Novinky a zajímavosti ze světa piva

Pardubický pivovar, který má 150letou tradici, plánuje definitivně ukončit výrobu. Důvodem jsou podle majitelů vysoké ceny energií i vstupních surovin. Pivovaru navíc výrazně klesl export, pivo se totiž z Pardubic vyváželo hlavně do Ruska. Radnice teď řeší, jak vaření piva ve městě zachovat. Možností by podle ní mohl být vznik městského pivovaru.

Pardubický pivovar vyrobí každý rok sedmdesát tisíc hektolitrů piva. Pokračovat se přesto nechystá, poslední pivo tam vznikne příští rok v březnu. Přitom ještě před třemi lety, kdy se Pivovary Staropramen staly většinovým vlastníkem podniku, měly s pardubickým pivovarem velké plány. „Další růst pivovaru bude zajištěn, budou zachována pracovní místa a zajistí se potřebné investice,“ řekl v roce 2019 tehdejší ředitel pivovaru Leoš Kvapil.

Nyní je ale všechno jinak, 46 zaměstnanců momentálně čeká na výpověď. O ukončení výroby se dozvěděli na začátku týdne. Informace o uzavření pivovaru zaskočila i vedení města. „Objevilo se to pouze v médiích jako nějaká tisková zpráva. Musím říct, že nás to velmi nepříjemně překvapilo,“ komentoval primátor Jan Nadrchal (ANO).

Z Pardubic možná do Ostravy
Město neví, co bude s rozsáhlým areálem pivovaru v centru Pardubic dál. Jeho vlastník zatím další plány tají. Pardubické pivo se možná bude vařit dál, ale jinde. „V tuto chvíli zvažujeme zahájení výroby v Ostravě. Finalizujeme také výběr produktů,“ uvedla mluvčí Pivovarů Staropramen Denisa Mylbachrová.

Pardubice se ale vaření piva vzdát nechtějí. „Nabízí se samozřejmě možnost, že by tady mohlo vzniknout něco jako nějaký malý, velmi komorní měšťanský pivovar,“ přiblížil primátor. Tím by město zachovalo 150letou tradici pivovaru, který kdysi patřil mezi nejmodernější v Česku. Pivo se však v Pardubicích vařilo i předtím, konkrétně už ve 14. století.

Nová reality show BeerMaster Česko byla natočená ve spolupráci národního pivovaru Budějovického Budvaru, mediálního domu Czech News Center (CNC), komunikační skupiny Publicis Groupe a společnosti Czech Video Center (CVC), producenta videoobsahu a provozovatele internetové televize Mall.tv. Hlavním důvodem vzniku celého konceptu byla maximalizace povědomí o pivovaru jako o českém národním podniku – správci českého pivovarského řemesla. Výsledkem spolupráce je 13 epizod spojených s road tripem po vybraných minipivovarech. Zájem pivních fanoušků a fanynek o casting přitom předčil očekávání. Přihlásilo se přes 2000 lidí, ze kterých byly vybrány dvě stovky postupujících. O tom, který z amatérských milovníků piva dostal šanci předvést se v úvodních dílech, rozhodla odborná porota. Tu tvoří Aleš Dvořák, létající sládek Budějovického Budvaru a odborník s 30letou praxí (od vaření doma v hrnci, v minipivovarech i národním pivovaru až po degustování jako porotce na světových soutěžích), a Luboš Kastner, vůdčí osobnost Českého gastronomického institutu a spolumajitel několika vyhlášených restaurací.

Na začátku všeho byla poptávka agentury Starlink z komunikační skupiny Publicis Groupe po kampani, kterou by její klient Budějovický Budvar podpořil pivní kulturu v tuzemsku. „Osvěta veřejnosti v pivním světě je součástí naší DNA jako národního pivovaru. V první řadě tedy doufáme, že si lidé díky novému pořadu najdou cestu ke kvalitnímu českému pivu. A když se bude dařit kvalitnímu českému pivu, bude se dařit i nám,“ vysvětluje marketingová manažerka pivovaru Budějovický Budvar Gabriela Kudrnáčová. Nelehký úkol přijal mediální dům CNC. „Budvar dlouhodobě spolupracuje s minipivovary, takže prvotní myšlenka byla postavená na sérii edukativních reportáží. Společně s agenturou jsme ale cítili, že to není úplně ono. Z toho důvodu jsme k brainstormingu přizvali i kolegy z CVC v čele s producentem Romanem Buťou. Výsledkem byl nápad na reality show spojenou s road tripem po vybraných minipivovarech, který klienta i agenturu nadchl,“ popisuje úvod spolupráce Jan Nassir z CNC.

