Novinky a zajímavosti ze světa piva

V Kostelci nad Černými lesy u Prahy se v květnu otevře nová expozice Národního muzea pivovarnictví. Tříleté úpravy v areálu pivovaru, kde muzeum sídlí, a restaurování historických pivovarských technologií podpořily částkou 1,45 milionu eur (přibližně 36,6 milionu korun) Fondy EHP. Mezi zrenovovanými kusy je například dřevem vytápěná varna z počátku 30. let minulého století, která je největší na světě. Muzeum vytváří od roku 2001 unikátní sbírku pivovarských technologií, majitelé je získali hlavně ze zaniklých tuzemských i zahraničních pivovarů. ČTK to řekl jeden z majitelů muzea Milan Starec.

V Kostelci nad Černými lesy u Prahy se v květnu otevře nová expozice Národního muzea pivovarnictví. Tříleté úpravy v areálu pivovaru, kde muzeum sídlí, a restaurování historických pivovarských technologií podpořily částkou 1,45 milionu eur (přibližně 36,6 milionu korun) Fondy EHP. Mezi zrenovovanými kusy je například dřevem vytápěná varna z počátku 30. let minulého století, která je největší na světě. Muzeum vytváří od roku 2001 unikátní sbírku pivovarských technologií, majitelé je získali hlavně ze zaniklých tuzemských i zahraničních pivovarů. ČTK to řekl jeden z majitelů muzea Milan Starec.

Kolem dvou třetin částky využili majitelé na stavební úpravy budov ve zhruba dvouhektarovém areálu. "Hlavně na střechy a statiku, ve velmi špatném stavu byla střecha nad varnou a sladovnou, dělalo se i předláždění dvora," řekl Starec. Zhruba sedm milionů korun šlo na restaurování historických technologií. "Jde o 17 technologických celků, ale třeba varna jsou tři patra technologií, takže celkem se jedná o desítky kusů," doplnil Starec.

Majitelé si nejvíce cení dochované technologie ze 30. let 20. století. Varna s obsahem 160 hektolitrů je podle Starce největší na světě na přímý ohřev. "Podobných unikátů je tady víc, například žentour o průměru 17,5 metru s otevřeným krovem je největší v Evropě, nyní ho předěláváme na konferenční prostor," řekl Starec. Návštěvníci muzea uvidí například i ocelové chladicí štoky, sprchový aparát nebo funkční pražírnu na slad.

Majitelé muzea, Tomáš Vodochodský a Milan Starec, od 90. let zmapovali zhruba 3000 starých pivovarů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. "Kde to bylo možné, snažili jsme se věci zachraňovat. Narazili jsme i na zaniklý pivovar v Kostelci s kompletně dochovanou technologií, který jsme pak v roce 2001 koupili," vzpomíná Starec. Dnes už sbírku rozšiřují také o části technologií ze zahraničí, například z Německa nebo Rakouska.

V roce 2018 byl pivovar včetně vybavení prohlášen za kulturní památku. "Předměty jsme postupně začali zapisovat do Centrální evidence sbírek, to znamená, že jsou státem chráněné, chtěli jsme, aby tady nikdo nemohl jen tak něco vyrubat ze zdi, kdyby se s námi něco stalo," řekl Starec. Muzeum je rovněž poradním orgánem pro památkáře pro průmyslové dědictví v pivovarnictví.

Černokostelecký pivovar vznikl v letech 1838 až 1841, z tohoto období se dochovala zhruba polovina areálu. Dalších úprav pak doznal v letech 1896 až 1898 a ve 30. letech 20. století. S ročním výstavem 70.000 hektolitrů piva patřil v 70. letech ke středně velkým. Součástí novodobého areálu je vedle muzea také minipivovar, restaurace a ubytování.

Příchod jara a oslavy Velikonoc se v některých českých pivovarech neobejdou bez speciálně zeleně zabarveného piva. Podává se tradičně na Den Svatého Patrika, 17. března, nebo na Zelený čtvrtek, který letos připadne na 28. března.

