Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Zchátralý pivovar v Broumově je na prodej, u kláštera může vyrůst Billa

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Štěpánka Tůmová

Za posledních patnáct let už měl být opuštěný pivovar v Broumově kulturním centrem i víceúčelovým sportovištěm s bazénem. Před čtyřmi lety se uvažovalo o přestavbě pro uměleckou školu a knihovnu, ale nyní je možné, že přímo v sousedství benediktinského kláštera vznikne supermarket.

Zastupitelé Broumova mají znovu nabídku na prodej zchátralého měšťanského pivovaru pro supermarket Billa. S podobným záměrem už přitom jiná firma neuspěla před devíti lety.

V září společnost Probus Real vyslovila zájem o parcely pivovaru o rozloze téměř 5 200 metrů čtverečných a kvůli uvažované demolici za ně nabídla částku 6 milionů korun. V minulosti tu přitom jiný developer usiloval za sedm milionů o stavbu typového supermarketu Billa, ale tehdy to zastupitelstvem o jediný hlas neprošlo hlavně kvůli argumentům, že jde o významný městský pozemek .

„Firma hledá v našem městě pozemek pro výstavbu supermarketu Billa a tento pozemek jim padl do oka. Nabídka je stručná, o podmínkách případného prodeje se teprve jedná,“ říká starosta Broumova Jaroslav Bitnar (Volba pro Broumov).

Osobně by si prý dovedl představit úplnou demolici, propojení prostoru s parkem a rozšíření možnosti parkování ve městě. Přestavba pivovaru by podle něj město jen zruinovala a pochybná je i památková ochrana nefunkčního pivovaru.

Prodat, či neprodat nemovitosti pro Billu?
Firma přišla s plánem postavit jednu rozlehlejší a další menší budovu a k tomu parkoviště pro 63 aut, k němuž by se daly připojit parkovací plochy u městského úřadu se 47 místy. Do Pivovarské ulice, kudy se jde ke klášteru, mají mít budovy atypický členěný tvar s dřevěným obkladem, štukovou fasádou a rustikálním zdivem. V Broumově už přitom fungují dva supermarkety.

Zastupitelé si už vyslechli zástupce firmy na pracovním i veřejném jednání. Starosta ustanovil pracovní skupinu, do které přizval pouze zastupitele, i když někteří by v ní rádi viděli i odborníky. Zdůvodňuje to tím, že nyní se hledá odpověď, zda prodat, či neprodat nemovitosti pro Billu, nikoli nějaké jiné využití pivovaru. A za případný prodej budou odpovědní zastupitelé, ne veřejnost.

Pivovar dosud chátrá a nemá žádné využití. „Jsem proti prodeji. V pracovní skupině jsme mluvili, zda by šlo prostor dlouhodobě pronajmout a udělit právo stavby, ale jak přesně to bude vypadat, záleží na jednáních s památkáři, stavebním odborem a dalšími. Původně firma požadovala všechna parkovací místa i komunikace v okolí pivovaru, ale tím bychom si uzavřeli přístup do klášterní zahrady. Nyní z tohoto rozsahu developer ustoupil pouze na pozemek pod budovou a řeší se, co dál,“ přibližuje opoziční zastupitel Lukáš Plachta (Stěnava a Východočeši), který by v případě pronájmu parcel pro Billu trval na parkovacích místech i pro veřejnost.

Proti prodeji se ozval občanský aktivista Petr Bergmann. Jiní míní, že zastupitelé neměli bránit dřívějším záměrům.

„Ten objekt měl být už dávno opravený z dotací, bylo několik návrhů. Teď je to akorát pro smích. Podívejte se na Centrum Walzel v Meziměstí, má parádní marketing, jezdí tam lidé z širokého okolí,“ poukazuje jeden z debatérů na webu.

Ponechá si město vliv na výslednou podobu místa?
Zastupitel z radniční koalice Jiří Veselý nechce u kláštera typický supermarket, ale debatu o nedořešeném prostoru vítá. Jde o cenné území a jeho cena stoupla po částečné opravě kláštera (více čtěte zde). Proto žádá koncepční řešení.

