Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Docent Ing. Jan Šavel pracuje 50 let v Budějovickém Budvaru

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:České nápojeBudvar

V pondělí 17. 7. uplynulo přesně 50 let od okamžiku, kdy do laboratoře Budějovického Budvaru nastoupil docent Ing. Jan Šavel, CSc. K výročí mu přišlo pogratulovat vedení pivovaru v čele s ředitelem Mgr. Petrem Dvořákem a bývalým ředitelem Ing. Jiřím Bočkem. Docent Šavel patří mezi významné české vědce – publikoval přes 200 odborných článků, podílel se na psaní několika učebnic a je autorem asi 30 patentů. Je členem Síně slávy českého pivovarství a sladařství, držitelem Výroční ceny F. O. Poupěte a Výroční ceny České a moravské pivovarnické akademie.

Pan Šavel je pracovně stále velmi aktivní – pracuje pro Budějovický Budvar při testování kvality surovin a kvality pivovarských kvasinek. Na podzim vyjde nová vysokoškolská učebnice „Sladařství“, do které napsal docent Šavel 3 kapitoly.

„Lidí jako pan Šavel si v pivovaru velmi vážíme. Pan docent je bohatou studnicí zkušeností a znalostí, které předává nastupující generaci v naší laboratoři. Zároveň jeho myšlenky významně pomáhají s řešením aktuálních úkolů spojených s řízením kvality výroby. Do dalších let mu přeji pevné zdraví a hodně životního elánu,“ říká Mgr. Petr Dvořák, ředitel Budějovického Budvaru.

Docent Šavel stále pokračuje v práci pro Budějovický Budvar při testování kvality surovin a kvality pivovarských kvasinek. Na podzim 2017 vyjde nová vysokoškolská učebnice „Sladařství“, do které napsal tři kapitoly a u jedné další byl spoluautorem.

Doc. Ing. Jan Šavel, CSc. – stručný životopis
Narodil se v roce 1944 v Českých Budějovicích. Po absolvování Vysoké školy chemicko-technologické nastoupil v roce 1967 do laboratoře Budějovického Budvaru. Postupně zastával pozice vedoucího podnikové laboratoře a útvaru řízení jakosti (1972) a posléze se v roce 1978 stal vedoucím samostatného výzkumného pracoviště. Jeho původní specializací je pivovarská mikrobiologie. Své poznatky i rozsáhlé praktické zkušenosti shrnul do knihy „Mikrobiologická kvalita v pivovarech“. Další oblastí jeho profesního zájmu byly metody kontroly a navrhování nových kontrolních metod a přístrojů. Habilitoval v roce 1996 prací „Modernizace kontroly pivovarské výroby“. Byl odborně činný v řadě českých i mezinárodních institucí – například byl členem Skupiny pro pivovarskou vědu v European Brewery Convention. Pedagogicky působil na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze a na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích a navíc byl členem vědeckých rad Fakulty potravinářské a biochemické technologie VŠCHT v Praze a Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze. Jan Šavel publikoval více než 200 odborných článků doma i v zahraničí. Je autorem a spoluautorem asi třiceti patentů. Například jeho návrh originální půdy pro prokazování cizích kvasinek a mléčných bakterií znamenal rozšíření metod mikrobiologické kontroly. V roce 2004 byl uveden do Síně slávy českého pivovarství a sladařství. V roce 2010 obdržel od Českého svazu pivovarů a sladoven Výroční cenu F. O. Poupěte za spoluautorství vysokoškolské učebnice „Pivovarství“. Je také držitelem Výroční ceny České a moravské pivovarnické akademie za rok 2016.

Český štamgast nevymírá, jen mění zvyklosti

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Deník.czAutor:Andrea Gričová

Je český štamgast ohrožený druh? Na základě klesajících prodejů piva v hospodách se může zdát, že to s českým štamgaststvím jde z kopce. Nicméně z čerstvých průzkumů a názorů hospodských vyplývá, že věrní čeští pivaři nejspíš jen mění své zvyklosti.

Podle údajů Českého svazu pivovarů a sladoven za rok 2016 klesl objem prodejů piva v hospodách. Spotřeba piva v restauracích versus prodané pivo v obchodech se vloni dostala na poměr 39:61, přitom před deseti lety to byl poměr 49:51.

