Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

100 let staré pivo pod lupou

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:SCIENCEmag.czAutor:Pavel Houser

Během rekonstrukce pivovaru v Záhlinicích byly v roce 2015 objeveny 3 lahve piva pocházející zřejmě z doby první světové války. Analýza nyní ukázala, jaké mělo tehdejší pivo složení i co se s ním stalo za 100 let.

Výsledky analýzy publikoval Journal of Agricultural and Food Chemistry. Hlavní autorkou práce byla Jana Olšovská z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského.
Tři lahve piva typu ležák byly nalezeny uzavřeny v tmavých skleněných lahvích. Počáteční senzorická analýza ihned identifikovala různé pachutě, sirnou až dokonce fekální, ale také chuť po ovoci. Kapalinová chromatografie pak odhalila, že v tehdejším pivu bylo méně hořkých látek, zato obsahovalo více alkoholu než dnešních cca 5 % typických pro ležák. Vyšší byl rovněž obsah železa, mědi, manganu a zinku.
Analýza dochází k závěru, že 2 lahve byly zřejmě v průběhu století mikrobiálně kontaminovány a výsledkem jsou chemické změny, třetí naopak dává dobrou představu o tehdejším pivu. Zde došlo pouze k přirozenému stárnutí, které vytvořilo sladkou, ovocnou až medovou chuť.
1 z lahví, s fekální a sírovou pachutí, byla zkažená totálně. Druhá pak obsahovala bakterii Dekkera bruxellensis, která pivo přeměnilo na typ připomínající spíše belgický lambic (vyrábí se divokým kvašením) než český ležák, tj. extrémně kyselé pivo s chutí po ovoci.

Nakonec ilustrativnější je zřejmě tisková zpráva Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského z roku 2015

Nález historického piva v pivovaru v Záhlinicích

Tisková zpráva Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského

8. dubna 2015 bylo na VÚPS, a.s. otevřeno historické pivo, které bylo nalezeno během rekonstrukce pivovaru v Záhlinicích. Pivo pravděpodobně pochází z doby 1. světové války a bylo, snad omylem, zazděno ve sklepě. Díky dobrým skladovacím podmínkám se pivo dochovalo v dobrém stavu a bylo podrobeno senzorické, analytické, mikrobiologické a genetické analýze v laboratořích pivovarského ústavu Praha a Střediska sekvenování DNA Mikrobiologického ústavu AV ČR, v.v.i.

První pivo (označeno na láhvi jako Akciový pivovar Záhlinice) bylo světlé, s původním extraktem mladiny 10,3 °Plato. Toto pivo bylo senzoricky nejméně přijatelné, jen zběžným hodnocením byl detekován sirný, hnilobný až fekální zápach.
Druhé pivo (označeno na láhvi jako Akciový pivovar Záhlinice) bylo tmavé, původní extrakt mladiny byl 7,62 °Plato. Pivo bylo velmi kyselé, svou kyselostí a trpkostí připomínalo belgický typ piva Lambic. Detekované aroma ovoce, obzvlášť třešně, sušené lesní ovoce, bylo pravděpodobně způsobeno oxidací piva. V pivu byly dále nalezeny tóny podobné madeirizovaným vínům.
Třetí pivo (označeno v láhvi jako Pivovar Holešovice) bylo podle mínění všech degustátorů nejzachovalejší, protože opravdu připomínalo pivo. Jednalo se o pivo granátové barvy s původním extraktem mladiny 10,4 °Plato. Na rozdíl od obou předchozích piv vykazovalo toto pivo malý říz (nepatrné, ale viditelné bublinky CO2) a zbytkovou hořkost. Vlivem stárnutí bylo pivo sladké, medové, lehce kyselé, ovocné a mírně zoxidované.