Cílem multikanálové 360° kampaně je nenásilnou formou zapojit pivovar, předat divákům klíčové sdělení, ale zároveň citlivě udržet kvalitu celé show tak, aby byla atraktivní pro co nejširší publikum. „Středobodem celého procesu je originální videoformát z produkce Czech Video Center, okolo kterého jsme vytvořili podrobný mediální plán. Komunikace probíhá ve dvou vlnách, na jaře jsme promovali casting a od října se zaměřujeme na promo už hotového BeerMastera Česko. Na podzim k CNC titulům přidáváme i rádia ze spřátelené skupiny Active Radio,“ dodává Nassir.

Největší výzvou bylo ve výsledku zohlednit zároveň očekávání diváků i klienta. „Způsob, jak připravit divácky atraktivní obsah a zároveň zakomponovat potřeby klienta, je zejména ve formě vývoje takového formátu velmi náročný. Zatímco u běžného vývoje se klade důraz primárně na viewers attraction a funkčnost linek či dramaturgie, u customized client production musíme vhodně komponovat potřeby zadavatele, tonalitu komunikace a zohledňovat i brand value. To vše bez dopadu na zábavný či reality charakter pořadu. Hlavní devizou našeho oddělení je pak nastavení procesů vývoje pořadu tak, že jsou kreativní zástupci klienta nebo jeho agentury přizváni do několika fází developmentu. Nebudu lhát, že je někdy složité najít vhodný medián, ale myslím, že v tomto případě se to povedlo,“ upřesňuje producent reality show Roman Buťa z CVC.

Nečekaný úspěch přinesl už casting, na který se přihlásilo zhruba dva tisíce účastníků. Do prvních soutěžních kol postoupilo dvě stě z nich. Tyto kola jsou od 12. října k vidění na Mall.tv nebo na www.beermaster.cz. Od 2. listopadu je pořad i na programu Nova Action jako vůbec první reality show tuzemské produkce zařazená do vysílání tohoto kanálu. „Pivo je obecně v České republice velmi oblíbené, o postupy při jeho výrobě se zajímá spousta lidí, a to nejen v rámci velkých pivovarů, ale také minipivovarů, které jsou již několik let na vzestupu. Nám se koncept soutěže líbí a jsme si jistí, že naše diváky zaujme. V loňském roce jsme programovou nabídku Nova Action posunuli ještě více k mužskému divákovi, přidali jsme různé pořady pro kutily, nadšence do motorů či velké sportovní události. Formát BeerMaster Česko nám svou strukturou zapadá právě do tohoto portfolia, které má být pestré a má našeho diváka bavit,“ upřesňuje Silvia Majeská, programová ředitelka TV Nova.

Vítěz pivní reality show získá nejen možnost uvařit si vlastní pivo, které půjde do distribuce, ale absolvuje také nezapomenutelný gastronomicky poznávací a edukativní výlet do Londýna a obdrží domovařičskou sadu.

České hospody a restaurace už dávno nebojují jen s důsledky covidu. Vysoká inflace, rekordní ceny energií, nedostatek kvalifikovaných lidí, nižší návštěvnost a tedy i obraty, to jsou problémy, se kterými se snaží vypořádat. A pomáhá jim v tom nový portál První u zdroje.

Ta čísla nevěstí nic dobrého. Jedno procento restauratérů chce svůj podnik zavřít. Téměř každý třetí si svou budoucností v oboru není jistý. V těžkých časech chce pokračovat v podnikání v pohostinství sedm z deseti provozovatelů. Vyplývá to z říjnového průzkumu Plzeňského prazdroje.

