vzpomíná spolumajitel pivovaru Záhlinice Aleš Přinosil.

Jeho domněnku brzy potvrdili i odborníci z pivovarského ústavu v Praze. Ti piva ochutnali.

„Jedno pivo bylo úplně zkažené, druhé pivo překvapivě připomínalo belgický lambic a to třetí pivo překvapivě bylo zachovalé – biologicky téměř nepoškozené,“ uvedla vedoucí senzorické analytické laboratoře Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze Jana Olšovská.

Právě třetí láhev byla pro vědce nejcennější. Analýzy ukázaly, že je to klasický český spodně kvašený ležák – velmi podobný dnešním pivům. Až na to, že po sto letech úplně zmizely látky zodpovědné za hořkost. Detailní pochopení toho, co se vlastně přesně s pivem během desítek let dělo, tak může pomoci k prodloužení trvanlivosti chuti dnešních piv.

Vzácné láhve by teď mohly skončit v muzeu Františka Skopalíka, který v roce 1895 Záhlinický pivovar založil. Právě na jeho tradici a metody tu po loňském obnovení výroby chtějí navázat.

Zahraniční vlastníci se střídají, ale pivo zůstává české, myslí si sládek Prazdroje

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Česká televizeAutor:ČT24Prazdroj

Před dvěma týdny převzala japonská skupina Asahi největšího výrobce piva v Česku, společnost Plzeňský Prazdroj. Dřívějším majitelem byla jihoafrická skupina SABMiller. Starší obchodní sládek plzeňského pivovaru Václav Berka se však domnívá, že stále lze mluvit o českém pivu. A změnu neočekává ani v budoucnu. Zároveň v pořadu Devadesátka ČT24 řekl, že zákaz kouření přiláká do restaurací další hosty.

„Určitě můžeme mluvit o českém pivu, protože používáme české suroviny, používáme už 175 let stejný postup, jsou tam sládkové, kteří jsou Češi. A ty suroviny mají genetický základ v těch, které se tady používají už roky a roky,“ řekl Berka.

Jako další důkaz doplnil, že Český svaz pivovarů a sladoven si spolu s některými pivovary nechal registrovat ochrannou známku České pivo, kde je definováno, jak má české pivo vypadat.

Sládek rovněž zmínil, že Prazdroj vyváží do více než 50 zemí světa a snahou je vyvážet i českou pivní kulturu. „Jsou země, kde je zvyklost čepovat pivo bez pěny, je tam jiná teplota při servírování. Je snaha tam posílat i výčepní, kteří dokážou pivo naservírovat a ošetřit tak, jak to chceme tady v Čechách.“ Tento vývoz pak přináší zpět věhlas České republice i českému pivovarnictví.

Do zahraničí míří také čeští sládci.

Jedním z českých pivních ostrůvků v zahraničí je rovněž restaurace a mikropivovar Krajánek v Šanghaji. „Sami vaříme tři druhy piva, pšeničné, ležák a černé. A pak ještě dovážíme lahvové pivo z ČR,“ řekl její manažer Liou Č´. Restaurace cílí na střední a vyšší vrstvu. Obecně by tomuto projektu mohlo nahrávat i to, že bohatí Číňané se stále více zajímají o kvalitu nápojů, aby udělali dojem, a v restauracích upevňují své pracovní vztahy.

Jinak v Číně zatím české pivo moc neznají, oblibu si tu získalo německé pivo a nově pak britské.

Tuzemským pivovarům se v posledních letech daří. Platí to i pro minipivovary, kterých každoročně přibude kolem padesáti. Nyní jich je přibližně 350.

Čtyři vypitá piva z deseti pocházejí z Prazdroje. Celková spotřeba v Česku v poslední době stagnuje, ale daří se zvyšovat export. V pivovarnictví pracuje na pět tisíc lidí, průměrná mzda je 32 tisíc korun.

V pořadu se diskutovalo rovněž o chystaném zákazu kouření v hospodách. Provozní Večerní kavárny Souterrain Tomáš Tkáč se toho nebojí. Spíše to považuje za příležitost k tomu, aby přišli další lidé. Také sládek Berka v pořadu řekl na základě příkladů ze světa, že „to naopak přiláká další hosty“. Určité komplikace by mohly nastat v hospůdkách „ v malých vesničkách,“ kde je kouření zakořeněno. Na druhé straně pak společné kouření před hospůdkou může podle něj „nastavit lepší komunikaci“ mezi různými věkovými skupinami.

