Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Pivo se zatím zlevňovat nebude. Koalice se neshodla na nižší DPH

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:ČTK

Vládní koalice už do příštích parlamentních voleb nebude hýbat s výší daně z přidané hodnoty. Šéfové sněmovních klubů ČSSD, ANO a KDU-ČSL se v pondělí neshodli na snížení DPH u čepovaného piva nebo základních potravin. Vláda by naopak ještě chtěla stihnout prosadit změny v sociální oblasti.

O snížení DPH u čepovaného piva z 21 procent na 15 procent od příštího roku a u základních potravin ze současných 15 procent na deset procent od roku 2018 hovořili vládní politici v čele s ministrem financí Andrejem Babišem, který tím chtěl kompenzovat restauracím ztráty se zavedením elektronické evidence tržeb.

Prozatím je ale téma uzavřeno. „Koaliční shoda v tom není, nemělo by to úspěch. Nemůžu zaručit, že to znovu někoho před volbami nenapadne,“ uvedl na dotaz iDNES.cz šéf lidoveckého klubu Jiří Mihola. Podobně se vyjádřil pro iDNES.cz také předseda sociálnědemokratických poslanců Roman Sklenák.

Základní tezí, která vzešla z pondělní schůzky, nicméně podle nich bylo to, že s DPH už by se nemělo hýbat.

Hlas zvýšil jen Babiš
Sklenák řekl, že jednoznačná shoda je naopak na pomoci samoživitelkám. „Není jisté, zda se dohodneme na podobě zákona, nebo přijmeme nějaké exekutivní opatření,“ podotknul. Koalice bude také dál debatovat o zvýšení platů ve vysokém školství.

„Trošku se obávám, že nastává doba, kdy budou přibývat pracovní skupiny a vzdalovat se reálné výsledky,“ uvedl Mihola.

„Volby jsme vůbec neřešili,“ uvedl Faltýnek na dotaz, zda se vládní politici vrátili k ostrým slovním střetům z kampaně před krajskými volbami, jak avizovali. Debatu stejně jako další aktéři popsal jako vcelku dobrou a věcnou až „na jeden zvýšený hlas“. Tím bylo podle Miholy vyjádření Babiše k zákonu o střetu zájmů, který Senát se změnami posílá zpět Sněmovně (více jsme psali zde). „Lex Babiš“ bude hlavním tématem příští koaliční schůzky, která se uskuteční před novou schůzí Sněmovny.

Nižší DPH na pivo a potraviny nebude, rozhodla koalice

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:E15.czAutor:ČTK

Vládní koalice se dnes neshodla na podobě snížení daně z přidané hodnoty, do voleb už nechce téma otevírat. Po jednání koaliční rady to potvrdili předsedové sněmovních klubů ANO, ČSSD a KDU-ČSL.

Koaliční strany nenašly shodu ani na návrzích v sociální oblasti, o nich bude koalice dál jednat. Do sněmovních voleb chce ještě například řešit situaci rodičů samoživitelů, spory o zálohové výživné, jak ho navrhuje ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD), má řešit pracovní skupina.

"Trošku se obávám, že nastává doba, kdy budou přibývat pracovní skupiny a vzdalovat se reálné výsledky," uvedl šéf lidoveckého klubu Jiří Mihola. Předseda sociálnědemokratických poslanců Roman Sklenák řekl, že jednoznačná shoda je na pomoci samoživitelům. "Není jisté, zda se dohodneme na podobě zákona, nebo přijmeme nějaké exekutivní opatření," podotknul.

O snížení DPH u čepovaného piva z 21 procent na 15 procent od příštího roku a u základních potravin ze současných 15 procent na deset procent od roku 2018 hovořili vládní politici před krajskými a senátními volbami. Snížením daně na čepované pivo chtěl ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš kompenzovat restauracím ztráty se zavedením elektronické evidence účtů.