„Problémy v naší branži přetrvávají už několik let. Myslím si, že nejpalčivější je otázka pracovního trhu. Nedostatek personálu řešíme dlouhodobě,“ vysvětluje restauratér a šéfkuchař Zdeněk Pohlreich. „My teď musíme maximálně vytěžit zdroje, které máme,“ dodává.

Aby hospodám v těžkých časech pomohl, přichází největší tuzemský pivovar s dosud nejširším poradensko-vzdělávacím programem s názvem První u zdroje. Využít jej mohou okamžitě všichni jeho přímí odběratelé, kterých je v Česku téměř jedenáct tisíc. Odpovědi na „badatelské otázky“ v něm najdou nejen majitelé podniků či provozní, ale i obsluha „na place“ či kuchaři.

„Je to nově vytvořená digitální platforma, kde hospodští a další profesionálové z oboru bezplatně najdou jednoduché tipy, rady a školení, jak svůj byznys posunout, nalákat nové hosty a uspět v této nelehké době. Určena není jen majitelům hospod, oslovujeme prakticky veškerý personál od kuchařů přes výčepní a servírky až po ty, kteří se starají o ekonomiku provozu. Hospodám a restauracím tak dáváme k dispozici opravdu komplexní nástroj pro růst jejich byznysu,“ říká obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Tomáš Mráz.

Jednou z restaurací, která se už do projektu zapojila, je kladenská Plzííínka. Podnik se specializuje na hovězí steaky stařené metodou suchého zrání a připravované na dřevěném uhlí.

„Na portálu jsme našli odpovědi na věci, které nás trápí. Mohli jsme například probírat s číšníky, jak čelit kritickým situacím, kterým se bohužel v gastru nevyhnete. Manažer našel návod, jak lépe dělat kalkulace či jak lépe řídit lidi a rozdávat jim prací,“ popisuje majitel restaurace Radomír Kott.

On-line kurzy jsou různě dlouhé, od 15 do 45 minut. Jedním z témat je vedle ekonomiky gastroprovozu třeba digitální marketing. „Existuje přísloví, že jsou dva druhy pomoci. Při té rychlé dostanete najíst, při té trvalejší vás naučí lovit. Tento projekt představuje druhou variantu. Tady se ukazují naprosto základní věci, třeba aby provozovatelé byli schopni kontrolovat své náklady, aby do byznysu šli víc hlavou, než srdcem,“ míní Pohlreich.

Hospodám Prazdroj pomáhá dlouhodobě: „Nejsme sice vlastníky hospod a restaurací, ale jako jejich největší tuzemský dodavatel piva vnímáme odpovědnost za zachování jedinečné české pivní kultury. Celkově nabízíme nejrozsáhlejší systém podpory a rozvoje gastronomických podniků v Česku. Troufám si tvrdit, že tady nikdo v takovém měřítku obdobný servis nenabízí,“ říká Tomáš Mráz.

„Naše aktivity různou formou pomáhají téměř každému z 20 tisíc podniků, kterým dodáváme pivo. Jen letos do podpory a rozvoje hospod investujeme přes 450 milionů korun a na příští rok máme připravený podobný objem prostředků. Potřeby hospodských neustále mapujeme a jsme s nimi v pravidelném kontaktu,“ dodává.

Představenstvo Pardubického pivovaru svolalo valnou hromadu, na níž navrhne ukončení výroby k 31. březnu příštího roku. Majoritní podíl ve firmě vlastní Pivovary Staropramen. Produkci vybraných piv chce Staropramen přesunout do pivovaru Ostravar, informovala mluvčí skupiny Pivovary Staropramen Denisa Mylbachrová. Staropramen uvedl, že ukončení výroby pardubického pivovaru je reakcí na výrazný propad prodejů jeho produktů, které se z velké části vyvážely do Ruska.

O ukončení činnosti pivovaru již firma informovala své zaměstnance. Podle Staropramenu se to dotkne 46 lidí zejména na výrobních pozicích i administrativních pracovníků. Skupina uvedla, že pro ně připravila podpůrný program a v nejbližších dnech chce o plánu na ukončení výroby informovat své obchodní partnery.

