Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Pivovar Vyškov zastavil výrobu. V podniku zbylo 10 zaměstnanců

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Deník.czAutor:Alena GrycováVyškov

Zatímco začátkem dubna potvrdilo vedení Vyškovského pivovaru útlum výroby, o několik týdnů později už se ve Vyškově mluví o jejím úplném zastavení. Problémy, o kterých jako první informoval Vyškovský deník Rovnost, tak zřejmě vyřeší až ukončení soudního sporu mezi nájemcem pivovaru a jeho pronajímatelem.

Podle informací redakce zbylo v pivovaru z původních třiceti zaměstnanců zhruba deset. „Vypadá to, že je podnik v útlumu, a obávám se, že v dohledné době zavře,“ strachoval se už před několika týdny jeden z bývalých zaměstnanců. Nyní prý výpověď dostali i ostatní. Ředitel pivovaru Roman Kotolan však tuto zprávu nepotvrdil. „Skutečně jsme stavy zaměstnanců zredukovali, neprodloužili jsme jim končící smlouvy. Není ale pravda, že bychom propustili všechny,“ uvedl.

Naopak připustil pravdivost tvrzení, že pivovar přestal vyrábět pivo. „Výroba je pozastavená. O dalším provozu se rozhodne až na základě výsledku soudu,“ odkázal Kotolan na probíhající spor kvůli žalobě, kterou podal nájemce vyškovského pivovaru, společnost Czech Beverage Industry Company na jeho majitele, státní podnik Jihomoravské pivovary.

Týká se vadného přívodu vody do pasteru, což je zařízení ke konzervaci, jehož následkem pivo řadu let hnědlo a oxidovalo. Výsledkem měl být nekvalitní mok, ušlý zisk, pošramocení dobré pověsti a škoda kolem 67 milionů.

Budvar loni navštívil rekordní počet lidí. Pivovar si prohlédli i hosté z Peru, Nepálu...

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Budějcká DrbnaBudvar

Návštěvnické centrum Budějovického Budvaru poskytuje komplexní turistické služby od prohlídek pivovaru a multimediální expozice po gastronomii. V loňském roce prošlo pivovarem nejvíce návštěvníků v historii. Ze 73 států celého světa přijelo 60 200 turistů, to je o 14 procent více než v roce 2015. Přijeli návštěvníci z Peru, Kamerunu i Nepálu, nejvíc přibylo Číňanů.

Počtem návštěvníků se tak Budějovický Budvar loni zařadil mezi pět nejatraktivnějších turistických cílů v Jihočeském kraji. Návštěvnické centrum Budějovického Budvaru se dlouhodobě věnuje rozvoji komplexní nabídky turistických služeb. Mezi ně patří především prohlídky výrobních prostor pivovaru a multimediální expozice „Příběh budějovického piva“. Nejpopulárnější částí prohlídky pro návštěvníky starší 18 let je ochutnávka nepasterovaného a nefiltrovaného piva přímo v ležáckém sklepě.

Výrobní prostory pivovaru si v loňském roce prohlédlo 60 200 osob, meziročně o 14 % více. Počet turistů byl srovnatelný například s návštěvností zámku Jindřichův Hradec nebo hradu Rožmberk. Budějovický Budvar se tak zařadil mezi pět nejatraktivnějších turistických cílů v Jihočeském kraji. „Velice si vážíme rostoucího zájmu návštěvníků o výrobu našeho piva. Lidé nejvíce oceňují to, že se mohou pohybovat přímo v pivovarském provozu a vaření piva mohou sledovat z bezprostřední blízkosti,“ říká Tomáš Olejník, vedoucí oddělení Gastro Budějovického Budvaru.

Loni přijelo nejvíce lidí z Německa (19 procent) a Rakouska (19 procent). Na třetím místě byli návštěvníci z České republiky s podílem 18 procent z celkového počtu návštěvníků. Pivovar si loni prohlédli turisté celkem ze 73 zemí, včetně například Peru, Nepálu nebo Kamerunu. Velmi výrazně – na dvojnásobek – vzrostl zájem Číňanů, kteří loni tvořili již tři procenta všech návštěvníků. Zájem o prohlídky pivovaru se zvyšuje dlouhodobě – v roce 2002 byl počet návštěvníků jen asi 21 tisíc.

