Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Pivo s chmelem je nejen hořké, ale i dobré pro játra

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:100+1

Že alkohol není pro játra zrovna požehnáním, je všeobecně známou věcí. Nová studie ale ukazuje, že pivo a chmel mohou játrům i prospívat

Chmelové šištice, tedy samičí květenství liány chmele otáčivého, jsou už dlouhá staletí jednou ze základních surovin pro výrobu piva. Dodávají mu typickou nahořklou chuť a aroma. Němečtí vědci ale tvrdí, že chmel nejspíš také brání játra před nepříznivým vlivem alkoholu. Ukazují to výsledky nové studie účinků různých piv na myši.

Badatelé čepovali myším běžné pivo s chmelem, speciální pivo bez chmelu, a také samotný alkohol. Po 12 hodinách se v játrech myší, které popíjely pivo s chmelem, vytvořilo méně tuku, než v játrech myší na etanolu, a také méně než v játrech myší, co dostaly pivo bez chmelu.

Autoři studie se domnívají, že právě chmel v pivu možná odpovídá za to, že lidé popíjející tvrdý alkohol umírají (ve srovnání s pivaři) častěji na nemoci jater. Důvodem je zřejmě to, že látky obsažené ve chmelu omezují tvorbu nebezpečných kyslíkových radikálů. Zároveň ale připomínají, že ani chmel nechrání játra pijanů piva stoprocentně.

Bývalý šéf Staropramenu nastoupil do Molson Coors, řídí export a licenční výrobu

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:E15.czAutor:Dušan Kütner

Někdejší letitý šéf Pivovarů Staropramen Zbyněk Kovář nastoupil od října na pozici ředitele pro export a licenční výrobu Molson Coors Europe ze skupiny Molson Coors, která pražský a ostravský pivovar vlastní. Informací deníku E15 potvrdila mluvčí Staropramenu Denisa Myhlbachrová.

Kovář opustil post šéfa tuzemské pivovarské dvojky na konci března po osmi letech. Poté si vzal volno a jednal o svém dalším působení v rámci v rámci kanadsko-americké skupiny, která se majiteli Staropramenu a Ostravaru a dalších značek stala v roce 2012.

„Změna vlastníka se pro mne stala příležitostí uplatnit zkušenosti, které jsem nabyl,“ uvedl tehdy v rozhovoru pro deník E15 dvaačtyřicetiletý Kovář.

„Rozhodoval jsem se, jestli se ve Staropramenu snažit dožít, což by bylo určitě pěkné. Pro svůj osobní rozvoj jsem si ale říkal, že toho mám ještě hodně před sebou. Kde budu působit v rámci skupiny Molson Coors, je v jednání, existuje několik scénářů,“ dodal tehdy.

Kováře na nejvyšším postu v pivovaru vystřídal od dubna Petr Kovařík, který se do Česka vrátil po pětiletém působení v čele maďarské pivovarské společnosti Borsodi Sorgyar. Firma patří rovněž do skupiny Molson Coors, sedmé největší pivovarnické skupiny na světě.

V Pivovarech Staropramen přitom Kovařík působil před odchodem do Maďarska šestnáct let na manažerských či ředitelských postech ve výrobě, logistice či obchodu.

Bývalý šéf Staropramenu Kovář kromě ekonomické krize, která měla za následek dočasný propad výstavu piva, zažil i na české poměry nezvyklé tři změny majitele pivovaru. Ještě na nižší pozici se potkal s předáním pivovaru ze strany britské skupiny Bass belgickému Interbrew, která se posléze stala součástí světové jedničky AnheuserBusch InBev.

V roce 2009 se již za Kovářova šéfování pivovar stal součástí investiční skupiny CVC Capital Partners, od níž v roce 2012 středoevropskou skupinu StarBev v čele s pražským pivovarem koupil nynější majitel Molson Coors.

