Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Přijďte na kachnu, dozrála! Zve pivovar Cestář, opravdový horský originál

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Magazín PatriotAutor:Tomáš SvobodaCestář

Návštěvy regionálních minipivovarů se staly hlavní náplní seriálu „Pivní mapa“, ve kterém se Magazín PATRIOT soustředil výhradně na Moravskoslezský kraj. Nyní jsme se však v rámci volného pokračování podívali také kousek za jeho hranice. Začínáme v Jeseníkách a naší první zastávkou je rodinný pivovar Cestář z Ostružné.

S jeho správcovou a spoluzakladatelkou Kateřinou Novákovou se setkáváme jak jinak než na cestě. Měli jsme totiž o něco větší než malé zpoždění a ona už nad námi celkem po právu zlomila hůl a vyrazila na túru. Stihli jsme ji však ještě včas, do kopců začínala teprve pozvolna stoupat.

Co taky jiného dělat v Ostružné, která je společně s okolními obcemi Ramzovou a Brannou vyhlášená jako klidná oáza horské turistiky? Ostatně, právě díky tomu si vesničku s necelými dvěma stovkami obyvatel oblíbili také u Nováků, tedy v rodině, kde táta staví silnice a sní o malém pivovárku.

„Původně si chtěl pivovar postavit s kamarády, ale neklaplo to. Takže si něco našetřil a pak do toho šel na vlastní pěst. Tady se to vyloženě hodilo. Máme v Ostružné rodinné zázemí a před časem se naskytl starý dům ke koupi a opravě,“ říká na úvod naše průvodkyně.

Bývalý německý statek, který za socialismu sloužil jako vojenská ubytovna, začali postupně rekonstruovat v roce 2011. Vzali to komplet od základů po střechu, protože vojáci dali historické budově docela zabrat.

Ale třeba tím, že krásné kamenné zdi s cihlovými klenbami obestavěli příčkami, dali šanci přežít původnímu duchu, byť za cenu zvýšené vlhkosti a plísní. Po zbourání přístaveb z časů, kdy se všichni měli mít stejně, se stále více ukazovalo, že jde o ideální místo pro splnění tátova snu.

Otázkou bylo, kdo se bude o rodinný pivovar starat? „Táta se mě zeptal, jestli to chci dělat. Kývla jsem na to. On má svou práci, takže jsem to od začátku vedla, ale všechno jsme jakožto dva stavaři vymýšleli společně,“ pokračuje Katka, která se za pochodu učila také všemu okolo piva.

Pravá chvíle pro instalaci pivovarské technologie, jejímž srdcem je mědí opláštěná varna s kapacitou 500 litrů, nastala na podzim roku 2015. Tehdy zahájili zkušební provoz, oficiálně pivo vaří od loňského června.

Kdy je otevřeno? Když je čas a pivo!
„Větší než dvě 250 litrové nádoby by se nám sem nevlezly. Šli jsme do toho s tím, že to bude rodinný pivovar. Zatím nás to netlačí jako byznys. Je to pro radost, ale pivovar by si na sebe časem měl vydělat,“ hodnotí správcová rodinného pivovárku.

Odhaduje, že v hlavní sezóně, která právě běží, se většinou oněch 500 litrů za dva víkendy vypije. Na čepu je nejčastěji jedno pivo, ale někdy se podaří mít dvě. Otevřeno mívá v pondělí, v pátek a v sobotu. „Tak to zatím stačí, ale pivo teda nestačí. Cítíme, že bychom mohli vařit více, zájem je,“ usmívá se Katka.

Realitu provozu pivovárku z maličké podhorské obce bere s nadhledem. „Když za sebe nemám nikoho na záskok, musím zavřít,“ zůstává v klidu, protože ví, že davy turistů jí na dveře bušit nebudou.

Zvědavých zájemců je však dost. To víte, pivovárek v Jeseníkách je pořád ještě raritou, i když i tam už jejich koncentrace roste. Lidi chtějí vidět nový pivovar, posedět v něm a hlavně ochutnat pivo, které jednou až dvakrát měsíčně vaří sládek z Olomouce.

„Je to kamarád, který má svou práci. Možná, že časem jej budu muset zastoupit. Někdo z rodiny by se to měl naučit. Nejlépe asi tatínek, ale ještě si nemůže dovolit opustit svou práci,“ zamýšlí se Katka nad budoucím provozem rodinného podniku.

