Novinky a zajímavosti ze světa piva

To, že český národ je národem pivařů a tuzemská piva patří k těm nejlepším na světě, ví každý. Ne náhodou se chmelovému nápoji přezdívá „tekuté zlato“. A protože je v Česku spoustu jeho milovníků a znalců, bylo na čase je vyzvat na souboj, který prověří jejich pivní a gastronomické znalosti a ukáže divákům, jak atraktivní může pivo být. Třináctidílná reality show s názvem BeerMaster Česko odstartuje už za pár dní. O tom, který z amatérských milovníků piva se dočká titulu pivního mistra pro rok 2022, rozhodne odborná porota. Soutěž probíhá ve dvou fázích. Castingovou cestu do finálové osmičky uvidíte na Mall.tv nebo www.beermaster.cz již od 12. října a samotnou soutěž o prvního českého BeerMastera také na Nova Action od 2. listopadu.

Casting na budoucího nositele titulu BeerMaster Česko probíhal od února do dubna. Přihlásilo se přes 2000 lidí, z toho dvě stovky soutěžících postoupilo do užšího výběru. Byli podrobeni zátěžovému testu vědomostních i senzorických schopností a nejlepší z nich se dostali do finálové osmičky. Tu vybrala odborná porota ve složení Aleš Dvořák, létající sládek Budějovického Budvaru a Luboš Kastner, gastronom, člen Českého gastronomického institutu a spolumajitel restaurace Červený Jelen. Prvně jmenovaný se přitom pyšní 30letou zkušeností s pivem; od vaření doma v hrnci, v minipivovarech i národním pivovaru až po degustování jako porotce na světových soutěžích. O pivu tedy ví víc než většina. „Pivo je rozmanitý, ušlechtilý, starobylý nápoj. Chci ho pozdvihnout na úroveň, která mu náleží, třeba na úroveň vína,“ říká Aleš Dvořák. Zatímco Luboš Kastner jako spolumajitel gastronomické skupiny a pražské restaurace chce pivo profesionalizovat v gastronomii a získávat mu respekt.

Vybrané finalisty čeká road trip po tuzemských craftových pivovarech, během kterého nasají především potřebné know-how a utkají se mezi sebou v celé řadě soutěží. Jak se s mnohdy nelehkými úkoly osmička odvážných popere, se dozvíte v nové reality show, ve které nejde jen o vaření piva, ale o komplexní znalost pivovarnictví a gastronomie. Je třeba ukázat přesnost párování i znalosti technologie výčepu a čepování piva. A to vše pak uplatnit v praxi. Přes psychicky i fyzicky náročné výzvy se dostane pouze trojice nejlepších do superfinále. „Divák se pak může těšit na souboj osobností, které chápou pivo v jeho komplexnosti. Rozhodně ale nehledáme štamgasta hospody, který jich zvládne 12 za večer,” říká Roman Buťa, kreativní producent pořadu.

Vítěz pivní reality show získá nejen možnost uvařit si vlastní pivo, které půjde do distribuce, ale absolvuje také nezapomenutelný výlet do Londýna a obdrží domovařičskou sadu. Kdo se stane historicky prvním českým BeerMasterem sledujte na www.mall.tv/beermaster, kde poběží první castingové díly od 12. října každou středu a od 2. listopadu budou premiérové soutěžní epizody k vidění souběžně také na Nova Action, vždy ve 22. hodin.

Ministr zemědělství Zdeněk Nekula dokončil obměnu členů dozorčí rady národního podniku Budějovický Budvar. Z ní odešel v létě její dlouholetý člen ekonom Miroslav Zámečník, který v ní působil skoro desetiletí. Skončilo mu funkční období a vzhledem k tomu, že nastoupil do dozorčí rady Českých drah, má aktivit dostatek.

Nekula do funkce nově jmenoval právníka Lukáše Zdvihala a provozního ředitele zemědělské společnosti Zalužany Miroslava Noska.

