Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Zájem o pivní speciály roste, v nabídce je opět Zubr Maxxim

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:První zprávyZubr

Čtrnáctistupňový pivní speciál Zubr Maxxim nechybí v nabídce ani v letošním roce. Právě v těchto dnech se opět začíná čepovat ve vybraných restauracích na Přerovsku, Olomoucku a Zlínsku, dostupný bude i v maloobchodní síti.

Pivovar Zubr celkem uvařil 1.400 hektolitrů speciálu Zubr Maxxim, což je o 200 hektolitrů více než v loňském roce.

S prvním adventem se tak vrací sváteční speciál, který je nejprodávanějším speciálem pivovaru Zubr.

„Zubr Maxxim zařazujeme v předvánočním období do nabídky již sedmým rokem. Je potvrzením, že poptávka po pivních speciálech roste, a to obzvláště v období podzimu a zimy, kdy lidé dávají přednost silnějším pivům,“ říká Tomáš Pluháček, ředitel pivovaru Zubr, který tak potvrzuje, že právě stoupající zájem o méně tradiční a silnější piva je jedním z hlavních spotřebitelských trendů na pivním trhu v posledních letech.

V čem spočívá tajemství úspěchu piva Zubr Maxxim prozradila sládková pivovaru Zubr Nataša Rousková: „Maxxim se připravuje klasickým způsobem za použití kvalitních českých surovin a pivovarských kvasnic. Při jeho výrobě se vychází ze staré receptury, díky které Maxxim vyniká typickým aroma, sytější barvou a vyšší hořkostí. V ležáckém sklepě pak pivo zraje celých 90 dní, proto s jeho výrobou začínáme již v létě, aby již se začátkem adventu bylo na čepu."

Pro ty, kdo by si Maxxima chtěli vychutnat nejen v oblíbené hospodě, ať už ve filtrované nebo nefiltrované podobě, ale také doma, je připraveno i lahvové balení. Balení multipack po osmi kusech je dostupné ve vybraných maloobchodních prodejnách již od poloviny listopadu.

Pivovar ZUBR, a.s., tradiční český výrobce působící především na Moravě, je společně s pivovary Holba a Litovel součástí holdingu PMS. Pivovar je držitelem ocenění Klasa A a Regionální potravina a známky CHZO "České pivo". Nejprodávanějším pivem z produkce je 11° ležák Zubr Grand, který je vítězem degustační soutěže České pivo 2016 v kategorii jedenáctistupňových piv. Ocenění v soutěži si odnesla i piva Zubr Gold a Zubr Classic (2. a 3. místo v kategorii výčepních piv). Pivovar také získal absolutní vítězství v degustační soutěži Zlatý pohár PIVEX 2016 (Zubr Premium); 1. místo v kategorii ležáků (Zubr Premium), 1. a 2. místo v kategorii výčepních piv (Zubr Gold; Zubr Classic) a 3. místo v kategorii tmavých piv (Zubr Classic tmavý).

Museli bychom dvojnásobně zdražit, vysvětlují hostinští konec kvůli EET

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Jan Pešek

Nevařila se tu nadnárodní kuchyně, hosté si neobjednávali výběrovou kávu, přesto tyto podniky patřily ke koloritu malých měst. Teď menším hospodám hrozí zánik kvůli elektronické evidenci tržeb (EET), která pro podnikatele znamená vyšší finanční výdaje i zaškolení personálu.

„Když se EET schválila, řekl jsem si, že než abych se drbal na hlavě, tak koncem srpna skončím,“ říká Kamil Kocián, bývalý provozovatel hospody U Loterie v Dlouhém Mostě.

Podle něj sloužil podnik i jako kulturní stánek, kde se konaly společenské akce. „Je to ale jiné než ve městě. Sem nepřišli hosté na luxusní večeři a nenechali tu dva tisíce. Spíš jsme byli pro obyčejné lidi, kteří si dají kafe za patnáct dvacet korun,“ přibližuje Kocián s tím, že by zavedení elektronické evidence tržeb pocítil především finančně.

