Novinky a zajímavosti ze světa piva

Svátek svatého Václava, patrona piva a pivovarnictví, je pro všechny sládky každoroční výzvou. Vymyslet a vyladit nejlepší pivní speciál k jeho oslavě, je ambicí každého z nich a předhánějí se, čí pivní speciál by kníže Václav ocenil. Mistr sládek Luděk Reichl z hanušovického pivovaru HOLBA tuto výzvu přijímá každoročně a letos připravil na počest svátku patrona českého piva světlý ležák za studena chmelený s vyváženou chutí a výborným řízem
Tradiční pivo je klasika, ale fajnšmekři HOLBY jistě tuší, že po loňském úspěchu bude i letošní svatováclavský speciál degustačním zážitkem, který se navíc již příští rok nebude opakovat. Letošní světlý ležák od HOLBY za studena chmelený provází plná, dokonale vyvážená chuť, která ve spojení s výborným řízem přináší skutečně jedinečný degustační zážitek.

„Pivovarské řemeslo je tady s námi po staletí a já jsem hrdý, že v něm můžu pokračovat a rozvíjet jej. Pro letošní svatováclavské slavnosti jsem zvolil pivní speciál, ve kterém se výrazně promítá do chutě i vůně chmel. Světlý ležák za studena chmelený vychází z naší tradiční receptury, ale speciál je speciál a letos jsem si vyhrál s chmelovou chutí, barvou a bohatostí pěny,“ říká sládek Luděk Reichl.

Svatováclavský ležák za studena chmelený – a na první pohled vás zaujme svojí typickou jantarovou barvou v kontrastu s hustou bílou pěnou na povrchu. Zchladíte se jím na čepu v restauracích a hospodách nejen v olomouckém regionu, kde se tento jedinečný speciál zrodil.

Křest svatováclavského světlého ležáku za studena chmeleného proběhl 3. září na Pivovarských slavnostech Holba přímo v areálu hanušovického pivovaru. Slavnostní kulisy zajistily vrcholky Jeseníků a jejich lesy plné života. Právě Jeseníky, drsné i přátelské, jsou domovem všech piv Holba. Jen díky nim mají svoji osobitou ryzí chuť.

Málokterý člověk v České republice se tak dlouho a tak intenzívně věnuje odborně pivu jako Martin Hložek, jenž pracuje v pivovaru Plzeňský Prazdroj jako obchodní sládek značky Gambrinus. V rozhovoru pro Reflex vysvětluje, jak dosáhnout toho, aby bylo pivo co nejlepší.

Jak dlouho se pivu věnujete a co přesně děláte?
Pivu se věnuji celý pracovní život a pivo z Plzně je moje skutečně srdeční záležitost. Od roku 1987 jsem v plzeňském pivovaru, kde jsem prošel mnoha místy. Začínal jsem úplně od píky, staral jsem se kdysi také o to, jak pivo kvasí a leží, byl jsem technologem, vedoucím výrobních oddělení největších pivních značek v našem portfoliu, byl jsem také manažerem kvality pro pivovar Velkopopovický Kozel. Dnes jsem obchodním sládkem značky Gambrinus.

Otázka je to možná nepatřičná, ale předpokládám, že pivo máte rád i jako nápoj a pijete ho prakticky každý den. Jinak by to ve vaší práci asi nešlo. Je to tak?
Miluji pivo, rád si ho dám a rád ochutnávám. Je to součást mé práce. Jsem členem degustačního panelu, kde pivní vzorky zkoušíme, testujeme, hodnotíme. Senzoricky je pivo nesmírně bohatý nápoj, řekl bych, že má tisíc chutí a vůní. Laboratorně dokážeme v pivu změřit všechno možné, ale chuť a vůni musí vyzkoušet člověk.

To, co dostaneme v hospodě, je kombinace technologie a lidských znalostí a zkušeností?
Přesně tak. Bez toho nejde vůbec vyrobit dobré pivo. Neochutnáváme ale jen samotné pivo, rovněž zkoušíme všechny suroviny, které se používají – vodu, chmel i slad. Každé pivo má svůj konkrétní profil. Každé ráno se proto v pivovaru setkáváme v degustační místnosti, kolem deseti lidí, a ochutnává se.

To jsem se minul povoláním, když ochutnáváte každý den…
Ani já tam nejsem každý den. Ale ten proces se odehrává každý den. Musí. Nesmíme z pivovaru pustit nic ven, co nebude mít nejvyšší kvalitu. Degustace má svoje pravidla a rozhodně to není o „popíjení“, jak si někdo myslí.

Piju pivo skutečně dlouho a dnes je mi 62 let. Mám pocit, že kvalita piva se obecně u nás velmi zlepšila. Jak to vidí odborník?
Pivo z pivovaru vychází ve špičkové kvalitě, na to máme spoustu kontrolních kroků a mechanismů. K dokonalému spotřebitelskému zážitku s pivem ale chybí ještě jeden krok, který se odehrává až v hospodě či restauraci. A bohužel se tam toho dá dost i zkazit. Proto se ve své profesi věnuji právě této oblasti a je to docela věda.

