Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Dudákoven je už sedm, další se chystá v Brně

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:České nápojeDudák

Již sedm konceptových restaurací tzv. Dudákoven otevřel pivovar DUDÁK - Měšťanský pivovar Strakonice. Restaurace slouží obrazně řečeno jako vlajkové lodi, či vývěsní štíty pivovaru, ve kterých se čepuje pivo DUDÁK. Jedná se o referenční druh provozoven, které spojují nezaměnitelné konceptové prvky společné pro všechny provozovny. Mezi tyto prvky patří například interiérové osvětlení, typizované materiály stolů, židlí, obložení stěn, druh a forma použitých barev, grafické znázornění různých motivů z historie pivovaru, včetně dominantního výčepního pultu a prostoru za barem.

V rámci realizace se pivovar podílel na nákladech spojených s rekonstrukcí, zhruba se dá řící, že vždy dodává kompletní interiér, včetně technologií v rámci čepování piva. V těchto provozovnách tak může zákazník ochutnat široké portfolio piv tohoto pivovaru z předhůří Šumavy.

„Nemůžu si stěžovat. Máme téměř každý den obsazeno. Víkendy se u nás musí zamlouvat až měsíc dopředu,“ uvádí Aleš Kübelbek, provozovatel restaurace Sokolovna, která se letos v únoru po generální rekonstrukci po roce otevřela.

Jednou z prvních konceptových restaurací DUDÁK na jihu Čech byla strakonická restaurace Jiskra. Jako v jediné restauraci ve Strakonicích se zde čepuje pivo přímo z tanku. „Zcela se nám obměnili zákazníci. Někteří odešli, přišli ale jiní. Na návštěvnost si nestěžuji. Za poslední rok a půl je pro nás důležitá výborná kvalita strakonického piva,“ uvedl majitel restaurace Pavel Vlček.

„Realita předčila naše očekávání. Strakonická Jiskra patřila spíše mezi hospody nižší cenové kategorie, dnes je to reprezentativní restaurace, kam rádi chodí rodiče s dětmi. Nebojí se sem přijít i ženy. Strakoňáci sem zvou své návštěvy, aby ochutnali naše pivo. Úplně se otočil sortiment piv. Protože se tu dříve pila nejvíce desítka a nyní je to spíše dvanáctka,“ říká sládek pivovaru Dušan Krankus.

V Českých Budějovicích nebo v Praze se výtoč piva v konceptových hospodách zvedla trojnásobně. „Máme pořád plno a to každý den vaříme až 200 obědů. Lidé si pivo chválí a nosí si ho i domů. Také spolupráce s pivovarem je ukázková. Váží si spolupráce mnohem více, než nějaké nadnárodní kolosy,“ uvádí David Ondryš z restaurace Družstevní dům v Českých Budějovicích.

„Do našich Dudákoven jsme investovali částku v řádech milionů korun. Peníze se nám ale rychle vrací, protože tyto vybrané restaurace v nové podobě prosperují mnohem lépe, zvýšila se návštěvnost a tím i objem vytočeného piva,“ uvedl nový obchodní ředitel pivovaru Martin Man.

Dvě Dudákovny jsou ve Strakonicích, dvě v Praze, další v Neratovicích, jedna je také v Českých Budějovicích a další se připravují. „Dalším regionem na který se teď chceme zaměřit je Brno, kde máme přímo i vlastní obchodní zastoupení pro Moravu a i zde hledáme vhodného partnera pro tento typ provozu,“ uvedl Martin Man.

Vytipovaný provoz musí při výběru splňovat určitá kritéria. „Nechceme prioritně otevírat úplně nový provoz, ale aktuálně hledáme objekt s gastrohistorií, v dobré lokalitě a s potenciálem v rámci změny interiéru, tzn. zvýšení návštěvnosti, tržeb, atraktivnosti prostředí a majitele s duchem obchodníka, který v této změně vidí smysl a budoucnost,“ uzavírá Man.

V nové solnici chtějí čepovat vlastní pivo

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Českobudějovický deníkAutor:Edwin Otta

Asi největší změnu od chvíle svého vzniku zažije českobudějovická solnice na Piaristickém náměstí. Poprvé od roku 1531, kdy byla dokončena, nebude sloužit skladování.

Při rekonstrukci, jejíž zahájení oznamuje všem výkop přes náměstí, bude mimo jiné v objektu zřízena restaurace.

Protože ale solnice patří k nejzajímavějším architektonickým památkám ve městě a je přísně chráněná, ne všechno zázemí bude v solnici. Podle Václava Študlara ze společnosti Salinum, jež solnici vlastní, bude část technologií v nedalekém domě na rohu Hroznové a České ulice. Postaví tam i varny, neboť restaurace chce čepovat

i vlastní pivo. „Nechceme zbytečně solnici zatěžovat technologiemi,“ vysvětluje Václav Študlar a dodává, že noví vlastníci jsou hrdí na to, že jim patří tak unikátní objekty, jako jsou velká a malá solnice na Piaristickém náměstí.

