Novinky a zajímavosti ze světa piva

Sládek Poupě by mohl být pyšný. Na jím založenou tradici už v pátek slavnostně naváže Pivovar Poupě, který milovníkům pěnivého moku představí první várku piv uvařených pod jeho jménem. Z pípy budou proudit hned čtyři pivní speciály, inspirované recepty z různých koutů světa – ve sklepě Pivovarského domu Poupě jich na zájemce čeká přes 5000 litrů. Podnik tak navazuje na tradici městského pivovaru v Brně, vekterém na začátku 19. stolet vařil právě proslulý sládek Frantšek Ondřej Poupě. První soudek s pivem pak slavnostně pokřt persona brněnského pivovarnictví Petr Hauskrecht v pátek 9.9. v 16 hodin přímo v Pivovarském domě Poupě.

„Po mnoha letech v oboru se od klasických českých ležáků propíjíme k pivním zajímavostem, které jsou typické pro různé kouty světa. Zároveň nás baví využívání nových odrůd chmele s originálním a zvláštním aroma, který se pro tyto typy piv dokonale hodí,“ popisuje flozofi pivovaru Poupě Ladislav Němeček, jeho sládek. Toho „vychoval“ Dalešický pivovar, kde před dvanácti lety začal vařit.

Jako první světlo světa spatřilo u Poupěte pivo typu West Coast IPA, které v pivovaru nazvali Poupětův Prvňák. Následovalo pivo typu Witbier, pojmenované Poupětův Belgičan a typ Session IPA, nazvaný Poupětův kámoš. Čtveřici piv doplní typ Fruit Ale, pokřtěný na Žíznivý Poupě. Všechny tyto druhy budou pro zájemce od pátku na čepu. „Do konce roku ještě plánujeme mnoho dalších piv, například typu Imperial stout, silná NEIPA, slabší sour beer nebo německý typ Kellerbier. Těch druhů bude opravdu hodně. Na chladnější období plánujeme určitě i silnější piva, která se na letní měsíce příliš nehodí,“ představuje plány Marek Tichý, majitel Pivovarského domu Poupě. Díky moderní technologii v pivovaru mohou uvařit téměř jakékoliv pivo, množství tanků ve sklepě pak umožňuje mít navařeno až 14 různých druhů najednou.

Pivovarský dům Poupě před 8 lety Marek Tichý se svými společníky koupil v dražbě. Budovu tehdy známou jako Dům stavbařů zrekonstruovali a před rokem v něm pak otevřeli restauraci. „Současně jsme plánovali spustt i pivovar, bohužel doba covidová tomu nepřála. Kvůli potžím s dodáním zařízení a dalším problémům jsme jej tak mohli spustt až nyní,“ vysvětluje Tichý, který je povoláním architekt. Obnova zaniklých pivovarů se stává jeho specialitou – před více než 20 lety totiž podobně s kolegy koupili a oživili Dalešický pivovar, tak dobře známý z flmu Postřižiny. Myšlenka majitelů ale není do budoucna nekonečně rozšiřovat výrobu a vařit víc a víc. „Záměrně chceme udržet množství omezené a soustředit sevýhradně na úplné pivní šperky, které budou vzácné jak kvalitou, tak množstvím,“ vysvětluje Marek Tichý.

Sládek František Ondřej Poupě (1753 – 1805) byl proslulý svým věděckým přístupem k vařenípiva, do výroby piva zavedl například používání teploměru nebo pivní váhy, předchůdce alkoholmetru. O vaření piva také vydal několik spisů a v Brně měl také první pivovarskou školu na světě.

Koncem května obletěla český pivní svět zpráva, že známý podnik Pivovarský dům v Ječné ulici po téměř 25 letech končí. Za dobu své existence si restaurace vybudovala dobrou pověst, ať už díky tradiční české kuchyni, tak i tím, že se v místním pivovaru vyučilo mnoho českých i zahraničních sládků a uvařilo se nesčetně zajímavých a inovativních piv.

Pivovarský dům však naštěstí neskončil definitivně. Začátkem července restauraci převzala skupina Benedict group, která již v roce 2021 zachránila končící Pivovarský klub v Karlíně. Také pivovar, jenž je součástí prostoru restaurace, bude dále fungovat. Jeho provoz zajistí Břevnovský klášterní pivovar sv. Vojtěcha.

