Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Minipivovar se vejde téměř kamkoli, ale někdy musí pomoct vrtulník

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:Hospodářské NovinyAutor:Jan Němec

● Minipivovary jsou trendem posledních pěti let a ještě minimálně dva až tři roky budou v Česku přibývat, myslí si generální ředitel Pacovských strojíren, které pivovarům dodávají zařízení pro výrobu piva.
● Dnes je minipivovarů přes 350, nakonec jich může být kolem 500, říká Ludvík Ješátko.
● Technologie pro minipivovary můžou stát dva, ale i 20 milionů korun.

Minipivovary v Česku přibývají tempem, které vysoce překonává někdejší odhady. Nyní tu vaří pivo 340 firem s produkcí do deseti tisíc hektolitrů, jen za poslední rok jich přibylo přes 50. Na tomto boomu vydělávají i další podniky.

"Opravdu intenzivní růst poptávky trvá zhruba pět let," říká Ludvík Ješátko, generální ředitel Pacovských strojíren, které pivovarům dodávají zařízení pro výrobu piva. Trend posledních let se podle něj udrží ještě minimálně dva až tři roky a minipivovarů může být nakonec kolem 500.

Kdy začaly Pacovské strojírny vyrábět technologie pro pivovary? Jaký byl váš první projekt v tomto oboru?
Minulý rok oslavily Pacovské strojírny 140 let od počátku původní výroby v tehdejší mědikovecké a kotlářské dílně a tak by se dalo říci, že jsme technologie pro pivovary dodávali již v 19. století. Z komplexních technologických celků to byl pak například ve 30. letech minulého století Pivovar Pelhřimov, v 60. letech jsme vyrobili zařízení pro Výzkumný ústav pivovarnictví v Braníku a v 80. letech pro Chmelařský institut v Žatci.

Téměř v každém velkém pivovaru v Česku je nějaké zařízení z Pacovských strojíren. V roce 1994 jsme dodali jeden z prvních restauračních pivovarů, kterým byl Pivovar U Bezoušků, jehož technologie se v současné době nachází v pivovaru Národní.

Jakou část vašeho byznysu tvořily technologie pro výrobu piva v začátcích a jakou dnes?
Jako v každé firmě se i naše výrobní portfolio přizpůsobuje především poptávce. Dříve jsme se více zaměřovali na zemědělství. Vyráběli se chladicí tanky na mléko i celé linky na zpracování a skladování mléka, dále technologické zařízení zemědělských lihovarů a cukrovarů a také zařízení pro větší pivovary. S ohledem na vývoj trhu jsme postupně začali nabízet a vyrábět kompletní zařízení pro minipivovary.

Podle aktuálního trendu jsou pivovary jedněmi z našich nejdůležitějších odběratelů. Tržby za zařízení pro pivovary a minipivovary se v posledních třech letech ustálily na více než 100 milionech korun ročně. Ale dodáváme i velkoobjemové nádrže, či technologické celky pro potravinářský průmysl, chemický průmysl a farmacii.

Které vaše projekty v českém pivovarnictví považujete za nejzajímavější?
Nejvýznamnější referencí je bezpochyby Rodinný pivovar Bernard, kam dodáváme zařízení, dalo by se říci každoročně. Zmínit lze určitě také kompletní výrobu a instalaci průmyslového pivovaru v Lounech pro Rodinný pivovar Zichovec a pro Pivovar Uhříněves, které získaly v loňském roce cenu za nejlepší nově otevřený pivovar ve své kategorii.

Naším tradičním umem jsou bezesporu tepané měděné varny – ty jsou k vidění např. v pivovaru Na Čtyrce v Pelhřimově nebo v pražském pivovaru Národní. Některé zakázky jsou zase zajímavé například tím, že dokážeme vtěsnat zařízení i do nejmenších prostor nebo při jejich instalaci použijeme vrtulník. To byl třeba případ minipivovaru U tří růží na Praze 1.

Odkdy se dá podle vašich zkušeností mluvit o rozmachu minipivovarů v Česku?
Větší nárůst poptávky po pivovarech začal přibližně v roce 2010, ale ten opravdu intenzivní vzestup trvá zhruba pět let.