Jak dosáhnout nejvyšší kvality? Lidé si kdysi například mysleli, že výčepák je chce ošidit, když půllitr myje a je tam trocha vody. Jenže to není pravda, že?
Pivo se musí čepovat do mokré a studené sklenice, aby mělo smetanovou krémovou pěnu. Sklenice musí být umytá, jinak mohou být na její stěně částečky prachu a to způsobí bublinky, což je důkaz, že sklo není čisté. To platí pro všechna piva, nejenom ta z našeho plzeňského pivovaru. Když se tvoří na pěně velké bubliny a pěna se rychleji rozpadá, může být sklenice mastná. Mastnota se tam může dostat, když jíte a pak se napijete. Proto vždy a všude sklenice před každým načepováním musíme pořádně umýt. Když je sklenice perfektně umytá a napijete se, na skle ulpívá pěna, říkáme tomu kroužkování. To je důkaz perfektně ošetřeného a načepovaného piva.

Je hezké to takto slyšet, ale poslechnou vás lidé, kteří pivo čepují a prodávají?
Restaurace, hospody či bary v Česku v tomto směru udělaly kus velké práce. Proto máte i vy pocit, že se kvalita zlepšuje. Také pivovary přistupují ke všemu velmi zodpovědně, všechno se pečlivě zkoumá a analyzuje.

A co má být vlastně výsledkem toho zlepšování? Protože pivaři hledají stále stejnou chuť.
Ale musí dostat vždy tu nejlepší chuť. Chutnat to má stejně, dostat se k tomu, to už vyžaduje dodržovat některé postupy, o kterých hovoříme. Můžete vyrobit pivo, jak dobře chcete, ale pak i hostinští rozhodují o tom, jak vám chutná. Oni ho nevylepší, to nejde, ale jak se říká, mohou ho mít „jak z pivovaru“.

Podívejme se i na technologii výroby piva, aby bylo co nejlepší.
Dám příklad, který dokážu popsat nejlépe, a to je Gambrinus. Má chráněné zeměpisné označení České pivo, je to nápoj celosladový, nenajdete v něm například žádná umělá barviva, nic, co tam nepatří. Vařené je pouze ze surovin vypěstovaných na území Moravy a Čech – ječmen či chmel. My používáme žatecký chmel, který má hodně aromatických komponentů, ten je nenapodobitelný. Používáme při výrobě kombinaci osvědčených metod našich dědů a pradědů a nejmodernějších technologií.

V čem mohou po výrobě vzniknout na cestě k zákazníkovi další chyby?
Hospoda není vůbec jednoduchý organismus. Před tím, než jde pivo z cisterny do tanku v restauraci, musí být všechno vysanitované, čisté, je potřeba se o to neustále starat. Večer by měl výčepní rozebrat kohouty, všechno vyčistit, propláchnout, ráno to znovu vymýt. Když přijdete do hospody, tak to vypadá vše jednoduše a jako velká zábava, je za tím ale hodně práce, disciplíny a zodpovědného přístupu.

Popište konkrétně ještě další možné chyby.
Nejdříve zopakuji – sklenice musí být čistá, mokrá a dobře vychlazená. Když vám přinesou třeba Gambrinus, pivo by mělo mít šest až osm stupňů. Oxid uhličitý se podílí na řízu a stabilitě pěny, má osvěžující efekt. Proto je velmi důležitý styl čepování. Pivo, jež má v pěně bubliny, může být i čepováno moc z výšky a je pak bez řízu a zvětralé. Pěna má být ale smetanová. A ideální je, když je pivo čepováno na jeden zátah.

No ale piva jsou různá. Proč by měl někdo mít stejný styl čepování jako vy s tou pro nás krásnou hladinkou?
Protože pěna pivo chrání, aby hned neoxidovalo. Udrží říz, vůni i celkovou kvalitu. Ve světě se uvaří za rok kolem dvou miliard hektolitrů piva, jsou velmi různá a různě se čepují. Známe třeba pivo bez pěny v Anglii. Ale dvě třetiny piv ve světě jsou piva plzeňského typu. A my máme ověřeno, že námi doporučený styl čepování je pro pivo nejlepší. Tyto standardy už přebírají i naši konkurenti. Což může být důkaz, že je to správná cesta.

Klasická otázka pivaře: Jak rychle máme pivo vypít, aby mělo tu nejlepší kvalitu?
Samozřejmě první napití ihned po načepování vám dá všechny skvělé chutě a vůně. Postupně se chuť trochu mění. Takže čekat příliš dlouho nedoporučuji, na druhou stranu pití piva rozhodně není sprint. Navíc, jak říkám, vždy s mírou!

A jak má vypadat dobrý půllitr? Hraje to nějakou roli?
Obrovskou. Hlavně se do něj musí dát dobře čepovat pivo, měl by být stabilní, aby se jednoduše nepřevrhl. Rozhoduje i design, jak dobře se drží v ruce. V tenčí vyšší sklenici se pivo rychleji ohřeje, ale někomu se líbí více.

