Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Pivo. Co byste o něm měli vědět, než si dáte další sklenici

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Prostřeno.czAutor:Lenka Urbanová

Může se pivo podávat jako aperitiv? A k jakým pokrmům se vůbec hodí? Konec dohadů. Tohle je pravda o tekutém chmelu, který by se měl zásadně čepovat jen do stoprocentně čistých sklenic!

Češi v roce 2016 vypili nejvíce piva v historii. Podle statistik se zvýšilo celkové množství vypitého piva na 16,4 milionu hektolitrů. Našinci prostě byli, jsou a budou národem pivařů. Tak ještě štěstí, že pivo podané v elegantním poháru se dnes cení i jako aperitiv. Že jste to o něm nevěděli? Podobných informací bude asi víc!

Nejen voda…
Thiamin (B1), riboflavin (B2), niacin (B3), kyselina pantotenová (B5), pyridoxin (B6), kobalamin, biotin, kyselina folová, mesoinositol, cholin. To je jen zlomek toho, co pivo obsahuje. Spíš než složení nás ale dnes zajímá podávání.

Silnější pivo se všeobecně doporučuje k masitým pokrmům, hlavně však k huse a vepřové pečeni. Ladí i s kořeněnými sýry. Lehčí pivo zase podávejte k minutkám z bílého masa, k drůbeži, jemným sýrům a zadělávaným masům. Co se týče otázky, jestli je lepší točené nebo lahvové, odpověď je jednoznačná. Každý dá přednost točenému, i když i lahvové má něco do sebe. Jeho výhodou je praktičnost, ovšem otevřené brzo ztrácí chuť.

Jak pivo podávat?
Chlazené, ale ne ledové. To je zásada! Ideální teplota servírovaného piva je u ležáků okolo 7 °C, je však nutné přihlédnout k druhu piva. U pšeničných piv, pivních speciálů, svrchně kvašených a u piv s obsahem alkoholu od sedmi do dvanácti procent je teplota servírovaní vyšší (10– 12 °C). Jedině tak vyniknou aromatické látky, které tato piva obsahují. Pokud si stupně pamatovat nechcete, vycházejte z faktu, že čím je pivo hutnější a kvalitnější, tím méně chladu má zapotřebí. A jak je to s pěnou?

Pořádná čepice. Jaký má účel?
Pěna na pivě neslouží jen pro parádu. Chrání před kontaktem se vzduchem, který způsobuje ztrátu chuti. No a s tím pochopitelně souvisí i čepování piva. Vykouzlete i vy tu nejkrémovější pěnu!

Sklenici nejprve nakloňte a pivo z láhve nalévejte do sklenice zvolna a takzvaně po skle. Když je sklenice asi z poloviny plná, postavte ji a pivo dolévejte v malých dávkách, ale již z větší výšky. Tím docílíte nejen bohaté pěnivosti, ale odčerpáte dostatečně i kysličník uhličitý. Tím vynikne jemnost a lahodnost piva.

Pivo by se zároveň mělo podávat v čistých sklenicích. Sebemenší stopa cizí látky negativně ovlivňuje chuť moku i tvorbu pěny! Proto špíně a mastnotě nedejte šanci. Zbytečně se ochudíte o hořký zážitek.

Tajemství české posedlosti: Proč má pivo pěnu?

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:EuroZprávy.cz

Pivo má pěnu. To je docela obyčejná a všeobecně známá věc. Traduje se, že má především zabránit tomu, aby oblíbený nápoj Čechů zvětrat, z hlediska fyziky je to ale poněkud složitější. Podívejte se, co stojí za pivní pěnou.

Čím více pěna roste, tím více se tekutina, kterou pokrývá, stabilizuje. Jak se to děje a proč tomu tak je, o tom pojednává studie americké Princetonské univerzity, o které informovala řada zahraničních serverů.

