Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Středověké pivo by nám zřejmě nechutnalo

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Radio PrahaAutor:Zdeňka Kuchyňová

Seriál procházek po historických pivnicích a pivovarech začneme v pivovarech klášterních. Jen kousek od Pražského hradu najdete Strahovský klášter. Tady jsou první zmínky o pivovaru už z přelomu 13. a 14. století. Také břevnovský pivovar je neoddělitelně spjatý s historií kláštera.

Manažer Strahovského pivovaru Marek Kocvera studoval filmovou školu, ale nakonec zvítězilo vaření piva. Jeho koníčkem je historie, a když se někde objeví něco o pivovaru, historici mu to přinesou. Jak uvedl, kláštery byly centrem vzdělání, a byly jedny z prvních, kde se začal pěstovat chmel.

"Kláštery jsou významné pro zachování znalostí. Tím, že byla v Česku tato tradice na dlouhou dobu přerušena, tak nemá ten klášterní pivovar takový zvuk jako třeba v Belgii nebo ve Francii. Strahovský klášter měl pivovary dva. Jeden sloužil pro privátní účely řádu. Druhý, ve kterém jsme nyní my, byl od samého počátku pronajímán, a sloužil pro klášter jako zdroj financí. Naše pivo se jmenuje Sv. Norbert podle zakladatele řádu premonstrátů, jehož ostatky jsou zde pochovány v kostele Nanebevzetí Panny Marie. Sv. Norbert je i zdejším patronem. Proto se všechna naše piva jmenují po něm."

Šenkýř Krobián hosty vyhazoval
Už z roku 1400 je doloženo, že byl pivovar pronajat za čtyři kopy grošů, libru pepře a tučného zajíce ročně měšťanu Menšího Města pražského Petrovi.

V 19. století tu pak byl známým hostinským Václav Mašek, kterému se neřeklo jinak než Krobián. Jako šenkýř tu působil několik desetiletí. Spisovatel Ladislav Kukla ho charakterizoval jako šenkýře, „jenž bez okamžitého zaplacení ani milionáři piva nenalil, jenž se stále s hosty hašteřil, je huboval a z hospody vyhazoval…, k němuž se však právě pro jeho podivínství lidé o překot hrnuli."

Je libo pivní zmrzlinu?
Pivo se ve zdejší pivnici promítá i do jídelníčku. Je tu třeba guláš vařený na pivu, různé marinády a další zajímavá specialita.

"Je to pivní zmrzlina, spíše sorbet, není tam žádná smetana. Třeba z pšeničného piva, které má v sobě banánové tóny, se dělá banánová zmrzlina."

Před námi stojí na stole další zajímavá specialita. Marek Kocvera prozradil, co se skrývá za jejím názvem:

"Je to experiment, Sakura Dark Ale. Je to tmavé pivo svrchně kvašené. Byly tam přidány lístky japonské sakury, která je sklízena ručně. Kromě svého aroma tam dodala ještě takové čajové doznívání."

Historické pivo by nám asi nechutnalo
A co takové historické receptury? Třeba pivo z 15. století?

"Nemáme žádnou historickou recepturu. Není to o tom, že bychom našli někde na půdě starý recept. Myslím, že středověký recept není možné už dneska zopakovat. Technologie se změnila, suroviny se změnily. Ta piva by nám ani dneska nechutnala. Nejstarší receptury, které používáme, jsou typy piv ze začátku 19. století. Ty receptury stejně přizpůsobujeme našim chutím i technologii," říká Marek Kocvera.

Také spolumajitel Břevnovskeho pivovaru Petr Janík tvrdí, že mu středověké pivo nechutná:

"My předvádíme středověké vaření. Když je nějaká akce, jako třeba Břevnovská pouť nebo středověké slavnosti, tak předvádíme, jak se to dělalo. To pivo není moc dobré. Ale jsou lidé, kterým chutná. Přijdou pro něj i několikrát, přestože je drahé. Vaříme totiž jen třicet litrů. Ale to je spíš ukázka řemesla. Pivo je s námi 5 tisíc let."