Ke shodě ale koalice nedospěla. Téma je podle místopředsedy ANO Jaroslava Faltýnka "pro tuto chvíli už uzavřeno". Šéf lidovecké frakce Jiří Mihola připustil, že se může znovu objevit před volbami.

Koalice chce dál debatovat o zvýšení platů ve vysokém školství. "Volby jsme vůbec neřešili," uvedl Faltýnek na dotaz, zda se vládní politici vrátili k ostrým slovním střetům z kampaně před krajskými volbami, jak avizovali. Debatu stejně jako další aktéři popsal jako vcelku dobrou a věcnou až "na jeden zvýšený hlas". Tím bylo podle Miholy vyjádření Babiše k zákonu o střetu zájmů, který Senát se změnami posílá zpět Sněmovně. "Lex Babiš" bude hlavním tématem příští koaliční schůzky, která se uskuteční před novou schůzí Sněmovny.

Tom Verhaegen je prozatímní ředitel Plzeňského Prazdroje

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Zboží&ProdejPrazdroj

Prozatímním generálním ředitelem Plzeňského Prazdroje se stal Tom Verhaegen. Před tím řídil komerční tím v SABMiller Europa. Dosavadní ředitel společnosti Paolo Lanzarotti nově působí jako manažer takzvané Oddělené organizace, která zahrnuje středoevropské pivovary SABMilleru, pod který Plzeňský Prazdroj patří.

Tom Verhaegen také tři roky vedl pivovar Grolsch v Nizozemí a působil i jako marketingový ředitel Plzeňského Prazdroje.

Paolo Lanzarotti, bývalý generální ředitel Plzeňského Prazdroje a slovenského výrobce Pivovary Topvar, se stal manažerem Oddělené organizace, pod kterou spadají pivovary v České republice, na Slovensku, v Polsku, Rumunsku a Maďarsku.

Personální změny ve společnosti se dějí v době, kdy se spekuluje, kdo by se mohl stát novým vlastníkem Plzeňského Prazdroje. SABMiller, druhá největší pivovarnická skupina na světě, se sídlem v Londýně, se totiž stal součástí světové jedničky, kterou je americko-belgická společnost Anheuser-Busch InBev.

Součástí podmínek pro převzetí podniku je prodej aktivit SABMilleru v Česku, Polsku, Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku. V posledním období se v médiích objevila informace, že vážným zájemcem o Plzeňský Prazdroj a další středoevropské výrobce piva je japonský výrobce piva Asahi.

Reinheitsgebot. Za čistotu piva

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Technický týdeník

Němečtí milovníci piva si letos připomínají pětisté výročí údajně nejstarší zákonné regulace v oblasti potravin na světě. V dubnu roku 1516 bavorští spolupanovníci Vilém IV. a Ludvík X. z Landshutu vydali v Ingolstadtu dekret, který stanovil, že německé pivo může obsahovat pouze ječmen, chmel a vodu. Mnohé pivovary se k němu hlásí dodnes. Zákon byl původně bezejmenný. Své jméno Reinheitsgebot, volně přeloženo asi jako „zákon o čistotě piva“, si vysloužil až později. Stejně se v průběhu let měnila jeho platnost...

Přijde někdo? Zbytečná otázka, hned první den měli v kopřivnickém pivovaru plno

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Magazín PatriotAutor:Tomáš SvobodaPolivar

Rozvoj minipivovarů v našem regionu pokračuje. Jen za poslední tři roky se jejich počet zdvojnásobil a blíží se k ještě nedávno jen těžko uvěřitelným čtyřem desítkám. Magazín PATRIOT se rozhodl je mapovat prostřednictvím seriálu, který, jak věříme, bude pro čtenáře objevnou cestou za poznáním historické tradice i současnosti pivovarnictví v Moravskoslezském kraji.

Dnešní díl je pro náš seriál „Pivní mapa“, který jsme odstartovali počátkem června, docela mimořádný tím, že jde již o jubilejní dvacátý v pořadí. A kde že jsme se při něm zastavili?