Největším výrobcem Zeleného piva v České republice a na Slovensku je pivovar Starobrno. Ten letos pro potřeby oslav příchodu jara navařil celkem 4.570 hektolitrů zeleného moku, který už devatenáct let vaří stejným způsobem. Restaurace ho nabídnou na Zelený čtvrtek.

„Na dlouhou tradici Zeleného piva jsme u nás v pivovaru opravdu velmi pyšní. Zájem o ně neklesá a my jsme rádi, že přispíváme k dobré náladě, správné sváteční atmosféře a sounáležitosti lidí. A to nejen v Brně, i když víme, že v našem městě Zelené pivo boduje nejvíc,“ uvedla ředitelka pivovaru Starobrno Klára Konupčíková v tiskové zprávě, kterou redakci poskytla PR konzultantka pivovaru Ludmila Čechová.

Důležitá je kombinace technologií, surovin, výluhu a likéru
Nepostradatelnou ingrediencí je dle zprávy bylinný výluh, který se přímo v pivovaru připravuje z několika druhů bylin. Konkrétní receptura je ale tajná. „Při vaření v laboratoři musíme hlídat čas kontaktu bylin s vroucí vodou, protože jen tak dosáhneme požadované koncentrace a kvality výluhu. Další důležitou věcí je přesné dávkování, protože výluh je koncentrovaný a velmi silný. Řádově ho potřebujeme litry. Jeho složení stále zůstává výrobním tajemstvím. Naši pivaři ale tušili, že obsahuje i kopřivu, což jsme jim před pár lety potvrdili,“ uvedl vrchní sládek pivovaru Starobrno Jiří Brňovják.

Jak naší redakci informovala Ludmila Čechová, zelená barva piva je výsledkem kombinace několika faktorů – technologie, surovin, výluhu a likéru.

Obarvení většinou za pokaženou várku nemůže
Na výrobní postupy, které se za Zeleným pivem skrývají, se naše redakce zeptala také jedné ze zaměstnankyň konkurenčního pivovaru z Plzně. Největší a nejznámější český producent piva sice zelený mok nevyrábí, i tak ale vyjmenovala některé možnosti, jakými lze pivo obarvit.

Nejčastěji se podle jejích slov používá substance s názvem Brilliant Blue FCF, méně častěji pak měďnaté komplexy chlorofylů a chlorofylinů. Ty podle jejích slov trochu mění chuť výsledného nápoje a zhoršují jeho kvalitu, proto se prý od jejich používání v poslední době upouští. Za případnou nepovedenou várkou zeleného piva ale podle jejích slov ve většině případů nestojí chyba v barvení, ale spíše jiný problém ve výrobě.

Technologie není speciální, říká se, že se používá nepovedené pivo
Na otázku, co by se stalo, kdybychom do hotového piva přimíchali zelené potravinářské barvivo, odpověděla, že by se s nápojem nemělo stát nic.

„Nemělo by podle zákonů Evropské unie vůbec změnit charakter. Zelená piva většinou nemají žádnou extra speciální technologii. Samozřejmě to není tak, že udělají normální a pak ho obarví, ale většinou je to celkem jednoduchý proces. U nás v pivovaru se vždycky říká, že se na to používá nepovedená várka. Asi jako se říká, že na svařák se dává nejhorší víno,“ smála se.

Nakonec ještě uvedla, že zelenému pivu osobně neholduje. „Přijde mi to jako cenově přepálené klasické pivo. Vždycky si dám radši Plzeň,“ uzavřela.

Cenu si každá restaurace určuje sama
Právě cena nás zajímala i v případě Starobrna. Podle Ludmily Čechové je individuální. „Cenu čepovaného piva si provozovatelé či majitelé gastronomických provozů určují sami,“ uvedla.

Každá restaurace tak bude moci zelený mok nabízet za libovolnou cenu. Seznam konkrétních hospod, kde bude možné si na Zeleném pivě pochutnat, nabízí web www.zelenepivo.cz.

Pivo tu vařili Rožmberkové, Švamberkové, Buquoyové i Schwarzenbergové. Stovky let. Během posledních desetiletí ale rožmberská chlouba hned naproti známému hradu chátrala. Až se jí před pár lety ujal jihočeský podnikatel Martin Neudörfl. Z ruiny vytvořil jeden z nejpříjemnějších hotelů v jižních Čechách. S prvotřídní gastronomií a potěšením pro všechny pivaře.

