Novinky a zajímavosti ze světa piva

Letošní velmi nevydařenou chmelařskou sezonou ovlivnilo neobvyklé chování chmelových rostlin, které reagovaly na extrémní výkyvy počasí v letních měsících. Ty charakterizovaly velmi dlouhé vlny veder a sucha a krátké intenzivní deště. Vyplývá to ze zjištění projektu PRO CHMEL, který inicioval Plzeňský Prazdroj spolu s Microsoftem a dalšími technologickými firmami. Poznatky z měření budou nyní využity při tvorbě speciální aplikace, která pěstitelům pomůže s pěstováním tradiční plodiny pro pivovarnictví.

Šest chmelnic v Žatecké oblasti před rokem vstoupilo do projektu PRO CHMEL. Experti je před minulou zimou osázeli půdními sondami, na chmelnice umístili meteostanice a časosběrné kamery. Na jaře pak senzory – tzv. chmelové EKG – napojili i přímo na vyrostlý chmel. Tyto přístroje celoročně měří klimatické podmínky na chmelnicích a až do letošní sklizně snímaly informace i o kondici rostlin.

Dosavadní analýza výsledků měření ukázala, že letošní extrémní výkyvy počasí, velké vedro a sucho způsobily vysokou míru stresu chmelových rostlin, a tím i špatnou úrodu. Více než 40 dní v červenci a srpnu přesáhlo tropických 30 stupňů a v regionu bylo také více slunečního svitu. Naopak srážky se soustředily do velmi krátkých období na konci dubna, června a nejvíc koncem srpna. „Na vysoké teploty reagovala také horní patra půdy do hloubky zhruba 30 cm, kde jsme zaznamenali kontinuální růst teploty prakticky od jara až do sklizně. Postupně se teplota půdy zvyšovala i v hloubce více než metr pod zemí,“ říká Ivan Tučník, vedoucí projektu PRO CHMEL z Plzeňského Prazdroje.

"V průběhu vegetace rostlina chmele prochází dvěma fázemi vývoje. Vegetativní, kdy standardně roste až do sedmi metrů, větví se a vytváří listy. Poté přechází do generativní fáze, kdy začíná kvést a produkovat chmelové hlávky," vysvětluje Pavel Donner z Chmelařského institutu. Letošní mimořádně suché měsíce vedly k tomu, že chmel nedorostl do obvyklé výšky a příliš brzy začal kvést. Většina rostlin žateckého poloraného červeňáku na Žatecku tím pádem nevyrostla do potřebné výšky a měla malý počet nasazených květů.

„Velmi vysoké teploty narušily standardní fyziologické procesy v rostlině, došlo k zastavení růstu a rostliny začaly klást větší důraz na zásobení kořenového systému. Rostlina se chová jako jakýkoliv jiný organismus, chce se především zachránit, proto v krizi upřednostňuje kořeny před květy. To mělo za následek jednu z nejhorších sklizní v novodobé historii. Jde o přibližně třetinový pokles výnosu oproti dlouhodobému průměru a poloviční výnos v porovnání s rekordním rokem 2021,“ dodává Pavel Donner.

Tento neobvyklý vegetační cyklus zaznamenalo komplexní měření v rámci projektu PRO CHMEL. Senzory umístěné přímo na rostlinách změřily nejen průtok živin, ale dokázaly indikovat také úroveň stresu rostliny v závislosti na změně vnějších klimatických podmínek. Právě změny v míře stresu rostlin ukázaly, kdy byl proces kvetení a tvorby hlávek zastaven a chmel vrhl veškerou svou energii do posílení kořenového systému.

Získaná data nyní vyhodnocují experti z Microsoftu společně s agronomy z belgické společnosti 2grow a technology z kanadského start-upu TensoAI, ve spolupráci s výzkumníky z českého Chmelařského institutu. Naměřené údaje porovnávají s dalšími informacemi z půdních sond, meteostanic, satelitních snímků a dalších datových údajů z planetárního počítače Microsoftu. „Máme velmi cenné a komplexní údaje, které vytvářejí datový základ. Nyní pracujeme na speciální aplikaci, která bude pěstitelům napovídat, kdy a v jakém množství mají chmel zavlažovat, a jak se o něj starat, a to až na úroveň jednotlivých chmelnic. Díky tomu budou schopni reagovat i na nepříznivé klimatické změny,“ dodává Alex Mitro ze společnosti Microsoft Česká republika a Slovensko.