Staropramen vlastní většinový podíl v Pardubickém pivovaru od roku 2019. Koupil ho s cílem rozšířit nabídku piv o další lokální značku a zvýšit produkci celé skupiny. Mylbachrová uvedla, že od roku 2020 se pivovar potýká s problémy. Pandemie koronaviru přinesla výrazný pokles odbytu kvůli vládním restrikcím a další potíže firmě způsobil růst cen energií a vstupních nákladů. „V důsledku nepříznivých událostí posledních let došlo k výraznému propadu prodejů nejen na tuzemském, ale i zahraničních trzích. Značná část exportu pardubických značek totiž směřovala do Ruska,“ doplnila mluvčí.

Staropramen uvedl, že v posledních měsících zvažoval i variantu prodeje pivovaru. Poté, co valná hromada návrh na ukončení výroby schválí, navrhne představenstvo další směřování pivovaru. V areálu pivovaru má zůstat restaurace i prodejna, oznámila společnost.

Pardubický pivovar byl založen v roce 1871 a první pivo se zde začalo vařit 8. dubna 1872, minulý rok tedy slavil 150. výročí od založení. Před tím, než většinový podíl koupil Staropramen, vařil kolem 80 tisíc hektolitrů piva ročně a plánoval do deseti let produkci zdvojnásobit.

Pivovarům Staropramen loni meziročně klesl čistý zisk o 45,4 procenta na 441 milionů Kč. Tržby naopak meziročně stouply o 4,2 procenta na 4,23 miliardy korun. Společnost uvedla, že prodeje piva loni meziročně klesly o 1,8 procenta na 3,13 milionů hektolitrů.

Jsou to teprve tři roky, co pražský Staropramen koupil pardubický pivovar. Manažeři tehdy slibovali, jak značky Pernštejn či Porter posílí a rozvinou. Realita je však diametrálně jiná. Pivovar založený v roce 1871 v březnu naplní poslední lahve a sudy.

V červnu 2019 to byla veliká sláva. Zástupci společnosti Staropramen svolali do pardubického pivovaru tiskovou konferenci, aby veřejně oznámili, že kupují značku Pernštejn a začleňují ji do svého koncernu.

„Spotřebitelé žádají pestrost nabídky, my jim ji chceme dát. Cítíme, že je velký tlak na tradiční značky, naopak roste poptávka po dobrých regionálních pivech. A přesně to Pardubický pivovar nabízí,“ řekl tehdy Petr Kovařík, generální ředitel společnosti Pivovary Staropramen, které patří na českém pivovarském trhu druhá příčka za Plzeňským Prazdrojem.

Dnes Staropramen rozeslal tiskovou zprávu, kterou oznámil konec výroby piva v Pardubicích. „Představenstvo společnosti Pardubický pivovar včera svolalo valnou hromadu, které navrhne ukončení výroby k 31. březnu 2023. Produkci vybraných piv z Pardubického pivovaru by měl od dubna zajistit pivovar Ostravar spadající do skupiny Pivovary Staropramen,“ uvedla Denisa Mylbachrová, manažerka komunikace a mluvčí společnosti Pivovary Staropramen.

O rozhodnutí majoritního majitele pardubického pivovaru ještě pozdě odpoledne na radnici nikdo nevěděl. „Cože? Pivovar končí? Tak to slyším poprvé od vás. Je to ohromná škoda, myslím, že v posledních deseti letech se kvalita pardubického piva hodně zvedla. Nevím, co za tím je, ale mrzí mne to a překvapuje,“ uvedl primátor Pardubic Jan Nadrchal.

Ten navíc vidí už další problém, který se může s koncem vaření piva pojit, a to je pivovarský areál v centru města. „Mám obavy, aby nám v centru města nevznikl další brownfield. Těch už tady máme dost a třeba na případě Prokopky je vidět, jak obtížně se jich dá zbavit,“ doplnil primátor.

O konci firmy neměl zdání ani šéf úřadu práce Petr Klimpl. Ovšem podle zákona zatím Pernštejn nemusel jeho úředníkům hlásit hromadné propouštění. To se totiž odehraje až příští rok v březnu.