První várka piva se v Rožmberku pár kroků od náměstí uvařila už v roce 1590. Rožmberkové si tehdy na králi prosadili várečné právo. Nynější vlastník pivovaru Martin Neudörfl už sice nežádal krále o povolení, ale musel vynaložit nemalé úsilí k tomu, aby za více než 100 milionů zrekonstruoval zchátralou budovu se silným příběhem a ještě silnějším potenciálem. Hned nad rožmberským jezem, který sjíždějí generace vodáků, vyrostla nejen velmi slušná vodácká základna, ale i příjemný prázdninový hotel, za který se okolí horního toku Vltavy konečně nemusí stydět.

Nový rožmberský hotel otevřel teprve letos v červenci. Pivovar už slouží svému účelu a čeká ho ještě významné rozšíření portfolia. Zatím jsou na čepu dva druhy: jedenáctka ležák a překvapivě lehká čtrnáctka svrchňák. Postupně pivovar představí další tři: ležák plzeňského typu, „panské“ pšeničné s ovocnými tóny a také silnější malinové nazvané Červená bukvice.

Pivní portfolio se snaží navazovat na místní tradici: po celou historii pivovaru se tu vařil především weizenbier, tedy bílé pšeničné pivo, a maliny patří k jihočeské klasice, ostatně z tohoto kraje pochází oblíbená malinovka. Kořeny se pivovarská restaurace snaží hledat i v jídelníčku. Ať už je to poctivý jihočeský tatarák, či pivovarský guláš z místních surovin, nebo třeba císařský trhanec i buchtičky s vanilkovým krémem – veškeré pečivo si tu vyrábějí sami.

Na podzim se tu ještě otevře wellness s pivními lázněmi. Ve sklepení je pak připravena exkurze pivovarem s výkladem o vaření piva a historii domu, dvě ochutnávkové místnosti i prostory pro firemní akce. Pivovar chce vařit v budoucnu mnohem víc piva, než by šlo spotřebovat přímo v Rožmberku, takže počítá s jeho vývozem do dalších malebných míst jižních Čech.

A nejde jen o tvrdý byznys či návratnost kapitálu. Z prodeje rožmberského piva mimo brány pivovaru bude částečně financována obnovená Schwarzenberská granátnická garda. Tu přitom vede syn majitele pivovaru Martin Neudörfl mladší. Časový a personální kruh se uzavírá a tahle echt jihočeská klasika se jistě stane neopominutelnou zastávkou při toulkách po místních lučinách a skalinách.

Pivovar Nymburk se po dvou letech vrací k výraznějším investicím. Minulý týden zprovoznil novou linku na stáčení plechovkového piva za víc než 20 milionů korun. Kromě toho chystá rozšíření fotovoltaické elektrárny, měla by pak pokrýt zhruba třetinu spotřeby elektřiny.

Investice by letos mohly dosáhnout až 40 milionů korun, řekl ČTK ředitel pivovaru Pavel Benák. "Je to násobně více než v uplynulých dvou letech, kdy nás nárůsty cen energií donutily řadu investičních akcí posunout nebo i zastavit," řekl Benák. Nová stáčecí linka nahrazuje technologii z roku 2015, dokáže naplnit 15.000 plechovek za hodinu, a to v objemech 0,33 a 0,5 litru. "Umožní o pětinu vyšší výkon, šetrnější a přesnější plnění piva," uvedl ředitel.

S rozšířením nynější fotovoltaické elektrárny o výkonu 205,2 kWp se počítá v následujících týdnech. "Celkový instalovaný výkon 514,8 kWp bude doplněn bateriovým úložištěm. Očekáváme, že pokryje přibližně třetinu spotřeby elektrické energie a výrazně sníží uhlíkovou stopu," řekl Benák. Rozšíření vyjde zhruba na 13 milionů korun. "Panely usazujeme na stáčírny, sklady, sociální budovu. Všude tam, kde to statika a orientace umožní," doplnil.