Rád piju šnyty, tedy objemem malé pivo s velkou pěnou v půllitru. Pil tak pivo i slavný spisovatel Bohumil Hrabal. V čem je šnyt zajímavý?
Že můžete do toho půllitru strčit nos a cítíte všechna aromata. Takže dobře děláte.

Máte nějaké programy na hodnocení a ocenění těch hospod, které to skutečně dělají dobře?
Ano, máme program Hvězda sládků. Je to velká zkouška pro hospodu, protože se nekontroluje jen samotné čepování, ale i technické zázemí, čistota, kontroluje se dokumentace. A dvakrát za rok přijde tajný host, což je výčepní z jiné hospody či majitel jiné restaurace. Pořídí o tom záznam. Hvězda sládků má velkou reputační hodnotu a ti, co testují, to dělají velmi zodpovědně. Hospody si nesmírně zakládají na tom, aby hvězdu obhájily, protože platí jen jeden rok.

Když jsme mluvili o čepování piva, vidím za pípou i stále více žen. Jak se jim daří?
V Česku máme skvělé výčepní-ženy. Skutečně to dělají dobře, není to již jen výsada mužů. A musím říct, že pozoruhodné je, jak si dámy dokážou u výčepu zjednat respekt.

Slyšel jsem, že máte také speciální školení jenom pro výčepní.
Máme, od samotných začátečníků až po ty, kteří nakonec mohou získat titul Pilsner Urquell Master Bartender. To už jsou mistři čepování, ale musí mít i velké teoretické znalosti. Každý rok se soutěže zúčastní 300 až 400 lidí. Když titul získají, mají v oboru velký kredit a pomáhá jim to s uplatněním na trhu. Taky školíme lidi ze zahraničí. A připomínám, že dobrý výčepní by měl umět lidi i pobavit.

Za jak dlouho se stane člověk fakt skvělým výčepním?
U každého je to jinak – někdy to trvá rok, jindy dva, ale může to být i pět let.

Viděl jsem, že jste hodně rozjeli na Instagramu profil Sládci v akci. Jaké jsou reakce?
Odezva je báječná. Jsou tam i výuková videa, je to jak pro odborníky, tak pro zájemce o pivo či samotné pivaře. Profil je unikátní, protože ho tvoříme spolu s kolegy sládky, ukazujeme střípky z naší každodenní práce. Začali jsme za covidu, kdy byly kontakty lidí omezené, navíc sociální sítě jsou nesmírně důležité i pro pivo. Propagujeme tam naše akce, je tam například i otázka párování jídla s pivem a také další věci.

Chystáte také e-learningové aktivity. O co se jedná?
Náš tým se rozroste o dalšího sládka – na rozdíl od nás ale nepotřebuje jíst, spát a je kdykoli k dispozici – Radek je virtuální, bude sloužit ke školení a dalším věcem, které vedou k rozvoji provozovatelů a personálu provozoven, jednoduše k tomu, aby spotřebitel dostal vynikající pivo. Natočili jsme k tomu balíček zajímavých videí a celý projekt bude spuštěný letos na podzim. Tak se nechte překvapit.

Na závěr: Je české pivo skutečně nejlepší na světě, jak se někdy říká?
Na světě existuje mnoho velmi dobrých piv, řekl bych, že čím dál víc. Ale české pivo je pořád výjimečné a podle mě je skutečně nejlepší. To není vychloubání, stačí ochutnat a rozdíl poznáte.

Plzeňský Prazdroj navazuje na svou pravidelnou spolupráci s minipivovary a posouvá ji na další úroveň: v zářijové Volbě sládků přináší pivo Vítěz uvařené ve spolupráci s domácím pivovarníkem Martinem Březou. Vítězný speciál, svrchně kvašené pivo belgického stylu Grisette, vzešel z unikátní soutěže uspořádané Prazdrojem a Cechem domácích pivovarníků. Je to tak poprvé, co se pivo podle domovarnického receptu objevuje na čepu v tisícovce hospod po celé ČR.

Domácí pivovarníci, zkráceně domovarníci, jsou amatérští sládci, kteří vaří pivo v domácích podmínkách. Sdružují se v Cechu čítajícím na 1600 členů, který si kromě jejich podpory a vzdělávání klade za cíl učit veřejnost vychutnávat si různé pivní styly, experimentovat a porozumět pivu jako takovému. Do soutěže o nejlepší recepturu a možnost uvařit své pivo v jednom z největších pivovarů u nás zaslalo své recepty na piva nejrůznějších stylů více než 40 příznivců domácího vaření piva z Čech i Slovenska. Zatímco soukromě si domácí pivovarníci mohou uvařit maximálně 2000 litrů piva ročně, vítěz soutěže získal možnost uvařit svůj speciál na profesionální úrovni a ve velkém a současně ho nabídnout lidem v hospodách po celé republice.

„Domovarníci jsou v tom nejlepším smyslu slova nadšenci s obrovským zájmem a vášní pro pivo a jeho vaření. I když se vaření piva nevěnují na profesionální úrovni, je mezi nimi řada talentovaných amatérských sládků, kteří dokáží i ve skromných domácích podmínkách uvařit opravdu kvalitní a chuťově skvělé pivo. Byli jsme velmi příjemně překvapeni pestrostí a propracovaností receptur, které domovarníci do výzvy poslali. Jsem přesvědčen, že vítězné pivo zachutná nejen milovníkům speciálů,“ přibližuje Tomáš Drahoňovský, manažer Volby sládků.