Podrobnějšími analýzami bylo zjištěno, že u všech piv došlo při stárnutí k výraznému navýšení titrační kyselosti, a snížení hodnoty pH na 3,8. Tyto parametry se projevily nejvíce u druhého vzorku, který vykazoval nejvyšší senzorickou kyselost. U tohoto piva byla zaznamenána také vysoká koncentrace
ethylacetátu, který se s největší pravděpodobností vytvořil jako produkt reakce mezi alkoholem a
současně vznikající kyselinou octovou. Značnou míru oxidace, obzvlášť vzorku číslo tři, potvrzuje
extrémně vysoká hodnota furfuralu.
Podle očekávání, nebyl v pivech detekován obsah iso-alfa hořkých kyselin, které byly během dlouhého
skladování zcela degradovány. To odpovídá senzorickému posouzení všech tří vzorků, u kterých nebyla
hořkost téměř zaznamenána.
V pivu byla také provedena analýzy sacharidů. Bylo zjištěno, že vzorky obsahují minimální koncentrace
jak zkvasitelných, tak i vyšších nezkvasitelných sacharidů, což odpovídá velmi nízké hodnotě
skutečného extraktu (1,6 – 2,09 % hm.). Nízký obsah zkvasitelných cukrů a zároveň zvýšená kyselost
odpovídají proběhlé mikrobiální kontaminaci piv. U vzorků byla provedena izolace a analýza DNA.
V prvním vzorku se nepodařilo identifikovat kvasinkovou DNA. Ve druhém vzorku byla zjištěna DNA
kvasinek kontaminujících Dekkera bruxellensis (starší název je také Brettanomyces bruxellensis – nález
odpovídá příchuti podobné pivu Lambic) a Saccharomyces bayanus. Třetí vzorek obsahoval DNA rodu
Debaryomyces (kontaminace). V žádném ze vzorků se zatím nepodařilo identifikovat DNA kulturních
pivovarských kvasinek. U všech vzorků byla zjištěna přítomnost půdních bakterií rodu Streptomyces,
které se do vzorků dostaly pravděpodobně díky netěsnostem korkových uzávěrů.
Zajímavý je profil mastných kyselin těchto piv, který odpovídá profilu dnešních českých piv. Byl
zaznamenán pouze snížený obsah vyšších mastných kyselin (palmitové a stearové), který je zřejmě
způsoben postupnou oxidací těchto nenasycených kyselin. Z tohoto výsledku a z porovnání zastoupení
některých kovů a minerálů lze usuzovat, že naši předci před sto lety vyráběli pivo z podobných surovin
a obdobným způsobem jako dnes.

Velikonoční a jiné pivní speciály mají stále více příznivců

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Kultura21.cz

K Zelenému čtvrtku patří velikonoční zelené pivo. Pivovary se vracejí k tradici výroby speciálních piv pro různé slavnostní příležitosti. V době, kdy spotřeba klasického piva příliš neroste, vidí mnohé pivovary v rozšíření nabídky svých pivních speciálů šanci, jak si udržet zákazníky.

I když konzervativní pivaři ještě před několika lety speciálními pivy spíše opovrhovali, dnes jim mnozí přicházejí stále více na chuť.

Češi už se podle pivovarů nebojí zelených piv, nesmí být ale jen obarvená. V nápoji, který se v Česku začal hojně šířit před několika lety, musí čeští zákazníci cítit bylinkové trestě.

Unikátní zelená piva vaří desítky pivovarů v Česku, a to včetně největších průmyslových.

Pivo na Velikonoce uvařil jihlavský pivovar Ježek. Tradičně už vaří brčálově zelený velikonoční mok například pivovary Starobrno, Janáček v Uherském Brodě a pivovar Krásné Březno.

Další výrobci, například humpolecký Bernard, vylepšili své lahve velikonočními pivními etiketami. Velikonoční speciály, většinou vícestupňová piva, nabízejí také pivovary Kácov, Klášterní pivovar na Strahově a celá řada dalších minipivovarú. Speciální velikonoční pivo připravuje už několik let také pivovar Velké Březno.

Pivovary navazují na prvorepublikovou tradici
Speciální piva, vařená k různým svátkům mají u nás dlouholetou tradici. Podobné speciály - polotmavé a všelijaké jiné k této příležitosti a k jiným dalším - se budou vařit stále více víc.

Bývalo to vždy zvykem pivovarů za první republiky a za Rakouska. Obvykle bylo takové zvláštní pivo na Vánoce, na Velikonoce, na Letnice, nebo na svatojánské svátky; při všech, většinou nějak s církví propojených událostech, se vařilo speciální pivo. Podle Českého svazu pivovarů a sladoven se podíl speciálního piva ve výstavu pivovarů zvyšuje.