Pandemie covidu-19 i válka na Ukrajině
„Ukončení výroby Pardubického pivovaru se postupně dotkne 46 zaměstnanců, zejména na výrobních pozicích, a dále administrativních pracovníků. Společnost Pivovary Staropramen pro ně připravila podpůrný program,“ uvedla Denisa Mylbachrová s tím, že za koncem pivovaru stojí hlavně ekonomická realita posledních let, která nebyla vůči značce Pernštejn přívětivá.

Svou roli podle ní sehrála pandemie covidu-19 i válka na Ukrajině. „Vše odstartovala pandemie spojená s restrikcemi vedoucími k významnému poklesu odbytu, v letošním roce pak v souvislosti s válkou na Ukrajině přispěl také výrazný růst cen vstupů, od surovin přes obaly až po energie. V důsledku nepříznivých událostí posledních let došlo k výraznému propadu prodejů nejen na tuzemském, ale i zahraničních trzích. Značná část exportu pardubických značek směřovala do Ruska,“ doplnila Mylbachrová.

Odchod pivovaru může mít další následky pro život ve městě. Pernštejn totiž podporuje stejnojmenný týdeník. V areálu pivovaru se pak konaly čarodějnice nebo tradiční koncert kapely Tři sestry. Dlouhé roky pak název pivovaru doplňoval pardubické letní kino.

„My jsme spolupráci s Pernštejnem ale ukončili už loni. S novými majiteli se změnila atmosféra a už jsme se nedohodli. Vše vlastně skončilo odchodem bývalého majitele firmy Leoše Kvapila. Mrzelo mne to, protože pivovar kino podporoval dlouhých 16 let,“ řekl zakladatel letního kina v Pardubicích Jan Motyčka.

Vedení Staropramenu zatím neoznámilo, jaké má s areálem další úmysly. „Každopádně oblíbená pivovarská restaurace i prodejna v areálu pivovaru zůstává v provozu beze změny,“ dodala Mylbachrová.

Pardubický pivovar skončí. Produkci vybraných piv zajistí pivovar Ostravar. Ukončení výroby se dotkne 46 zaměstnanců.
Článek

Pardubický pivovar, ve kterém před dvěma lety koupila většinový podíl společnost Staropramen, končí. Představenstvo společnosti Pardubický pivovar svolalo valnou hromadu, které navrhne ukončení výroby k 31. březnu 2023. Pro Seznam Zprávy informaci potvrdila Denisa Mylbachrová, manažerka komunikace a tisková mluvčí společnosti Pivovary Staropramen.

Produkci vybraných piv z Pardubického pivovaru by měl od dubna zajistit pivovar Ostravar spadající do skupiny Pivovary Staropramen. Toto rozhodnutí je podle oficiálního vyjádření společnosti reakcí na náročné podmínky na tuzemském i globálním trhu a potřebu koncentrovat výrobu a optimalizovat její náklady.

Ukončení výroby Pardubického pivovaru se postupně dotkne 46 zaměstnanců, zejména na výrobních pozicích, a dále administrativních pracovníků. Společnost Pivovary Staropramen pro ně připravila podpůrný program.

Společnost Pivovary Staropramen koupila majoritní podíl v Pardubickém pivovaru v roce 2019. Jednalo se o součást dlouhodobé strategie rozvoje české pivovarské dvojky ve snaze posílit pozici na trhu, rozšířit nabídku piv o další lokální značky s dlouholetou tradicí a zvýšit výstav celé skupiny.

„Tehdejší akvizice stabilizovala provoz pivovaru, do kterého jsme v průběhu tří let investovali desítky milionů korun,“ říká Denisa Mylbachrová.

Po akvizici docházelo k realizaci dílčích kroků k naplnění cílů. Od roku 2020 se však pivovar potýkal s řadou externích vlivů, které nakonec vedly k rozhodnutí o jeho uzavření.

Vše odstartovala pandemie spojená s restrikcemi vedoucími k významnému poklesu odbytu, v letošním roce pak v souvislosti s válkou na Ukrajině přispěl také výrazný růst cen vstupů – od surovin přes obaly až po energie. „V důsledku nepříznivých událostí posledních let došlo k výraznému propadu prodejů nejen na tuzemském, ale i zahraničních trzích. Značná část exportu pardubických značek totiž směřovala do Ruska,“ doplňuje Mylbachrová.