Během posledních dvou sezón zažili chmelaři na Žatecku oba extrémy – loni jednu z nejlepších sklizní, letos naopak hluboce podprůměrnou. Hlavní roli hrálo počasí, které se v obou případech vymykalo tomu, na co chmelaři byli dlouhodobě zvyklí. „Průběh počasí zůstává pro pěstování chmele klíčovým faktorem. Poslední dvě sklizně prokázaly, že počasí je stále nevyzpytatelnější. Nové řešení od Prazdroje a Microsoftu by nám mělo pomoci tyto výkyvy vyrovnávat,“ potvrzuje Zdeněk Rosa, předseda představenstva Chmelařství družstva Žatec.

„Je téměř jisté, že klimatické změny budou přinášet další výrazné výkyvy počasí. Proto je dnes více než kdy předtím potřeba přijít s řešením, jak zachovat nejen množství, ale také kvalitu vypěstovaného chmele. To je hlavní cíl našeho projektu. Chceme pomoci tuzemským chmelařům a dát jim do rukou chytrý nástroj, který jim pomůže bojovat s nástrahami počasí a řekne jim, kdy mají dodat chmelu vláhu a v jakém množství,“ říká Ivan Tučník.

Další měření budou probíhat po celou následující chmelařskou sezonu. Půdní senzory a meteostanice zůstávají na chmelnicích i přes zimu a budou nadále sledovat klimatické podmínky v půdě a v ovzduší. Během příštího roku pak chmelaři zapojení do projektu získají k testování první verzi aplikace.

Experimentální plzeňský pivovar Proud rozšířil svůj komunikační mix o video kampaň. Stávající i potenciální zákazníky oslovuje krátkým vánočním příběhem v duchu víceznačného sloganu: „Bez Proudu to nejsou Vánoce.“ V prvním video spotu v historii pivovaru Proud si zahráli moderátor Evropy 2 Petr Říbal spolu s manželkou Míšou, finalistkou České Miss 2016, a také ředitel Proudu Michal Škoda. Vánoční kampaň poběží až do půlky prosince výhradně on-line na sociálních sítích YouTube a Facebooku i Instagramu pivovaru Proud. Jiné formy kampaně nejsou v plánu.

Za vánočním video spotem pivovaru Proud stojí agentury MastrCrane Production a WeDigital. Natáčelo se začátkem října v Praze. „Hlavním cílem vánočního spotu a celé kampaně je oslovit nejen pivní nadšence, kteří už pivovar Proud znají, ale také nové zákazníky. Věříme, že právě hravost claimu vánoční kampaně a zapojení manželů Říbalových, což jsou ´proudí srdcaři´, zaujme i ty, kteří pivo Proud ještě neochutnali. Video běží na YouTube a na sociálních sítích pivovaru Proud, je doplněno o záběry ze zákulisí natáčení a další vánoční i produktové fotografie,“ říká Andrea Hurychová z WeDigital.

„Samozřejmě není náhoda, že s naším prvním spotem cílíme na předvánoční trh. Podle našich zkušeností jsou právě v tomto období nejrůznější pivní speciály a limitky stále vyhledávanější a oblíbenější – ať už jako vánoční dárky, nebo zpestření sváteční tabule,“ dodává ředitel pivovaru Proud Michal Škoda.

Experimentální plzeňský pivovar Proud startuje vánoční kampaň, v níž rozšířil svůj komunikační mix o video. Stávající i potenciální zákazníky oslovuje krátkým příběhem v duchu víceznačného sloganu: „Bez Proudu to nejsou Vánoce.“

„Samozřejmě není náhoda, že s naším prvním spotem cílíme na předvánoční trh. Podle našich zkušeností jsou právě v tomto období nejrůznější pivní speciály a limitky stále vyhledávanější a oblíbenější – ať už jako vánoční dárky, nebo zpestření sváteční tabule,“ popisuje ředitel pivovaru Proud Michal Škoda.