Čeští pivaři se mění; jejich chutě se rozšiřují a doby, kdy stačily jeden, dva, nebo tři druhy piva, jsou pryč. Dnes naopak roste zájem o pivní speciály, o piva nefiltrovaná, piva pšeničná. Podle pivovarů budoucnost patří i takovým zajímavostem, jako je velikonoční krasličák, to znamená pivům s různými ovocnými příchutěmi.

Ne všichni památkáři by pivovar chránili

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Táborský deníkAutor:Jiří Dintar

Ministerstvo požádalo památkáře o vyjádření k prohlášení chýnovského pivovaru za kulturní památku. Národní památkový úřad je pro, odbory památkové péče kraje i Tábora proti.

Místo ruiny pivovaru chtěli Chýnovští postavit novou tělocvičnu. Zatím však musí čekat, jak ministerstvo kultury rozhodne. K prohlášení pivovaru kulturní památkou se už vyjádřil Národní památkový ústav i odbory památkové péče Jihočeského kraje a města Tábor. Jejich názory se ovšem diametrálně liší.

Jak uvedl ředitel NPÚ v Českých Budějovicích Daniel Šnejd, prohlášení pivovaru kulturní památkou podpořili. „Budova má vnitřní renesanční jádro a měla by zůstat zachována. Její současný technický stav nám nepřísluší řešit,“ sdělil Daniel Šnejd.

V názoru, zda prohlásit chýnovský pivovar kulturní památkou, se liší i samotní památkáři. Zatímco Národní památkový úřad v Českých Budějovicích je pro, odbory památkové péče města Tábor i Jihočeského kraje jsou naopak proti.

Z PIVOVARU ZBYLO TORZO
Jak uvedla pracovnice táborského odboru rozvoje státní památkové péče Jitka Bílá, rozhodli se zařazení nedoporučit z důvodu špatného stavu budovy.

„Pokud už mělo k zapsání dojít, pak to mělo být mnohem dřív než pivovar zchátral. Teď už je z budovy doslova torzo. Chýnov jej navíc koupil za účelem postavení sportovní haly. Pokud k tomu nedojde, bude torzo hyzdit náměstí dál,“ sdělila Jitka Bílá.

Totéž si myslí i chýnovský starosta Pavel Eybert, který již dříve uvedl, že na opravu kulturní památky město nemá dostatek peněz. „Pokud by k prohlášení došlo, budeme se pivovaru snažit zbavit,“ sdělil starosta.

VYKLIDILI SKLEPY A ZKONTROLUJÍ KROV
Protože nemohou zatím ruinu zbourat, jak původně plánovali, nechalo město alespoň vyklidit sklepy.
Řeší také stav střechy. „Vzhledem ke špatnému stavu střechy u kancelářské části budovy necháme zpracovat tesařskou zprávu. Pravděpodobně bude třeba vyměnit krov a udělat kompletně novou střechu, aby nespadla jako ta nad výrobní částí,“ upřesnil Pavel Eybert další plány města. Nechali si také udělat letecké snímky pivovaru a nyní čekají na verdikt ministerstva.

„Chceme, aby rozhodli co nejdříve. Ať už jakýmkoli způsobem, ale brzy,“ dodal Pavel Eybert.

PODEPISUJÍ PETICI
Chýnovští totiž nechtějí na novou tělocvičnu, kterou jejich děti potřebují, čekat třeba ještě několik dalších let. Proti rozhodnutí ministerstva o prohlášení pivovaru kulturní památkou vznikla ve městě petice, kterou dosud podepsalo přes 500 obyvatel, a jejich počet stále roste.

Místo stoletého pivovaru bude sportoviště, parcely a park

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Havlíčkobrodský deníkAutor:Štěpánka SaadouniGolčův Jeníkov

Rekultivace pozemku po bývalém pivovaru je v Golčově Jeníkově letos akcí číslo jedna.

Místo stoletých hlubokých sklepů a zbytků budov, budou parcely pro rodinné domky, sportoviště a odpočinková zóna.

Akce je to náročná, investičně i technicky, protože pozemek bývalého pivovaru zaujímá plochu o velikosti letního stadionu. V současné době zde pracuje těžká technika, která má za úkol hluboké pivovarské sklepy pocházející z počátku 20. století a zbytky budov zdemolovat, rozdrtit, část použít jako zeminu. Plasty, dřevo, a kov mají dělníci za úkol vytřídit a odvézt. Bývalý pivovar byl ostudou města.