Společnost Pivovary Staropramen pracovala v posledních měsících s několika scénáři řešení této situace, jedním z nich byl i případný prodej pivovaru. Nakonec se představenstvo Pardubického pivovaru rozhodlo valné hromadě navrhnout výše zmíněné řešení. Poté, co valná hromada tento návrh schválí, představenstvo navrhne další směřování Pardubického pivovaru. Pivovarská restaurace i prodejna v areálu pivovaru zůstává v provozu beze změny, uvedla mluvčí.

Představenstvo Pardubického pivovaru v pondělí svolalo valnou hromadu, na níž navrhne ukončení výroby k 31. březnu příštího roku. Valná hromada musí být ze zákona svolaná měsíc před jejím konáním, měla by se tedy sejít zhruba v polovině prosince. ČTK o tom informovala mluvčí skupiny Pivovary Staropramen Denisa Mylbachrová.

Skupina vlastní majoritní podíl ve firmě. Produkci vybraných piv chce přesunout do pivovaru Ostravar. Staropramen uvedl, že ukončení výroby pardubického pivovaru je reakcí na výrazný propad prodejů jeho produktů, které se z velké části vyvážely do Ruska.

O ukončení činnosti pivovaru již firma informovala své zaměstnance. Podle Staropramenu se to dotkne 46 lidí zejména na výrobních pozicích i administrativních pracovníků. Skupina uvedla, že pro ně připravila podpůrný program a v nejbližších dnech chce o plánu na ukončení výroby informovat své obchodní partnery.

Staropramen vlastní většinový podíl v Pardubickém pivovaru od roku 2019. Koupil ho s cílem rozšířit nabídku piv o další lokální značku a zvýšit produkci celé skupiny. Mylbachrová uvedla, že od roku 2020 se pivovar potýká s problémy. Pandemie koronaviru přinesla výrazný pokles odbytu kvůli vládním restrikcím a další potíže firmě způsobil růst cen energií a vstupních nákladů. "V důsledku nepříznivých událostí posledních let došlo k výraznému propadu prodejů nejen na tuzemském, ale i zahraničních trzích. Značná část exportu pardubických značek totiž směřovala do Ruska," doplnila mluvčí.

Staropramen uvedl, že v posledních měsících zvažoval i variantu prodeje pivovaru. Poté, co valná hromada návrh na ukončení výroby schválí, navrhne představenstvo další směřování pivovaru. V areálu pivovaru má zůstat restaurace i prodejna, oznámila společnost.

Pardubický pivovar byl založen v roce 1871 a první pivo se zde začalo vařit 8. dubna 1872, minulý rok tedy slavil 150. výročí od založení. Před tím, než většinový podíl koupil Staropramen, vařil kolem 80.000 hektolitrů piva ročně a plánoval do deseti let produkci zdvojnásobit.

Pivovarům Staropramen loni meziročně klesl čistý zisk o 45,4 procenta na 441 milionů Kč. Tržby naopak meziročně stouply o 4,2 procenta na 4,23 miliardy korun. Společnost uvedla, že prodeje piva loni meziročně klesly o 1,8 procenta na 3,13 milionů hektolitrů.

Letošní velmi nevydařenou chmelařskou sezonou ovlivnilo neobvyklé chování chmelových rostlin, které reagovaly na extrémní výkyvy počasí v letních měsících. Ty charakterizovaly velmi dlouhé vlny veder a sucha a krátké intenzivní deště. Vyplývá to ze zjištění projektu PRO CHMEL, který inicioval Plzeňský Prazdroj spolu s Microsoftem a dalšími technologickými firmami. Poznatky z měření budou nyní využity při tvorbě speciální aplikace, která pěstitelům pomůže s pěstováním tradiční plodiny pro pivovarnictví.

Šest chmelnic v Žatecké oblasti před rokem vstoupilo do projektu PRO CHMEL. Experti je před minulou zimou osázeli půdními sondami, na chmelnice umístili meteostanice a časosběrné kamery. Na jaře pak senzory – tzv. chmelové EKG – napojili i přímo na vyrostlý chmel. Tyto přístroje celoročně měří klimatické podmínky na chmelnicích a až do letošní sklizně snímaly informace i o kondici rostlin.