„V tomto prostoru je nutné zabezpečit i parkovací místa pro návštěvníky kláštera, proto by plánované aktivity kolem Billy neměly tuto možnost omezovat. Před rozhodnutím by měli mít zastupitelé jasno, kde si představují v dalších desetiletích fungování základní umělecké školy. Dovedu si představit, že z budovy pivovaru se k obchodním aktivitám využije jen část, a to za podmínek, které městu umožní mít na výslednou podobu místa zásadní vliv,“ míní Veselý (KDU-ČSL).

Kritikem bazénu i dřívějšího prodeje pro Billu byl tehdejší zastupitel a historik umění Petr Staněk. Neprodával by ani teď.

„Ne kvůli samotné stavbě, s níž si momentálně nevíme rady a je tedy horkým bramborem, ale kvůli daleko podstatnější otázce: Máme prodat luxusní veřejný prostor v centru města? Zdá se mi, že každý vidí nevyužívanou a pomalu chátrající stavbu, ale fakt, že rozlehlý pivovarský komplex stojí na krásném, nadmíru strategickém místě s obrovským potenciálem, a tudíž neprodejném, jako by zastáncům prodeje tak trochu unikal,“ tvrdí Staněk

S Tamborem na Les království

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:ČpČzAutor:ČpČzTambor

Po několika letech jsem se v tomto prozatím přívětivém podzimu rozhodl navštívit jednu z našich nejkrásnějších přehrad Les Království. Startovním bodem mé cesty bylo již standardně vlakové nádraží ve Dvoře Králové. Na cestu jsem se chtěl náležitě připravit, a tak jsem v rámci mého pivního putování zamířil k nedalekému místnímu Pivovaru Tambor. I přes brzkou ranní hodinu jsem měl štěstí. Před ještě uzavřenou pivovarskou prodejnou jsem potkal vedoucího marketingu Pivovaru Tambor, pana Machka. Ten mě s ochotou na cestu vybavil světlým a polotmavým ležákem Tambor 11°. Takto připraven jsem již bez okolků vyrazil k zhruba 7 km vzdálené přehradě.

První občerstvovací zastávkou se stala vesnička Filířovice s několika domky rozkládajícími se kolem malé čekárny s lavičkou vedle. Pravé místo pro krátký odpočinek a okoštování světlého Tambora 11° J.Jakoubek. Tak jsem poseděl, popil chuťově fajnové pivo a sledoval vesnický kolorit. V našich končinách bych byl v těchto dopoledních hodinách jistě považován za místního vesnického pobudu a povaleče. Nu což. Mám rád tyto momentky, kdy jdete starou polní cestou, předdrkotá vás několik desítek let starý gáz a ještě starší řidič pamatující si jistě válku vás zdraví jako místního starousedlíka. V další osadě procházím kolem baráčku s anténním vybavením jako u kosmické agentury 60.let a na jednoduchý dotaz "Co to tady vlastně chytáte?" dostávám od důchodce opřeného o plot vše vypovídající odpověď "Chytám celý svět".

Jdu dál a říkám si, jak krásně je na tom světě. A po spatření opravdu pohádkové přehrady Les království jsem o tom ještě více přesvědčen, což jistě nejlépe vypovídají fotografie. V těchto úžasně barevných podzimních dnech již bez živáčka a otevřeného občerstvení. A tak tuto klidnou půlhodinku s pohledem na přehradu trávím vychutnáváním polotmavého Tambora, snad ještě chutnějšího než byl jeho světlý bratr.

Cesta zpět do Dvora proběhla v podzimním až hromovém klidu. Prvního kolemjdoucího za Filířovicemi jsem potkal až po 4km na předměstí Dvora Králové v satelitním městečku.

Po klasické odměně jídlem a pivkem v restauraci na náměstí jsem již zamířil z centra na dosti vzdálené vlakové nádraží. Jenže to nebyl závěr cesty!