„Musel bych jednou tolik zdražit a sedět tam sám. Takhle jsem mohl zaměstnávat i lidi z obce. Když bych dal pivo za 30 nebo 35 korun, tak ho nikdo nekoupí,“ dodává.

Nechci být účetní, říká bývalý provozovatel
Podobný osud potkal i bar v Experimentálním studiu Lidových sadů v Liberci.

„Skončil jsem s provozováním baru, protože tam pracuji s tak malým obratem, že mi nestojí za to, abych se učil nový systém,“ vysvětluje bývalý provozovatel baru a zároveň vedoucí programu Lidových sadů Michal Kadlec.

„Bavilo mě bar dělat, ale nechci kvůli tomu být ještě účetní,“ doplňuje. Zcela bez občerstvení ale návštěvníci sálu neskončí, bar by měla v budoucnu provozovat sousední restaurace Formanka.

Znovu do provozu se už ale nevrátí Hospůdka u Rimků v liberecké čtvrti Ostašov. „Kvůli srandě s EET jsme znovu neotevřeli a neotevřeme. Proč si nechat nadávat do zlodějů od zlodějů,“ nebojí se ostrých slov provozovatel restaurace Antonín Rimek.

Končí především venkovské podniky
Úbytek restaurací pocítily pivovary, kterým klesá počet odběratelů. „Od několika desítek provozovatelů máme informace, že po zavedení EET plánují svoji provozovnu uzavřít,“ přibližuje mluvčí Pivovaru Svijany Petra Winklerová a přiznává, že ačkoliv se to nedá paušalizovat, problémy se zaváděním EET mají především menší venkovské podniky.

Důvodů, proč tomu tak je, vidí Winklerová několik. „První je ten, že řada podnikatelů v gastronomii se už nyní pohybuje na hranici životaschopnosti. Pro ty je zvýšená administrativa i nárůst nákladů v souvislosti se zavedením EET zátěží, kterou nezvládnou. Druhý je etický. Najdou se podnikatelé, a není jich málo, kteří vnímají EET jako přílišný zásah do svého podnikatelského soukromí, a proto se sami rozhodnou s podnikáním skončit,“ vysvětluje Winklerová.

Pivovar pomůže levnějším hardwarem
Zhruba pětiprocentní odliv odběratelů zaznamenal i vratislavický Konrad.

„Zejména malé hospody na vesnicích, kterých máme hodně, chtějí skončit. Někteří o tom zatím jen mluví, jinde už ale přestávají objednávat pivo. Kolik jich reálně ubude, ale uvidíme až v prosinci,“ říká ředitel pivovaru Petr Hostaš.

Podle něj jde především o podniky, u kterých provozem internetu a hlásicího zařízení dojde ke zvýšení nákladů nad mez, na kterou se dá zdražit.

Oba pivovary se pak snaží menším hospodám se zavedením EET pomoci.

„Našli jsme partnera, přes kterého jsme schopni jim hardwarové vybavení dodat za výhodnější ceny,“ popisuje Winklerová. U Konrada zase vsadili na zaučování obsluhy.

Něžný Barbar z Nymburka je nejlepší pivní speciál pro letošní rok

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Nymburský deníkAutor:Lukáš TrejbalPostřižinský

Postřižinské pivo má stále větší úspěchy nejen v našem regionu. Neztratilo se ani v celorepublikové soutěži Cerevisia Specialis – Pivní speciál roku 2016

Mezi polotmavými a tmavými speciály vyhrál Něžný Barbar, Sváteční speciál obsadil třetí příčku v kategorii světlých speciálních piv.

Předání cen se uskutečnilo v Pivovarském domě v Praze, kde nad restaurací sídlí Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, garant celé soutěže. Tam se degustovalo (laické i odborné hodnocení) celkem 37 přihlášených piv z dvanácti pivovarů. To je v sedmém roce Cerevesia Specialis rekord.
„Za velmi významné považuji, že jsme se shodli na rostoucí kvalitě přihlášených pivních vzorků a vyloženě nepodařené pivo jsme vůbec nezaznamenali," uvedl předseda komise František Frantík.