Jak dodal Petr Janík, Břevnovský pivovar se snaží, aby to kolem něj žilo:

"Před pivovarem máme malou chmelnici. Při sklizni jsme vyndali ohniště, opekli buřty. Přišli lidé, zahradníci, mniši. V archivu tu tehdy bádal nějaký pan profesor. Byl tak nadšený, že tu seděl celý večer, a trhal jednu šišku chmele za druhou. Břevnováci jsou s tímto místem sžití. Je to takové malé městečko, a oni vědí, že centrum Břevnova je v tom klášteře."

Zákon zrušil automat na pivo. Ze světové atrakce teče už jen limonáda

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Martin VokáčRuprenz

Kvůli novému zákonu známému hlavně jako „protikuřácký“ musela skončit atrakce, která proslavila Uhřínovice ve světě. Martin Povýšil, majitel minipivovaru v malé vsi na Jihlavsku, už nemůže provozovat automat na pivo. Z rarity, o níž psal i britský The Guardian, tak teče jen limonáda.

Na potíže plynoucí ze zákona pro provozovatele „pivomatu“ upozornil týdeník Euro.

„Je to absolutní nesmysl. Páni poslanci by si měli alespoň občas přečíst, co vůbec schvalují. Zákon se sice jmenuje protikuřácký, ale osmdesát procent se ho týká alkoholu. A obsahuje i takovéto nesmysly,“ zlobí se majitel automatu a minipivovaru Ruprenz Martin Povýšil.

Není to tak dlouho, kdy Brtnice, pod níž Uhřínovice spadají, hostila své přátele z partnerského švýcarského městečka Orpund. Zájezd se samozřejmě zajel podívat i do místní části, právě kvůli automatu na pivo.

„Naši hosté z toho byli nadšení,“ říká brtnická starostka Miroslava Švaříčková.

„Švýcarští radní tady před automatem přemlouvali svého starostu, ať jim to u nich taky nechá zřídit. Moc se jim to líbilo,“ dodává i Martin Povýšil.

Automat na pivo provozoval v Uhřínovicích zhruba čtyři roky. Na zakázku mu ho zhotovil takřka na koleni jeho známý. Stačilo vzít si vedle kelímek, vhodit do stroje dvacetikorunu a automat natočil půllitr piva. Potřeba byl i občanský průkaz, který musel projet čtečkou, v níž odečetl datum narození. Tak majitel automat zabezpečil, aby z něj netočili nezletilí (více čtěte zde).

Světovou raritu, o níž se zmiňovaly i prestižní světové zpravodajské servery (dočíst se můžete zde), však nyní pohřbili čeští zákonodárci. Do protikuřáckého zákona, který platí od posledního květnového dne, totiž dostali ustanovení, že je nově zakázán prodej alkoholu z automatů. A to se týká i piva.

S pivem zmizela i magie místa, které ve vsi nahradilo hospodu
Automat ve zdi domu minipivovaru i nadále zůstává. Už z něj ale neteče pivo, nýbrž limonáda. Tu si mohou načepovat i děti. Pivní sud k automatu Povýšil připojí už jen tehdy, když do minipivovaru přijede exkurze a s obsluhou si chce automat vyzkoušet.

Je to jediná možnost, nicméně jsou z ní celé Uhřínovice i Brtnice nešťastné. Ve vsi totiž není hospoda a v létě se u automatu scházeli místní. „To místo právě díky pivu mělo magii, mělo své kouzlo,“ krčí rameny Martin Povýšil.

Konec „pivomatu“ velice mrzí i Miroslavu Švaříčkovou. „Byl to turistický tahák. Pivní automat bude chybět nejen kvůli tomu, že k němu jezdili lidé ze širokého okolí. V Uhřínovicích fungoval i jako takový ten společenský prvek, který tmelil sousedské vztahy. Je obrovská škoda, že musel skončit,“ dodala brtnická starostka.

České pivovary experimentují se stylem IPA

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Vitalia.czAutor:Pavel House

Nejoblíbenějším typem piv jsou u nás stále „desítka“ a ležák českého typu, ovšem pravidelně se objevují snahy zkusit to i s něčím jiným. Po pšenici, radleru a cideru přichází do módy zřejmě IPA.