V prvním video spotu v historii pivovaru Proud si zahráli moderátor Evropy 2 Petr Říbal spolu s manželkou Míšou, finalistkou České Miss 2016, a také Michal Škoda. Kampaň poběží až do půlky prosince na internetu, na sociálních sítích YouTube a Facebooku i Instagramu pivovaru Proud. Jiné formy kampaně nejsou v plánu.

Za vánočním video spotem pivovaru Proud stojí agentury MastrCrane Production a WeDigital. Natáčelo se začátkem října v Praze. „Hlavním cílem vánočního spotu a celé kampaně je oslovit nejen pivní nadšence, kteří už pivovar Proud znají, ale také nové zákazníky. Věříme, že právě hravost claimu vánoční kampaně a zapojení manželů Říbalových, což jsou ,proudí srdcaři´, zaujme i ty, kteří pivo Proud ještě neochutnali. Video běží na YouTube a na sociálních sítích pivovaru Proud, je doplněno o záběry ze zákulisí natáčení a další vánoční i produktové fotografie,“ říká Andrea Hurychová z WeDigital.

V souvislosti s problémy ekonomiky čelí malé i velké pivovary v České republice riziku poklesu poptávky po tradičním českém pivu. Produkce piva je zároveň zasažena bezprecedentním růstem nákladů, které ohrožují ekonomickou existenci pivovarů. Ohrožena je také dostupnost chmele, zásadní suroviny pro tradiční české pivo – na chmelnicích v Česku se ho letos urodila přibližně polovina ve srovnání s rokem 2021. Recepty na krizi hledali pivovarníci v srdci Krušných hor na Božím Daru.

Desátý ročník workshopu pro zástupce pivovarů z celé České republiky uspořádala skupina ARIX CZECH HOP ve spolupráci s žateckým Chmelařským institutem v prostorách moderního Pivovaru Červený Vlk na Božím Daru. O receptech na krizi diskutovali zástupci dvaceti osmi pivovarů z Česka.

„Ekonomický vývoj v letošním roce má dopad prakticky do všech odvětví ekonomiky, pivovarnictví a chmelařství nevyjímaje. Cenový růst vstupů je aktuálním problémem všech, nicméně jsem přesvědčen, že najdeme společně s pivovary řešení nejenom pro tento, ale především pro následující roky s cílem zachovat pěstování chmele pro tak unikátní nápoj, kterým české pivo bezesporu je.“ uvedl v úvodním slovu Vladislav Minář, předseda představenstva společnosti ARIX.

Přednášku na téma „Krize a české pivovarství“ vedl Tomáš Maier z Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity. V rámci přednášky zazněla i predikce dopadů ekonomické krize na malé i velké pivovary.

„Nůžky jsou pro pivovary velmi rozevřené u prodejů off-trade a on-trade. Vedle rostoucích vstupních nákladů jsou prodeje off-trade velkým problémem, “ uvedl Tomáš Maier, který si současně nemyslí, že bude mít ekonomická krize vliv na spotřebu piva.

Předmětem diskuse byly i daně. Publicista Ladislav Jakl se ve svém blokovém panelu věnoval diskriminační spotřební dani.

České chmelařství ohrožuje kromě růstu cen vstupů a klimatických změn také dostupnost atraktivnějších plodin, které vytlačují chmel z polí v okolí Žatce. Třicetiletý vývoj v českém chmelařství a výhledy oboru na další desetiletí shrnul v přednášce Jiří Smetana, zakladatel společnosti ARIX.

„Klimatické změny, a především bezprecedentní cenový růst vstupů, ohrožují pěstování plodiny, která je jedním ze symbolů Česka. Řada chmelařů uvažuje o přechodu k jiným plodinám,“ uvedl mimo jiné Jiří Smetana.

