Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Středověk a jeho opilci: Nejvíc chutnalo pivo studentům!

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:100+1Autor:Ĺudovít Kossár

Středověk nebyl jen krvavý a temný. Byl také pořádně opilý. Za výsostné pijany se ovšem považovali hlavně studenti.

Už v raném středověku kvetly hostince a krčmy zvláště v univerzitních městech a centrech vzdělanosti. Studenti nejenže pili jako duhy (samozřejmě dle možností svého měšce), ale s oblibou si vymýšleli i zvláštní systém pití. Na území dnešního Německa jej nazývali Ius potandi – picí právo. A proč právě v Německu? Už tajemník papežského legáta Antonius Campanus napsal o Němcích, že „Život tu neznamená nic, jen chlast!“ A historikové mu dávají za pravdu.

Pivo, víno, pálenky
Studenti však opilství a pijáctví nepovažovali za něco špatného: hlavně když se provozovalo organizovaně a mělo svá pravidla. Pití mělo prokázat rychlost, mazanost a výdrž každého, kdo chtěl patřit do elitního spolku studentských pijanů.

Ius potandi skutečně povýšilo „chlastání“ na obřad a umění. Obsahovalo více než sto zákonů a metod. Jak pohár vypít? Na nějaké doušky se nehrálo. Pilo se do dna čili latinsky: modus bibendi totalis. I tento úkon šlo provést dvěma způsoby. Varianta zvaná Hausticos přikazovala vypít korbel na jeden doušek. To takový Floricos už vyžadoval speciální techniku: pohár s užším průměrem se totiž celý zastrčil do úst a jeho obsah se jedním tahem chrstl do hrdla.

Kromě těchto základních pijáckých dovedností obsahuje Ius potandi ještě podivnější a divočejší metody. A navíc: pokud někdo z uchazečů o členství v pijáckém spolku nesplnil zadané úkoly, inkasoval ještě trestné poháry. Na konci pitky se proto někteří z odvážlivců už nikdy nevzbudili.

Bezuzdné pijatiky ovšem nekončily ani trochu umělecky. Opilí studenti pravidelně vyvolávali hádky a bitky. Středověké ulice v blízkosti krčem patřily k těm nejnebezpečnějším místům!

V lednu nám zavřelo 280 hospod, tvrdí třetí největší producent piva. Končí ty menší

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Rozhlas.czAutor:Petr Jadrný

Finanční správa oznámila, že za leden 2017 zavřelo 135 hospod a restaurací. S tím ale nesouhlasí koncern Heineken, třetí největší producent piva v České republice, který vlastní například Krušovice nebo Starobrno. Zpravodajskému webu Českého rozhlasu napsal, že od nového roku mu zavřelo 280 podniků. Což je třikrát víc než v prosinci a dvakrát víc než uvádí finanční správa pro celou republiku.

„V lednu se nově registrovalo 111 a ukončilo činnost 135 daňových subjektů s převažující činností první vlny evidence tržeb,“ řekla Zpravodajskému webu Českého rozhlasu Petra Petlachová z Generálního finančního ředitelství.

Vlastník pivovarů Krušovice, Starobrno, Zlatopramen, Březňák a dalších, koncern Heineken, ale uvádí zcela jiné počty. „V porovnání se začátkem letošního roku evidujeme několikanásobně větší úbytek provozoven z důvodu zavedení EET. Celkem jich je 280,“ informovala Jana Austová Pikardová ze společnosti Heineken a dodává, že šlo výhradně o podniky, do kterých dodává pivo pouze jejich koncern.

Finanční správa už dříve informovala, že si je svými údaji jistá. „Každý podnikatel, který začíná podnikat nebo své podnikání ukončuje, má zákonnou povinnost tuto skutečnost oznámit správci daně,“ informovala Petlachová. „Jedná se tedy o prostý součet záznamů.“

Pivovary jsou si ale svými údaji jisty také. „Každý obchodník má svou oblast a ví, kolik hospod mu zavřelo," vysvětlil Zpravodajskému webu Českého rozhlasu majitel Rodinného pivovaru Bernard Stanislav Bernard.

239 versus 818
Ministr financí Andrej Babiš (ANO) v půlce ledna prezentoval informace od finanční správy za měsíc prosinec. „Zavřelo 104 hospod, ale vzniklo 370 nových hospod,“ řekl Babiš. To společně s údaji za leden dává počet 239 zavřených hospod od zavedení EET.