„Štamgasti, jak je máme zažité v představách, tedy ti každodenní návštěvníci jedné hospody, spíše ubývají. Dnešní pivaři volí nejen větší rozmanitost, co do počtu hospod, které navštěvují, ale jsou také náročnější na kvalitu čepovaného piva,“ osvětluje nový trend dlouholetý hospodský z pražské Dejvické Sokolovny Michal Zvěřina.

Pivaře lze rozdělit na ty, kteří se nebojí neustále objevovat něco jiného a nedokáží tak jednoznačně určit, kterou hospodu mají nejraději. Prostě, když mají chuť na pivo, zapadnou do nějaké nejbližší a neřeší to. Hlavně, když si tam pochutnají na pivu. Pak jsou ale srdcaři, kteří na „tu svoji“ nedají dopustit.

Na štamgastství a jeho proměny se zaměřuje také čerstvý průzkum ppm factum pro pivovar Gambrinus provedený mezi konzumenty alkoholických nápojů. Průzkum ukazuje, že každý čtvrtý konzument piva má jednu nebo dvě oblíbené hospody, kam chodí (muži i ženy vyrovnaně). Celkem 36 procent pak má oblíbených hospod několik, které střídá dle nálady (39 procent mužů a 30 procent žen).

Ze stejného průzkumu též vyplývá, že přes 26 procent pivařů navštěvuje hospodu jednou týdně a 11 procent uvedlo, že posedět do restaurace zajdou dvakrát či třikrát v týdnu. Navíc řádově jeden ze třiceti spotřebitelů pak do hospody i v současnosti zavítá čtyřikrát nebo i vícekrát za týden.

„Zajímavé je, že se zvyšující se úrovní a kvalitou čepovaného piva i dalšího servisu nám přibývají i noví stálí hosté, zcela odlišní od těch štamgastů, kteří k nám chodili třeba před deseti lety. Nejčastěji jsou to právníci nebo podnikatelé, kteří v hospodě u piva vedou například obchodní jednání,“ uzavírá Michal Zvěřina.

Štamgasti ale nechodí do „té své oblíbené“ jen na pokec s kamarády, známými a obchodními partnery, ale i proto, že tam mají skvělé pivo. A pokud se tu čepují ležáky, a navíc z tanků, má taková hospoda výhodu, protože zejména tankové pivo a ležáky pivaři vyhledávají čím dál častěji. „Toto jsou nyní dva veliké taháky, které s jistotou naše hospody pravidelně plní,“ potvrzuje Pavel Zítek, sládek z pivovaru Gambrinus. Statistiky za uplynulé roky také vykazují stabilní růst prodeje ležáků a prodaného tankového piva.

Z průzkumu vyplývá i to, že dnešní pivaři věnují zvýšenou pozornost nejen tomu, jaké pivo pijí, ale zaměřují se i na to, zda je pivo dobře načepované a vychlazené. Z dat vychází, že více než dvě třetiny pijáků piva je s tím, jak v jejich hospodě čepují pivo spokojena.

„Štamgasti jsou pro kvalitu piva v hospodě velmi důležití. Poznají jakýkoli výkyv v chuti piva, protože ho ochutnávají na stejném místě a mají tak srovnání. Sedávají většinou blízko výčepu a jsou dobrou kontrolou výčepních,“ dodává Zítek.

Na světě je historicky první probiotické pivo. Mohlo by pomoci s imunitou

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:E15.czAutor:Jiří Černý

V současné době existuje mnoho mléčných probiotik, ale udělat pivo s probiotiky byl až donedávna velký problém. Důvodem je skutečnost, že dotyčné organismy si příliš „nerozumějí“ s tzv. chmelovými kyselinami.

Vědci z National University of Singapore se rozhodli tuto hozenou rukavici zvednout – a slavili úspěch. Podařilo se ji vyrobit kyselé pivo, které obsahuje probiotický kmen známý jako Lactobacillus paracasei L26.

Toto konkrétní probiotikum obývá lidské střevo a určité důkazy naznačují, že možná dokáže regulovat činnost imunitního systému.

Pivo, které se vařilo cca měsíc, má asi 3,5 % alkoholu. „Zmíněné probiotikum využívá cukry přítomné ve sladu k výrobě kysele chutnající kyseliny mléčné, což vytváří pivo s ostrými a trpkými příchutěmi,“ konstatovala Chan Mei Zhi Alcine.