Odborná porota složená ze sládků Plzeňského Prazdroje a předsedy Cechu vybrala nejlepší recepturu od Martina Březy z Čelákovic. Jde o pivo Grisette starobelgického stylu, které se dnes už téměř nikde nevaří. V minulosti byl tento speciál oblíbený zejména mezi těžce pracujícími horníky v belgicko-francouzském pohraničí, protože oproti klasickým silným belgickým pivům byl o něco lehčí.

„Rád experimentuji a k tomu patří i objevování zapomenutých receptur. Tento styl jsem našel při svém pátrání v archivech. Že se stanu vítězem a budu mít příležitost uvařit své pivo ve velkém pivovaru, jsem nečekal, ale byla to skvělá zkušenost. Těším se, až si s přáteli na „moje“ pivo zajdeme. A samozřejmě jsem zvědavý, co na něj řeknou,“ říká domácí pivovarník a vítěz soutěže Martin Březa. Speciál vznikl za použití plzeňského a pšeničného sladu a jeho příjemnou hořkost a chmelové aroma mu dodává Žatecký poloraný červeňák. Pivo s charakteristickou bylinkovou svěžestí se perfektně hodí ke zpříjemnění teplých dnů babího léta.

„Dlouhodobě se v Cechu snažíme nejen rozvíjet a podporovat své členy, ale také vzdělávat veřejnost a povýšit pivní degustaci na zážitek, při kterém nejde o počet vypitých piv, ale o kvalitu. Uspořádat tuto výzvu byl skvělý nápad, který přinesl nám, domácím pivovarníkům, a věřím, že i sládkům Prazdroje, nové zkušenosti. Společně jsme se shodli na tom, že dlouhodobé rozšiřování povědomí o více než stovce existujících pivních stylů a pozvednutí vnímání české pivní kultury na vyšší úroveň je naším společným cílem,“ zhodnotil výjimečnou spolupráci Roman Holoubek, předseda Cechu domácích pivovarníků.

Speciál Vítěz bude k mání v září pouze čepovaný a fanoušci speciálních piv si mohou najít nejbližší výčepní místo na stránkách www.volbasladku.cz.

Prudce rostou ceny všeho možného, především energií. Tato informace zasáhla každého. Zdražování se týká i nápoje, který mnoho Čechů považuje za tekutý chléb. Jeden z pivovarů se však rozhodl jít proti proudu a přichystal slevovou akci, která je namířená proti Andreji Babišovi.

Zdražuje se také patrně nejikoničtější pivo naší země Pilsner Urquell. V Plzni se vaří už od roku 1842, letošnímu nárůstu cen se Prazdroj jednoduše neubránil. Kromě rostoucích cen energií stouply v posledních měsících také náklady na obaly.

„Jde o zdražení v průměru o osm procent, přičemž inflace přesáhla v červnu i červenci hranici 17 procent,“ potvrdil pro ČTK mluvčí Plzeňského prazdroje Zdeněk Kovář.

„K nejvyššímu nárůstu došlo u elektřiny a plynu. Rostly i ceny pohonných hmot a materiálů pro výrobu obalů, jako je sklo a hliník. Stejně tak prudce zdražují vstupy související přímo s pohostinstvím, například výčepní technologie, sklenice a další vybavení, které pivovar hospodám bezplatně poskytuje,“ doplnil.

Ale plzeňské pivo není jediným, kterého se podobné věci týkají. Od září zdražily také další známé české pivovary, jako například Budvar či smíchovský Staropramen.

Minipivovary na vzestupu
V kurzu jsou minipivovary, které vaří pivní speciály, svrchně kvašená piva. Z pražských pivovarů můžeme zmínit třeba Siberia, Clock či Chroust.

Restauračních zařízení, jež podávají pivní speciály například od těchto pivovarů, je v hlavním městě celá řada. Stejně tak jako pivoték, které nabízejí zlatavé moky v lahvích. Lze si však přijít i pro čepovaný kousek. Například na pražských Vinohradech nabízí jedna z pivoték nejen lahvová piva, ale také čepovaná ke konzumaci na místě.

Z celé řady piv si jen těžko nevybrat. Najdete zde opravdu stovky druhů. Od klasických ležáků až po ovocné „kyseláče“, jejichž obliba mezi Čechy v posledních letech výrazně vzrostla. Ale i tady se provozovatelé museli uchýlit ke zdražování, které pro někoho nemusí být zanedbatelné.

„Bez ohledu na značku se zvýšila cena všech lahví zhruba o dvacet až třicet procent. V praxi to vypadá tak, že láhev piva, která stála předtím 100 korun, tak teď je kolem 120, je to různé. Vzrostla cena sladů, chmelů, benzín... Všechno je dražší. I cena ovoce neuvěřitelně vzrostla, takže se nějaká ovocná piva v současné době úplně přestala vyrábět,“ sdělil naší redakci prodavač pivotéky.