Záhada pěny byla snad jedním z největších tajemství v historii nápojů. Doktorku Emilii Dressairovou zaujalo, jak napěněná káva s mlékem, kterou si nosila v kelímku, nepotřebuje víčko, aby se nevylila.

Podobný jev upoutal jejího kolegu Albana Saureta, když si nosil pohárek piva a nemusel se obávat, že se mu vylije. Oba fyzici se rozhodli zjistit pravý důvod toho, proč pěna značně omezuje hrozbu ztráty tekutiny, když se s nápojem v nádobě pohybuje.
Advertisement

Řešení je na první pohled banální a zřejmé: pěna působí jako zátka. Ve skutečnosti ale není z vědeckého hlediska tato otázka zdaleka tak jednoduchá.

Vědci při svém pokusu naplnili nádobku vodou, saponátem na nádobí, jehož pěna je velmi stabilní, a glycerolem užívaným k tomu, aby byly tekutiny viskóznější. Poté s pomocí jehly zaváděli do tekutiny vzduch, dokud nezískali různé vrstvy miniaturních bublinek. Celý tento postup sloužil k tomu, aby pochopili působení různých vrstev na pohyb tekutiny.

Tuto tekutinu pak Dressairová a Sauret vystavili různým otřesům, počínaje lehkými a konče velmi silnými. Vše natáčeli vysokorychlostní kamerou. Objevili, že tak jak pěna stoupala, začínala se tekutina stabilizovat. Zjistili rovněž, že pět vrstev mikrobublinek snižuje desetinásobně výšku vln vyvolaných pohybem tekutiny. Více vrstev mikrobublinek však už dále vlny nesnižuje.

Podstata tohoto jevu je zřejmě spojena s tím, že se šíří energie vyvolávaná pohybem s tekutinou. Pěna má sílu tlumiče díky tomu, že rozptyluje tuto energii třením o stěny nádobky.

První plzeňský ležák se zrodil před 175 lety díky tomu, že se tak úplně „nevybarvil“

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Česká televizeAutor:ČTKPrazdroj

První várka, kterou před 175 lety, 5. října 1842, uvařil v čerstvě dokončeném plzeňském měšťanském pivovaru bavorský sládek Josef Groll, nedopadla podle jeho představ. Groll měl totiž vyrobit tmavé bavorské pivo, vařené metodou spodního kvašení, vyšlo mu ale něco jiného. Díky moderní technologii, jiným surovinám – žateckému chmelu, světlému sladu a měkké plzeňské vodě – bylo Grollem uvařené pivo průzračné, zlatavé barvy, s bělostnou pěnou držící tvar.

Dnes už nikdo nezjistí, jestli to byl sládkův záměr, chyba nebo dobře využitá náhoda, jisté ale je, že nový druh piva slavil okamžitý úspěch. Hned při naražení 11. listopadu 1842 si ho v plzeňských hostincích U bílé růže a U zlatého orla nemohli vynachválit. „Jaký obdiv nastal, když zaskvěla se zlatová jeho barva a sněhobílá pěna se nad ní vznášela, jak zajásali pijáci, když seznali, jakou říznou, znamenitou chutí, při pivě dosud nepoznanou, honosí se tento domácí výrobek,“ píše kronikář.

Sláva plzeňského ležáku se rychle šířila. Neuběhl ani rok a už se čepoval v Praze, kam ho jako první nechal přivézt krejčí Jakub Pinkas. Úspěch byl mimořádný, a tak se rychle z Pinkase stal hostinský a zrodila se vyhlášená hospoda U Pinkasů. V roce 1856, kdy se jen v Praze točilo plzeňské již v 35 hostincích, se začalo pít i ve Vídni a v roce 1862 v Paříži. V 70. letech 19. století proniklo do Ameriky a na sklonku 19. století také do Afriky, na Blízký východ a do Latinské Ameriky.