Tento mok by teoreticky (je zapotřebí si uvědomit, že minimálně v případě zdravých jedinců jsou benefity plynoucí z konzumace probiotik předmětem častých diskusí) mohl mít blahodárný vliv na střeva a imunitu. Jeho autoři si již nechali patentovat recept a doufají, že v brzké době se jim podaří uvést svůj výtvor na trh. Je ovšem otázkou, zda o něj bude dostatečný zájem…

Krkonošské pivní slavnosti se konají ve Vrchlabí již po dvacáté

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:České nápoje

Krkonošské pivní slavnosti ve Vrchlabí, jenž jsou nejstarší akcí svého druhu v Krkonoších, slaví své významné jubileum. V sobotu 12. srpna se na vrchlabském náměstí a přilehlém prostranství uskuteční již 20. ročník tohoto svátku milovníků piva, dobré zábavy a výtečných krkonošských pochoutek. Pestrý celodenní program ozdobí legendární kapela Olympic, zpěváci Marek Ztracený či Josef Laufer a nejmenší návštěvníky potěší Michal Nesvadba, známý bavič z populárního dětského televizního pořadu Kouzelná školka.

„Skoro se mně ani nechce věřit, že letošní Krkonošské pivní slavnosti už mají pořadovou číslici dvacet. Vědomí tohoto magického čísla mě naplňuje hrdostí, je vzrušující, ale zároveň i velice zavazující,“ říká hlavní pořadatel akce Petr Ticháček. „Je to společenská událost, na kterou se těší celé město i jeho okolí a o níž se pak dlouho mluví. Už od prvních okamžiků, kdy jsme začali připravovat program pro letošní jubilejní kulatý ročník, jsme to měli neustále na paměti,“ dodává Ticháček.

Během letošního ročníku Krkonošských pivních slavností roztočí své pípy dvacítka pivovarů, mezi kterými nebudou chybět ani domovské značky jako Hendrych, Medvěd, Fries, Paroháč nebo Trautenberg. K zakousnutí bude celá škála pamlsků od tradičních krkonošských sejkor, borůvkových koláčů až po rožněné sele, steaky či grilované klobásy.

Po úvodním přípitku starosty města Jana Sobotky s Krakonošem vypukne o desáté hodině i hudební produkce a jako první skupina se představí místní uskupení Grooves. Během následujících šestnácti hodin se představí desítka kapel v čele s legendárním Olympikem či zpěváky Markem Ztraceným a Josefem Lauferem. Právě Laufer má k Vrchlabí blízký vztah, protože se zde před mnoha lety vyučil v místní Tesle. „Nevím, na co se mají diváci těšit od starýho oprýskanýho ještěra. Prostě budu takový, jako vždycky a pořádně to roztočím. Tak, aby mladým padaly brady a starý mávali vozíčkama nad hlavou,“ vzkazuje Laufer. Z dalších vystupujících jmenujme například dívčí formaci The Apples či rodinnou skupinu z Petříkovic u Trutnova Benjaming’s Clan. Celodenní hudební produkci uzavře od půlnoci koncert revivalové skupiny Vaťák, která zahraje největší hity od skupiny Kabát.

V prostranství vedle náměstí bude od 10 hodin otevřen i dětský koutek, v němž budou k dispozici skákací hrady a další zábavné atrakce. Odpoledne se zde uskuteční divadelní představení pro děti a od 15:30 se zde představí Michal Nesvadba.

Nejstarší pivařský svátek v Krkonoších nabídne i tradiční tematické soutěže, fotobednu nebo Pivní školu Jardy Učíka, vicemistra světa a mistra ČR v čepování piva. Pro mimovrchlabské návštěvníky budou k dispozici noční autobusové linky do okolních obcí.

Krkonošské pivní slavnosti začínají v sobotu 12. srpna v 10 hodin dopoledne a předpokládaný konec je ve 2 hodiny ráno následujícího dne. Vstupné činí 120 korun a děti do 130 centimetrů v doprovodu dospělé osoby mají vstup zdarma.

Pivovary hlásí rekordní zájem, leckdy nestačí plnit poptávku

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Týden.czAutor:ČTK

Horké letní počasí pomáhá v prodeji jihomoravským pivovarům. Většina z nich jede na plné obrátky a přidává várky navíc. Zejména minipivovary hlásí, že v některých týdnech nejsou schopné poptávku zákazníků pokrýt.

"Zatím si na průběh letošní sezony nemůže stěžovat. I nadále se nám daří navyšovat objem prodejů v souladu se stanovenými cíli pro letošní rok. Stejně jako v loňském roce i letos nebylo výjimkou, že jsme prodávali každý den pivo čerstvě stočené z přetlačného tanku a několikrát jsme nebyli schopni celou poptávku pokrýt," uvedl vrchní sládek a spolumajitel pivovaru Hauskrecht Petr Hauskrecht.