„Je zcela běžné, že na uvolněné místo v dozorčí radě zřizovatel nominuje kandidáta. Ministr jmenoval nové členy rady na základě jejich odborného názoru a znalosti problematiky oboru,“ vysvětlil serveru iDNES.cz mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý. Noví členové nahradili odvolaného bývalého poslance za KSČM Petra Braného a bývalého státního tajemníka ministerstva zemědělství Jana Sixtu, který je prověřovaný kvůli podezření z korupce. Podle mluvčího ministr aktuálně žádné další změny v dozorčí radě neplánuje.

Nosek je zemědělský ředitel, Zdvihal právník
Nové členy odsouhlasil vládní výbor pro personální nominace. Nosek začínal v 90. letech jako kontrolor na Finančním ředitelství v Českých Budějovicích, následně nastoupil do Zemědělského družstva Selibov, kde dosáhl pozice ředitele. Následně pokračoval jako ředitel ve společnosti Proklas a od roku 2009 přešel do Zalužan, kde je doposud.

Zdvihal po vystudování Právnické fakulty Univerzity Karlovy začínal jako právník v Komerční bance, mezi lety 2004 a 2006 byl advokátním koncipientem, do letošního roku působí jako advokát. Mezi lety 2012 a 2022 byl členem rozkladové komise ministerstva kultury. Dlouhodobě se zajímá o ochranné známky a chráněné označení původu a i o spory mezi Budějovickým Budvarem a Anheuser-Busch InBev.

Tržby z prodeje výrobků a služeb stouply Budvaru loni o 10,8 procenta na rekordních 3,11 miliardy korun. Zisk po zdanění stoupl o 10,5 procenta na 337,1 milionu korun. Loni uvařil Budvar rekordních 1,8 milionu hektolitrů, meziročně o 4,6 procenta víc. Tržby za pivo loni poprvé překonaly tři miliardy korun, činily 3,02 miliardy. Loni vyvezl Budvar přes 1,3 milionu hektolitrů piva, export stoupl meziročně o 11,3 procenta.

Zámečník se stal v únoru předsedou dozorčí rady Českých drah poté, co jeho předchůdce Pavel Kysilka. Dříve působil v Národní ekonomické radě vlády, byl také krátce předsedou dozorčí rady Českých aerolinií, v 90. letech minulého století byl také zástupcem ČR ve Světové bance.

Chmely z USA a tinktura z konopí dodávaná během procesu výroby zastudena. To je část tajemství nového piva, které se začalo vařit v řemeslném pivovaru Lucky Bastard v brněnských Medlánkách.

Pivovarník Jiří Sojka společně se Sládkem Martinem Hrubešem, kteří se specializují především na moderní svrchně kvašená piva „amerického“ typu, se nezalekli ani poněkud nezvyklého požadavku společnosti, jež se zaměřuje právě na různé produkty s obsahem kanabinoidu (CBD). Tedy látky vyskytující se v průmyslovém konopí, která prokazatelně působí blahodárně na řadu neduhů.

„Pivo z konopí? Byla to výzva, i když zpočátku jsme to brali spíše jako várku pokusnou. Jednorázovou raritu, kterou si u nás společnost Bonghemia objednala. Pivu jsme dali název Canabis Pale Ale a s lehkými obavami jsme čekali jaký bude chuťový profil této novinky. A zřejmě jsme se trefili. Po prvních dvou malých várkách, vždy po dvou tisících litrech, se jen zaprášilo. Nyní už zakládáme kotle na jednorázový výstav šest tisíc litrů. A protože se nemá nic přehánět, na etiketě doporučujeme i množství denní spotřeby piva, které má v jedné lahvi o objemu 0,7 litru 12 miligramů CBD. Podle nás je to pět piv denně,“ řekl Právu vrchní sládek pivovaru Lucky Bastard Martin Hrubeš.

„Jde o svrchně kvašenou jedenáctku s obsahem 4,7 procenta alkoholu typu Pale Ale, ovšem už při prvním doušku lze cítit náznak neznámé hořkosti, která zcela nově balancuje s tělem piva, jež má bylinnou vůni s nádechem tropického ovoce. Myslím, že po polknutí doušku je konopný dozvuk už zcela zjevný,“ popsal chuť sládek, který umí o pivech vykládat stejně zaníceně, jako to dokážou vinaři o vínech.

