Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Pro pivo chodí Češi do supermarketů, kávu pijí instantní

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Zboží&Prodej

Za posledních pět let se téměř zdvojnásobil počet těch, kteří měsíčně utratí za potraviny více než tři tisíce korun na osobu. Češi nejvíce kupují instantní kávu a pro pivo míří do supermarketu. Více než polovina průměrně vystačí se třemi věrnostními kartičkami. To jsou některé ze závěrů pátého ročníku průzkumu poradenské společnosti KPMG pod názvem Nákupní zvyklosti v České republice.

Zatímco před pěti lety si nákup potravin v hodnotě vyšší než tři tisíce korun na osobu mohlo dovolit jen šest procent Čechů, dnes je to už jedenáct procent. Vzestup je přitom plynulý, minulý rok to bylo devět procent. „Do útrat se obecně promítá stále lepší ekonomická situace,“ vysvětluje současný trend Karel Růžička, partner KPMG Česká republika odpovědný za služby pro potravinářství, nápojářství a společenskou odpovědnost. Do dvou tisíc korun na osobu však stále za potraviny měsíčně vydá více než polovina lidí (konkrétně 52 procent).

U nejbohatších vedou kapsle do kávovaru, u většiny instantní káva
Výzkum se letos více zaměřil na některé produktové kategorie, mezi nimi byla i káva. Nákup konkrétních druhů kávy se liší podle čistého osobního příjmu jednotlivce. Lidé z nižších příjmových kategorií kupují spíše instantní a mletou kávu. U vyšších příjmových skupin je výraznější podíl zrnkové kávy, u nejvyšších pak kapslí do kávovaru – ty si oblíbil také každý pátý obyvatel velkoměsta.

Obdobné výsledky přinesla také analýza podle velikosti místa bydliště. Mletou kávu kupuje alespoň každá druhá domácnost na vesnicích a menších městech do 4 999 obyvatel. S velikostí města její podíl klesá, ve velkoměstech se sto tisíci a více obyvateli pro ni sahá jen o něco více než třetina domácností (37 procent).

Nákup fair trade kávy není mezi Čechy vůbec obvyklý: vždy nebo většinou si ji odnese pouze sedm procent Čechů, pro dvanáct procent pak tvoří více než polovinu všech nákupů kávy. Sedm z desíti respondentů však fair trade kávu vůbec nekupuje, nejčastěji proto, že o ní předtím vůbec neslyšeli (45 procent). Znalost fair trade kávy významně koreluje s věkem. Zatímco mezi respondenty ve věku 18 až 24 let o ní ví 70 procent, v kategorii 55 až 64 let o ní slyšelo jen 43 procent.

Pro pivo míříme do supermarketů
Pivo bylo po kávě další produktovou kategorií, kterou si průzkum více všímal. Tři čtvrtiny Čechů nakupují pivo domů v hypermarketech a supermarketech. Každý třetí respondent jej nakupuje rovněž v diskontních prodejnách.

Specializované prodejny jsou spíše okrajovou záležitostí: pivotéky zmínilo šest procent, specializované prodejny s širší nabídkou alkoholu pak pět procent respondentů. Pivo v nich nakupují spíše muži než ženy a mladší věkové kategorie do 24 let. Pouze každý sedmý Čech pivo domů nenakupuje, o něco více ženy než muži (15 procent vs. 11 procent).

Více než polovina Čechů si vystačí se třemi kartičkami
Téměř dvě třetiny Čechů (64 procent) u sebe obvykle nosí do pěti věrnostních kartiček různých obchodníků. Nejčastěji jich mají právě pět (16 procent). Vysoké procento respondentů ale uvedlo dokonce deset kartiček (13 procent). V průměru jich Češi nosí 5,9. Věrnostní kartičky u sebe nosí častěji ženy (průměrně 6,8), mezi muži je to jen 3,9 kartiček. Pouze každý dvacátý Čech u sebe nemá žádnou věrnostní kartičku. Ačkoliv nejčastěji u sebe Češi nosí pět věrnostních kartiček, používají pouze tři, a to více než pětina respondentů (21 procent).