Při cestě zpět jsem se rozhodl ještě obnovit zásobu lahvového piva, tentokrát o další piva ze sortimentu pivovaru, a to světlou výčepní Tambor 10° a světlého „plnotučného“ ležáka Tambor 12° R.A.Dvorský . Měl jsem i tentokrát štěstí na pana Machka. S překvapením, tentokrát ochotně vyhověl i mé prosbě o nahlédnutí do provozních prostor Pivovaru Tambor, čímž jsem zažil další osobní prohlídku pivovaru.

Po prohlídce jsem neminul i ochutnání točeného piva v malém výčepu podnikové prodejny a při debatě s hostinským jsem pominul i odjezd vlaku. A tak cesta zpět dalším „nerychlým“ vlakem byla obohacena zastávkou v klasické nádražní restauraci v Jaroměři (miluji tyto nádražní prostory, kde se mnohdy zastavil čas) a nakonec v cílových Pardubicích.
Co na závěr? Les Království je opravdu kousek pohádkového světa, který stojí za to navštívit. Pivo Tambor mě ve všech stupňovitostech překvapilo, a to i v lahvovém provedení. Neváhejte a ochutnejte! Celkový příjemný dojem z Pivovaru Tambor u mě ještě vzrostl vstřícným a ochotným přístupem pana Machka a i zaměstnanců ve varně. Proto vše má u mě Pivovar Tambor velký palec nahoru.


Fotky ZDE na našem Facebooku

Levnější pivo u poslanců neprošlo. Koalice se neshodla na snížení DPH

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Lidovky.czAutor:ČTK

Vládní koalice se v pondělí neshodla na podobě snížení daně z přidané hodnoty, do voleb už nechce téma otevírat. Po jednání koaliční rady to potvrdili předsedové sněmovních klubů ANO, ČSSD a KDU-ČSL.

Koaliční strany nenašly shodu ani na návrzích v sociální oblasti, o nich bude koalice dál jednat. Do sněmovních voleb chce ještě například řešit situaci rodičů samoživitelů, spory o zálohové výživné, jak ho navrhuje ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD), má řešit pracovní skupina podobně jako zákon o sociálním bydlení.

„Trošku se obávám, že nastává doba, kdy budou přibývat pracovní skupiny a vzdalovat se reálné výsledky,“ uvedl šéf lidoveckého klubu Jiří Mihola. Předseda sociálnědemokratických poslanců Roman Sklenák řekl, že jednoznačná shoda je na pomoci samoživitelům. „Není jisté, zda se dohodneme na podobě zákona, nebo přijmeme nějaké exekutivní opatření,“ podotknul.

O snížení DPH u čepovaného piva z 21 procent na 15 procent od příštího roku a u základních potravin ze současných 15 procent na deset procent od roku 2018 hovořili vládní politici před krajskými a senátními volbami. Snížením daně na čepované pivo chtěl ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš kompenzovat restauracím ztráty se zavedením elektronické evidence tržeb. Ke shodě ale koalice nedospěla.

Téma snížené daně z přidané hodnoty je podle místopředsedy ANO Jaroslava Faltýnka tak „pro tuto chvíli už uzavřeno“. Jiří Mihola připustil, že se může znovu objevit před volbami. Základní tezí, která vzešla z pondělní schůzky, nicméně podle něj bylo to, že s DPH už by se nemělo nehýbat.

Naopak koalice chce dál debatovat o zvýšení platů ve vysokém školství.

„Volby jsme vůbec neřešili,“ uvedl Faltýnek na dotaz, zda se vládní politici vrátili k ostrým slovním střetům z kampaně před krajskými volbami, jak avizovali. Debatu stejně jako další aktéři popsal jako vcelku dobrou a věcnou až „na jeden zvýšený hlas“. Tím bylo podle Miholy vyjádření Babiše k zákonu o střetu zájmů, který Senát se změnami posílá zpět Sněmovně. „Lex Babiš“ bude hlavním tématem příští koaliční schůzky, která se uskuteční před novou schůzí Sněmovny.

Pivo se zatím zlevňovat nebude. Koalice se neshodla na nižší DPH

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:ČTK

Vládní koalice už do příštích parlamentních voleb nebude hýbat s výší daně z přidané hodnoty. Šéfové sněmovních klubů ČSSD, ANO a KDU-ČSL se v pondělí neshodli na snížení DPH u čepovaného piva nebo základních potravin. Vláda by naopak ještě chtěla stihnout prosadit změny v sociální oblasti.