Cesta k pivním pramenům Belgie

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:KoktejlAutor:Jiří Škoda

Západ Belgie, konkrétně region nazývaný Západní Flandry, je slavný z několika důvodů. Je to jediná část země ležící u Severního moře, probíhala tu nejkrutější fronta 1. světové války a je to skutečné srdce belgického pivovarnictví.

Městečko Poperinge (dnes má 20 tisíc obyvatel) bylo za první světové války jedním z pouhých dvou, které neokupovala německá armáda. Zatímco nedaleké Ypry byly v podstatě srovnány se zemí, do Poperinge se jezdili kurýrovat vojáci z fronty. Ti hodně zranění končili v polních lazaretech, ti s propustkou pak v některém z místních hostinců a nevěstinců. A měli štěstí, že ze všech měst v Belgii zůstalo svobodné zrovna tohle, Poperinge byl totiž belgickým centrem pěstování chmele. Zůstal jím i dnes, ale čísla se radikálně změnila.

Mizející dědictví Belgie
Po celém světě se chmel pěstuje na zhruba 45 tisících hektarech půdy. Česká republika si v této kategorii drží slušné třetí místo za Německem a USA s více než 4 tisíci hektary. Pivní velmoc Belgie se ale drží velmi zpátky, chmel pěstuje na pouhých 158 hektarech a až na výjimky se všechna pole nachází v okolí Poperinge. Proč tomu tak je?

Joris Cambie je jedním z 23 belgických pěstitelů. Jeho cesta k tomuto povolání byla v podstatě předurčena: „Můj otec byl pěstitel, jeho otec také, i otec jeho otce. A stejné to je z matčiny strany.“ Že v tradici pokračuje i jeho syn, je tak vlastně logické. V okolí města se chmel pěstuje od 14. století. Podobné kořeny tu má hodně lidí, přesto málokdo pokračuje v rodinném podnikání. „Chmelaři nemají nic jisté. Mění se poptávka po odrůdách a trh si vždy žádá to, čeho je nejméně. Když se přizpůsobíte a začne se vám opět dařit, poptávka se zase změní. Ne každý má na tohle trpělivost,“ vysvětluje Joris. „Navíc je chmel trvale rostoucí rostlina. Pokud chcete změnit odrůdu, je to proces na několik let, kdy jste v podstatě bez produkce.“

Belgičané se ve snaze zachránit svou chmelařskou tradici snaží podporovat místní pěstitele. Zavedli značku Belgische Hop (belgický chmel), kterou dostane každé pivo, k jehož uvaření bylo použito minimálně 50 % chmelu z Belgie. Značka se přitom přiděluje jednotlivým pivům, ne pivovaru jako celku. Odborníci se navíc shodnou, že belgický chmel si stále drží svou nadprůměrnou kvalitu.

Joris Cambie ale stejně před lety pro jistotu změnil strategii a začal systematicky přecházet na ekologické zemědělství. Po bioproduktech je stále velká poptávka a není tak náročné chmel na trhu udat. Kromě pěstování chmele se v posledních letech věnuje i vaření piva. Začal s jedním druhem, dnes vyrábí již tři. Vše ale v malém, podle svých slov chce být i nadále především pěstitelem a samotné vaření piva bere jako doplněk. Za příběhy o vaření se musíme tedy přesunout jinam

Tisíc chutí
Minipivovary zažívají v České republice skutečný boom. V mém kraji takřka není obce nad 20 tisíc obyvatel, která by neměla vlastní minipivovar. Podobný, i když vlastně úplně jiný boom zažívá také Belgie. Vaření v malých provozech, případně rovnou doma, je tu na vzestupu a počet značek už nedokáže nikdo vysledovat. Někteří odhadují jejich počet na 1000, jiní rovnou na 1500. Každý týden vzniká nová, s novou chutí, novým příběhem. Co je pro našince pravděpodobně nejzvláštnější, je způsob, jakým se pivo pije. Zapomeňte na přecpané hospody a střídající se půllitry na stole. Pořád jsme poblíž Francie, a tak pití piva tu v lecčems připomíná konzumaci vína. Sedmičkové láhve, zkoumání barvy, vůně…