„Vše se zdražuje, my jsme nuceni ty ceny reflektovat,“ dodala provozovatelka.

Raven jde proti proudu
Ke zdražování se však neuchýlil pivovar Raven z Plzně. Ten byl založen roku 2015. Vyrábí mimo jiné právě piva stylu APA, IPA a jiné. Ve svém nedávném příspěvku informoval o tom, že zdražovat nebude.

Dokonce pivovar přichystal akci, která naráží na bývalého premiéra Andreje Babiše. Respektive na jeho výrok o tom, že za zdražením piva stojí vláda Petra Fialy.

„Do poznámky stačí napsat krycí jméno tohoto trestně stíhaného STBáka,“ zní podmínka k získání gratis jednoho lahvovaného piva z pivovaru Raven.

Tím je myšleno jméno Bureš, které bylo nalezeno ve slovenském archivu jako krycí jméno Andreje Babiše, jakožto agenta StB. Každopádně bývalý premiér nadále toto tvrzení odmítá. Původně bylo už v roce 2014 Okresním soudem v Bratislavě vyvráceno. Nicméně situace se v následujících letech stále měnila.

Snažili jsme se oslovit také obchodního ředitele a spolumajitele pivovaru Raven, Ladislava Vrtiše, aby nám o jejich akci něco málo pověděl. „Nemám zájem to medializovat, díky,“ odpověděl.

Celá akce se na sociálních sítích zmiňovaného pivovaru setkala s úspěchem.

Experimentální plzeňský pivovar Proud zareagoval na zájem zákazníků o piva v plechovkách a uvedl do provozu novou poloautomatickou stáčecí linku na plechovky. Aktuálně do nich plní speciály a limitované edice.

Nová plechovková linka má kapacitu až 450 litrů piva za hodinu. V Proudu na ní stáčejí piva do plechovek o objemu 500 ml. „Výhodou plechovky je její nízká váha, skladnost a rychlé vychlazení. To jsou důvody, které v posledních letech přispěly k rostoucímu zájmu spotřebitelů o tento typ obalu. Další předností hliníku jako materiálu je, že ho lze recyklovat opakovaně prakticky donekonečna a jeho kvalita je přitom vždycky stejná,“ říká ředitel pivovaru Proud Michal Škoda. V současnosti jsou plechovky Proudu tvořeny z cca 60 % recyklátem a cílem minipivovaru je tento podíl do budoucna navyšovat. Celková investice plechovkové linky, jejímž výrobcem je společnost GAI a dodavatelem firma UNIMARCO, dosáhla 2 755 200 Kč.

Pivo v plechovkách doplňuje stávající sortiment pivovaru Proud, který tvoří sudy a lahve. Nová plechovková linka je primárně určena pro stáčení limitovaných edic vyrobených pro speciální akce. „Prvními pivy, která se v Proudu stáčela do plechovek, byly speciál Ever Flowing Stream uvařený exkluzivně pro letošní ročník festivalu Obscene Extreme, limitka pro plzeňský hasičský sbor k jeho 130. výročí založení a Matylda pro ČD Nostalgie. Ve všech těchto případech je na první pohled patrná také další přidaná hodnota, a to je ta, že plechovka nabízí větší prostor pro kreativitu a design obalu,“ dodává Michal Škoda.

Limitované edice v plechovkách jsou k zakoupení v Pivotéce v Pivovarském muzeu v Plzni a počítá se i s prodejem v e-shopu pivovaru Proud.

Máte rádi pivo a chtěli byste se dozvědět víc o historii pivovarnictví? Zajímá vás, jaké dávné zákony vaření piva omezovaly, nebo jaké naopak jeho kupování nařizovaly? Článek z roku 1908 vás s historií českého piva podrobně seznámí.

Z historie českého pivovarství.
Stáří našeho pivovarství spadá do 11. století, kdy v zakládacích listinách církevního zboží mluví se o sládcích a jména jejich se uvádějí. Ve 13. a 14. století jsou již časté zmínky o hvozdech, sklepích, sladovnách a pivovarech.

Pivovarství rozvíjelo se hojně se zakládáním měst, kdy čeští králové udělovali měšťanům výsady monopolu pivovarského. Na venkově měl podobný monopol velkostatek a stal se týž pramenem ústrků porobeného lidu selského, jemuž poroučeno pivo z panských pivovarů i proti své vůli kupovati a na nějž uvaleno i právo pokutné za překročení panských nařízení.

Ve městech podobnou výsadou bylo t. zv. hájemství čili právo první míle. Nikdo jiný, kromě výsadníka, nesměl v obvodu 1 míle sladovati a pivo vařiti. Výsady té kromě měst pražských požívala města: Beroun, Budějovice, Čáslav, Čes. Brod, Domažlice, Kadaň, Kolín, Kouřím, Klatovy, Litoměřice, Louny, Mělník, Most, Mýto, Nymburk, Písek, Slané, Stříbro, Tábor, Ústí, Vodňany.