Pivovárek, kde jazzoval Laco Déczi
Když v něm chvíli sedíte a snažíte se příslovečně nasát atmosféru, cítíte, že se tady dali do práce lidé, kteří mají cit. Přiznané cihly, kamenný překlad nad dveřmi, kachlová kamna, staré dřevěné židle, prkenný strop. To je harmonie materiálů a prvků, mezi kterými se občas objeví i velká kultura.

Třeba když sem přijede zahrát Laco Déczi, fenomenální jazzový trumpetista, se kterým se táta Novák seznámil v Praze a který mu začal říkat „Cestáru“. Odtud už bylo velmi blízko k názvu pro nový pivovárek, který stojí přímo u trasy z Ostružné k horskému hotelu Paprsek.

Po další sérii dotazů se od naší hostitelky dozvídáme, že pozitivní vztah k pivu je u nich v rodině záležitost unikátní tradice. Stojíme zrovna u fotografie, na které je Josef Svozil, zakladatel litovelského pivovaru a Katčin několikanásobný praděda.

„Na vedlejší fotce je zase pan Raška, který si vzal vnučku nebo dceru pana Svozila a který byl sládkem v Litovli. To je pokračovatel pivovarské linie,“ upřesňuje dobrá duše pivovaru Cestář.

Přijďte na kachnu!
Za pivo číslo jedna považuje jejich dvanáctku, klasický spodně kvašený ležák, kterému vymyslela název „Kachna“. Díky smyslu pro humorné slovní hříčky na ni před časem zvala hosty, z nichž někteří netajili zklamání, neboť se místo piva těšili na kachní hody.

A co další piva? Za více než rok provozu uvařili také světlou jedenáctku, která má letos letní tóny díky přidání amerického chmelu „citra“. Kromě toho už na čepu byla i polotmavá třináctka či vánoční medové a nakuřované pivo. Zkrátka typická kombinace klasiky a silnějších speciálů.

Jelikož mají filozofii nastavenou ve stylu „hlavně pro radost“, budoucí plány se ani tak netýkají piva jako spíše ubytování, které chtějí lidem nabídnout v dosud ještě nedokončených prostorách. Bude to penzion s přidanou hodnotou v podobě pivovárku.

„Myslím si, že pivovar by měl zůstat místní exkluzivitou. Nechceme se hnát za výstavem a chrlit kvanta nedobrého piva. Chceme udržet lidi, kvalitu a mít to tady pěkné, aby jim chutnalo a rádi se vraceli,“ dodává Katka.

Tak „Dej Bůh štěstí!“ a u piva zase brzy na viděnou.

Rodinný pivovar Cestář
Místo: Ostružná 41
Druhy piv: vaří spodně kvašená nefiltrovaná a nepasterizovaná piva, v nabídce bývají nejčastěji světlé ležáky Lávka 11° a Kachna 12°, podle sezóny pak také speciály jako polotmavý ležák Juan 13° či nakuřovaný Čoud 15°

Vyškov na suchu. Státní pivovar dovařil

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Euro.czAutor:Ondřej StratilíkVyškov

Podnik definitivně upadl do klinické smrti v pátek 30. června, kdy jako poslední fungující provoz zavřela i pivovarská restaurace. Poslouží zdejší lahvovací linka alespoň budějovickému Pardálu?

„Tady se musí hlídat nepřetržitě, je tu majetek za miliony,“ ozývá se zpoza skla ve vrátnici. Šerif při těch slovech pokyvuje hlavou směrem do dvora, kde se kupí stovky nerezových sudů KEG. Pivo už v nich ovšem neteklo hodně dlouho. A bečky jsou zřejmě tím nejcennějším, co dnes po kdysi slavném vyškovském pivovaru zbylo.

„To víte, smutné pocity. Nikdy nezapomenu, jak jsme sem z družstva museli na brigádu pomáhat s rozvozem. Ještě než se v šest ráno otevřela brána, stála tu řada plně naložených nákladních aut,“ vybavuje si člen ochranky dění v 70. a 80. letech.

Přitom vařit se tu mělo minimálně do roku 2021. Alespoň se k tomu zavázala společnost Czech Beverage Industry Company (CBIC), když před šesti lety získala pivovar do dlouhodobého pronájmu. Státem zřízené akciovce Jihomoravské pivovary platí roční nájemné, jehož výši nechce ani jedna strana zveřejnit.

Nicméně důležitější je, že výroba pod současným provozovatelem se tady už nerozjede. Společnost CBIC přestala vařit na jaře, u Okresního soudu ve Vyškově teď po Jihomoravských pivovarech vymáhá několik desítek milionů korun jako náhradu za údajnou závadu na technologii.