Zpravodajský web Českého rozhlasu ale kontaktoval největší producenty piva v České republice a zjistil, že zavřelo nejméně 818 hospod a restaurací, tedy téměř tři a půl krát víc.

„V oblasti Čech se jedná o uzavření přibližně dvou set restaurací a hospod. Na Moravě se pohybuje počet kolem 180 podniků,“ hlásí Heineken. Pivovar Staropramen v polovině ledna uvedl, že zavřelo téměř sto hospod, do kterých dodává pivo. Nové údaje pivovar nestihl dodat. Pivovar Bernard tvrdí, že od prvního sčítání se situace nezměnila. Činnost tak podle Bernardu ukončilo 70 hospod a restaurací.

Také pivovar Svijany uvádí, že stále „evidují 150 restaurací“, které ukončily činnost od zavedení EET. Předpokládá ale, že v nejbližší době zavřou další podniky. „Na základě důkladné analýzy našich odběratelů předpokládáme, že v následujícím období ukončí činnost minimálně dalších 60 provozoven,“ dodal ředitel pivovaru Roman Havlík. Všechny čtyři uvedly, že v jejich případě se jedná o podniky, které čepují výhradně jejich pivo.

V některých případech šlo o soutoč
„Za období prosinec 2016 a leden 2017 registrujeme reálný pokles o 25 provozoven, je to oproti letům minulým pokles,“ řekl Tomáš Pluháček, ředitel pivovaru Zubr. Pivovar Litovel hlásí nejméně tři desítky zavřených hospod. „Z celkem 1060 aktivních odběratelů se nám v prosinci odhlásilo 9 odběratelů,“ řekl statutární ředitel pivovaru Polička Karel Witz.

„Šestnáct našich zákazníků avizovalo, že končí kvůli EET, z toho u šesti šlo o soutoč s jiným pivovary. Od 1. prosince skončili ještě tři zákazníci (dva byli na soutoči s jiným pivovarem), ale bylo to z rodinných nebo zdravotních důvodů,“ informovala Kamila Diepoldová z Tradičního pivovaru Rakovník.

„Skončilo osm hospod, z toho pět hospod bylo našich a na třech hospodách šlo o soutoč,“ řekl Josef Hlavatý z pivovaru Primátor. „Zavřelo 15 provozovatelů,“ řekla Eva Hendrychová z pivovaru Ferdinand. Podle ní ale někteří provozovatelé ihned po uzavření otevřeli nový podnik.

Většina pivovarů udává, že úbytek hospod se zatím drží v řádech jednotek procent a doufá, že se už jejich počet příliš nezvýší. „Doufáme, že celkový úbytek restaurací nepřesáhne 10 procent,“ řekl Pluháček.

Je samozřejmě možné, že některé hospody jsou kvůli soutoči uvedeny v anketě dvakrát. Je ale velmi nepravděpodobné, že jde o větší číslo.

Největší pivovary nechtějí informace zveřejnit
Největší české pivovary se nechtěly ankety zúčastnit. „Nechceme poskytnout konkurenci informace,“ řekl Vilém Štěpánek, obchodní ředitel koncernu Lobkowicz, který vyrábí piva jako Rychtář, Černá Hora nebo Klášter a je pátým největším producentem piva v České republice. Informace nechtěl poskytnout ani Budějovický Budvar, který patří státu.

Největší producent piva, Plzeňský Prazdroj, má na věc stejný názor. „Význam jakékoliv statistiky se z našeho pohledu přeceňuje, pouze čísla totiž nevysvětlují důvody změn v celkovém fungování sektoru pohostinství, vyvolaných jak společenským vývojem tak i narůstající administrativní a regulatorní zátěží,“ vysvětlila Jitka Němečková z pivovaru Plzeňský Prazdroj, proč se nechtějí ankety zúčastnit.

Problémem je i protikuřácký zákon
Hospody podle pivovarů nezavírají pouze kvůli elektronické evidenci tržeb. „Důvodem není jen vstupní investice v řádech tisíců korun kvůli elektronické evidenci tržeb, ale i další příčiny jako je tzv. protikuřácký zákon, změna loterijního zákona i aktuální plošné zdražování nebo stagnující konzumace čepovaného piva,“ vysvětlila Monika Harčaríková z pivovaru Litovel.