Berka na dotaz diváka v pořadu Devadesátka ČT24 uvedl, že nelze očekávat pokles cen piva. Za nejhorší chybu hospodských a výčepních pak považuje to, že čepují pivo do špatně umytých sklenic.

Domnívá se rovněž, že pokud by se musela dát na pivní lahve podobná varování (ve smyslu, že alkohol je nebezpečný), jako je tomu u krabiček s cigaretami, tak by to nemělo žádný dopad na prodej.

Český konzument pak podle sládka začíná dávat přednost kvalitě, roste tak spotřeba ležáků na úkor výčepních piv. Trendem pak je, že se stále více piva vypije doma, mimo hospody a restaurace. Tomu se Prazdroj brání například pořádáním speciálních krátkodobých akcí v restauracích, jimiž chce zákazníky přilákat zpět.

V pořadu také zaznělo, že třetina českých mužů je hrdá na české světové prvenství v pití piva (v přepočtu na osobu), zatímco čtvrtina žen se spíše stydí. „Není za co se stydět, je to úctyhodné číslo. Navíc je důležité, aby konzumace byla zodpovědná. Aby to nebylo vypít 15 nebo 20 piv, ale zodpovědná konzumace, která může prospět i zdraví člověka,“ řekl Berka.

Po sedmi letech je na světě kutnohorské pivo

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:České nápojeMěšťan. Kutná Hora

Sedm let čekali milovníci kutnohorského piva, až budou moct ochutnat pivo uvařené přímo v Lorci. Čekání je nyní u konce, pivo z pivovaru, jehož několik staletí dlouhá tradice byla přerušena v roce 2010 a na jehož podporu se konala dokonce demonstrace, je nyní k dostání v čepované i lahvové verzi.

Do restaurací a prodejen nejen v Kutné Hoře se tak dostane světlé pivo tří stupňovitostí – Bronzová 10, Stříbrná 11 a Zlatá 12. Vše jsou to spodně kvašená piva, vařená tradičním způsobem na dva rmuty. Pivo Kutná Hora kvasí na původních, otevřených spilkách a zraje v ležáckém sklepě při konstantní teplotě 1 °C. Jak říká sládek Jakub Hájek: „Používáme pouze české suroviny a držíme se osvědčeného způsobu vaření. Každé pivo je vařené na danou stupňovitost. S recepturami, zvláště u Stříbrné 11, nám pomáhala paní Božena Jiránková, která dělala v kutnohorském pivovaru dlouho sama sládkovou, a tak místní pivní kulturu velmi dobře zná.“

Křtila baronka, emeritní sládková a starosta

Právě Růžena Jiránková, nyní emeritní sládková pivovaru, byla kmotrou nového piva. Při slavnostním odeslání do světa ji ve středu 12. dubna doplnili další kmotři - starosta města Kutná Hora Martin Starý a Kateřina Daczická. Posledně jmenovaná je nejen svým jménem, ale také rodově spřízněna s Mikulášem Daczickým z Heslova, který o pivovar v Lorci v jeho počátcích pečoval. Ostatně pivo zde vařené dlouho neslo jeho jméno.

Baronka Daczická vyslala pivo Kutná Hora do světa latinským citátem „Ad sanitatem, Ad fundum“, tedy „Na zdraví a do dna“. Sládková Růžena Jiránková zase vzpomněla dlouhou historii loreckého pivovaru a jeho nedobrovolnou pauzu, která nyní, jak ona sama doufá, končí a je navíc ozdobena také výborným pivem. Starosta Kutné Hory Martin Starý ve svém přání pivu Kutná Hora zavzpomínal na své mládí, které bylo s pivovarem díky přátelství s rodinou sklepmistra pana Kořínka velmi provázané.

Křtem piva symbolicky skončila skoro dva roky dlouhá rekonstrukce, která zcela opuštěný a provozu neschopný objekt vrátila na pivní mapu České republiky. Nyní se pivo z Měšťanského pivovaru Kutná Hora čepuje v přibližně 18 restauracích přímo ve městě a hlásí se další zájemci také z okolních měst a vesnic. Lahvová verze je v prodeji ve vybraných obchodech ENAPO, PRAMEN a u dalších prodejců, zejména na území okresu Kutná Hora a jeho okolí.

Znovuzrození pivovaru oslaví fanoušci na Slavnostech piva už v květnu

Protože pivovar bez lidí je velmi smutné místo, v sobotu 20. května budou mít všichni fanoušci kutnohorského piva možnost společně oslavit jeho nový začátek. V pivovaru se budou konat pivní slavnosti doplněné o koncerty slovenských skupin Horkýže Slíže a The Paranoid, brněnských We On The Moon, nebo Circus Brothers hrajících disco-balkán. Kutnou Horu bude hudebně reprezentovat písničkář Pekař a skupina Vesper. Kromě místního piva bude možné ochutnat také speciály z jiných pivovarů.