Jiří Kopenec, předseda představenstva CBIC, se sice nechce k probíhajícímu sporu vyjadřovat, během telefonátu ale stihne prohlásit, že s vařením piva už ve Vyškově nadobro skončil. Klesající výstav, nízký zájem o značku a bobtnající ztráta jsou pro jihočeského podnikatele se zkušenostmi ze zemědělství zkrátka dostatečným varováním. Ostatně sama CBIC by vyškovský pivovar nedokázala restartovat tak jako tak, všichni zaměstnanci už v minulých týdnech odešli.

I když to Kopenec nechce potvrdit, spekuluje se, že Jihomoravské pivovary žaluje kvůli závadě na průtokovém pastéru, čímž mělo docházet k oxidování piva. Jihomoravské pivovary zařízení za 3,66 milionu korun instalovaly v roce 2006. Prý aby prodloužily trvanlivost a zvýšily kvalitu čepovaného piva.

Kdy vyškovský soud rozhodne, není jasné. Jednání několikrát odročil. Spor se pravděpodobně potáhne dlouho, ze strany CBIC navíc mohlo dojít k porušení nájemní smlouvy. „Od roku 2011 měl dle uzavřené nájemní smlouvy opravy a údržbu nemovitostí i technologického vybavení provádět nájemce, a to takovým způsobem, aby mohl být zachován provoz a aby nedošlo ke znehodnocení předmětu nájmu,“ přitakává Markéta Ježková z ministerstva zemědělství.

Sládek pivovaru: Všude žijí chlapi, kterým správně hořké pivo lahodí

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Deník.czAutor:Jozef GáfrikRadegast

Pohanský bůh Radegast jistě netušil, že jednou budou jeho jméno ctít sta tisíce milovníků piva. Od uvaření první várky v Nošovicích uplyne letos 47 let. Více než čtvrtinu této doby pečuje o kvalitu tamního piva sládek Petr Kwaczek.

Čemu připisujete jako odborník fakt, že teď jsou v módě různé netradiční druhy piva?
Důvodů je hned několik. Netradiční druhy jsou oblíbené zejména u mladé generace, která ráda zkouší nové produkty. Větší obliba speciálů souvisí i s cestováním a ochutnáváním různých druhů piva v zahraničí, které pak člověk zkouší pít i doma. Speciály však pokrývají pouze malé procento pivního trhu.

Čím se odlišují od tzv. tradičního piva, tedy desítek nebo dvanáctek?
Odlišností je celá řada. Jedná se třeba o použité suroviny, jako jsou speciální druhy sladu vyrobené z různých obilovin. Například použitím kouře z rašeliny při jejím dosušování se vyrobí nakuřovaný slad, který dává pivu uzené aroma. Speciální odrůdy chmele vhodné pro studené chmelení naopak dodávají pivu přirozenou cestou aroma kořeněné nebo citrusové. Velmi důležitou úlohu hrají kvasnice, které se na chuti piva podílejí zásadním způsobem

Jak na změny v poptávce reaguje váš pivovar?
Rozvíjíme tradiční české pivovarnictví, které proslavilo Čechy po celém světě. Věnujeme se proto především spodně kvašeným dvanáct-kám a desítkám. Nám, sládkům, dává tato kategorie velký prostor pro vyvíjení nových chuťových variací.

Příkladem je úspěch naší Ryze Hořké dvanáctky uvedené na trh před třemi lety. Získala prvenství například v soutěži České pivo 2016 a vyhrála také loňskou První pivní extraligu v česko-slovenském superfinále. Zla- to si odnesla také z letošní mezinárodní soutěže v australském Melbourne. Nejvíce nás však těší, že si velice rychle získala oblibu pivařů.

Předpokládám však, že jen na tento úspěch nespoléháte?
Ne, ale tato zkušenost nás inspirovala. Každý, kdo pivu rozumí, ví, že dobrý pivovar se pozná podle toho, jakou vaří desítku. Proto jsme se rozhodli vyjít vstříc současným požadavkům a uvařili jsme i parádní výčepní pivo. Nová Rázná desítka je více chmelená a chuťově plnější, než byl Radegast Originál. Ohlasy z hospod jsou velmi pozitivní.

|Kde se vlastně Radegast momentálně nachází na českém pivním trhu?
Vyrábíme pivo oblíbené ze-jména na Moravě a ve Slezsku. V posledních letech se však úspěšně vracíme i do Čech a na Slovensko. Důkazem jsou mimo jiné množící se značkové restaurace, nesoucí název „Radegastovna“. Postupně je otevřeme v kaž- dém větším městě republiky a také na Slovensku. Jsem přesvědčen, že za úspěchem našeho piva stojí jeho hořká chuť. Všude žijí tvrdí chlapi, kterým správně hořké pivo vyhovuje.

