Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Pivo v české společnosti v roce 2016

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:ČSPSAutor:Roman Macháček

Srdečně vás zveme na tiskovou konferenci Českého svazu pivovarů a sladoven k závěrům průzkumu Pivo v české společnosti v roce 2016 Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd ČR.

Podle čeho si pivo vybíráme, jak často na něj chodíme, ale i další trendy v tuzemské konzumaci piva vám představí sociolog PhDr. Jiří Vinopal, Ph.D.

Tisková konference se bude konat ve středu 23. listopadu 2016 od 10:00 hodin v Galerii kavárny Louvre, Národní 22, 110 00 Praha 1.

Potvrzení účasti prosím směřujte přímo na roman.machacek@nativepr.cz

Kellnerova PPF pronikla do užší skupiny zájemců o Plzeňský Prazdroj

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:E15.czAutor:ČTKPrazdroj

Na užší seznam kandidátů na převzetí Plzeňského Prazdroje a dalších východoevropských značek pivovaru SABMiller se dostalo několik uchazečů, včetně japonského pivovaru Asahi či investiční skupiny PPF českého miliardáře Petra Kellnera. Agentuře Reuters to řekly zdroje obeznámené se situací.

Podle informací Reuters je na užším seznamu rovněž konsorcium vedené švýcarskou investiční společností Jacobs Holding, které zahrnuje kanadský penzijní fond PSP Investments a českou investiční firmu R2G. Do dalšího kola prý postoupila také společná nabídka investičních společností Bain Capital a Advent.

Prodej aktivit SABMilleru v České republice, Polsku, Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku je součástí podmínek pro převzetí podniku ze strany rivala Anheuser-Busch InBev, které bylo dokončeno minulý měsíc.

AB InBev minulý týden obdržel šest předběžných nabídek na tyto aktivity. Závazné návrhy by měly přijít na řadu příští měsíc, píše Reuters. Zdroj blízký jednomu z uchazečů agentuře sdělil, že za favorita je považována společnost Asahi.

Kromě Plzeňského Prazdroje zahrnují prodávaná aktiva polské značky Tyskie a Lech, slovenský Topvar, maďarský Dreher a rumunský Ursus. Celková hodnota prodávaných značek se podle dřívějších odhadů pohybuje mezi pěti a sedmi miliardami eur (135 až 189 miliard korun).

AB InBev dokončil převzetí pivovaru SABMiller za 79 miliard liber (2,4 bilionu korun) minulý měsíc. Upevnil si tak pozici největšího pivovaru na světě. Nová společnost kontroluje zhruba 27 procent světového trhu s pivem.

Plzeňský Prazdroj za poslední rok zvýšil zisk před zdaněním meziročně o pět procent na 3,7 miliardy korun. Tržby ve fiskálním roce od počátku dubna 2015 do konce letošního března stouply meziročně o 3,3 procenta na 14,4 miliardy korun. Pivovar loni prodal v Česku a v cizině deset milionů hektolitrů piva, zhruba stejně jako v roce 2014. Vývoz prémiového ležáku se zvýšil o 4,5 procenta na 792 tisíc hektolitrů.

Pivo platit jen kartou? Nevídané! Páni poslanci, snad to neprojde!

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Reflex.cz

Někdy si říkám, že mne jako starého právního pedagoga nemůže nic zaskočit. A ejhle, mýlil jsem se! Národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil přišel s radikálním návrhem, že za cigarety a alkohol se bude smět platit pouze a jen bezhotovostně.

Podle národního koordinátora (ponechme bizarní název této funkce – myslel jsem, že „národním“ státům již dávno odzvonilo a že je to koordinátor pro všechny občany ČR, nejen pro český či jaký národ) Vobořila by se tak omezila dostupnost a spotřeba návykových látek mezi dětmi. Policejní kontroly totiž ukazují, že děti mají v České republice k alkoholu blízko.