Nejzajímavější odměnou věrnostních programů představují pro nakupující slevy na zboží prodejce: celkově to uvedlo devět Čechů z deseti. Na druhém místě se umístily odměny v podobě služeb nebo jiného zboží zdarma (83 procent). Méně zajímavé jsou pro spotřebitele možnosti přispět nákupem na charitativní či neziskové projekty (53 procent) a soutěže o ceny (48 procent).

Pátý ročník průzkumu společnosti KPMG Nákupní zvyklosti v České republice provedla nezávislá výzkumná agentura Data Collect. Sběr dat probíhal on-line formou ve dnech 23.–27. února 2017 mezi tisícovkou respondentů v reprezentativním zastoupení podle věku a kraje. Ve vzorku bylo sedmdesátiprocentní zastoupení žen a třicet percent mužů. Dotazovaní byli ti, kteří rozhodují o nákupech potravin pro domácnost.

Nový ředitel Budvaru Petr Dvořák chce zvýšit prodej piva do zahraničí

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Rozhlas.czAutor:Martin PokornýBudvar

Národní podnik Budějovický Budvar povede od 1. května bývalý šéf marketingu plzeňského Prazdroje Petr Dvořák. Jeho jmenování v pondělí v Českých Budějovicích oznámil ministr zemědělství Marian Jurečka.

Petr Dvořák se chce soustředit hlavně na posílení pozice Budvaru na mezinárodních trzích. „Já si myslím, že Budvar má velikánskou příležitost a možnost stát se, řekněme, vlajkonošem českého piva na mezinárodních trzích, a to z několika důvodů. Budvar je národní pivovar, ctí národní tradice, má silné povědomí o značce a věří tomu, že pivo a tradice se prostě šidit nedají,“ řekl.

Šéfem Budvaru se stane Petr Dvořák z Prazdroje

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Týden.czAutor:ČTKBudvar

Ředitelem národního podniku Budějovický Budvar se stane bývalý manažer Plzeňského Prazdroje a jeho bývalé mateřské společnosti SABMiller Petr Dvořák. Informaci serveru Lidovky.cz v pondělí potvrdila bez dalších podrobností mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková. Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce podrobnosti o jmenování zveřejnit odpoledne na tiskové konferenci v Českých Budějovicích.

Dlouholetý šéf Budvaru Jiří Boček skončil ve funkci oficiálně k začátku letošního roku, od té doby se čeká na jeho nástupce. Pivovar vedl od roku 1991, do Budvaru nastoupil v roce 1984 jako technolog. Loni obdržel od prezidenta Miloše Zemana státní vyznamenání.

Dvořák měl podle serveru od roku 2010 na starost globální strategii prezentace značky Pilsner Urquell. Letos ve firmě působení ukončil po sloučení společnosti se skupinou AB Inbev a následném prodeji japonskému koncernu Asahi. Dvořák dříve působil také například v Pivovarech Staropramen.

Favority ministrovi doporučila odborná komise, ve které seděl i Boček. Podle serveru byl druhým kandidátem sládek a výrobní ředitel Budvaru Adam Brož.

Budvar jako čtvrtý největší výrobce v Česku vyváží pivo do 76 zemí. Pivovar, který byl založen 15. dubna 1895, nese od roku 1967 název národní podnik Budějovický Budvar. Je posledním českým pivovarem, který vlastní stát. Budějovický Budvar loni prodal 1,61 milionu hektolitrů piva, což je nejvíce v historii podniku. Za 11 let zvýšil pivovar výstav o 40 procent. Meziročně výstav vzrostl o 0,8 procenta.

Šéfem Budvaru se stane Petr Dvořák – exstratég Prazdroje

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Euro.czAutor:ČTKBudvar

Ředitelem národního podniku Budějovický Budvar se stane bývalý manažer Plzeňského Prazdroje a jeho bývalé mateřské společnosti SABMiller Petr Dvořák. Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce podrobnosti o jmenování zveřejnit odpoledne na tiskové konferenci v Českých Budějovicích.

Dlouholetý šéf Budvaru Jiří Boček skončil ve funkci oficiálně k začátku letošního roku, od té doby se čeká na jeho nástupce. Pivovar vedl od roku 1991, do Budvaru nastoupil v roce 1984 jako technolog. Loni obdržel od prezidenta Miloše Zemana státní vyznamenání.