Tentokrát jsme zavítali do Kopřivnice, kde byl v roce 2014 založen minipivovar s názvem Polivar. Vařit se v něm začalo během loňského jara, což znamená, že jde o jeden z vůbec nejmladších pivovárků našeho kraje.

Přijde vůbec někdo?
S myšlenkou stavby vlastního pivovaru si pohrával jeho majitel a zakladatel Libor Polehla nejprve z tohoto důvodu, že chtěl pivem zásobovat svoje dvě restaurace ve Studénce.

Jenže volné prostory v jedné z budov nedaleko centra Kopřivnice se nakonec ukázaly jako naprosto ideální místo, do kterého se po přístavbě mohlo vejít nejen kompletní pivovarské zázemí, ale také nová restaurace s terasou.

O každodenní provoz rodinného podniku se stará jeho dcera Daniela, vaření piva má pak na starost zkušený sládek Aleš Ondrůšek. S odstupem času přiznávají, že než se pivovar 5. května loňského roku otevřel, převládaly docela smíšené pocity.

„Obávali jsme se, zda vůbec někdo první den přijde. Ale přišlo tolik lidí, že ani nebylo, kde si sednout. Plno lidí nakonec stálo všude možně venku a degustovalo. Pro nás i pro hosty to bylo hodně zajímavé a s takovým startem jsme byli opravdu spokojeni,“ začíná tak trochu nostalgicky slečna provozní.

Nachystaní však byli více než zodpovědně, což bylo dáno už výběrem jednoho z předních tuzemských dodavatelů pivovarské technologie, jejímž srdcem je varna o objemu 1 200 litrů. Chtěli zkrátka začít profesionálně, bez experimentů se svépomocnými řešeními.

Dobré pivo se chválí samo
„Stabilně vaříme klasickou dvanáctku, český ležák plzeňského typu, a pak jedenáctku polotmavou. Jelikož máme podobně jako většina malých pivovárků omezenou výrobní kapacitu, speciály děláme spíše nárazově, když se uvolní místo v tancích,“ říká sládek.

Třeba teď v létě byla u nich na čepu svrchně kvašená piva, jedenáctka typu American Pale Ale a na zimu to bude patnáctka Indian Pale Ale. Aktuální trojlístek tvoří společně se dvěma stálicemi speciál v podobě vídeňské třináctky.

„Vlajkovou lodí je dvanáctka, která se pije nejvíce. Je nejoblíbenější. Jinak přiznám, že dělám raději naši klasiku, tedy spodně kvašená piva. V tomhle jsem patriot a říkám, ševče, drž se svého kopyta a český sládku, drž se svého piva – českého ležáku! To je přece naše rodinné stříbro,“ pohrává si s úsměvem Ondrůšek na téma národní tradice, na kterou poslední dobou stále více tlačí škála různých piv z ciziny.

A i tu je nakonec třeba zákazníkům nabídnout, aby měli možnost srovnání. Vždyť jsou to právě oni, kdo se rozhodnou, zda přijdou ochutnat znova. „Musím říct, že to asi to děláme správně, protože lidi se k nám vracejí. Pivo jim chutná. Teď si trochu rýpnu, ale nesedí to možná pouhým čtyřem procentům,“ přidává sládek s nadsázkou další postřeh.

Kromě štamgastů pivo z kopřivnického minipivovaru ocenili také znalci na oblíbeném pivním festivalu v Padochově, kde Polivar za svou dvanáctku získal v minulém roce třetí a v letošním první místo v soutěži o nejlepší prázdninové pivo. Pro pivovar, který vznikl teprve loni tzv. na zelené louce, je to velké povzbuzení.