„Prostory restaurace prošly výraznou obměnou. Zrekonstruována byla celá přední část, bar a skleněné výlohy do Ječné ulice. Investovali jsme i do kuchyně a pivního hospodářství, které jsme přizpůsobili aktuálním trendům“ shrnuje krátce jednatel Pivovarského domu Benedict Martin Herold. Zajímavostí je určitě pivovarský „chodník slávy“, který se nachází v již zmiňovaných výlohách. „Je zde zvěčněno asi 30 významných osobností, které se výrazně zapsaly do dějin českého pivovarství.“ Přibližuje spolumajitel a sládek Břevnovského pivovaru Aleš Potěšil, který má na starosti přilehlý minipivovar.

A na co se můžeme v novém podniku Pivovarský dům Benedict těšit? „Důraz budeme klást na synergii české kuchyně a piva, protože jak aktuální pivní trendy, tak i naše kuchyně dokáže být značně kreativní a zajímavá. Zdejší pivovar obsadí se svými pivy vždy 4 kohouty, zbývající 4 piva budou z Břevnovského klášterního pivovaru. Zaujmout chceme jak klasické pivaře, tak i návštěvníky, kteří stále vyhledávají nové chuťové zážitky. Ročně zde plánujeme uvařit až 40 různých druhů piva“ nastiňuje vizi podniku Aleš Potěšil.

Za zmínku stojí určitě i to, že restaurace si peče vlastní chléb a díky tomu se do budoucna nabízí i hlubší spolupráce kuchyně s pivovarem. Ať už využitím pivovarských kvasinek na kynutí chleba nebo sladu jako přísady, či naopak vařením zajímavého piva z žitného chleba. Specialitou bude místní pomalu tažený guláš Benedict anebo konfitované kachní stehno se zelím z červené řepy. Cílem restaurace je nabízet i příležitostní a tematicky zaměřené jídelní menu. Celou kuchyni má na starosti spolumajitel a šéfkuchař v jedné osobě Ondřej Doleček. Ten ve své profesní kariéře vedl mimo jiné kuchyni v Café Louvre nebo italskou La Corte.

„S cílem uspokojit co nejširší spektrum zákazníků byla navázána spolupráce s vinařstvím Arte Vini, zastoupené someliérem Přemyslem Sovou. Ten pro nás vybral chuťově zajímavá a osobitá vína výhradně od moravských vinařů. Stejně tak návštěvníci naleznou v nabídce jak stálé, tak i sezónní neotřelé řemeslné pálenky vybrané ve spolupráci s Jakubem Gottwaldem z Lihovárek.cz.“ upřesňuje čtvrtý z majitelů Jan Šíla.

Poslední dva roky restauračnímu odvětví moc nepřály. Život v pandemii, nedostatek personálu či obrovský nárůst cen surovin a energií podnikání v gastronomii značně komplikují. I přes to však vznikají nové podniky, kterým třeba držet palce a doufat, že i přes složité období si lidé cestu za dobrou kuchyní a kvalitním českým pivem vždy najdou. Mnoho štěstí, sil, energie, vypitých piv a spokojených zákazníků popřál novému podniku také Michal Voldřich, současný prezident Českomoravského svazu minipivovarů.

Brněnský pivovar HARRY v letošním roce plánuje výstav 1200 hektolitrů. Podnik otevřel loni v prosinci a šlo o jednu z největších investicí v oboru na Moravě v covidové éře. Na svém kontě má už 11 piv, tím posledním, které má hned několik nej je speciál SLAST. Sládková Tamara Dolníčková k jeho přípravě použila i květy tropické klitorie. Tato rostlina působí antistresově a uvolňuje napětí a úzkost. Celkově tak jde o ideální pivo na konec léta. Pivovar bude nové pivo čepovat ode dneška, kdy znovu otevírá pro veřejnost po více než týdenní pauze, kdy musel provoz zastavit, protože pivovar i přiléhající restaurace byly kompletně vytopené po silných deštích.

SLAST má kyselo-sladko-slanou ovocnou chuť. Kromě klitorie se na barvě a chuti piva podílí řasa spirulina, která disponuje širokým spektrem vitaminů, funguje jako detoxikátor, zabraňuje kvasinkovým infekcím, podporuje zdraví srdce a snižuje cholesterol. „Kromě zraku pivo výrazně působí i na ostatní smysly. Tím dalším je čich, konkrétně pronikavé aroma marakuji v kombinaci s vanilkou a lehkým dotekem soli,“ uvedla Dolníčková. Chuť piva je slano-kyselá, ale také výrazně ovocně sladká, což mu dodává na komplexnosti.

SLAST je pro Pivovar HARRY jedenácté pivo v pořadí. „To číslo má pro Brno neuvěřitelnou a nezměřitelnou symboliku, proto i my jsme rádi, že právě 11. pivo od Harryho je takový speciál a unikát,“ říká Petr Syřiště z pivovaru Harry.