Pro prohlídku s výkladem si lze vybrat z šesti světových jazyků
Kromě češtiny si zákazníci mohou objednat výklad i v dalších šesti světových jazycích. O spokojenost návštěvníků se stará tým dvanácti průvodců a čtyř pracovníků v recepci Návštěvnického centra. Návštěvnické centrum zajišťuje i prodej suvenýrů nebo nabídku gastronomických služeb v pivnici Budvarka přímo v areálu pivovaru nebo v pivnici Masné krámy.

Návštěvnické centrum je otevřeno každý den od 9 do 17 hodin. Prohlídky pivovaru je potřeba předem objednat telefonem nebo e-mailem. Každý den ve 14 hodin se lidé mohou zúčastnit prohlídky i bez předchozí rezervace a v období letních prázdnin probíhá každý den bez rezervace i druhá prohlídka v 11 hodin. Podrobnosti o prohlídkách zájemci najdou na webové stránce Budějovického Budvaru.

Vyškovský pivovar zastavil výrobu. Prodělával

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:E15.czAutor:ČTKVyškov

Společnost Czech Beverage Industry Company (CBIC), která má od státu pronajatý vyškovský pivovar, v něm zastavila výrobu. Dál už pouze doprodává zásoby, řekl ředitel pivovaru Roman Kotolan. Důvodem je ekonomická situace pivovaru.

Firma za účetní rok končící loni koncem října prohloubila ztrátu na téměř 14 milionů korun. Ve ztrátě je od svého založení v roce 2010, vyplývá z informací uložených ve Sbírce listin. Od roku 2012 se ztráta firmy, jejímž majitelem je podnikatel Jiří Kopenec, drží nad hranicí deset milionů korun ročně.

Vyškovský pivovar v roce 2015 vyrobil 11 000 hektolitrů piva, loni to bylo mírně více. I tak pivovar zůstává na historických minimech ve své více než stoleté historii.

Lidové noviny dnes uvedly, že CBIC vymáhá po státem ovládané akciové společnosti Jihomoravské pivovary 67 milionů korun. Má jít o náhradu za údajnou závadu, která vznikla už v roce 2006 na instalované konzervační technologii pasterizace. Pivo pak podle firmy hnědlo a oxidovalo. Kotolan už dříve řekl, že se firma musela vypořádat s technologickými problémy, které blíže nespecifikoval, a důsledkem podle něj byl klesající odbyt. Dnes podání žaloby pouze potvrdil. Případem se má zabývat Okresní soud ve Vyškově.

Czech Beverage Industry Company má vyškovský pivovar pronajatý od státu na deset let. Dříve pivovar vlastnilo olomoucké arcibiskupství, to ale loni boj o restituci tohoto majetku vzdalo.

Bernard „retro“ kampaní láká na rotující pípu

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:MediaGuru.czBernard

Rodinný pivovar Bernard spustil začátkem května outdoorovou kampaň, v níž představuje svou rotující pípy. Ta zákazníkům umožňuje ochutnat postupně všechny druhy sortimentu pivovaru.

Kampaň, jež je k vidění na více než 500 plochách v Česku a 250 na Slovensku, využívá celkem sedm motivů. Každý z nich představuje jiný druh piva, které doprovází v retro stylu vyvedená pin-up girl.

Mezi motivy se objevuje i Černá 12°, jež před dvěma lety na Facebooku vyvolala u fanoušků negativní reakce. Nicméně tehdy i teď si pivovar za svým vizuálem stojí.

S grafickou podobou kampaně pomohlo designové studio Butterflies & Hurricanes.

Současně s tím komunikuje Bernard také blížící se Bernard Fest, nicméně kvůli vyprodanost jsou již všechny billboardy přelepeny nápisem „vyprodáno“.

CBIC zastavila výrobu ve vyškovském pivovaru

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Průmyslová automatizaceAutor:ČTKVyškov

Společnost Czech Beverage Industry Company (CBIC), která má od státu pronajatý vyškovský pivovar, v něm zastavila výrobu. Dál už pouze doprodává zásoby, řekl dnes ČTK ředitel pivovaru Roman Kotolan. Důvodem je ekonomická situace pivovaru. Firma za účetní rok končící loni koncem října prohloubila ztrátu na téměř 14 milionů korun. Ve ztrátě je od svého založení v roce 2010, vyplývá z informací uložených ve Sbírce listin. Od roku 2012 se ztráta firmy, jejímž majitelem je podnikatel Jiří Kopenec, drží nad hranicí deset milionů korun ročně.