„Když slyším od lidí, že jim pivo chutná, těší mě to. Někdy se ale divím, jaká je kolem piva nevědomost. Většinou znají světlé a tmavé pivo, ale co obsahuje a jak probíhá výroba, která trvá až šest týdnů, na to někteří hledí s otevřenou pusou,“ usmívá se jeden z našich průvodců, podle kterého se dobré pivo chválí samo, neboli nemusí být „extrémně hořké“ jako z reklamy.

Chodí štamgasti i „dovolenkáři“
Když stál letos v zimě před nabídkou nahradit v Kopřivnici kolegu sládka, který si odskočil postavit pivovar do Indie, neváhal ani vteřinu. Teď se chystá na to, jak dál rozvíjet nabídku a lákat milovníky zlatavého moku k ochutnávání nových druhů.

„Vyzkoušíme do konce roku dvanáctku chmelenou jen jedním chmelem, to je, jak se dnes říká, tzv. Single hop. Kromě klasických odrůd Sládek a Žatecký poloraný červeňák, ze kterých už je uvařeno, budeme zkoušet taky odrůdu Kazbek. Hořkost bude stejná, ale její tóny může každý vnímat jinak. V tomhle směru je to s chmelem jako s kořením,“dodává Ondrůšek, který se drží kréda, že co chutná jemu, mělo by v konečném výsledku chutnat i zákazníkům.

Přestože dokonalé není nic na světě, v drtivé většině případů mu to tak vychází. „Nečekali jsme, že naše pivo bude lidem tak chutnat. To, že se vracejí, bereme jako velkou výhru v našem plánování,“ navazuje pro změnu slečna Daniela, kterou za více než rok provozu příjemně překvapil i letní zájem ze strany pivních turistů.

„Milovníci piva k nám jezdí z celé republiky. Byl tady i jeden pán, který říkal, že rodinnou dovolenou vybírá zásadně podle toho, kde vznikne nový pivovar. Proto navštívil náš region,“ poukazuje na sice svérázný, ale zcela určitě ne až tak ojedinělý úkaz provozní pivovárku, který docela výrazně oživil hospodskou kulturu více než dvacetitisícového města.

Do budoucna by v něm chtěli především dál poznávat, jaká bude odezva pivařů na nevšední speciality. V plánu je třeba „Stout“, ale to už je doména pana sládka, který z hlediska koncepce vidí Polivar jako ryzí lokální podnik rodinného typu, jenž by si měl dál držet svoji svébytnost.

„Pokud chceme být patrioti, proč dále expandovat? Jak se mezi pivovarníky říká, držme se komína. Pojďme si vychutnat dobré pivko, o kterém se budeme bavit a ke kterému se budeme rádi vracet,“ uzavírá Ondrůšek.

Tak „Dej Bůh štěstí!“ a za týden u piva zase na shledanou.

Kopřivnický minipivovar Polivar
Místo: Štefánikova 1323, Kopřivnice
Druhy piv: celoročně je v nabídce Poležák 12° světlý ležák a Poležák 11° polotmavý ležák,dle sezóny pak jednotlivé speciály, aktuálně je to vídeňská třináctka „Vienna Malt“
Stáčení a prodej: piva čepují přímo z tzv. přetlačných tanků v přirozené nefiltrované podobě, dále stáčejí do klasických KEG sudů a do 1 litrových a 1,5 litrových PET lahví
Výstav: odhadem 900 hektolitrů za rok

Moravské hospody oslaví 174leté výročí plzeňského piva

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Regiony24.czAutor:Bc. Ondřej CoufalPrazdroj

Už 174 let uplynulo ode dne, kdy sládek Josef Groll uvařil první várku plzeňského ležáku a založil tak zcela novou pivní kategorii spodně kvašených piv „pils“. Tohle významné výročí připomene tento týden v 6 moravských hospodách historický koňský povoz v čele s poslední českou formankou a plzeňským sládkem. Ti přivezou na voze do hospod speciální pivní várku nefiltrovaného ležáku v dubových pivovarských sudech.