O snížení DPH u čepovaného piva z 21 procent na 15 procent od příštího roku a u základních potravin ze současných 15 procent na deset procent od roku 2018 hovořili vládní politici v čele s ministrem financí Andrejem Babišem, který tím chtěl kompenzovat restauracím ztráty se zavedením elektronické evidence tržeb.

Prozatím je ale téma uzavřeno. „Koaliční shoda v tom není, nemělo by to úspěch. Nemůžu zaručit, že to znovu někoho před volbami nenapadne,“ uvedl na dotaz iDNES.cz šéf lidoveckého klubu Jiří Mihola. Podobně se vyjádřil pro iDNES.cz také předseda sociálnědemokratických poslanců Roman Sklenák.

Základní tezí, která vzešla z pondělní schůzky, nicméně podle nich bylo to, že s DPH už by se nemělo hýbat.

Hlas zvýšil jen Babiš
Sklenák řekl, že jednoznačná shoda je naopak na pomoci samoživitelkám. „Není jisté, zda se dohodneme na podobě zákona, nebo přijmeme nějaké exekutivní opatření,“ podotknul. Koalice bude také dál debatovat o zvýšení platů ve vysokém školství.

„Trošku se obávám, že nastává doba, kdy budou přibývat pracovní skupiny a vzdalovat se reálné výsledky,“ uvedl Mihola.

„Volby jsme vůbec neřešili,“ uvedl Faltýnek na dotaz, zda se vládní politici vrátili k ostrým slovním střetům z kampaně před krajskými volbami, jak avizovali. Debatu stejně jako další aktéři popsal jako vcelku dobrou a věcnou až „na jeden zvýšený hlas“. Tím bylo podle Miholy vyjádření Babiše k zákonu o střetu zájmů, který Senát se změnami posílá zpět Sněmovně (více jsme psali zde). „Lex Babiš“ bude hlavním tématem příští koaliční schůzky, která se uskuteční před novou schůzí Sněmovny.

Nižší DPH na pivo a potraviny nebude, rozhodla koalice

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:E15.czAutor:ČTK

Vládní koalice se dnes neshodla na podobě snížení daně z přidané hodnoty, do voleb už nechce téma otevírat. Po jednání koaliční rady to potvrdili předsedové sněmovních klubů ANO, ČSSD a KDU-ČSL.

Koaliční strany nenašly shodu ani na návrzích v sociální oblasti, o nich bude koalice dál jednat. Do sněmovních voleb chce ještě například řešit situaci rodičů samoživitelů, spory o zálohové výživné, jak ho navrhuje ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD), má řešit pracovní skupina.

"Trošku se obávám, že nastává doba, kdy budou přibývat pracovní skupiny a vzdalovat se reálné výsledky," uvedl šéf lidoveckého klubu Jiří Mihola. Předseda sociálnědemokratických poslanců Roman Sklenák řekl, že jednoznačná shoda je na pomoci samoživitelům. "Není jisté, zda se dohodneme na podobě zákona, nebo přijmeme nějaké exekutivní opatření," podotknul.

O snížení DPH u čepovaného piva z 21 procent na 15 procent od příštího roku a u základních potravin ze současných 15 procent na deset procent od roku 2018 hovořili vládní politici před krajskými a senátními volbami. Snížením daně na čepované pivo chtěl ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš kompenzovat restauracím ztráty se zavedením elektronické evidence účtů.

Ke shodě ale koalice nedospěla. Téma je podle místopředsedy ANO Jaroslava Faltýnka "pro tuto chvíli už uzavřeno". Šéf lidovecké frakce Jiří Mihola připustil, že se může znovu objevit před volbami.

Koalice chce dál debatovat o zvýšení platů ve vysokém školství. "Volby jsme vůbec neřešili," uvedl Faltýnek na dotaz, zda se vládní politici vrátili k ostrým slovním střetům z kampaně před krajskými volbami, jak avizovali. Debatu stejně jako další aktéři popsal jako vcelku dobrou a věcnou až "na jeden zvýšený hlas". Tím bylo podle Miholy vyjádření Babiše k zákonu o střetu zájmů, který Senát se změnami posílá zpět Sněmovně. "Lex Babiš" bude hlavním tématem příští koaliční schůzky, která se uskuteční před novou schůzí Sněmovny.