Snahu etablovat na trhu určitý pivní styl lze zachytit podle celkem zřetelných signálů. Může jít o masivnější reklamu, stačí, když určitý netradiční typ piva začne produkovat velký pivovar (takže se pak třeba vedle desítky, ležáku a případně nějakého „nefiltru/kvasničáku“ točí plošně i v hospodách). Příslušný typ dodavatelé prosadí do supermarketů a někdy i do menších prodejen/večerek.
Pět minut slávy pro pšenici, radlery a cider

Tak v posledních letech na českém pivním trhu svých pět minut slávy zažila pšenice, radlery i cider – který můžeme považovat za pivní styl, jakkoliv jde o zkvašenou ovocnou šťávu, tedy čistě technicky spíš víno. Nicméně obsah alkoholu, umístění lahví v supermarketu, čepování z pípy i to, že se cider pije po třetinkách nebo sklenicích o objemu 0,4 l, myslím umožňuje tento nápoj chápat v jistém smyslu jako pivní speciál.

Pšeničná piva, radlery i cider jsou nějaký čas již v nabídce dostupné celkem plošně, i když cíle dodavatelů možná splněny nebyly; český trh je přece jen konzervativní a všechny tyto typy nápojů na něm dnes zaujímají spíše okrajové místo (úspěch ovšem může být už to, že možná po pěti minutách slávy ustoupily, ale nevymizely – přitom jde vždy o dražší produkty). Jaký další styl se tedy dodavatelé pokouší aktuálně etablovat? Mohlo by jít o typ IPA.

IPA, to je pivní styl
I když marketing není nijak plošný, zaregistroval jsem točenou ipu i v úplně normálních hospodách. Ve specializovaných prodejnách či hospodách zaměřených na produkty minipivovarů samozřejmě ipu najdete také, vedle x dalších pivních stylů.

Jak se lze všude dočíst, IPA vznikla jako pivo pro Brity v koloniální Indii. Aby pivo přežilo dlouhou cestu lodí kolem jižní Afriky, tedy dvakrát přes horký rovník, bylo speciálně navrženo jako hodně chmelené a obsahovalo i dost alkoholu – rozhodně nad pět procent. Takový obsah alkoholu nicméně měla tehdy anglická piva běžně, v tomto ohledu tedy nešlo o žádnou inovaci. Tím byl spíše chmel ve velkém množství. Zkratka IPA znamená Indian Pale Ale, takže kdybychom chtěli vzniku tohoto piva a evoluci chutí porozumět z historického hlediska, museli bychom se zabývat i ejly a pejly. Naštěstí nemusíme, coby konzumenty nás zajímá spíš to, zda nám tento typ IPA chutná, eventuálně jak v nabídce na trhu vybírat.

Zůstaňme tedy u IPA, pomiňme pale, ale i různé odvozeniny typu APA (American Pale Ale). Mimochodem typy ale i pale dnes také zkoušejí i české pivovary (Bernard, Primátor).

Pro styl IPA by kromě obsahu alkoholu a vysokého chmelení mělo být typické i to, že jde stále o pivo svrchně kvašené. Svrchní kvašení známe u nás hlavně z pšeničných piv a mělo by vést ke vzniku ovocných a kořeněných vůní a chutí; na chuti pšeničného piva se zřejmě typ kvašení podílí více než použitý slad. Totéž, tedy ovocnou příchuť, lze docílit i přídavkem speciálních chmelů. A všude se rovněž uvádí, že piva IPA bývají hodně prokvašená, tedy v sobě mají málo zbytkového sladu – představte si opak Plzně, kde „dvanáctce“ odpovídá obsah alkoholu málem jako v desítce. Z pohledu výrobce je maximální prokvašení „ekonomické“ (platí-li zákazník primárně za alkohol), takže chuť drahých piv IPA může paradoxně připomínat levné ležáky. Toto pivo bývá ovšem kalnější.

Nabídka IPA v obchodech
Prošel jsem několik větších super/hypermarketů, aby tak šlo získat přehled o nejběžnější nabídce piv IPA.