Vyškovský pivovar v roce 2015 vyrobil 11.000 hektolitrů piva, loni to bylo mírně více. I tak pivovar zůstává na historických minimech ve své více než stoleté historii. Lidové noviny dnes uvedly, že CBIC vymáhá po státem ovládané akciové společnosti Jihomoravské pivovary 67 milionů korun. Má jít o náhradu za údajnou závadu, která vznikla už v roce 2006 na instalované konzervační technologii pasterizace. Pivo pak podle firmy hnědlo a oxidovalo. Kotolan už dříve ČTK řekl, že se firma musela vypořádat s technologickými problémy, které blíže nespecifikoval, a důsledkem podle něj byl klesající odbyt. Dnes ČTK podání žaloby pouze potvrdil. Případem se má zabývat Okresní soud ve Vyškově.

Ministerstvo zemědělství spor nechce komentovat. "Předmět soudního sporu nebude ministerstvo nijak komentovat právě s ohledem na skutečnost, že vlastní soudní řízení probíhá a je teprve na samém počátku," napsala ČTK mluvčí ministerstva Markéta Ježková. Czech Beverage Industry Company má vyškovský pivovar pronajatý od státu na deset let. Dříve pivovar vlastnilo olomoucké arcibiskupství, to ale loni boj o restituci tohoto majetku vzdalo.

V pivu jsem se našel, tvrdí sládek pivovaru Krakonoš Jaroslav Pechoč

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:TrutnovinkyAutor:Hynek ŠnajdarKrakonoš

Patří mezi ty, jejichž práce je jim koníčkem. Už při studiích v Plzni „propadl“ výrobě piva. Sládek Jaroslav Pechoč vaří v trutnovském pivovaru Krakonoš znamenité a vyhledávané stejnojmenné pivo. „Jsem patriot a piji Krakonoš. Klidně si ale dám i pivo od konkurence,“ říká.

Občas lze zaslechnout, že patříme mezi pivní velmoci. Myslíte si to také?
Podle mého názoru patříme mezi pivní velmoci, historicky díky plzeňskému Prazdroji. Takže patřili jsme, patříme a doufám, že patřit budeme. Vliv na to má především kvalita vyráběného piva u nás.

Není to spíše tím, že ho vypijeme hodně?
Určitě podle průzkumů a statistik asi vypijeme hodně piva, což souvisí s tím, že patříme mezi pivní velmoci. Nemyslím si ale, že je to jen tím, že vypijeme hodně piva, je to o kvalitě piva a tradici.

Jak jste se dostal k vaření piva?
Začalo to tím, že se mě na základní škole ptali, kam bych chtěl jít a já nevěděl. V roce 1984 jsem se ale dostal na pivovarskou školu do Plzně, přišel jsem k tomu tak trochu jako slepý k houslím. První půl rok byla škola zaměřená na vinařství, farmaceutiku a mlékárenský průmysl. To mě nebavilo, přiznám se bez mučení, že moje známky v prvním pololetí nebyly moc dobré. Ve druhém pololetí ale začala výroba piva. Dodnes vzpomínám na pana inženýra Klímu, který mně dal základy technologie výroby piva. To mě opravdu chytlo a našel jsem se v tom.

Když jste tedy zvolil školu tohoto typu, už tehdy jste okusil, jak chutná pivo?
Chodili jsme do výroby a měli možnost ochutnat. Abych se ale přiznal, ochutnávání piva mě v té době moc nebralo. Nic mi to neříkalo.

Existují nějaké školy pro sládky?
V dnešní době mají pivovary školy pro svou potřebu. Pokud vím, tak je dnes trochu problém sehnat sládka, pivovary si ho připravují samy.

Co je potřeba se naučit, abych mohl vařit pivo?
Vařit pivo sice může skoro každý, ale předtím je důležité dobře se naučit technologický postup. To je základ. Existují nejen knihy, ale i návody na internetu. Je důležité vědět, z čeho se pivo vyrábí. Laicky řečeno, na varně začíná proces výroby piva tak, že se slad rozemele na šrot, smíchá se s vodou a za určitých teplot se ta sladina postupně zahřívá. Základem je tedy zcukřit škrob. Pak se vše scedí. Sladká voda se spojí v určitý čas a za určité teploty s chmelem. Pivo pak jde na spilku, kde probíhá hlavní kvašení, nasadí se pivovarské kvasnice, které „pojídají“ cukr a produkují alkohol. Pivo potom leží a dozrává ve sklepě. Nic se nesmí ošidit, protože vše se v budoucnu projeví.