Pivovar Nymburk, který vaří Postřižinské pivo, loni vystavil 150.000 hektolitrů piva. Zhruba pětinu vyváží do víc než 20 zemí. Vaří deset druhů piva, které stáčí do sudů, lahví i plechovek. Pod značkou Střízlík prodává nealkoholické pivo. Pivovar zaměstnává kolem 80 lidí.

Za rok 2022 skončil pivovar poprvé v historii se ztrátou, a to 1,6 milionu korun, tržby byly přes 206 milionů korun. Hospodářský výsledek loňského roku zatím není uzavřený, vedení ale očekává zlepšení.

„Hromadu zlata“ si veze z Londýna Rodinný pivovar Bernard. Jeho piva na tamní degustační soutěži European Beer Challenge 2024 získala čtyři zlaté, tři „dvojité zlaté“ a k tomu ještě dvě stříbrné medaile. Porotci tu posuzovali stovky vzorků piv z celého světa.

„Výsledek nás samozřejmě velmi těší. Pivovary z celé planety do této soutěže přihlásí stovky piv, a tak každá jedna medaile má svoji hodnotu. Že máme hned devět medailí a mezi nimi i ty úplně nejvyšší, svědčí o tom, že pivo vaříme dobře a má další potenciál, když chutná i daleko za hranicemi,“ řekl k úspěchu piv Bernard vrchní sládek a generální ředitel pivovaru Josef Vávra.

Tzv. dvojité zlato, udělované pivům s nejvyšším bodovým hodnocením, získala piva Bernard Desítka, Jedenáctka a nealkoholická Švestka. Další čtyři zlaté medaile porotci udělili Dvanáctce, svrchně kvašeným pivům Bohemian ALE, IPA a také novému nealkoholickému Grepu. Sbírku doplňují dvě stříbrné medaile pro Sváteční ležák a Jantarový ležák. S takovým skóre patří Rodinný pivovar Bernard k vůbec nejúspěšnějším účastníkům této prestižní soutěže.

Mezinárodní soutěž European Beer Challenge dává pivovarníkům příležitost soutěžit s nejuznávanějšími světovými značkami. Všechny ze stovek přihlášených piv jsou anonymně degustovány předními evropskými obchodníky, aby identifikovali ta nejlepší piva na trhu. Soutěže se mohou účastnit pivovary všech velikostí z jakékoliv země na světě.

Rodinný pivovar Bernard v roce 2023 celkem získal 57 různých ocenění, nejvíce z degustačních soutěží za pivo. Ocenění získal i pivovar, Návštěvnické centrum Bernard, Pivní pálenka Bernard, spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard byl oceněn jako osobnost marketingu.

Má ve znaku vulvu a při jeho výrobě bylo porušeno velké množství zákonů — těch, co utlačují ženy. Pivo Muschicraft bylo vyrobeno jenom ženami a upozorňuje na nerovnosti, které jsou stále kodifikované v právním rámci mnoha zemí.

Můžou skutečně ženy dělat vše, co muži? Je to těžko uvěřitelné, ale zákony, které to zakazují, existují ve zhruba třetině států světa. Upozorňuje na to i pivo Muschicraft, které přišlo s novou, v mnohém globální edicí, 8. března u příležitosti Mezinárodního dne žen.

Na výrobě piva se podílely ženy z Ruska, Uruguaye, Itálie, Srí Lanky, Madagaskaru, USA a dalších zemí. Záměrné zapojení žen do každého kroku výroby a distribuce vedlo k tomu, že pivo porušovalo zákony zemí jejich původu: od výroby alkoholu (nelegální v Libanonu) a čištění provozních strojů (nelegální v Uruguayi a dalších 9 zemích) až po nošení těžkých sudů (nelegální v Rusku a dalších 22 zemích). Následující video vám podstatu dalších mnoha — někdy dost neuvěřitelných — protizákonných jednání vysvětlí ještě více.

Tato pivní edice je dokonce spojena s knihou The Most Illegal Beer (v překladu „Nejvíce nezákonné pivo“), která pojednává o jeho vzniku i nerovnostech, kterým ženy stále čelí.