Značnou poptávku hlásí i Slavkovský pivovar, který je druhým rokem po sobě na hranici své kapacity. "Posilujeme pivovarský tým a plánujeme velkou rekonstrukci. Letní sezona nás zaskočila na přelomu května a června, nyní jsme však přitlačili na pilu lopotíc se třeba i u deseti várek za jeden týden. Toho času zvládáme uspokojit poptávku, která není malá," uvedl šéf obchodu pivovaru Zdeněk Vlček.

Brněnský minipivovar Lucky Bastard si pochvaluje investice do výroby, které udělal. "Na původní technologii, která byla v provozu do poloviny minulého roku, jsme dokázali uvařit s vypětím veškerých sil asi 700 hektolitrů. Srovnání s novou technologií působí poněkud komicky, vždyť jen za červen dosáhl výstav našeho pivovaru 311 hektolitrů," uvedl sládek Jan Grmela.

Vliv počasí na konzumaci piva potvrzuje i mluvčí Heinekenu Jana Pikardová. Firma, která provozuje pivovar Starobrno, ale očekává v hospodách a restauracích nepříznivý dopad protikuřáckého zákona. Starobrno pro zákazníky nachystalo o prázdninách limitovanou edici Starobrno Medium 72 na oslavu 145. let od založení pivovaru. Skleněné lahve tak jsou opatřeny historickou etiketou. Limitovaná edice se prodává v obchodních sítích v celé České republice. Podnik chystá i tradiční Den Starobrna. Návštěvníci se při něm mohou 2. září těšit i na hudební vystoupení populárních skupin a interpretů, například skupinu Jelen, Support Lesbiens nebo Davida Kollera.

Pivovarnický gigant křísí slávu Samsonu, investoval už 400 milionů korun

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Lukáš MarekSamson

Tanky na filtrované pivo, moderní strojovna i kvasné nádoby. Pivovar Samson prodělává velké změny a zvyšuje výrobu. Pod majitelem, společností Anheuser-Busch InBev, se chce vrátit mezi významné podniky v Česku. A slibuje i prohlídky areálu u Malše v Českých Budějovicích.

Českobudějovický Pivovar Samson roky připomínal uzavřenou pevnost. Nikdo příliš netušil, co se za jeho branami děje. Před rokem 2014 výroba klesala a firma se potýkala s problémy.

Před třemi lety ovšem přišel prodej a Samson získal pivovarnický obr, společnost Anheuser-Busch InBev. A téměř okamžitě začaly velké investice. Výsledky se dostavují, výstav roste a třeba desítka letos uspěla v soutěži Pivo České republiky, kde získala stříbrnou medaili v kategorii světlé výčepní pivo.

„Současná finanční injekce AB InBev dosáhla přibližně 400 milionů korun. Nejvíce prostředků šlo do modernizace strojovny, kvasných nádob, filtrační linky, tanků na filtrované pivo, skladů, na nové zařízení pro pasterizaci, do sanitační stanice a chlazení,“ vyjmenoval ředitel Samsonu Daniel Dřevikovský.

Dodal, že v plánu je dokončení první etapy modernizace za dalších sto milionů.

Cíl pivovaru je jasný. „Chceme vrátit Samsonu významnou pozici, kterou v českém pivovarnictví zastával,“ navázal ředitel.

Rozhodně to nebude lehká cesta. V minulosti patřil Samson ke špičce v zemi. S výkony Budvaru, svého konkurenta, se však dnes nemůže srovnávat.

Národní podnik Budějovický Budvar vystavil v roce 2016 historicky rekordní objem piva. Celkem to bylo 1 615 000 hektolitrů. V Samsonu 82 800 hektolitrů. Ještě v 90. letech minulého století byla čísla srovnatelná.

Odrazili se ode dna
Pro Samson je však nyní důležité, že opět roste. Letošní výstav plánuje o 1 400 hektolitrů vyšší. Loni utržil 87,6 milionu korun, letošní tržby očekává o tři procenta vyšší.

„Odrazili jsme se ode dna, hospodaření se stabilně zlepšuje díky investicím do technologií. Od roku 2014 jsme se zlepšili o 30 procent,“ konstatoval Dřevikovský.