Pivovar HARRY vaří piva svrchně i spodně kvašená. Na začátku byl Born, další piva byla Drok, Blek, Felix, Donald, Tamara, Rouge, Patrik, reBarbara, Preegl. To vše od ležáku, přes IPA, APA, NEIPA, Brut IPA, Stout, Saison, až po aktuální Pastry Gose v případě piva SLAST. „Naše nabídka je opravdu pestrá a vaříme od desítky po sedmnáctku,“ uvedl Syřiště, podle kterého se ukazuje, že pivní kultura Brna je na vysoké úrovni. „Brno je jednoduše pivní štatl, sázka na pestrost a kvalitu se rozhodně vyplácí,“ říká.

Pivovar dosud uvařil 800 hektolitrů piva a celoroční výstav by měl dosáhnout 1200 hektolitrů. „V dalších letech čekáme ještě růst a více odběratelů z řad brněnských restaurací. Podnik SLAST na Zelném trhu je v současnosti naším největším zákazníkem. Také proto jsme pro aktuální speciál vybrali tento název,“ uvedl Syřiště. Název podle něj ale odkazuje zejména na unikátní chuťový zážitek spojený s pivem s klitorií, která slibuje atak všech smyslů.

Pivovar HARRY od loňského prosince oživil bývalou poštu na Poštovské ulici v centru Brna. Kompletně nový pivovar nabízí unikátní koncept s největším výčepem v tuzemsku za více než 1,3 milionu korun, má mladou sládkovou s vizí a na čepu pestrou paletu piv. Za pivovarem stojí přes 20 akcionářů, převážně z Brna. Celková investice do nového podniku s restaurací vyšla investory na 25 milionů korun. Jedná se tak o jednu z největších investic v tomto oboru na Moravě v covidové éře.

Piva spadající pod pivovary skupiny HEINEKEN ČR získala na 65. ročníku Žatecké Dočesné hned několik ocenění. Třetí příčku ve své kategorii získal světlý prémiový ležák Starobrno Bitr. Hned dvě pomyslná stříbra si odnesli krušovičtí sládci za Krušovice Černé s karamelovou chutí v kategorii Tmavých výčepních piv a za Krušovice Hořké Nealko v kategorii Nealkoholických piv. Pozadu nezůstal ani pivovar Velké Březno, který se svým pivem Beránek Weizenbier obsadil druhé místo mezi Pšeničnými pivy.

Jubilejní 65. ročník slavností chmele a piva, Žatecká Dočesná, se v letošním roce uskutečnil 2. a 3. září. Součástí bohatého programu je již tradiční degustace piv při Žatecké Dočesné ve Chmelařském institutu, s. r. o., určená pro zvanou odbornou a laickou veřejnost. V letošním ročníku se vítěz vybíral z celkem 158 přihlášených vzorků piv z 27 českých pivovarů. Degustací se během dvou dnů zúčastnilo celkem 221 degustujících.

Piva z portfolia skupiny HEINEKEN se na degustaci piv při Žatecké Dočesné na příčkách vítězů objevila hned čtyřikrát, třikrát na druhém místě a jednou na třetím.

Čtyřikrát chmelený ležák Starobrno Bitr patří mezi nejnovější piva starobrněnského pivovaru a vznikl přímo na přání pivařů. Za příjemné pravé chmelové aroma vděčí Bitr kombinaci tří prvotřídních typicky českých odrůd chmele, které ležáku zajistily vyváženou chuť a skvělou pitelnost. Pivo je dále charakteristické jiskrně zlatavou barvou, středním řízem, vyšší hořkostí od prvního loku a lahodným chmelovým dozvukem, nabádajícím k dalšímu napití. Extrakt původní mladiny (dříve stupňovitosti) spodně kvašeného ležáku Bitr činí 11,5 % hm. a hořkost 35 jednotek IBU.

„Z druhého místa, na kterém se Starobrno Bitr umístilo, mám velkou radost. Dokládá, že jsme uspokojili chutě nejen pivních fanoušků, ale i odborných degustátorů a právem si tak pivo zaslouží stát na stupni vítězů ve své kategorii,“ komentuje ocenění Jiří Brňovják, vrchní sládek brněnského pivovaru.

Pivovar Krušovice se svými pivy vybojoval hned dvě stříbrné pozice. Krušovice Černé s karamelovou chutí bodovalo v kategorii Tmavé výčepní pivo, zatímco v kategorii Nealkoholické pivo si svou chutí porotu získalo pivo Krušovice Hořké Nealko. Tradiční černé pivo krušovického pivovaru se vyznačuje výraznou karamelovou chutí s tóny pražené kávy a jemnou chmelovou hořkostí. Charakteristickou tmavou barvu pivu dodávají speciální druhy ječných sladů – český, barevný, karamelový a mnichovský.