Podle Heinekenu zavírají hlavně menší hospody především na vesnicích. Nejčastěji se jedná o podniky, které nemají kuchyně a jejich provoz je tak závislý na prodeji alkoholu. „Hospodští by za současné situace ocenili především snížení DPH u čepovaného piva,“ vysvětlila Austová Pikardová.

S tím souhlasí také Jitka Němečková. „Sektoru by významně pomohlo i zavedení dalších podpůrných daňových nástrojů. Jako nejefektivnější se nám jeví ještě výraznější snížení DPH na stravovací služby a snížení DPH na pivo pro hospody,“ řekla mluvčí Plzeňského Prazdroje.

Pivo z Kutné Hory bude k ochutnání v dubnu

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Kutnohorský deníkAutor:Diana KovandováMěšťan. Kutná Hora

Měšťanský pivovar v Kutné Hoře zahájil tu nejvíce očekávanou činnost. Přesně 20. února se zde začala vařit první várka piva.

„Začali jsme logicky s tím nejsilnějším pivem, tedy dvanáctistupňovým," uvedl Petr Podlešák z marketingu Měšťanského pivovaru Kutná Hora.

Pokud půjde vše podle plánu, Kutnohoráci ochutnají první uvařené pivo zkraje dubna.

V Měšťanském pivovaru se budou vařit tradiční metodou klasická plzeňská světlá piva ve třech stupňovitostech 10°, 11°, 12 °. Pivo z Kutné Hory bude mít jednoduchý název Kutná Hora.

Lidé se již v současné době ptají, zda bude v Kutné Hoře i nějaký speciál. „V současné době nemůžeme říci ani ne, ani ano," dodal Podlešák. Podle něj je totiž nejdůležitější začít vařit pivo základní. „Do budoucna se tomu nebráníme," podotkl vzápětí.

Piva se budou v Kutné Hoře vařit v ocelových varnách na dva rmuty.

Cenné rady emeritní sládkové
Nejvíce specifický bude pro Kutnohorsko stříbrný ležák 11°. „Ten má recepturu podle emeritní sládkové kutnohorského pivovaru Růženy Jiránkové. Ta pracovala v pivovaru v Kutné Hoře po celý život a nejraději má světlý ležák plné chlebnaté chuti, jemné hořkosti, chmelové vůně a světlé barvy. Měšťanský pivovar v Kutné Hoře je splnění jejího snu. „Věřím, že pivovar naváže na více než čtyřsetletou tradici vaření piva v bývalé tvrzi Lorec a bude úspěšným pokračovatelem," řekla Růžena Jiránková.

V kutnohorském pivovaru má velkou výhodu současný sládek pivovaru Jakub Hájek. „Máme cenné rady Růžený Jiránkové," řekl Jakub Hájek.

Lidé se již v současné době ptají, kde si budou moci kutnohorské pivo zakoupit. „Těší nás, že již v současné době je v Kutné Hoře poptávka," dodal Petr Podlešák. Pivo bude k dostání jak ve skleněných lahvích, tak CEG sudech. „Nyní je ještě brzy na určení konkrétních míst. Pivo budeme dodávat ale na všechna místa, kde o něj bude zájem," uzavřel.

První pivo již nyní „odpočívá" ve spilce, ve které je umístěno 28 tisíc půllitrů.

Měšťanský pivovar v Kutné Hoře chystá na 20. května Slavnosti piva Kutná Hora, které se budou konat přímo v areálu pivovaru. V tento den zde vystoupí hned několik známých osobností, kterými bude Pekař, Horkýže slíže, The Paranoid či Circus problém.„Chceme, aby se stal pivovar součástí města," řekl Petr Podlešák. Podle něj platí, že město, které nemá pivovar, je městem neúplným.

Rekonstrukce objektu bývalého pivovaru v Litoměřicích má pokračovat

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Regiony24.czAutor:Ing. Bc. Eva BřeňováLitoměřice

Rekonstrukce areálu bývalého pivovaru v Litoměřicích má pokračovat. Loni město jako vlastník areálu nacházejícího se v historickém jádru nechalo zrekonstruovat střechu objektu nacházejícího se v pravé části, čímž zabránilo jeho dalšímu chátrání. Nyní zastupitelé schválili podání žádosti o dotaci na revitalizaci části budovy stojící na levé straně areálu (směrem k Lidické ulici).