V prostorách Autoklubu České republiky se včera v podvečer uskutečnil tradiční galavečer s vyhlášením soutěže Nejdůvěryhodnější značka. I v osmém ročníku obhájil v kategorii piva prvenství Pilsner Urquell a má tak stoprocentní úspěšnost. Soutěž pořádaná společností Atoz Marketing Services oceňuje vedle potravinářských a nápojových kategorií i banky, obchody, elektroniku nebo e-shopy.

Osmý ročník marketingového průzkumu Důvěryhodné značky zná výsledky průzkumu zaměřeného na důvěryhodnost značek na trhu v České republice. Ten se uskutečnil mezi čtyřmi tisíci respondentů, kteří hodnotili téměř devět set značek v devadesáti kategoriích nejrůznějších oblastí, jako jsou služby, instituce, poskytovatelé energií, prodejci drogerie, potraviny a mnoho dalších.

Pilsner Urquell se řadí mezi hrstku značek, které se mohou pyšnit opakujícím se titulem „Nejdůvěryhodnější značka“ a ani letos tomu nebylo jinak. „Máme velkou radost, že se nám opět v soutěži podařilo zvítězit. Tato osmá výhra v osmi ročnících dokazuje, že je Pilsner Urquell pro české spotřebitele pivní stálicí. Je to skvělý a zároveň zavazující výsledek,“ říká Kristýna Tereková, Senior Brand Manager Pilsner Urquell.

„Čeští spotřebitelé hodnotili v nezávislém průzkumu v 90 kategoriích téměř 900 značek, přičemž v každé kategorii může zvítězit pouze jedna značka. Ty jsou nominovány automaticky na základě prodejů. To zaručuje, že oceněné značky jsou skutečně silné a důvěryhodné,“ uvádí Lukáš Matějka, manažer marketingové skupiny pořádající společnosti Atoz Marketing Services.

Budějovický Budvar se stal podle Sdružení přátel piva pivovarem roku 2022. Anketa Sdružení přátel piva se koná od roku 1990 a je nejstarší novodobou soutěží na českém pivním trhu. Každoročně oceňuje nejen nejlepší pivovar, ale i nejlepší piva či nejvýznamnější pivovarské osobnosti.

Na Budějovickém Budvaru pořadatelé ocenili jeho rostoucí produkci, export i spolupráci s minipivovary. Titul získal Budvar již podruhé. V kategorii minipivovar roku zvítězil Pivovar Volt z Jablonce nad Nisou, sládkem roku se stal Martin Palouš právě z vítězného minipivovaru Volt.

Budějovickému Budvaru se daří. V roce 2021 uvařil pivo o celkovém objemu 1,809 mil. hektolitrů a jeho tržby překročily hranici 3 mld. Výrazný podíl na tomto úspěchu měly exportní trhy a fakt, že obliba poctivého českého piva ve světě neustále roste. Národní pivovar v současné době exportuje do více než 70 zemí světa, a tak si českobudějovický ležák vychutnávají lidé například v Kambodže, Kolumbii, Alžírsku nebo v Austrálii. Přitom každá kapka pochází výhradně z Českých Budějovic.

V současné době má budějovický pivovar otevřených více než deset pozic. Nabírá do výroby, logistiky i administrativy. Budvar na jaře navyšoval v průměru mzdy o 8 % procent a o dalších 5 % je bude navyšovat nyní v listopadu. Zaměstnanci pivovaru se navíc mohou těšit z jednorázového příspěvku na energie 10 000 Kč. Letos se Budvar zařadil mezi tři nejlepší zaměstnavatele kraje.

Prodeje piva letos rostou mírně, pivovary napjatě vyhlížejí vývoj situace v zimním období. Pivovary ale podle průzkumu Českého svazu pivovaru a sladoven bojují s vysokými cenami energií, nedostatkem kvalifikované pracovní síly a skokově rostoucí inflací, která prodražuje další vstupy.