Nealkoholické pivo Krušovice Hořké Nealko bylo uvedeno na trh v uplynulém roce jako vůbec první krušovické nealkoholické pivo. Za poměrně krátkou dobu se stalo díky své plné sladové chuti s příjemnou, dlouho doznívající a ve finále dominantně převažující hořkostí oblíbeným produktem, který pozitivně hodnotí nejen milovníci pivního osvěžení. Žatecká porota ocenila jeho intenzivní zlatavou barvu, sladovou vůni i hořkost dosahující 28 jednotek IBU.

„Těší nás, že jsme s naším tradičním a chuťově výrazným tmavým pivem a loňskou novinkou hořkým osvěžujícím nealkem uspěli nejen na mezinárodní soutěži kvality Monde Selection, ale i u českých degustátorů. Stříbrná ocenění dokládají, že vařit pivo poctivě a kombinovat tradiční postupy s nejmodernější technologií je klíčem k úspěchu všech milovníků piva doma i v zahraničí,“ uvedl ředitel a vrchní sládek Královského pivovaru Krušovice Michal Rouč.

Pivo Beránek Weizenbier z pivovaru Velké Březno obsadilo mezi Pšeničnými pivy druhou příčku. Jde o řemeslné pivo s charakteristickými vlastnostmi pšeničných piv, má velmi lehkou, harmonickou vůni a chuť s příjemně ovocnými tóny banánu a hřebíčku, vyšší pěnivost a jemné zakalení. Beránek Weizenbier je svrchně kvašený, nefiltrovaný a oblíbený také jako letní osvěžení.

Jak pivovarník Pavel Štulc a majitel statku Jan Látal hledají cestu z pasti drahé elektřiny.
Cesta z Plzně do Chudenic trvá autem přibližně pětačtyřicet minut a pro Pavla Štulce dlouho znamenala trasu z práce do práce: v městysu u Klatov čítajícím něco přes sedm set obyvatel si v roce 2010 otevřel hospodu a o dva roky později k ní přidal také pivovar. Původem Pražan se tehdy domluvil se svou partnerkou, že chtějí vychovávat dítě více v přírodě, a rozhodli se zkusit štěstí právě v Chudenicích. Po letech – jak říká – relativně klidného podnikání si otevřel další pivnici, tentokrát v Plzni, kam své vlastní pivo dovážel. Od léta už ovšem podniká pouze na jedné adrese. Plzeňskou pivnici kvůli obavám z rostoucích energií zavřel.

„Uvidíme po zimě. Třeba v té Plzni půjde sehnat lepší hospoda, úspornější a na lepším místě. Nebo už nebudu na trhu,“ uvažuje dnes v chudenické hospodě pan Štulc. Plzeňskou provozovnu vytápěl plynem a obával se, že suroviny nebude přes zimu dostatek nebo bude drahá. Mnohem více začal platit i za elektřinu. Po dvou hubených sezonách s covidem-19 se tedy rozhodl neriskovat a nájem ukončit.

Když to všechno poslední srpnový den vypráví, vrásky mu dělá hlavně podnik, který mu zbyl a který určí, zda zůstane na trhu: jeho pivovar. Ten odebíral elektřinu do loňského podzimu od Bohemia Energy a platil za ni 13 tisíc korun měsíčně. Po krachu přešel Štulc k dodavateli poslední instance, kde vydržel přibližně měsíc a půl. Kilowatthodina jej tehdy vyšla asi na sedm korun s tím, že měsíční účet dělal 30 tisíc. „Pak se ukázalo, že to je ještě dobrý,“ říká po tři čtvrtě roce.

Není divu. Když se pivovarník po krachu začal poohlížet po novém dodavateli, vzpomněl si, že mu před časem někdo doporučil společnost Šetříme občanům. Té tedy svěřil plnou moc na zajištění dodávek elektřiny a místo šetření skončil se smlouvou na tři roky na spotovém trhu, kde se nakupuje za okamžité tržní ceny. Jak Štulc vzpomíná, mohl si tehdy klidně cenu zafixovat. Platil by sice více než dosud, ale před extrémně vysokými výkyvy by byl uchráněn. „Média to ale tehdy prezentovala tak, že ceny musejí jít dolů,“ vzpomíná, podle čeho se rozhodoval, a dodává: „Byl to kalkul, že když to spadne, nebudu mít proud za bůra, ale třeba za 3,5o koruny za kilowatthodinu, což se nestalo.“