In media res: Je to další nepromyšlená legislativní fantasmagorie! V hospodě se bude moci platit jen kartou? Třeba jedno pivo nebo dvě deci vína? A co ty poplatky bankám? Kdo je uhradí? Pan koordinátor to jistě nebude, ani vláda, budeme to zase my všichni, kterým by se poplatky rozpustily do našich útrat.

A co senioři a seniorky, pane národní koordinátore? To si 75letý dědeček bude pořizovat kartu, aby mohl jít na pivko? Kartu nemá ani leckterý pražský senior, natožpak někde na Bruntálsku, či dokonce v Brně-Bystrci.

Pro malé hostinské a kavárníky by to po EET byla další citelná rána.

Boj proti pití mladých je správný, ale tohle je slepá cesta, milá vládo.

Slušný a rozumný hospodský dětem nenalévá už dnes! Zbytek to bude, žel, dále obcházet. Není to nijak složité — koupí jim pivo, vodku s džusem či cigarety někdo starší s kartou.

Již dnes zakazuje a relativně přísně sankcionuje podávání alkoholických nápojů mladistvým zákon č. 379/2005 Sb. o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů.

V ČR se zakazuje nejen prodávat, ale i podávat alkoholické nápoje osobám mladším 18 let. Stejně tak je mj. roky zakázáno na všech akcích určených osobám mladším 18 let prodávat i podávat veškeré alkoholické nápoje.

Novinky pivovaru Krušnohor

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Pivovar KrušnohorAutor:Vojtěch SlivoňKrušnohor

Opět je dostupný summer, jelikož po něm byla ze strany zákazníků vysoká poptávka a dále pak vypouštíme do světa jedno nové pivo, kterým je Imperial Stout Cuban Cask. Jde o barrel aged stout s 8,7 % alk., který byl stařen spolu s rumem Legendario Elixir a kterého je vyrobeno pouze 200 ks lahví s voskovou pečetí víčka a hrdla.

Skupina PPF se uchází o Plzeňský Prazdroj. Je v užším výběru

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Týden.czAutor:ČTKPrazdroj



Na užší seznam kandidátů na převzetí Plzeňského Prazdroje a dalších východoevropských značek pivovaru SABMiller se dostalo několik uchazečů, včetně japonského pivovaru Asahi či investiční skupiny PPF českého miliardáře Petra Kellnera.

Na užším seznamu je rovněž konsorcium vedené švýcarskou investiční společností Jacobs Holding, které zahrnuje kanadský penzijní fond PSP Investments a českou investiční firmu R2G. Ta spravuje majetek bývalého spoluvlastníka gumárenské společnosti ČGS Oldřicha Šlemra a zakladatelů softwarové firmy Avast. Do dalšího kola prý postoupila také společná nabídka investičních společností Bain Capital a Advent.

Prodej aktivit SABMilleru v České republice, Polsku, Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku je součástí podmínek pro převzetí podniku ze strany rivala Anheuser-Busch InBev, které bylo dokončeno minulý měsíc.

Kromě Plzeňského Prazdroje zahrnují prodávaná aktiva polské značky Tyskie a Lech, slovenský Topvar, maďarský Dreher a rumunský Ursus. Obeznámených se situací však pro všechny uchazeče představuje hlavní lákadlo právě Plzeňský Prazdroj, který má značný exportní potenciál a 40procentní podíl na českém trhu. Celková hodnota prodávaných značek se podle dřívějších odhadů pohybuje mezi pěti a sedmi miliardami eur (135 až 189 miliard korun).

Obdrželi několik nabídek
AB InBev minulý týden obdržel šest předběžných nabídek na tyto aktivity. Závazné návrhy by měly přijít na řadu příští měsíc. Zdroj blízký jednomu z uchazečů sdělil, že za favorita je považována společnost Asahi. Ta se již dříve dohodla na koupi některých značek SABMilleru, jako Peroni a Grolsch, za 2,55 miliardy eur (69 miliard korun). Prodej těchto značek byl rovněž podmínkou pro převzetí SABMilleru.

