Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Během posledních let roste v ČR počet minipivovarů

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:COTAutor:ČTK

Počet minipivovarů v Česku v posledních letech stále roste, aktuálně je jich kolem 350. Vznikají většinou na místech zaniklých pivovarů, ale také na horských boudách nebo na lodi, řekl prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň.

Turisticky atraktivní pivovary podle Šuráně vznikají často na místech, kam přes mnohdy těžší přístupnost chodí hodně lidí. Příkladem může být krkonošská Sokolská bouda na Černé hoře nebo pivovar v hotelu Luční bouda. Nyní otevřel asi nejextrémnější minipivovar – jde o pražský lodní pivovar Pivovar, který je na Vltavě u Štefánikova mostu, pivo se v něm vaří i konzumuje na lodi. Na rekonstrukci lodě a na vybavení šlo skoro 50 milionů korun, řekl spolumajitel projektu Vojtěch Ryvola.

Podnik chce Ryvola provozovat jako tři oddělené provozy, na horní palubě se budou v létě udit uzenky, ve střední části se budou servírovat speciality české kuchyně a ve spodku lodi je pivnice. Na čepu chce mít tři piva pojmenovaná po českých lodích, chce také vařit speciály. Roční výstav má mít Pivovar až 1500 hektolitrů.

Nový Pivovar je 33. pivovarem v Praze. V Praze každoročně vzniká několik pivovarů. Podle Šuráně nové pivovary nevznikají jenom na kraji Prahy. Jen v okruhu půl kilometru od Národní třídy je podle něj 11 pivovarů, minimálně dva by letos měly otevřít. Jeden z nich by měl být projektem majitelů nového minipivovaru U Dobřenských, který v blízkosti Betlémské kaple. Tam se čepují horně kvašená bylinná piva, nový provoz by měl být na Žižkově.

Češi s oblibou zakládají další a další minipivovary

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Deník.czAutor:ČTK

Počet českých minipivovarů se blíží hranici 350. Každým dnem však přibývají další. Pivo z nich tvoří zhruba dvě procenta trhu.

Objem trhu vypočítal na základě údajů celní správy, kdy podle něj minipivovary platí přibližně procento spotřební daně z piva. Protože jejich kategorie platí polovinu její výše, odhaduje, že minipivovary zabírají dvě procenta trhu. Ve svazu je přibližně třetina ze všech minipivovarů.

"Jestliže je to nyní 350, tak v červnu jich už může být 400," uvedl viceprezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Kočka. Počet se podle něj zastaví na zhruba 600 minipivovarech, podle dřívějších Šuráňových vyjádření by se jich uživila v ČR i tisícovka.

Některé minipivovary ale také zavírají nebo se přeprodávají, jiné zvětší svůj výstav a kategorii minipivovarů tak opustí. Loni šlo například o Únětický pivovar.

Co je minipivovar
Minipivovar je definovaný daňovou sazbou, kdy se nejnižší spotřební daň vztahuje na roční produkci do 10 000 hektolitrů.

Šuráň bude letos v březnu obhajovat funkci prezidenta svazu, skončí mu tříleté funkční období. Alespoň částečná obměna vedení svazu se očekává, například Kočka již do předsednictva svazu kandidovat nebude, věnuje si mimo jiné pivovarnictví v Indii.

Finanční úřady si došlápnou na klubové pivnice, hrozí jim pokuta až půl milionu

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Pravý prostor

Takže už je to tady. Zoufalí hospodští na malých městech a vesnicích chtěli zachránit svoji práci tím, že zkusili obejít tyrana v podobě státu, který jim v podstatě zlikvidoval jejich živnosti byrokratickou a regulační šikanou, zakládáním klubů, kde by vše fungovalo na základě pravidel zdravého rozumu a bez účasti eráru. Pivo bez EET účtenky, členské příspěvky, pivo i cigarety. Tedy tradiční atmosféra, jak jsme ji v normálních hospodách znali od nepaměti. Bylo jen otázkou času, kdy některý z finančních drábů začne těmto lidem vyhrožovat z pozice mocenské síly.