Josef Groll působil v Měšťanském pivovaru tři roky. Poté se sice opět ucházel o místo sládka, ale neuspěl, nejspíš kvůli prudké povaze. Vrátil se tak do rodného Vilshofenu a převzal otcův pivovar, který řídil až do smrti. Zavedl zde výrobu piva, které stvořil v Plzni a pojmenoval jej Vilshofen Pils.

Zemřel v listopadu 1887 v 74 letech v pivnici u stolu. Rodinný pivovar Grollových již neexistuje, části ale přešly pod společnost Wolferstetter, která dodnes vyrábí ležák Josef Groll Pils.

Evropská komise zakázala říct: To je pravý český ležák!

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Aha Online

»Světlý ležák svrchně kvašený«. Tak z takového označení na lahvi zlatavého moku, který je ale podle norem Evropské unie naprosto v pořádku, mohou čeští pivaři vyskočit z kůže. Ležák je přece vždycky spodně kvašený! Pořádek v dnešním pomateném označení měla udělat nová vyhláška. Jenže Brusel jí stopnul!

Do vyhlášky o požadavcích na nápoje, kvasný ocet a droždí, české ministerstvo zemědělství zapracovalo i pořádek v názvosloví piv. Dosud totiž jsou jako ležák označována i svrchně kvašená piva anglosaského stylu, která spadají do limitu stupňovitosti od 11 do 12 stupňů. Pivovary to tak nutí dělat platná vyhláška. Tradiční označení ležák je ale u nás vyhrazeno jen pro piva spodně kvašená. Takový mok má větší říz i naprosto jiné chuťové parametry, než svrchně kvašená piva zahraniční výroby.

Prsty Slováků?
Ministerstvo proto chtělo do vyhlášky zavést novou kategorii piv. Takzvaná »plná piva« by byla právě ta, která jsou dnes zmatečně označována jako ležák. Jenže některé členské státy Unie nám do této bohulibé snahy hodily vidle. Spekuluje se o tom, že v tom mají prsty hlavně Slováci. Výhrady se sice oficiálně týkaly pasáže o minerálních vodách, ale... Může za tím být i to, že výrobci svrchně kvašených piv mají rychlejší obrat, protože nápoj nemusí tak dlouho zrát v kádích.

Až příští rok
V každém případě je platnost celé vyhlášky pozastavena, přestože podle představ ministerstva zemědělství měla platit už loni. Teď není jasné, jak dlouho bude trvat, než se všechny připomínky vyřeší. V každém případě – pořádek v pivech nenastane zřejmě ani příští rok.

„Vyjádření Evropské komise k problematice označování ochucených minerálních vod a způsob jeho vypořádání zatím ministerstvo zemědělství spolu se zástupci průmyslu analyzuje,“ uvedla pro Lidovky.cz mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková.

Další úpravy
Neschválená vyhláška je však podle svazu minipivovarů ještě stále nedostatečná a žádá si další úpravu. Podle nich totiž typicky český ležák může být uvařen i jako deseti či třeba patnáctistupňový, tedy nikoliv jen v rozmezí 11 až 12 stupňů.

Co má změnit vyhláška
*»ležák« bude jen spodně kvašené pivo o síle 11 až 12 stupňů
*»plná« mají být označena ostatní piva o síle 11 až 12 stupňů
*»silná« mají být bez rozdílu piva o síle 13 a více stupňů

Jaké jsou druhy piv:

SVRCHNĚ KVAŠENÁ
Vznikají při teplotách okolo 15 – 20 °C s využitím kvasinek z rodu Saccharomyces cerevisiae subsp. cerevisiae. Ty vytoří jakousi „krustu“, sesbírají se a mladina se ukládá do sudů nebo tanků, kde zraje několik dnů až 3 týdny.

Pšeničná
Při výrobě byla nejméně jedna třetina z celkového extraktu dodána pomocí pšenice či pšeničného sladu (u bavorských piv je to víc než 50 %).