Za nymburský pivovar převzal ocenění ředitel obchodního oddělení Ladislav Češpiva. „V této soutěži jsme již bodovali, velkou radost mám z letošních výsledků. Vzorky jsme dovezli, tak mohli všichni zúčastnění Něžného Barbara a Sváteční speciál v Pivovarském domě ochutnat," řekl spokojený Ladislav Češpiva.

Z pivovarů, které také bodovaly v soutěži speciálů, jmenujme například Rodinný pivovar Bernard nebo Pivovar Primátor.

„Soutěž zaznamenává trvale zvyšující se zájem pivovarů," připomněl Josef Vacl za organizátory soutěže. „Je důkazem toho, jak pivovarníci považují soutěže za účasti odborné i laické veřejnosti za prospěšné, protože nabízejí velmi cenné informace, jak jsou jejich piva hodnocena. A tím jen podtrhují smysl soutěže," doplnil Vacl.

Postřižinský Něžný Barbar již letos zaznamenal úspěch na Žatecké dočesné. Tam skončil v kategorii Speciální pivo polotmavé na druhém místě.

Pivovary chystají vánoční speciály. V nabídce se objeví i lahev s obrazem od Karla Gotta

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Rozhlas.czAutor:ČTK

Pivovary nabízejí v předvánočním čase kromě tradičních také speciální druhy piv s vyšším obsahem alkoholu. Pivovar Chotěboř sází v tomto období na speciální pivo několik let, letos uvařil 80 hektolitrů karamelového speciálu už v září a stáčet ho bude příští týden. Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod připravil nový druh vánočního piva a humpolecký Rodinný pivovar Bernard rozšířil nabídku o limitovanou edici lahví zdobených obrazem od Karla Gotta.

Speciální pivo Chotěboř je nepasterované a obsahuje 5,6 procenta alkoholu.

„Toto pivo se nejlépe hodí k vánočnímu kapru, protože je silnější, hutnější," řekl vrchní sládek pivovaru Oldřich Záruba. Uvařeno bylo z českého sladu s přídavkem karamelového sladu, ve sklepě dozrávalo dva měsíce.

Vánoční speciál vaří tento pivovar pravidelně už asi šest let. Chotěboř je nově postaveným průmyslovým pivovarem fungujícím od roku 2009. Jeho roční výrobní kapacita byla postupně z původních 10 tisíc hektolitrů rozšířena na 25 tisíc hektolitrů piva.

Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod uvařil svůj nový speciál nazvaný Vánoční hvězda ze čtyř druhů sladů a tří druhů chmele. Toto pivo obsahuje 5,5 procenta alkoholu.

„Zatím jsme ho stočili 90 hektolitrů, nějakou malou zásobu ještě máme," řekla Jana Kavalír z pivovaru.

Za celý rok očekává pivovar výstav piva na úrovni 100 tisíc hektolitrů.

Pivovar Jihlava nabízí od roku 2010 v tomto ročním období Čertovský speciál s temně červenou barvou. Podle údajů podniku je k dostání ve více než tisíci restaurací v Česku.

Lahve od Karla Gotta
Rodinný pivovar Bernard, největší výrobce piva na Vysočině, připravil jako novinku pro předvánoční trh své pivo Bohemian Ale stočené do sektových láhví, které jsou zdobeny obrazem od Karla Gotta.

Jedná se o edici obsahující několik desítek tisíc láhví. Podle mluvčího podniku Zdeňka Mikuláška se pivovar s Gottem domluvil na dlouhodobé spolupráci, což mu umožní nabídnout každý rok touto dobou speciální láhev piva s novým Gottovým obrazem.

Roční výstav pivovaru Bernard loni převýšil 302 tisíc hektolitrů.

Lidé kupují lahváče. Hospody na vesnicích moc nevydělávají

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Ústecký deníkAutor:František Roček

Dříve provozoval jedenáct hospod. Postupně ale přestávaly vydělávat, a tak se jich musel zbavit. Zůstaly mu už jen tři. I ty bude muset Petr Stříbrný z Habartic ve frýdlantském výběžku zřejmě zavřít.

„Dnes malé hospody na vesnicích provozují především ti, kteří je mají ve vlastním domě a nemusí platit pronájem. Nebo ti, kteří se nudí, protože jsou v důchodu a mají to jako přivýdělek," říká Petr Stříbrný.