Například Klub labužnických pohodářů má přes 7000 členů sdružených v 62 klubovnách po celém Česku. „Dříve se k nám ročně přidávalo kolem pěti nových spolků. Předloni to bylo asi 12 spolků, letos to jsou už desítky,“ řekla pro Zpravodajský web Českého rozhlasu předsedkyně Klubu labužnických pohodářů Dagmar Krylová. Spolek původem z Vrbky v Posázaví založila před 11 lety. „Labužnickou klubovnu“ tak mají třeba v Horním Bradlu, Rejčkově, Sušici, Třebíči, ale také ve Vyškově, Chomutově nebo v Ostravě. Jedním z důvodů je často právě zavedení elektronické evidence tržeb. „Obrátili se na mě teď například z vedlejší vesnice, kde trvale žije okolo 64 lidí. Nic moc tam není, je to taková zapadlá vesnička. Chtěli tam mít hospodu oficiálně, ale neudrželi to. Takže se z toho stala klubovna a členy jsou všichni z vesnice,“ popsala Krylová pro ČRo.

Pro založení nové klubovny je podle šéfky klubu nutné doložit nějaký společný zájem. Stačí prý i takové klasické hospodské aktivity, jako jsou hra kulečníku nebo házení šipek. Vedle toho se v klubovnách čepuje pivo a nechybí ani občerstvení. „To se často donese z domu. Jeden připraví chlebíčky, druhý třeba zákusky. A co si nakoupíme, to zkonzumujeme. Koupíme si třeba prase, opečeme si ho a u toho vypijeme sud piva. Když je zima, zalezeme do klubovny a zahrajeme si nějaké hry,“ pokračovala Krylová. Aby se člověk mohl stát členem spolku, musí souhlasit s klubovými stanovami a zavázat se k jejich dodržování. V některých případech se platí i členský příspěvek. Například klub trampů v Třebíči od svých asi 130 členů vybírá měsíčně příspěvek 20 korun.

Rostoucí zájem o klubové pivnice souvisí s elektronickou evidencí tržeb (EET) a hlavně zákazem kouření.

Podle Aleny Schillerové, náměstkyně ministra financí pro daně a cla, nelze paušálně říci, že jejich provozovatelé obcházejí zákon, ale v mnoha případech tomu tak podle všeho bude. Kontroloři z finančních úřadů proto tyto zájmové spolky prověří. Nepoctivcům hrozí pokuta až půl milionu korun, upozornila Schillerová v rozhovoru pro ČRo.

„Samozřejmě záleží na okolnostech. Ale pokud se skutečně „převleče“ za klub hospoda, která bude dále fungovat podnikatelským způsobem, pak jde o obcházení zákona, které bude tvrdě postihováno. Upozorňuji, že za porušování evidenční povinnosti hrozí pokuta až do výše půl milionu korun. Případně i uzavření provozovny,“ pokračovala Babišova náměstkyně a uzavírá: „Zde by se jednalo nejen o obcházení zákona o evidenci tržeb, ale pravděpodobně i další předpisy, které se týkají podnikání, například hygienické předpisy nebo zákaz kouření. I z tohoto důvodu rozhodně neponecháme tento typ zařízení bez kontroly.“

Tedy jak vidno třídní boj graduje. Likvidace podnikatelských či občanských aktivit nezávislých na státu však v dnešní podobě eurosocialismu neprobíhá po linii politických procesů, ale po linii ekonomické. Kontrola, likvidační pokuta, konec. Kdy asi příjde financkomando i do vaší garáže, kde jste si s přáteli na oslavu pěkného dne narazili malý soudek piva? Kdy vám za to dají pokutu půl miliónu a předhodí vás exekutorské mašinérii?

Minipivovarů stále přibývá. Na horských boudách i na lodi

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Týden.czAutor:ČTK

Počet minipivovarů v Česku roste, aktuálně je jich kolem 350. Vznikají většinou na místech zaniklých pivovarů, ale také na horských boudách nebo na lodi. Uvedl to prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň.

Turisticky atraktivní pivovary podle Šuráně vznikají často na místech, kam přes mnohdy těžší přístupnost chodí hodně lidí. Příkladem může být krkonošská Sokolská bouda na Černé hoře nebo pivovar v hotelu Luční bouda, kde se vaří pivo Paroháč. Některé minipivovary podle něj ještě topí dřevem, například Dědkův mlýn u Unhoště ve Středočeském kraji.

Nyní otevřel asi nejextrémnější minipivovar - jde o pražský lodní pivovar Pivovar, který je na Vltavě u Štefánikova mostu, pivo se v něm vaří i konzumuje na lodi. Na rekonstrukci lodě a na vybavení šlo skoro 50 milionů korun, řekl novinářům spolumajitel projektu Vojtěch Ryvola.