Právě dnes je tomu přesně 180 let od chvíle, kdy německý sládek Josef Groll uvařil v Plzni nový druh piva – světlý ležák tzv. plzeňského typu. Málo se však ví, že tímto se tento nový druh piva stal inspirací až pro dvě třetiny dnes vyráběného zlatavého moku po celém světě. Jak už to tak bývá, věhlas plzeňského piva přišel ale úplnou náhodou, lépe řečeno přímo omylem.

Zmíněný německý sládek Josef Groll měl totiž původně v Plzni vařit klasické pivo bavorského typu. Ovšem díky místní měkké vodě, kvalitnímu žateckému chmelu a nové anglické metodě zpracování sladu, uvařil 5. října 1842 první várku piva, které mělo unikátní barvu i chuť. Groll tak položil základ dvěma třetinám současných piv a ani o tom nevěděl, resp. o to ani nestál. Ačkoliv původ receptury byl spjatý se vznikem plzeňského měšťanského pivovaru, způsob jeho přípravy pivo naprosto odlišilo.

Byla to právě tato první várka, která poté, co ji 11. listopadu toho roku narazili a ochutnali, překvapila nebývalou kvalitou. Netrvalo dlouho a pivo si rychle našlo cestu ke spokojeným konzumentům, získalo věhlas a začalo se i vyvážet.

S rostoucím zájmem o plzeňské pivo však přicházely i zprávy o nejrůznějších plagiátech. Plzeňský pivovar proti nim bojoval registrací různých ochranných známek. Mimochodem, ta současná vznikla na sklonku 19. století, registrována byla v roce 1898 a dokonce dvojjazyčně, česky jako Plzeňský Prazdroj a německy jako Pilsner Urquell.

Nejnovější dějiny plzeňského pivovaru nejsou pro hrdé češství až tak dobré. Nebo snad ano? Po privatizaci se začala užívat značka Pilsner Urquell, ovšem většina národa toto označení nepřijala. Nezůstalo také u výhradní tvorby v Plzni a tak se například v letech 2002-2011 „plznička“ vařila i v polských Tychách a v letech 2004-2017 dokonce v ruské Kaluze. Dnes patří Plzeňský Prazdroj pod společnost Asahi a je především tvůrce zisků japonské společnosti.

Budějovický Budvar zdraží od 1. listopadu pivo na českém trhu v průměru o deset procent. Půllitr piva zdraží o korunu až dvě koruny. Příčinami jsou rostoucí ceny energií i klíčových surovin jako jsou chmel a slad. Meziročně tak národnímu podniku stoupnou náklady o několik set milionů korun. Od 1. listopadu zároveň zvýší mzdy. Na dotaz ČTK to v úterý řekl ředitel Budvaru Petr Dvořák. Plzeňský Prazdroj, největší český pivovar, zdražil od 1. října většinu produktů zhruba o osm procent, v průměru o 1,70 Kč na půllitru.

Budvar zdraží pivo ve všech obalech, lahvové, sudové i v plechovkách. Energie vyjdou Budvar meziročně na víc než trojnásobek. "Nárůst ceny elektřiny o tři sta procent, to jsou pro nás desítky milionů, to stejné u ceny plechovek, ceny lahví, kartonáže, obalového materiálu a energií. Od příštího roku se vedle energie a plynu zdražuje také všechno ostatní. Očekáváme zásadnější růst cen sladu, který je pro nás úplně nejpodstatnější položkou. Podle zpráv z chmelnic to vypadá na katastrofální úrodu, a byť máme dlouhodobé tříleté kontrakty, tak očekávám, že nebudou naplněné, protože chmel prostě není. V této chvíli už nemáme jediný vstup, u kterého bych mohl říci, že nám zásadně nepodraží," řekl ředitel. "Suroviny i obaly zdražily o víc než deset procent," dodal.

Budvar letos už dříve zdražil exportované pivo, o pět až sedm procent. Víc zdražoval třeba v Německu, kde očekával pokles objemu. V zahraničí zdražuje podle toho, dokdy má platné smlouvy. Nyní všem zákazníkům v cizině opět zdraží. Budvar zvedá ceny i proto, že od 1. listopadu zvýší platy, o kolik, ředitel neuvedl. Letos 1. dubna vzrostly v Budvaru mzdy plošně o 2000 korun, což bylo v průměru o osm procent.