NA NOVÉ KASY NEMAJÍ
Podnikání mu zkomplikoval i zákon o elektronické evidenci tržeb. Nemůže si totiž dovolit nové pokladny. „Někdy ani nechytáme pořádný signál pro bezdrátový přenos. Jeden pivovar možná nějaké hospody zachrání tím, že jim poskytne nové kasy, pokud budou po určitou dobu odebírat jeho pivo," podotýká Stříbrný.

Výjimky v zákoně by se podle něj měly vztahovat i na malé vesnické hospody. Ty totiž krachují. Lidé stále víc kupují lahvové pivo ze supermarketů, protože je levnější.

„Hospodský si nemůže na pivu přirazit víc než 2,50, aby měl nějaký zisk. Stejně ale přichází o nejchudší, předtím mnoho let věrné pivaře," připomíná provozní.

Souhlasí s ním i frýdlantský podnikatel Antonín Dočekal. „Je známá průpovídka, že na vesnici je dobře, když má kostel, školu a hospodu. Kostely jsou prázdné či spíše zavřené, školy se ruší, protože malé vesnice se vylidňují. Pro soudržnost lidí na vesnici zůstává hospoda, ale i ty pomalu a jistě mizí. Hostinští se neuživí, pivo už nepředstavuje výdělek," myslí si Dočekal.

Zcela jiná podle něj byla situace v 90. letech, kdy sudové pivo bylo lacinější než lahvové, marže hospodských byly slušné a hospody vydělávaly. Změnili se i pivaři. „Lidé, kteří mají méně peněz, pijí spíše desítku. Kdo má ještě méně, pije jen desítku lahvovou," uvádí psycholog a soudní znalec Jiří Kovářík z Ústí nad Labem.

Výraznější změny prý zaznamenal před třemi až čtyřmi roky. Před výplatou a ve všední dny bývá v řadě hospod méně lidí. Ti, kteří mají malou mzdu, preferují levnější pivo v lahvi. Stále se však najdou lidé, u kterých rozhoduje chuť, ne cena.

ČERNÉ HOSPODY
„Třeba na vesnici vidím, že kdo nemá moc peněz, posedává kolem vietnamské večerky, ačkoliv poblíž je hospoda s pivem za dvacet korun. Totéž jsem viděl třeba v Ústí nad Labem v Krásném Březně. U jedné hospody u provizorního stolu pijí lidé lahvové pivo z blízké večerky. Přitom o pět metrů dál je hospoda s desítkou za 19 korun," líčí psycholog.

Vesnické hospody ztrácí štamgasty i kvůli takzvaným tichým či černým hospodám, které zakládají uzavřené skupiny kamarádů a sousedů. „Náklady na takovou hospodu jsou nulové. Za co se nakoupí, za to se pije. Každý ze štamgastů postupně, jak na něj přijde řada, koupí sud piva. V jedné černé hospodě, o které vím, dokonce denně dojíždí do města na nákupy. Podle seznamů od kamarádů pak nakoupí, co manželky pivařů chtějí. Chlap potom přijde z utajené hospody domů i s nákupem," popisuje Petr Stříbrný.

V Pardubicích se budou vařit speciální piva

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Týden.czAutor:ČTKArnošt

"Kromě běžné produkce bude Pardubický pivovar vařit speciální piva. Nový minipivovar Arnošt první várku dokončí na začátku prosince. Kapacitu bude mít až deset tisíc hektolitrů ročně," řekl Martin Koudelka z pivovaru.

Konzumenti podle Koudelky vyhledávají nové chutě, proto jsou druhy piv Ale, India Pale Ale, Stout nebo Porter stále víc žádané. "Dříve se pily hlavně ležáky spodně kvašené, což je klasický ležák plzeňského typu. Americké, anglické a australské receptury se k nám dostaly po boomu minipivovarů, což je tak pět let zpátky," uvedl.

Ležák je chuťově říznější a má kvasnicovou příchuť, chystané novinky budou jiné. "Piva Ale nebo India Pale Ale jdou do ovocných tónů, pro jejich výrobu se používají jiné slady, jiné druhy chmele," řekl Koudelka.