Oslava 174. narozenin piva Pilsner Urquell začala v sobotu 1. října tradičním plzeňským Pilsner Festem, který odstartoval další místní oslavy po celé republice. Historické výročí se bude slavit až do listopadu ve více než 30 vybraných hospodách ve 12 českých městech. V tomto týdnu ožije na jeden večer dobovou pivní atmosférou 6 hospod na Moravě a jejich návštěvníci budou moci ochutnat Pilsner Urquell v jeho nefiltrované podobě z ručně vyráběného dubového sudu.

Ten na slavnosti doveze plzeňská formanka Jana Šůsová, která ještě dnes aktivně rozváží na svém koňském povozu pivo do několika plzeňských hospod. Udržuje tak rodinnou tradici formanského řemesla. „Formanství a koně jsou moje vášeň. Je to důležité dědictví, které mi předal můj táta a jemu zase děda. Jsem ráda, že cestou těchto regionálních oslav výročí ležáku můžu lidem naživo ukázat krásu tohoto tradičního řemesla,“ říká Šůsová. Ručně vyráběný sud z jejího povozu pak v každé z vybraných hospod a restaurací narazí plzeňský sládek a slavnostního proslovu se ujme historická postava Josefa Grolla, zakladatele piva plzeňského typu. Pivo budou po hospodě roznášet šenkýřky a o zábavu a dobrou náladu se postará dobová kapela.

Atmosféru jako v roce 1842 můžete zažít už ve čtvrtek 20. října v olomoucké M Trojce a tentýž den v Restauraci Goliáš. V pátek 21. října se bude slavit ve zlínské P.U.O.R. Zlín a Hotelu Baltaci a v sobotu zase v ostravské Restauraci Arrows a P.U.O.R. Slezská.

V důchodu si sládek Smutek splnil sen. Vaří pivo podle svého gusta

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Impuls.czAutor:Ludmila MlsováZemědělská fakulta JU

Libor Smutek vařil pivo v Ostravaru, Prazdroji i Gambrinusu. Do detailu poznal velké provozy, ale i malý pivovar ve Staňkově u Domažlic. Svůj největší profesní sen si však splnil až v důchodu, když se stal sládkem nového školního minipivovaru Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

„Vařit pivo podle svého gusta je touhou všech slaďáků. Udělat si pivo od nákupu surovin přes celý výrobní proces až ke konečnému stočení byl vždycky můj sen, protože ve velkých pivovarech dělá člověk jen dílčí úsek už zavedené technologie. Tam moc velký tvůrčí prostor není,“ říká 64letý Libor Smutek.

Štíhlý muž v bílém plášti se soustředěným pohledem za brýlemi vypadá ve vysokém prosvětleném moderním prostoru s nablýskanými nerezovými kotly, vyskládanými sudy a světlými obklady i podlahou spíš jako vědec než sládek. A ani tomuto specializovanému úhlu pivovarnictví se ve své nové práci nevyhne.

„Tohle je především fakultní pivovar. Má sloužit výuce a výzkumu, hlavním cílem není vydělávat na uvařeném pivu. Ve výzkumném programu se chystáme pro některé pivovary testovat várky nových typů piva. Zkoušet budeme i suroviny, které mají každý rok trochu jiné vlastnosti. Určitě to bude zajímavé, protože velké pivovary mají svoje minipivovary, kde si tyto testy dělají. Samozřejmě v malém množství je menší riziko při testování nových typů piva, než když se vaří čtyřsethektolitrová dávka,“ přibližuje Smutek.

Sám se v úterý ráno cestou do práce ještě stavil pro kvasnice v Budějovickém Budvaru a pustil se přípravy obvyklé dvousetlitrové várky piva. Za měsíc jich uvaří pět či šest.

Zatím má univerzitní minipivovar na kontě dvacet várek, to je celkem 40 hektolitrů, nebo také osm tisíc půllitrů piva pod názvem Čtyrák.