„S pomocí dotace chceme tuto část zrekonstruovat a následně v rámci výběrového řízení nalézt provozovatele, který by zde za předpokladu instalace vlastní technologie zahájil výrobu piva s maximálním výstavem do 20 tisíc hektolitrů ročně,“ charakterizoval záměr radnice starosta Ladislav Chlupáč. Město, které má platné stavební povolení a zpracovaný projekt, žádá o dotaci ve výši 20 milionů korun. Stejnou částku je připraveno investovat ze svého.

Dotační program státu „Regenerace a podnikatelské využití brownfieldů“ je pomocí obcím ve strukturálně postižených krajích a hospodářsky problémových regionech, které na svých katastrálních územích disponují rozsáhlými zastaralými a nevyužívanými plochami průmyslových i zemědělských areálů. „Poskytnutá dotace má sloužit ke znovuoživení a přípravě těchto ploch pro podnikání,“ uvedla vedoucí odboru územního rozvoje městského úřadu Venuše Brunclíková.

Korunní pivovar v Litoměřicích ukončil výrobu piva v roce 2002. V obavě z toho, aby v historickém jádru města nevznikla například tržnice, město odkoupilo větší část areálu. Na místě bývalé lahvárny vybudovalo park a parkoviště. Nyní chce postupnými kroky revitalizovat samotný výrobní areál. Část budovy vlevo (směrem k Lidické ulici) má sloužit k výrobě piva. Objekt vpravo by dle již zpracovaného projektu měl být rekonstruován tak, aby zde vznikla herna sloužící rodinám s dětmi hlavně v zimním období, ubytování hotelového typu apod. Jde o náměty, jež zazněly v průběhu diskusního fóra s veřejností.

Bernard rozšiřuje varnu, nově uvaří až dvojnásobek piva

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:E15.czAutor:ČTKBernard

Rodinný pivovar Bernard rozšiřuje varnu, aby v ní bylo možné uvařit až dvojnásobné množství piva. Výstav humpoleckého pivovaru rok od roku stoupá. Nynější varna se už v letních měsících dostávala na hranici své kapacity a musela být v provozu i non-stop, řekl spolumajitel pivovaru Josef Vávra. V závodě zároveň dělníci v těchto dnech dokončují rekonstrukci provozu na stáčení piva do láhví. V součtu jde o investice převyšující 70 milionů korun. O plánech na rozšíření pivovaru psal loni v květnu Deník E15.

Pivovar sídlí nad náměstím a kvůli okolní zástavbě nemá možnost závod rozšiřovat. Proto musí dobře využívat své vnitřní prostory. "Na jeden hektar jsme toho vměstnali tolik, co jiní nedokázali dát ani na pět hektarů," řekl Vávra.

Pokud bude výroba piva stoupat i nadále, bude už pivovar za několik let muset začít stavět nové provozy na "zelené louce". Pozemky na to má. Výstavba by se ale vzhledem k vysokým nákladům uskutečňovala postupně a i po jejím dokončení podnik nadále počítá také s využíváním svého nynějšího areálu v centru Humpolce.

Stavební práce v pivovaru trvají od loňského listopadu. V závodě teď pracují desítky zaměstnanců několika firem. Nejdřív přistavovali budovu na stáčení piva do láhví a v těchto dnech v ní dokončují montáž nových technologií.

Mezi nimi je i myčka na bedny, kterou pivovar dosud neměl. "Zlepší se pracovní podmínky a kvalita stáčení, umožní nám to i lepší kontrolu stáčeného piva," řekl k této investici mluvčí pivovaru Zdeněk Mikulášek. Stáčení piva bylo nyní přerušeno, linka se znovu rozjede v příštím týdnu.

Stavbaři teď v pivovaru pracují na další přístavbě budovy, do níž budou následně jeřábem osazeny dvě nové velké nerezové nádoby pro varnu. Tato investice by měla být dokončena do jara, kdy prodej piva začíná stoupat, uvedl mluvčí. Od minulého roku má pivovar k dispozici rozšířený ležácký sklep.

Bernard vaří nepasterizované, nefiltrované a kvasnicové pivo, kromě toho čtyři druhy nealkoholického piva. V sortimentu má i svrchně kvašené pivo. Roční výstav pivovaru loni stoupl o 4,4 procenta na rekordních 315 400 hektolitrů piva. Obrat podniku loni činil 636 milionů korun. Tržby za pivo se na něm podílely 599 miliony, meziročně se zvýšily o 2,5 procenta.