Ale
Původně označení pro nechmelená piva, dnes ale jsou některá naopak velmi silně chmelená s důrazem na hořkost i výrazné aroma.

Stout
Je velmi tmavé pivo z praženého sladu, které má původ hlavně v Británii a Irsku. Může se podávat i nechlazené.

SPODNĚ KVAŠENÁ
Vznikají za kvašení, které probíhá při nižších teplotách v rozmezí 8–14 °C s využitím kvasinek Saccharomyces cerevisiae subsp. uvarum. Poté měsíc a déle leží při teplotách blízkých nule.

Ležák
Po procesu kvašení měsíc a déle leží, proto ležák, stupňovitost má typicky od 8° až 17°, u nás nejrozšířenější plzeňský typ ležáku.

Výčepní
Má oproti ležáku nižší stupňovitost, a to 8° až 10°.

Jděte na jedno. Pivo výrazně zlepšuje náladu!

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Odhaleno.cz

Rod ječmen se latinsky nazývá Hordeum. Když vědci poprvé izolovali z ječmene kortikosteroidní alkaloid, nazvali ho odvozenou latinského jména právě hordenin. A on je jedním z důvodů, proč je pivo tak oblíbené a zlepšuje lidem náladu. Hordenin totiž souvisí s vylučováním dopaminu v mozku a s pivními svátky zvanými oktoberfest.

Tento hormon dobrých pocitů a nálady se při konzumaci piva vylučuje do mozku ve větším množství. A nejenže nám působí příjemné pocity, ale nutí nás konzumovat piva více.

Podobně působí i samotný etanol – alkohol – ale ne každý lihový nápoj obsahuje hordenin. Zato nápoje z ječného sladu – v tomto případě především pivo – jsou oblíbené právě kvůli tomuto kortikosteroidnímu hormonu.

Vědci z Norimberku tvrdí, že právě hordenin vysvětluje hédonistickou žízeň konzumentů piva, oblibu nápoje a důvod, proč pořádáme tzv. oktoberfesty – říjnové svátky piva. Ačkoli v případě vody či jiného nealkoholického nápoje bychom po jednom či dvou půllitrech přestali cítit žízeň, po pivu toužíme dál. A to proto, že hordenin nás činí závislými na dopaminovém rauši, k němuž po konzumaci piva dochází.

„Bylo pro nás docela překvapením, že tato látka obsažená v pivě aktivuje receptory D2 pro dopamin,“ uvedla profesorka Monika Pischetsriederová z Friedrichovy Alexanderovy univerzity v Erlangenu.

Ležák není ležák. Evropská komise stopla českou vyhlášku

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Lidovky.czAutor:Miroslav Petr

Členské země Evropské unie neschválily normu, která v české legislativě mimo jiné zavádí pořádek do označování piv. V Česku se zatím dál bude označovat ležákem i pivo, které ve skutečnosti tradičním českým ležákem není. Evropská komise totiž na základě připomínek některých členských zemí Evropské unie vydala negativní stanovisko k zavedení vyhlášky o požadavcích na nápoje, kvasný ocet a droždí, ve které české ministerstvo zemědělství dělá pořádek i v názvosloví piv.

Vyhláška například zavádí do české legislativy v rámci rozlišení stupňovitosti i novou kategorii piv, takzvaná plná piva, tak aby výrobci nemuseli jako dosud zmatečně označovat ležákem i svrchně kvašená piva anglosaského stylu, různé ejly (ale) – jen proto, že podle limitu stupňovitosti od 11 do 12,99 procent spadají do kategorie, označované dosud jako ležák.

Jiná výroba, stejná kategorie
Ležákem se však ve skutečnosti bez rozlišení stupňovitosti rozumí tradiční český způsob výroby s využitím kvasnic spodního kvašení, při nižších teplotách a delším čase zrání, což dává pivu větší říz i naprosto jiné chuťové parametry než svrchně kvašená piva zahraniční výroby.