Zájem o univerzitní pivo je větší než současná kapacita
„Děláme desítku, dvanáctku jako hlavní pivo spodního kvašení. K tomu také speciály, třeba tmavou třináctku nebo Granát, což je polotmavá jedenáctka. Uvařili jsme už i světlou jedenáctku,“ vypočítává sládek školního minipivovaru zdejší sortiment.

Většinu produkce vypijí účastníci univerzitních akcí, pivo odebírá i nový studentský klub. Zájem je větší než současná výrobní kapacita.

Pivovárek omezují nádoby hlavního kvašení a zrání piva, které jsou zatím jenom čtyři. Fakulta počítá s tím, že začátkem příštího roku dokoupí další čtyři o objemu čtyři hektolitry, a tím výrobní kapacitu zdvojnásobí.

„Naše pivo se pohybuje někde ve středu mezi dvěma českými extrémy Prazdrojem a Budvarem. Není ani hluboce prokvašené, ani výrazně hořké. Je ale hutnější a vydatnější než klasické pivo, protože není filtrované,“ srovnává Smutek.

Ačkoli na pivních festivalech po světě už vyzkoušel spoustu typů piv, zůstává věrný české produkci.

„Nejraději mám českou desítku a dvanáctku. V létě si dávám spíš desítku, v zimě dvanáctku,“ říká sládek, který se v kondici udržuje turistikou a cyklistikou. Ale také přípravou dřeva na topení, prací na zahradě a při údržbě svého domu.

Odešel Luděk Vraník

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Pneurevue.cz

S hlubokým zármutkem oznamujeme úmrtí pana Luďka Vraníka, který odešel náhle ve středu 19. října ve věku 45 let.

Luďka Vraníka si pamatujeme jako dobrého člověka a prozíravého podnikatele. Setkávali jsme se s ním od konce 90. let u příležitostí brněnských motoristických výstav i při osobních návštěvách ve firmě, kterou vybudoval. Svůj profesní život zasvětil protektorování a díky svému nadšení, umu, pracovitosti a podnikatelskému talentu dokázal vybudovat prosperující závod „na zelené louce“, který nemá v naší zemi obdoby.

Čest jeho památce!

Kutnohorský pivovar ožívá!

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Kutnohorské listyMěšťan. Kutná Hora

Kutnohorský pivovar v minulých letech připomínal zakletý zámek. Prázdné budovy byly jen čas od času místem konání kulturních akcí. Tato doba ale neodvratně spěje ke svému konci. 30. června 2015 schválilo zastupitelstvo města prodej objektu firmě REAL Estate, a. s. Kolemjdoucí si tak již delší dobu mohou všimnout čilého stavebního ruchu v areálu. O tom, co se v kutnohorském pivovaru děje a bude dít, si Kutnohorské listy povídaly s jeho marketingovým ředitelem Janem Svobodou.

Co vás napadlo jako první, když jste se dozvěděl, že město Kutná Hora schválilo prodej pivovaru do rukou vaší společnosti?
Obrovský závazek vůči historii, vůči pivovaru, vůči městu a jeho občanům. Respekt k danému místu.

Vaření piva zde má dlouhou tradici, jak na ni chcete navázat?
Jsme přesvědčeni, že lidé z Kutné Hory a okolí můžou mít vlastní pivo, které bude vysoké kvality a zároveň z jejich kraje; mělo by to být především jejich pivo na které budou moct být hrdí. S obnovou pivovaru již máme zkušenosti z Břeclavi. V roce 2012 jsme získali objekt, který skoro 16 let nefungoval, byl ve stejně špatném stavu jako je ten v Kutné Hoře. Po roce rekonstrukce se v něm začalo vařit pivo. Nyní už máme více zkušeností a chystáme se je u vás využít.

Jaké plány má vlastník s pivovarem v Kutné Hoře?
Nám jde o to co nejdříve obnovit výrobu piva. Další věcí je pivovarská restaurace, která zatím neexistuje a chceme ji udělat z původních pivovarských dílen. Ty mají parádní genius loci, velikánskou auru. A pak celkově ten areál oživit pomocí různých kulturních akcí.