Velkostatek záhy podlamoval tyto výsady král. měst, z čehož mezi stranou městskou a panskou povstal tuhý spor, trvající od r. 1479 až do r. 1517, kdy ve smlouvě svatováclavské ujednáno, aby páni ani rychtáři nebránili lidu venkovskému pivo z měst odebírati a obilí do měst vozili.

Však i právo míle ve větších městech bylo stále porušováno i přes to, že živnostníci trestáni ztrátou, mistrovství, měšťané zbavením měšťanství a stavovští pánové pokutou 1000 říšských dolarů a kromě toho zabavením piva.

Monopol dlouho nepotrval. Již roku 1385 povoluje Václav IV. dovoz svídnického a žitavského piva do Prahy. Později Rakovníku, nejlepším pivem proslulému, dovoleno čepovali mimo obvod města. Josef I. obnovil r. 1705 zákaz dovážení piva z venkova do měst, ale již r. 1708 činí ústupky. Ironií práva hájemského na příklad bylo, že panstvo, zdržující se většinou ve městech, nesmělo píti své vlastní pivo z venkovských pivovarů.

Dvor. dekrety z r. 1788 konečně prohlášena svoboda odbytu piva.
Pominutím výsady klesl počet pražských domů pravovárečných a sladoven ze 164 na 88. Pivovarství bylo nejkonservativnějším řemeslem. Pravováreční měšťané konali várky ve společných pivovarech v ustanoveném pořadí, což po staletí zachováváno. Společně také sladováno.

Prastarý řád pivovarský udržován v některých městech až do roku 1884. K pokroku v pivovarství přispělo zrušení práva propinačního roku 1869, dále rozvoj technických věd. Někdejší privilegované řemeslo stalo se důležitým průmyslem hospodářským. Piva vařena dříve pšeničná a ječná. Pšeničné bylo za Lucemburků proslulým a v Bavorsku prodáváno v ceně dvojnásobné.

Čepováno u nás až do roku 1746. V 15. a 16. stol. proslula bílá piva: brodské, domažlické, hradecké a stříbrské a červená piva: berounské, chomutovské, rakovnické, rokycanské, slánské a žatecké. Roku 1842 zastínilo arci všechny druhy našich piv plzeňské. Roku 1841 bylo v Čechách 1052 pivovarů.

V sobotu 3. září se v areálu hanušovického pivovaru tančilo, zpívalo i soutěžilo v nápaditých pivních disciplínách. Konaly se již 18. Pivovarské slavnosti HOLBA. Veškeré veselí samozřejmě provázely orosené půllitry plné oblíbeného Šeráku, Keprníku i novinky Holby Nealko. Odměnou pro všechny zúčastněné byla exkluzivní ochutnávka Svatováclavského ležáku za studena chmeleného 12%.

Přestože počasí během sobotního odpoledne v podhůří úchvatných Jeseníků vypadalo všelijak, do hanušovického pivovaru si našlo cestu přibližně 4 500 milovníků kvalitního piva, příjemné muziky a dobré zábavy. Lákadlem byly mj. kapely No Name nebo Jelen a také zpěvačka Lenny. Pomyslnou třešničkou na dortu bylo slavnostní naražení sudu Svatováclavského ležáku za studena chmeleného 12%, který je oficiálně v prodeji až po pivovarských slavnostech.

„Letos byla velká žízeň, což dokazuje rekordní výtoč 150 hl, tedy 30 000 půllitrů piva. Návštěvníci měli z čeho vybírat, protože na čepu byl veškerý náš sortiment a Holba Šerák a Keprník dokonce přímo z tanku. Navázali jsme na minulý ročník a slavnostně narazili s naším sládkem Luďkem Reichlem Svatováclavský ležák za studena chmelený,“ prozrazuje Ing. Ondřej Hnila, brand manažer Holby. „Pivovarské slavnosti jsme také využili k tomu, abychom oficiálně poděkovali předsedovi správní rady PhDr. Zdeňku Konečnému, který zasvětil pivovaru Holba neuvěřitelných 50 let svého života.“

Zaměstnanci pivovaru Holba nejenže umí skvěle zorganizovat zábavnou akci, ale také si jsou vědomi zodpovědnosti vůči přírodě, z jejichž darů vaří Ryzí pivo z hor. Proto každý rok vysazují stovky stromků v rámci projektu Holba Jeseníkům a také nově rozesílají produkty z e-shopu v ekologických baleních.

Sládek Poupě by mohl být pyšný. Na jím založenou tradici už v pátek slavnostně naváže Pivovar Poupě, který milovníkům pěnivého moku představí první várku piv uvařených pod jeho jménem. Z pípy budou proudit hned čtyři pivní speciály, inspirované recepty z různých koutů světa – ve sklepě Pivovarského domu Poupě jich na zájemce čeká přes 5000 litrů. Podnik tak navazuje na tradici městského pivovaru v Brně, vekterém na začátku 19. stolet vařil právě proslulý sládek Frantšek Ondřej Poupě. První soudek s pivem pak slavnostně pokřt persona brněnského pivovarnictví Petr Hauskrecht v pátek 9.9. v 16 hodin přímo v Pivovarském domě Poupě.