Jak dlouho trvá uvaření várky?
Uvaření várky na varně trvá průměrně dvanáct hodin. Naše varna má čtyři nádoby. Nahoře jsou dvě kádě, dole dva kotle. Dokážeme na ní uvařit čtyři várky za čtyřiadvacet hodin. Na spilce při kvašení je doba deset až dvanáct dní, pak se pivo přečerpává do ležáckých tanků a v nich ve sklepě dozrává zhruba padesát až šedesát dní.

Používáte ryze české suroviny?
V našem pivovaru nemáme sladovnu, která v roce 1969 vyhořela. Proto se dováží hotový slad z pivovarského ječmene z Moravy. Používáme žatecký hlávkový chmel a kvasinky. K výrobě piva tedy využíváme české suroviny.

Může se stát, že dojde k nějaké velké chybě a várka se musí vylít? Stalo se vám to někdy?
Za dobu mé praxe si nepamatuji, že by se něco takového stalo.

Vaříte pivo v trutnovském pivovaru Krakonoš. Co ho odlišuje od ostatních piv? Čím je charakteristické?
Naše ležáky byly vždy tmavší a hořčejší. Před lety se hodně podobaly plzeňskému Prazdroji.

Jaké pivo máte rád vy osobně? Jste patriot a pijete jen Krakonoš, nebo si dáte pivo i od konkurence?
Jsem patriot a piji Krakonoš. Klidně si ale dám i pivo od konkurence a neposuzuji ho podle pivovaru, ale podle toho, jestli mi chutná nebo ne.

Když se rozhodnete jít někam do hospody, vybíráte si ji podle toho, jaké tam čepují pivo?
Řekl bych, že ne. Musí dobře vypadat, chutnat a vonět. Samozřejmě sleduji, jaká je pěna, zda má pivo jiskru a podobně.

V posledních letech se vyrojila spousta malých pivovarů. Je to cesta k obohacení trhu?
Malých pivovarů je dnes hodně, určitě zkoušejí nové věci a vyrábějí piva svrchním kvašením. My je vyrábíme dvojrmutovým způsobem, spodním kvašením. Mnohokrát jsem ochutnal pivo z malých pivovarů, které dělají silnější piva a hodně speciály. Používají spoustu druhů různých chmelů z celého světa. Ta chuť piva je úplně jiná pro nás, co máme rádi klasické pivo. Spousta lidem ale určitě chutná. V té pestrosti je ale také cesta a určitě obohatí trh.

V Trutnově žije skupina kamarádů, která vaří pivo podomácku. Lze i doma na sporáku vyrobit kvalitní mok?
Určitě je to dobré. Pivo podomácku si může uvařit každý, pokud zvládne technologii a má k tomu vztah. I takové pivo muže být kvalitní.

Má pivo pozitivní vliv na zdraví člověka?
Má a je to prokazatelné. Existuje studie Pivo a zdraví, kterou vypracovaly autorky z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského. Při mírném požívání má hodně příznivých účinků na zdraví. Například povzbuzuje dýchání a chuť k jídlu, snižuje riziko postižení srdečním infarktem, zabraňuje vzniku žlučových kamenů, posiluje kosti a je také přírodním prostředkem proti stresu. Těch aspektů je ale více.

Které pivo z vaší produkce se pije nejvíce?
Vždycky hrála prim dvanáctka Krakonoš. V poslední době se ale do popředí dere jedenáctka s jemnější chutí a není tak silná. Také stoupá prodej desítky, která v minulosti nebyla tak vyhledávaná.

Jste sice sládek, ale jaký máte vztah k vínu?
Jsem v tomto ohledu laik. K vínu mám ale pozitivní vztah. Piji ho příležitostně a mám několik oblíbených značek. Nejsem ale klasický znalec vína.

Je pro vás práce koníčkem?
I po těch letech, které uplynuly od konce školy, je pro mě pořád práce koníčkem. Je zajímavá a našel jsem si k ní velký vztah.

Jsou Češi pivními experty, za které se často považují?
Hraje v tom roli určitě lokální patriotismus. Jsou konzumenti, kteří preferují místní pivo a považují ho za nejlepší. Vzhledem k tomu, že Češi jsou v konzumaci piva hodně zdatní, tak to povědomí o kvalitě určitě mají.