Problém však nevidí členské země Evropské unie (spekuluje se, že veto české vyhlášce vystavilo například Slovensko) v nových pravidlech pro piva v Česku, ale v jiné pasáži vyhlášky, týkající se minerálních vod. Tím však byla pozastavena platnost celé vyhlášky. A nikdo teď neví, jak dlouho řešení celé situace potrvá. Vyhláška přitom měla začít v Česku platit podle původních představ ministerstva zemědělství už loni.

Rezort je poměrně skoupý na informace. „Vyjádření Evropské komise k problematice označování ochucených minerálních vod a způsob jeho vypořádání zatím ministerstvo zemědělství spolu se zástupci průmyslu analyzuje,“ uvedla mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková. Jisté je, že vyhláška u nás nezačne platit možná ani v příštím roce.

K rozporu se stávající normou dochází už několik let v souvislosti s tím, jak se u nás pivovary stále častěji pouštějí do výroby piv typu stout (příkladem je irský Guinness), pšeničné, ALE (ejl), IPA (India Pale Ale), vyráběných jednodušší a rychlejší technologií svrchního kvašení. Jejich obliba a tedy i výroba u nás výrazně roste, vaří je už i největší pivovary u nás, dosavadní vyhláška však s nimi nepočítá.

Jenže pokud tato piva mají stupňovitost v rozmezí 11 až 12 stupňů, což je dosud podle platné legislativy kategorie s označením ležák, musejí pivovarníci na etikety také slovo ležák používat.

Jde o odborný renonc a matení zákazníků.
Dochází tak k tomu, že například Pivovary Lobkowicz musejí na etiketě svého svrchně kvašeného piva „Lobkowicz ALE premium“ uvádět nesmyslný protimluv „pivo světlý ležák svrchně kvašený“. Krušovice musejí označovat za ležák zas své svrchně kvašené pšeničné, podobně jsou na tom některá svrchně kvašená piva z Pivovaru Náchod a nesmyslné označení musejí používat i další výrobci, včetně minipivovarů.

Chce to další změnu vyhlášky
Nové znění vyhlášky už specifikuje, že ležákem může být jen spodně kvašené pivo a pro ta ostatní v rozmezí 11 až 12 stupňů zavádí označení „plná“ piva. Třináctky a všechna vícestupňová piva pak budou bez rozdílu označovaná jako „silná“.

Českomoravský svaz minipivovarů však považuje i nové kategorie, byť zatím v Bruselem odmítnuté vyhlášce, za nedostatečné. V budoucnu bude nutné zmíněnou vyhlášku doplnit ještě o povinnost uvádět nutričních hodnoty piva. A v té souvislosti chce svaz minipivovarů prosadit i další zlepšení vyhlášky. Tak, aby kategorie „ležák“ nebyla vymezena jen pro spodně kvašené jedenáctky a dvanáctky.

„Typicky český ležák totiž může být uvařen i jako desítka nebo třeba patnáctka. V zahraničí tuhle charakteristiku uznávají. Chceme, aby to respektovala i česká legislativa,“ uvedl šéf Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň.

Gambrinus pomůže zvelebit Plzeň

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Plzeňský deníkGambrinus

Už několik měsíců projíždí Plzní tramvaj oděná do barev pivovaru Gambrinus a ptá se cestujících na jejich názor. Druhá otázka, která odstartuje od října, vyzve Plzeňáky, aby vybrali projekt na zvelebení města.

Hlasovat pro oživení některého ze tří vybraných míst se bude až do konce roku přímo v Gambrinus tramvaji. Potom se pivovar ve spolupráci se spolkem Pěstuj prostor pustí do realizace vítězného návrhu. Přípravu a realizaci projektu s největším počtem hlasů podpoří Gambrinus částkou 100 tisíc korun.