Zdražují i jiné pivovary
Zdražují i jiné české pivovary. Plzeňský Prazdroj, největší český pivovar, zdražil od 1. října většinu produktů zhruba o osm procent, v průměru o 1,70 Kč na půllitru. Kvůli nárůstu cen energií bude zdražovat i náchodský pivovar Primátor. Od 1. září zdražily Pivovary Staropramen.

Tržby z prodeje výrobků a služeb stouply Budvaru loni o 10,8 procenta na rekordních 3,11 miliardy korun. Zisk po zdanění stoupl o 10,5 procenta na 337,1 milionu korun. Vyplývá to z výroční zprávy ve Sbírce listin. Loni uvařil Budvar rekordních 1,8 milionu hektolitrů, meziročně o 4,6 procenta víc. Tržby za pivo loni poprvé překonaly tři miliardy korun, činily 3,02 miliardy. Loni vyvezl Budvar přes 1,3 milionu hektolitrů piva, export stoupl meziročně o 11,3 procenta.

Budějovický Budvar zdraží od 1. listopadu pivo na českém trhu v průměru o deset procent. Půllitr piva zdraží o korunu až dvě koruny. Příčinami jsou rostoucí ceny energií i klíčových surovin jako jsou chmel a slad. Meziročně tak národnímu podniku stoupnou náklady o několik set milionů korun.

Od 1. listopadu zároveň zvýší mzdy. Na dotaz ČTK to dnes řekl ředitel Budvaru Petr Dvořák. Plzeňský Prazdroj, největší český pivovar, zdražil od 1. října většinu produktů zhruba o osm procent, v průměru o 1,70 Kč na půllitru.

Budvar zdraží pivo ve všech obalech, lahvové, sudové i v plechovkách. Energie vyjdou Budvar meziročně na víc než trojnásobek. "Nárůst ceny elektřiny o tři sta procent, to jsou pro nás desítky milionů, to stejné u ceny plechovek, ceny lahví, kartonáže, obalového materiálu a energií. Od příštího roku se vedle energie a plynu zdražuje také všechno ostatní. Očekáváme zásadnější růst cen sladu, který je pro nás úplně nejpodstatnější položkou. Podle zpráv z chmelnic to vypadá na katastrofální úrodu, a byť máme dlouhodobé tříleté kontrakty, tak očekávám, že nebudou naplněné, protože chmel prostě není. V této chvíli už nemáme jediný vstup, u kterého bych mohl říci, že nám zásadně nepodraží," řekl ředitel. Suroviny i obaly zdražily o víc než deset procent, dodal.

Budvar letos už dříve zdražil exportované pivo, o pět až sedm procent. Víc zdražoval třeba v Německu, kde očekával pokles objemu. V zahraničí zdražuje podle toho, dokdy má platné smlouvy. Nyní všem zákazníkům v cizině opět zdraží. Budvar zvedá ceny i proto, že od 1. listopadu zvýší platy, o kolik, ředitel neuvedl. Letos 1. dubna vzrostly v Budvaru mzdy plošně o 2000 korun, což bylo v průměru o osm procent.

Zdražují i jiné české pivovary. Plzeňský Prazdroj, největší český pivovar, zdražil od 1. října většinu produktů zhruba o osm procent, v průměru o 1,70 Kč na půllitru. Kvůli nárůstu cen energií bude zdražovat i náchodský pivovar Primátor. Od 1. září zdražily Pivovary Staropramen.

Tržby z prodeje výrobků a služeb stouply Budvaru loni o 10,8 procenta na rekordních 3,11 miliardy korun. Zisk po zdanění stoupl o 10,5 procenta na 337,1 milionu korun. Vyplývá to z výroční zprávy ve Sbírce listin. Loni uvařil Budvar rekordních 1,8 milionu hektolitrů, meziročně o 4,6 procenta víc. Tržby za pivo loni poprvé překonaly tři miliardy korun, činily 3,02 miliardy. Loni vyvezl Budvar přes 1,3 milionu hektolitrů piva, export stoupl meziročně o 11,3 procenta.