Piva skupiny Lobkowicz potvrdila kvalitu, získala zlatou i stříbrnou Pivní pečeť

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Deník.cz

Skupina Pivovary Lobkowicz Group slaví další úspěch. Za svá piva obržela dokonce tři medailová umístění v prestižní soutěži o Zlatou pivní pečeť 2017. Výsledky jsou oceněním kontinuální práce, tradičního a precizního způsobu vaření piva a pomohou podpořit značky skupiny Pivovary Lobkowicz Group na domácím i zahraničních trzích, kde nyní skupina posiluje distribuci.

Skupinu Pivovary Lobkowicz Group majoritně ovládá společnost CEFC China, sedmá největší soukromá společnost v Číně. Je naprosto unikátní tím, že provozuje sedm regionálních pivovarů v Protivíně, Uherském Brodě, Jihlavě, Hlinsku v Čechách, Klášteře nad Jizerou, Vysokém Chlumci a Černé Hoře.

Poptávce spotřebitelů po kvalitnější a rozmanitější nabídce piva vychází vstříc tím, že vedle klasických ležáků produkuje velké množství pivních speciálů – od polotmavých piv přes svrchně kvašená piva typu IPA, ALE či pšeničné až po nealkoholická piva. Při vaření naprosto všech je přitom kladen důraz na původní receptury vaření a na používání těch nejkvalitnějších surovin.

Ocenění na Zlaté pivní pečeti jsou důkazem toho, že tento způsob vaření piva je správnou cestou. Největšího úspěchu dosáhl Pivovar Protivín s pivem Platan Granát v kategorii „polotmavé pivo", které se umístilo na prvním místě a získalo tak ocenění Zlaté pivní pečeti. Dalším významným úspěchem je druhé místo v kategorii „světlé výčepní pivo", na kterém se umístil Ježek Šenkovní 10% z Pivovaru Jihlava a získal tak Stříbrnou pivní pečeť. Na třetím místě v kategorii „světlý ležák premium" se umístil Lobkowicz Ležák Premium, který se vaří v protivínském pivovaru.

„Zlatá pivní pečeť je nejprestižnější pivovarnickou cenou v České republice. Naše značky dosáhly skvělých výsledků v opravdu velmi velké mezinárodní konkurenci, kdy účast v soutěži byla rekordní a naše piva soupeřila s tradičními pivními producenty z Německa, Rakouska, Belgie a mnoha dalších zemí světa. Úspěchy našich značek svědčí o kvalitě produktů skupiny Pivovary Lobkowicz Group. Jsou závazkem s ohledem na naše spotřebitele a i nadále budeme klást maximální důraz na precizní přípravu našich piv," uvedla Marcela Hrdá, předsedkyně dozorčí rady skupiny Pivovary Lobkowicz Group a výkonná viceprezidentka společnosti CEFC (Group) Europe Company.

Chystá se export na čínský trh
Pivovary skupiny Lobkowicz Group oceněním navázaly na úspěchy z minulých ročníků, kdy se na prvním místě umístil kvasnicový Lobkowicz Premium, na druhém místě v kategorii pšeničných piv Velen z pivovaru Černá Hora a na třetím místě v kategorii světlý ležák Páter z pivovaru Černá Hora.

„Také letošní skvělá umístění jsou oceněním práce našich sládků a všech dalších pracovníků v pivovarech. Je to další z řady důkazů, že náš naprostý důraz na kvalitu a tradiční výrobní postupy ve všech našich pivovarech se odráží v kvalitě a chuti piva, kterou oceňují znalci i všichni zákazníci," uvedl Kamil Špendla, generální ředitel skupiny Pivovary Lobkowicz Group.

Skupina Pivovary Lobkowicz Group pod vedením společnosti CEFC China nyní posiluje distribuci piva do českých domácností, restaurací a do maloobchodní sítě. Připravuje se i na výrazný export českého piva na čínský trh a na další trhy.

„Posílili jsme kapitál společnosti a investujeme do modernizace provozů v jednotlivých pivovarech, například do nové stáčecí plechovkové linky v pivovaru v Protivíně. České pivo je jedinečný artikl a snažíme se udělat maximum pro to, aby značky ze skupiny Pivovary Lobkowicz Group byly synonymem pro top produkty na trhu v České republice i v zahraničí. Jsme proto rádi, že naše piva ponesou i prestižní označení Pivní pečeti," dodala Marcela Hrdá.