V Česku už je přes 350 pivovarů - kam až může sektor především u minipivovarů růst?
Může jich být klidně až dvojnásobný počet, ale řekl bych, že se ve finále bude pohybovat kolem čísla 500. Očekáváme, že se tento trend v Čechách udrží ještě minimálně dva až tři roky, ale nabízejí se samozřejmě i další země a teritoria, kde je a bude trh pivovarům nakloněn.

Zařízení pro pivovary vyvážíte i do zahraničí - Ruska, Polska, Koreji. Jak takové zakázky získáváte?
Důležitá je bezesporu účast na zahraničních trzích, kde máme šanci oslovit nové obchodní partnery a zaujmout svým výrobním portfoliem. Významné jsou pro nás také reference, které hrají velkou roli pro potencionální zájemce. Zákazníci nás již sami oslovují, vyhledávají na sociálních sítích a cíleně navštěvují na veletrzích.

Jaká je vlastně v Česku ve výrobě technologií pro minipivovary konkurence?
Výrobců je samozřejmě hodně, ale kvalifikovaných firem v České republice, které technologicky a výrobně dokáží kvalitně zpracovat kompletní pivovar, zase tolik není.

O co je mezi vašimi pivovarskými zákazníky největší zájem? V jakých cenových relacích se pohybují technologie pro minipivovary?
Každý projekt je pochopitelně jiný, záleží na specifikaci zákazníka. Vyrábíme pivovary za dva, ale i za 20 milionů korun.

Když se rozhodnu, že chci minipivovar a mám vhodné prostory, jak dlouho může trvat, než mi ho dodáte a budu v něm moci začít vařit pivo?
Průměrná realizace se pohybuje od pěti do 12 měsíců od podpisu smlouvy. Důležitá je také stavební připravenost investora. V rekordním čase jsme dodali například pivovar do Jižní Koreji, kam byly části dodávky dopraveny letecky a od uzavření kupní smlouvy do doby zprovoznění pivovaru neuplynuly ani čtyři měsíce.

Pivní mapa ČR: Kde mají rádi dvanáctku a kde jedenáctku?

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:EuroZprávy.czAutor:ČTK

Dvanáctistupňová piva jsou nejvíce oblíbená v Praze, na západě Čech a na severní Moravě. Nejmenší je pak jejich obliba na jižní Moravě. Jedenáctistupňové pivo si lidé nejradši dopřejí v restauracích na jižní Moravě, "desítku" pak v západních Čechách.

Podle absolutních objemových dat se skoro nejvíce, skoro pětina desetistupňových piv, vypije na severní Moravě a 18 procent v Praze. Dvanáctka je už nejvíce prodávaným pivem v restauracích. Vyplývá to z údajů agentur Nielsen a Dataservis, které ČTK poskytly Pivovary Staropramen.

U prodeje v tzv. off-trade, tedy netočeného piva například v nákupních střediscích, vede stále desetistupňové pivo v poměru 6:4 oproti silnějším mokům. "Výčepní piva jsou u českých pivařů stále nejoblíbenější kategorií. Pokud průměrný Čech vypije 143 litrů piva za rok, připadá na desítku téměř 68,5 litru. Výčepní piva přitom ve výstavu českých pivovarů tvoří méně než polovinu," dodal pivovar.

Zajímavostí může být i oblíbenost regionálních pivovarů, které ale často jsou součástí nadnárodních společností. "Prodeje Plzeňského Prazdroje kopírují trendy v jednotlivých regionech. V některých z nich můžeme konstatovat převážnou oblíbenost jedné značky jako například na severní Moravě, kde je Radegast Ryze hořká 12 doma, a proto se jí zde vypije nejvíce z ležáků Plzeňského Prazdroje," řekla ĆTK mluvčí Prazdroje Jitka Němečková.

Výstav českých pivovarů se loni zvýšil o 1,9 procenta na rekordních 20,5 milionu hektolitrů piva a nealka. Domácí spotřeba zůstala 143 litrů piva na hlavu, uvedl již dříve Český svaz pivovarů a sladoven.

Ačkoliv spotřeba zůstala stejná, o 200.000 hektolitrů se zvýšilo celkové množství vypitého piva na 16,4 milionu hektolitrů. Svaz to vysvětluje rostoucím počtem obyvatel Česka. Podle Českého statistického úřadu loni přibylo v ČR zhruba 25.000 lidí.