Podnik chce Ryvola provozovat jako tři oddělené provozy, na horní palubě se budou v létě udit uzenky, ve střední části se budou servírovat speciality české kuchyně a ve spodku lodi je pivnice. Na čepu chce mít tři piva pojmenovaná po českých lodích, chce také vařit speciály. Roční výstav má mít Pivovar až 1500 hektolitrů.

Loď může plout, takže se může přemístit během případných povodní, nebo si někdo může objednat soukromou akci s projížďkou po Vltavě.

Nový Pivovar je 33. pivovarem v Praze. V Praze každoročně vzniká několik pivovarů. Naposledy byl před Pivovarem otevřený zrekonstruovaný Pivovar U Supa v Celetné ulici, kde je sládkem Ivan Chramosil. Ten loni oslavil 70. narozeniny, 44 let pracoval v pivovaru U Fleků.

Podle Šuráně nové pivovary nevznikají jenom na kraji Prahy, jak je tomu například u bohnického Šediváka nebo proseckého Beznosky. Jen v okruhu půl kilometru od Národní třídy je podle něj 11 pivovarů, minimálně dva by letos měly otevřít. Jeden z nich by měl být projektem majitelů nového minipivovaru U Dobřenských, který v blízkosti Betlémské kaple. Tam se čepují horně kvašená bylinná piva, nový provoz by měl být na Žižkově.

Indický ale z Velkých Popovic dorazil na výčepy

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Regiony24.czAutor:Zuzana PlecitáVelké Popovice

V hospodách se v březnu objevilo pod značkou Master jedno z nejpopulárnějších piv zahraničí zvané India Pale Ale neboli IPA. Zatímco za hranicemi se IPA těší vysoké oblibě, u nás toto pivo ochutnal zatím jen každý desátý konzument. V březnu to však milovníci tradičních českých piv Plzeňského Prazdroje ve své oblíbené hospodě mohou změnit a získat novou pivní zkušenost.

„Pro značku Master sládci velkopopovického pivovaru uvařili svrchně kvašené pivo měděné barvy, které se vyznačuje krémovou bílou pěnou, jež se v zahraničí čepuje pouze v tenké vrstvě, ale může se podávat i takzvaně na hladinku. Master IPA s obsahem alkoholu 6,0 % má výrazné chmelové aroma a příjemnou, vyšší hořkost,“ popisuje speciál Vojtěch Homolka, sládek pivovaru Velké Popovice. Březnový speciál z Volby sládků ve více než tisícovce podniků je možné ochutnat po celé České republice a pro zájemce je připravena interaktivní mapa se všemi hospodami a restauracemi na adrese www.volbasladku.cz.

IPA je svrchně kvašené pivo vyšší hořkosti a chmelového aroma, patří k nejpopulárnějším druhům piv typu Ale ve světě. Nejčastěji se uvádí, že IPA vznikla během druhé poloviny 18. století, když britští mořeplavci potřebovali pivo, které vydrží dlouhou plavbu z Anglie do koloniální Indie. To kdysi zvládlo pouze pivo druhu Porter, které však mělo výrazně vyšší podíl alkoholu. Pak ale přišel George Hodgson s nápadem uvařit silný Pale Ale s dobu zrání dva roky. Nakonec se ukázalo, že drsné podmínky při převozu na moři pivu svědčí. Během plavby Ale dozrál ve zrychleném procesu o něco dříve a do cíle dorazil ve skvělé kondici, podle cílové destinace pak dostal název India Pale Ale.

Boom pokračuje. Počet českých minipivovarů atakuje hranici 350

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Zet.czAutor:ČTK

Boom minipivovarů přetrvává. Počet českých minipivovarů se blíží hranici 350. Každým dnem však přibývají další. Pivo z nich tvoří zhruba dvě procenta trhu, řekl na tiskové konferenci prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň.

Objem trhu vypočítal na základě údajů celní správy, kdy podle něj minipivovary platí přibližně procento spotřební daně z piva. Protože jejich kategorie platí polovinu její výše, odhaduje, že minipivovary zabírají dvě procenta trhu. Ve svazu je přibližně třetina ze všech minipivovarů.

„Jestliže je to nyní 350, tak v červnu jich už může být 400,“ dodal viceprezident svazu Jan Kočka. Počet se podle něj zastaví na zhruba 600 minipivovarech, podle dřívějších Šuráňových vyjádření by se jich uživila v ČR i tisícovka.