Dvořák měl podle serveru Lidovky.cz od roku 2010 na starost globální strategii prezentace značky Pilsner Urquell. Letos ve firmě působení ukončil po sloučení společnosti se skupinou AB Inbev a následném prodeji japonskému koncernu Asahi. Dvořák dříve působil také například v Pivovarech Staropramen.

Favority ministrovi doporučila odborná komise, ve které seděl i Boček. Podle serveru byl druhým kandidátem sládek a výrobní ředitel Budvaru Adam Brož.

Budvar jako čtvrtý největší výrobce v Česku vyváží pivo do 76 zemí. Pivovar, který byl založen 15. dubna 1895, nese od roku 1967 název národní podnik Budějovický Budvar. Je posledním českým pivovarem, který vlastní stát. Budějovický Budvar loni prodal 1,61 milionu hektolitrů piva, což je nejvíce v historii podniku. Za 11 let zvýšil pivovar výstav o 40 procent. Meziročně výstav vzrostl o 0,8 procenta.

Budvar má nového šéfa, Petr Dvořák byl manažerem v Prazdroji

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Deník.czBudvar

Ministr zemědělství Marian Jurečka v pondělí představí nového ředitele Budějovického Budvaru. Podle našich informací se šéfem národního podniku stal Petr Dvořák, bývalý šéf mezinárodního marketingu Plzeňského Prazdroje.

Petr Dvořák ve funkci vystřídá dlouholetého ředitele Jiřího Bočka. Výběr nového šéfa má ministr zemědělství Marian Jurečka oficiálně oznámit na tiskové konferenci ve 14 hodin.

Petr Dvořák měl ve svém předchozím působišti na starosti prezentaci značky Pilsner Urquell. Z Prazdroje odešel, když plzeňský pivovar ovládla pivovarnická společnost AB Inbev.

Nového ředitele národního podniku Petra Dvořáka vybrala pětičlenná komise, ve které byl Jiří Boček, dále bývalý viceguvernér České národní banky Pavel Kysilka, rektor Vysoké školy chemicko-technologické v Praze a biotechnolog Karel Melzoch, šéf Exportní garanční a pojišťovací společnosti Jan Procházka a náměstek ministra zemědělství pro sekci ekonomiky a výpočetních technologií Zdeněk Adamec.

Komise nejprve vybrala osm finalistů, ze kterých následně vybrala pouze dva kandidáty, kteří splňovali přísná kritéria. Nový ředitel musel mít magisterský diplom, přednostně v oboru ekonomie nebo chemické technologie. Požadavkem byla i minimálně sedmiletá praxe v manažerské pozici v potravinářském oboru.

Jiří Boček (59) byl v čele pivovaru od roku 1991, na místě ředitele pivovaru rezignoval k 31. 12. 2016. V pivovaru pracoval ale už v letech 1972 až 1973, a to v rámci praxe při studiu Středního odborného učiliště pivovarského v Českých Budějovicích. Po absolvování střední průmyslové školy a Vysoké školy chemicko-technologické v Praze se do Budvaru vrátil jako technolog a mistr varen, v letech 1985 až 1991 zde působil jako podsládek a mistr varen. Důvodem rezignace Jiřího Bočka byly zdravotní důvody.

Jiří Boček obdržel v loňském roce od prezidenta Miloše Zemana státní vyznamenání, konkrétně Medaili Za zásluhy o stát v hospodářské oblasti. Letos obdržel i Výroční cenu České a moravské pivovarnické akademie za rok 2015.

V rozhovoru pro Deník před časem Jiří Boček zhodnotil porevoluční vývoj pivovaru: "Když jsem si položil otázku, proč jsme jako firma po čtvrt století od revoluce v tak dobrém stavu, tak jsem došel k několika základním bodům. Za prvé jsme i přes všechny změny stále věřili v naši značku. Dále jsme nepřestali věřit v kvalitu a konkurenceschopnost našich produktů. Nezahodili jsme ani originalitu budějovického piva. Naučili jsme se také věřit svým schopnostem. Naše firma je trochu odlišná tím, že řada lidí zde pracuje většinu svého produktivního života. Na těchto lidech oceňuji schopnost se dále rozvíjet a být loajální k firmě a ke značce."