„Zastupitelstvo v Golčově Jeníkově schválilo již loni odkoupit od soukromého vlastníka pozemky pod bývalým pivovarem za více než čtyři miliony korun. Firma Banaz, která pozemky vlastnila, je nabídla městu. V minulosti měla firma s pozemky své záměry, ale nakonec z nich sešlo. Co bylo možné z pivovaru odvézt, to zmizelo. Na pozemku zbyly ruiny a hluboké díry v zemi, odkud se ztratily poklopy, takže se celá oblast stala hlavně pro děti nebezpečným územím," popsal ve zkratce historii pivovaru starosta města Vlastimil Marušák.

Pivovar v Golčově Jeníkově má bohatou historii, která sahá do 19. Století. Divoká „klausovská" 90. léta však malým výrobcům piva příliš nepřála. Pivní pestrost ještě v módě tolik nebyla, pivaři a hospodští si spíše potrpěli na velké značky.

V roce 1996 byl vyhlášen na společnost konkurs a jeníkovské varny definitivně vychladly. Část budov byla využívána jako sklady. Technologie byla postupně rozprodávána.

Umíráček zazvonil pivovaru v Golčově Jeníkově v roce 2009, neboť byl v červnu nečekaně zbourán. Tehdejší majitel areálu budovy nechal pobořit, ale dále již ve svém úsilí nepokračoval a zbořeniště zůstalo jako němá výčitka uzavření zdejší pivovarnické historie.

Revitalizace celého území je tedy skutečně náročná. Na pozemcích bylo nejméně šest základových desek budov s nadzemní výškou zdí do zhruba 120 centimetrů. Ty je třeba do hloubky odstranit, rozdrtit a drť ekologicky zlikvidovat. Celý povrch areálu byl pokryt betonem a asfaltem. Investice do pozemků přijde město nejméně na sedm milionů korun. Architektonická studie využití území bývalého pivovaru a souvisejících pozemků přijde asi na 400 tisíc korun.

„Jedná se totiž o strategický pozemek, díky kterému můžeme s centrem města propojit část města Za Parkem a U Mlýna. Můžeme zde naplánovat parcely, udělat místní komunikaci, parkoviště, sportoviště, parčík, chodníky, venkovní tělocvičnu," vysvětlil starosta Marušák, proč mají pivovarské pozemky pro město význam. Je možné totiž pozemky propojit s pozemky kolem potoka a udělat zde zelený pás s chodníkem a lavičkami. Možné je ledacos. Jen je třeba vše propočítat a dobře navrhnout.

Zelené pivo z Pivovaru Krušnohor

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Pivovar KrušnohorAutor:Vlastislav KopeckýKrušnohor

Velikonoční Ale - tedy zelené pivo ochucené směsí bylinek, ve které naleznete mimo jiné třeba eukalyptus nebo mátu. Jak už název napovídá, tak základ piva tvoří světlý ejl chmelený na americký způsob Citrou apod., ovšem se sníženou hořkostí, která tak neruší bylinou chuť, která mimochodem trošku připomíná mentolové bonbóny. Co je taky důležité zmínit je to, že pivo stáčíme jak do sudů, tak i do lahví a jsme tak jedni z mála, možná téměř jediní, kteří zelené pivo nabízí i do pivoték a ne pouze pro hospody.

Hokejový Prazdroj uvařili hokejisté s fanoušky

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:České nápojePrazdroj

Aby mohli fanoušci společně fandit národnímu hokejovému týmu na blížícím se šampionátu a zároveň naladili české reprezentanty na stejnou touhu po vítězství, jakou mají oni, připravil partner české hokejové reprezentace Pilsner Urquell speciální hokejovou várku. Speciální proto, že letos poprvé ji uvařili hokejisté s fanoušky dohromady. Takto společně připravený zlatý plzeňský ležák podpoří během šampionátu hokejovou atmosféru v českých hospodách.