„S knihou The Most Illegal Beer si Muschicraft klade za cíl upozornit na zastaralé sexistické zákony skryté v právních systémech po celém světě a vyzvat k rychlejšímu pokroku směrem k rovnosti žen a mužů," říká v tiskové zprávě Sophie Tschannett, zakladatelka feministické značky řemeslného piva Muschicraft.

Muschicraft vznikl ve Vídni před dvěma lety. Slovo „Muschi“ v jeho názvu je pak slangové označení ženského pohlavního orgánu v němčině. Jeho vizuální znázornění je ostatně také logem značky viditelným na každé lahvi.

Proč tam musí být? Dle vyjádření zakladatelky pro německý časopis Stern je penisů všude plno, vulva je proti tomu tabuizovaná a vyvolává kontroverzi, provokuje, vytváří témata k diskuzi, a to se hodí v marketingu, i když chcete, aby váš produkt podněcoval společnost k zamyšlení se nad určitými tématy.

„Naše pivo vzniklo jako odvážná provokace proti patriarchálnímu světu. V tomto světě je měřítkem muž: pivo je nápoj pro muže; pravidla píší muži. Chceme se tomu postavit. Změny vždy začínají od rozhovorů. Mým záměrem je dát tímto pivem lidem téma ke konverzaci — měli by mluvit o rovnosti pohlaví a o tom, jak jí můžeme dosáhnout," dodává Tschanett.

Kampani Muschicraft k Mezinárodnímu dni žen se to daří. Objednat si pivo, knihu nebo zjistit, do jakých hospod můžete zajít, zjistíte na mostillegalbeer.com.

Česká republika, srdce pivní kultury, se může pochlubit nejen tradičními pivovary, ale i rostoucím počtem mikropivovarů, které přinášejí na trh nové a unikátní chutě. V našem pivním speciálu se ponoříme do kouzelného světa českých mikropivovarů a odhalíme příběhy, tradice a inovace, které stojí za jejich jedinečnými pivními počiny. Prozkoumáme, jak se z vášně pro vaření piva a experimentování s různými chmely, slady a kořením rodí piva, jež mění českou pivní scénu. Tento článek je vaší vstupenkou do světa, kde se snoubí řemeslné umění s moderními pivovarskými trendy, a ukáže vám, proč je české pivo daleko víc než jen tradiční lager. Připravte se objevit nové chutě, které oživí vaše chutě k objevování a ukáží, že i v pivu lze najít nekonečnou rozmanitost.

Česká republika, známá jako jedna z kolébek pivní kultury, je domovem nejen proslulých pivovarů s dlouholetou tradicí, ale také nově vznikajících mikropivovarů, které přinášejí na trh čerstvé a inovativní přístupy k výrobě piva. Tyto malé pivovary se staly zdrojem nového nadšení pro české i mezinárodní milovníky piva, přičemž každý z nich přináší do pivního světa unikátní příběh, tradici a nekonečnou vášeň pro pivovarství.

Tradice setkává s inovací
Mikropivovary v České republice čerpají z bohatého historického dědictví pivovarství a zároveň přijímají nové metody a přístupy, které obohacují tradiční chutě. Experimentování s různými druhy chmelů, sladů a netradičními přísadami jako jsou ovoce, bylinky nebo koření, umožňuje těmto pivovarům vytvářet jedinečná piva, která odlišují jejich produkci od konvenčních nabídek.

Příběhy za každým kouskem
Za každým mikropivovarem stojí příběh o vášni, odvaze a touze vytvořit něco nového a originálního. Někteří majitelé mikropivovarů se do světa pivovarství vrhli po letech zkušeností v jiných oborech, přičemž si splnili dlouholetý sen otevřít vlastní pivovar. Tyto osobní příběhy dodávají pivům z mikropivovarů další rozměr a hloubku.

Mikropivovary jako součást komunity
České mikropivovary často pevně zapadají do místních komunit, kde se stávají nejen místem setkávání a společenského života, ale také zdrojem místní hrdosti. Mnohé z nich nabízejí prohlídky a degustace, které poskytují návštěvníkům možnost nahlédnout do zákulisí výroby piva a pochopit, co všechno obnáší výroba kvalitního řemeslného piva.