Od října až do konce roku najdete uvnitř Gambrinus tramvaje představené tři projekty na oživení veřejného prostoru ve městě. Návrhy byly vybrány z podnětů veřejné výzvy Pěstuj prostor, kam mohou jednotlivci i organizace přicházet s nápady na místa v Plzni, která by si zasloužila větší pozornost.

Kdo se dostal mezi kandidáty?
První ze tří navržených lokalit je sídliště Vinice, kde by mohl vzniknout nový mobiliář po vzoru prostoru před místní knihovnou. V případě realizace projektu by dnešní zbytky betonových konstrukcí, které dřívější lavičky už jen matně připomínají, získaly novou tvář a opět sloužily k setkávání a odpočinku.

Dalším projektem v anketě je náměstí Emila Škody, kterému by prospělo zejména aktivní využití stávající plochy, úprava zeleně a případně i malé pódium, které by sem pomohlo navrátit společenský život. Proměnu tohoto místa by ocenily i sousední centrum nového cirkusu a waldorfská škola.

Třetím návrhem je pokračování revitalizace Pramenů na Roudné. O prameny, které kdysi napájely i kašny na plzeňském náměstí, se spolky a roudenští starají už dlouhodobě. Ti, kdo dají hlas této lokalitě, podpoří výstavbu atypického rozcestníku i pomníku zmizelé osady Amerika.

Na problematická místa si nesmíme zvykat, dobré nápady je potřeba podpořit
„Na spolku oceňuji, že každému dává možnost podívat se na místa v našem okolí jiným pohledem, nekritizuje, ale vybízí k hledání řešení. Jsme rádi, že i my můžeme k sympatičtějšímu vzezření města přispět. Budeme Plzeňákům vděční za každý hlas, který nám napoví, kudy směřovat,“ sdělil Pavel Zítek, sládek pivovaru Gambrinus.

Mění se prostor i atmosféra
Aktivitu obyvatel Plzně a místních podniků si chválí i organizace samotná. „Jsme rádi, že se do nápadů a jejich realizace zapojují místní obyvatelé i firmy,“ hodnotí spolupráci architekt Marek Sivák, který spolku Pěstuj prostor předsedá. Iniciativa vznikla v roce 2012 a dnes má za sebou již několik desítek realizací podnětů ke zlepšení života v Plzni. „Vnímali jsme potřebu více přibližovat oblast veřejného prostoru a urbanismu široké veřejnosti, protože je to něco, co ovlivňuje každodenní život všech z nás. Situace se postupně rozvíjí, a to nejen na úrovni odborníků nebo vedení města, ale stává se celospolečenským tématem. Stále přicházejí nové podněty a nápady, co je potřeba ve městě udělat. Těší nás zapojení se a aktivní zájem každého. Důležité ale není řešit jen vznik nových věcí, klíčové je umět se společně postarat o to, co už zde máme, vdechovat tomu život,“ dodává architekt.

Pivnice na poděbradské kolonádě a konopné pivo pod šumavskými kopci

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Hospodářské Noviny

● Poděbradský Náš Hostinec si vzal část inspirace z pražských Lokálů. Co na něj říká Gourmetguru?
● A jaké je pivo s vůní konopí pod turisty oblíbenými šumavskými vrcholy?

Lokál po poděbradsku
Náš Hostinec otevřel přímo uprostřed lázeňské kolonády v Poděbradech už na konci března. Gourmetguru mu začal věnovat pozornost, když se mu doneslo, že se "hospoda s jídelnou" stylizuje do podoby pražských Lokálů. A ještě že si předem rezervoval místo, protože v sobotním podvečeru by se jinak těžko usadil.