Ve chvíli, kdy se Pilsner Urquell stal partnerem české hokejové reprezentace, založil starší obchodní sládek Václav Berka tradici vaření speciální hokejové várky. Touto várkou vyhlášeného ležáku si fanoušci každý rok připíjejí na úspěchy českých hokejistů. „Letošní vaření bylo unikátní, protože tentokrát jsme přizvali tým lidí, které spojuje nejen touha po vítězství, ale především společná víra v něj,“ říká Václav Berka a dodává: „Uvědomili jsme si, že kompletní varní tým se musí skládat nejen z hokejistů, ale i jejich fanoušků, protože ti svou podporou a fanděním pomáhají národnímu týmu bojovat o medaile.“

Že bez fanoušků by hokej nebyl opravdovým hokejem, potvrzuje i bývalý reprezentant Martin Procházka, který společně s členem národního týmu Jakubem Kovářem pomáhal fanouškům várku uvařit. „Sám dobře vím, jak fanoušci dokáží hráče vyhecovat a pomoci jim k lepším výkonům, jsou prostě důležitým hráčem týmu,“ řekl Martin Procházka.

Právě Martina Procházku už od dětství obdivuje fanoušek Ondřej Šimek, který se vaření účastnil. „Setkat se osobně s takovou ikonou českého hokeje jako je Martin, to je pro mě velký sen, který se mi díky plzeňskému pivovaru splnil. Přeji národnímu týmu hodně štěstí, už se moc těším, až si s přáteli budeme připíjet na hokejové výkony našich kluků pivem, které jsme dnes tady uvařili.“

„Pivo teď musí podle své původní 175 let staré receptury po dobu 5 týdnů kvasit a dozrávat, ale fanoušci se nemusí bát, protože už na první zápas české reprezentace 5. května proti Kanadě bude náš zlatý ležák pro fanoušky připraven, aby mohli ve svých oblíbených hospodách fandit společně pro české hokejové zlato,“ dodal Václav Berka. Právě fanoušci ze tří hospod, které během šampionátu nahrají nejvíce fandících fotek s hastagem #spolecneprozlato, se pak po skončení květnových utkání mohou těšit na osobní návštěvu hráčů národního týmu.

Pivovar Svijany motivuje restaurace ke kvalitnějším službám a lepší péči o pivo

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Pivovar SvijanyAutor:Luboš SpálovskýSvijany

Celková čistota, teplota ve sklepě, způsob točení, chuť, vůně a čirost piva nebo správné mytí skla – to jsou jen některé z celkem 37 parametrů, v nichž musí být restaurační zařízení úspěšné, aby mohlo získat certifikát kvality Pivovaru Svijany. Certifikaci vybraných restaurací pivovar provádí pravidelně už od roku 2000. Osvědčení jim propůjčuje na dobu jednoho roku. V náročném hodnocení v rámci zatím posledního, sedmnáctého ročníku certifikace získala nejvyšší počet bodů pražská restaurace „U Rokytky“, která tak letos předstihla loňského premianta – liberecký „Radniční sklípek“.

Komise složená z obchodního zástupce pivovaru, oblastního vedoucího regionu, podsládka a technologa při podrobném hodnocení každé přihlášené restaurace sleduje vedle kvality točeného svijanského piva například také čištění a ošetřování chladícího zařízení, úroveň sklepního hospodářství, čistotu a výzdobu vlastního restauračního prostoru, úroveň obsluhy a celkové péče o zákazníka. Po udělení certifikátu, který platí jeden rok, jsou restaurace pod stálým dohledem zaměstnanců pivovaru.

„My sami děláme vše pro to, aby z našeho pivovaru odcházelo jen to nejlepší pivo. Ale přinejmenším stejně důležitá je péče, kterou našemu zásadně nepasterovanému pivu věnují hostinští, kteří je pak servírují konečnému konzumentovi. Proto si v našich certifikovaných provozovnách velice pečlivě a po všech stránkách hlídáme kvalitu, ať už jde o čepování, skladování, techniku nebo třeba profesionalitu obsluhy,“ řekl svijanský sládek Petr Menšík.

Počet certifikovaných restaurací se každoročně zvyšuje, letos jich hodnocením úspěšně prošlo už 115. „Hlavním smyslem certifikace je motivovat, vést a vychovávat hospodské ke zvyšování úrovně péče o pivo a celkově kultury pohostinství. To, že bodový limit splní každý rok více restaurací a hospod je známkou, toho, že to funguje,“ uvedl dále Petr Menšík.