Po dvou hubených covidových letech se prodeje piva pomalu vracejí zpět, celkový mírný růst je tažený čepovaným pivem. Nervozitu v sektoru zvyšují stále nejasné podmínky podpory velkoodběratelů energií, mezi které patří i významná část producentů piva a sladu.

V období od ledna do konce září 2022 vzrostl prodej čepovaného piva v restauracích o 32 procent, naopak klesal prodej piva v maloobchodě, a to o čtyři procenta. Celkové prodeje pak byly vyšší o necelých šest procent, stále ale nedosáhly na předcovidové hodnoty.

„Letošní rok je zatím pro pivovary úspěšný, zejména z pohledu prodeje čepovaného piva v restauracích a hospodách, který meziročně vzrostl téměř o třetinu,“ říká Martina Ferencová, výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPS).

„Nicméně pokud se na to podíváme detailně, většina tohoto růstu jde na úkor klesajících prodejů baleného piva v maloobchodu. Po dvou covidových letech se nám tedy letos část zákazníků vrátila zpět z domácí konzumace do hospod. Pořád jsme ale v prodejích čepovaného piva o více než 12 procent pod úrovní roku 2019,“ dodává Ferencová.

Vysoké účty za energie i chybějící zaměstnanci
Podle aktuálního průzkumu provedeného mezi členy ČSPS, pivovary a sladovny nejvíce trápí vysoké ceny energií, nedostatek kvalifikované pracovní síly a skokově rostoucí inflace.

Co se týká nákladů na energie, třetině firem vzrostly v prvním pololetí letošního roku o více než sto procent, u 40 procent byl nárůst v rozmezí 50 až 100 procent, zbytku pak zdražily energetické vstupy o méně než polovinu. Ve druhém pololetí letošního roku očekává drtivá většina firem další růst energetických vstupů, pouze 13 procent si myslí, že se budou držet na současné úrovni.
Téměř polovina pivovarů a sladoven očekává ve druhém pololetí zhoršení vývoje svého hospodaření, 40 procent pak předpokládá obdobný vývoj jako v první polovině roku.

Při výhledu do příštího roku trápí většinu pivovarů rostoucí ceny energetických vstupů, 60 procent firem se obává o fyzickou dostupnost energií. Podle třetiny subjektů hrozí také nedostatek základních surovin pro výrobu piva, tedy chmele a sladu.

„Výroba piva i sladu patří mezi energeticky náročné sektory a zajištění dostupnosti plynu i elektřiny za přijatelné ceny je pro pivovary i sladovny v následujícím období klíčová. Proto netrpělivě čekáme na finální podobu podpory velkoodběratelů energií,“ vysvětluje Ferencová.

„Současně chceme s vládou i příslušnými ministerstvy intenzivně jednat o navýšení podpory investic vedoucích ke snížení závislosti sektoru na tradičních zdrojích energií. Pivovary dlouhodobě usilují o dosažení uhlíkové neutrality, prostřednictvím snižování energetické náročnosti výroby a přechodem na alternativní zdroje energií,“ dodává výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven.

V současné situaci je ale potřeba tento přechod urychlit a v tomto můžou výrazně pomoct evropské i české dotační programy,“ uzavírá Ferencová.

Prodej piva od ledna do konce září meziročně vzrostl o šest procent. Nejvýrazněji, o 32 procent stouply, prodeje čepovaného piva v restauracích. O čtyři procenta naopak klesly prodeje v obchodech. V dnešní tiskové zprávě to uvedl Svaz pivovarů a sladoven. Prodeje piva jsou však podle svazu nadále pod úrovní před vypuknutím pandemie koronaviru. Téměř polovina pivovarů podle průzkumu svazu očekává horší hospodářské výsledky za druhé pololetí a většina také očekává další růst výdajů na energie.

Podle ředitelky svazu Martiny Ferencové je letošní rok pro pivovary úspěšný na úkor prodejů baleného piva a maloobchodního prodeje. "Po dvou covidových letech se nám tedy letos část zákazníků vrátila zpět z domácí konzumace do hospod," uvedla. Zároveň však upozornila na to, že prodeje piva za první tři čtvrtletí letoška jsou stále o více než 12 procent pod úrovní z roku 2019 před vypuknutím pandemie koronaviru.