Budějovický Budvar zdraží od 1. listopadu pivo na českém trhu v průměru o deset procent. Půllitr piva zdraží o korunu až dvě koruny. Příčinami jsou rostoucí ceny energií i klíčových surovin jako jsou chmel a slad. Meziročně tak národnímu podniku stoupnou náklady o několik set milionů korun.

Od 1. listopadu zároveň zvýší mzdy. Na dotaz ČTK to dnes řekl ředitel Budvaru Petr Dvořák. Plzeňský Prazdroj, největší český pivovar, zdražil od 1. října většinu produktů zhruba o osm procent, v průměru o 1,70 Kč na půllitru.

Budvar zdraží pivo ve všech obalech, lahvové, sudové i v plechovkách. Energie vyjdou Budvar meziročně na víc než trojnásobek. "Nárůst ceny elektřiny o tři sta procent, to jsou pro nás desítky milionů, to stejné u ceny plechovek, ceny lahví, kartonáže, obalového materiálu a energií. Od příštího roku se vedle energie a plynu zdražuje také všechno ostatní. Očekáváme zásadnější růst cen sladu, který je pro nás úplně nejpodstatnější položkou. Podle zpráv z chmelnic to vypadá na katastrofální úrodu, a byť máme dlouhodobé tříleté kontrakty, tak očekávám, že nebudou naplněné, protože chmel prostě není. V této chvíli už nemáme jediný vstup, u kterého bych mohl říci, že nám zásadně nepodraží," řekl ředitel. Suroviny i obaly zdražily o víc než deset procent, dodal.

Budvar letos už dříve zdražil exportované pivo, o pět až sedm procent. Víc zdražoval třeba v Německu, kde očekával pokles objemu. V zahraničí zdražuje podle toho, dokdy má platné smlouvy. Nyní všem zákazníkům v cizině opět zdraží. Budvar zvedá ceny i proto, že od 1. listopadu zvýší platy, o kolik, ředitel neuvedl. Letos 1. dubna vzrostly v Budvaru mzdy plošně o 2000 korun, což bylo v průměru o osm procent.

Zdražují i jiné české pivovary. Plzeňský Prazdroj, největší český pivovar, zdražil od 1. října většinu produktů zhruba o osm procent, v průměru o 1,70 Kč na půllitru. Kvůli nárůstu cen energií bude zdražovat i náchodský pivovar Primátor. Od 1. září zdražily Pivovary Staropramen.

Tržby z prodeje výrobků a služeb stouply Budvaru loni o 10,8 procenta na rekordních 3,11 miliardy korun. Zisk po zdanění stoupl o 10,5 procenta na 337,1 milionu korun. Vyplývá to z výroční zprávy ve Sbírce listin. Loni uvařil Budvar rekordních 1,8 milionu hektolitrů, meziročně o 4,6 procenta víc. Tržby za pivo loni poprvé překonaly tři miliardy korun, činily 3,02 miliardy. Loni vyvezl Budvar přes 1,3 milionu hektolitrů piva, export stoupl meziročně o 11,3 procenta.

Budějovický Budvar zdraží od 1. listopadu pivo na českém trhu v průměru o deset procent. Půllitr piva zdraží o korunu až dvě koruny. Příčinami jsou rostoucí ceny energií i klíčových surovin jako jsou chmel a slad. Meziročně tak národnímu podniku stoupnou náklady o několik set milionů korun. Od 1. listopadu zároveň zvýší mzdy. Na dotaz ČTK to dnes řekl ředitel Budvaru Petr Dvořák. Plzeňský Prazdroj, největší český pivovar, zdražil od 1. října většinu produktů zhruba o osm procent, v průměru o 1,70 Kč na půllitru.

Budvar zdraží pivo ve všech obalech, lahvové, sudové i v plechovkách. Energie vyjdou Budvar meziročně na víc než trojnásobek. "Nárůst ceny elektřiny o tři sta procent, to jsou pro nás desítky milionů, to stejné u ceny plechovek, ceny lahví, kartonáže, obalového materiálu a energií. Od příštího roku se vedle energie a plynu zdražuje také všechno ostatní. Očekáváme zásadnější růst cen sladu, který je pro nás úplně nejpodstatnější položkou. Podle zpráv z chmelnic to vypadá na katastrofální úrodu, a byť máme dlouhodobé tříleté kontrakty, tak očekávám, že nebudou naplněné, protože chmel prostě není. V této chvíli už nemáme jediný vstup, u kterého bych mohl říci, že nám zásadně nepodraží," řekl ředitel. Suroviny i obaly zdražily o víc než deset procent, dodal.