V brzké budoucnosti plánuje také nabírání několika desítek zaměstnanců. Dnes jich v podniku u Malše blízko centra města pracuje 71.

Zajímavá je i další strategie pivovaru. Úplně končí s výrobou radleru, piva míchaného s limonádou. Do prodeje půjde posledních 500 hektolitrů. „Chceme se soustředit na výrobu klasického piva, které bylo po staletí naším obchodním artiklem,“ zdůraznil ředitel.

Pochvaluje si například exportní ležák značky 1795, který letos firma uvedla na český trh. „Slavila překvapivě velký úspěch u hospodských,“ doplnil Dřevikovský. V roce 1795 byl pivovar založen.

Samson vyváží své produkty do 27 zemí, například Brazílie, Dánska, Rakouska, Ruska a nově i do Kataru a jedná s partnery na Islandu. Na vývoz jde 61 procent produkce.

Chtějí posílit „kolem komína“
Zatímco na pultech obchodů je lahvový Samson v poslední době vidět více, v restauracích v Budějovicích i v okolí se situace nijak zvlášť nemění. Ředitel naznačil, že chce posílit takzvaně „kolem komína“, tedy v Budějovicích.

„Zvažujeme různé marketingové nástroje, které tomu napomohou,“ doplnil. Návrat se daří také Pitu, což byl v minulosti největší pojem mezi nealko pivy.

Mezi turisty je pak zájem o návštěvu pivovaru. Vždyť konkurenční Budvar si loni prohlédlo přes 60 tisíc lidí ze 73 zemí. Podobnou atrakcí už je ve městě jen Černá věž. Na prohlídky Samsonu však musí zájemci ještě počkat.

„Zatím jsou z důvodu modernizace návštěvy pro veřejnost pozastaveny, ale počítáme s jejich obnovením,“ poznamenal Dřevikovský. V Samsonu začínal už před 14 lety a ředitelem už byl v letech 2007 až 2010. Znovu se jím stal poté, co se pivovar dostal do vlastnictví AB InBev.

Belgicko-americký gigant si zatím svou akvizici v Budějovicích chválí. „Společnost je spokojena s tím, jak se věci v Samsonu mění k lepšímu. Jsme na správné cestě, kterou jsme si vytýčili. Rádi se spojujeme s kvalitními značkami a Samson jsme vyhodnotili jako jednu z nich,“ sdělil Pavel Orálek, mediální zástupce AB In Bev pro Českou republiku.

Gambrinus bude podporovat kluby přímo, ne přes fotbalovou asociaci

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:České nápojeGambrinus

Pivovar Gambrinus, který po devatenácti letech v pozici hlavního partnera českého fotbalu oznámil ukončení sponzorství nejvyšší soutěže i reprezentace, představil svůj záměr, jak nadále podporovat domácí fotbal. Využije k tomu projekt Kopeme za fotbal, ve kterém má už nyní uzavřené smlouvy s přibližně 250 amatérskými kluby. Od sezony 2018/2019 pivovar plánuje stávající projekt zásadně rozšířit o několik nových formátů přímé podpory.

Gambrinus bude podporovat český fotbal i nadále, ovšem bez toho, aby své finanční prostředky poskytoval k přerozdělování Fotbalové asociaci ČR nebo jejím regionálním svazům.

„Pomáháme českému fotbalu takřka dvacet let a chceme v tom jednoznačně pokračovat, ale už bez toho, aby naše finance přerozdělovaly další subjekty. Chceme, aby byla naše podpora transparentní a pomáhala skutečně těm, kteří hrají fotbal pro radost,“ uvedl manažer pivovaru Gambrinus Marek Dvořák.

Program Kopeme za fotbal běží již sedm let. Doposavad v něm Gambrinus odměňoval kluby z nižších soutěží, které se zapojily do spotřebitelské soutěže – například drobným sportovním vybavením, zprostředkováním zážitků ve formě přátelských utkání s ligovými týmy či tréninkem pod vedením známých trenérů z nejlepších českých klubů.

Už od příštího roku ale dostane Kopeme za fotbal zcela nový rozměr, pivovar počítá se zapojením až 800 klubů. Program podpory výkonnostního fotbalu chce postavit na třech pilířích:

I nadále bude pokračovat v osvědčeném zajišťování potřebného sportovního vybavení, jako jsou dresy nebo míče. Již nyní má například připraveny míče pro 240 zapojených týmů.