Pořadí nejlépe hodnocených restaurací 2016
Bodů celkem - Restaurace-Místo
430 - U Rokytky-Praha
413 - Radniční sklípek-Liberec
413 - U Partíka-Litvínov
402 - Radnice-Jablonec nad Nisou
402 - Svijanská hospůdka u Lva-Liberec
400 - Saloon u Supa-Turnov
398 - Zámecká konírna-Vratislavice nad Nisou
392 - Stará kuželna Slezská-Ostrava
390 - Pivovarský dvůr Arabela -Veselí nad Lužnicí
389 - Lesní restaurace Harrachovka-Tábor

U zařízení, která úspěšně projdou certifikací, je zaručeno, že nabízejí pouze prvotřídní, profesionálně ošetřené pivo. Motivací je pro ně kromě spokojenosti jejich zákazníků také cenové zvýhodnění dodávek od pivovaru. Úspěšná certifikace jim nadto dodává rovněž určitou prestiž, díky níž je více vyhledávají milovníci dobrého piva. „Všechny certifikované restaurace můžeme komukoli bez zaváhání doporučit,“ shodli se členové komise.

Pražská restaurace „U Rokytky“, v níž se už tradičně čepuje všech dvanáct druhů svijanského piva, letos při hodnocení získala nejvyšší počet bodů především díky naprosto prvotřídní péči o pivo. „Zejména tankový ležák Svijanský Rytíř z restaurace ‚U Rokytky‘ si udržuje trvale nejvyšší kvalitu a patří k tomu nejlepšímu, co mohou zákazníci svijanských restaurací ochutnat,“ konstatovala certifikační komise.

„Na dobře ošetřené, vychlazené a natočené pivo se v Čechách a na Moravě vždycky chodilo do restaurace nebo hostince. A tak by to mělo i zůstat. To, co dělá z restaurace dobrý podnik, je správná péče o pivo, dobře vyškolený personál, kvalitní výčepní zařízení a skladovací prostory. Bez toho nebude žádná hospoda nikdy dobrá, i kdyby nabízela sebevíc nejvybranějších piv. Proto se snažíme restaurace maximálně podporovat a také motivovat k zlepšování služeb, a to nejen v České republice, ale od letoška nově i na Slovensku,“ uvedl dále Petr Menšík. „Věřím, že šestnáct dosavadních ročníků certifikace přispělo k tomu, že se péče o naše pivo a útulnost hospůdek a restaurací podstatně zlepšily,“ dodal.

Zájemci si je mohou vyhledat na mapě:
"https://www.pivovarsvijany.cz/kam-na-svijany/"

Svět se učí pít čepovanou plzeň

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Plzeň.czPrazdroj

Proslulého českého ležáku Pilsner Urquell se loni vyvezlo o 10 % více než v roce 2015, jeho export tak poprvé v historii atakuje milionovou hranici. Klíčovými trhy pro něj zůstávají tradiční exportní země, jeho obliba roste ale i v exotických destinacích. Plzeňskému Prazdroji se zároveň daří šířit do světa i jedinečnost české pivní kultury: podíl čepovaného piva na exportu Pilsner Urquell už tvoří pětinu a ve světě přibývá tankových hospod s plzeňským ležákem.

Export plzeňského ležáku v sudech a tancích se meziročně zvýšil o víc než 9 % na 223 tisíc hektolitrů. Každou minutu se tak v zahraničí načepuje 85 půllitrů Pilsner Urquell. Stejně jako v ČR v posledních letech mají nyní v zahraničí velký úspěch tankovny. Loni se z tanků exportovaného piva vypilo už 10 % čepovaného Pilsner Urquell (meziročně o třetinu více). Nyní funguje ve světě už zhruba padesát tankoven Pilsner Urquell a během roku 2017 by jich mohlo přibýt až třicet dalších. „Dokonce i v zemi s tak odlišnou pivní kulturou, jako je Velká Británie, už má tanky dokonce deset hospod v Londýně, jejich výtoč piva se poté zvedla až o 200 %. Pilsner Urquell je superprémiové pivo, které stojí v čele exportu českého piva, a tankovny nám pomáhají šířit jeho vynikající pověst skvělé chuti čerstvého piva,“ říká Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje.