V řadě řetězců pivo IPA schází zcela, čili oproti jiným výše zmíněným trendům netradičních piv je tento zatím celkem nesmělý. V e-shopech i specializovaných hospodách a obchodech najdete samozřejmě i mnoho dalších značek, jednak to ale vyžaduje určité úsilí, za druhé si pak připlatíte. Z domácích výrobců bude asi nejčastěji v nabídce zastoupen pivovar Matuška a jeho IPA Raptor s 6,3 % alkoholu.

Otázkou je kocovina při vypití většího množství (dejme tomu po přepočtu na alkohol ve srovnání s ležákem českého typu); byla by větší? Asi ano, český ležák i desítka jsou optimalizovány na konzumaci ve velkém množství bez velkých následků.

Soudím, že spíše nebudu cílovou skupinou pro pivo tohoto typu, byť mě nijak nepopuzuje; proto i hodnocení vzorků výše jsem uvedl stručné. Když projdete specializované pivní servery, česká „průmyslová“ IPA (míněno nikoliv z minipivovarů) zde vesměs dostává známky průměrné až lehce nadprůměrné.

IPA z minipivovaru je jiná
A názor těch, kdo vaří IPA v minipivovarech? „Novodobá podoba IPA, jak ji mám rád, se ustálila především v amerických minipivovarech. Kromě vysoké hořkosti zde mají své nezastupitelné místo vysoce aromatické odrůdy amerických chmelů. U nás dnes IPA vaří velká část minipivovarů, a to podle mého názoru s dobrým až vynikajícím výsledkem. Výše uvedené ‚supermarketové‘ typy IPA z průmyslových pivovarů chutnají jinak. Asi to bude tím, že aromatické americké chmely jsou řádově dražší než české, nesmí se s nimi šetřit a je žádoucí je užít i na tzv. studené chmelení v ležáckém tanku. Potom se zmíněné kořeněné, citrusové či ovocné tóny v aromatu piva skutečně objeví. Typ kvašení (svrchní nebo spodní) či použitý druh kvasnic má jistě na charakter piva také veliký vliv, ale u IPA je, alespoň pro mě, nejdůležitější aroma použitých chmelů a také nízký obsah neprokvašených cukrů dodávající pivu jakousi suchost, kterou jinak známe spíše u vína,“ uvádí Luboš Bokštefl, který provozuje pivní ochutnávky po třicet let, organizuje každoročně pivní pochod Pražská patnáctka a vaří IPA Pilot v minipivovaru Hangár. IPA z minipivovovarů je pak pochopitelně dražší (IPA Pilot s 6 % alkoholu orientačně 36 Kč za točenou třetinku, což ale u točeného piva zase nijak řádově nepřečnívá; u IPA Raptor cca srovnatelně).

A jak se snaží, aby IPA Pilot chutnal? Vyžaduje to dát si s pivem trochu práci. „Použili jsme dva druhy sladů a tři druhy chmele. Malý podíl mnichovského sladu dává pivu nejen barvu, ale i větší plnost sladového těla s velmi jemnými karamelovými tóny rozvíjejícími se s vyšší teplotou. Trojice chmelů Polaris, Chinook a Cascade (US) spolu ladí společným kořeněno-bylinným charakterem. Hlavním nositelem hořkosti je chmel Polaris (21 % alfa hořkých kyselin), který dodává pivu i velmi osvěžující charakter svým chladivým nádechem. Přítomno je i citrusové a květinové aroma chmele Cascade ze studeného chmelení, ale rozhodně nepřevažuje,“ popisuje Luboš Bokštefl.

Nový trumf minipivovaru? Voda z jeskyně Moravského krasu

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Blanenský deníkAutor:Adam Kubík

Minipivovary v boji s velkými výrobci sází na lokální surovinyi americký chmel. A stále přicházejí s novými druhy piv.

Voda z Moravského krasu. To je letošní trumf sládků malého pivovaru Ohrada ve Vískách na Blanensku. Stala se základem pro jejich letošní letní speciál – jedenáctistupňové pivo typu Ale.