V průběhu sezony 2018/2019 Gambrinus plánuje spustit také nový grantový program, ve kterém budou moci kluby zapojené do programu požádat o finanční nebo materiální podporu. Pivovar počítá s tím, že kluby budou přihlašovat nejen projekty zaměřené na rozvoj vlastní sportovní činnosti, ale také projekty na podporu místních komunit, které jsou s fotbalem v dané obci spojené.

Třetím pilířem je ambice propojovat lokální fotbalové komunity organizací různých akcí, ale taky iniciováním a pomocí při zřízení středisek služeb, aby mohly kluby v regionu využívat sdílenou techniku nebo další potřebné služby.

„Momentálně prověřujeme možnosti zajištění sdílených služeb v jednotlivých regionech, kde by si kluby mohly například zapůjčit sekačky, vybavení pro stavební úpravy zázemí a areálu nebo zde využít rad odborníků na údržbu trávníku. Uspoří tím prostředky, které jistě najdou uplatnění jinde,“ vysvětlil záměr Marek Dvořák z pivovaru Gambrinus.

Proč se v české kotlině začalo pít pivo?

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:21století.czAutor:Martin Janda

Když král Karel s Buškem z Velhartic zasedli k dubovému stolu, aby nějakou tu číši vypili zas spolu, notně ovíněný král dle Jana Nerudy svému komorníkovi a příteli řekl: „To víno má svůj zvláštní ráz, zprv trpké, ale milé zas…“

Málokdo se zasloužil o české vinařství tolik jako právě Karel IV. Vyrůstal ve Francii, na lahodný nápoj zde přivykl a v Čechách mu poté scházel. A tak nechal zasázet révu, kde to jen šlo.

V době jeho vlády se vinice táhly podél břehů Berounky, Praha pak byla jimi obklopená jak prstenem. Zdejší víno bylo jiné než to francouzské, kouzlo mu však nescházelo. Vznikly i některé nové odrůdy, když vinaři křížili Karlem dovezenou révu z Burgundska s domácími sylvánskými druhy, které pro změnu přišly z Uher a Balkánu. Ale malá doba ledová, která přišla ve 14. století a s výkyvy trvala 500 let, se podepsala i na českých vinicích.

Chlad révě nesvědčí, a tak vína v českých zemích ubylo. A to, co zůstalo, podražilo. Obyvatelé české kotliny tak pomalu přecházeli na pivo, protože chmel chladnější období zvládal lépe. Vinařství však zcela nezaniklo, zejména na jihu Moravy se mu dařilo dobře. Místní pěstitelé však více začali pěstovat bílé odrůdy.
Klimatické změny nezasáhly pouze české vinaře. V celoevropském kontextu se tehdy objevila vína s vyšším zastoupením přírodního cukru, tedy ledová, botrytická (např. tokajské) a slámová vína.

Přijďte na kachnu, dozrála! Zve pivovar Cestář, opravdový horský originál

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Magazín PatriotAutor:Tomáš SvobodaCestář

Návštěvy regionálních minipivovarů se staly hlavní náplní seriálu „Pivní mapa“, ve kterém se Magazín PATRIOT soustředil výhradně na Moravskoslezský kraj. Nyní jsme se však v rámci volného pokračování podívali také kousek za jeho hranice. Začínáme v Jeseníkách a naší první zastávkou je rodinný pivovar Cestář z Ostružné.

S jeho správcovou a spoluzakladatelkou Kateřinou Novákovou se setkáváme jak jinak než na cestě. Měli jsme totiž o něco větší než malé zpoždění a ona už nad námi celkem po právu zlomila hůl a vyrazila na túru. Stihli jsme ji však ještě včas, do kopců začínala teprve pozvolna stoupat.

Co taky jiného dělat v Ostružné, která je společně s okolními obcemi Ramzovou a Brannou vyhlášená jako klidná oáza horské turistiky? Ostatně, právě díky tomu si vesničku s necelými dvěma stovkami obyvatel oblíbili také u Nováků, tedy v rodině, kde táta staví silnice a sní o malém pivovárku.

„Původně si chtěl pivovar postavit s kamarády, ale neklaplo to. Takže si něco našetřil a pak do toho šel na vlastní pěst. Tady se to vyloženě hodilo. Máme v Ostružné rodinné zázemí a před časem se naskytl starý dům ke koupi a opravě,“ říká na úvod naše průvodkyně.

Bývalý německý statek, který za socialismu sloužil jako vojenská ubytovna, začali postupně rekonstruovat v roce 2011. Vzali to komplet od základů po střechu, protože vojáci dali historické budově docela zabrat.