Pilsner Urquell nejvíce přispívá k vývozu české kvality v servírování piva

Jako pivní misionáři do celého světa vyjíždí z Plzeňského Prazdroje po celý rok nejen Václav Berka a jeho tým obchodních sládků, ale i ti nejlepší výčepní v ČR, kteří vzejdou každoročně z prestižní soutěže Pilsner Urquell Master Bartender. „Někdy jsou zahraniční pivaři přímo zvyklí na odlišný způsob, například v Británii se i ležáky čepují bez pěny a naši hladinku nejdřív odmítají. Jakmile jim to ale Pilsner Urquell Master Bartender nebo někdo z mého týmu vysvětlí, ukáže a oni ochutnáním zjistí ten obrovský rozdíl, už chtějí ležák jen s pěnou,“ vysvětluje Václav Berka. A ruku v ruce se vzrůstajícími znalostmi a dovednostmi zahraničních výčepních roste pak i poptávka po čepované plzni.

Vedle řady evropských zemí si čepovaný Pilsner Urquell mohou vychutnat také obyvatelé i návštěvníci exotických destinací – Tchaj-wanu, Thajska, Singapuru, Arménie nebo Izraele. Objemy čepované plzně ale rostou i na saturovaných trzích jako je např. Německo. „Popularita plzeňského ležáku se začala šířit brzy po jeho zrodu v roce 1842 a později se stal prvním celosvětově prodávaným pivem. Dnes je jedním ze symbolů České republiky v zahraničí, jeho obliba ve světě stoupá a tento trend očekáváme i letos, kdy oslavíme 175. výročí uvaření první várky Pilsner Urquell,“ shrnuje Václav Berka.

Vedle vlajkové lodi Pilsner Urquell jsou v zahraničí úspěšné i další značky Prazdroje

V roce 2016 Plzeňský Prazdroj zvýšil celkový objem prodeje svých pivních značek v zahraničí o 10 %. Více piva z Prazdroje se prodalo zejména na evropských trzích, jako například v Německu, Slovensku a Maďarsku. Výrazně Prazdroj rostl také na asijských trzích a tento dobrý výsledek by firma chtěla příštích letech ještě rozvinout. „Na trzích v Asii vidíme velký potenciál růstu, a proto jsou pro nás velmi zajímavé. K nejatraktivnějším patří Jižní Korea, kde loni vypili celkem 118 tisíc hektolitrů našich piv, ačkoli je zde běžné v hospodě za půllitr piva Pilsner Urquell zaplatit v přepočtu i 500 korun, “ říká Tom Verhaegen, generální ředitel Plzeňského Prazdroje.

Pivovar potěší Kvadriánem a pivní stezkou

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Rychnovský deníkAutor:Ivana KučerováPodorlický

Pravidelné pivovarské Vítání jara v Rychnově letos vyšlo dokonale. Ideální jarní počasí, dobré pivo, od čepu pálenka, soutěžní guláš - a výsledkem byly stovky návštěvníků hlaholících až do večera.

Historickou exkurzi do dějin pivovaru vezměme zkrátka - před více než sto lety ho fakticky založila rodina Mikšova a s výjimkou dob socialistických vaří Mikšovi pivo dodnes. Pouze z 15 tisíc hektolitrů je dnešní nijak závratný výstav, ale v konkurenci velkých gigantů a v době rozkvětu malých pivovarů je 2000 hektolitrů počinem skvělým.

Chuť piva
Co je však podstatnější, je kvalita a chuť piva, která rozhoduje o úspěchu či zatracení. „Jsme velice hrdí na to, že se nám po mnoha letech usilovné práce podařilo navázat na bohatou předválečnou historii pivovaru. Neméně nás těší, že jako jediní v republice pak v jediném objektu a v rámci jednoho provozu vyrábíme nealko nápoje, provozujeme pěstitelskou moštárnu, pěstitelskou palírnu a lihovar, vaříme kvalitní rychnovské pivo a nově zavádíme výrobu Cideru," říká Jan Mikš.

České suroviny
Ale zatím se od pálenek vraťme k pivu. V Rychnově se vaří piva výhradně nefiltrovaná, připravovaná z čistých pivovarských surovin, bez konzervantů či stabilizátorů. „A výhradně z českých surovin, z žateckého chmele, sladu vyráběného v Dobrušce a z vody z hlubokého vrtu ze Slemena, konstatuje jednatel společnosti Tomáš Konvalina.