Budvar letos už dříve zdražil exportované pivo, o pět až sedm procent. Víc zdražoval třeba v Německu, kde očekával pokles objemu. V zahraničí zdražuje podle toho, dokdy má platné smlouvy. Nyní všem zákazníkům v cizině opět zdraží. Budvar zvedá ceny i proto, že od 1. listopadu zvýší platy, o kolik, ředitel neuvedl. Letos 1. dubna vzrostly v Budvaru mzdy plošně o 2000 korun, což bylo v průměru o osm procent.

Zdražují i jiné české pivovary. Plzeňský Prazdroj, největší český pivovar, zdražil od 1. října většinu produktů zhruba o osm procent, v průměru o 1,70 Kč na půllitru. Kvůli nárůstu cen energií bude zdražovat i náchodský pivovar Primátor. Od 1. září zdražily Pivovary Staropramen.

Tržby z prodeje výrobků a služeb stouply Budvaru loni o 10,8 procenta na rekordních 3,11 miliardy korun. Zisk po zdanění stoupl o 10,5 procenta na 337,1 milionu korun. Vyplývá to z výroční zprávy ve Sbírce listin. Loni uvařil Budvar rekordních 1,8 milionu hektolitrů, meziročně o 4,6 procenta víc. Tržby za pivo loni poprvé překonaly tři miliardy korun, činily 3,02 miliardy. Loni vyvezl Budvar přes 1,3 milionu hektolitrů piva, export stoupl meziročně o 11,3 procenta.

První várka, kterou 5. října 1842, uvařil v čerstvě dokončeném plzeňském měšťanském pivovaru bavorský sládek Josef Groll, nedopadla docela podle jeho představ. Groll měl totiž vyrobit tmavé bavorské pivo, vařené metodou spodního kvašení, vyšlo mu ale něco jiného. Díky tehdy špičkové technologii, jiným surovinám - žateckému chmelu, světlému sladu a měkké plzeňské vodě - bylo Grollem uvařené pivo průzračné, zlatavé barvy, s bělostnou pěnou držící tvar.

Dnes už nikdo nezjistí, jestli to byl sládkův záměr, chyba nebo dobře využitá náhoda, jisté ale je, že nový druh piva slavil okamžitý úspěch. Hned při naražení 11. listopadu 1842 si ho v plzeňských hostincích U bílé růže a U zlatého orla nemohli vynachválit. "Jaký obdiv nastal, když zaskvěla se zlatová jeho barva a sněhobílá pěna se nad ní vznášela, jak zajásali pijáci, když seznali, jakou říznou, znamenitou chutí, při pivě dosud nepoznanou, honosí se tento domácí výrobek," napsal kronikář.

Sláva plzeňského ležáku se rychle šířila. Neuběhl ani rok a už se čepoval v Praze, kam ho jako první nechal přivézt krejčí Jakub Pinkas. Úspěch byl mimořádný, a tak se rychle z Pinkase stal hostinský a zrodila se vyhlášená hospoda U Pinkasů. V roce 1856, kdy se jen v Praze točilo plzeňské již v 35 hostincích, se začalo pít i ve Vídni a v roce 1862 v Paříži. V 70. letech 19. století proniklo do Ameriky a na sklonku 19. století také do Afriky, na Blízký východ a do Latinské Ameriky.

Josef Groll působil v Měšťanském pivovaru tři roky. Poté se sice opět ucházel o místo sládka, ale neuspěl, nejspíš kvůli prudké povaze. Vrátil se tak do rodného Vilshofenu a převzal otcův pivovar, který řídil až do smrti. Zavedl zde výrobu piva, které stvořil v Plzni a pojmenoval jej Vilshofen Pils. Zemřel v listopadu 1887 v 74 letech v pivnici u stolu. Rodinný pivovar Grollových již neexistuje, části ale přešly pod společnost Wolferstetter, která dodnes vyrábí ležák Josef Groll Pils.