Některé minipivovary ale také zavírají nebo se přeprodávají, jiné zvětší svůj výstav a kategorii minipivovarů tak opustí. Loni šlo například o Únětický pivovar.

Minipivovar je definovaný daňovou sazbou, kdy se nejnižší spotřební daň vztahuje na roční produkci do 10.000 hektolitrů.

Šuráň bude letos v březnu obhajovat funkci prezidenta svazu, skončí mu tříleté funkční období. Alespoň částečná obměna vedení svazu se očekává, například Kočka již do předsednictva svazu kandidovat nebude, věnuje si mimo jiné pivovarnictví v Indii.

V klubech "labužnických pohodářů" se pije bez EET a kouří o sto šest!

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Reflex.czAutor:Zdeněk Matyáš

Klubovnu zapřisáhlých trampů U šesti strun najdete kousek od třebíčského náměstí a dýchne na vás neopakovatelnou atmosférou. Je jedním ze spolků, které našly útočiště pod hlavičkou Klubu labužnických pohodářů. Díky tomu se nemusí trápit s EET pokladnami ani omezovat kouření.

Pivo je tady bez účtenky, členové se na provoz skládají. Jídlo si přinese každý sám. Část prostor je vyhrazena kuřákům, poblíž výčepu zase sedí odpůrci nikotinu. V klubovně se ladí hudební nástroje všeho druhu. Spontánní muzicírování je totiž vášní a zároveň podle stanov zájmovou činností drtivé většiny ze 130 registrovaných členů.

Vše před lety »spískala« čiperná důchodkyně Dagmar Krylová (69). Vadilo jí, jak lidem ubývá možností se někde scházet. „Žiji na vesnici a vidím, jak krachují i hospody, poslední ostrůvek zábavy. Tak jsem vymyslela Klub labužnických pohodářů,“ vysvětluje Krylová. V třebíčské klubovně ji bez ustání zdraví jeden tramp za druhým. Nejen pro ně je totiž Máma labužníků!

Máma labužníků se vším poradí
Paní Krylovou napadlo jednoduché řešení. Nadšenci, které spojuje zájmová činnost, založí spolek. Přijmou stanovy, zaevidují členy, získají registraci u rejstříkových soudů, doloží konkrétní činnost. A začnou se scházet v objektech, které v místě jejich bydliště zejí prázdnotou. Někdejší kulturní domy, kluby, hospůdky na vesnicích, ale i ve městech.

Dnes má Klub labužnických pohodářů více než sedm tisíc členů a pod jeho křídla míří další a další spolky z celého Česka. Dagmar Krylová coby předsedkyně a zakladatelka klubu ve všem poradí tak, aby zákonu bylo učiněno za dost.

„Platí třeba, že nelze v klubovně načepovat pivo cizí osobě. Musí jít o člena. Kdo chce vstoupit, musí se zaregistrovat a zaplatit příspěvek. A spolek má právo rozhodnout, zda ho příjme,“ upozorňuje na jednu z podmínek Krylová.

V Česku je už 350 minipivovarů a další přibývají

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:E15.czAutor:ČTK

Počet minipivovarů v Česku roste, aktuálně je jich kolem 350. Vznikají většinou na místech zaniklých pivovarů, ale také na horských boudách nebo na lodi. Uvedl to prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň.

Turisticky atraktivní pivovary podle Šuráně vznikají často na místech, kam přes mnohdy těžší přístupnost chodí hodně lidí. Příkladem může být krkonošská Sokolská bouda na Černé hoře nebo pivovar v hotelu Luční bouda, kde se vaří pivo Paroháč. Některé minipivovary podle něj ještě topí dřevem, například Dědkův mlýn u Unhoště ve Středočeském kraji.

Nyní otevřel asi nejextrémnější minipivovar - jde o pražský lodní pivovar Pivovar, který je na Vltavě u Štefánikova mostu, pivo se v něm vaří i konzumuje na lodi. Na rekonstrukci lodě a na vybavení šlo skoro 50 milionů korun, řekl dnes novinářům spolumajitel projektu Vojtěch Ryvola.

Podnik chce Ryvola provozovat jako tři oddělené provozy, na horní palubě se budou v létě udit uzenky, ve střední části se budou servírovat speciality české kuchyně a ve spodku lodi je pivnice. Na čepu chce mít tři piva pojmenovaná po českých lodích, chce také vařit speciály. Roční výstav má mít Pivovar až 1500 hektolitrů.