AB InBev se na koupi SABMilleru dohodl loni. Transakci za 79 miliard liber (2,4 bilionu korun) dokončil minulý měsíc. Upevnil si tak pozici největšího pivovaru na světě. Nová společnost kontroluje zhruba 27 procent světového trhu s pivem.

Plzeňský Prazdroj za poslední rok zvýšil zisk před zdaněním meziročně o pět procent na 3,7 miliardy korun. Tržby ve fiskálním roce od počátku dubna 2015 do konce letošního března stouply meziročně o 3,3 procenta na 14,4 miliardy korun. Pivovar loni prodal v Česku a v cizině deset milionů hektolitrů piva, zhruba stejně jako v roce 2014. Vývoz prémiového ležáku se zvýšil o 4,5 procenta na 792 tisíc hektolitrů.

Boj o Prazdroj vrcholí. Kellnerova PPF se dostala do užšího seznamu zájemců

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:ČTKPrazdroj

Na užší seznam kandidátů na převzetí Plzeňského Prazdroje a dalších východoevropských značek pivovaru SABMiller se dostalo několik uchazečů, včetně japonského pivovaru Asahi či investiční skupiny PPF českého miliardáře Petra Kellnera. Agentuře Reuters to řekly zdroje obeznámené se situací.

Podle informací Reuters je na užším seznamu rovněž konsorcium vedené švýcarskou investiční společností Jacobs Holding, které zahrnuje kanadský penzijní fond PSP Investments a českou investiční firmu R2G. Do dalšího kola prý postoupila také společná nabídka investičních společností Bain Capital a Advent.

Hospodářské noviny v pondělí uvedly, že majitel skupiny PPF Petr Kellner se v úsilí o převzetí Prazdroje spojil s Pavlem Tykačem, vlastníkem hnědouhelné elektrárenské společnosti Czech Coal. Přesné rozdělení případných podílů není známo, Tykač bych však měl být zřejmě jen minoritním vlastníkem.

Prodej aktivit SABMilleru v České republice, Polsku, Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku je součástí podmínek pro převzetí podniku ze strany rivala Anheuser-Busch InBev, které bylo dokončeno minulý měsíc.

AB InBev minulý týden obdržel šest předběžných nabídek na tyto aktivity. Závazné návrhy by měly přijít na řadu příští měsíc, píše Reuters. Zdroj blízký jednomu z uchazečů agentuře sdělil, že za favorita je považována společnost Asahi.

Kromě Plzeňského Prazdroje zahrnují prodávaná aktiva polské značky Tyskie a Lech, slovenský Topvar, maďarský Dreher a rumunský Ursus. Celková hodnota prodávaných značek se podle dřívějších odhadů pohybuje mezi pěti a sedmi miliardami eur (135 až 189 miliard Kč).

AB InBev dokončil převzetí pivovaru SABMiller za 79 miliard liber (2,4 bilionu Kč) minulý měsíc. Upevnil si tak pozici největšího pivovaru na světě. Nová společnost kontroluje zhruba 27 procent světového trhu s pivem.

Plzeňský Prazdroj za poslední rok zvýšil zisk před zdaněním meziročně o pět procent na 3,7 miliardy korun. Tržby ve fiskálním roce od počátku dubna 2015 do konce letošního března stouply meziročně o 3,3 procenta na 14,4 miliardy korun. Pivovar loni prodal v Česku a v cizině deset milionů hektolitrů piva, zhruba stejně jako v roce 2014. Vývoz prémiového ležáku se zvýšil o 4,5 procenta na 792 000 hektolitrů.

Jde se do finále: Kellnerova PPF je v užším okruhu zájemců o Plzeňský Prazdroj

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Lidovky.czAutor:ČTKPrazdroj

Na užší seznam kandidátů na převzetí Plzeňského Prazdroje a dalších východoevropských značek pivovaru SABMiller se dostalo několik uchazečů, včetně japonského pivovaru Asahi či investiční skupiny PPF českého miliardáře Petra Kellnera. Agentuře Reuters to řekly zdroje obeznámené se situací.