První paralela s pivnicemi Ambiente na sebe nenechala dlouho čekat, když obsluha spolu s čepovanou tankovou plzní donesla i záznamový arch s předtištěnými půllitry a třetinkami, kam se zaškrtává vypitý Náš Hostinec v Poděbradechpočet. Náš Hostinec slibuje poctivou českou klasiku v podobě hotovek i minutkových specialit, Gourmetguru proto otestoval buřty pečené na černém pivu, pečená vepřová žebra s česnekovým dipem a smažený sýr, který je právě v Lokálech vyhlášený. V Poděbradech vyjde s vařenými bramborami na 143 korun – tatarka je domácí, brambory čerstvé, máslem maštěné a doplněné o zelný salátek.

Za restaurací stojí podnikatel Tomáš Vrba, stejně jako za sousedními podniky Café Oliver či La Mamma Cucina. Stejnému majiteli patří také známý poděbradský Charles Bar, kam se o víkendu sjíždějí lidé z celého okolí.

Pivo s vůní konopí
V šumavském městečku Volary pod turisty oblíbenými vrcholy Bobík a Boubín navštívil Gourmetguru restauraci s minipivovarem, o jehož konopném pivu hodně slyšel. Restaurace Městského hotelu Bobík stojí přímo na náměstí naproti nově zrekonstruovanému kostelu a pod podlahou skrývá konopné lázně. Jak se volarské konopné pivo vaří, mohou hosté pozorovat rovnou od svých stolů, minipivovar stojí přímo v lokále.

Gourmetguru vypátral, že pivo se ve Volarech vaří čtyři roky. Místní sládek, bývalý policista Vladimír Bajčík, pravidelně připravuje tři druhy - světlou jedenáctku, polotmavou dvanáctku s konopným extraktem a tmavou třináctku. Přímo ve volarském pivovaru ho učil plzeňský sládek, pivo se tu tedy vaří na plzeňský způsob. "Pět tanků je ale málo, jeden tank zabere černé pivo, další občasné speciály, jako třeba belgické," vysvětluje Bajčík, že by uvítal rozšíření minipivovaru.

Sládek přitom pálí také vlastní slivovici, již do restaurace dodává, a Gourmetguru potvrzuje, že má říz. Na pár panáků je ostatně volarský podnik jako dělaný. Jeho šéf dřív pracoval v restauracích a hotelích v Praze i Českých Budějovicích, hostům nabízí řadu vybraných lahví včetně například vyhlášených guatemalských rumů Diplomático a Zacapa.

Stanislav Fridrich: Birell je nejlepší iontový nápoj

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:i60.czRadegast

Jistě jste si všimli, jak za poslední roky vzrůstá obliba nealkoholického piva v Česku. Nebývalé přízni se těší nealkoholická piva s různými ovocnými příchutěmi. K těm nejoblíbenějším patří vše ze „stáje“ společnosti Radegast. Vydali jsme se proto za bývalým ředitelem Radegastu a tradičním českým sládkem Ing. Stanislavem Fridrichem.

Mohl byste čtenářům portálu i60 přiblížit historii založení Radegastu?
Pivovar Radegast - dříve pivovar Nošovice, součást Severomoravských pivovarů - se začal budovat v roce 1966. Jedním z impulsů byl propad pivovaru v Karviné na poddolovaném území a jeho zánik. Uveden do provozu byl zkušební várkou v prosinci 1970. Jeho tehdejší kapacita byla pod 1 mil hl piva ročně. V roce 1990 se vyčlenil ze skupiny Severomoravských pivovarů a stal se nejprve samostatným státním podnikem, posléze akciovou společností. Velmi rychlý rozvoj pivovaru a extrémní obliba piva Radegast umožnila jeho rozvoj až na kapacitu nad 2 000 000 mil hl piva ročně a nákup pivovaru Velké Popovice, který se tak stal součástí skupiny Radegast.