Velká solnice představuje opravdový historický unikát. Podle architekta Lubora Gregory z ateliéru Heritas, který působí při rekonstrukci objektu, se například vnitřními dřevěnými konstrukcemi řadí do té nejlepší společnosti.

V solnici je dochovaný typ krovu, který je přechodem mezi gotikou a renezancí. „Je čtvrtý nejstarší tohoto typu u nás. Starší datované konstrukce tohoto typu jsou u nás pouze v kostele sv. Jakuba v Prachaticích, Malostranské mostecké věži v Praze a v Plzni v kostele sv. Bartoloměje,“ vypočítává Lubor Gregora.

Vzápětí ale zdůrazňuje, že možná ještě větší hodnotu má skutečnost, že stavba si dodnes uchovala původní účel. „Solnice je unikátní hlavně tím, že do dnešní doby nebyla přestavěna pro jiné účely. Sýpky vznikly i v jiných městech, ale většinou byly v pozdějších dobách přestavěny. Tady objekt vydržel. Jsme moc rádi, že se dochoval v nejautentičtější podobě, takřka vše je ze 16. století,“ říká Lubor Gregora.

„Stavba byla dokončena asi v roce 1531, odpovídá tomu deska na průčelí i dendrochronologická datace dřeva. Také způsob opracování a číslování trámů a vazeb svědčí o tom, že jsou to v převážné většině prvky z roku 1531,“ dodává architekt. Dendrochronologická datace ukazuje na kácení stromů v rozmezí let 1529 až 1531. Podle letokruhů a jejich řazení dnes dokáží odborníci téměř přesně určit, kdy, který strom rostl.

Vnitřní dispozici objektu, který sloužil vždy jako sklad, chce zachovat i nový vlastník společnost Salinum. Podle Václava Študlara ze společnosti Salinum, vznikne v přízemí a v prvním nadzemním podlaží restaurace. Ve třetím podlaží zázemí například pro výstavy a podobné společenské akce a ve čtvrtém podlaží, přímo pod neobvykle řešeným krovem bude nově umístěno motocyklové muzeum, které se sem přesune z malé solnice. V malé solnici vznikne zázemí pro restauraci, lépe řečeno jeho část, protože památkáři požadují, aby unikátní dřevěné konstrukce velké solnice byly co nejvíce ochráněny před škodlivými vlivy.

Další část zázemí bude v domě na rohu České a Hroznové ulice. Tam také vznikne minipivovar pro restauraci v solnici. „Varna pivovaru bude mít objem tisíc litrů,“ říká Václav Študlar a dodává, že výstav by se měl pohybovat okolo dvou tisíc hektolitrů ročně. Přes Piaristické náměstí spojí dům v České ulici a solnici produktovod, kudy povedou mimo jiné i pivní trubky.

Budova solnice na dnešním Piaristickém náměstí v Českých Budějovicích nikdy nesloužila jinému než hospodářskému účelu. Původně byla dokončena asi roku 1531 jako sýpka. Kromě toho fungovala také jako sklad soli a po blíže neurčené období i jako městská zbrojnice.

Vždy celé patro tvoří jednolitý prostor, přerušený jen podpěrnými trámy.
Rekonstruovaná solnice by se měla otevírat v roce 2018 na podzim.

Příchovice zvítězily v Lize hospod

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:České nápoje

S posledním kolem ePojisteni.cz ligy vyvrcholil také premiérový ročník dlouhodobé tipovací soutěže Liga hospod, kterou připravil Plzeňský Prazdroj ve spolupráci s O2. Jejím cílem bylo podpořit restaurace a hospody, v nichž fanoušci fotbalu sledovali přímé přenosy zápasů na O2 TV Sport. Nejlepšími tipujícími nakonec byli hosté hospody v Příchovicích. Ti kromě piva zdarma získali prostřednictvím živých vstupů do jejich oblíbené hospůdky i možnost přesvědčit diváky přímého přenosu posledního ligového kola na O2 TV, že nejsou jen nejlepšími tipéry, ale také fanoušky.

„Majitelé hospod a restaurací, ve kterých se čepují piva z portfolia Plzeňského Prazdroje, a zároveň zde využívají O2 TV, mohli během jarních kol nejvyšší fotbalové soutěže nabídnout svým hostům další netradiční zážitek v podobě tipovací soutěže,“ říká Jan Šolta, trade marketingový manažer Plzeňského Prazdroje, a dodává: „Díky zapojení do Ligy hospod měli diváci v restauracích možnost vyhrát sud piva pro celý lokál. A to ihned po skončení fotbalového zápasu.“

K dosažení výhry stačilo sledovat zápasy ePojisteni.cz ligy a na internetové stránce www.ligahospod.cz správně tipnout odpovědi na otázku spojenou s daným zápasem. Za každý správný tip získal soutěžící body. Vítězné hospody, jejichž štamgasti získali v soutěži nejvíce bodů, se vyhlašovaly bezprostředně po skončení přenosu přímo ve sportovním studiu a fanoušci dobrého piva a fotbalu se mohli těšit na sud zdarma.