Podle informací Reuters je na užším seznamu rovněž konsorcium vedené švýcarskou investiční společností Jacobs Holding, které zahrnuje kanadský penzijní fond PSP Investments a českou investiční firmu R2G. Do dalšího kola prý postoupila také společná nabídka investičních společností Bain Capital a Advent.

Prodej aktivit SABMilleru v České republice, Polsku, Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku je součástí podmínek pro převzetí podniku ze strany rivala Anheuser-Busch InBev, které bylo dokončeno minulý měsíc.

AB InBev minulý týden obdržel šest předběžných nabídek na tyto aktivity. Závazné návrhy by měly přijít na řadu příští měsíc, píše Reuters. Zdroj blízký jednomu z uchazečů agentuře sdělil, že za favorita je považována společnost Asahi.

Kromě Plzeňského Prazdroje zahrnují prodávaná aktiva polské značky Tyskie a Lech, slovenský Topvar, maďarský Dreher a rumunský Ursus. Celková hodnota prodávaných značek se podle dřívějších odhadů pohybuje mezi pěti a sedmi miliardami eur (135 až 189 miliard korun).

Obchod za 79 miliard liber
AB InBev dokončil převzetí pivovaru SABMiller za 79 miliard liber minulý měsíc. Upevnil si tak pozici největšího pivovaru na světě. Nová společnost kontroluje zhruba 27 procent světového trhu s pivem.

Plzeňský Prazdroj za poslední rok zvýšil zisk před zdaněním meziročně o pět procent na 3,7 miliardy korun. Tržby ve fiskálním roce od počátku dubna 2015 do konce letošního března stouply meziročně o 3,3 procenta na 14,4 miliardy korun.

Pivovar loni prodal v Česku a v cizině deset milionů hektolitrů piva, zhruba stejně jako v roce 2014. Vývoz prémiového ležáku se zvýšil o 4,5 procenta na 792 tisíc hektolitrů.

Klášterní pivovar ve Vyšším Brodě chátral i po revoluci, mohlo by se tu ale vařit pivo

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Rozhlas.czAutor:Zdeněk Zajíček

Hodně se v poslední době mluví o restitucích. Méně se ale už připomíná osud majetku, který byl kdysi zabaven státem a do kterého se za posledních třicet až padesát let prakticky neinvestovalo. Jak kvůli tomu budovy chátraly, můžete vidět například v areálu bývalého pivovaru vyšebrodského kláštera.

Navrácení objektů bývalým majitelům se někde protáhlo až na 26 let. A přitom tito majitelé by byli schopni se o majetek postarat za vlastní peníze a lépe než stát. Dokladem je právě vyšebrodský klášter. To, co stát vrátil po revoluci, je opraveno. Zbytek chátral dál.

Nyní se do rukou cisterciáckého řádu ve Vyšším Brodě vrátila i neopravená část kláštera, tedy bývalý pivovar. „Je ve velmi špatném stavu. Když ho ještě vlastnil Pozemkový fond, povedlo se udělat provizorní opravu střech, takže devastace se zastavila, ale jsou propadané stropy, zničená okna a krovy, chybí dveře, jsou zničené fasády,“ popisuje Edvard Beneš, jednatel cisterciácké dceřiné společnosti Bernardinum, která má nově svěřený majetek na starosti.

Původní pivovarnická technologie byla buď odvezena, nebo zničena. „Bavíme se tady o stavební zadluženosti v řádu stovek milionů, abychom celý areál pivovaru dali do stavu, v jakém fungoval do roku 1950,“ dodává Edvard Beneš.

V pivovaru jsou unikátní ležácké sklepy, v nichž pivo zrálo. „Ty jsou ještě v relativně dobrém stavu, protože jsou nejníž, takže srážky a zatékání je tolik nepoškodilo. Stejně ale náklady na jejich opravu budou značné,“ říká Edvard Beneš.

Přesto věří tomu, že ve sklepech ve Vyšším Brodě bude zase jednou zrát pivo. „Už jsme udělali i nějaké studie a měli jsme tu dodavatele pivovarnických technologií. Tou myšlenkou se zabýváme, ale vzhledem k těm vysokým nákladům přesně nevíme, kdy to nastane,“ připomíná.