Když srovnáte pivovar před a po vstupu vaší společnosti, jaké budou největší změny?
Znovu se zde začne vařit pivo, to bude největší změna. Pivovar jsme převzali ve stavu, kdy veškerá technologie pivovaru nebyla nebo byla zničená natolik, že se tam vlastně pivo vařit nedalo. Dokonce byla zasypána kanalizace, kterou jsme museli pracně dávat dohromady, objevily se tam silné spodní vody. Takže sanace toho objektu a jeho zprovoznění, to je hlavní změna.

Na jaké pivo se tedy mohou zákazníci těšit?
No na výborné (smích). Budeme v první řadě vařit jedenáctku, chceme začít hned zkraje roku 2017. Pak budou přibývat i další piva.

Už jste zmínil kulturní akce pořádané v pivovaru, co tedy můžeme čekat do budoucna?
Vaření piva není jediná činnost, která má pivovar oživit. Počítáme právě s různými kulturními akcemi. Takže třeba Stříbření bychom rádi z části dostali do pivovaru a umožnili tak městu získat nový prostor. Víme o problémech s hlukem, které při akcí pořádaných v pivovaru minulosti byly, a chceme to aktivně řešit.

Pro chod pivovaru jsou potřeba také zaměstnanci – kolik a jaké profese hledáte?
My budeme sice vařit pivo naprosto tradiční staročeskou metodou, tj. kvašení v otevřených spilkách a ležení v ležáckých sklepích, ale zároveň to bude pivovar moderně vybavený, takže nemohu slíbit stovky pracovních míst. Bavíme se o desítkách zaměstnanců, kteří budou pracovat manuálně, u linek a podobně, ale i v kanceláři. Nábor už probíhá a pozice, které chceme zaplnit máme uveřejněné na našem facebooku.

Jak hodnotíte spolupráci s městem?
Velmi pozitivně hodnotím to, jak město aktivně a se zájmem přistupuje k obnovení pivovaru. A jsem velmi rád, že nás město vítá ve svém středu a chce tu dosavadní spolupráci rozvíjet.

8. listopadu se přímo v pivovaru uskuteční tisková beseda, kde majitelé odhalí více ze svých plánů. Kutnohorské listy budou samozřejmě u toho. Zatím se čtenáři mohou potěšit alespoň dvěma vizualizacemi pivovarské hospody.

V Beskydech lze ochutnat zhruba 80 variant piva

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Impuls.cz

Pivo patří k severní Moravě jako k té jižní víno. Zvlášť v poslední době rostou v Beskydech jako houby po dešti minipivovary s originálními produkty i atmosférou.

Třináct malých i velkých pivovarů propojuje Beskydská pivní stezka, díky které návštěvníci poznávají beskydskou krajinu prostřednictvím piva a regionální gastronomie.

Pivovary rozmístěné po celé turistické oblasti Beskydy-Valašsko spolupracují a vzájemně si hosty pomyslnou stezkou, na níž lze ochutnat zhruba 80 variant hořkého moku, posílají.

Beskydské informační centrum letos vydalo průvodce, který provádí půvabnou krajinou Beskyd po jednotlivých pivovarech. V nich se můžete prostřednictvím ochutnávek seznámit se svébytnou produkcí, poznat historii pěnivého moku a jeho výroby, případně se zaměřit i na tradiční pokrmy, které k Beskydám a pivu prostě patří.

Ve Štramberku a v Rožnově pod Radhoštěm jsou dokonce i pivní lázně, které vycházejí z léčivých účinků pivovarských kvasnic obsahujících množství vitaminů, stopových prvků a aminokyselin.

Trasa se v souvislosti s přibývajícími minipivovary neustále rozvíjí a prodlužuje.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.24.05.2017 07:374.983/4.983