Tom Verhaegen je prozatímní ředitel Plzeňského Prazdroje

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Zboží&ProdejPrazdroj

Prozatímním generálním ředitelem Plzeňského Prazdroje se stal Tom Verhaegen. Před tím řídil komerční tím v SABMiller Europa. Dosavadní ředitel společnosti Paolo Lanzarotti nově působí jako manažer takzvané Oddělené organizace, která zahrnuje středoevropské pivovary SABMilleru, pod který Plzeňský Prazdroj patří.

Tom Verhaegen také tři roky vedl pivovar Grolsch v Nizozemí a působil i jako marketingový ředitel Plzeňského Prazdroje.

Paolo Lanzarotti, bývalý generální ředitel Plzeňského Prazdroje a slovenského výrobce Pivovary Topvar, se stal manažerem Oddělené organizace, pod kterou spadají pivovary v České republice, na Slovensku, v Polsku, Rumunsku a Maďarsku.

Personální změny ve společnosti se dějí v době, kdy se spekuluje, kdo by se mohl stát novým vlastníkem Plzeňského Prazdroje. SABMiller, druhá největší pivovarnická skupina na světě, se sídlem v Londýně, se totiž stal součástí světové jedničky, kterou je americko-belgická společnost Anheuser-Busch InBev.

Součástí podmínek pro převzetí podniku je prodej aktivit SABMilleru v Česku, Polsku, Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku. V posledním období se v médiích objevila informace, že vážným zájemcem o Plzeňský Prazdroj a další středoevropské výrobce piva je japonský výrobce piva Asahi.

Reinheitsgebot. Za čistotu piva

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Technický týdeník

Němečtí milovníci piva si letos připomínají pětisté výročí údajně nejstarší zákonné regulace v oblasti potravin na světě. V dubnu roku 1516 bavorští spolupanovníci Vilém IV. a Ludvík X. z Landshutu vydali v Ingolstadtu dekret, který stanovil, že německé pivo může obsahovat pouze ječmen, chmel a vodu. Mnohé pivovary se k němu hlásí dodnes. Zákon byl původně bezejmenný. Své jméno Reinheitsgebot, volně přeloženo asi jako „zákon o čistotě piva“, si vysloužil až později. Stejně se v průběhu let měnila jeho platnost...

Přijde někdo? Zbytečná otázka, hned první den měli v kopřivnickém pivovaru plno

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Magazín PatriotAutor:Tomáš SvobodaPolivar

Rozvoj minipivovarů v našem regionu pokračuje. Jen za poslední tři roky se jejich počet zdvojnásobil a blíží se k ještě nedávno jen těžko uvěřitelným čtyřem desítkám. Magazín PATRIOT se rozhodl je mapovat prostřednictvím seriálu, který, jak věříme, bude pro čtenáře objevnou cestou za poznáním historické tradice i současnosti pivovarnictví v Moravskoslezském kraji.

Dnešní díl je pro náš seriál „Pivní mapa“, který jsme odstartovali počátkem června, docela mimořádný tím, že jde již o jubilejní dvacátý v pořadí. A kde že jsme se při něm zastavili?

Tentokrát jsme zavítali do Kopřivnice, kde byl v roce 2014 založen minipivovar s názvem Polivar. Vařit se v něm začalo během loňského jara, což znamená, že jde o jeden z vůbec nejmladších pivovárků našeho kraje.

Přijde vůbec někdo?
S myšlenkou stavby vlastního pivovaru si pohrával jeho majitel a zakladatel Libor Polehla nejprve z tohoto důvodu, že chtěl pivem zásobovat svoje dvě restaurace ve Studénce.

Jenže volné prostory v jedné z budov nedaleko centra Kopřivnice se nakonec ukázaly jako naprosto ideální místo, do kterého se po přístavbě mohlo vejít nejen kompletní pivovarské zázemí, ale také nová restaurace s terasou.