Byl o nealkoholické pivo v počátku jeho vzniku velký zájem?
Po sametové revoluci došlo k prudkému rozvoji českého pivovarnictví a hlavně k obrovským investicím do oblasti kvality. To, co na trhu scházelo, bylo kvalitní nealkoholické pivo. Do té doby byl trh zásobován pouze tzv. Pitem, možná si pamětnici vybaví jeho velmi problematickou chuť a kvalitu. Byla to pro Radegast velká příležitost na trhu. S tehdejším ředitelem skupiny Radegast (a mým přítelem) Ing. Sikorou jsme navštívili pivovary v Evropě, které byly v té době lídry v produkci nealkoholických piv. Jako nejlepší řešení jsme vyhodnotili podpis licenční smlouvy se švýcarským pivovarem Hurlimann, který produkoval právě pivo Birell. Získali jsme licenci pro Českou republiku, Slovensko, Polsko a země bývalého Sovětského svazu. Během následujících tří let se stal Radegast mnohem větším producentem nealkoholického piva Birell než majitel značky, pivovar Hurlimann v Curychu. Radegast Birell taktéž začal vítězit v tuzemských i mezinárodních degustačních soutěžích. Brzy ovládl český trh s nealkoholickým pivem a dnes je značka Birell synonymem pro nealkoholická piva u nás obecně. Jsem velmi hrdý na skutečnost, že na licenční smlouvě, která Birell do ČR přivedla, jsou dva podpisy za Radegast – Ing. Sikory a můj.

Je český Birell součástí exportní nabídky, pokud ano, do kterých zemí se nejčastěji vyváží?
Dnes je značka Birell součástí portfolia skupiny Asahi a má tedy přístup na celosvětový trh.

Proč se vůbec česká piva těší ve světě tak velké oblibě?
Česká piva se těší velké oblibě v zahraničí díky své jedinečné chuti a kvalitě. Kolébkou piva, tak jak ho známe, byla oblast plzeňská a Bavorsko. A čeští sládci, nositelé této tradice, jsou stále vyhledávanými odborníky po celém světě.

Co si myslíte o to tzv. pivní kultuře a je to dobře, že Česko tradičně patří mezi země, v nichž se vypije nejvíce piva na hlavu?
Pivní kultura v Česku má své letité tradice. Pivo patří neodmyslitelně i k české kuchyni. Je vyváženým iontovým nápojem, obsahujícím hořčiny, napomáhající trávení. A pokud se pije s mírou, je těžké si představit lepší nápoj. Vzhledem k obsahu alkoholu jsem zastáncem kampaně „Na pivo s rozumem“. A jsme opět u nealkoholického piva Birell.

Celosvětově si získávají stále větší oblibu piva s různými příchutěmi, kdy na tento trend vsadil Radegast a vyplatilo se mu to?
Konzumenti stále hledají nové věci. Z tohoto důvodu je výroba piv s příchutí dobrým marketingovým krokem. Já osobně jsem vždy byl tradičním českým sládkem a jednoznačně preferuji tradiční české pivo – tedy bez příchuti. Ale volba je na každém z nás.

Byl byste pro minimální toleranci piva za volantem?
Nejsem pro minimální toleranci alkoholu pro řidiče. Pokud by se stanovila nějaká minimální povolená hodnota obsahu alkoholu v krvi, v lidské nátuře je limity vždy lehce překračovat a to vidím jako nebezpečné.

Pivovar sází víc na plechovky. Dokončil montáž nové linky

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Liberecký deníkSvijany

V pivovaru Svijany dokončili montáž nové linky na stáčení piva do plechovek o obsahu 0,33 a 0,5 litru.

Investice za více než 100 milionů je největší v historii firmy. Plně automatizovaná linka je schopna ročně naplnit až 100 milionů plechovek. Zatím se celý systém prověřuje, pivo by měla linka stáčet do dvou týdnů. „Tento obal je stále populárnější, já to přičítám tomu, že jak se Čechům daří lépe, tak jsou línější vracet lahve a používají víc plechovky,“ řekl ředitel pivovaru Roman Havlík.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.20.06.2018 20:286.372/6.372