Na jaké balení kladete důraz?
Všechna balení jsou důležitá, jak to známe každý. Jedeme na dovolenou přibalíme si plechovky. Doma si rádi otevřeme vychlazenou láhev a do hospody si jdeme vychutnat čepované pivo. Pro Radegast je typický vysoký, více než padesátiprocentní podíl sudového a tankového piva, který nemá v republice obdoby. Novou módou jsou plechovky.

Doménou vašeho pivovaru je však přece jen Morava. Kde hledat důvody?
Spočívají v kořenech značky, která je s Moravskoslezským krajem a čistou beskydskou přírodou hluboce spjata. Pi-vo vaříme z křišťálově čisté horské vody, slad si vyrábíme sami a chmel používáme moravský. Jsme zkrátka zdejší patrioti.

Připravit pivo, aby chutnalo jak má, je věda i umění

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Liberecký deník

„Úhlavním nepřítelem kvality českého piva je obyčejný kyslík. Při styku s ním totiž pivo oxiduje a mění svou chuť. Jak minimalizovat styk piva se vzduchem je po desetiletí pro pivovarníky velký hlavolam,“ tvrdí sládek Gambrinusu Pavel Zítek.

Moderní pivovarnické technologie dnes umožňují udělat opatření, která minimalizují styk hotového piva se vzdušným kyslíkem. Například se láhve i sudy předem plní kysličníkem uhličitým a minimalizuje se rovněž kontakt v potrubí během přečerpávání. Pivo se tak setká s kyslíkem minimálně, a aby si i pivo sudové a tankové ponechalo svou svěží chuť a vůni, není ani pasterováno. Dnešním trendem v hospodách je tedy pivo nepasterizované nebo nefiltrované. Biologickou trvanlivost řeší v pivovaru Gambrinus mikrofiltrací. Ta nezatěžuje pivo tepelně a je schopna spolehlivě odstranit mikroorganismy, které by se mohly při delším skladování v pivu množit a pivo tím zkazit. Jeho trvanlivost je pak srovnatelná s pasterizací. „Dodáváme do hospod již výhradně nepasterizovaná nebo nefiltrovaná piva. Do moderní technologie jsme v uplynulých letech mohutně investovali právě kvůli tomu, abychom dokázali zachovat pivu jeho čerstvou chuť a vůni,“ říká Pavel Zítek.

K ZÁKAZNÍKOVI DO ČTYŘIADVACETI HODIN
Další velkou snahou pivovaru je zdokonalení cesty piva z pivovaru. „Při dodávkách do hospody z pivovaru se snažíme, aby pivo mělo od stáčení k zákazníkům co nejkratší cestu,“ říká Pavel Zítek. Nejrychleji dodají pivo z pivovaru do hospody tankové cisterny, a to během několika hodin. Z cisterny se pak stočí do přetlačných vaků v tancích v hospodě a po celou dobu je chráněno před stykem se vzduchem. V případě sudového piva se snaží pivovar společně s hospodskými optimalizovat velikosti sudů, v nichž pivo dodává.

Proto Gambrinus nabízí svá piva v sudech 30 a 50 litrů, aby si mohl hospodský objednat soudky, které je schopen rychle vyčepovat a hosté pili stále čerstvé pivo. „V posledních letech jsme výrazně zvýšili počet menších 30litrových sudů, aby bylo stále čerstvé pivo i v malých hospůdkách a barech,“ říká Pavel Zítek. Do cesty piva k pivaři se počítá dokonce i délka trubek, které ze sudu či tanku vedou k výčepu. „Čím kratší trubky, tím lepší. Snažíme se například tanky ideálně umístit hned u výčepu, aby to pivo nemělo daleko. V interiéru to navíc pěkně vypadá,“ potvrzuje Zítek.

PIVO DĚLÁ HOSPODSKÝ
Tím to ale nekončí. Stále platí, že sládek pivo vaří, ale hospodský ho dělá. Pro dokonalý zážitek musí být pivní sklo před čepováním čisté, mokré a nachlazené. To aby nepadala pěna, pivo nezvětrávalo a udrželo si dobrou teplotu. Pivo na čepu musí být chlazené na teplotu 6 až 9 stupňů Celsia a ideálně by mělo být skladováno při teplotách blízkých této hodnotě, aby při čepování neprodělalo teplotní šok.