O každodenní provoz rodinného podniku se stará jeho dcera Daniela, vaření piva má pak na starost zkušený sládek Aleš Ondrůšek. S odstupem času přiznávají, že než se pivovar 5. května loňského roku otevřel, převládaly docela smíšené pocity.

„Obávali jsme se, zda vůbec někdo první den přijde. Ale přišlo tolik lidí, že ani nebylo, kde si sednout. Plno lidí nakonec stálo všude možně venku a degustovalo. Pro nás i pro hosty to bylo hodně zajímavé a s takovým startem jsme byli opravdu spokojeni,“ začíná tak trochu nostalgicky slečna provozní.

Nachystaní však byli více než zodpovědně, což bylo dáno už výběrem jednoho z předních tuzemských dodavatelů pivovarské technologie, jejímž srdcem je varna o objemu 1 200 litrů. Chtěli zkrátka začít profesionálně, bez experimentů se svépomocnými řešeními.

Dobré pivo se chválí samo
„Stabilně vaříme klasickou dvanáctku, český ležák plzeňského typu, a pak jedenáctku polotmavou. Jelikož máme podobně jako většina malých pivovárků omezenou výrobní kapacitu, speciály děláme spíše nárazově, když se uvolní místo v tancích,“ říká sládek.

Třeba teď v létě byla u nich na čepu svrchně kvašená piva, jedenáctka typu American Pale Ale a na zimu to bude patnáctka Indian Pale Ale. Aktuální trojlístek tvoří společně se dvěma stálicemi speciál v podobě vídeňské třináctky.

„Vlajkovou lodí je dvanáctka, která se pije nejvíce. Je nejoblíbenější. Jinak přiznám, že dělám raději naši klasiku, tedy spodně kvašená piva. V tomhle jsem patriot a říkám, ševče, drž se svého kopyta a český sládku, drž se svého piva – českého ležáku! To je přece naše rodinné stříbro,“ pohrává si s úsměvem Ondrůšek na téma národní tradice, na kterou poslední dobou stále více tlačí škála různých piv z ciziny.

A i tu je nakonec třeba zákazníkům nabídnout, aby měli možnost srovnání. Vždyť jsou to právě oni, kdo se rozhodnou, zda přijdou ochutnat znova. „Musím říct, že to asi to děláme správně, protože lidi se k nám vracejí. Pivo jim chutná. Teď si trochu rýpnu, ale nesedí to možná pouhým čtyřem procentům,“ přidává sládek s nadsázkou další postřeh.

Kromě štamgastů pivo z kopřivnického minipivovaru ocenili také znalci na oblíbeném pivním festivalu v Padochově, kde Polivar za svou dvanáctku získal v minulém roce třetí a v letošním první místo v soutěži o nejlepší prázdninové pivo. Pro pivovar, který vznikl teprve loni tzv. na zelené louce, je to velké povzbuzení.

„Když slyším od lidí, že jim pivo chutná, těší mě to. Někdy se ale divím, jaká je kolem piva nevědomost. Většinou znají světlé a tmavé pivo, ale co obsahuje a jak probíhá výroba, která trvá až šest týdnů, na to někteří hledí s otevřenou pusou,“ usmívá se jeden z našich průvodců, podle kterého se dobré pivo chválí samo, neboli nemusí být „extrémně hořké“ jako z reklamy.

Chodí štamgasti i „dovolenkáři“
Když stál letos v zimě před nabídkou nahradit v Kopřivnici kolegu sládka, který si odskočil postavit pivovar do Indie, neváhal ani vteřinu. Teď se chystá na to, jak dál rozvíjet nabídku a lákat milovníky zlatavého moku k ochutnávání nových druhů.

„Vyzkoušíme do konce roku dvanáctku chmelenou jen jedním chmelem, to je, jak se dnes říká, tzv. Single hop. Kromě klasických odrůd Sládek a Žatecký poloraný červeňák, ze kterých už je uvařeno, budeme zkoušet taky odrůdu Kazbek. Hořkost bude stejná, ale její tóny může každý vnímat jinak. V tomhle směru je to s chmelem jako s kořením,“dodává Ondrůšek, který se drží kréda, že co chutná jemu, mělo by v konečném výsledku chutnat i zákazníkům.