Speciály bude pivovar nabízet restauracím a zároveň je stáčet do lahví. Kapacita deset tisíc hektolitrů je podle Koudelky dostačují. Minipivovar Arnošt bude mít také na starosti výzkum a inovaci v oblasti svrchně kvašených piv a produkci speciálů a zároveň bude pořádat kurzy.

"Každý se pak bude moci na chvíli stát sládkem a vytvořit si vlastní značku piva, což platí pro jednotlivce i firmy," uvedl předseda představenstva Leoš Kvapil.

V Česku stále pokračuje mírný pokles spotřeby piva. Na letošní produkci se to podle Koudelky neprojeví. Pardubický pivovar loni uvařil 89 tisíc hektolitrů piva. Čtvrtinu vyvezl do zahraničí. Letos očekává zhruba stejné množství uvařeného piva. Pivovar letos slaví 145 let existence.

Pivovarské hospody na venkově táhnou, musejí přidávat stoly

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Olomoucký deníkAutor:Daniela Tauberová

I když dohromady uvaří zhruba jen jedno procento českého výstavu, jejich obliba roste a v Česku jejich počty narůstají pozoruhodným tempem. Řeč je o minipivovarech a jejich vlastních pivnicích.

Na Olomoucku zdolávají vyznavači zlatavého moku i nemalé vzdálenosti, aby pohárky v ústech oblažili vynikající chutí a žízeň uhasili pravou českou kvalitou.

Venkov nevenkov, na prázdné lokály si sládci a hospodští z těchto podniků nestěžují.

Zatímco jinde na Olomoucku si malé venkovské hospody stěžují na to, že chlapi se stále častěji spokojí s jedenáctkou ze supermarketu, protože stojí deset korun, v pivovarských lokálech to nejen v pátek a sobotu hučí jako v úle.

„I když s podzimem je to o trošku horší než přes léto, nestěžujeme. Pravidelně každý týden se k nám sjíždějí štamgasti z Lutína, Slatinic, i z Olomouce. Oblibu máme i u místních," popisovala Jana Muzikantová z pivovarské hospody ve Lhotě pod Kosířem, místní části Drahanovic.

Útulný podnik ve vsi, která nemá ani stovku čísel popisných, otevřel před dvěma roky a jeho polotmavý ležák pojmenovaný podle obecní studny Haltýř se stal okamžitě hitem.

Podle hospodské je to dáno kvalitou nabízeného zlatavého moku.

„A přijatelnou cenou. Jedenáctka stojí tolik, co z velkého pivovaru," uvedla Muzikantová.

Kritiku ještě nezaznamenal
Na to, že Češi začali podobně jako jídlo řešit i to, co mají ve sklenici, vsadili i v Náměšti na Hané.

Vlastní hospodu otevřel minipivovar Jadrníček zhruba před dvěma lety.

A byla to trefa do černého. Letos v létě dokonce museli přidávat stoly do ulice, aby zahnali žízeň místních a turistů.

„Zájem je velký. A když ještě k pivu objednáme hudbu, to jsme teprve v jednom kole," mnul si spokojeně ruce sládek Radek Jadrníček.

Za jediný den v podniku vytočí i dva padesátilitrové sudy.

„Otevřít pivovarskou hospodu, byl výborný nápad. Těší mě, když slyším chválu na své pivo. Kritiku jsem ještě nezaznamenal," pochlubil se sládek.

Minipivovary pravidelně chystají ve vesnických lokálech i překvapení v podobě různých vícestupňových speciálů vynikající plností a zajímavou chutí.

A to je teprve zájem o místo u stolu. Hospodští proto doporučují raději rezervaci předem.

Ve Lhotě chystají tradiční vánoční speciál a v Náměšti na Hané už připravují na advent sladkou novinku.

„Hosté se už zajímají, co chystáme. Těší se na novou chuť. Letos to bude čokoládový ležák," usmál se Jadrníček, který vaří pivo zásadně tradičním způsobem a výhradně z českých surovin.