Součástí pivovaru byla mimo jiné takzvaná ledárna, z níž se pouštěl chlad do dalších prostor. „Z horního okýnka sem spouštěli ledy a pak pomocí důmyslných kanálů ve zdi pouštěli chlad na spilku a do sklepů. To, co dnes dělají chladírenské stroje, dokázali takhle. Na spilce jsou ještě kovaná dvířka, kterými si regulovali, kolik toho chladu chtějí pustit, takže je to velice důmyslné. Člověk jenom žasne, jak si naši předci uměli poradit,“ ukazuje Edvard Beneš.

Kolem stěn ledárny ještě zaujmou dřevěné trámy. Edvard Beneš se domnívá, že zřejmě sloužily k ochraně obvodových zdí. Díky nim voda z odtávajícího ledu nešla do zděných konstrukcí, ale odtála po bednění. Na zemi pak byl systém kanálů, který vodu odváděl pryč. Je vidět, že celý princip fungoval, protože stěny jsou dodnes v pořádku.

Led do ledárny se získával z nedalekého klášterního rybníka, který jinak sloužil k chovu ryb. I to je důkazem toho, jak bylo v minulosti vše provázané a jak naši předci uměli vše využít.

Společnost Bernardinum chce pivovar zpřístupnit lidem. Plánuje ukázat prostory, kde se tradičně vyrábělo pivo jako varnu, ledárnu, sklepy nebo spilku. Dalším plánem do budoucna je zřídit minipivovar, který by vyráběl pivo podle původních receptur, ale už s využitím nových technologií, takže by k provozu nepotřeboval původních prostory.

Pivovar by se podle Edvarda Beneše ve Vyšším Brodě vyplatil. „Pivovar je výnosná činnost jako každá jiná obchodní činnost. Můžete z něj mít nejen výborný mok, ale i příjmy. Proto kláštery zřizovaly pivovary už od středověku, zdejší byl založen roku 1318, patří k těm nejstarším. My bychom se jednak vrátili k té tradici a také by nám to mohlo přinést zisky na obnovu pivovaru a další opravy,“ doplňuje.

V Belgii mají první pivovod na světě. Ročně jím proteče pět milionů litrů zlatého moku

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Rozhlas.czAutor:Filip Nerad

Bruggy jsou plné historických památek a různých unikátů. Nyní se k nim přidal další. Místní pivovar Halve Maan vybudoval první pivovod na světě. Spojuje pivovar se stáčírnou a měří tři kilometry.

„Náš pivovar stojí uprostřed historického centra Brugg a vždycky jsme chtěli, aby tady zůstal. Stáčírnu ale máme za městem. Abychom pivo nemuseli neustále převážet velkými cisternami a nezamořovali centrum těžkými náklaďáky, napadlo nás postavit tenhle pivovod," vysvětlil ředitel pivovaru Xavier Vanneste.

Vybudovat pivovod trvalo půl roku. Nešlo jen o jednoduché položení potrubí, protože pivovar nemohl jen tak rozkopat památkově chráněné ulice v centru města, které je na seznamu UNESCO.

„Nemohli jsme udělat všude výkopy. Pro velkou část potrubí jsme museli razit cestu přímo v podzemí. To ale nebylo to jediné složité na celé té akci. Museli jsme získat spoustu povolení, což v takto starém městě není nijak jednoduché a spolu s projektovými pracemi to zabralo čtyři roky. Při hloubení jsme se museli vyhnout kanalizaci nebo velkým podzemním garážím, které jsou 34 metrů hluboko," popsal všechna úskalí ředitel rodinného pivovaru, jehož jméno česky znamená Půlměsíc.

Pivovodem denně protečou desetitisíce litrů piva. Tříkilometrovou trasu zvládne pivo za 15 minut. Pivovod mohou návštěvníci města na chvíli spatřit v průjezdu rodinného podniku pod skleněným poklopem a pak během prohlídek pivovaru, kde na černé trubky mizící kdesi v zemi neopomene průvodce upozornit.