JAK SE SPRÁVNĚ ČEPUJE
Neméně důležité je pro chuť piva i správné čepování. „Pivo by se mělo čepovat na jeden, maximálně dva zátahy, jinak nemá říz. Vytratí se z něj ty bublinky, které lechtají na jazyku a v krku,“ říká Pavel Zítek, který učí hospodské i správně pivo čepovat. „Zpočátku se na dně vytvoří trochu pěny a pak se pod ní spouští pivo po mokré stěně sklenice v úhlu 45°, v závěru se půllitr narovná. Tento způsob čepování není samoúčelný. Trocha pěny na počátku chrání čepované pivo před kyslíkem a stejně tak mokrá stěna sklenice přispívá k hladkému sklouznutí piva pod pěnu, takže se pivo nerozbíjí o mikroskopické nerovnosti sklenice a neoxiduje tím. Vznikne tak krémově smetanová, konzistentní pěna, bez velkých bublin, která hned tak nespadne a chrání pivo před zvětráním ideálně po celou dobu popíjení. Nejdůležitější je, jestli pivař ve své sklenici ucítí chmelovou vůni, čerstvou chuť, správný říz a jestli ho pivo osvěží. Pak všechno to úsilí stálo za to,“ dodává nakonec Pavel Zítek.

České pivo se tlačí do Británie. V cestě mu ale stojí konkurence z USA i brexit

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Hospodářské NovinyAutor:Michal Šenk

● Veletrh piva v Londýně představil několik českých pivovarů. Zaujala kontroverze kolem piva pro ženy Aurosa.
● Díky účasti na britských veletrzích už se na Ostrovech chytli Bernard či Matuška.
● Problémem vstupu na trh je konkurence z Německa a USA a obchodním argumentem v dohadování o cenách je i brexit.

Kulturní přešlap, nebo účelný marketing? Oběma způsoby se lze dívat na počínání české značky Aurosa s přídomkem "pivo pro ženy" – "beer for her" na britském trhu.

Aurosa se v červenci představila na Czech Beer Day pořádaném londýnskou pobočkou agentury Czech Trade. Že někdo nabízí pivo pouze pro ženy zaujalo britská mainstreamová média a vyvolalo vlnu debat na sociálních sítích.

"Co příjde jako další? Růžové víno pro muže? Copak žena si nemůže dát normální pivo jako je třeba Guiness a musí mít pivo z holčičí navoněné, nablýskané růžové lahve?," byly některé z reakcí.

Majitelka Aurosy Martina Šmírová posléze uvedla, že: "značka chce oslavovat ženskost a eleganci a pokud se to někomu nelíbí, je nám to líto, každopádně si stojíme za svým produktem, rozhodně jsme ale nechtěli zraňovat něčí city a někoho se dotýkat."

Vír byl ale roztočen a Aurosa registruje první zájemce o zařazení tohoto specifického piva do své nabídky, když například už probíhají jednání o exkluzivních dodávkách do sítě hotelů Edwardian.

Czech Beer Day byl druhým ročníkem prezentace českých pivovarů, které mají ambici prodávat na britském trhu. Velké české pivní značky jako Prazdroj, Staropramen či Budvar jsou ve Velké Británii aktivní už dlouho. Postupně se se svými speciály chtějí prosadit i menší čeští výrobci.

O ležáky je zájem

Ve Velké Británii se ročně vyrobí 40 milionů hektolitrů piva a tamní pivaři za jeho spotřebu utratí přes 4 miliardy liber (117 miliard korun). "Britský pivní trh je specifický v tom, že místní pivovary vaří z 80 procent piva typu ALE, ovšem místní pivaří konzumují z 60 procent ležáky. Ty se musí z velké části dovážet nebo licenčně vařit. A to je dobrá příležitost pro české pivovary známé právě tímto typem piva," říká ředitel britské pobočky Czech Trade Martin Macourek. Podporu českých pivovarů si Czech Trade nedávno vytýčil jako po automotive další klíčové odvětví tuzemské ekonomiky, které je v exportu na Ostrovy třeba podporovat.