Plná a silná piva? Vyhláška, která by zavedla značení stále neplatí

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:Lidovky.czAutor:ČTK

Ministerská vyhláška, kterou by se v legislativě zavedlo značení plných a silných piv, stále neplatí. Ministerstvo zemědělství původně chtělo, aby začala platit od loňského července. Návrh má ale stále Evropská komise, která ho ještě nenotifikovala. Českomoravský svaz minipivovarů pomalost kritizuje.

„Je to škoda, nové názvosloví by zamezilo alespoň základním chybám v pojmenování českých piv,“ řekl prezident svazu Jan Šuráň. Problém se schvalováním není podle informací kvůli samotnému názvosloví piv, ale kvůli detailům v segmentu značení minerálních vod.

„Návrh vyhlášky pro nápoje, kvasný ocet a droždí je na národní úrovni kompletně zpracován, nicméně v současné době stále posuzován Evropskou komisí v rámci notifikační procedury. Jakmile bude mít ministerstvo k dispozici kladné vyjádření Evropské komise k celému obsahu vyhlášky, dokončí legislativní proces odesláním vyhlášky k publikaci do Sbírky zákonů,“ sdělila mluvčí ministerstva Markéta Ježková.

Jedenáctistupňová a dvanáctistupňová spodně kvašená piva se budou nadále nazývat ležáky, svrchně kvašená se podle návrhu budou nazývat plná piva. Třináctistupňová a vyšší se budou označovat za silná piva, dosud se nazývaly speciálními. Piva mezi sedmi a deseti stupni budou nadále výčepní piva.

Vyhláška přináší i další změny ve značení alkoholických i nealkoholických nápojů. Například u medoviny se začne rozlišovat tradiční a desertní.

Dvanáctky se v hospodách pijí nejvíce v Praze a na západu Čech

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:České novinyAutor:ČTK

Dvanáctistupňová piva v restauracích lidé nejvíce oproti ostatním pivům pijí v Praze a na západě Čech, ale také na severní Moravě. Nejmenší je pak jejich obliba na jižní Moravě. Jedenáctistupňové pivo si lidé nejradši dopřejí v restauracích na jižní Moravě, "desítku" pak v západních Čechách. Podle absolutních objemových dat se skoro nejvíce, skoro pětina desetistupňových piv, vypije na severní Moravě a 18 procent v Praze. Dvanáctka je už nejvíce prodávaným pivem v restauracích. Vyplývá to z údajů agentur Nielsen a Dataservis, které ČTK poskytly Pivovary Staropramen.

U prodeje v tzv. off-trade, tedy netočeného piva například v nákupních střediscích, vede stále desetistupňové pivo v poměru 6:4 oproti silnějším mokům.

"Výčepní piva jsou u českých pivařů stále nejoblíbenější kategorií. Pokud průměrný Čech vypije 143 litrů piva za rok, připadá na desítku téměř 68,5 litru. Výčepní piva přitom ve výstavu českých pivovarů tvoří méně než polovinu," dodal pivovar.

Zajímavostí může být i oblíbenost regionálních pivovarů, které ale často jsou součástí nadnárodních společností. "Prodeje Plzeňského Prazdroje kopírují trendy v jednotlivých regionech. V některých z nich můžeme konstatovat převážnou oblíbenost jedné značky jako například na severní Moravě, kde je Radegast Ryze hořká 12 doma, a proto se jí zde vypije nejvíce z ležáků Plzeňského Prazdroje," řekla ĆTK mluvčí Prazdroje Jitka Němečková.

Dvě největší české skupiny pivovarů, tedy Plzeňský Prazdroj a Pivovary Staropramen, v letošním roce slaví půlkulatá výročí, oba se tak předhánějí s kampaněmi a marketingovými akcemi na své produkty.

Plzeňští slaví 175 let od založení první várky piva Pilsner Urquell, Staropramen pak zase zrození smíchovské desítky před 140 lety.

Výstav českých pivovarů se loni zvýšil o 1,9 procenta na rekordních 20,5 milionu hektolitrů piva a nealka. Domácí spotřeba zůstala 143 litrů piva na hlavu, uvedl již dříve Český svaz pivovarů a sladoven.