Sládci se pro svrchně kvašené pivo, které nazvali Krasák, rozhodli využít lokální suroviny. „Voda, kterou jsme použili, je ze Štajgrovy jeskyně v Moravském krasu. Slad odebíráme z okolí Jevíčka. Do žateckého chmelu jsme přimíchali moravský chmel z tršické oblasti," vyjmenoval jednatel jediného minipivovaru na Blanensku Michal Kamba. Záměrem je prodávat nový nápoj hlavně v okolí Moravského krasu. Od toho se odvíjí i název piva.

Počet malých pivovarů stále roste. V nerovném souboji s velkými výrobci sází často na americký chmel a právě pivní speciály.

Na Vyškovsku fungují čtyři malí výrobci piva. V Topolanech, Bohdalicích, Viničných Šumicích a Slavkově u Brna. Naproti tomu Pivovar Vyškov, jediný větší výrobce v okrese, letos pozastavil výrobu a doprodává zásoby.

V šumickém pivovaru Vildenberg plánují na léto dva speciály. „U nás je to tradičně Vildenberský Ejlík, což je svrchně kvašená třináctka, a Měďák Austerlitz. To je polotmavý ležák,“ uvedl majitel Viledenbergu Aleš Šmerda. Jak zmínil, s poptávkou jsou nadmíru spokojení.

V Topolanech vaří pivo od roku 2013. Většinu dávají do podniků v Brně a dokonce i do Vídně. „Vyrábíme hlavně ležáky. Občas také nějaké speciály a sezonní piva, ale máme velmi malou kapacitu. Letos proto žádné speciály nechystáme. Na příští sezónu ale plánujeme rozšířit prostory, aby bylo možné vařit netradiční piva častěji. Teď jsme rádi, že stíháme pokrývat stávající poptávku,“ sdělil sládek Topolanského pivovaru Lišák Jan Michalík.

Za zájmem o piva z malých pivovarů vidí poptávku lidí po lokálních surovinách a produktech. Velké pivovary si podle něj oblibu těch malých uvědomují a snaží se na ni reagovat. Proto vyrábí vlastní nefiltrovaná či svrchně kvašená piva. „Velkoproducenti sice vyrobí takové pivo, ale výsledek tomu pak většinou příliš neodpovídá. Musí uspokojit co nejširší skupinu konzumentů a pivní speciál pak ztratí osobitou chuť,“ myslí si Michalík.

Reakci z Pivovaru Černá Hora na Blanensku se navzdory příslibu vyjádření nepodařilo v úterý Deníku Rovnost získat.

Sládek z topolanského Lišáka je přesvědčený, že minipivovary postupně začínají být konkurencí pro ty velké. „Jsou malí výrobci, ze kterých za pár let vyrostly střední pivovary. Znám jeden ve Frýdku-Místku, jmenuje se Pivovar Koníček. Ten už dnes v Severomoravském kraji konkuruje Radegastu,“ konstatoval Michalík.

V současnosti existuje v České republice zhruba čtyři sta minipivovarů. Na Jižní Moravě jich momentálně funguje sedmačtyřicet.

Žádná jednání o pozici titulárního sponzora ligy nevedeme, tvrdí Gambrinus

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Sport.czGambrinus

Fotbalová liga zůstala bez titulárního partnera a mezi možnými nástupci společnosti ePojisteni.cz padlo také jméno pivovaru Gambrinus. Dlouholetý partner českého fotbalu ovšem informaci vyvrací. „Žádná taková jednání neprobíhají a pokud se nepodaří fotbal nasměrovat na správnou cestu, nebude to možné ani v budoucnu," ujišťuje Marek Dvořák, marketingový manažer pivovaru. Gambrinus figuroval v názvu první ligy od roku 1997 do roku 2014.

Nestabilní situace na fotbalové scéně nenechává dlouholetého partnera v klidu.
Pivovar Gambrinus sponzoruje fotbal na všech jeho úrovních po dlouhých devatenáct let. Proto před páteční volební valnou hromadou FAČR odeslal otevřený dopis všem delegátům. Apeluje v něm na delegáty, aby volili velmi zodpovědně vůči fanouškům, hráčům i všem členům. Gambrinus v dopise žádá delegáty, aby přihlédli k uplynulým kauzám a svou volbou nového vedení nasměrovali český fotbal na cestu, která vrátí tomuto sportu to, co od něj všichni očekávají - radost ze hry, bez pochybností a kontroverzních kauz.