Na Slovensku se vyrábí zvon pro papeže. Jednou z ingrediencí je plzeňské pivo

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Regiony24.czAutor:Monika HořínkováPrazdroj

Zvony jsou důležitým symbolem Velikonoc, traduje se, že každý rok v průběhu velikonočních oslav „odlétají“ do Říma. V návaznosti na to vyrábí v těchto dnech jedna z nejznámějších slovenských zvonařských rodin jedinečný zvon, který poputuje v dubnu do Vatikánu. Tímto speciálním darem tam bude obdarován přímo papež František.

Říká se, že na Zelený čtvrtek umlkají všechny zvony na znamení smutku nad Kristovým ukřižováním a odlétají do Říma pro požehnání. Vrací se pak na Bílou sobotu, kdy se zase slavnostně rozezní. Zvony jsou proto důležitým symbolem velikonočních svátků, v minulosti se dokonce věřilo, že pokud by některý z nich v tomto čase neodlétl, přineslo by to obci neštěstí.

Do Říma, respektive Vatikánu, letos v návaznosti na legendu „odletí“ i desetikilogramový zvon z malé zvonařské dílny Trvalcových. Rodina, která si v malém slovenském městě Žarnovica hýčká zvonařské řemeslo už dvě generace, pracuje na tomto netradičním velikonočním dárku pro Svatého otce už týdny. „Celý proces výroby zvonu trvá většinou několik měsíců a má několik fází. Nejprve je třeba vytvořit pečlivý nákres a formu zvonu, forma se následně zdobí a to je asi nejzajímavější část postupu. Na výzdobě formy pro papežský zvon pracujeme právě teď, na jeho těle se objeví například Bazilika svatého Petra,“ říká Michal Trvalec, který vyrobí ročně asi 15 zvonů. Mezi jeho nejcennější výtvory patří prozatím například naživo odlitý zvon v Košicích, zvon, který putoval až do Kanady nebo originální zvonkohra. Ty nyní doplní ještě výjimečný dar papeži Františkovi.

Překvapivě je součástí „receptury“ výroby zvonu taky pivo. „Pivo používáme se synem kvůli lepší přilnavosti a pevnosti materiálu. Nejlepší zkušenosti mám s plzeňským ležákem. Obsahuje totiž látky, které pomáhají scelení, a to přesně forma potřebuje, protože se pak vypaluje při teplotě až 700°C,“ vysvětluje Michal Trvalec, starší ze zvonařského rodu. To se dozvěděli v plzeňském pivovaru a požádali ho proto o pomoc při výrobě netradičního daru papeži Františkovi I. Občané Plzně a zástupci pivovaru totiž pravidelně posílají do Vatikánu k příležitosti Velikonoc požehnanou várku plzeňského ležáku, který si svou cestu do Říma našel už před 112 lety, a to k tehdejšímu papeži Lvovi XIII., jemuž ho lékaři doporučili jako lék. Třiceticentimetrový zvon, k jehož výrobě je plzeňské pivo zapotřebí, se tak stane součástí tradiční velikonoční zásilky Pilsner Urquell, která poputuje počátkem dubna do srdce Říma. Zvon s originální pečetí také připomene letošní důležité 175. výročí plzeňského piva.

JAK VYPADÁ PROCES VÝROBY ZVONŮ?
Výroba zvonu vždy začíná tvorbou formy pro zvon. Tato fáze trvá asi měsíc až dva, a zahrnuje v první řadě návrh a vytvoření formy pro jádro – vnitřní profil zvonu, a to ze speciální hlíny, která musí dobře zaschnout. Následuje také příprava tzv. košile, někdy nazývané zvonem falešným. Košile se vyrábí tak, že se na jádro po jeho uschnutí nanese další jemnější vrstvička hlíny.

Na řadu pak přichází zdobení, kdy se na falešný zvon přilepí všechny reliéfy a další výzdoba, kterou hodlá zvonař zvon vybavit. V průběhu cca dvou týdnů získá postupně zvon svou jedinečnou kompozici. Výzdoba zvonů je ve většině případů spíše vystouplá, ale najdou se i dekory vhloubené nebo vysekané do těla zvonu až po odlití.