Belgičané pivo rádi pijí, ale ještě raději o něm mluví. Nejlepší je, když se zkombinuje láska k nápoji, rodinná tradice a záliba v historii, protože kde jinde hledat ty nejlepší recepty než v částečně zapomenuté minulosti. Alespoň to si myslí Chris Vandewalle, který provozuje malý „sezonní“ pivovar. On to vlastně ani není pivovar, to je na tom nejzajímavější. Chris pracuje čtyři dny v týdnu jako archivář, každý pátek pak vaří ve speciálně postaveném přístěnku pivo. „Jedna várka mi zabere asi šest hodin. Za den zvládnu tři,“ vypráví. Pivo pak stáčí do láhví, ve kterých nápoj odpočívá dlouhé měsíce. „Není to moje zaměstnání, ale koníček, proto si mohu dovolit nespěchat a těšit se na výsledek, který se dostaví až časem.“

Hned po ochutnání z první sklenice je vám jasné, proč se v Belgii nepije pivo po půllitrech. Je totiž mnohem silnější a vydatnější. Obsah alkoholu začíná na 6 % u těch nejslabších. Zážitek z jejich pití je ale o to intenzivnější, snadněji rozeznáte jednotlivé druhy. „Před první světovou válkou byl tento region známý pěstováním jablek, hrušek, třešní, ořechů, a promítalo se to i do chutí piv,“ vysvětluje, zatímco mi dává ochutnat třešňové pivo ze své produkce. „Něco takového se pilo v létě při práci na poli. Zažene žízeň a osvěží zároveň.“

Udržení kvality piva není nic jednoduchého. Zásadní rozdíl proti vínu je, že musí být stále stejné. „Vinař to má jednoduché, má ročně jednu sklizeň, pak vyrobí víno, posoudí se, jaký je ročník, a připravuje se na další. Výrobce piva to má obtížnější v tom, že jeho výrobek musí mít konstantní kvalitu. Očekává se, že bude stále stejné bez ohledu na podmínky. Když se tak nevydaří úroda jednomu farmáři, musí hle

Pivo lepší vína
Podobné zacházení s pivem a vínem zbývá promítnout do poslední oblasti, do vaření. Víno je nezbytnou součástí francouzské i italské kuchyně, které jsou považovány za gastronomické vzory. Podle mnohých kuchařů ale pivo neprávem opomíjejí. Jednou z nejvýraznějších kulinářských osobností, propagující jeho větší zapojení, je šéfkuchař Stefaan Couttenye z vyhlášeného restaurantu v městečku Watou. „Vařit s pivem a z piva tady bylo běžné, dělali to naši rodiče i prarodiče. Ale v restauracích jste na to nenarazili.“ Sám Stefaan se to snaží změnit již 30 let. Pivo má podle něj pro užití v kuchyni skvělé předpoklady. Nelze ho ale jen zaměnit za víno, musí se volit zcela jiné postupy, cílit na jiné chutě. „S pivem musíte být opatrní, musíte ho používat málo, jinak se příliš projeví jeho hořkost.“

Na rozdíl od vaření s vínem je používání piva teprve v začátcích, pravidla nejsou nijak dána, teprve se tvoří. Jedním z jejich tvůrců je právě Stefaan, který napsal o vaření z piva i několik knih. Budoucnost je podle něj už jasně nalinkovaná: „Ještě před pár lety bylo to nejlepší, co jste mohli doma naservírovat, víno a sýr. Ale pivo se k sýru hodí mnohem více než víno a i lidé si toho už začali všímat. Mnoho velkých restaurací v Belgii už tak na tento trend také přestoupilo.“

Pivní gastronomie už se šíří i směrem k našim hranicím, běžné jsou obdobně zaměřené restaurace v Německu nebo Rakousku. Zadaří se jim i u nás? Nebo zvítězí naše tradice vyznačující se světově nejvyšším množstvím piva vypitého na obyvatele? A musí být nutně v rozporu?dat jiného se stejnou odrůdou chmele, která splní to, co se od ní očekává,“ zdůrazňuje Chris.