V trutnovském pivovaru pracoval devět měsíců ještě jako disident budoucí prezident Václav Havel. Je to s odstupem času pro váš pivovar pocta?
Myslím si, že jeho krátké angažmá tady je pro pivovar zcela jistě pocta, a to nemluvím jen za sebe. Domnívám se, že spojení jeho jména s pivovarem je určitě dobré.

Viděl jste jeho hru Audience, kde Ferdinanda Vaňka (Václava Havla) si předvolá jeho nadřízený, sládek. Jak na vás zapůsobila?
Je to hezky napsaná a zvláštním způsobem pojatá hra. Řekl bych, že pan Havel poměrně přesně vystihl, jak to tehdy v pivovaru chodilo.

Návštěvnost Budějovického Budvaru byla loni rekordní

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:COTBudvar

V loňském roce prošlo návštěvnickým centrem Budějovického Budvaru rekordních 60 200 turistů, což je v meziročním srovnání o 14 procent více. Díky tomu se Budějovický Budvar zařadil mezi pět nejatraktivnějších turistických cílů v Jihočeském kraji.

Počet zájemců o prohlídku Budějovického Budvaru byl srovnatelný například s návštěvností zámku Jindřichův Hradec nebo hradu Rožmberk. „Velice si vážíme rostoucího zájmu návštěvníků o výrobu našeho piva. Lidé nejvíce oceňují to, že se mohou pohybovat přímo v pivovarském provozu a vaření piva mohou sledovat z bezprostřední blízkosti,“ uvedl vedoucí oddělení Gastro Budějovického Budvaru Tomáš Olejník.

Nejvíce návštěvníků přijelo v loňském roce z Německa a Rakouska (shodně 19 procent všech návštěvníků), přičemž hned za nimi se umístili domácí návštěvníci (18procentním podílem). Pivovar si loni prohlédli turisté celkem ze 73 zemí, včetně například Peru, Nepálu nebo Kamerunu. Na dvojnásobek také vzrostl zájem Číňanů, kteří loni tvořili již 3 procenta všech návštěvníků. Zájem o prohlídky pivovaru se zvyšuje dlouhodobě, v roce 2002 byl počet návštěvníků jen asi třetinový.

Návštěvnické centrum Budějovického Budvaru nabízí komplexní nabídku turistických služeb, mezi které patří především prohlídky výrobních prostor pivovaru a multimediální expozice nazvaná Příběh budějovického piva. Nejpopulárnější částí prohlídky pro návštěvníky starší 18 let je pak ochutnávka nepasterovaného a nefiltrovaného piva přímo v ležáckém sklepě. Kromě češtiny je zajištěn výklad i v dalších šesti světových jazycích a služby zajišťuje tým 12 průvodců a 4 pracovníků v recepci.

Státní pivovar zastavil výrobu. Pivo ve Vyškově bojuje o holý život

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Lidovky.czAutor:Miroslav PetrVyškov

Mnohamilionová ztráta v účetnictví, dluhy, klesající odbyt piva, odchod některých zaměstnanců. Malý moravský Pivovar Vyškov zápasí o přežití a podle posledních informací kvůli nelehké ekonomické situaci pozastavil výrobu.

Patří státu, který ho pronajímá soukromé firmě, a donedávna o­ něj mělo zájem v rámci církevních restitucí Arcibiskupství olomoucké.

Žádná změna vlastníka se však nechystá. Vyškov má podle zjištění LN nadále zůstat společně s prosperujícím a mnohonásobně větším Budějovickým Budvarem erárním majetkem.

O­ dalším osudu pivovaru se údajně rozhodne na základě výsledku žaloby, kterou podal nájemce, firma Czech Beverage Industry Company (CBIC) na majitele nemovitostí státem ovládanou akciovku Jihomoravské pivovary. Okolnosti žaloby, kterou už nedávno začal projednávat soud, ani jedna ze stran sporu nezveřejnila.

Spekuluje se, že CBIC vymáhá částku 67 milionů korun jako náhradu za údajnou závadu, která prý měla vzniknout už v roce 2006 na instalované konzervační technologii pasterizace. A pivo pak po čase mělo hnědnout a oxidovat. Nájemce, který nastoupil do Vyškova v roce 2011, prý Jihomoravské pivovary o této vadě neinformovaly.

Není však jasné, proč nájemce přišel se žalobou až nyní, zda se skutečně jedná o vadnou technologii pasterizace ani kdo případnou závadu způsobil.