Svaz se svých členů v průzkumu ptal, jak moc velký problém pro podniky představují rostoucí ceny energií. Třetina firem uvedla, že v prvním pololetí letošního roku jim stouply náklady o více než 100 procent, 40 procent uvedlo, že náklady jim stouply o 50 až 100 procent, zbytku zdražily energie o méně než 50 procent. Další růst nákladů očekává 86 procent podniků, jen 13 procent předpokládá, že ceny se měnit nebudou. Zhoršení vývoje svého hospodaření v druhém pololetí letošního roku podle průzkumu očekává 47 procent pivovarů a sladoven, 40 procent očekává, že se jim bude dařit stejně jako v prvním pololetí. Více než polovina firem má také obavy z dostupnosti energií a podle třetiny firem hrozí nedostatek chmele a sladu pro výrobu piva.

Pivo letos zdražilo několik velkých pivovarů. Na konci srpna to oznámil Plzeňská prazdroj. Od 1. října zdražil většinu produktů zhruba o osm procent, v průměru o 1,70 koruny na půllitru. Pivovary Staropramen od 1. září zdražily většinu sudových a tankových piv v průměru o 5,4 procenta a od 1. října zdražily také balené pivo průměrně o 5,9 procenta. Budějovický Budvar od listopadu zdražil v průměru o deset procent.

Svaz upozorňuje na to, že výroba piva patří mezi energeticky náročné sektory a dostupnost elektřiny a plynu je pro jejich výrobu klíčová. Podle Ferencové chce s vládou vyjednávat o navýšení podpor investic, díky kterým by se snížila energetická závislost tohoto sektoru na tradičních zdrojích energií. "Pivovary dlouhodobě usilují o dosažení uhlíkové neutrality, prostřednictvím snižování energetické náročnosti výroby a přechodem na alternativní zdroje energií. V současné situaci je ale potřeba tento přechod urychlit," uvedla.

Průzkumu svazu se účastnilo 15 respondentů, z nichž jeden pivovar měl do deseti zaměstnanců, osm mělo 51 až 250 zaměstnanců a zbylých šest pivovarů mělo více než 250 zaměstnanců.

Pivovarem roku 2022 je podle Sdružení přátel piva pivovar Budějovický Budvar z Českých Budějovic. Pořadatelé ocenili jeho rostoucí produkci, export i úspěšná nová piva. Titul získal Budvar podruhé, poprvé to bylo v roce 2013. Minipivovarem roku se letos stal Pivovar Volt z Jablonce nad Nisou, sládkem roku se stal Martin Palouš právě z vítězného minipivovaru Volt. Ocenění pořadatelé předali v prostorách Hotelu Sladovna v Černé Hoře na Blanensku v sále, který dřív býval pivovarskou sladovnou sousedního pivovaru Černá Hora.

Sdružení přátel piva kromě hlavních ocenění předalo i ceny v kategoriích světlé výčepní pivo, kde zabodoval Hektor z řemeslného pivovaru CLOCK, světlý ležák, kde zvítězil Prostě Ležák z pivovaru BadFlash, silné pivo pro piva s více než 13 stupni, kde zabodoval Pimátor 16 Exkluziv z Pivovaru Primátor.

Oceněna byla i tmavá a polotmavá spodně kvašená piva, kde první cenu získal Sv.Norbert Tmavý ležák z Pivovaru Strahov, pšeničná piva, kde zvítězil Primátor Weizen z Pivovaru Primátor, mezi světlými svrchně kvašenými pivy vyhrál Bernard Bohemian Ale z Rodinného pivovaru Bernard, mezi tmavými a polotmavými svrchně kvašenými pivy Torpid Mind, Russian Imperial Stout z Pivovaru BadFlash a nejlepší kyselé pivo podle hodnotitelů vyrábí Rodinný pivovar Zichovec pod názvem Zichovec Sour Passion Fruit 12.