Do soutěže se postupně zapojilo na téměř 300 hospod a individuálních hráčů se zaregistrovalo takřka 1700. Celkem tak Plzeňský Prazdroj potěšil osazenstvo hospod 80 sudy piva. Součástí Ligy hospod byla i prémie při hattricku v zápasech Ligy mistrů UEFA, které přenášelo sportovní studio O2 TV Sport. Všechny provozovny zapojené do Ligy hospod by v ten okamžik vyčepovaly sud piva zdarma pro své hosty. Tento případ v jarní části nejprestižnější soutěže ale nenastal.

Vítězná Příchovická hospůdka žije nejen fotbalovými přenosy, ale sportem obecně. Štamgasti pravidelně tipovali, nicméně kolo před koncem soutěže byla hospůdka až na 5. místě. „Měli jsme ale mocný finiš,“ říká majitel Herbert Friedrich. Jeho hosté hned třikrát uspěli v soutěži o tři nejlépe tipující hospody kola a tím si zajistili celkové vítězství. Proto se nebojí už nyní mluvit o ambicích na příští ročník: „Obhajoba bývá těžší než první vítězství, ale příští sezonu chceme opět zabojovat.“

Pivovar Dudák plánuje síť značkových prodejen, první bude ve Strakonicích

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:České nápojeDudák

Strakonický pivovar DUDÁK chce otevřít svou síť značkových prodejen vlastních lahvových piv, první vznikne přestavbou provizorního stánku, který stojí u vstupu do pivovaru. Moderní prosklená budova, kde se budou prodávat i reklamní předměty, sloužící k propagaci pivovaru, bude otevřena na začátku prosince tohoto roku. Rekonstrukce začne koncem srpna a vyjde na více než 4 miliony korun.

„Nová prodejna bude fungovat jako reprezentativní prostor, do kterého lidé vejdou a budou si vybírat svou oblíbenou značku z celého pivního portfolia pivovaru DUDÁK. Vedle piva tu chceme prodávat i zvětšený sortiment originálních reklamních předmětů pivovaru, jako jsou například trička, bundy nebo čepice. Připravený máme věrnostní program pro naše zákazníky,“ vyjmenoval sládek pivovaru Dušan Krankus.

Vstup do prodejny bude možný po nově postavených schodech přímo z parkoviště.

„Stánek byl postavený jako provizorium. I po letech pořád stojí, ale ti, kdo tam nakupují mi potvrdí, že kultura prodeje neodpovídá současným požadavkům. Kultura prodeje neodpovídá kvalitě produktu a směru, kterým se chce pivovar vydat,“ uvedl Dušan Krankus.

Lidé musí stát venku s bednou piv, nosí jí sami do zadního skladu, který je součástí dnešního stánku, následně musí vyjít ven a jdou si koupit pivo do stánku.

„Věříme, že tento krok ocení hlavně naši zákazníci,“ říká Krankus. A těch tu pivovar nemá málo. Pivovar v současném stánku prodá zhruba 20 procent produkce lahvových piv. 40 procent výstavu tvoří lahvová piva.

„Čekáme, že touto změnou oslovíme další zákazníky a výrazně se zvýší jejich počet,“ doplnil nový obchodní ředitel pivovaru Martin Man.

Nový vstup do areálu s moderní prodejnou bude odpovídat současné vizi toho, jak bude strakonický pivovar vypadat. V této představě se snoubí moderní pivovarnické trendy s bohatou historií a také územím Šumavy, na kterou se chce pivovar v budoucnu prodejně zaměřit.

Společně s prodejnou vznikne na konci tohoto roku i zcela nový vstup do areálu pivovaru. Zastaralou vrátnici stavaři zboří a na jejím místě bude stát nová prodejna.

Nová recepce vznikne rekonstrukcí prostoru přímo v krajní budově pivovaru.

Strakonická prodejna vznikne jako první obchod, ve kterém se budou prodávat čistě piva z měšťanského pivovaru DUDÁK. „Máme koncepci Dudákoven, což jsou naše značkové restaurace, které otevíráme nejen ve Strakonicích, ale také v Praze, Brně nebo Českých Budějovicích. Stejné to bude i s těmito prodejnami,“ uvedl Krakus.

Co se pivovarských technologií týká, tak budou v DUDÁKU do konce roku modernizovat centrální čistící stanici, která čistí potrubí a pivovarské technologie, modernizace se dočká i systém chlazení pivovaru, který již nebude energeticky tak náročný, jako je dnes.