Největší spojení v historii pivovarnictví. Každé třetí pivo na světě uvaří Anheuser-Busch

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:Rozhlas.czAutor:Barbora Kladivová

Akvizice dvou gigantů z oblasti pivovarnictví by pondělí měla dospět do finále. Koncern Anheuser-Busch InBev definitivně převezme další koncern SABMiller. Pro Plzeňský Prazdroj bude znamenat nového majitele.

Gigant, který bude dominovat světovému trhu s pivem. Tak se mluví o spojení dvou největších hráčů v pivovarnictví. Právě v pondělí by měla společnost Anheuser-Busch InBev oficiálně převzít dalšího z velkých výrobců zlatavého moku, společnost SABMiller.

Akcionáři pivovaru SABMiller schválili na konci září převzetí firmy větším konkurentem v hodnotě 79 miliard liber, v přepočtu asi 2,5 bilionů korun. Překonali tak poslední překážku spojení dvou největších pivovarnických skupin světa. Krátce předtím transakci podpořili i akcionáři Anheuser-Busch.

Každé třetí uvařené pivo na světě díky tomu bude spadat právě pod Anheuser-Busch InBev. Tržby společnosti by se podle analytiků mohly pohybovat nad 50 miliardami dolarů ročně. „Anheuser-Busch získal hlavně zajímavé trhy v Africe, kde byl do té doby zastoupen pouze okrajově. Mladé rostoucí trhy jsou přitom v pivovarnictví klíčové. Vyspělé trhy Severní Ameriky a Evropy jsou již nasyceny,“ vysvětluje analytik společnosti Cyrrus, Jiří Šimara.

Prazdroj na prodej
Aby Anheuser-Busch InBev nebyl po akvizici příliš dominantní, musí prodat svá aktiva ve střední a východní Evropě. K nim patří třeba i Plzeňský Prazdroj. Podle analytiků by o největší český pivovar mohly projevit zájem japonské pivovary Asahi nebo Kirin. Ve hře je i Heineken, který by se pak stal jedničkou na tuzemském trhu. Podle hlavního analytika společnosti Roklen Lukáše Kovandy by ale do boje o nového majitele mohli zasáhnout ještě další hráči.

„Zájemců je více. Naposledy promluvil do dění polský miliardář Kulczyk, který by se mohl spojit s investičními fondy, protože cena bude vysoká. Vedle něj se o tuto cennou akvizici ucházejí investiční fondy Advent International,“ říká Kovanda.

Slavnosti břeclavského piva hlásí první hvězdy i oslavy výročí

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:Břeclavský deníkBřeclav

Po letošním úspěšném ročníku Slavností břeclavského piva je už nyní možné zakoupit vstupenky na ročník 2017. I když se akce plná kvalitní hudby a čepovaného piva uskuteční v areálu břeclavského zámku až 10. června příštího roku, předprodej už běží na plné obrátky. „Rozhodli jsme se naše fanoušky odměnit za brzký nákup lístků. Kdo si do konce roku pospíší, může mít vstup za opravdu prémiovou cenu a ještě zakoupený z pohodlí domova na našich webových stránkách," říká Jan Svoboda, člen správní rady Zámeckého pivovaru Břeclav.

Jako hlavní hvězda vystoupí v sobotu 10. června plzeňská skupina Mandrage. Kromě ní se mohou návštěvníci těšit také na skupiny Wohnout nebo Walda Gang. Úplně poprvé se na slavnostech objeví slovenská skupina The Paranoid a česká rocková formace We On The Moon. A stejně jako tomu bylo před rokem, hlavní pódium budou s těmito hvězdami sdílet také vítězové soutěže amatérských kapel. Tu organizátoři vyhlásí v listopadu.