Pardubický pivovar bude vařit v minipivovaru speciální piva

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Deník.czAutor:ČTKPernštejn

Kromě běžné produkce bude Pardubický pivovar vařit speciální piva. Nový minipivovar Arnošt první várku dokončí na začátku prosince. Kapacitu bude mít až 10.000 hektolitrů ročně. Dnes to řekl Martin Koudelka z pivovaru.

Konzumenti podle Koudelky vyhledávají nové chutě, proto jsou druhy piv Ale, India Pale Ale, Stout nebo Porter stále víc žádané. "Dříve se pili hlavně ležáky spodně kvašené, což je klasický ležák plzeňského typu. Americké, anglické a australské receptury se k nám dostaly po boomu minipivovarů, což je tak pět let zpátky," uvedl.

Ležák je chuťově řížnější a má kvasnicovou příchuť, chystané novinky budou jiné. "Piva Ale nebo India Pale Ale jdou do ovocných tónů, pro jejich výrobu se používají jiné slady, jiné druhy chmele," řekl Koudelka.

Speciály bude pivovar nabízet restauracím a zároveň je stáčet do lahví. Kapacita 10.000 hektolitrů je podle Koudelky dostačují. Minipivovar Arnošt bude mít také na starosti výzkum a inovaci v oblasti svrchně kvašených piv a produkci speciálů a zároveň bude pořádat kurzy.

"Každý se pak bude moci na chvíli stát sládkem a vytvořit si vlastní značku piva, což platí pro jednotlivce i firmy," uvedl předseda představenstva Leoš Kvapil.

V Česku stále pokračuje mírný pokles spotřeby piva. Na letošní produkci se to podle Koudelky neprojeví. Pardubický pivovar loni uvařil 89.000 hektolitrů piva. Čtvrtinu vyvezl do zahraničí. Letos očekává zhruba stejné množství uvařeného piva. Pivovar letos slaví 145 let existence.

Pivaři mění své zvyklosti, oblíbili si netradiční i ochucená piva

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Ladislav Vaindl

Ještě nedávno měly restaurace a hospody v centru Plzně na čepu převážně piva od velkých výrobců. Situace se ale začíná měnit. V poslední době tu vzniklo hned několik podniků, které se zaměřují na produkty minipivovarů.

Zatím posledním takovým je Beer Factory s vlastní varnou a šestadvaceti výčepními kohouty. Základ nabídky tvoří piva, která vznikají přímo na místě, později je doplní nápoje od dalších českých i zahraničních výrobců. Poblíž centra je možné navštívit také pivovary Groll a Pašák.

„Situace v Plzni se ohledně piv z malých pivovarů neustále zlepšuje. Nejen že přibývají samotní výrobci, ale také hospody, které mají na čepu piva od více minipivovarů,“ konstatuje viceprezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Kočka.

Čtyři měsíce funguje ve středu města podnik nazvaný Pivotečka. Pivo tu teče z deseti kohoutů. K ochutnání mají české i zahraniční značky. Nabízejí klasické ležáky plzeňského typu i v Česku do nedávna netradiční druhy běžné spíše v Anglii či USA.

„Dá se říci, že zájem ohledně ležáků a svrchně kvašených piv je tak půl na půl. Každopádně lidé vyžadují, abychom vždy měli zástupce od všech základních pivních stylů,“ uvedla Veronika Menčíková, která Pivotečku provozuje.

„Původně jsem měla v úmyslu založit si minipivovar, ale náklady na pořízení technologií by byly vysoké. Proto jsem se rozhodla otevřít pivotéku,“ dodává Menčíková.

Teprve nedávno přivítalo první návštěvníky také Pivní bistro Brewhemian.

„Máme tu osm kohoutů, ale dlouhodobě obsazené budeme mít tak čtyři až šest. Při zvláštních příležitostech by pak pivo mělo téct ze všech. Na stálo tady máme pivo, které pro nás speciálně navařil pivovar Zhůřák,“ říká provozovatel bistra Adam Vlček.

Ten má s podobnými podniky už delší zkušenost. Tři roky už totiž provozuje také pivní kavárnu Francis.