Obchodní setkání v rámci Czech Beer Day přineslo kromě kontroverze s Aurosou i další výsledky. Víc než desítka českých pivoarů, které se akce účastnily věří, že jim první už domluvené kontrakty dál otevřou do Británie dveře. Dřív se dokázali dostat do speciálních obchodů zaměřených na pivaře, teď doufají v průnik do hospod, hotelů i větších maloobchodních sítí.

První dodávky do Británie už má za sebou například značka Pernštejn. "Cítíme, že se české pivo v Británii těší stále větší oblibě. Dříve jsme tam realizovali už několik obchodů, nyní bychom chtěli i samotným hospodám nabízet speciály z naší produkce," poznamenává exportní manažer pivovaru Pernštejn Radek Kvapil.

"Začínáme s exportním záměrem směrem přímo k restauracím a hospodám. Akce nám přinesla první kontakt s tímto prostředím. Aktuálně se snažíme prezentovat náš výrobek Primátor Weizenbier," popisuje ředitel Primátora Josef Hlavatý s tím, že už delší dobu firma do Británie posílá průměrně jeden naložený kamion svých piv. Ta ale zatím končí výhradně v maloobchodní síti.

Veletrhu českého piva se nyní zúčastnilo na dvě stovky hostů včetně distributorů Marblehead, Bibendum, Vertical Brands či zástupců pivovaru Fuller´s nebo puby Mitchells and Butler, Hawthorn Leisure či fast food řetězce jako Pizza Hut nebo Pizza Express.

"Britské hospody mnohem častěji než u nás fungují jako sítě, takže každá zakázka s nimi může výhledově znamenat zajímavý objem," soudí Macourek a připomíná, že i díky dřívějším podobným setkáním v režii Czech Trade jsou už piva Matuška či Bernard k mání v podnicích sítě Albert´s Schloss a Herold finalizuje obchodní kontrakty s distributorem Funky Beers.

Export do Británie komplikuje brexit
Vybudovat si pozici na britském trhu ale není levná záležitost. Britští partneři, kteří by do českých značek chtěli investovat, požadují po pivovarech spolufinancování marketingových nákladů, což může znamenat i miliony korun. A pak mají české pivovary i silnou konkurenci. Pokud jde o ležáky, tak zejména od německých a u pivních speciálů od amerických či belgických značek.

Dalším faktorem, který je při vstupu na britský trh mít na paměti, je brexit. "Když nás české firmy včetně pivovarů požádají, abychom jednali za ně, bavili se o cenách, slevách na dani a podobně, vždy padne brexit jako obchodní argument. Libra se může pohnout a pro to se musí udělat polštář, říká často britská strana," upozorňuje Macourek.

Plzeňské lavičky si všimli ve světě. V Polsku se líbí, Němci se smějí, Angličané podivují

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:iFotbal.cz

Lavička Viktorie Plzeň ve tvaru plechovky od piva proslavila klub takřka v celé Evropě. O netradiční střídačce domácího klubu informovala britská BBC, německý Bild, americká tisková agentura AP nebo polský server Squawka.
Novou podobu plzeňské lavičky komentovali také zahraniční fanoušci. "To musím vidět. Vypadá to skvěle," komentoval plechovku na Twitteru anglický fanoušek Hullu John Lay. "Dobrá práce," oceňoval známý polský fotbalový server Squawka.

Německý Bild vzal celou zprávu s humorem. "Fotbal a pivo k sobě patří. V Česku přišli na to, jak obojí propojit. Jenže kdo se teď bude soustředit na hru?" ptal se deník. Na Britských ostrovech podala zprávu o velké plechovce BBC. "Na zdraví," stálo na začátku článku ESPN, které, stejně jako další zpravodajské servery, upozorňovalo na historii piva v západočeské metropoli.
"Myslím, že podobné střídačky nikdo jiný na světě nemá," představil novinku šéf Plzně Adolf Šádek. Výroba střídaček trvala přibližně měsíc a spolykala přes dvě tuny kovu.

Nové střídačky poskytují hráčům komfort v podobě vyhřívání a pohodlnějších sedaček. Poprvé je fanoušci na vlastní oči uvidí v sobotu, kdy Viktoria Plzeň vstoupí do ligové sezóny zápasem s Duklou Praha.

Pro sklizeň chmele scházejí brigádníci, Gambrinus je chce nalákat i na pivo

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Aktuálně.czAutor:ČTKGambrinus

Organizace specializující se na nábor pracovníků na chmelové brigády se potýkají s nedostkem zájemců. Lidé dávají přednost lépe placené nebo alespoň méně náročné činnosti. Pivovar Gambrinus plánuje brigádníky letos přilákat na speciální odměny, zaplatí jim navíc pivo.