Přestože dokonalé není nic na světě, v drtivé většině případů mu to tak vychází. „Nečekali jsme, že naše pivo bude lidem tak chutnat. To, že se vracejí, bereme jako velkou výhru v našem plánování,“ navazuje pro změnu slečna Daniela, kterou za více než rok provozu příjemně překvapil i letní zájem ze strany pivních turistů.

„Milovníci piva k nám jezdí z celé republiky. Byl tady i jeden pán, který říkal, že rodinnou dovolenou vybírá zásadně podle toho, kde vznikne nový pivovar. Proto navštívil náš region,“ poukazuje na sice svérázný, ale zcela určitě ne až tak ojedinělý úkaz provozní pivovárku, který docela výrazně oživil hospodskou kulturu více než dvacetitisícového města.

Do budoucna by v něm chtěli především dál poznávat, jaká bude odezva pivařů na nevšední speciality. V plánu je třeba „Stout“, ale to už je doména pana sládka, který z hlediska koncepce vidí Polivar jako ryzí lokální podnik rodinného typu, jenž by si měl dál držet svoji svébytnost.

„Pokud chceme být patrioti, proč dále expandovat? Jak se mezi pivovarníky říká, držme se komína. Pojďme si vychutnat dobré pivko, o kterém se budeme bavit a ke kterému se budeme rádi vracet,“ uzavírá Ondrůšek.

Tak „Dej Bůh štěstí!“ a za týden u piva zase na shledanou.

Kopřivnický minipivovar Polivar
Místo: Štefánikova 1323, Kopřivnice
Druhy piv: celoročně je v nabídce Poležák 12° světlý ležák a Poležák 11° polotmavý ležák,dle sezóny pak jednotlivé speciály, aktuálně je to vídeňská třináctka „Vienna Malt“
Stáčení a prodej: piva čepují přímo z tzv. přetlačných tanků v přirozené nefiltrované podobě, dále stáčejí do klasických KEG sudů a do 1 litrových a 1,5 litrových PET lahví
Výstav: odhadem 900 hektolitrů za rok

Moravské hospody oslaví 174leté výročí plzeňského piva

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Regiony24.czAutor:Bc. Ondřej CoufalPrazdroj

Už 174 let uplynulo ode dne, kdy sládek Josef Groll uvařil první várku plzeňského ležáku a založil tak zcela novou pivní kategorii spodně kvašených piv „pils“. Tohle významné výročí připomene tento týden v 6 moravských hospodách historický koňský povoz v čele s poslední českou formankou a plzeňským sládkem. Ti přivezou na voze do hospod speciální pivní várku nefiltrovaného ležáku v dubových pivovarských sudech.

Oslava 174. narozenin piva Pilsner Urquell začala v sobotu 1. října tradičním plzeňským Pilsner Festem, který odstartoval další místní oslavy po celé republice. Historické výročí se bude slavit až do listopadu ve více než 30 vybraných hospodách ve 12 českých městech. V tomto týdnu ožije na jeden večer dobovou pivní atmosférou 6 hospod na Moravě a jejich návštěvníci budou moci ochutnat Pilsner Urquell v jeho nefiltrované podobě z ručně vyráběného dubového sudu.

Ten na slavnosti doveze plzeňská formanka Jana Šůsová, která ještě dnes aktivně rozváží na svém koňském povozu pivo do několika plzeňských hospod. Udržuje tak rodinnou tradici formanského řemesla. „Formanství a koně jsou moje vášeň. Je to důležité dědictví, které mi předal můj táta a jemu zase děda. Jsem ráda, že cestou těchto regionálních oslav výročí ležáku můžu lidem naživo ukázat krásu tohoto tradičního řemesla,“ říká Šůsová. Ručně vyráběný sud z jejího povozu pak v každé z vybraných hospod a restaurací narazí plzeňský sládek a slavnostního proslovu se ujme historická postava Josefa Grolla, zakladatele piva plzeňského typu. Pivo budou po hospodě roznášet šenkýřky a o zábavu a dobrou náladu se postará dobová kapela.