Benešovský pivovar Ferdinand slaví 120 let

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:První zprávyFerdinand

Historie pivovaru Ferdinand v Benešově, tak jak ho známe dnes, se začala psát před 120 lety. Tehdy koupil krachující pivovarský areál na okraji města František Ferdinand d´Este a vystavěl tu zcela nový.

Jméno po arcivévodovi má pivovar až od roku 1992, kdy se dostal do soukromých rukou. Významné výročí 120 let si připomene pivovar především na tradičních akcích, ale chystají se i speciální.

Oslavy 120 let připravuje pivovar na pátek 19. května a sobotu 20. května 2017. V pátek se otevřou brány areálu a i ty, které jsou běžně nepřístupné. Den otevřených dveří nabídne prohlídku pivovaru trochu jiným způsobem a návštěvníci budou jistě mile překvapeni. Akce začne v 15 hodin. Na čepu budou všechna piva, i nefiltrovaná, a limonády. K poslechu zahraje Český Šraml až do 20. hodiny.

Sobotní den bude patřit veteránům. Milovníci starých vozů tu uspořádají třetí ročník akce s názvem Veteráni s Ferdinandem. Akce začne mezi 8. a 10. hodinou, kdy se sem začnou sjíždět automobily. Ve 12 hodin se vydají na spanilou jízdu. Zpět se vrátí kolem 15. hodiny, kdy všechny přítomné přivítá František Ferdinand d´Este. A to není vše. Návštěvníci budou moci shlédnout ve výjimečných kulisách pivovaru divadelní hru Audience v podání pražského Divadla D21, a to už od 13 hodin. Na akci nebude chybět ani živá hudba. Od 16.30 hodin začne koncert bigbeatové kapely Rozjetý veverky.

Novinkou, která se připravuje ke 120. výročí, bude patřit 10. června pochod na Konopiště, které je s Františkem Ferdinandem neodmyslitelně spjaté. Start i cíl bude v pivovaru, kde se mohou pochodníci samozřejmě občerstvit. Akce je vhodná pro rodiče s dětmi. Po cestě čekají účastníky zajímavé úkoly.

Mezi tradice na nádvoří v pivovaru už patří festival pro příznivce tvrdší muziky. Čtvrtý Punk Rock for Ferdinand zaplní nádvoří 8. července. Klasické pivovarské slavnosti se letos pod hlavičkou 120 let budou konat 9. září. Kromě toho se v průběhu léta chystá i několik výstav o pivovaru. „Například spolupracujeme i s lidmi z klubu sběratelů pivních suvenýrů,“ doplnil Václav Vyvadil z obchodního oddělení pivovaru.

Benešovský pivovar Ferdinand se vydal na cesty po republice

Pivovar vydává také unikátní brožuru o své historii, kterou napsal historik Michal Horáček. Připomíná pivovarnictví v Benešově už před koupí areálu arcivévodou a další historické momenty až po současnost. Poslední brožura byla vydaná před dvaceti lety. Michal Horáček ve své knížce popisuje především důležité okamžiky ve fungování pivovaru a dospěl i k několika novým, dosud nepublikovaným zjištěním. K dostání bude na všech akcích. Zájemci se mohou těšit i na nové turistické vizitky.

Benešovský Pivovar Ferdinand se chystá na oslavy

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Benešovský deníkAutor:Zdeněk KellnerFerdinand

Na oslavu historie staré celých 120 let se už teď chystají v Pivovaru Ferdinand.

Do podoby, jak známe pivovar dnes, se zařízení dostalo právě před tak dlouhou dobou. Tehdy koupil krachující pivovarský areál v Konopišti František Ferdinand d´Este. Jenže aroma vaření piva mu pod okny nově zakoupené rezidence příliš nevonělo, proto objekty v Konopišti, včetně pivovaru vykoupil a přestěhoval. Do zcela nových objektů, které stojí u Táborské ulici dodnes.

Jméno po arcivévodovi ale pivovar dostal až mnohem, mnohem později. V roce 1992, kdy se dostal do soukromých rukou. Významné výročí 120 let si připomene pivovar především na tradičních akcích, ale organizátoři chystají i něco speciálního.