Ačkoliv spotřeba zůstala stejná, o 200.000 hektolitrů se zvýšilo celkové množství vypitého piva na 16,4 milionu hektolitrů. Svaz to vysvětluje rostoucím počtem obyvatel Česka. Podle Českého statistického úřadu loni přibylo v ČR zhruba 25.000 lidí.

Vyhláška, kterou by se zavedla plná piva, stále neplatí

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:České novinyAutor:ČTK

Ministerská vyhláška, kterou by se v legislativě zavedlo značení plných a silných piv, stále neplatí. Ministerstvo zemědělství původně chtělo, aby začala platit od loňského července. Návrh má ale stále Evropská komise, která ho ještě nenotifikovala. Českomoravský svaz minipivovarů pomalost kritizuje.

"Je to škoda, nové názvosloví by zamezilo alespoň základním chybám v pojmenování českých piv," řekl ČTK prezident svazu Jan Šuráň. Problém se schvalováním není podle informací ČTK kvůli samotnému názvosloví piv, ale kvůli detailům v segmentu značení minerálních vod.

"Návrh vyhlášky pro nápoje, kvasný ocet a droždí je na národní úrovni kompletně zpracován, nicméně v současné době stále posuzován Evropskou komisí v rámci notifikační procedury. Jakmile bude mít ministerstvo k dispozici kladné vyjádření Evropské komise k celému obsahu vyhlášky, dokončí legislativní proces odesláním vyhlášky k publikaci do Sbírky zákonů," sdělila ČTK mluvčí ministerstva Markéta Ježková.

Jedenáctistupňová a dvanáctistupňová spodně kvašená piva se budou nadále nazývat ležáky, svrchně kvašená se podle návrhu budou nazývat plná piva. Třináctistupňová a vyšší se budou označovat za silná piva, dosud se nazývaly speciálními. Piva mezi sedmi a deseti stupni budou nadále výčepní piva.

Vyhláška přináší i další změny ve značení alkoholických i nealkoholických nápojů. Například u medoviny se začne rozlišovat tradiční a desertní.

Takhle se vařilo pivo. Hrad Bítov odhalil prostory starého pivovaru

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:Týden.czAutor:ČTK



Návštěvníci hradu Bítov na Znojemsku si počínaje sobotou mohou projít nový prohlídkový okruh, který zahrnuje interiéry bývalého pivovaru. Jde o dvě patra pod úrovní terénu nádvoří a dvě patra půdních prostor, uvedl v tiskové zprávě kastelán Jan Binder.

Návštěvníci si mohou prohlédnout způsob skladování ječmene na půdě, máčírnu ječmene s náduvníkem a humno, kde se namočený ječmen nechával naklíčit. Seznámí se také s prostory hvozdu, kde se naklíčený ječmen sušil a vznikal slad, který se skladoval na sladové půdě. "Další částí pivovaru jsou ležácké sklepy s chladírnou a byt sládka. V této prostoře byla otevřena instalovaná historická hospoda s množstvím dobového mobiliáře," uvedl kastelán.

Celý prohlídkový okruh je volně přístupný bez průvodce. Návštěvník zde může strávit libovolný čas i k prostudování informací a fotografií na dvaceti panelech, které mapují výrobu piva od samého počátku po současnost. Zabývají se také historií vaření piva na bítovském hradě, které je písemně doloženo v letech 1618 až 1620, kdy hrad vlastnil rod Jankovských z Vlašimi. Po nich od roku 1755 do roku 1891 pivo na Bítově vařil rod hrabat Daunů.

Na panelech jsou také jména sládků pracujících v pivovaru pro oba šlechtické rody a jednotlivé hospody v okolí, kam se hradní pivo vyváželo. Pivovar byl ziskový, do ztráty se ale dostal ve druhé polovině 19. století. V roce 1891 byla šlechta nucena pivovar pronajmout a po dalších třech letech provozu byl zrušen.

Cena prohlídkového okruhu je zahrnuta ve vstupném na všechny čtyři prohlídkové okruhy, které má hrad pro návštěvníky otevřené.

Nový český rekord vytvořili díky oblíbenému zlatavému moku

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:Benešovský deníkAutor:Lucie Sedláková

Pitím piva při štafetě vytvořili ve Voticích nový český rekord. Třetí ročník Votické chmelové šišky se nesl ve znamení pití piva a vytvoření nového českého rekordu.