Když je forma falešného zvonu dokončena, nanáší se na ni poslední část formy, tedy její plášť – nejsvrchnější vrstva hlíny. Velmi opatrně, často ručně se vmačkává ke košili, aby se výzdoba zvonu dokonale obtiskla. V této fázi se do formy lije právě zmiňované pivo, které má zajistit nejlepší vlastnosti směsi – její dokonalou přilnavost, pevnost a perfektní scelení pro následné vypalování.

Sušení a vypalování již hotové formy zvonu trvá většinou asi 3 dny a provádí se při teplotách dosahujících až 700°C.

Poslední fází celé výroby zvonů je pak jejich konečné odlití, které zabere kolem 4 hodin. Po vychladnutí formy se nadzdvihne plášť a odstraní se košile. Upraví se případné nedostatky, ke kterým došlo při vysoušení a vypalování, a plášť se pečlivě zasadí zpět. Do předehřáté formy se pak naleje zvonovina – směs mědi a cínu – což je úplně finální materiál, z něhož bude zvon vytvořen a který mu propůjčí i své vlastnosti. Až nyní pozná po několika měsíční pečlivé práci zvonař výsledek – když zazvoní na zvon a zjistí, zda má očekávaný tón.

Papež František dostane od Prazdroje pivo se zvonem

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Deník.czAutor:ČTKPrazdroj

Tradiční velikonoční várka plzeňského ležáku pro papeže Františka bude letos doplněna o 30centimetrový zvon, k jehož výrobě se používá pivo Pilsner Urquell. Desetikilogramový zvon s pečetí, která připomene letošní 175. výročí značky, vyrábí jedna z nejznámějších slovenských zvonařských rodin Trvalcových ze Žarnovice, řekl ČTK mluvčí Plzeňského Prazdroje Vladimír Jurina.

"Pivo používáme kvůli lepší přilnavosti a pevnosti materiálu. Nejlepší zkušenosti mám s plzeňským ležákem. Obsahuje totiž látky, které pomáhají scelení, a to přesně forma potřebuje, protože se pak vypaluje při teplotě až 700 stupňů Celsia," řekl Michal Trvalec. Proto ho pivovar požádal o pomoc. Plzeňané a Prazdroj pravidelně posílají počátkem dubna do Vatikánu požehnanou várku ležáku, který si svou cestu do Říma našel už před 112 lety k papeži Lvovi XIII., jemuž ho lékaři doporučili jako lék.

Rodina Trvalcových pracuje na velikonočním dárku už týdny. "Výroba trvá měsíce. Nejprve se vytvoří pečlivý nákres a forma zvonu. Ta se pak zdobí, na čemž teď zvonaři pracují. Na těle zvonu se objeví například Bazilika svatého Petra," řekl Michal Trvalec, který vyrobí ročně asi 15 zvonů. Mezi jeho nejcennější výtvory patří naživo odlitý zvon v Košicích, který putoval do Kanady, a originální zvonkohra.

Forma pro zvon se tvoří měsíc až dva. Následuje příprava košile z hlíny, někdy nazývaná zvonem falešným. Na něj se přilepí všechny reliéfy a další výzdoba. Na hotovou formu se pak nanáší plášť, tedy nejsvrchnější vrstva hlíny. V této fázi se do formy lije pivo, které má zajistit pevnost a perfektní scelení směsi. Sušení a vypalování hotové formy zvonu trvá tři dny a dělá se při teplotách až 700 stupňů Celsia. Poslední fází výroby zvonů je jejich odlití, které zabere čtyři hodiny. Do předehřáté formy se pak nalije zvonovina, tedy směs mědi a cínu.

Traduje se, že na Zelený čtvrtek umlkají všechny zvony na znamení smutku nad Kristovým ukřižováním a odlétají do Říma pro požehnání. Vracejí se na Bílou sobotu, kdy se zase slavnostně rozezní. Zvony jsou proto důležitým symbolem Velikonoc. Dříve se věřilo, že pokud by některý z nich v tomto čase neodlétl, přineslo by to obci neštěstí.

Ve Velkých Popovicích se chystají vepřové hody

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:České nápojeVelké Popovice

Poslední sobotu v únoru započnou ve Velkopopovickém pivovaru oslavy k 200. výročí narození jeho zakladatele, Františka Ringhoffera II. Veselí zahájí Ladovské vepřové hody, kde nebudou chybět mistři řezníci ani vychlazená jedenáctka Velkopopovického Kozla.