Slavnosti, které si našly pevné místo mezi letními open air akcemi na jižní Moravě, se uskuteční už popáté. Stejný počet let uplyne také od znovuzahájení vaření piva v Zámeckém pivovaru Břeclav. I toto výročí ovlivní celý program. „Naši návštěvníci si budou moct opět prohlédnout pivovar, a pokud se vše podaří, rádi bychom prohlídkovou trasu rozšířili také na břeclavský zámek," doplňuje Jan Svoboda. Protože jsou dvojité páté narozeniny opravdovým důvodem k oslavě, slibují organizátoři slavností také rozšířený doprovodný program a zónu s občerstvením.

Slavnosti břeclavského piva se uskuteční v sobotu 10. června 2017 v areálu břeclavského zámku. Na akci vystoupí skupiny Mandrage, Wohnout, Walda Gang, We On The Moon a The Paranoid. Pro návštěvníky je připravený také doprovodný program, bohatá nabídka čepovaných piv a gastro specialit.

500 českých pivovarů a 4000 českých piv

Publikováno:před 8 měsíciAutor:ČpČz

K dnešnímu dni počet českých piv v katalogu našeho pivního portálu dosáhl čísla 4000.
Počet prezentovaných český pivovarů překročil hranici 500. I když do tohoto čísla spadají i pivovary připravované nebo pivovary uzavřené (od roku 1970) a mimo provoz, je tento výčet vyjádřením současného trendu boomu minipivovarů.

Korekturu prezentovaných informací se svolením s prezentací pivovaru na stránkách „České pivo - České zlato“ schválilo již 130 vlastníků nebo zástupců pivovarů. Mezi ně patří i průmyslové pivovary jako Pivovar Rychtář, Pivovar Primátor, a další uvedené v PODĚKOVÁNÍ informačního dialogu. Všem patří dík za jejich ochotu se podílet na prezentaci svého pivovaru. Věříme, že se připojí i další!

Pivní portál

Mapa pivovarů

Pivní katalog

Pivovary v kapse

Startup, který promění lahvové pivo na chuť točeného, vybral za 8 dnů 650 tisíc dolarů

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:Objevit.cz

V českých končinách zlatavý mok je levnější než voda či ostatní nealkoholické nápoje. Dokonce se naše republika umístila na přední příčce ve světovém žebříčku v konzumaci piva na počet obyvatel. A konzumenti chmelového nápoje se jednoznačně shodnou na názoru, že chuť točeného piva je nejlepší.

Nicméně v domácím prostředí se musíte uspokojit s lahvovým či plechovkovým pivem, jehož výsledná chuť není až tak dokonalá. Z tohoto důvodu startup Fizzics vytvořil přístroj zvaný Waytap, který promění lahvové, respektive plechovkové pivo na chuť točeného.

Po vložení lahve či plechovky do přístroje dojde ke změně tekutiny tak, že pomocí pípy můžete točit buď pivo, nebo jemnou pěnu. Technologie, kterou si nechal startup patentovat, slibuje, že pivo, které projde procesem, bude mít takřka stejnou chuť jako pivo točené. To vše bez přidaného vzduchu, vody či umělých prostředků, a tak chuť zůstává čerstvá až do posledního doušku.

Už před rokem startup představil tento projekt. Nyní přichází s inovovanou verzí, která pracuje na jednodušším principu a má atraktivnější design. Představil produkt na crowdfundingovém portálu Kickstarter. A za pouhých osm dnů vybral téměř 650 tisíc dolarů, přičemž cílem bylo vybrat 50 tisíc dolarů.

V nabídce jsou tři barevné odstíny, a to bílo-stříbrný, černý a tmavý s lemováním imitací kovu. Zákazníci mohou přes Kickstarter získat tento přístroj za 100 dolarů. A mimo tuto kampaň se bude prodávat za 130 dolarů.