„Po mnoha letech v oboru se od klasických českých ležáků propíjíme k pivním zajímavostem, které jsou typické pro různé kouty světa. Zároveň nás baví využívání nových odrůd chmele s originálním a zvláštním aroma, který se pro tyto typy piv dokonale hodí,“ popisuje flozofi pivovaru Poupě Ladislav Němeček, jeho sládek. Toho „vychoval“ Dalešický pivovar, kde před dvanácti lety začal vařit.

Jako první světlo světa spatřilo u Poupěte pivo typu West Coast IPA, které v pivovaru nazvali Poupětův Prvňák. Následovalo pivo typu Witbier, pojmenované Poupětův Belgičan a typ Session IPA, nazvaný Poupětův kámoš. Čtveřici piv doplní typ Fruit Ale, pokřtěný na Žíznivý Poupě. Všechny tyto druhy budou pro zájemce od pátku na čepu. „Do konce roku ještě plánujeme mnoho dalších piv, například typu Imperial stout, silná NEIPA, slabší sour beer nebo německý typ Kellerbier. Těch druhů bude opravdu hodně. Na chladnější období plánujeme určitě i silnější piva, která se na letní měsíce příliš nehodí,“ představuje plány Marek Tichý, majitel Pivovarského domu Poupě. Díky moderní technologii v pivovaru mohou uvařit téměř jakékoliv pivo, množství tanků ve sklepě pak umožňuje mít navařeno až 14 různých druhů najednou.

Pivovarský dům Poupě před 8 lety Marek Tichý se svými společníky koupil v dražbě. Budovu tehdy známou jako Dům stavbařů zrekonstruovali a před rokem v něm pak otevřeli restauraci. „Současně jsme plánovali spustt i pivovar, bohužel doba covidová tomu nepřála. Kvůli potžím s dodáním zařízení a dalším problémům jsme jej tak mohli spustt až nyní,“ vysvětluje Tichý, který je povoláním architekt. Obnova zaniklých pivovarů se stává jeho specialitou – před více než 20 lety totiž podobně s kolegy koupili a oživili Dalešický pivovar, tak dobře známý z flmu Postřižiny. Myšlenka majitelů ale není do budoucna nekonečně rozšiřovat výrobu a vařit víc a víc. „Záměrně chceme udržet množství omezené a soustředit sevýhradně na úplné pivní šperky, které budou vzácné jak kvalitou, tak množstvím,“ vysvětluje Marek Tichý.

Sládek František Ondřej Poupě (1753 – 1805) byl proslulý svým věděckým přístupem k vařenípiva, do výroby piva zavedl například používání teploměru nebo pivní váhy, předchůdce alkoholmetru. O vaření piva také vydal několik spisů a v Brně měl také první pivovarskou školu na světě.

Koncem května obletěla český pivní svět zpráva, že známý podnik Pivovarský dům v Ječné ulici po téměř 25 letech končí. Za dobu své existence si restaurace vybudovala dobrou pověst, ať už díky tradiční české kuchyni, tak i tím, že se v místním pivovaru vyučilo mnoho českých i zahraničních sládků a uvařilo se nesčetně zajímavých a inovativních piv.

Pivovarský dům však naštěstí neskončil definitivně. Začátkem července restauraci převzala skupina Benedict group, která již v roce 2021 zachránila končící Pivovarský klub v Karlíně. Také pivovar, jenž je součástí prostoru restaurace, bude dále fungovat. Jeho provoz zajistí Břevnovský klášterní pivovar sv. Vojtěcha.

„Prostory restaurace prošly výraznou obměnou. Zrekonstruována byla celá přední část, bar a skleněné výlohy do Ječné ulice. Investovali jsme i do kuchyně a pivního hospodářství, které jsme přizpůsobili aktuálním trendům“ shrnuje krátce jednatel Pivovarského domu Benedict Martin Herold. Zajímavostí je určitě pivovarský „chodník slávy“, který se nachází v již zmiňovaných výlohách. „Je zde zvěčněno asi 30 významných osobností, které se výrazně zapsaly do dějin českého pivovarství.“ Přibližuje spolumajitel a sládek Břevnovského pivovaru Aleš Potěšil, který má na starosti přilehlý minipivovar.

A na co se můžeme v novém podniku Pivovarský dům Benedict těšit? „Důraz budeme klást na synergii české kuchyně a piva, protože jak aktuální pivní trendy, tak i naše kuchyně dokáže být značně kreativní a zajímavá. Zdejší pivovar obsadí se svými pivy vždy 4 kohouty, zbývající 4 piva budou z Břevnovského klášterního pivovaru. Zaujmout chceme jak klasické pivaře, tak i návštěvníky, kteří stále vyhledávají nové chuťové zážitky. Ročně zde plánujeme uvařit až 40 různých druhů piva“ nastiňuje vizi podniku Aleš Potěšil.