Inovace v chuti
Od IPA, Stoutů, Saisonů až po Sour Ale, české mikropivovary neustále rozšiřují spektrum chutí a stylů, které nabízí. Některé se specializují na obnovení téměř zapomenutých historických receptur, zatímco jiné se radikálně zaměřují na nové pivní styly, které překvapují i nejnáročnější pivní gurmány.

Budoucnost českého piva
Růst a popularita českých mikropivovarů signalizují, že budoucnost českého piva je jasná a slibná. S každým novým pivovarem, který otevře své dveře, se rozšiřuje pivní horizont a posiluje se pivní kultura, která je tak hluboce zakořeněná v české společnosti. Mikropivovary nejen oživují českou pivní scénu, ale také přispívají k udržitelnosti a inovacím v celém odvětví.

České mikropivovary jsou důkazem, že i v tradičním odvětví jako je pivovarství je prostor pro inovace, kreativitu a osobní vášeň. Ať už jste milovníkem tradičního českého lageru nebo hledáte něco nového a neobvyklého, české mikropivovary mají co nabídnout každému.

Kvůli zvýšení DPH na čepované pivo mají hospody před sebou těžký rok s bojem o zákazníky a tržby. I tak ale letos plánuje uzavřít provozovnu jen dvě procenta z nich. Vyplývá to z průzkumu Plzeňského Prazdroje, jehož výsledky největší tuzemský pivovar poskytl Finančním a ekonomickým informacím (FAEI.cz).

Než úplně zavřít, hledají hospodští jiné možnosti, jak se vyrovnat s těžkými časy a optimalizovat svůj provoz. Průzkum mezi 3,4 tisíce provozovatelů například ukázal, že 11,5 procenta z nich buď omezí otevírací hodiny, nebo sníží počet otvíracích dní. A to především v zimních měsících, než přijde hlavní jarní a letní sezóna.

Hospody rovněž zvažují různé novinky a vylepšení svých služeb. Průzkum potvrdil, že právě odlivu hostů se provozovatelé obávají nejvíce. Druhou hrozbou je pro ně to, že zákazníci budou méně utrácet.

„Strach majitelů a provozovatelů hospod, že lidé přestanou chodit na jídlo a pivo, je citelný. Ale začátek letošního roku černé scénáře rozptýlil,“ řekl Roman Trzaskalik, obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje.

„Na prodejích piva během prvních měsíců roku vidíme, že setkávání se s přáteli v hospodách je pro Čechy důležité a že nenechají ‚své podniky‘ padnout. Věřím, že tento pozitivní sentiment bude pokračovat i v dalších měsících a naplno se rozvine se začátkem zahrádkové sezóny,“ dodal.

Letošní data společnosti Dotykačka, jejíž pokladní systém využívá největší podíl gastro zařízení v zemi, ukázal, že ani přes vyšší DPH (z 10 na 21 %, pozn. aut.) zatím nepřistoupilo ke zdražení čepovaného piva 38 procent restaurací a hospod, a ceny ponechaly na prosincové úrovni. Průměrné zdražení tak činí 2,80 koruny za půllitr.

Vedle vyšších nákladů trápí hospodské také nedostatek personálu. Necelá pětina provozovatelů má dokonce obavu, že pohostinství už není pro zaměstnance tak atraktivní. Proto je téměř desetina majitelů a provozovatelů hospod rozhodnuta, že si sami znovu obléknou výčepní zástěru nebo budou pomáhat na place s obsluhou, aby situaci zvládli.

Současní hospodští, kteří na trhu zůstali i po nepřízních spojených s covidem nebo vysokou inflací, ale rozhodně nejsou těmi, kdo by házel flintu do žita.

„Mnohem častěji než na jakákoli omezování podnikání sázejí na vylepšení a rozvoj svých služeb, což jim pomůže zachovat přízeň zákazníků a přivede nové. Novinky letos plánuje zavést téměř jednadvacet procent hospod a restaurací,“ uvedl Roman Trzaskalik z Plzeňského Prazdroje.

Nejvíce z nich chystá změny v nabídce jídel a nápojů, další pak plánují pořádat speciální akce pro zákazníky nebo budou vylepšovat interiéry či exteriéry svých provozů včetně zahrádek. Aktivním hospodským Prazdroj výrazně pomáhá.