Organizátoři náborů na chmelové brigády mají potíže. Pro letošní sklizeň, která startuje v druhé polovině srpna, jim stále ještě chybí lidé. Každoročně se na sklízení chmele v létě nabírají stovky brigádníků, na jaře jich pak je potřeba pro navazování chmelnic čtyřnásobek. V pátek to řekla Dagmar Urbancová z organizace Chmelda, která se na nábor lidí na chmelové brigády specializuje.

Česání chmele se dnes podle ní může zdát jako "retro", ale i v době technologických vymožeností jsou lidské ruce na chmelnicích nenahraditelné. Před třiceti lety, kdy byly chmelové brigády pro studenty povinné, přijíždělo na letní sklizeň na 5000 lidí, v posledních letech se situace stabilizovala na 800 až 850 lidech na jaře a 200 lidech v létě. I s těmito počty je ale letos problém. "Již loni se nabíralo hůře, ale na konci července jsme už měli naplněný stav. Letos nám lidi ještě chybí, což je nejsložitější situace v náboru, co pamatuji," dodala Urbancová.

Zemědělci si stěžují, že zájem lidí o brigády v zemědělství klesá. Lidé mají na výběr více možností přivýdělku a dávají přednost buď méně náročné nebo lépe placené práci, souhlasil manažer marketingu a náboru ManpowerGroup Jiří Halbrštát.

Lidí je málo a nabídek mnoho, takže se letos pivovar Gambrinus rozhodl s náborem pomoci. Ten, kdo letos pojede s Chmeldou na brigádu a vydrží až do konce, dostane odměnu navíc. "Když už lidé zažijí těžkou práci na chmelnicích, měli by být odměněni tím, že je pozveme na pivo," poznamenal Pavel Zítek z plzeňského Gambrinusu.

Potíže s naplněním chmelových brigád souvisí s tím, že pracovní trh se potýká s nedostatkem lidí všeobecně, a navíc s tím, že práce na chmelnici je fyzicky náročnější. Navíc jde o dvou až třítýdenní pobyt v kuse přímo v chmelových oblastech. Chmelová brigáda má však i svá pozitiva. "Na chmelu se zapomíná na běžný život se starostmi a stresem. Za fyzickou práci je člověk odměněn novými přátelskými vztahy, legrací a vyčištěnou hlavou," uzavřela.

Stokoruny za tupláky zaplatíte mobilem, místo vám najde aplikace

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Info.czAutor:ČTK

Návštěvníci letošního Oktoberfestu budou mít poprvé možnost za pivo platit mobilním telefonem. Další aplikace jim zase pomůže najít volná místa v pivních stanech. Vedle nových technologií ale fanoušky piva na letošním 184. ročníku slavného festivalu, který začne 16. září a skončí 3. října, čekají také přísnější bezpečnostní opatření.

Dvojici nových aplikací dnes představili pořadatelé Oktoberfestu a zástupci Mnichova. Jedna z nich návštěvníkům umožní pohodlně platit za zlatavý mok, který letos opět podraží, když nejlevnější litrový tuplák bude stát 10,6 eura (276 korun). Druhá aplikace lidi po areálu Tereziánské louky, kde se festival koná, provede a umožní jim informovat se o tom, jestli je ještě někde volno k sezení.

Velkým tématem je i letos bezpečnost. Zvýšená bezpečnostní opatření na Oktoberfestu, který v roce 1980 zasáhl krvavý útok pravicového radikála, panovala už loni. Letos se i v důsledku prosincového teroristického útoku na vánoční trh v Berlíně, který si vyžádal 12 životů a desítky zraněných, ještě o něco vystupňují.

Celý areál festivalu bude oplocen a lidé si do něj nebudou moci vzít batohy nebo velké tašky. Na bezpečnost budou dohlížet stovky policistů a desítky kamer, které mají být na ještě lepší technické úrovni než loni. Přísnější pravidla budou platit i pro zásobovací vozy.

Pivovar AB InBev zvýšil čtvrtletní zisk

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Týden.czAutor:ČTK

Největší světový pivovar Anheuser-Busch InBev ve druhém čtvrtletí zvýšil zisk o 11,8 procenta na 5,35 miliardy dolarů (130 miliard korun), když pokles prodeje v Brazílii více než kompenzovaly výsledky v Číně, Mexiku a na novém trhu - v Jihoafrické republice.