Gambrinus současně prohlašuje, že rozhodně nejedná s FAČR o pozici titulárního sponzora.
Vedení asociace musí mít všeobecnou důvěru

„Téměř dvě desítky let děláme jako partner vše pro to, abychom maximálně přispěli k dobré reputaci českého fotbalu a spokojenosti fanoušků. Proto považujeme za naši povinnost důrazně delegátům připomenout, o jak moc při páteční volbě nového vedení FAČR jde," zdůrazňuje Marek Dvořák, marketingový manažer pivovaru Gambrinus. „Proto v otevřeném dopise vyzýváme delegáty, aby se oprostili od nejrůznějších vlivů z prostředí fotbalové asociace i mimo ni a volili nové vedení fotbalu s tím nejlepším svědomím."

Gambrinus delegáty rovněž žádá, aby při volbě nového předsedy, místopředsedů a výkonného výboru FAČR volili takové kandidáty, kteří přicházejí s jasnou, konkrétní a realistickou vizí, jak zajistit transparentní a čisté fungování asociace a fotbalu obecně. Vhodný kandidát musí podle Gambrinusu představit také svou vizi, jak vzbudit o fotbal větší zájem.

„Chceme takové vedení asociace, které fotbalu vrátí dobré jméno a bude mít zároveň důvěru fanoušků, odborné i široké sportovní veřejnosti," dodává Dvořák.

Bosch Fresh festival oslaví 175. narozeniny plzeňského ležáku

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Chrudimka.czAutor:Jakub Rusňák

Letošní ročník gurmánského Bosch Fresh festivalu se rozjede do 4 měst, s podtitulem OCHUTNEJ SVĚT! Všem návštěvníkům akce v Českých Budějovicích, Plzni, Liberci a Pardubicích nabídne kromě klasické gastronomie i mnoho ze zahraničních specialit a vše doplní výborným pivem světové kvality.

Jedním z důležitých témat letošního festivalu je snoubení jídla s vhodnými nápoji. Pivo má nejen u nás, ale i ve světě svou nezastupitelnou roli, a také proto se Bosch Fresh festival spojil, stejně jako v loňském roce, se značkou Pilsner Urquell. Plzeňský ležák tak bude důležitým a hlavním nápojem celého festivalu.

Plzeňské pivo letos navíc slaví své 175. výročí od uvaření první várky a za tuto dobu si vydobylo slávu po celém světě a stalo se zakladatelem celé světové pivní kategorie, známé jako pils. K pokrmům se dnes pije ve více než 50 zemích světa, kde šíří pravou českou pivní kulturu.

„K dobrému jídlu patří jednoznačně i správně ošetřené a načepované pivo. To koneckonců patří ke kuchyni, a nejen té tradiční, od nepaměti. Nekonečný svět gastronomie nabízí spoustu netušených kombinací nejen na talíři, kde je pivo jedinečnou ingrediencí ve slaných i sladkých pokrmech, ale velký požitek může přinést také díky vhodnému párování jídel s nápoji. Dobře zvolený pivní doprovod dokáže naservírovaný pokrm proměnit ve skutečný gastronomický zážitek,“ říká sládek plzeňského pivovaru Václav Berka.

„Vzhledem k obsahu hořkých látek je pivo jako doprovod pokrmu ideální, zvlášť pak plzeňský ležák. Právě hořkost totiž dokonale aktivuje chuťové pohárky a startuje trávicí procesy – lahodně hořké pivo bystří chuť a připravuje strávníka na gurmánský zážitek. Zároveň podporuje trávení a zejména tučnější jídla činí stravitelnějšími, proto slouží také jako digestiv,“ dodává.

Nicméně nabídka piva bude ještě bohatší. Všem fanouškům zlatavého moku nabídne každý festival ochutnávku z několika minipivovarů, takže na své si přijdou opravdu všichni.

A pokud máte zájem získat jedinečnou možnost načepovat si půllitr oroseného ležáku Pilsner Urquell do skla zdarma, kupte si vstupenku na festival v předprodeji za 100 Kč a těšte se na tento dokonalý dárek… Více na www.freshfestival.cz/vstupenky.