Přestalo jim chutnat pivo, tak vyrábějí vlastní

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Xantypa

Majitelé prosperující značky F. H. Prager Cyril Holub a Ondřej Frunc se začali výrobě cideru věnovat před sedmi lety, když jim přestalo chutnat pivo. Starý pivovar poblíž Kladna přeměnili na moštárnu, naučili se dlouhodobým studiem a nakonec i praxí zpracovávat jablka do moštu a z něj pak vytvořit perlivý cider. A nejen cider, ale také limonády s různými příchutěmi, třeba šípkovou, zázvorovou, maté, bylinkovou Sedm, originální jablečnou nebo anýzovou, která je jediná svého druhu na světě.

Aby mohli připravovat tyto nápoje, které jsou výhradně bez barviv a konzervantů, vykupují po celých Čechách i Moravě jablka starých jablečných odrůd, které v dnešní době nejsou běžné, a pěstuje je jenom pár sadařů v ČR. „Odrůdy, z kterých připravujeme cider, byly v Česku typické spíš za první republiky. Jedná se většinou o strupovitá jablka, která se nemohou prosadit jako konzumní, a tak je sadaři certifikují jako určená na mošt,“ říká Ondřej Frunc. „Nevydrží sice tak dlouho, jako třeba Idared, který je v dusíkových komorách udržován až do června, ale mají mnohem lepší chuť,“ dodává ještě. Kluci z F.H. Prager tak jezdí po celé republice, vybírají si kvalitní jablka, a to nejen od oficiálních sadařů, ale také od kamarádů a známých, kteří mají zahrady nebo malé sady. Mezi jejich jablky najdete třeba odrůdy Panenské české, Topaz, Boskoopské nebo Renety.

A protože jejich hlavním koníčkem je hledání mezer na trhu a objevování novinek nápojářského odvětví, rozhodli se extra chmelené pivo typu ALE, IPA a STAUT vařit v nealkoholické variantě. Na trhu s nealkoholickým pivem najdeme pár desítek druhů piv, které si nalezli své pravidelné konzumenty. Nicméně Ondřej Frunc má na konkurenci jiný názor. „Je tu pár zavedených značek nealko piv, ale dle mne se to skoro nedá pít,“ říká Ondřej a do rukou hrdě bere nealkoholická piva typu ALE a IPA, která se vyznačují výrazným aroma a intenzivní chmelovou vůní. „Děláme úplně jiná, řemeslná piva ve velmi malém nákladu. Takové typy piv nenajdete v nealko variantě na našem trhu, možná ani na světě,“ dodává. Piva rozpoznáte i díky originálnímu vzhledu lahví a etiket. Zajímavě tvarovaná lahev z černého skla (což je samo o sobě unikum na českém pivním trhu) je doplněna etiketou s přímočarým designem z dílny grafického designéra Martina Hůly, známého spíš pod pseudonymem Martin Tvrdý.

Češi za nealko nápoje utratí méně než za pivo

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Globe24.czAutor:ČTK

Češi za rok vypili 1,53 miliardy litrů nealkoholických nápojů, což v přepočtu na jednoho obyvatele vychází na 0,4 litru denně. Meziročně to je o zhruba dvě procenta méně. Navýšení tržeb za nealko tak znamená zdražení nápojů. Ze zhruba 60 procent lidé kupují minerální vody, čtvrtinu nákupů tvoří sycené nealko nápoje. Džusy tvoří z hlediska objemu nákupů osm procent, ale v tržbách jde o pětinu segmentu.

Od loňského května do konce letošního dubna koupili Češi v maloobchodě nealko nápoje za 15,7 miliardy korun, což je meziroční růst o 1,3 procenta.

"Češi utratili méně oproti předchozímu roku za dvě největší nealko kategorie: minerální vody -2,4 procenta a sycené nápoje -0,2 procenta, avšak výrazně se daří menším kategoriím, které dlouhodobě rostou. Džusy navýšily meziročně tržby o více než 6,5 procenta, energetické nápoje o více než osm procent a ledové čaje dokonce o 12 procent," uvedla výzkumná agentura Nielsen.

Tržby za nealko jsou zhruba o procento menší, než kolik Češi utratí za pivo v maloobchodě, za které dají 15,9 miliardy korun.

Trendy u e-shopů s potravinami jsou podle manažerky obchodu Kolonial.cz Zuzany Loudové oproti kamenným prodejnám opačné, nealkoholické nápoje jsou jednou z nejrychleji rostoucích položek. "Meziroční nárůst vykazujeme přes 30 procent, zastoupení nápojů mezi ostatními potravinami je v porovnání s kamennými obchody zhruba dvojnásobné. Daří se i kategoriím, které v kamenných obchodech stagnují. Například segment kyselek a minerálních vod roste meziročně o pětinu, přičemž zájem je především o tradiční balení ve skle," sdělila ČTK Loudová.