„Celková částka, kterou na podporu hospod v letošním roce máme připravenou, je zhruba 450 milionů korun. Jde o kombinaci investic do výčepního vybavení, sklenic, spolufinancování nových fasád nebo úpravu interiérů,“ konstatoval Trzaskalik.

Nové překážky
Že majitele a provozovatele restaurací a hospod zařízení nečeká lehký rok, potvrdil pro FAEI.cz i Luboš Kastner, člen představenstva Hospodářské komory ČR a člen představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků.

„Gastronomie se nevrací do reálného růstu. Brzdí jej nové překážky. Zatímco 2023 byl rokem bojů s cenami energií a surovin, rok 2024 bude rokem boje zákazníků s vyššími cenami, které na ně gastro – zejména u nápojů – bude muset přenést kvůli vyšší DPH.“

A na cenách je to už v mnoha podnicích poznat, jak potvrzují data společnosti Dotykačka z počátku roku. „Zatímco loni v lednu jsme nezaznamenali téměř žádné meziměsíční posuny cen točeného piva nebo kávy, letos už v prvních týdnech pozorujeme nárůsty,“ řekl FAEI.cz Petr Menclík, ředitel Dotykačky.

„Například průměrná cena dvanáctistupňového čepovaného piva byla v polovině ledna 57,80 koruny, zatímco ještě v prosinci se stejný půllitr prodával za průměrných 55,50 koruny,“ uvedl Menclík konkrétní příklad.

Nejdražší je tradičně Praha, kde nyní zaplatí milovníci piva za jeden 12° půllitr zhruba o dvanáct korun víc, než činí celorepublikový průměr. Naopak ve vesnické hospodě je cena oproti průměru skoro o devět korun nižší. Všude ale ceny poskočily oproti prosinci více než o dvě koruny na jedno pivo.

Meziměsíční nárůst cen mezi prosincem a první polovinou ledna zaznamenala společnost Dotykačka i u dalších nápojů, například u kávy nebo domácích limonád.

Prozatím nejsou nárůsty cen nijak dramatické – u kávy je to v průměru 2,5 procenta a u limonád 5,5 procenta. Dlouhodobé sledování trhu však naznačuje, že velká část podniků upravuje ceny později. Je tedy pravděpodobné, že rozdíly v cenách nápojů v nadcházejícím období ještě porostou.

Moravskou vernisáž piva letos v květnu poprvé doprovodí degustační soutěž piv, která uvařili studenti v domácích podmínkách či ve školních mikropivovarech. Ty už v Česku fungují na několika středních a vysokých školách. Soutěž, nazvaná Studentská pivní liga, se bude konat 25. května v prostorách pivovaru Univerzity Palackého v Olomouci (UP) EUREKA, který provozuje její přírodovědecká fakulta.

Každá střední či vysoká škola může do Studentské pivní ligy přihlásit maximálně deset vzorků piv z vlastní produkce. Degustační kategorie budou zaměřeny na světlé ležáky českého typu (BJCP3A a 3B), tmavé svrchně kvašené pivo bez omezení stupňovitosti, pivo z alternativních obilovin bez omezení stupňovitosti (BJCP 31A) a Brett Saison.

Studenti mohou své vzorky piva, uvařeného pod záštitou školního pivovaru, zaregistrovat do soutěže na webu, kde jsou dostupná také podrobná pravidla. „Aby mohli být přijati do Studentské pivní ligy, v rámci které nemusí platit registrační poplatek, je nutné do poznámky v registraci uvést informaci o tom, jakou školu či pivovar zastupují. Školu poté požádám o informaci, kteří studenti se soutěže zúčastní. Jedná se o dvojitou kontrolu,“ uvedl spoluorganizátor soutěže Lukáš Kučera z katedry analytické chemie.

Univerzitní pivovar EUREKA se do Moravské vernisáže piva, kterou bude v květnu hostit olomoucké Výstaviště Flora, zapojil již v loni. Studenti z přírodovědecké fakulty na této přehlídce produkce malých pivovarů prezentovali svůj recept na pivo KaraMnich. „Na základě této spolupráce jsme dostali možnost se aktivně zapojit také do organizace letošního ročníku Moravské vernisáže piva, a to formou spoluorganizování domovarnické soutěže, která bude probíhat na přírodovědecké fakultě. Navíc vznikl nápad zapojit do soutěže také studenty, jejichž střední nebo vysoká škola je napojena na nějaký pivovar,“ dodal Lukáš Kučera.