Nejúspěšnějšími pivovary se tak letos staly pivovary Primátor a BadFlash se dvěma zlatými medailemi.

Ačkoliv v důsledku inflace a významného nárůstu cen zdražuje i pivo, a mohlo by se tak stát do jisté míry luxusním zbožím i z tohoto důvodu, pravdou je, že pověstné jádro pudla v případě nedostupnosti piva tkví v něčem jiném...

Pivo platí za nekorunovaného krále alkoholických nápojů, v Čechách je navíc považováno do určité míry za „národní poklad“. Zatímco se však v minulosti již diskutovalo např. o navyšování DPH, které by ceny piva mohlo zvednout, a aktuálně navíc jeho ceny rapidně rostou vzhledem k všeobecnému zdražování, zdá se, že svět má ještě mnohem větší pivní problém. Brzy by se totiž ze zlatavého moku mohlo stát přímo nedostupné – luxusní – zboží, kterého si zejména čeští pivaři nebudou moci dopřát množství dle chuti.

Jak totiž naznačila prognóza vědců z Kalifornské univerzity a britského ekonomického institutu, náklady na výrobu piva v důsledku globálního oteplování vzrostou. Při výrobě piva se totiž kromě chmele užívá i ječmen (obilný - ječný slad), který je nedílnou součástí plné chuti tohoto hořkého zázraku. A právě globální oteplování povede k tomu, že v dohledné době dojde k prudkému snížení celosvětových výnosů ječmene. Vlny dlouhotrvajícího sucha a horka pak dle této analýzy způsobí až 17% pokles produkce ječmene na území Evropy, Austrálie, Asie i USA.

„Svět čelí mnoha život ohrožujícím dopadům změny klimatu, takže lidé, kteří si budou muset připlatit za pivo, budou vystaveni pouze triviálním důsledkům těchto změn,“ konstatuje dr. Steven Davis, který výzkum realizoval. Ačkoliv totiž pouze necelá čtvrtina celosvětově vypěstovaného ječmene je užívána k výrobě piva, výzkumníci předpovídají, že časem – i s ohledem na pokles množství vypěstované plodiny – bude prioritou nakrmit ječmenem hospodářská zvířata. Žízniví lidé budou mít smůlu, nebo budou muset sáhnout hlouběji do kapsy.

Podle britského specialisty Dabo Guana, který se zaměřuje na ekonomiku klimatických změn, může k nedostupnosti „luxusních“ potravin, jako je pivo, dojít s mnohem větší pravděpodobností než např. v případě základních potravin. Ceny piva přitom již pozvolna rostou v bohatých zemích, kde je zároveň pivo populární – např. v Belgii, Kanadě a Dánsku.

Primárním cílem realizované studie pak samozřejmě nebylo varovat, že pivo by mohlo být brzy luxusem, ale upozornit na to, že klimatické změny – v případě, že se lidstvo nezačne k životnímu prostředí chovat ohleduplněji – se negativně podepíše na celkové kvalitě života populace. A právě změny v dostupnosti „luxusních věci“, tedy jakýchkoliv produktů, které nejsou každodenní nutností, se ukázaly jako ideální příklad k tomu, jak dopady klimatických změn nejsrozumitelněji lidem přiblížit.

A výzkum neopomíná ani Českou republiku – podle Guana totiž zejména menší země, kde žijí milovníci piva, dopady klimatických změn pocítí velmi intenzivně. „Země, kde milují pivo, budou hodně trpět,“ poznamenal Guan na adresu České republiky a Estonska. V Česku by pak pivo mohlo zdražit až o 600 procent. Guan také dodal, že Irové se s problémem vyrovnají po svém a spotřebu piva na rozdíl od Čechů až o tři čtvrtiny omezí.

„Musíme se poučit. Pokud chceme, aby si každý mohl dovolit nejen pivo, ale i čokoládu, kávu, čaj či doutníky, je třeba začít jednat. Všechny plodiny, které s jejich produkcí souvisí, jsou totiž změnou klimatu velmi ohroženy,“ uzavřel.