Pivovod pivo vylepšuje
Přestože tento světový unikát funguje teprve krátkou chvíli, ředitel pivovaru si ho nemůže vynachválit.

„Pivovodem přepravíme zhruba 6000 litrů piva za hodinu. Za rok to dělá pět milionů litrů. Díky pivovodu můžeme naši produkci zvýšit, protože už nemusíme pivo převážet cisternami, ale můžeme ho transportovat doslova ve dne v noci potrubím."

Podle Vannesteho má dokonce potrubí na pivo pozitivní vliv. „Zpočátku jsme měli velké obavy o kvalitu našeho piva. Nechtěli jsme, aby ji doprava potrubím nějak změnila. Dělali jsme proto spoustu testů, abychom zjistili, jaký je ten správný tlak a jestli materiál potrubí pivo nějak neovlivní. Zkoušky po spuštění ale ukázaly, že je v něm méně kyslíku, než když jsme ho přepravovali v cisternách. Jsme si tak jistí, že pivovod našemu pivu neškodí a díky méně kyslíku je možná i lepší."

A co na to ti, kteří půlměsíční pivo pijí? Zaznamenali nějaký rozdíl v kvalitě nebo chuti místního zlatavého moku?

„S chutí piva je to složité. Je hrozně individuální. Když vynecháte u piva chuť, vůni a barvu, nemáte se pak o čem bavit," odpověděl s humorem, ale vyhýbavě průvodce po pivovaru a milovník zdejšího piva Johan.

Sládkem roku 2016 se stal ten z nymburského pivovaru Bohumil Valenta!

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Nymburský deníkAutor:Miroslav JilemnickýPostřižinský

Prestižní ocenění získal zástupce nymburského pivovaru. Na výrazném vzestupu kvality nymburského piva se nemalou měrou podílí sládek Bohumil Valenta, který se pro letošní rok stal nejlepším sládkem v republice.

„Jsem v Nymburce osmým rokem a relativně pořád patřím k těm mladším sládkům. Proto jsem takové ocenění nečekal. Díval jsem se, kdo získal ocenění v minulých letech a jsem opravdu poctěn, v jaké jsem společnosti. V minulosti jej získali skuteční mistři v oboru, například sládek z pivovaru Bernard, nebo loni in memoriam pan Černohorský, který prošel několika pivovary, poslední a největší část strávil 
v únětickém pivovaru. Většinou ocenění získávali sládci z větších pivovarů," říká třiatřicetiletý Bohumil Valenta. Takové ocenění se nezískává každý den, i proto jsme se sešli v jeho kanceláři v pivovaru a nejen 
o nymburském pivu jsme si promluvili. Jelikož se známe už drahnou řádku let, nebudeme předstírat, že si při rozhovoru vykáme.

Předně velká gratulace. Myslím, že je to výsledek dobré reprezentace nejen pivovaru, ale i města Nymburk. Připomeňme, že za tvého působení vznikla v pivovaru některá nová piva, třeba polotmavý Něžný Barbar nebo Jubilejní ležák vzniklý jako připomínka 100. výročí narození Bohumila Hrabala. Kdo soutěž
 o nejlepšího sládka roku vyhlašuje?
Vyhlašuje to Sdružení přátel piva. Některé lidi 
z tohoto sdružení znám 
z potkávání se na různých soutěžních akcí kolem piva. Ale nikdy jsem jim nijak nepodlézal, ani je blíže neznám. Proto jsem byl překvapen, když mi telefonicky oznámili, že jsem získal takové ocenění. Stejně jako 
v případě piva se takové ocenění získá na základě nějaké nominace. Mé jméno údajně vyslovil jejich člen 
z Poděbrad a později se na něm ti další shodli. Není to o tom, kolik se prodá piva, není to v zásadě měřitelná věc. Je to jen o shodě názoru určité skupiny lidí.