Z oněch 13 tisíc za měsíc, respektive 30 z doby, kdy byl u dodavatele poslední instance, se částka za energie začala šplhat výš. Nejdřív naskočilo 40, pak 48 a poslední dva měsíce 60 tisíc měsíčně. I tehdy měl možnost najít si dodavatele, který by ho ze spotového trhu vysvobodil. Bylo by to ale vysvobození vykoupené velkou cenou. Nabídky, které dostával, se rovnaly tehdejším cenám spotového trhu plus 30 procent. „A ještě na dlouhou dobu,“ dodává. „Nejlepší řešení by bývalo bylo vystát fronty v ČEZ a zafixovat cenu za 3,50 koruny za kilowatthodinu na tři roky, což bylo třikrát tak drahé, než kolik jsem platil vloni. V současnosti se to zdá ale levné.“

Hospodu připojenou k pivovaru už nějaký čas pronajímá a z podnikání mu tak zbyl pivovar, ve kterém jsou jen dva pracující: on a sládek. K tomu, aby vaření piva nemusel ukončit, zavedl úsporná opatření. Za deset tisíc si pořídil lepší elektroměr, který dokáže odečítat čtvrthodiny. Na internetu pak vidí, kolik proud zrovna stojí a ve kterém čase se mu tedy vyplatí spotřebovat nejvíc energie – tedy vařit pivo.

Když si vybavíme hokej, fotbal nebo jen posezení s přáteli v hospůdce, neodmyslitelně k tomu patří i tenhle tekutý chléb národa našeho. Ve světě se mu říká zpravidla podobně – beer, birra, la biére, bier, ale v některých zemích jej nazývají jako u nás – pivo. Proč je vlastně tak unikátní a co bychom o něm měli vědět?

Historie aneb jak je to dlouho, co ho lidstvo vlastně pije
Každý z nás se s pivem setkal už jako dítě, kdy ho pil strejda nebo někdo z rodiny či kruhu rodinných přátel. K naší národnosti prostě patří. Dokonce už víme, že v posledních letech je v některých případech levnější než voda. Věděli jste však, že pivo se údajně vyrábělo už několik tisíc let před naším letopočtem a jeho účinky znali už staří Sumerové? Mezopotámie se tak zapsala do „pivařské” historie. Dá se říct, že lidstvo pije tento kvašený alkoholický nápoj už přes 9 000 let!

Synonyma pro pivo: Lepší nálada i odpuzovač hmyzu
Proč je nám po něm tak dobře? Může za to přímo magická skupina vitamínů B, která příznivě ovlivňuje nervovou soustavu. Když to s pivem nepřeháníme, náladu si skutečně můžeme zlepšit. Dalším plusem vitamínů této skupiny je odpuzující efekt proti hmyzu. Komáři a klíšťata na vás díky němu tolik nepolezou, účinek však oproti repelentu nemůže být zaručen. Když ale ten zrovna není po ruce, poslouží nám určitě i tato alternativa. Někteří lidé se dokonce domnívají, že pro ještě větší účinnost je lepší si pivem potřít končetiny. Už jste to zkoušeli?

Každý z nás ví, že když se trochu napije, přijde o některé zábrany
Do skupiny afrodiziak se ale pivo přímo neřadí. Člověk je více společenský a kontaktní, ale alkohol je spíše jakýmsi pomyslným afrodiziakem, protože nám umožňuje být si s druhými blíž. Raději to s ním ale nepřehánějte, efekt může být totiž i opačný.

Pozor, odebírá (nejen) hořčík z těla
Všechno má své dobré i špatné stránky a ani pivo není výjimkou. Musíme brát v potaz, že jakýkoliv alkohol nám z těla vyplavuje cenné minerální látky a k nim se řadí i hořčík neboli magnezium. Když jej máme nedostatek, zvyšuje se nám náchylnost k nemocem a psychické nepohodě. Rčení „všeho s mírou“ je tedy namístě. Vyplavené minerály bychom proto měli doplňovat buďto vhodnými potravinami nebo doplňky stravy. Stejně tak je to i s draslíkem, který se také odplavuje při konzumaci alkoholu.

Tip: Pokud jdete na alkoholový sedánek s přáteli a už vám není 17 let, dejte si záležet na jídle, které si dáte předtím, než začnete hojně pít a oslavovat. Vyvarujete se tak kocoviny, ale také většího úbytku výše zmíněných minerálů. Klidně si k jídlu přidejte jednu či dvě tabletky hořčíku nebo si dejte pár kakaových bobů, které jsou výborným přírodním zdrojem magnezia.