Ale třeba tím, že krásné kamenné zdi s cihlovými klenbami obestavěli příčkami, dali šanci přežít původnímu duchu, byť za cenu zvýšené vlhkosti a plísní. Po zbourání přístaveb z časů, kdy se všichni měli mít stejně, se stále více ukazovalo, že jde o ideální místo pro splnění tátova snu.

Otázkou bylo, kdo se bude o rodinný pivovar starat? „Táta se mě zeptal, jestli to chci dělat. Kývla jsem na to. On má svou práci, takže jsem to od začátku vedla, ale všechno jsme jakožto dva stavaři vymýšleli společně,“ pokračuje Katka, která se za pochodu učila také všemu okolo piva.

Pravá chvíle pro instalaci pivovarské technologie, jejímž srdcem je mědí opláštěná varna s kapacitou 500 litrů, nastala na podzim roku 2015. Tehdy zahájili zkušební provoz, oficiálně pivo vaří od loňského června.

Kdy je otevřeno? Když je čas a pivo!
„Větší než dvě 250 litrové nádoby by se nám sem nevlezly. Šli jsme do toho s tím, že to bude rodinný pivovar. Zatím nás to netlačí jako byznys. Je to pro radost, ale pivovar by si na sebe časem měl vydělat,“ hodnotí správcová rodinného pivovárku.

Odhaduje, že v hlavní sezóně, která právě běží, se většinou oněch 500 litrů za dva víkendy vypije. Na čepu je nejčastěji jedno pivo, ale někdy se podaří mít dvě. Otevřeno mívá v pondělí, v pátek a v sobotu. „Tak to zatím stačí, ale pivo teda nestačí. Cítíme, že bychom mohli vařit více, zájem je,“ usmívá se Katka.

Realitu provozu pivovárku z maličké podhorské obce bere s nadhledem. „Když za sebe nemám nikoho na záskok, musím zavřít,“ zůstává v klidu, protože ví, že davy turistů jí na dveře bušit nebudou.

Zvědavých zájemců je však dost. To víte, pivovárek v Jeseníkách je pořád ještě raritou, i když i tam už jejich koncentrace roste. Lidi chtějí vidět nový pivovar, posedět v něm a hlavně ochutnat pivo, které jednou až dvakrát měsíčně vaří sládek z Olomouce.

„Je to kamarád, který má svou práci. Možná, že časem jej budu muset zastoupit. Někdo z rodiny by se to měl naučit. Nejlépe asi tatínek, ale ještě si nemůže dovolit opustit svou práci,“ zamýšlí se Katka nad budoucím provozem rodinného podniku.

Pivovárek, kde jazzoval Laco Déczi
Když v něm chvíli sedíte a snažíte se příslovečně nasát atmosféru, cítíte, že se tady dali do práce lidé, kteří mají cit. Přiznané cihly, kamenný překlad nad dveřmi, kachlová kamna, staré dřevěné židle, prkenný strop. To je harmonie materiálů a prvků, mezi kterými se občas objeví i velká kultura.

Třeba když sem přijede zahrát Laco Déczi, fenomenální jazzový trumpetista, se kterým se táta Novák seznámil v Praze a který mu začal říkat „Cestáru“. Odtud už bylo velmi blízko k názvu pro nový pivovárek, který stojí přímo u trasy z Ostružné k horskému hotelu Paprsek.

Po další sérii dotazů se od naší hostitelky dozvídáme, že pozitivní vztah k pivu je u nich v rodině záležitost unikátní tradice. Stojíme zrovna u fotografie, na které je Josef Svozil, zakladatel litovelského pivovaru a Katčin několikanásobný praděda.

„Na vedlejší fotce je zase pan Raška, který si vzal vnučku nebo dceru pana Svozila a který byl sládkem v Litovli. To je pokračovatel pivovarské linie,“ upřesňuje dobrá duše pivovaru Cestář.

Přijďte na kachnu!
Za pivo číslo jedna považuje jejich dvanáctku, klasický spodně kvašený ležák, kterému vymyslela název „Kachna“. Díky smyslu pro humorné slovní hříčky na ni před časem zvala hosty, z nichž někteří netajili zklamání, neboť se místo piva těšili na kachní hody.