Ředitel vyškovského pivovaru Roman Kotolan situaci podniku ani žalobu nechtěl komentovat.

„Výroba v pivovaru Vyškov je v současné době pozastavena a­ o­ dalším provozu bude rozhodnuto až na základě závěru probíhajícího soudního sporu s pronajímatelem,“ uvedl bez dalších podrobností.

Pro Vyškovské noviny v dubnu Kotolan potvrdil, že situace není příznivá, ale provozovatel dělá vše pro zachování výroby piva. „Dochází k určitým provozním změnám, které jsou vedené snahou minimalizovat náklady na provoz pivovaru. A to s ohledem na nenaplnění obchodních plánů, které si investor a vedení pivovaru vytyčili,“ citovaly Kotolana Vyškovské noviny.

O mnoho sdílnější není ani ministerstvo zemědělství, pod které společnost Jihomoravské pivovary jako přímý vlastník Vyškova spadá. Mluvčí rezortu Markéta Ježková ale uvedla, že pivovar zůstane v majetku státu.

„Zachovat tradici“
„Ministerstvo zemědělství prodej vyškovského pivovaru nezvažuje, rozhodně zde chceme i nadále zachovat tradici vaření piva,“ odpověděla na dotaz LN Ježková.

Tradice vaření piva ve Vyškově je jedna z nejdelších u nás, arcibiskupský pivovar vznikl už v­ roce 1680, ale už několikrát měl namále. Naposled v roce 2010, tehdy ještě pod správou státních Jihomoravských pivovarů. Byl v ­podstatě před krachem. Stát ho na poslední chvíli v roce 2011 pronajal jedinému zájemci – rok předtím vzniklé soukromé pražské společnosti Czech Beverage Industry Company (CBIC), ovládané podnikatelem Jiřím Kopencem. Jenže ani té se po počátečním slibném rozjezdu nedaří.

Loni ke konci října byla společnost podle údajů z obchodního rejstříku ve ztrátě 13,8 milionu při tržbách 12,4 milionu korun. V ­předchozím roce byla situace podobná – ztráta 10,5 milionu korun při tržbě 11,9 milionu.

Výrazný sešup zaznamenala i­ produkce pivovaru. Ještě v roce 2000 se uváděl roční výstav přes 78 tisíc hektolitrů. V roce 2015 už klesl podle informací agentury ČTK k hodnotě 11 tisíc hektolitrů, což je údajně nejméně za posledních sto let a téměř na hranici, která je daná pro kategorii minipivovarů. Jiné zdroje uvádějí produkci Vyškova v roce 2015 ve výši 20 tisíc hektolitrů. Pivovar údaj nezveřejnil a tají i ten loňský.

Vyškov je kromě Budějovického Budvaru poslední z pivovarů u­ nás, které po znárodnění v roce 1948 vlastnil stát a po Listopadu­ 89 nepřešel do soukromých rukou. Stát to dlouhé roky zdůvodňoval nutnou blokací ve prospěch nároku Arcibiskupství olomouckého. I proto dostala v roce 2011 společnost CBIC pivovar jen do nájmu.

Církev neměla zájem sama podnik provozovat, počítala, že nájemce v něm dál zůstane. Loni však svůj majetkový nárok s odkazem na neúspěch v podobném majetkovém sporu v Kroměříži vzdala.

„Nejde nám za každou cenu o­ majetek. Chtěli jsme jen, aby někdo nezávislý, v tomto případě soud, posoudil naše nároky. V ­Kroměříži jsme se žalobou na určení vlastnictví neuspěli a jelikož Vyškov je podobná situace, žalobu o pivovar jsme stáhli,“ uvedl mluvčí arcibiskupství Jiří Gračka.

Čtyřtisící návštěvník Holby je ze Sicílie

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:České nápojeHolba

Jmenuje se Marco a je ze Sardinie. Do Holby přijel se skupinkou výzkumníků Mezinárodní laboratoře na univerzitě ve Skotsku. V práci je obklopen ženami a tvoří s nimi úspěšný výzkumný tým pro vývoj nových léků. Celkem je jich 6 a každý z jiného koutu světa.