Exkurze zdarma a ŠPRINGL na čepu přilákal

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:Město NáchodPrimátor

Poslední den oslav českého piva byl v náchodském pivovaře fakt dost dobrý. Stejně jako je dobré, speciálně na tyto dny uvařené, pivo ŠPRINGL. Pro všechny zájemce a milovníky našeho piva jsme od rána do půlnoci otevřeli brány pivovaru a provázeli je po areálu zdarma. Vidět varnu, spilku, ležácké tanky nebo stáčírnu láhví mělo zájem více než 250 lidí.

Všichni, kteří k nám přišli z blízkého okolí nebo přijeli z větší dálky - Plzeň, Uničov, Pelhřimov nebo až z Polska, měli možnost po exkurzi posedět v návštěvnickém centru pivovaru a ochutnat čepovanou pivní novinku ŠPRINGL nebo pšeničný kvasnicový Weizenbier a polotmavé English Pale Ale. Celý den panovala v pivovaře příjemná atmosféra a pivo ŠPRINGL uvařené z čerstvě sklizeného chmele si všichni moc pochvalovali.

Víte, jak správně nalít pivo? Tady je desatero pivaře.

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:ProChlapa.cz

Pivo je nápoj číslo jedna, bez debat... Víme ale všichni, jak ho správně nalít, abychom zachovali správný říz, chuť i vůni?!

Čeští pivaři milují pivo, o tom žádná, a pokud vyrazí na „jedno točené“ do hospody, tak úzkostlivě dbají na správném servírování. Nicméně pokud jde o domácí servírování, tak precizní milovníci piva až tak nejsou. „Hodně lidí si myslí, že stačí vzít láhev, otevřít jí a nalít ho do nějaké sklenice. Pak se těší na ten skvělý zážitek z řízného piva, který ovšem nemusí přijít. Nerad bych pivo nějak přirovnával k vínu, ale i o pivo je třeba pečovat. I pivo se musí správně skladovat, čepovat, podávat a pít,“ řekl Luboš Martiš, sládek Pivovaru Samson.

Pivo má také svůj rituál, který by měl každý milovník piva dodržovat, aby si užil toho nejlepšího z chmelového moku. Nejprve by se měly používat správné sklenice podle druhu piva. Každý druh vyžaduje trochu jiný tvar a to takový, aby co nejlépe podpořil přednosti právě toho daného druhu piva. Sklo by mělo být vychlazené, stejně jako pivo. Sklenici je dobré před naléváním vypláchnout ledovou vodou a nevysušovat.

Chladná voda podporuje chuť piva. „Nalévat pivo je lepší opatrně po skle. Nejprve trochu nalít na dno a napěnit a pod pěnu pak pomalu po skle lít zbytek piva. Vydrží tak čerstvé, neztratí říz a správně se uvolní i vůně piva. Další věc je, že sklenice, ze které chceme pivo pít, by měla dobře padnout do ruky,“ dodal Luboš Martiš.

1. Ideální teplota servírovaného piva je u ležáků okolo 7°C. Teplota se ale liší podle druhu piva - u pšeničných piv, pivních speciálů, svrchně kvašených a u piv s obsahem alkoholu od sedmi do dvanácti procent je teplota servírovaní vyšší mezi 10-12°C. Při vyšší teplotě lépe vyniknou aromatické látky, které tato piva obsahují.

2. Pivo musí být skladované v chladu, suchu a ideálně mimo dosah slunečního záření. Teplota, při které se pivo skladuje, by však neměla být příliš nízká, pivo je choulostivý nápoj a musí se skladovat s péčí, aby nedocházelo k chladovým zákalům.