Nasládlá vůně ječného sladu a obraz lahvově zeleného chmele, který se pne na plotech a sloupech po celém Česku. Sněhově bílá čepice a orosená sklenice. Spláchnutí žízně i světabolu. Na zdraví, na tebe, na nás, na naše úspěchy i prohry, na život i na smrt. Léčivý nápoj i vstupní brána do alkoholismu. Tím je pro mnohé pivo. A za ním stojí sládek – muž ve vysokých holinách, který s láskou pečuje o pomalu se rodící mok zlatavé barvy. Mezi nádržemi chodí s dlouhou tyčí, na jejímž konci je sklenice, a svůj výtvor pečlivě ochutnává.

A paní sládková? Ta je doma. I když po staletí tomu bylo naopak.

Lidstvo si pivo vychutnává již tisíce let. To údajně první mělo být uvařeno kolem roku 7000 př. n. l. v Číně. S dnešním pivem mělo jen pramálo společného, vyrábělo se například z ječmenového chleba – pivo to ale bylo. Důkazy o výrobě a konzumaci tohoto nápoje jsou ovšem ještě mnohem starší. V Mezopotámii v osadě Godin Tepe, která se nachází v dnešním Íránu, měli hořký mok znát už mezi lety 3500 až 3100 př. n. l.

Na území dnešní České republiky měli tradici piva přinést Slované při stěhování národů. Jak uvádí Czech Beer Museum, první zmínka o pivu v Čechách pochází z roku 993. Český biskup Vojtěch tehdy nechal postavit benediktinský klášter na Břevnově, kde pivo začala vařit místní mnišská komunita. Tekutinu v pivních kádích ale ve světě jako první míchaly ženy.

Slévání přefiltrovaného piva z kádě je jako příval Tigridu a Eufratu
Účast žen u vaření piva je historicky doložená už z dob před čtyřmi tisíci lety v Mezopotámii – je tedy nezpochybnitelné, že prvními „sládky“ byly právě ženy. Jak uvádí historik Joshua J. Mark, na většině starověkých vyobrazení pivovarnictví v Mezopotámii i v Egyptě jsou ženy. Ženská stopa v pivu pramení zřejmě z víry a náboženských rituálů. V mnoha kulturách byly bohyněmi a ochránkyněmi pivovarníků ženské entity, které byly spojovány s plodností. Keltové uctívali bohyni piva Deu Latis, staří Egypťané Nebthet či Tenenet. V baltské i slovanské mytologii se vyskytuje bohyně jménem Raugutiene, která pivu poskytovala ochranu. Finové věří v ženu jménem Kalevatar, která vynalezla pivo smícháním medu s medvědími slinami. A staří Sumerové měli bohyni piva Ninkasi, která ztělesňovala pozitivní i negativní důsledky konzumace piva.

Právě ve chvalozpěvu na Ninkasi se objevila jedna z prvních „receptur“ na výrobu piva. Sepsán byl kolem roku 1800 př. n. l., ale podle historiků je mnohem starší. Vědec Paul Kriwaczek uvádí, že hymnus popisuje techniky i o tisíc let starší, a poznamenává, že v době, kdy bylo dílo napsáno, v Mezopotámii existovalo již mnoho různých druhů piva.

Za první sládky proto historici označují kněžky Ninkasi. Ty měly každý den pomáhat bohyni vařit čerstvé pivo jen z těch nejlepších surovin. Hymnus si měly zpívat při vaření a předávat jej ústně dalším generacím. V době chvalozpěvu bylo sice jen málo lidí gramotných, přesto ale svou ustálenou kadencí poskytoval snadné zapamatování pivního receptu. Nejdřív se napustila voda, následně se upekl bappir (ječný chléb), který se smíchal s medem a datlemi. Původně pivovarníci (pivovarnice) totiž spolupracovali s pekaři. Na výrobu moku občas využívali i starší chléb, který by jinak přišel nazmar. Jakmile bappir vychladl na rákosových rohožích, smíchal se s vodou a vínem a poté se vložil do kvasné nádoby. Po ukončení procesu kvašení se pivo vložilo do filtrační kádě, následně se přelilo do sběrné kádě – a pak už jen do džbánu. A do chřtánu.