A co další piva? Za více než rok provozu uvařili také světlou jedenáctku, která má letos letní tóny díky přidání amerického chmelu „citra“. Kromě toho už na čepu byla i polotmavá třináctka či vánoční medové a nakuřované pivo. Zkrátka typická kombinace klasiky a silnějších speciálů.

Jelikož mají filozofii nastavenou ve stylu „hlavně pro radost“, budoucí plány se ani tak netýkají piva jako spíše ubytování, které chtějí lidem nabídnout v dosud ještě nedokončených prostorách. Bude to penzion s přidanou hodnotou v podobě pivovárku.

„Myslím si, že pivovar by měl zůstat místní exkluzivitou. Nechceme se hnát za výstavem a chrlit kvanta nedobrého piva. Chceme udržet lidi, kvalitu a mít to tady pěkné, aby jim chutnalo a rádi se vraceli,“ dodává Katka.

Tak „Dej Bůh štěstí!“ a u piva zase brzy na viděnou.

Rodinný pivovar Cestář
Místo: Ostružná 41
Druhy piv: vaří spodně kvašená nefiltrovaná a nepasterizovaná piva, v nabídce bývají nejčastěji světlé ležáky Lávka 11° a Kachna 12°, podle sezóny pak také speciály jako polotmavý ležák Juan 13° či nakuřovaný Čoud 15°

Vyškov na suchu. Státní pivovar dovařil

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Euro.czAutor:Ondřej StratilíkVyškov

Podnik definitivně upadl do klinické smrti v pátek 30. června, kdy jako poslední fungující provoz zavřela i pivovarská restaurace. Poslouží zdejší lahvovací linka alespoň budějovickému Pardálu?

„Tady se musí hlídat nepřetržitě, je tu majetek za miliony,“ ozývá se zpoza skla ve vrátnici. Šerif při těch slovech pokyvuje hlavou směrem do dvora, kde se kupí stovky nerezových sudů KEG. Pivo už v nich ovšem neteklo hodně dlouho. A bečky jsou zřejmě tím nejcennějším, co dnes po kdysi slavném vyškovském pivovaru zbylo.

„To víte, smutné pocity. Nikdy nezapomenu, jak jsme sem z družstva museli na brigádu pomáhat s rozvozem. Ještě než se v šest ráno otevřela brána, stála tu řada plně naložených nákladních aut,“ vybavuje si člen ochranky dění v 70. a 80. letech.

Přitom vařit se tu mělo minimálně do roku 2021. Alespoň se k tomu zavázala společnost Czech Beverage Industry Company (CBIC), když před šesti lety získala pivovar do dlouhodobého pronájmu. Státem zřízené akciovce Jihomoravské pivovary platí roční nájemné, jehož výši nechce ani jedna strana zveřejnit.

Nicméně důležitější je, že výroba pod současným provozovatelem se tady už nerozjede. Společnost CBIC přestala vařit na jaře, u Okresního soudu ve Vyškově teď po Jihomoravských pivovarech vymáhá několik desítek milionů korun jako náhradu za údajnou závadu na technologii.

Jiří Kopenec, předseda představenstva CBIC, se sice nechce k probíhajícímu sporu vyjadřovat, během telefonátu ale stihne prohlásit, že s vařením piva už ve Vyškově nadobro skončil. Klesající výstav, nízký zájem o značku a bobtnající ztráta jsou pro jihočeského podnikatele se zkušenostmi ze zemědělství zkrátka dostatečným varováním. Ostatně sama CBIC by vyškovský pivovar nedokázala restartovat tak jako tak, všichni zaměstnanci už v minulých týdnech odešli.

I když to Kopenec nechce potvrdit, spekuluje se, že Jihomoravské pivovary žaluje kvůli závadě na průtokovém pastéru, čímž mělo docházet k oxidování piva. Jihomoravské pivovary zařízení za 3,66 milionu korun instalovaly v roce 2006. Prý aby prodloužily trvanlivost a zvýšily kvalitu čepovaného piva.

Kdy vyškovský soud rozhodne, není jasné. Jednání několikrát odročil. Spor se pravděpodobně potáhne dlouho, ze strany CBIC navíc mohlo dojít k porušení nájemní smlouvy. „Od roku 2011 měl dle uzavřené nájemní smlouvy opravy a údržbu nemovitostí i technologického vybavení provádět nájemce, a to takovým způsobem, aby mohl být zachován provoz a aby nedošlo ke znehodnocení předmětu nájmu,“ přitakává Markéta Ježková z ministerstva zemědělství.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.21.04.2018 21:506.160/6.160