„Převzal jsem ji po kamarádovi, který ji dříve provozoval. Měl tam hlavně Plzeňský Prazdroj, ale také belgická piva. V té době to byl první podnik podobného typu přímo v centru města. Když jsem se podniku ujal, zavedl jsem nejdříve jednu rotující pípu, pak dvě a v současnosti tu máme tři. Jsou na nich piva od Zhůřáku a plzeňského Ravenu. Na té třetí se značky střídají,“ doplňuje Adam Vlček.

Pět piv, jejichž druhy se pravidelně střídají, mají v nabídce Na Čepu. „Snažíme se mít vždy dvě spodně kvašená a tři svrchně kvašená piva. Co se zájmu o jednotlivé druhy týče, většinou to bývá tak, že lidé začínají na ležácích a pak ochutnávají piva typu ‚ale‘ (čti ejl). Jsou ale i takoví, kteří jdou přímo na ně,“ říká spolumajitel hospody Tomáš Horecký.

To, že se počet podobných podniků v Plzni zvyšuje, prý spíše vítá. „Myslím, že je to dobře. Jedna taková hospoda není schopná zvládnout poptávku po nejrůznějších pivovarech,“ doplňuje.

V Plzni ochutnáte i pivo z Dobřan, z Chudenic a Čižic
Poblíž historického centra také fungují tři provozovny, které si otevřely malé pivovary z okolí Plzně. Tou nejnovější je Pivní klub Modrá Hvězda, kde jsou k ochutnání piva z dobřanského pivovaru. Restaurace U Kance se zaměřuje na piva z chudenické Staré školy a hospoda U Bizona zase čepuje značky čižického pivovaru.

Provozovatelé podobných podniků pozorují, že zvyklosti plzeňských pivařů se začínají oproti minulosti měnit.

„Když jsme před pěti lety začínali, nikdo nechtěl piva typu ‚ale‘, že prostě nejsou dobrá. A dneska musím mít na čepu minimálně dva. Také jsem tu měl zákazníky, kteří říkali, že by si nikdy nedali pivo s příchutí. A když čepujeme belgický višňový Kasteel, mohli by ho pít pořád,“ sděluje Petr Strnad, majitel Klubu malých pivovarů, který byl prvním podnikem s rotujícími kohouty v Plzni.

Pardubický pivovar bude vařit speciální piva v novém minipivovaru

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Průmyslová automatizaceAutor:ČTKArnošt

Pardubice 25. listopadu (ČTK) - Kromě běžné produkce bude Pardubický pivovar vařit speciální piva. Nový minipivovar Arnošt první várku dokončí na začátku prosince. Kapacitu bude mít až 10.000 hektolitrů ročně. ČTK to dnes řekl Martin Koudelka z pivovaru. Konzumenti podle Koudelky vyhledávají nové chutě, proto jsou druhy piv Ale, India Pale Ale, Stout nebo Porter stále víc žádané. "Dříve se pili hlavně ležáky spodně kvašené, což je klasický ležák plzeňského typu. Americké, anglické a australské receptury se k nám dostaly po boomu minipivovarů, což je tak pět let zpátky," uvedl.

Ležák je chuťově řížnější a má kvasnicovou příchuť, chystané novinky budou jiné. "Piva Ale nebo India Pale Ale jdou do ovocných tónů, pro jejich výrobu se používají jiné slady, jiné druhy chmele," řekl Koudelka. Speciály bude pivovar nabízet restauracím a zároveň je stáčet do lahví. Kapacita 10.000 hektolitrů je podle Koudelky dostačují. Minipivovar Arnošt bude mít také na starosti výzkum a inovaci v oblasti svrchně kvašených piv a produkci speciálů a zároveň bude pořádat kurzy. "Každý se pak bude moci na chvíli stát sládkem a vytvořit si vlastní značku piva, což platí pro jednotlivce i firmy," uvedl předseda představenstva Leoš Kvapil.

V Česku stále pokračuje mírný pokles spotřeby piva. Na letošní produkci se to podle Koudelky neprojeví. Pardubický pivovar loni uvařil 89.000 hektolitrů piva. Čtvrtinu vyvezl do zahraničí. Letos očekává zhruba stejné množství uvařeného piva. Pivovar letos slaví 145 let existence.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.23.06.2017 15:555.135/5.135