Víte, že český chmel patří mezi ty nejkvalitnější na světě?
Není se čemu divit, máme opravdu krásné chmelařské oblasti a většina z nás by byla nerada, kdybychom o ně přišli. Chmelové brigády zažili mnozí z nás a rádi na ně vzpomínáme, protože se tam obvykle sešla dobrá parta lidí. Ale vraťme se ke chmelu. Na výrobu piva používáme odrůdu, která nese zajímavý název Žatecký poloraný červeňák.

Chmel má mnoho léčivých účinků, pomáhá člověku zmírnit mimo jiné nespavost. Proto není překvapivým faktem, že patří do stejné čeledi rostlin jako konopí. Když by vás tedy někdy trápilo, že nemůžete usnout, už víte, co by vám mohlo pomoci. Nezapomínejte ale na množství.

První sudy s vlastním pivem narazí v obnoveném pivovaru v centru moravské metropole. Vaření zlatavého moku má v podniku na starost sládek, který studoval staré recepty. Původní tradice výroby oblíbeného alkoholického nápoje v budově ukončil ničivý požár.

Podnik v brněnské Dominikánské ulici navazuje na tradici původního městského pivovaru v Brně, ve kterém se oblíbený nápoj vařil již od první poloviny 16. století. Současní majitelé navázali na práci věhlasného sládka Františka Ondřeje Poupětě, po němž pivovar nese jméno. Z tamějších píp budou nově proudit čtyři pivní speciály.

Všechny novinky se jmenují právě po legendárním pivovarníkovi. Na výběr budou mít zákazníci z piv typu IPA i ovocného speciálu. Novinky z chmele ochutnají zájemci nejen přímo v restauraci, ale také na slavnostech piva. „Po mnoha letech v oboru se od klasických českých ležáků propíjíme k zajímavostem, které jsou typické pro různé kouty světa a zároveň využíváme nové odrůdy chmele s originálním aroma,” řekl Drbně sládek obnoveného pivovaru Ladislav Němeček.

Budovu pivovarského domu, původně známou jako Dům stavbařů, koupil Tichý se společníky před osmi lety. Před rokem tam po rekonstrukci za čtyřicet milionů otevřeli restauraci. „Současně jsme plánovali otevření pivovaru, covid nám ale bránil a tak si tenhle sen plníme až nyní,” vysvětlil Marek Tichý, který si v obnově zaniklých pivovarů libuje. Před více než dvaceti lety s kolegy oživil také Dalešický pivovar známý z filmu Postřižiny. V domě u Šilingrova náměstí měli původně pivovar brněnští dominikáni z protějšího kostela sv. Michala. Podnik nakonec přenechali městu, jež zahájilo provoz 12. září 1545. Tehdejší mistři pěnivého moku se specializovali na svrchně kvašená piva z pšeničného sladu. Dokonce v blízkosti stály i dvě velké sladovny. Výroba oblíbeného alkoholického nápoje však v roce 1862 skončila kvůli požáru a na tradici se už po krátém obnovení nepodařilo navázat.

Sládek Poupě by mohl být pyšný. Na jím založenou tradici už v pátek slavnostně naváže Pivovar Poupě, který milovníkům pěnivého moku představí první várku piv uvařených pod jeho jménem. Z pípy budou proudit hned čtyři pivní speciály, inspirované recepty z různých koutů světa – ve sklepě Pivovarského domu Poupě jich na zájemce čeká přes 5000 litrů. Podnik tak navazuje na tradici městského pivovaru v Brně, ve kterém na začátku 19. století vařil právě proslulý sládek František Ondřej Poupě. První soudek s pivem pak slavnostně pokřtí persona brněnského pivovarnictví Petr Hauskrecht v pátek 9.9. v 16 hodin přímo v Pivovarském domě Poupě.

„Po mnoha letech v oboru se od klasických českých ležáků propíjíme k pivním zajímavostem, které jsou typické pro různé kouty světa. Zároveň nás baví využívání nových odrůd chmele s originálním a zvláštním aroma, který se pro tyto typy piv dokonale hodí,“ popisuje filozofii pivovaru Poupě Ladislav Němeček, jeho sládek. Toho „vychoval“ Dalešický pivovar, kde před dvanácti lety začal vařit. Jako první světlo světa spatřilo u Poupěte pivo typu West Coast IPA, které v pivovaru nazvali Poupětův Prvňák. Následovalo pivo typu Witbier, pojmenované Poupětův Belgičan a typ Session IPA, nazvaný Poupětův Kámoš. Čtveřici piv doplní typ Fruit Ale, pokřtěný na Žíznivý Poupě. Všechny tyto druhy budou pro zájemce od pátku na čepu.