Dosavadní analýza výsledků měření ukázala, že letošní extrémní výkyvy počasí, velké vedro a sucho způsobily vysokou míru stresu chmelových rostlin, a tím i špatnou úrodu. Více než 40 dní v červenci a srpnu přesáhlo tropických 30 stupňů a v regionu bylo také více slunečního svitu. Naopak srážky se soustředily do velmi krátkých období na konci dubna, června a nejvíc koncem srpna. „Na vysoké teploty reagovala také horní patra půdy do hloubky zhruba 30 cm, kde jsme zaznamenali kontinuální růst teploty prakticky od jara až do sklizně. Postupně se teplota půdy zvyšovala i v hloubce více než metr pod zemí,“ říká Ivan Tučník, vedoucí projektu PRO CHMEL z Plzeňského Prazdroje.

"V průběhu vegetace rostlina chmele prochází dvěma fázemi vývoje. Vegetativní, kdy standardně roste až do sedmi metrů, větví se a vytváří listy. Poté přechází do generativní fáze, kdy začíná kvést a produkovat chmelové hlávky," vysvětluje Pavel Donner z Chmelařského institutu. Letošní mimořádně suché měsíce vedly k tomu, že chmel nedorostl do obvyklé výšky a příliš brzy začal kvést. Většina rostlin žateckého poloraného červeňáku na Žatecku tím pádem nevyrostla do potřebné výšky a měla malý počet nasazených květů.

„Velmi vysoké teploty narušily standardní fyziologické procesy v rostlině, došlo k zastavení růstu a rostliny začaly klást větší důraz na zásobení kořenového systému. Rostlina se chová jako jakýkoliv jiný organismus, chce se především zachránit, proto v krizi upřednostňuje kořeny před květy. To mělo za následek jednu z nejhorších sklizní v novodobé historii. Jde o přibližně třetinový pokles výnosu oproti dlouhodobému průměru a poloviční výnos v porovnání s rekordním rokem 2021,“ dodává Pavel Donner.

Tento neobvyklý vegetační cyklus zaznamenalo komplexní měření v rámci projektu PRO CHMEL. Senzory umístěné přímo na rostlinách změřily nejen průtok živin, ale dokázaly indikovat také úroveň stresu rostliny v závislosti na změně vnějších klimatických podmínek. Právě změny v míře stresu rostlin ukázaly, kdy byl proces kvetení a tvorby hlávek zastaven a chmel vrhl veškerou svou energii do posílení kořenového systému.

Získaná data nyní vyhodnocují experti z Microsoftu společně s agronomy z belgické společnosti 2grow a technology z kanadského start-upu TensoAI, ve spolupráci s výzkumníky z českého Chmelařského institutu. Naměřené údaje porovnávají s dalšími informacemi z půdních sond, meteostanic, satelitních snímků a dalších datových údajů z planetárního počítače Microsoftu. „Máme velmi cenné a komplexní údaje, které vytvářejí datový základ. Nyní pracujeme na speciální aplikaci, která bude pěstitelům napovídat, kdy a v jakém množství mají chmel zavlažovat, a jak se o něj starat, a to až na úroveň jednotlivých chmelnic. Díky tomu budou schopni reagovat i na nepříznivé klimatické změny,“ dodává Alex Mitro ze společnosti Microsoft Česká republika a Slovensko.

Během posledních dvou sezón zažili chmelaři na Žatecku oba extrémy – loni jednu z nejlepších sklizní, letos naopak hluboce podprůměrnou. Hlavní roli hrálo počasí, které se v obou případech vymykalo tomu, na co chmelaři byli dlouhodobě zvyklí. „Průběh počasí zůstává pro pěstování chmele klíčovým faktorem. Poslední dvě sklizně prokázaly, že počasí je stále nevyzpytatelnější. Nové řešení od Prazdroje a Microsoftu by nám mělo pomoci tyto výkyvy vyrovnávat,“ potvrzuje Zdeněk Rosa, předseda představenstva Chmelařství družstva Žatec.