Kam se v nadcházejících jarních dnech, třeba o prodlouženém velikonočním víkendu, vydat na výlet? Milovníci piva a historie mohou zamířit do klášterů, respektive jejich pivovarů. Všech pět fungujících se totiž spojilo a uvařilo sedm velikonočních speciálů.

Pivovarnictví a kláštery patřily vždy k sobě. Upomíná na to například sousloví „ožrat se“. Kláštery, spolu s královskými městy a šlechtou, měly ve středověku privilegium vařit pivo. Ale nebylo to pivo, jak jej známe dnes. „Pivo mělo kašovitou strukturu a konzumovalo se z misek, z nichž se srkalo nebo jedlo lžící,“ píše ve své knize Jařmo, parkán, trdlice Alena Vondrušková.

A právě na jezení zmíněný výraz odkazuje. „Z tohoto zdroje mohou pocházet také sousloví být na kaši, nebo tekutý chléb,“ doplnil Radek Holešovský z Klášterního pivovaru Porta Coeli v Předklášteří na Brněnsku. Tedy jednoho z pěti fungujících klášterních pivovarů, které se nyní spojily a jakou součást projektu Volba sládků uvařily velikonoční speciály.

V případě Porta Coeli se jedná o silné, spodně kvašené pivo Vorkloster Poutní velikonoční märzen. „Dominuje v něm vůně sladu s chlebovou kůrkou. Po napití jsou cítit tóny pražených oříšků a sušeného ovoce. Pivo dozrávalo na hoblinách z německého dubu, jež dává pivu jemné barikové aroma,“ popsal sládek Jan Malásek

Portu Coeli doplnily Klášterní pivovar Strahov, Břevnovský klášterní pivovar sv. Vojtěcha, Pivovar Ossegg a Klášterní pivovar Želiv. Všechna piva spojuje použití historických přísad, které se v pivech dnes už příliš neobjevují. Jsou jimi nakuřovaný slad, bylinky, nebo dokonce dřevo, na němž pivo dozrává.

Pojítkem je i název Poutní. „Za Klášterní Pivovar Strahov nabídneme Poutní Grätzer, což je pšeničné, svrchně kvašené, lehké, nakuřované pivo s přídavkem šafránu. Stylu grätzer se někdy přezdívá polské šampaňské kvůli výrazné šumivosti,“ vysvětlil strahovský sládek Jan Martinka.

Břevnovský klášterní pivovar připravil Poutní Rauch Weizenbock. Podle sládka Aleše Potěšila se jedná o zajímavý průnik tří pivních stylů. „Známé pšeničné tóny a tóny po hřebíčku a banánech jsou doplněny jak karamelovým nádechem, tak jemnou uzenou linkou. I přes značnou plnost si pivo zachovává typickou svěžest pšeničných piv,“ řekl.

Krušnohorský pivovar Ossegg z Oseka navařil Herb Honig Bock. „Je to slabší verze Bocku ze tří druhů sladu a dvou druhů německých chmelů. Pivo jsme navíc obohatili místními bylinkami mateřídouškou a vřesem a medem z Krušných hor,” popsal sládek z pivovaru v cisterciáckém klášteře Ladislav Kozerich.

Na přidání puškvorce vsadil u piva Poutní Velikonoce 16 Klášterní pivovar Želiv. Podle jeho sládka Jiřího Kratochvíla je zde kromě českého sladu použitý dubem nakouřený slad Weyermann a speciální chuť mu dodává i vřes.

Pětici klášterních pivovarů doplní i dva speciály z Plzeňského Prazdroje, který Volbu sládků zaštiťuje. V březnu se jedná o polotmavý spodně kvašený speciál Poutní. V dubnu to pak bude světlé, spodně kvašené, nefiltrované pivo typu Oak Aged, tedy dozrávající na dubových dřevěných chipsech.