Jako vždy zůstáváš podle mého trochu zbytečně skromný. Za tvého působení vozí nymburský pivovar každoročně 
z řady soutěží množství pohárů a ocenění. Tohle je podle mého názoru logické vyústění toho, jaká je nyní kvalita nymburského piva.
Abych to tedy uvedl trochu na pravou míru. Ve Sdružení přátel piva nejsou jen amatéři, řada z nich si doplnila i patřičné vzdělání. V té hodnotící komisi zasedl i prezident Svazu minipivovarů a lidé, kteří mají zkušenosti z degustací na různých soutěžích. Ale vybírala i řada lidí, kteří mají i jinou profesi a degustací piva se zabývají ve svém volném čase.

Kde se konalo vyhlášení soutěže?
Je to každý rok někde jinde, letos se slavnostní galavečer konal ve frýdlantském pivovaru.

Už jsme zmínili, že nymburský pivovar v posledních letech získává řadu ocenění za kvalitu svých piv. Myslíš si, že to je hlavní důvod tvého ocenění, nebo je za tím ještě něco jiného?
Měl jsem možnost se na tom galavečeru bavit s lidmi ze Sdružení přátel piva 
a podobné otázky jsem měl možnost jim položit. Ne že bych se ptal přímo, za co jsem to dostal, ale jelikož jsem viděl ten seznam dosavadních držitelů, tak jsem spíše očekával, že k podobnému titulu mohu přijít za 10, 20 let a ne teď. A oni mě ujistili, že už teď do skupiny těchto sládků patřím. Prý za těch necelých osm let se zlepšila pověst i kvalita nymburského piva, další ocenění přibývají, ale také se asi o 30 procent navýšil výstav. Takže tyto tři důvody mně byly zmíněny jako zdůvodnění, proč jsem byl takto oceněn.

Co se změnilo za dobu osmi let tvého působení v nymburském pivu? V čem je ten posun k větší kvalitě?
Těžká otázka. Já jsem stále nespokojen, to se o mně ví. Přemítám o tom často. Vždycky mi z toho vyjde, že největší vliv na kvalitu piva mají lidi, kteří ho dělají. Ne že by se vyměnili všichni zaměstnanci, i když personál se dost obměnil. Ale snad se změnil přístup zaměstnanců. A samozřejmě i technologicky jsme šli dopředu. Zlepšila se filtrace, proběhly úpravy na varně. Do dalších technologií se investuje. Rozšířil se ležácký sklep, o nové stáčecí lince se už psalo.

Vnímáš jako součást ocenění
i ten fakt, že za tvého působení vznikla v Nymburce nová piva? Něžný Barbar i Jubilejní ležák jsou tak trochu tvoje děti. A moc dobré děti…
Ano, na to jsem tak trochu zapomněl při vyjmenování těch důvodů, za něž jsem se stal nejlepším sládkem roku. Je tam i výslovně zmíněno, že za mého působení vzniklo pět nových druhů piv. Ale já chci zdůraznit, že to neberu jako ocenění pro sebe, ale pro celý pivovar.

Je to pro tebe i nějaký impulz pro další práci?
Určitě. Lidé si profesi sládka dost idealizují. Mají představu, že někde sedí 
a popíjí pivo. Ale ona je to především práce s lidmi, 
s vedoucími výroby, tedy 
i spousta problémů, komplikací, nepříjemností. Takovéhle ocenění je vždycky velká vzpruha do další práce.

Co tedy přes den děláš?
Kontroluji lidi, jestli jsou tam, kde mají být, stroje, jestli se točí, ventilátory, jestli chladí. Samozřejmě součástí mé práce a důležitou součástí je i ona degustace. Ale zdaleka to není jen o tom. Občas se někde něco rozbije, někdo nepřijde do práce, takže třeba z ranní obchůzky pivovaru je nakonec půldenní záležitost. Po x hodinách se teprve dostanu do kanceláře, kde mám 
i další administrativní povinnosti.