„Je téměř jisté, že klimatické změny budou přinášet další výrazné výkyvy počasí. Proto je dnes více než kdy předtím potřeba přijít s řešením, jak zachovat nejen množství, ale také kvalitu vypěstovaného chmele. To je hlavní cíl našeho projektu. Chceme pomoci tuzemským chmelařům a dát jim do rukou chytrý nástroj, který jim pomůže bojovat s nástrahami počasí a řekne jim, kdy mají dodat chmelu vláhu a v jakém množství,“ říká Ivan Tučník.

Další měření budou probíhat po celou následující chmelařskou sezonu. Půdní senzory a meteostanice zůstávají na chmelnicích i přes zimu a budou nadále sledovat klimatické podmínky v půdě a v ovzduší. Během příštího roku pak chmelaři zapojení do projektu získají k testování první verzi aplikace.

Experimentální plzeňský pivovar Proud rozšířil svůj komunikační mix o video kampaň. Stávající i potenciální zákazníky oslovuje krátkým vánočním příběhem v duchu víceznačného sloganu: „Bez Proudu to nejsou Vánoce.“ V prvním video spotu v historii pivovaru Proud si zahráli moderátor Evropy 2 Petr Říbal spolu s manželkou Míšou, finalistkou České Miss 2016, a také ředitel Proudu Michal Škoda. Vánoční kampaň poběží až do půlky prosince výhradně on-line na sociálních sítích YouTube a Facebooku i Instagramu pivovaru Proud. Jiné formy kampaně nejsou v plánu.

Za vánočním video spotem pivovaru Proud stojí agentury MastrCrane Production a WeDigital. Natáčelo se začátkem října v Praze. „Hlavním cílem vánočního spotu a celé kampaně je oslovit nejen pivní nadšence, kteří už pivovar Proud znají, ale také nové zákazníky. Věříme, že právě hravost claimu vánoční kampaně a zapojení manželů Říbalových, což jsou ´proudí srdcaři´, zaujme i ty, kteří pivo Proud ještě neochutnali. Video běží na YouTube a na sociálních sítích pivovaru Proud, je doplněno o záběry ze zákulisí natáčení a další vánoční i produktové fotografie,“ říká Andrea Hurychová z WeDigital.

„Samozřejmě není náhoda, že s naším prvním spotem cílíme na předvánoční trh. Podle našich zkušeností jsou právě v tomto období nejrůznější pivní speciály a limitky stále vyhledávanější a oblíbenější – ať už jako vánoční dárky, nebo zpestření sváteční tabule,“ dodává ředitel pivovaru Proud Michal Škoda.

Experimentální plzeňský pivovar Proud startuje vánoční kampaň, v níž rozšířil svůj komunikační mix o video. Stávající i potenciální zákazníky oslovuje krátkým příběhem v duchu víceznačného sloganu: „Bez Proudu to nejsou Vánoce.“

„Samozřejmě není náhoda, že s naším prvním spotem cílíme na předvánoční trh. Podle našich zkušeností jsou právě v tomto období nejrůznější pivní speciály a limitky stále vyhledávanější a oblíbenější – ať už jako vánoční dárky, nebo zpestření sváteční tabule,“ popisuje ředitel pivovaru Proud Michal Škoda.

V prvním video spotu v historii pivovaru Proud si zahráli moderátor Evropy 2 Petr Říbal spolu s manželkou Míšou, finalistkou České Miss 2016, a také Michal Škoda. Kampaň poběží až do půlky prosince na internetu, na sociálních sítích YouTube a Facebooku i Instagramu pivovaru Proud. Jiné formy kampaně nejsou v plánu.

Za vánočním video spotem pivovaru Proud stojí agentury MastrCrane Production a WeDigital. Natáčelo se začátkem října v Praze. „Hlavním cílem vánočního spotu a celé kampaně je oslovit nejen pivní nadšence, kteří už pivovar Proud znají, ale také nové zákazníky. Věříme, že právě hravost claimu vánoční kampaně a zapojení manželů Říbalových, což jsou ,proudí srdcaři´, zaujme i ty, kteří pivo Proud ještě neochutnali. Video běží na YouTube a na sociálních sítích pivovaru Proud, je doplněno o záběry ze zákulisí natáčení a další vánoční i produktové fotografie,“ říká Andrea Hurychová z WeDigital.