Do Jeseníků se vypravili za českou kolegyní ze Starého Města. „Říkáme tomu výjezdní porada a řádně si to u vás užíváme. Všude kopce, lesy, příroda je tady opravdu krásná. A k tomu vaše pivo. Já jsem v pivovaru poprvé v životě a hned se stávám jubilantem a dostávám dárek. To je úžasné, jsem nadšený,“ vyjadřuje překvapený Marco. Splnil si svůj sen vidět jak se pivo vaří, což v Itálii možné není.

Ačkoli je Marco Ital, je to velký pivní fanda. Už na střední škole psal o pivu odbornou práci a pivo je jeho nejoblíbenějším nápojem i dnes. Marco je totiž původem ze Sardinie, kde je pivo obecně v oblibě a konzumace na obyvatele je tady nejvyšší v Itálii.

Holbu si pochvaloval, zvláště pak ocenil její vyšší hořkost a příjemný pocit po napití. Piva ve Skotsku mu připadají sladší a celkově jiná. Holbu Kvasničák si doslova zamiloval a při společné degustaci probral s pivovarníky i naše zvyklosti. Všiml si totiž, že u nás chodíme na jedno a dáme si jich klidně třeba 5. To ho pobavilo a současně nadchlo. Pokud jde na pivo s kamarády ve Skotsku, nemá tam správného parťáka. Chodí se tam totiž převážně na jedno a u toho zůstane. „To vaše jít na jedno je úžasné, moc se mi to líbí. Zkusím to prosadit i jinde, snad se podaří,“ s úsměvem říká Marco.

Zájem navštívit pivovar roste.
Holba ročně přivítá na 10 tisíc lidí. Návštěvníky láká především tradiční výroba piva, ale také muzeum nebo areál pivovaru, výjimečný svou polohou i koloritem. V létě Holbu navštíví až 100 lidí denně, kteří absolvují exkurzi a většina i odbornou degustaci. Nabízí se i návštěva Pivovarského muzea nebo stylové restaurace. Exkurze pivovarem trvá necelou hodinu. Začíná se prohlídkou areálu a poté, za dodržení přísných hygienických opatření, následuje návštěva varny, spilky, ležáckého sklepa a stáčírny sudů. Na exkurzi je zapotřebí objednat se předem.

120 let pijeme pivo z Ostravaru

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:České nápojeOstravar

Na podzim letošního roku zaznamená pivovar Ostravar další významný milník ve své činnosti. Se svými fanoušky oslaví 120 let své existence a zapíše se do historie Ostravy jako jedna z nejdéle fungujících a prosperujících firem v moravskoslezské metropoli.

Pivovar Ostravar byl založen 24. října roku 1897. Když 187 ostravských občanů zakládalo Český akciový pivovar v Moravské Ostravě (později přejmenovaný na pivovar Ostravar) v hodnotě 1200 zlatých, jistě netušili, že právě vzniká jeden z deseti největších a nejúspěšnějších pivovarů v Česku.

První polovina 20. století
Od kvalitní produkce k pozici jedničky v regionu

Obliba nového pivovaru přitom rychle rostla. Díky velmi kvalitnímu pivu z dílny prvního ostravarského sládka Františka Hörbingera se pivo českého typu vyráběné tradiční technologií spodního kvašení začalo rychle prosazovat na trhu. Již po dvou letech provozu začal pivovar svým akcionářům vyplácet první dividendy.
Rozvoj pivovaru se ještě urychlil po vzniku samostatného Československa v roce 1918 a v třicátých letech 20. století se Ostravar stal jedničkou mezi pivovary na severní Moravě. Díky fúzi se svým letitým konkurentem Strassmannovým pivovarem v roce 1940 Ostravar výstav zdvojnásobil.

Druhá polovina 20. století
S Jaromírem Franzlem mezi nejlepší pivovary v zemi

Další rychlá expanze Ostravaru pokračovala v 50. letech, kdy nejprve Ostravar převzal Hukvaldský pivovar a posléze musel nahradit také produkci Karvinskoého pivovaru, který se díky těžbě černého uhlí a poddolování doslova propadl do země.
V roce 1959 se ale ujal sládkovského žezla v Ostravě Jaromír Franzl, šestý pivovarský z rodu Franzlů, a nastal další významný zlom v éře ostravského pivovaru. Společně zs dalším vynikajícím sládkem Květoslavem Cáskem, který posílil ostravský tým z nedalekých Hukvald, vytvořili v Ostravě skvělý tým pivovarníků, který dokázal do Ostravaru přinést první významné ocenění za kvalitu. V roce 1964 vyhlásil Výzkumný ústav pivovarský Ostravar nejlepším pivem na Moravě. Franzl s Cáskem stáli nejen za zkvalitněním produkce, ale také u zrodu ostravarských tankových hospod, vlastní propagační stanice na kultivaci pivovarských kvasinek i řadou vynikajících značek (Ondráš, Baník, Rubín). V roce 1970 získal Ostravar jako čtvrtý největší pivovar v Československu právo nosit označení značkové pivo.
V osmdesátých letech se Ostravar pod vedením vrchního sládka Antonína Barnošáka pustil do velké modernizace pivovaru, která vyvrcholila prvního června roku 1987 slavnostním otevřením nové velkokapacitní varny s nádhernými varnými nádobami s měděnými povrchy.