Ministerstvo zemědělství po rezignaci Jiřího Bočka vypsalo výběrové řízení na místo ředitele Budějovického Budvaru. Dočasným vedením byl pověřen Petr Žáček, který v Budvaru zastávala funkci ekonomického ředitele.

Ve chvíli, kdy není přítomný ředitel, jsou za podnik oprávnění jednat jeho statutární zástupci, tedy odborní ředitelé. Jako první v pořadí byl právě Žáček. "Prvním zástupcem je Petr Žáček, který de facto řídil pivovar již od loňského 1. června, tedy od doby, kdy pan Boček nastoupil do pracovní neschopnosti," sdělil mluvčí Budvaru Petr Samec. Žáček pracuje v Budvaru na pozici ekonomického ředitele od září 2005. "V době nepřítomnosti ředitele podniku ho v uplynulých 11 letech vždy zastupoval," podotkl mluvčí.

Nový ředitel Budvaru Dvořák se ujme funkce 1. května

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:České novinyAutor:ČTKBudvar

Nový ředitel státního pivovaru Budějovický Budvar Petr Dvořák se funkce ujme 1. května. Jedenačtyřicetiletý Dvořák byl dříve ředitelem marketingu v Pivovarech Staropramen nebo mezinárodním ředitelem značky Pilsner Urquel. Předchozí dlouholetý šéf Budvaru Jiří Boček skončil ve funkci oficiálně k začátku letošního roku, od té doby se čeká na jeho nástupce.

Dvořák může podle ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) Budvaru pomoci při zefektivnění marketingu a prodeje v zahraničí. "Je to člověk, který má zkušenosti s výrobou a prodejem piva i jeho marketingem, jak z České republiky, tak i ze zahraničí. Myslím si, že může velice vhodně a dobře doplnit kvalitní manažerský tým, který dneska v Budějovickém Budvaru je," sdělil ministr.

Dvořák je uznávaným odborníkem na marketing. Podle Lidových novin stál například u konceptu restaurací Staropramenu Potrefená husa nebo u zavádění tankového prodeje piva v Prazdroji. Pracoval jako manažer značky Staropramen a posléze jako ředitel marketingu v Pivovarech Staropramen. Byl také ředitelem marketingu pro střední Evropu v pivovarnické společnosti Anheuser-Busch InBev a ředitelem značky a marketingové komunikace v O2. Naposledy působil jako mezinárodní ředitel značky Pilsner Urquell ve společnosti SABMiller.

Dvořákův předchůdce Boček pivovar vedl od roku 1991, do Budvaru nastoupil v roce 1984 jako technolog. Loni obdržel od prezidenta Miloše Zemana státní vyznamenání.

Budvar jako čtvrtý největší výrobce v Česku vyváží pivo do 76 zemí. Pivovar, který byl založen 15. dubna 1895, nese od roku 1967 název národní podnik Budějovický Budvar. Je posledním českým pivovarem, který vlastní stát. Budějovický Budvar loni prodal 1,61 milionu hektolitrů piva, což je nejvíce v historii podniku. Za 11 let zvýšil pivovar výstav o 40 procent. Meziročně výstav vzrostl o 0,8 procenta.

Pivovar využil padesát tisíc litrů moči k výrobě piva

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Odhaleno.cz

Dánští pivovarníci se zapojili do projektu trvale udržitelné produkce piva. To nalívali do návštěvníků hudebního festivalu Roskilde, kteří vyprodukovali více než padesát tisíc litrů moči. Tu nechali poté zkvasit a vyrobili z ní dusíkaté hnojivo, díky němuž se podařilo vypěstovat jedenáct tun sladového ječmene. Teď z něj uvaří šedesát tisíc lahví ležáku, který budou prodávat s náležitou informací o využití moči při jeho produkci.

Moč na festivalu Roskilde byla jímána v roce 2015. Celkem jí bylo získáno čtyřiapadesát tisíc litrů, což stačilo k pohnojení polí, která dala zemědělcům jedenáct tun sladového ječmene. Recyklaci piva přitom navrhl už před pěti roky Dánský výbor pro zemědělství a potravinářství (Landbrug & Fødevarer). A kodaňský pivovar Nørrebro Bryghus jej uvedl do praxe.

V červnu na trhy uvede řadu ekologicky vyprodukovaného piva, celkem šedesát tisíc lahví spodně kvašeného ležáku plzeňského typu.