3. Pivní sklo, ve kterém budete pivo servírovat, musí být naprosto čisté.

4. Pivní sklenice nechte před použitím nějakou dobu vyhladit v ledničce. Pivo si tak udrží delší dobu ideální teplotu.

DOPORUČUJEME: 36 ZPŮSOBŮ, JAK SI OTEVŘÍT PIVO

5. Vypláchněte sklenici, nebo půllitr ledovou vodou, než začnete pivo nalévat. Sklenici pak zevnitř neotírejte. Studená voda podporuje chuť piva.

6. Při nalévání nejdříve pivo trochu rozpěňte o dno sklenice, tím dostanete základní pěnu. Poté nalévejte pivo jemně po skle, tedy nechte téct po straně sklenice. Základní pěna se tak dostane nahoru a pod ní pivo, které si zachová svůj říz.

7. Snažte se pivo nalít maximálně nadvakrát. S přibývajícím časem přicházíte o čerstvost a pivo rychle zvětrává.

8. Sklo vybírejte podle druhu piva, které chcete servírovat. Pro ležáky se hodí půllitry všech tvarů, nebo klasické pivní sklenice. Pšeničná piva se podávají ve vysokém štíhlém skle, což podporuje chuť a aroma piva. Pro pivní speciály jsou třeba vhodné poháry do 330 ml, ve kterých vynikne hlavně barva a rozvine se vůně.

9. Ideální doba konzumace piva je maximálně 60 minut. Tak nepřijdete o nejhodnotnější zážitky z piva - vůně, chuť, říz.

10. Z pití piva si udělejte rituál. Vyberte vhodné sklo, nachlaďte ho, potom omyjte, nalijte pečlivě pivo najednou s krásnou pěnou, posaďte se doma u filmu, nebo s přáteli a vychutnejte si lahodný zlatý mok plnými doušky.

Zkusím to sám! Nadšení dovedlo mladého podnikatele k vlastnímu minipivovaru

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:Magazín PatriotAutor:Tomáš SvobodaVe Dvoře

Rozvoj minipivovarů v našem regionu pokračuje. Jen za poslední tři roky se jejich počet zdvojnásobil a blíží se k ještě nedávno jen těžko uvěřitelným čtyřem desítkám. Magazín PATRIOT se rozhodl je mapovat prostřednictvím seriálu, který, jak věříme, bude pro čtenáře objevnou cestou za poznáním historické tradice i současnosti pivovarnictví v Moravskoslezském kraji.

Chtěl prostě vyzkoušet, jestli to sám zvládne. Tak nějak se Lukáš Brabec dostal k tomu, že začal ve Vratimově, tedy na předměstí Ostravy, budovat vlastní minipivovar. A to v prostorách hostince, který se podle jeho slov potřeboval odlišit od toho, co se v okolí zákazníkům běžně nabízí.

Shoda okolností mu navíc přála v tom, že pro inspiraci nemusel chodit daleko. „Pocházím z Bohumína, kde si založil rodinný pivovar můj soused. Nejprve jsme se bavili i o tom, že bych mohl pivem od něj zásobovat svůj hostinec, ale nakonec jsme se nechtěli vázat jeden na druhého. Řekl jsem si, že to zkusím taky,“ říká mladý pivovarník.

Tak před více než čtyřmi lety začal studovat postupy a receptury a shánět někoho, kdo by mu pomohl sestavit technologii pro klasickou malovýrobu. Hodiny učení i konzultací nakonec vedly ke zdárnému výsledku, na světě byl první „kotel“ a mohlo se začít vařit.

„Jasně, byla to docela divočina. Někdo ale začíná vařit třeba doma na sporáku, což jsem zažil taky. Šestnáct hodin jsem u něj stál a míchal. To všechno je nakonec člověku jenom ku prospěchu. Musel jsem si tím projít a poznat, jak na to,“ pokračuje Lukáš ve svém vyprávění.

Krušné začátky: První várka byla připálená
Sympaticky přiznává, že zahajovací fáze výroby měla vzhledem k nedostatku zkušeností k dokonalosti daleko. „První várka připáleného piva byla na světě v červnu 2012. To se zrovna narodila moje dcera. Tehdejší vaření, to byly pokusy, které trvaly více než dvacet hodin, dneska už to mám vychytané a není to taková dřina jako na začátku,“ srovnává zakladatel vratimovského pivovaru.