V současnosti pivovar nabízí pět piv - Zilvar 10, Kaštan 11, Kněžna 12 a dva pivní speciály Habrovák 15, který barvou připomíná český granát a nejnovější v nabídce je Kvadrián 14. Jméno poslední pivního speciálu navazuje na tradici předválečného pivovaru. „Oba pivní speciály se vyrábějí jen dvakrát ročně - na Vánoce a Velikonoce. V letošním roce začne nabídka piv 5. dubna," uvedl jednatel Tomáš Konvalina. Z nových piv se zatím nechystá na prodej žádné, ale Podorlický pivovar hodlá letos uspořádat druhý ročník Pivní podorlické stezky, která symbolicky propojí tři malé regionální pivovary - Rychnov, Dobrušku a Potštejn. „Chystáme i osvědčené akce, Loučení s létem a Adventní zastavení," dodal Tomáš Konvalina.

S letošním Vítáním jara projevil jednatel spokojenost: „I když spokojeni musí být hlavně návštěvníci, a to se snad stalo."

Zajímavostí pivovaru je i fakt, že současný majitel pokračuje v prvorepublikové tradici. V roce 2009 založil spolek přátel rychnovského piva s názvem Nedvědi 2009. A právě jedna jeho odnož zvítězila o víkendu mezi osmi týmy v soutěži o nejlepší guláš.

Našly si Krušovice nového krále? Má jím být Václav z herecké dynastie Rašilovů

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Marketing&MediaKrušovice

Pouze na stanicích televizní skupiny Prima poběží nový 30vteřinový spot, se kterým chce značka Krušovice z portfolia nadnárodní pivovarnické skupiny Heineken navázat na úspěšnou sérii reklam se svým králem. Herce Vladimíra Černohorského, který loni zvolil dobrovolný odchod ze života, v něm – po víc než půlročním hledání vhodného představitele – nahrazuje Václav Rašilov, mladší bratr známějšího Saši z herecké dynastie Rašilovů.

Ve svém prvním spotu pro značku Krušovice je její nová tvář vystavena „krizovým“ situacím – jako jsou drobná dopravní nehoda nebo manželská rozepře vrcholící rvačkou – které prověřují její charakter. Ten se vlastně sám hlásí o slovo, představuje ho totiž 218 centimetrů vysoký neherec českého původu, kterému sice nikdy není vidět do tváře, ale Rašilova nikdy neopouští. A vždy ho v rozporu s jeho prvotními úmysly upomene, jak se chová charakterní muž: udělá správnou věc i když se nikdo nedívá.

Reklama je totiž součástí komunikační linie nového produktu v portfoliu značky – světlého, za studena chmeleného ležáku. A v Heinekenu jsou přesvědčeni, že se jedná o pivo s mimořádným chuťovým profilem a výbornou pitelností a že projevený charakter si zaslouží odměnu, tedy „pivo s charakterem“.

Režisérem spotu, který – jako celou novou komunikaci – navrhla dvorní agentura Heinekenu, pražská VCCP, byl britský reklamní tvůrce Laurence Dunmore. Dunmore, který je mimochodem režisérem celovečerního filmu Libertine, získal za svou práci v reklamě už i zlato v Cannes. V Česku je ale určitě nejznámější jeho skvěle provedený spot The Parting Glass pro irskou whiskey Tullamore Dew, který se zde vysílá už několik roků.

Výrobní tým pivovaru a sládek Michal Havrda na technologii pro výrobu tohoto piva, které Krušovice nabídnou jako „první v celonárodním objemu“, prý pracoval dva roky. Nový ležák je, co se objemu alkoholu týče, o něco lehčí než stávající krušovická „dvanáctka“. Heineken si však jeho osobité chuti – studené chmelení zdůrazňuje aroma chmele na úkor jeho hořkosti – cení natolik, že jej nacenil stejně jako dvanáctku. A doufá, že jeho prodeje se jí do budoucna vyrovnají.

Spot v kampani doplní sponzorské vzkazy na ČT Sport vysílané v době nadcházejícího mistrovství světa v hokeji, jehož jsou Krušovice opět hlavním partnerem. Dále pak výhradně programaticky nakoupený digital, venkovní média ve velkých městech, ale i sponzoring na rádiu Expres. A zatímco produkci spotu měla na starosti Bistro Films, online část kampaně realizuje její sesterská Bistro Social.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.18.10.2017 08:385.613/5.613