Výrobce piv Budweiser, Stella Artois a Corona ve čtvrtletí zvýšil výrobu o jedno procento. Díky přesunu spotřebitelů k dražším značkám se jeho příjmy zvýšily o pět procent na 14,19 miliardy dolarů, srovnatelný očištěný zisk před zdaněním, úroky a odpisy (EBITDA) stoupl o 11,8 procenta na 5,35 miliardy dolarů

Prodeje pivovaru poklesly na dvou jeho největších trzích, USA a Brazílii, jakož i v Kolumbii. V Brazílii, která se pomalu zotavuje z nejhorší krize za více než sto let, se prodej společnosti snižuje už šest čtvrtletí. V USA, které jsou pro AB InBev největším odbytištěm, se objem jejího prodeje sice snížil, ale díky poptávce po dražších pivech vzrostl zisk.

AB InBev má více než dvojnásobnou velikost ve srovnání s nejbližším konkurentem, kterým je pivovar Heineken. Na globální produkci piva se podílí téměř čtvrtinou. O používání značky Budweiser vede již několik let řadu právních sporů s českým pivovarem Budějovický Budvar.

Pivovar Samson za tři roky investoval 380 milionů korun

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Průmyslová automatizaceAutor:ČTKSamson

Pivovar Samson ze skupiny AB InBev investoval za poslední tři roky do technologií 380 milionů korun. Jeho tržby loni dosáhly 87,6 milionu Kč, výstav činil 82.800 hektolitrů. Letos se českobudějovickému pivovaru, jenž zaměstnává 71 lidí, výrazně víc daří na ruském trhu. ČTK to řekl ředitel pivovaru Daniel Dřevikovský.

Skupina Anheuser-Busch, která je součástí světového pivovarnického lídra AB InBev, koupila pivovar v roce 2014. Letos pivovar, jenž vyváží do 27 zemí, investuje 17 milionů do nového kvasného hospodářství a do chlazení. Předělaná je filtrace, vedení zavedlo nové standardy kontroly kvality, nová je i sanitační stanice sloužící k mytí a proplachování technologií.

Loňský výstav je 82.800 hektolitrů, letošní plánuje pivovar o 1400 hektolitrů vyšší. Samson loni utržil 87,6 milionu Kč, letošní tržby očekává o tři procenta vyšší. Zisk nezveřejnil. "Odrazili jsme se ode dna, hospodaření se stabilně zlepšuje díky investicím do technologií. Od roku 2014 jsme se zlepšili o 30 procent," řekl k zisku Dřevikovský. Pivovar zaměstnává 71 lidí, loni jim zvedl mzdy o pět procent. Do tří let přijme desítky nových zaměstnanců. V Praze pracuje pro AB InBbev 550 lidí.

Samson vyváží do 27 zemí včetně Brazílie, nejvíc do Evropy, například do Dánska. Část jde do Ruska. Samson exportuje 61 procent produkce, většinu tvoří exportní ležák 1795. Loni měl poprvé čtyři dodávky do Kataru, o kontraktu jedná na Islandu. "České pivo je v zahraničí dobře vnímáno a speciálně pivo z budějovického pivovaru. Patříme mezi největší exportéry piva u nás. Letos se výrazněji daří na ruském trhu, chceme posilovat i v Rakousku. Gro v tuzemsku tvoří značka Samson, letos jsme zavedli i značku 1795, která až překvapivě slavila velký úspěch u hospodských," řekl Dřevikovský (40), českobudějovický rodák, který v Samsonu začínal před 14 lety jako dělník ve sladovně a ředitelem byl již v letech 2007 až 2010.

Loni uvedl pivovar retro edici značky Samson, hodnotí ji jako úspěšnou, vše se prodalo. Letos zvažuje další. Samson podle ředitele navazuje na právovárečné domy ve městě z roku 1265. "Když pivovar v 19. století postavili, patřil k deseti nejmodernějším v Čechách," řekl Dřevikovský.

Nyní Samson doprodává řadu grapefruitových radlerů v plechovce, na trhu ho zbývá do 500 hektolitrů. Další jejich výrobu zatím neplánuje. V létě dodává Samson do vybraných hospod Pito v sudech. Pito nabízí Samson i v plechovkách, vedení přemýšlí, že by se do nich stáčel i ležák 1795. Vlastní stáčírnu nemá a nechystá. "Chceme se hlavně orientovat na tradiční výrobu piva v lahvi, já si myslím, že pivo patří především do lahve a samozřejmě do sudu v hospodě," řekl ředitel.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.22.04.2018 17:166.162/6.162