„Do konce roku ještě plánujeme mnoho dalších piv, například typu Imperial stout, silná NEIPA, slabší sour beer nebo německý typ Kellerbier. Těch druhů bude opravdu hodně. Na chladnější období plánujeme určitě i silnější piva, která se na letní měsíce příliš nehodí,“ představuje plány Marek Tichý, spolumajitel Pivovarského domu Poupě. Díky moderní technologii v pivovaru mohou uvařit téměř jakékoliv pivo, množství tanků ve sklepě pak umožňuje mít navařeno až 14 různých druhů najednou.

Pivovarský dům Poupě před 8 lety Marek Tichý se svými společníky koupil v dražbě. Budovu tehdy známou jako Dům stavbařů zrekonstruovali a před rokem v něm pak otevřeli restauraci. „Současně jsme plánovali spustit i pivovar, bohužel doba covidová tomu nepřála. Kvůli potížím s dodáním zařízení a dalším problémům jsme jej tak mohli spustit až nyní,“ vysvětluje Tichý, který je povoláním architekt. Obnova zaniklých pivovarů se stává jeho specialitou – před více než 20 lety totiž podobně s kolegy koupili a oživili Dalešický pivovar, tak dobře známý z filmu Postřižiny.

Myšlenka majitelů ale není do budoucna nekonečně rozšiřovat výrobu a vařit víc a víc. „Záměrně chceme udržet množství omezené a soustředit se výhradně na úplné pivní šperky, které budou vzácné jak kvalitou, tak množstvím,“ vysvětluje Marek Tichý. Sládek František Ondřej Poupě (1753 – 1805) byl proslulý svým věděckým přístupem k vaření piva, do výroby piva zavedl například používání teploměru nebo pivní váhy, předchůdce alkoholmetru. O vaření piva také vydal několik spisů a v Brně měl také první pivovarskou školu na světě.

Tradice sládka Poupěte slavnostně ožije již tento pátek u příležitosti brněnských Pivních slavností. Milovníci pěnivého moku ochutnají hned čtyři nové pivní speciály, které ponesou jeho jméno. Pivovar Poupě tak naváže na tradici městského pivovaru v Brně, ve kterém na začátku devatenáctého století vařil právě proslulý sládek František Ondřej Poupě. První soudek s pivem pokřtí persona brněnského pivovarnictví Petr Hauskrecht.

Z pípy budou proudit čtyři pivní speciály, inspirované recepty z různých koutů světa. „Po mnoha letech v oboru se od klasických českých ležáků propíjíme k pivním zajímavostem, které jsou typické pro různé kouty světa. Zároveň nás baví využívání nových odrůd chmele s originálním a zvláštním aroma, který se pro tyto typy piv dokonale hodí,“ popsal filozofii sládek pivovaru Poupě Ladislav Němeček.

Na čepu bude Poupětův Belgičan specifický pomerančovou kůrou a přidaným semínkem koriandru, ovocné a lehké pivo Žíznivý Poupě, nejhořčí ze speciálů nazvaný Poupětův Kámoš a první uvařený Poupětův Prvňák, který se bude slavnostně narážet v dřevěném sudu.

V jednu chvíli by podnik mohl mít v tancích až čtrnáct rozdílných druhů piva. „Do konce roku ještě plánujeme mnoho dalších piv, například typu Imperial stout, silná NEIPA, slabší sour beer nebo německý typ Kellerbier. Těch druhů bude opravdu hodně. Na chladnější období plánujeme určitě i silnější piva, která se na letní měsíce příliš nehodí,“ představil plány spolumajitel Pivovarského domu Poupě Marek Tichý.

V současné době je na jižní Moravě čtyřiašedesát minipivovarů, z toho patnáct v Brně. Jedním z nich je také loni otevřený pivovar Harry v centru města, jedná se ale spíše o výjimku. Po několik let se totiž počet nových minipivovarů zvyšuje jen minimálně. „Koronavirová pandemie nárůst minipivovarů razantně zbrzdila," konstatoval dříve odborník na minipivovary Filip Vrána.

Již podruhé se bude konat Nomad Beer Festival – jediná akce v Česku věnovaná létajícím pivovarům. Proběhne 9. a 10. září v Pražské tržnici v Holešovicích a chybět nebude ani gastro hodící se ke zlatému moku nebo tombola.