Podle údajů Českého statistického úřadu Češi předloni pili méně minerálních vod a nealkoholických nápojů. Spotřeba se snížila o 15 litrů na 249 litrů ročně na obyvatele, což je nejméně od roku 2002.

DEPO2015 obsadí tři desítky pivovarů s ochutnávkami více než 150 značek piv

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Plzeň.cz

Již popáté se 9. až 10. 6. 2017 v Plzni uskuteční festival dobrého piva a všeho, co ke kvalitnímu vychutnání zlatavého moku patří – Pivnífest.cz. Místem jeho konání je tentokrát areál DEPO2015 v Presslově ulici.

„Letošní novinkou je červnový termín a také větší areál, kde akci pořádáme. Během prvního ročníku nám ráno dokonce zamrzly výčepy, a tak se teď těšíme se na teplé počasí,“ prozrazuje za organizátory Tomáš Sladký a dodává: „DEPO2015 nabízí oproti place po bývalém domě kultury komfortnější zázemí, multifunkční a větší areál s lepším povrchem. Další novinkou je také to, že po oba dny zde festival bude moct být otevřený až do půlnoci.“

Nezávislý pivní festival pod názvem „Pivnífest.cz“ přizval přes tři desítky našich i zahraničních pivovarů, které odprezentují více než 150 druhů svých piv. Pivní labužníky bude lákat také na speciální festivalové pivo z pivovaru Zichovec – letní ALE, o jehož název probíhá aktuálně facebooková soutěž.

Kromě toho bude pro návštěvníky připraven po oba dva dny rozmanitý a zajímavý program: škola čepování piva pro veřejnost s Petrem Berkou z Hotelové školy, soutěže o nejlepšího výčepního, festivalové ceny pro pivovary v řadě kategorií, adrenalinové a zábavné atrakce a v neposlední řadě také celou škálu diváckých soutěží o ceny, které přesahují celkovou částku 150 000 korun.

K dobrému pivu nesmí chybět hudba: zahrají Burma Jones, Extraband revival, Kečup, V3Ska, Kabát revival West a další skvělé kapely. V sobotu 10. 6. vyvrcholí na festivalu Pivnífest.cz soutěž – Mistrovství světa v pojídání giga pizzy s výhrou 1.000 USD, které budou vítězi vyplaceny cash. Druhem soutěžní pizzy je Gladiator Hot (s chilli-papričkami) o průměru 60 cm a váze téměř 2 kg. Limit na její pozření je rovných 60 minut. Zahraničními favoritky jsou finalistka britské soutěže Kate Ovens, na pohled drobná dívka z Anglie, a řecký jedlík Damos Losifidis. Zúčastní se i čeští profesionálové Radim Dvořáček a Kamil Hamerský. Do finále MS se může nominovat také šest pojídačů z řad návštěvníků festivalu.

Páteční vstupné činí 60,-Kč a sobotní vstup vyjde na 80,- Kč. Organizátoři akce nabízejí také zvýhodněné vstupné, které na oba dva dny festivalu činí 100,- Kč a návštěvníci k němu dostanou i originální sklenici festivalu. Děti do 130 cm výšky mají vstup zdarma, stejně jako osoby s platným průkazem ZTP a ZTP-P. Pro seniory nad 65 let pak bude platit zvýhodněné vstupné 20,- Kč. Vstup na „Pivnífest.cz Plzeň“ je možný pouze z Presslovy ulice 14. Jen tam budou v provozu kasy na prodej vstupenek, které nejsou v předprodeji a je nutno je zakoupit přímo na místě.

Středověké pivo by nám zřejmě nechutnalo

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Radio PrahaAutor:Zdeňka Kuchyňová

Seriál procházek po historických pivnicích a pivovarech začneme v pivovarech klášterních. Jen kousek od Pražského hradu najdete Strahovský klášter. Tady jsou první zmínky o pivovaru už z přelomu 13. a 14. století. Také břevnovský pivovar je neoddělitelně spjatý s historií kláštera.

Manažer Strahovského pivovaru Marek Kocvera studoval filmovou školu, ale nakonec zvítězilo vaření piva. Jeho koníčkem je historie, a když se někde objeví něco o pivovaru, historici mu to přinesou. Jak uvedl, kláštery byly centrem vzdělání, a byly jedny z prvních, kde se začal pěstovat chmel.

"Kláštery jsou významné pro zachování znalostí. Tím, že byla v Česku tato tradice na dlouhou dobu přerušena, tak nemá ten klášterní pivovar takový zvuk jako třeba v Belgii nebo ve Francii. Strahovský klášter měl pivovary dva. Jeden sloužil pro privátní účely řádu. Druhý, ve kterém jsme nyní my, byl od samého počátku pronajímán, a sloužil pro klášter jako zdroj financí. Naše pivo se jmenuje Sv. Norbert podle zakladatele řádu premonstrátů, jehož ostatky jsou zde pochovány v kostele Nanebevzetí Panny Marie. Sv. Norbert je i zdejším patronem. Proto se všechna naše piva jmenují po něm."