Atmosféru jako v roce 1842 můžete zažít už ve čtvrtek 20. října v olomoucké M Trojce a tentýž den v Restauraci Goliáš. V pátek 21. října se bude slavit ve zlínské P.U.O.R. Zlín a Hotelu Baltaci a v sobotu zase v ostravské Restauraci Arrows a P.U.O.R. Slezská.

V důchodu si sládek Smutek splnil sen. Vaří pivo podle svého gusta

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Impuls.czAutor:Ludmila MlsováZemědělská fakulta JU

Libor Smutek vařil pivo v Ostravaru, Prazdroji i Gambrinusu. Do detailu poznal velké provozy, ale i malý pivovar ve Staňkově u Domažlic. Svůj největší profesní sen si však splnil až v důchodu, když se stal sládkem nového školního minipivovaru Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

„Vařit pivo podle svého gusta je touhou všech slaďáků. Udělat si pivo od nákupu surovin přes celý výrobní proces až ke konečnému stočení byl vždycky můj sen, protože ve velkých pivovarech dělá člověk jen dílčí úsek už zavedené technologie. Tam moc velký tvůrčí prostor není,“ říká 64letý Libor Smutek.

Štíhlý muž v bílém plášti se soustředěným pohledem za brýlemi vypadá ve vysokém prosvětleném moderním prostoru s nablýskanými nerezovými kotly, vyskládanými sudy a světlými obklady i podlahou spíš jako vědec než sládek. A ani tomuto specializovanému úhlu pivovarnictví se ve své nové práci nevyhne.

„Tohle je především fakultní pivovar. Má sloužit výuce a výzkumu, hlavním cílem není vydělávat na uvařeném pivu. Ve výzkumném programu se chystáme pro některé pivovary testovat várky nových typů piva. Zkoušet budeme i suroviny, které mají každý rok trochu jiné vlastnosti. Určitě to bude zajímavé, protože velké pivovary mají svoje minipivovary, kde si tyto testy dělají. Samozřejmě v malém množství je menší riziko při testování nových typů piva, než když se vaří čtyřsethektolitrová dávka,“ přibližuje Smutek.

Sám se v úterý ráno cestou do práce ještě stavil pro kvasnice v Budějovickém Budvaru a pustil se přípravy obvyklé dvousetlitrové várky piva. Za měsíc jich uvaří pět či šest.

Zatím má univerzitní minipivovar na kontě dvacet várek, to je celkem 40 hektolitrů, nebo také osm tisíc půllitrů piva pod názvem Čtyrák.

Zájem o univerzitní pivo je větší než současná kapacita
„Děláme desítku, dvanáctku jako hlavní pivo spodního kvašení. K tomu také speciály, třeba tmavou třináctku nebo Granát, což je polotmavá jedenáctka. Uvařili jsme už i světlou jedenáctku,“ vypočítává sládek školního minipivovaru zdejší sortiment.

Většinu produkce vypijí účastníci univerzitních akcí, pivo odebírá i nový studentský klub. Zájem je větší než současná výrobní kapacita.

Pivovárek omezují nádoby hlavního kvašení a zrání piva, které jsou zatím jenom čtyři. Fakulta počítá s tím, že začátkem příštího roku dokoupí další čtyři o objemu čtyři hektolitry, a tím výrobní kapacitu zdvojnásobí.

„Naše pivo se pohybuje někde ve středu mezi dvěma českými extrémy Prazdrojem a Budvarem. Není ani hluboce prokvašené, ani výrazně hořké. Je ale hutnější a vydatnější než klasické pivo, protože není filtrované,“ srovnává Smutek.

Ačkoli na pivních festivalech po světě už vyzkoušel spoustu typů piv, zůstává věrný české produkci.

„Nejraději mám českou desítku a dvanáctku. V létě si dávám spíš desítku, v zimě dvanáctku,“ říká sládek, který se v kondici udržuje turistikou a cyklistikou. Ale také přípravou dřeva na topení, prací na zahradě a při údržbě svého domu.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.28.05.2017 08:274.996/4.996