Minipivovary zaznamenávají v posledních letech nebývalý boom, založit si ten svůj je ale pro většinu fajnšmekrů obrovská investice. K vlastnímu pivu vede i kratší cesta – tzv. létající pivovar. „Kočovné, létající nebo také nomádské – nejen těmito názvy se označují pivovary bez vlastního výrobního zařízení. Obvykle za nimi stojí nadšenci, kteří buď nemají dostatek finančních prostředků na vybudování vlastního pivovaru, anebo než do vlastní technologie zainvestují, chtějí si prošlapat cestu jako pivovarničtí ‚hosté‘. Jsou tedy odkázáni na volné kapacity klasických ‚kamenných‘ pivovarů, v nichž si pivo vyrábějí buď sami, nebo za asistence místního sládka,“ vysvětlil Jiří Sedláček, ředitel Nomad Beer Festivalu.

Festival měl v Česku premiéru v loňském roce. Dorazilo na něj přes 2,5 tisíce lidí a letos očekávají organizátoři ještě větší účast. „Od roku 2012 podporujeme minipivovary prostřednictvím festivalů Pivo na Náplavce a Pivo v Tržnici. Příležitost měly dosud jen ty ‚kamenné‘. V loňském roce jsme chtěli dát šanci také těm ‚létajícím‘. A hned první ročník měl u lidí velký úspěch. Návštěvnost nás velmi mile překvapila, dorazilo kolem 2 500 fanoušků piva a letos očekáváme asi o tisícovku víc,“ uvedl Jiří Sedláček.

Akce odstartuje v Pražské tržnici v pátek 9. září ve 14 hodin a potrvá do 22 hodin. Pokračovat bude i v sobotu, kdy jeho brány otevřou už v 10 hodin dopoledne a zavřou se opět až v 22 hodin. „Vstup na festival i doprovodný kulturní program bude zdarma, podmínkou degustace piv však bude koupě 0,3l skleněného džbánku. Společně s festivalovou degustační kartou a tužkou bude za 100 korun, pro seniory za 70. Týž džbánek bude možné používat po oba dny konání festivalu. Vstupenky je možné koupit buď v předprodeji na goforboom.com, goout.cz, nebo na místě za tutéž cenu,“ sdělil Jiří Sedláček.

Hlavní místo budou mít na festivalu kočovné pivovary, dorazí ty už zavedené i nově vzniklé a představí své nejlepší produkty a zajímavosti – od klasických piv českého typu až po ta čajová. „Festivalu se zúčastní 17 pivovarů. Na festivalu se budou prezentovat nejen stálice české ‚nomádí´ scény, ale i ty zatím méně známé – třeba letos založené pivovary Fracek, Haksna Brewery a Kraft. Zastoupeny budou i pivovary, které byly létající, ale již se usadily. Na své si přijdou jak milovníci tradičních českých ležáků, tak nadšenci do všeho svrchně kvašeného. Samozřejmostí budou i v poslední době tolik oblíbené kyseláče. Po loňském úspěchu opět dorazí Pivovar Psychovar, který nabídne pestrou škálu svých nevšedních čajových piv,“ popsal Jiří Sedláček.

Chybět nebudou ani stánky s občerstvením a pochutinami k pivu. „K pivu dobré jídlo patří, proto bude součástí akce i množství gastronomie vhodné k pivu. Zahnat hlad budou moci návštěvníci v sedmi stáncích, které nabídnou od burgerů, kuřecích křídel, tortill po například vynikající indickou kuchyni vyhlášené restaurace Bawarchi, domácí slovenské lokše anebo desítky druhů čerstvě pražených oříšků,“ vyjmenoval Jiří Sedláček.

Organizátoři pamatovali i na doprovodný program. Hrát bude po oba dny živá muzika a návštěvníci se můžou zúčastnit i tomboly. „Na námi pořádaných festivalech jsou živé koncerty tradicí, a proto tomu nebude jinak ani v případě Nomad Beer Festivalu. Zahraje například soulová formace Soul Ožil, bluegrassový Sunny Side anebo undergroundový Svatopluk. Po oba dny festivalu bude také bohatá tombola. Tombolenky se budou prodávat za 20 korun, mezi hosty festivalu budou procházet studenti Střední průmyslové školy potravinářských technologií, obor technologie piva od 16:00 do 19:00 a nabízet lístky do tomboly. Ve 20 hodin bude každý festivalový den tombola vyhlášena přímo moderátorem z pódia. Ceny budou mít jak jinak než pivní tematiku – v tombole jsou například trička, batohy, kšiltovky, ale hlavně pivo v plechu i v lahvi,“ uzavřel Jiří Sedláček.