V sobotu 25. února zve Velkopopovický pivovar nejen milovníky skvěle načepovaného Velkopopovického Kozla na zabíjačku s pořádnou vesnickou zábavou i průvodem masek jako z Ladových obrázků. „V rámci prohlídek pivovaru, které se budou konat každou půl hodinu, návštěvníky naučíme technikám správného čepování piva. A kdyby někomu ve sklepech vyhládlo, zasytí ho připravený chleba se škvarky a jiné tradiční zabíjačkové pochoutky,“ říká Rudolf Šlehofer, manažer turismu a tradice Plzeňského Prazdroje.

Mistři řezníci Vítek a Hudera nabídnou vše, co k vepřovým slavnostem neodmyslitelně patří: ovar, jitrnice, jelita, tlačenky, škvarky, prejty a další. Krátce po poledni předvedou svou řeznickou zručnost při bourání masa. Ukázky bednářského a kovářského řemesla návštěvníkům mají připomenout zakladatele pivovaru a významného českého průmyslníka Františka Ringhoffera II. V Praze na Smíchově zřídil továrnu, ze které vyjížděly nákladní a později i osobní vagony do celého světa. Do paměti lidí se zapsal i díky silnému sociálnímu cítění, když pro své zaměstnance v devatenáctém století založil nemocenskou pokladnu a penzijní fond, ačkoli to tehdy nevyžadoval žádný zákon.

Vepřovými hody oslavy teprve začínají. V dubnu na lidi čeká jarní Putování krajinou barona Ringhoffera a během velkých prázdnin Léto s Kozlem, které přinese promítání v letním kině a koncerty na nádvoří pivovaru.

Šest medailí pro Heineken na Zlaté pivní pečeti

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:České nápoje

Dvě zlatá, jedno stříbrné a tři bronzová ocenění pro piva a cidery z portfolia HEINEKENu. To je skvělý výsledek známé degustační soutěže Zlatá pivní pečeť, která se od 13. do 18. února konala na výstavišti v Českých Budějovicích. Ceny se vyhlašovaly v sobotu a převzal je ředitel a vrchní sládek pivovaru Velké Březno Michal Rouč, jehož pivo získalo první místo v kategorii světlých výčepních piv.

Vítězná piva uvařili sládci ve všech našich pivovarech. První místo v kategorii světlých výčepních piv patří Břežňáku světlému, který se prosadil v konkurenci celkem 41 přihlášených vzorků. Ocenění za třetí místo putovalo do Královského pivovaru Krušovice za Krušovice Černé. V této kategorii tmavých výčepních piv soutěžilo celkem 10 vzorků. Na bronzové příčce stál i pivovar Starobrno s nealkoholickým pivem Zlatopramen NA (20 vzorků).

„Naše velkobřezenská piva stávají „na bedně“ na různých degustačních soutěžích často, zejména speciál Březňák 14. Jak je vidět, daří se i dalším pivům z našeho portfolia, teď v Českých Budějovicích Březňáku světlému výčepnímu. Těší mě, že i degustátoři ocenili jeho výjimečnou chuť i vůni, za kterou vděčí trojitému chmelení i samotnému chmelu, žateckému poloranému červeňáku. Štamgasti mají Březňák světlý výčepní rádi, protože se snadno pije a dobře zažene žízeň. Nazlátlá barva navíc dobře lahodí oku,“ konstatoval ředitel s vrchní sládek pivovaru Michal Rouč.

Mimořádně se dařilo i ciderům z portfolia HEINEKENU, které nedaly konkurenci žádnou šanci a obsadily všechny tři medailové pozice. První místo patřilo cideru Strongbow Gold Apple, druhé místo Strongbow Dark Fruit a třetí skončil Strongbow Elderflower.

Zlatá pivní pečeť je největší, nejstarší a nejprestižnější soutěž v České republice vůbec. Letos se konala už po sedmadvacáté. O kvalitě soutěže svědčí zájem domácích i zahraničních pivovarů ze všech pivovarských velmocí. Degustační soutěž je anonymní a dohlíží na ni profesionální certifikační autority a odborníci. Jedním z garantů je například Státní zemědělská a potravinářská inspekce.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.19.08.2017 12:085.330/5.330