Birell se stal šampiónem mezi nealkoholickými pivy

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:České nápoje

Zlato aj celkové víťazstvo na prestížnej súťaži známej ako „Pivné Oskary“ si v kategórii nealkoholické pivá odniesol Birell. Tajomstvo víťaznej receptúry, ktorá vyhráva u spotrebiteľov aj odborníkov, je v tradičnom spôsobe výroby, kde vďaka špeciálnym kvasinkám je obsah alkoholu veľmi nízky, no chuť veľmi blízko klasickému pivu.

„To, že Birell získal ocenenie na The International Brewing Awards je pre nás dôkazom, že naše nealkoholické pivo varíme správne. Pri jeho príprave používame len prírodné suroviny a tradičné postupy, ktoré stoja za jeho jedinečnou chuťou,“ povedala k oceneniu marketingová manažérka Birellu Veronika Hořáková.

The International Brewing Awards je jedna z najstarších a najprestížnejších medzinárodných pivných súťaží, ktorá udeľuje ceny už od roku 1886. Odborníci z pivovarníckej oblasti udelili Birellu nielen zlatú medailu, ale zvolili ho aj za celkového šampióna v kategórii nealkoholických pív.

Výnimočná receptúra nealkoholického osvieženia Birell ponúka plnú pivnú chuť, akú má klasické pivo. Pri jeho výrobe sa používajú špeciálne vyšľachtené kvasinky, ktoré umožňujú pripraviť Birell v neskrátenom výrobnom procese, rovnako ako pri klasickom pive. Taktiež tieto kvasinky neprekvasujú všetky formy cukru, výsledkom čoho je plná a príjemne horká pivná chuť, či už ide o nealkoholické pivo Birell, alebo jeho ochutené varianty. Práve táto takmer dokonalá pivná chuť sa stala obľúbenou nielen pre milióny ľudí, ale boduje aj u pivovarských odborníkov, o čom svedčia mnohé ocenenia z národných a medzinárodných pivných súťaží, The International Brewing Awards je v poradí zatiaľ najnovšia z nich.

Gambrinus liga se nevrátí, pivovar ligový fotbal znovu sponzorovat nechce

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Česká televizeAutor:ČTKGambrinus

Pivovar Gambrinus odmítl, že by jednal o tom, že by se jeho jméno vrátilo do názvu první fotbalové ligy, kde figurovalo od roku 1997 do roku 2014. Zároveň v otevřeném dopise vyzval delegáty páteční valné hromady Fotbalové asociace ČR, aby nové vedení volili zodpovědně a přihlédli k uplynulým kauzám.

V úterý oficiálně skončila v roli titulárního partnera ligy společnost ePojisteni.cz a začalo se spekulovat o možném návratu Gambrinusu, který byl s ligou dlouhé roky spojený a nyní je jedním z hlavních partnerů českého fotbalu.

To však společnost odmítla. "Žádná taková jednání neprobíhají, a pokud se nepodaří fotbal nasměrovat na správnou cestu, nebude to možné ani v budoucnu," řekl marketingový manažer pivovaru Gambrinus Marek Dvořák.

Pivovar tak tlačí na očištění fotbalu, který prochází krizí v důsledku dotační kauzy, v níž byli FAČR a její předseda Miroslav Pelta obviněni ze zneužívání investičních dotací z ministerstva školství. Delegáti valné hromady tak mají mít na paměti, že je třeba zvolit vedení, které fotbalu pomůže k větší důvěryhodnosti.

"Téměř dvě desítky let děláme jako partner vše pro to, abychom maximálně přispěli k dobré reputaci českého fotbalu a spokojenosti fanoušků. Proto považujeme za naši povinnost důrazně delegátům připomenout, o jak moc při páteční volbě nového vedení FAČR jde," uvedl Dvořák v otevřeném dopise delegátům.

"Proto v otevřeném dopise vyzýváme delegáty, aby se oprostili od nejrůznějších vlivů z prostředí fotbalové asociace i mimo ni a volili nové vedení fotbalu s tím nejlepším svědomím," dodal.