„Tak jako jsme viděli obchody, které prodávají zboží, jež by jinak bylo vyhozeno, umožňuje nám recyklace piva recyklovat produkt, který bychom normálně spláchli do odpadu. Když jde o cirkulující ekonomiku, dánští farmáři jsou v ní nejlepší na světě. Když můžete uvařit pivo s využitím moči jako hnojiva, pak už můžete recyklovat téměř vše,“ uvedla Karen Hækkerupová, šéfka Dánského výboru pro zemědělství a potravinářství.

Pilsner Urquell je nejpopulárnější značkou piva českých novinářů

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:ČSPSAutor:Tereza Robinson

V tradiční novinářské anketě NAŠE PIVO 2017, pořádané Českým svazem pivovarů a sladoven, kde novináři vybírají nejpopulárnější pivo, obhájila své loňské prvenství značka Pilsner Urquell. Na druhém místě se umístil Bernard a třetí místo, stejně jako loni, obsadily Svijany.
Ankety se zúčastnilo 272 novinářů ze všech druhů médií a napříč všemi regiony ČR. Při vlastním hlasování novináři nominovali 172 značek.

Rekordní výstav v roce 2016 podpořen exportem i vyšší spotřebou na tuzemském trhu

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:ČSPSAutor:Tereza Robinson

Pokles spotřeby piva v České republice se loni zastavil. Výstav piva pro tuzemský trh vzrostl oproti roku 2015 o 1,3 procenta. Zatímco předloni se v ČR zkonzumovalo 16,2 milionu hektolitrů piva, loni to bylo takřka 16,4 milionů hektolitrů. Poslední nárůst spotřeby piva na tuzemském trhu pivovary přitom zaznamenaly v roce 2013. Spotřeba piva na obyvatele se v ČR drží na 143 litrech. Daří se i exportu českého piva do zahraničí.
Výroba piva v ČR včetně nealkoholického loni oproti roku 2015 stoupla o 1,9 procent na rekordních 20,5 milionů hektolitrů piva. „Za loňským růstem pivovarského segmentu stojí potěšující vyšší výstav pro tuzemský trh a rovněž pokračující pozitivní trend v oblasti exportu, který stabilně roste již od roku 2012,“ říká k výsledkům předseda Českého svazu pivovarů a sladoven František Šámal.

Ačkoli vzrostl výstav na tuzemském trhu, průměrná spotřeba piva na jednoho Čecha zůstala v meziročním srovnání stejná. Je to dáno především tím, že v loňském roce se zvýšil počet obyvatel České republiky. „Češi i v loňském roce vypili na hlavu v průměru 143 litrů,“ upřesňuje František Šámal. Nárůst (o 17,7 %) zaznamenala výroba nealkoholického piva, celkem na 555 tis. hektolitrů. U výstavu nápojů na bázi piva, takzvaných pivních mixů, došlo k poklesu o 17,3 procenta.

Pokračuje pokles tuzemské spotřeby v on-trade, mírný obrat u výčepního piva
V loňském roce se dále prohluboval rozdíl mezi množstvím piva vypitého v pohostinských zařízeních ve prospěch baleného piva prodaného v obchodech, poměr spotřeby on-trade vs. off-trade se dostal na 39 ku 61 procentům. Vůbec poprvé za posledních deset let došlo v roce 2016 ke zvýšení spotřeby výčepního piva na domácím trhu, a to o 0,7 procent. Dobrou zprávou přitom je, že se tak nestalo na úkor spotřeby ležáků, která i loni v meziročním srovnání mírně stoupala. Obě kategorie se tak drží na předloňské vyrovnané úrovni – zhruba kolem 47 procent.

„Loňské pozitivní výsledky ve spotřebě piva na tuzemském trhu lze připsat i na vrub oživení cestovního ruchu. V roce 2016 do České republiky přijelo o 2,2 miliony turistů více než v roce předcházejícím, přičemž turisté u nás loni vypili 785 tisíc hektolitrů piva. Vyjádřeno v procentech to značí 19procentní nárůst,“ vysvětluje František Šámal.