Když jsme spolu dělali rozhovor před sedmi lety krátce po tvém nástupu do pivovaru, svěřil jsi se, že sis nikdy neuvařil pivo doma. Ač to po tobě kamarádi mnohokrát chtěli. Změnilo se něco?
Stále odolávám. (smích). Pravdou je, že mám čím dál méně času, zaměstnávají mě už také mé dvě malé děti a koníčky, takže doma jsem pivo stále neuvařil. 
I když pivo je pochopitelně také můj koníček, ale stačí mi to v práci. Nechci se 
s tím pachtit ještě doma po večerech. Ale u jiných to velmi obdivuji, vím, kolik je to práce.

Také jsme se bavili o tom, že se snažíš jednotlivým várkám žehnat. Děláš to doteď?
To není o tom, že bych 
u každé jednotlivé várky stál s očima upřenýma 
k nebesům a žehnal jim. Pokaždé, když jsem na varně, i několikrát denně, ptám se vařiče, jestli je všechno 
v pořádku, koukám do kotle a snažím se provádět kontroly. Vaří se pět várek denně, takže samozřejmě nejsem u každé. Varna jede nonstop a já tu nejsem 24 hodin denně. Je nutné důvěřovat těm lidem, se kterými to dělám. A hlavně se to všechno ukáže vzápětí na spilce, zda všechno na varně bylo v pořádku. Když vidím na spilce, že to krásně kvasí, voní a dělá to kroužky, tak vím, že všechno je v pořádku. Spilka je první místo, kde se pozná, že je nějaký problém. Ať v surovinách nebo v technologii.

Je s tvým oceněním spojena 
i nějaká odměna?
Dostal jsem krásný pohár, který si ve své kanceláři vystavím, a diplom. Velmi příjemná je pípa na domácí točení piva s logem spolku 
a nápisem, že jsem sládkem roku 2016. Jinak jestli máš na mysli finanční odměnu, tak přímo s oceněním spojená není. Zda mě nějak pivovar ocení například prostřednictvím prémií na konci roku, to se uvidí.

Představ si hospodu, ve které je spousta píp a z každé teče jeden druh nymburského piva. V nabídce jsou všechny druhy. Jaké by sis objednal?
Ale to přece nejde, nechtěj to po mně… Opravdu bych mohl jen jedno? Já se většinou snažím ochutnat jich co nejvíc vzestupně podle stupňů. Kdybych si opravdu mohl dát jen jedno, tak bych preferoval něco nefiltrovaného. Asi bych si dal Hrabalův Jubilejní ležák. Je to trochu jiné pivo. I při anonymních degustačních soutěžích vybočuje z chuti, proto ani nezískává příliš ocenění. Je prostě jiné. Hořké. Na soutěžích degustují odborníci, ale i sládci. 
A podvědomě, jak je něco trochu vybočující, nedají to třeba na poslední, ale ani na první místo. Jinak jsou hospody, kde jednoznačně boduje a třeba i vytlačilo jinou značku cizího piva. Ale není to tak, že by válcovalo ostatní druhy.

Vím, že se dokonce uvažovalo o tom, že by měl Hrabalův ležák nahradit Francinovu dvanáctku. Je to reálné?
To určitě ne. Francinův ležák je momentálně naše nejúspěšnější pivo v zahraničí. I v tuzemsku má své zákazníky. Není důvod ho přestat dělat.
BOHUMIL VALENTA po absolvování VŠCHT nastoupil do společnosti Drinks Union, kde postupně působil v pivovarech Velké Březno a Kutná Hora (do tohoto města se i následně přestěhoval). V těchto pivovarech se tak měl možnost učit od dalších pivovarských mistrů, na které ze srdce rád vzpomíná. Po ovládnutí společnosti Drinks Union nadnárodním gigantem Heineken odešel pracovat do jeho současného působiště, pivovaru Nymburk, kde nastoupil možná jako nejmladší sládek v průmyslovém pivovaru vůbec (bylo mu 26 let) a pracuje zde již osmým rokem. Je ženatý a s manželkou Lenkou má dcerku Sofii a synka Bohumila, který je již pátým držitelem toho jména v rodině.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.24.05.2017 07:374.983/4.983