Za zmínku stojí určitě i to, že restaurace si peče vlastní chléb a díky tomu se do budoucna nabízí i hlubší spolupráce kuchyně s pivovarem. Ať už využitím pivovarských kvasinek na kynutí chleba nebo sladu jako přísady, či naopak vařením zajímavého piva z žitného chleba. Specialitou bude místní pomalu tažený guláš Benedict anebo konfitované kachní stehno se zelím z červené řepy. Cílem restaurace je nabízet i příležitostní a tematicky zaměřené jídelní menu. Celou kuchyni má na starosti spolumajitel a šéfkuchař v jedné osobě Ondřej Doleček. Ten ve své profesní kariéře vedl mimo jiné kuchyni v Café Louvre nebo italskou La Corte.

„S cílem uspokojit co nejširší spektrum zákazníků byla navázána spolupráce s vinařstvím Arte Vini, zastoupené someliérem Přemyslem Sovou. Ten pro nás vybral chuťově zajímavá a osobitá vína výhradně od moravských vinařů. Stejně tak návštěvníci naleznou v nabídce jak stálé, tak i sezónní neotřelé řemeslné pálenky vybrané ve spolupráci s Jakubem Gottwaldem z Lihovárek.cz.“ upřesňuje čtvrtý z majitelů Jan Šíla.

Poslední dva roky restauračnímu odvětví moc nepřály. Život v pandemii, nedostatek personálu či obrovský nárůst cen surovin a energií podnikání v gastronomii značně komplikují. I přes to však vznikají nové podniky, kterým třeba držet palce a doufat, že i přes složité období si lidé cestu za dobrou kuchyní a kvalitním českým pivem vždy najdou. Mnoho štěstí, sil, energie, vypitých piv a spokojených zákazníků popřál novému podniku také Michal Voldřich, současný prezident Českomoravského svazu minipivovarů.

Brněnský pivovar HARRY v letošním roce plánuje výstav 1200 hektolitrů. Podnik otevřel loni v prosinci a šlo o jednu z největších investicí v oboru na Moravě v covidové éře. Na svém kontě má už 11 piv, tím posledním, které má hned několik nej je speciál SLAST. Sládková Tamara Dolníčková k jeho přípravě použila i květy tropické klitorie. Tato rostlina působí antistresově a uvolňuje napětí a úzkost. Celkově tak jde o ideální pivo na konec léta. Pivovar bude nové pivo čepovat ode dneška, kdy znovu otevírá pro veřejnost po více než týdenní pauze, kdy musel provoz zastavit, protože pivovar i přiléhající restaurace byly kompletně vytopené po silných deštích.

SLAST má kyselo-sladko-slanou ovocnou chuť. Kromě klitorie se na barvě a chuti piva podílí řasa spirulina, která disponuje širokým spektrem vitaminů, funguje jako detoxikátor, zabraňuje kvasinkovým infekcím, podporuje zdraví srdce a snižuje cholesterol. „Kromě zraku pivo výrazně působí i na ostatní smysly. Tím dalším je čich, konkrétně pronikavé aroma marakuji v kombinaci s vanilkou a lehkým dotekem soli,“ uvedla Dolníčková. Chuť piva je slano-kyselá, ale také výrazně ovocně sladká, což mu dodává na komplexnosti.

SLAST je pro Pivovar HARRY jedenácté pivo v pořadí. „To číslo má pro Brno neuvěřitelnou a nezměřitelnou symboliku, proto i my jsme rádi, že právě 11. pivo od Harryho je takový speciál a unikát,“ říká Petr Syřiště z pivovaru Harry.

Pivovar HARRY vaří piva svrchně i spodně kvašená. Na začátku byl Born, další piva byla Drok, Blek, Felix, Donald, Tamara, Rouge, Patrik, reBarbara, Preegl. To vše od ležáku, přes IPA, APA, NEIPA, Brut IPA, Stout, Saison, až po aktuální Pastry Gose v případě piva SLAST. „Naše nabídka je opravdu pestrá a vaříme od desítky po sedmnáctku,“ uvedl Syřiště, podle kterého se ukazuje, že pivní kultura Brna je na vysoké úrovni. „Brno je jednoduše pivní štatl, sázka na pestrost a kvalitu se rozhodně vyplácí,“ říká.

Pivovar dosud uvařil 800 hektolitrů piva a celoroční výstav by měl dosáhnout 1200 hektolitrů. „V dalších letech čekáme ještě růst a více odběratelů z řad brněnských restaurací. Podnik SLAST na Zelném trhu je v současnosti naším největším zákazníkem. Také proto jsme pro aktuální speciál vybrali tento název,“ uvedl Syřiště. Název podle něj ale odkazuje zejména na unikátní chuťový zážitek spojený s pivem s klitorií, která slibuje atak všech smyslů.

Pivovar HARRY od loňského prosince oživil bývalou poštu na Poštovské ulici v centru Brna. Kompletně nový pivovar nabízí unikátní koncept s největším výčepem v tuzemsku za více než 1,3 milionu korun, má mladou sládkovou s vizí a na čepu pestrou paletu piv. Za pivovarem stojí přes 20 akcionářů, převážně z Brna. Celková investice do nového podniku s restaurací vyšla investory na 25 milionů korun. Jedná se tak o jednu z největších investic v tomto oboru na Moravě v covidové éře.