Loď může plout, takže se může přemístit během případných povodní, nebo si někdo může objednat soukromou akci s projížďkou po Vltavě.

Nový Pivovar je 33. pivovarem v Praze. V Praze každoročně vzniká několik pivovarů. Naposledy byl před Pivovarem otevřený zrekonstruovaný Pivovar U Supa v Celetné ulici, kde je sládkem Ivan Chramosil. Ten loni oslavil 70. narozeniny, 44 let pracoval v pivovaru U Fleků.

Podle Šuráně nové pivovary nevznikají jenom na kraji Prahy, jak je tomu například u bohnického Šediváka nebo proseckého Beznosky. Jen v okruhu půl kilometru od Národní třídy je podle něj 11 pivovarů, minimálně dva by letos měly otevřít. Jeden z nich by měl být projektem majitelů nového minipivovaru U Dobřenských, který v blízkosti Betlémské kaple. Tam se čepují horně kvašená bylinná piva, nový provoz by měl být na Žižkově.

První loď s vlastním pivovarem otevírá. Kdo vypije příliš Titaniků, půjde ke dnu

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Aktuálně.czAutor:Jakub PlíhalLoď

Češi už nevaří pivo jen na souši, ale i na vodě. Celorepublikově první restauraci s vlastním pivovarem přímo v útrobách lodi otevírá podnikatel Vojtěch Ryvola na nábřeží v centru Prahy. Do přestavby z původně diskotékové lodi investoval skoro padesát milionů, přesto věří, že se mu peníze vrátí. "Každý den tu projde dva a půl tisíce turistů," naznačuje, kam míří své hlavní podnikatelské naděje. Od podzimu pak nabídne i nejsilnější pivo v Česku, 34stupňový Titanic. Pro vstup do fotogalerie klikněte na úvodní fotku.

Na Vltavě zakotvil Pivovar. Nabídne vlastní ležák i nejsilnější český speciál

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Hospodářské NovinyAutor:gourmetguruLoď

● Loď jménem Pivovar?
● Gourmetguru zjistil, že na palubě 53 metrů dlouhého plavidla, jež kotví pod Štefánikovým mostem, se skutečně vaří pivo.
● Kromě tří vlastních piv od 9. března nabídne také zahraniční speciály či nejsilnější český.

Co Pražanům možná uniklo při cestách kolem Štefánikova mostu, ale Gourmetguruovi nikoliv, je nová loď modrobílé barvy, která se zabydlela v kotvišti pod mostem. Na boku má nápis Pivovar a od čtvrtka 9. března se otevírá veřejnosti.

Ke svému překvapení Gourmetguru zjistil, že přímo na palubě je vskutku ukrytý celý minipivovar. Tím si prý podnikatel Vojtěch Ryvola, kterému loď patří a jenž stojí také za pivovarem v děčínském nákupním centru, splnil klukovský sen.

Pivovar na Vltavě, ve kterém nechybí šrotovník na slad ani čtyři kvasné kádě, se nachází na dvou lodních palubách. Jakmile se pivo uvaří, putuje do jednoho z šestnácti nerezových tanků a odtud přímo na bar.

Gourmetguru vypátral, že na čepu budou tři stálá piva: hořká desetistupňová Legie, světlý ležák Republika s dvanácti stupni a nakonec tmavá a ještě o stupínek silnější Monarchie, která údajně chutná po praženém sladu a kávě. "Vznešenou" trojici pravidelně doplní pivní speciály – třeba irské stouty či až 34stupňový Titanic, který má být nejsilnějším pivem v Česku.

"Pivo plánujeme vařit čtyřikrát až pětkrát týdně," řekl Gourmetguruovi majitel podniku, který doufá, že loď přiláká především pověstné české štamgasty. Také kvůli nim se snažil vytvořit typickou atmosféru české hospody, ve které si hosté mohou po vydatném obědě dokonce odpočinout na lůžku a kochat se vyhlídkou na Pražský hrad.

Talíře zaplní staročeské speciality, uzené pochoutky z místní udírny a na jídelním listku je také jedna specialita, nakládaný karbanátek. Gourmetguru se také těší, až v létě vyrazí na grilovací večer a ochutná Titanic. Snad nebude mít pivovarská loď podobný osud!

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.25.09.2017 20:115.506/5.506