Šenkýř Krobián hosty vyhazoval
Už z roku 1400 je doloženo, že byl pivovar pronajat za čtyři kopy grošů, libru pepře a tučného zajíce ročně měšťanu Menšího Města pražského Petrovi.

V 19. století tu pak byl známým hostinským Václav Mašek, kterému se neřeklo jinak než Krobián. Jako šenkýř tu působil několik desetiletí. Spisovatel Ladislav Kukla ho charakterizoval jako šenkýře, „jenž bez okamžitého zaplacení ani milionáři piva nenalil, jenž se stále s hosty hašteřil, je huboval a z hospody vyhazoval…, k němuž se však právě pro jeho podivínství lidé o překot hrnuli."

Je libo pivní zmrzlinu?
Pivo se ve zdejší pivnici promítá i do jídelníčku. Je tu třeba guláš vařený na pivu, různé marinády a další zajímavá specialita.

"Je to pivní zmrzlina, spíše sorbet, není tam žádná smetana. Třeba z pšeničného piva, které má v sobě banánové tóny, se dělá banánová zmrzlina."

Před námi stojí na stole další zajímavá specialita. Marek Kocvera prozradil, co se skrývá za jejím názvem:

"Je to experiment, Sakura Dark Ale. Je to tmavé pivo svrchně kvašené. Byly tam přidány lístky japonské sakury, která je sklízena ručně. Kromě svého aroma tam dodala ještě takové čajové doznívání."

Historické pivo by nám asi nechutnalo
A co takové historické receptury? Třeba pivo z 15. století?

"Nemáme žádnou historickou recepturu. Není to o tom, že bychom našli někde na půdě starý recept. Myslím, že středověký recept není možné už dneska zopakovat. Technologie se změnila, suroviny se změnily. Ta piva by nám ani dneska nechutnala. Nejstarší receptury, které používáme, jsou typy piv ze začátku 19. století. Ty receptury stejně přizpůsobujeme našim chutím i technologii," říká Marek Kocvera.

Také spolumajitel Břevnovskeho pivovaru Petr Janík tvrdí, že mu středověké pivo nechutná:

"My předvádíme středověké vaření. Když je nějaká akce, jako třeba Břevnovská pouť nebo středověké slavnosti, tak předvádíme, jak se to dělalo. To pivo není moc dobré. Ale jsou lidé, kterým chutná. Přijdou pro něj i několikrát, přestože je drahé. Vaříme totiž jen třicet litrů. Ale to je spíš ukázka řemesla. Pivo je s námi 5 tisíc let."

Jak dodal Petr Janík, Břevnovský pivovar se snaží, aby to kolem něj žilo:

"Před pivovarem máme malou chmelnici. Při sklizni jsme vyndali ohniště, opekli buřty. Přišli lidé, zahradníci, mniši. V archivu tu tehdy bádal nějaký pan profesor. Byl tak nadšený, že tu seděl celý večer, a trhal jednu šišku chmele za druhou. Břevnováci jsou s tímto místem sžití. Je to takové malé městečko, a oni vědí, že centrum Břevnova je v tom klášteře."

Zákon zrušil automat na pivo. Ze světové atrakce teče už jen limonáda

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Martin VokáčRuprenz

Kvůli novému zákonu známému hlavně jako „protikuřácký“ musela skončit atrakce, která proslavila Uhřínovice ve světě. Martin Povýšil, majitel minipivovaru v malé vsi na Jihlavsku, už nemůže provozovat automat na pivo. Z rarity, o níž psal i britský The Guardian, tak teče jen limonáda.

Na potíže plynoucí ze zákona pro provozovatele „pivomatu“ upozornil týdeník Euro.

„Je to absolutní nesmysl. Páni poslanci by si měli alespoň občas přečíst, co vůbec schvalují. Zákon se sice jmenuje protikuřácký, ale osmdesát procent se ho týká alkoholu. A obsahuje i takovéto nesmysly,“ zlobí se majitel automatu a minipivovaru Ruprenz Martin Povýšil.

Není to tak dlouho, kdy Brtnice, pod níž Uhřínovice spadají, hostila své přátele z partnerského švýcarského městečka Orpund. Zájezd se samozřejmě zajel podívat i do místní části, právě kvůli automatu na pivo.

„Naši hosté z toho byli nadšení,“ říká brtnická starostka Miroslava Švaříčková.

„Švýcarští radní tady před automatem přemlouvali svého starostu, ať jim to u nich taky nechá zřídit. Moc se jim to líbilo,“ dodává i Martin Povýšil.