Vhodný kandidát musí podle Gambrinusu představit svou vizi, jak vzbudit o fotbal větší zájem. "Chceme takové vedení asociace, které fotbalu vrátí dobré jméno a bude mít zároveň důvěru fanoušků, odborné i široké sportovní veřejnosti," dodal Dvořák.

Napište, kam chodíte na Gambrinus. Vyhrát můžete sud piva nebo párty pro přátele

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Plzeňský deníkGambrinus

Zvláštní tramvaj brázdí ulice Plzně. Oděna do panoramatu Plzně a barev pivovaru Gambrinus cestující vyzývá, aby se podělili o své názory k lokálním tématům.

„Zajímá nás názor všech, co v Plzni bydlí nebo pracují, a právě prostřednictvím této tramvaje chceme zahájit diskuzi," říká Marek Dvořák z pivovaru Gambrinus s tím, že tramvaj Plzeňákům položí v průběhu roku několik otázek a se získanými odpověďmi zodpovědně naloží.

KAM NA NEJLEPŠÍ GAMBRINUS?
Jako první je v tramvaji na řadě otázka, o které můžete živě hlasovat do konce června. Pivovar totiž zajímá, do jaké hospody nejraději chodí Plzeňáci na dobře načepovaný Gambrinus. „Kde jinde, než v plzeňských hospodách by měl Gambrinus chutnat stejně dobře jako u nás v pivovaru? A jelikož se Gambrinus v našem městě čepuje v desítkách hospod, chceme vědět, v jaké pivařům chutná Gambrinus nejvíce. To abychom hospodu mohli za skvělé pivo odměnit," říká Marek Dvořák z pivovaru.

NAPIŠTE, CO SE VÁM LÍBÍ, A MŮŽETE VYHRÁT
Pokud se tedy necháte svézt pivní tramvají, neváhejte hlasovat. Uvnitř tramvaje jsou k dispozici samolepky i vyznačené plochy, kam lze svá doporučení na oblíbené Gambrinus hospody lepit. A když už budete hospody chválit, vtipně komentovat anebo s ostatními diskutovat, můžete být i odměněni. Pokud totiž svůj příspěvek do diskuze v tramvaji vyfotíte a pošlete na emailovou adresu kamnagambrinus@denik.cz, můžete s pivovarem Gambrinus a Plzeňským deníkem něco vyhrát. Ceny jsou zajímavé – poukázky na sudy plné Gambrinus 12 anebo party pro vás a přátele přímo v pivovaru. Takže: „Plzeňáci, kam v Plzni na nejlepší Gambrinus?"

Pod prezidentovým oknem. Na Hrad dorazí 70 minipivovarů

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Euro.cz

Šestý ročník degustačního Festivalu minipivovaru na Pražském hradě proběhne v polovině června. Na Střelecké cestě u Královského letohrádku se kromě českých a moravských podniků předvedou i čtyři pivovary z Maďarska.

„Pivo mění svoji image z nápoje na zahnání žízně na nápoj pro sváteční příležitosti. Již to není jenom desítka v lednici,“ tvrdí Jan Šuráň, prezident Českomoravského svazu minipivovarů. Stejně jako v předchozích letech pořádá Svaz i letos akci na Hradě jako přehlídku svých členů. „Náš festival dává lidem příležitost seznámit se s tím nejlepším, co minipivovary celé republiky nabízejí,“ dodává Šuráň.

Návštěvníci tedy budou moct ochutnat 140 pivních druhů – každý ze sedmdesáti minipivovarů bude 16. a 17. června čepovat svá nejlepší dvě piva. A k tomu své speciály přivezou i čtyři pozvané podniky z Maďarska.

Vzhledem k faktu, že festival probíhá na Hradě, počet vstupenek je omezen. Každý den na akci může dorazit „pouze“ 1250 lidí. V ceně vstupenky za 400 korun je katalog pivovarů, sklenice a neomezená degustace.

Čepovat piva ve stáncích budou jednotliví sládci, takže pijáci dostanou informaci od těch nejpovolanějších.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.12.12.2017 16:175.822/5.822