Po sametové revoluci
Zlatá éra pod vedením Roberta Kužely

Po sametové revoluci získal Ostravar v roce 1995 silného strategického partnera v podobě mateřské společnosti Pivovary Staropramen a nastal další významný rozvoj ostravského pivovaru. Pivovar se začal koncentrovat na vývoj nových speciálních piv a v roce 1997, v době stého výročí pivovaru, byl na trh uveden Velvet. Unikátní pivo s lavinovým efektem získalo fenomenální úspěch a stalo se nejúspěšnějším českým speciálem všech dob. Autorovi receptury Robertu Kuželovi otevřel Velvet cestu k postu v pořadí čtrnáctého vrchního sládka pivovaru Ostravar. Talentovaný pivovarník a rodák z Přerova Robert Kužela započal zatou éru ostravského pivovaru.
V roce 2001 se Ostravar stal se svým prémiovým ležákem prvním vítězem nejprestižnější české pivní soutěže, pořádané Českým svazem pivovarů a sladoven, a odstartoval nevídanou sérii vítězství, která vyvrcholila získáním doublu v roce 2005, kdy Ostravar vyhrál najednou v soutěži Pivo České republiky obě hlavní tuzemské kategorie piv (dvanáctka i desítka). Ještě většího úspěchu dosáhl legendární speciál Ostravar Strong, který v pivních soutěžích v Česku nikdy nenašel žádného přemožitele.
Společně s úspěchy rostl i výstav (v roce 2007 přesáhla produkce ostravského pivovaru 7 miliard půllitrů piva a o rok později se výstav poprvé přehoupl přes 800 tisíc hektolitrů) a význam ostravského pivovaru a Ostravar se stal významnou součástí sportovního i kulturního dění na severní Moravě. Byla navázána dlouholetá partnerství s největší sportovní halou i nejvýznamnějším sportovním klubem na Moravě a ostravský pivovar se v roce 2012 také podílel na projektu přesunu hudebního festivalu Colours of Ostrava do Dolní oblasti Vítkovic.

Současnost
Nás nezkrotíte

V roce 2013 se stal novým vrchním sládkem ostravského pivovaru Roman Richter, druhý pivovarský z rodu Richterů, a Ostravar pod jeho vedením začal pracovat na další prorůstové strategii,. V letech 2014 až 2016 pivovar významně zmodernizoval studené provozy spilky a sklepů, oba stáčecí provozy lahvovny a kegů, vyvinul vlastní koncept pivovarské hospody s názvem Ostravarna a začal připravovat dvě zcela nové pivní značky – 11° Ostravar Mustang a 13° tmavý special s názvem Černá Barbora a unikátní řadu pivních speciálů ze spilky, které navazují na nejlepší tradice ostravských speciálních piv. Novým ambasadorem značky se stal herec, zpěvák a frontman kapely Kryštof Richard Krajčo. Ostravský rodák se stejně jako Ostravar hrdě hlásí k Moravskoslezskému kraji. Součástí nové prorůstové strategie představené v roce 120. narozenin ostravského pivovaru je významné rozšíření a prohloubení nabídky a poprvé v historii také cílená distribuce ostravských piv na celonárodní trh.
V uplynulých 120 letech se Ostravar významně zapsal do historie tohoto regionu a své kořeny zde zapustil opravdu hluboko. Spojení ostravského pivovaru s Pivovary Staropramen, druhým nejvýznamnějším hráčem na tuzemském trhu a členem celosvětové rodiny Molson Coors Brewing Company, která je od loňska třetí největší pivovarnickou společností světa, zajišťuje ostravskému pivovaru velmi dobrou výchozí pozici i pro příští léta.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.12.12.2017 16:175.822/5.822