Hlavní číst oslav se sice uskuteční až ve druhé polovině máje, ale to bude jen část běžných oslav. K tomu speciálnímu bude patřit pochod na Konopiště, které je s Františkem Ferdinandem neodmyslitelně spjaté. Start i cíl červnové akce bude v pivovaru, kde se mohou pochodníci samozřejmě občerstvit. Akce se budou moci zúčastnit jak rodiče tak dětmi, které potkají zajímavé úkoly.

Oslavy 120 let, mezi nimiž nebude chybět ani hudební rocková přehlídka, se potáhnou celým letoškem. Benešovský deník o nich bude včas informovat.

Czech Beverage Industry Company navýšila ztrátu na téměř 14 milionů

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Průmyslová automatizaceAutor:ČTKVyškov

Společnost Czech Beverage Industry Company, která provozuje vyškovský pivovar, za účetní rok končící loni koncem října prohloubila ztrátu na téměř 14 milionů korun. Firma je ve ztrátě od svého založení v roce 2010, vyplývá z informací uložených ve Sbírce listin.

Od roku 2012 se ztráta firmy, jejímž majitelem je podnikatel Jiří Kopenec, drží nad hranicí 10 milionu korun ročně. Loni byla vůbec nejvyšší a vyšplhala se až na minus 13,8 milionu korun. Tržby z prodeje výrobků a služeb společnost mírně navýšila na 12,4 milionu korun.

Czech Beverage Industry Company provozuje vyškovský pivovar, který má pronajatý od státu. Podle Vyškovského deníku pivovar aktuálně propouští. Ředitel pivovaru Roman Kotolan zatím konec vyškovského piva vyloučil. "Dochází k určitým provozním změnám, které jsou vedené snahou minimalizovat náklady na provoz pivovaru. A to s ohledem na nenaplnění obchodních plánů, které si investor a vedení pivovaru vytyčilo," řekl Vyškovskému deníku Kotolan.

Vyškovský pivovar je výrobně nejmenším jihomoravských průmyslovým pivovarem. Loni plánoval zvýšení prodeje o pětinu na více než 13.000 hektolitrů. Předloni firma prodala necelých 11.000 hektolitrů, což bylo historické minimum. Czech Beverage Industry Company má vyškovský pivovar pronajatý od státu na deset let. Dříve pivovar vlastnilo olomoucké arcibiskupství, to ale loni boj o restituci tohoto majetku vzdalo.

Pivovar Zubr představil nejsilnější pivo v historii

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Týden.czAutor:ČTKZubr

Přerovský Pivovar Zubr uvařil nejsilnější pivo ve své novodobé historii. Tímto pěnivým speciálem oslaví 145. výročí položení základního kamene pivovaru. Originální tmavé pivo má 14,5 procenta, řekl ředitel Pivovaru Zubr Tomáš Pluháček.

"Je to nejsilnější speciál za posledních 25 let. Uvařili jsme ho tisíc hektolitrů," uvedl Pluháček. Podle sládkové přerovského pivovaru Nataši Rouskové je narozeninový speciál charakteristický svojí hnědočernou barvou a sametově hustou pěnou. "Nechybí ani dobrý říz a výrazná hořkost, které jsou typické pro naše piva," podotkla Rousková.

Nejsilnější speciál z produkce Pivovaru Zubr kvasil v otevřených kádích a 60 dní vyzrával při nízké teplotě v ležáckém sklepě, což mu podle Rouskové dodalo silnou chuť. Vyroben byl z bavorského, karamelového, barevného a světlého sladu, které byly připraveny z ječmene tradičními sladařskými postupy.

"Jeho výraznou hořkost mu do vínku daly čtyři druhy českých chmelů, kterým dominuje žatecký poloraný červeňák z tršických chmelnic," uvela Rousková. Speciál už čepují vybrané restaurace v Přerově a okolí. K dostání bude také na oslavách založení pivovaru v pátek 21. dubna, kdy budou v areálu Pivovaru Zubr koncerty několika hudebních skupin.

Přerovský Pivovar Zubr v roce 2016 navzdory chladnějšímu létu udržel produkci piva na předloňské úrovni 255 tisíc hektolitrů, která byla nejvyšší za posledních několik let. Vzrostl mu export, naopak prodej sudového piva v tuzemsku mírně klesl.

Pivovar Zubr patří do skupiny středomoravských pivovarů Zubr, Holba a Litovel. Jejich celkový roční výstav je do jednoho milionu hektolitrů piva. Pivovary prodávají svá piva především na Moravě a ve východních Čechách.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.22.11.2017 11:575.765/5.765