Z hlediska spotřeby piva dle obalů vzrostly o 12 procent plechovky, mírný nárůst zaznamenaly i PET lahve (3 %). Klasické pivní lahve zůstaly na stejné úrovni jako v roce 2015. U sudového piva mírně vzrostly cisterny (2 %), klasické sudy pak poklesly o 4 procenta.

Českému pivu v zahraničí se i nadále daří
Vedle domácí produkce piva loni znovu rostl i export. Celkem bylo z ČR vyvezeno 4,4 milionů hektolitrů, což je v meziročním srovnání nárůst o 4,5 procenta. Tempo růstu exportu do zemí EU meziročně zpomalilo na 2,5 procenta, kdy nejvíce piva se vyvezlo na Slovensko, do Německa a Polska. V případě zemí mimo EU se nárůst oproti předcházejícímu roku zvýšil o 16 procent a největšími spotřebiteli českého piva bylo Rusko, Korejská republika a Spojené státy americké.

O 4,6 procent loni vzrostl i dovoz piva, což je však menší nárůst než v roce 2015. Import piva do České republiky tak zůstává na nejnižší úrovni v Evropě. Ze zemí Evropské unie se do ČR nejvíce piva dovezlo z Polska a mimo unijní země pak z Mexika.

Produkce piva v ČR v roce 2016

2016
2015
rozdíl

Výstav piva v ČR (tis. hl)
20 475
20 091
+ 1,9 %

Export (tis. hl)
4 413
4 221
+ 4,5 %

Import (tis. hl)
326
311
+ 4,6 %

Výstav piva pro domácí trh včetně nealkoholického piva (tis. hl)
16 389
16 181
+ 1,3 %

Spotřeba piva na osobu (litry)
143
143



Výsledky sladařství v ČR
Tuzemské sladovny v roce 2016 vyprodukovaly zhruba 544 tisíc tun sladu, to je o 0,7 procent méně než v roce 2015. Do zahraničí se přitom vyvezlo 267 714 tun, což je v meziročním srovnání 9,5procentní nárůst. „Podíl vývozu z celkové produkce tak činil 49 procent, zatímco v roce 2015 byl tento podíl 45procentní,“ uvádí Richard Paulů, člen předsednictva Českého svazu pivovarů a sladoven.
Tradičně nejvýznamnějšími odběrateli sladu z České republiky jsou Polsko, Německo a v posledních letech i Maďarsko a Velká Británie. „Nejdynamičtější meziroční nárůst zaznamenal vývoz do Polska, Rakouska a na Kubu, nově i do Thajska a Mexika. Naopak vývoz klesl především do Slovinska a Brazílie,“ doplňuje výsledky Richard Paulů. Český slad se vyváží do 51 zemí.

Svijany stále oblíbenější i na Slovensku

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Pivovar SvijanyAutor:Luboš SpálovskýSvijany

Svijany Slovakia, jejímž majoritním vlastníkem je Pivovar Svijany, byla založena v květnu roku 2014 a distribuuje na Slovensku kompletní sortiment svijanských piv. Po necelých třech letech její činnosti jsou Svijany se zhruba dvouprocentním podílem na celkovém dovozu zlatého moku na Slovensko na třetím místě mezi všemi dceřinými společnostmi, které u našich východních sousedů založily české pivovary. Slovensko je přitom jedním z největších importérů piva v Evropě: v roce 2015 bylo s dovozem v celkovém objemu 1,6 milionu hektolitrů sedmým největším odbytištěm zahraničních pivovarů v celé Evropské unii.

„Nárůst podílu na trhu na více než dvě procenta během necelých dvou let svědčí o tom, že svijanské pivo má na Slovensku velmi dobrou pověst. V současné době se točí ve zhruba šesti stech slovenských restaurací, ale už dnes jsme připraveni na další zvyšování odbytu. Pro zajištění nejvyššího možného standardu péče o naše nepasterizované pivo začneme letos prvním slovenským restauracím udělovat certifikát kvality, stejně jako v České republice. Hodnocením procházejí již od března,“ řekl Roman Havlík, ředitel Pivovaru Svijany.

Spotřebitelské preference jsou v obou zemích bývalé federace stále víceméně stejné. I na slovenském trhu jde nejvíce na odbyt tradiční svijanská jedenáctka Svijanský Máz, a to jak točená, tak i v lahvích a plechovkách.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.21.11.2017 11:125.760/5.760