Automat na pivo provozoval v Uhřínovicích zhruba čtyři roky. Na zakázku mu ho zhotovil takřka na koleni jeho známý. Stačilo vzít si vedle kelímek, vhodit do stroje dvacetikorunu a automat natočil půllitr piva. Potřeba byl i občanský průkaz, který musel projet čtečkou, v níž odečetl datum narození. Tak majitel automat zabezpečil, aby z něj netočili nezletilí (více čtěte zde).

Světovou raritu, o níž se zmiňovaly i prestižní světové zpravodajské servery (dočíst se můžete zde), však nyní pohřbili čeští zákonodárci. Do protikuřáckého zákona, který platí od posledního květnového dne, totiž dostali ustanovení, že je nově zakázán prodej alkoholu z automatů. A to se týká i piva.

S pivem zmizela i magie místa, které ve vsi nahradilo hospodu
Automat ve zdi domu minipivovaru i nadále zůstává. Už z něj ale neteče pivo, nýbrž limonáda. Tu si mohou načepovat i děti. Pivní sud k automatu Povýšil připojí už jen tehdy, když do minipivovaru přijede exkurze a s obsluhou si chce automat vyzkoušet.

Je to jediná možnost, nicméně jsou z ní celé Uhřínovice i Brtnice nešťastné. Ve vsi totiž není hospoda a v létě se u automatu scházeli místní. „To místo právě díky pivu mělo magii, mělo své kouzlo,“ krčí rameny Martin Povýšil.

Konec „pivomatu“ velice mrzí i Miroslavu Švaříčkovou. „Byl to turistický tahák. Pivní automat bude chybět nejen kvůli tomu, že k němu jezdili lidé ze širokého okolí. V Uhřínovicích fungoval i jako takový ten společenský prvek, který tmelil sousedské vztahy. Je obrovská škoda, že musel skončit,“ dodala brtnická starostka.

České pivovary experimentují se stylem IPA

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Vitalia.czAutor:Pavel House

Nejoblíbenějším typem piv jsou u nás stále „desítka“ a ležák českého typu, ovšem pravidelně se objevují snahy zkusit to i s něčím jiným. Po pšenici, radleru a cideru přichází do módy zřejmě IPA.

Snahu etablovat na trhu určitý pivní styl lze zachytit podle celkem zřetelných signálů. Může jít o masivnější reklamu, stačí, když určitý netradiční typ piva začne produkovat velký pivovar (takže se pak třeba vedle desítky, ležáku a případně nějakého „nefiltru/kvasničáku“ točí plošně i v hospodách). Příslušný typ dodavatelé prosadí do supermarketů a někdy i do menších prodejen/večerek.
Pět minut slávy pro pšenici, radlery a cider

Tak v posledních letech na českém pivním trhu svých pět minut slávy zažila pšenice, radlery i cider – který můžeme považovat za pivní styl, jakkoliv jde o zkvašenou ovocnou šťávu, tedy čistě technicky spíš víno. Nicméně obsah alkoholu, umístění lahví v supermarketu, čepování z pípy i to, že se cider pije po třetinkách nebo sklenicích o objemu 0,4 l, myslím umožňuje tento nápoj chápat v jistém smyslu jako pivní speciál.

Pšeničná piva, radlery i cider jsou nějaký čas již v nabídce dostupné celkem plošně, i když cíle dodavatelů možná splněny nebyly; český trh je přece jen konzervativní a všechny tyto typy nápojů na něm dnes zaujímají spíše okrajové místo (úspěch ovšem může být už to, že možná po pěti minutách slávy ustoupily, ale nevymizely – přitom jde vždy o dražší produkty). Jaký další styl se tedy dodavatelé pokouší aktuálně etablovat? Mohlo by jít o typ IPA.

IPA, to je pivní styl
I když marketing není nijak plošný, zaregistroval jsem točenou ipu i v úplně normálních hospodách. Ve specializovaných prodejnách či hospodách zaměřených na produkty minipivovarů samozřejmě ipu najdete také, vedle x dalších pivních stylů.

Jak se lze všude dočíst, IPA vznikla jako pivo pro Brity v koloniální Indii. Aby pivo přežilo dlouhou cestu lodí kolem jižní Afriky, tedy dvakrát přes horký rovník, bylo speciálně navrženo jako hodně chmelené a obsahovalo i dost alkoholu – rozhodně nad pět procent. Takový obsah alkoholu nicméně měla tehdy anglická piva běžně, v tomto ohledu tedy nešlo o žádnou inovaci. Tím byl spíše chmel ve velkém množství. Zkratka IPA znamená Indian Pale Ale, takže kdybychom chtěli vzniku tohoto piva a evoluci chutí porozumět z historického hlediska, museli bychom se zabývat i ejly a pejly. Naštěstí nemusíme, coby konzumenty nás zajímá spíš to, zda nám tento typ IPA chutná, eventuálně jak v nabídce na trhu vybírat.