Až po absolvování několika pokusných várek přišel na to, v čem je problém.

„Na jednom místě se nám to ve varně bohužel připalovalo. Když jsme to odstranili, začalo být pivo opravdu pitelné. Ačkoli i tak některým chutnalo, ale těch bylo docela málo,“ vzpomíná s úsměvem Lukáš, který rozhodně neměl v úmyslu vydávat experimenty třeba za „pekelný“ speciál, jak tomu někdy bývá u piv, která se tak úplně nepovedou.

Počáteční dřina a překonání těžkostí se však v dobrém vrátilo. Minipivovar, který pojmenoval na základě spojitosti se svým příjmením přiléhavě „Brabčák“, v dalších letech vylepšil technologii, drží si svoji kvalitu a je dnes oblíbeným cílem pivních turistů.

Poctivé pivo? Stalo se z něj klišé…
Jako malovýrobce ví, že je pro něj důležité vařit pivo stále se stejným zájmem a zaujetím jako na začátku. „Dneska každý říká, že vaří pivo poctivě, ale kvůli reklamě se z toho stalo klišé. Vařím ho tak, jak nejlépe umím, což by mělo být normální. Je to moje srdeční záležitost,“ popisuje Lukáš svůj přístup k řemeslu.

Paradoxně se přitom měl věnovat něčemu jinému, vyučil se kuchařem, ale nakonec si vybral jinou, tedy pivovarskou cestu. „Bavilo mě na tom od počátků to, že jsem si mohl vyzkoušet spoustu věcí, které přede mnou nikdo neudělal. Jako kuchař bych přece jenom musel jít ve vyšlapaných stopách,“ myslí si náš průvodce.

Plánuje nová piva i přesun varny
Brabčák z Vratimova z domovského hostince občas vyletí také do ochutnávkových pivnic či na pivní festival. Mladý pivovarník postupně pracuje na tom, aby si v regionu vytvořil okruh spolupracujících hospod, které budou pivo pravidelně odebírat.

Stabilně má v nabídce čerstvého „tekutého chleba“ jedenáctku světlý ležák, extra hořkou a za studena chmelenou třináctku, polotmavou čtrnáctku a jemné pivo medové. K tomu pravidelně během roku přidává ochucená piva, třeba mandlové.

A objevovat nové chutě chce i nadále. „Zrovna připravuju vídeňský ležák, který budeme dělat k svatomartinským husám. Jinak nejsem zastánce toho dělat hodně, rychle a co nejvíc. Chceme si držet svoji značku v regionu. Méně je někdy více,“ sděluje Lukáš ve zkratce svoji podnikatelskou vizi.

Zvětšovat kapacitu pivovárku zatím nechce, soustředí se na jiné priority. Tou hlavní je přesun varny do prostor v přízemí hostince, čímž bude celá výroba efektivnější a jednodušší. Chtěl by to zvládnout během zimy, aby na další letní sezónu, která tradičně dobrému pivu přeje, už bylo všechno v novém.

Tak „Dej Bůh štěstí!“ a za týden u piva zase na shledanou.

Minipivovar Brabčák Vratimov
Místo: Hostinec ve dvoře, K Sokolovně 135 (Vratimov)
Druhy piv: celoročně v nabídce Brabčák 11° světlý, 14° polotmavý, 13° extra hořký a medový, dále v nabídce dle sezóny ochucená piva, na sv. Martina chystá vídeňský speciál, na Vánoce vanilkový ležák
Stáčení a prodej: piva stáčí do 15, 30 a 50 litrových KEG sudů a do 1,5 litrových PET lahví
Výstav: odhadem 250 hektolitrů za rok

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.28.05.2017 08:274.996/4.996