Zůstaňme tedy u IPA, pomiňme pale, ale i různé odvozeniny typu APA (American Pale Ale). Mimochodem typy ale i pale dnes také zkoušejí i české pivovary (Bernard, Primátor).

Pro styl IPA by kromě obsahu alkoholu a vysokého chmelení mělo být typické i to, že jde stále o pivo svrchně kvašené. Svrchní kvašení známe u nás hlavně z pšeničných piv a mělo by vést ke vzniku ovocných a kořeněných vůní a chutí; na chuti pšeničného piva se zřejmě typ kvašení podílí více než použitý slad. Totéž, tedy ovocnou příchuť, lze docílit i přídavkem speciálních chmelů. A všude se rovněž uvádí, že piva IPA bývají hodně prokvašená, tedy v sobě mají málo zbytkového sladu – představte si opak Plzně, kde „dvanáctce“ odpovídá obsah alkoholu málem jako v desítce. Z pohledu výrobce je maximální prokvašení „ekonomické“ (platí-li zákazník primárně za alkohol), takže chuť drahých piv IPA může paradoxně připomínat levné ležáky. Toto pivo bývá ovšem kalnější.

Nabídka IPA v obchodech
Prošel jsem několik větších super/hypermarketů, aby tak šlo získat přehled o nejběžnější nabídce piv IPA.

V řadě řetězců pivo IPA schází zcela, čili oproti jiným výše zmíněným trendům netradičních piv je tento zatím celkem nesmělý. V e-shopech i specializovaných hospodách a obchodech najdete samozřejmě i mnoho dalších značek, jednak to ale vyžaduje určité úsilí, za druhé si pak připlatíte. Z domácích výrobců bude asi nejčastěji v nabídce zastoupen pivovar Matuška a jeho IPA Raptor s 6,3 % alkoholu.

Otázkou je kocovina při vypití většího množství (dejme tomu po přepočtu na alkohol ve srovnání s ležákem českého typu); byla by větší? Asi ano, český ležák i desítka jsou optimalizovány na konzumaci ve velkém množství bez velkých následků.

Soudím, že spíše nebudu cílovou skupinou pro pivo tohoto typu, byť mě nijak nepopuzuje; proto i hodnocení vzorků výše jsem uvedl stručné. Když projdete specializované pivní servery, česká „průmyslová“ IPA (míněno nikoliv z minipivovarů) zde vesměs dostává známky průměrné až lehce nadprůměrné.

IPA z minipivovaru je jiná
A názor těch, kdo vaří IPA v minipivovarech? „Novodobá podoba IPA, jak ji mám rád, se ustálila především v amerických minipivovarech. Kromě vysoké hořkosti zde mají své nezastupitelné místo vysoce aromatické odrůdy amerických chmelů. U nás dnes IPA vaří velká část minipivovarů, a to podle mého názoru s dobrým až vynikajícím výsledkem. Výše uvedené ‚supermarketové‘ typy IPA z průmyslových pivovarů chutnají jinak. Asi to bude tím, že aromatické americké chmely jsou řádově dražší než české, nesmí se s nimi šetřit a je žádoucí je užít i na tzv. studené chmelení v ležáckém tanku. Potom se zmíněné kořeněné, citrusové či ovocné tóny v aromatu piva skutečně objeví. Typ kvašení (svrchní nebo spodní) či použitý druh kvasnic má jistě na charakter piva také veliký vliv, ale u IPA je, alespoň pro mě, nejdůležitější aroma použitých chmelů a také nízký obsah neprokvašených cukrů dodávající pivu jakousi suchost, kterou jinak známe spíše u vína,“ uvádí Luboš Bokštefl, který provozuje pivní ochutnávky po třicet let, organizuje každoročně pivní pochod Pražská patnáctka a vaří IPA Pilot v minipivovaru Hangár. IPA z minipivovovarů je pak pochopitelně dražší (IPA Pilot s 6 % alkoholu orientačně 36 Kč za točenou třetinku, což ale u točeného piva zase nijak řádově nepřečnívá; u IPA Raptor cca srovnatelně).

A jak se snaží, aby IPA Pilot chutnal? Vyžaduje to dát si s pivem trochu práci. „Použili jsme dva druhy sladů a tři druhy chmele. Malý podíl mnichovského sladu dává pivu nejen barvu, ale i větší plnost sladového těla s velmi jemnými karamelovými tóny rozvíjejícími se s vyšší teplotou. Trojice chmelů Polaris, Chinook a Cascade (US) spolu ladí společným kořeněno-bylinným charakterem. Hlavním nositelem hořkosti je chmel Polaris (21 % alfa hořkých kyselin), který dodává pivu i velmi osvěžující charakter svým chladivým nádechem. Přítomno je i citrusové a květinové aroma chmele Cascade ze studeného chmelení, ale rozhodně nepřevažuje,“ popisuje Luboš Bokštefl.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.11.12.2017 22:335.819/5.819