Na Komenského náměstí ve Voticích se při pivním festivalu sešla řada příznivců. Někteří jen kvůli hudebnímu programu, většina ale kvůli pivu – hlavnímu lákadlu akce. Zúčastněným byl i komisař Agentury Dobrý den, která v tuzemsku sleduje všechny možné rekordy a jejich plnění. „Rekord byl ustanoven. V České knize rekordů tento počin vyjde v příštím vydání, tedy v roce 2018," uvedl prezident agentury Dobrý den Miroslav Marek.

Organizátoři pivních slavností ve Voticích k vytvoření rekordu přistoupili především kvůli tomu, že svůj program chtěli návštěvníkům oživit. Také sledovali jiné pivní slavnosti napříč republikou a pivní štafeta se jim zdála jako dobrá náplň pro potenciální zúčastněné.

„Při pivní štafetě jsme měli za úkol vypít jeden sud obsahující sto piv. Akce se zúčastnilo 61 mužů a žen. Nový český rekord v pití piva při štafetě jsme vytvořili za 111 minut a 51 vteřin," prozradil zakladatel votických pivních slavností Martin Schorný.

Pivní štafeta byla padesát metrů dlouhá. Po 25 metrech si musel každý účastník natočit pivo a následně celý půl litr co nejrychleji vypít. Po uběhnutí zbývajících 25 metrů předal štafetu jeden účastník druhému, dokud se všechno pivo ze sudu nevypilo.

Pivní festival tento víkend
Kdo nestihl přijít na votické pivní slavnosti, nemusí být zachmuřený. Již v sobotu od 13 hodin začnou také v Nakvasovicích u Čechtic Pivní slavnosti, které se u zdejšího rybníka konají již po čtvrté. Na příchozí bude čekat nejen hudební program, různorodé, tématické soutěže, ale především dobré jídlo a nejrůznější druhy piv. Všechny se budou točit přes pípu a budou samozřejmě kvalitně vychlazené.

Krušovický pivovar zažádal o napojení na regionální vodárenskou infrastrukturu

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:Vodárenství.czAutor:Týdeník 5+2Krušovice

Pivovar Krušovice spotřebuje na výrobu litru piva 2,9 litru pitné vody. Jiné pivovary spotřebují až 10 litrů. Pivovar čerpá vodu z vlastních vrtů v křivoklátských lesích. Ačkoliv jsou stávající vodní zdroje dostačující, požádal pivovar o napojení na velkou vodárenskou infrastrukturu společnosti Vodárny Kladno-Mělník, která odebírá bodu zejména z podzemních vrtů u Mělnické Vrutice.

Nový přivaděč pro Pivovar Krušovice má řešit odběr vody pro budoucí rozvoj výroby v pivovaru a současně je projektován jako veřejný vodovod s budoucím napojením na obce Řevničov a Krušovice. Nyní je přivaděč ve fázi plánování a získávání povolení stavby.

„Od vodáren jsme získali souhlas k napojení přivaděče na vodojem při splnění stanovených podmínek. Vodojem je v katastru Nového Strašecí a aktuálně se snažíme s vodárnami uskutečnit schůzku, na které bychom chtěli projednat nastavení majetkoprávních a finančních vztahů při odběru vody,“ uvedla mluvčí Heinekenu, který pivovar vlastní, Jana Austová Pikardová.

Pivovar Krušovice je jedním z nejstarších pivovarů v Česku, jeho historie sahá do začátku 15. století. Pivovar sídli v obci Krušovice na Rakovnicku a od roku 2008 je součástí nadnárodní společnosti Heineken.

Japonský majitel Prazdroje prodá zbytek v čínském holdingu Tingyi-Asahi za 14 miliard

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:euro.czAutor:ČTK

Majitel Plzeňského Prazdroje, největší japonský pivovar Asahi, prodává svůj zbývající podíl v čínském holdingu Tingyi-Asahi Beverages. Za zbylý podíl 20,4 procenta získá 68,7 miliardy jenů (14,2 miliardy korun). Z dnešního vyjádření japonského pivovaru vyplývá, že získané prostředky použije na jiné zahraniční investice.

Kupcem je jeho partner z Kajmanských ostrovů, společnost Tingyi Holding. Asahi již loni odprodal deset procent svého podílu podnikům se společnou majetkovou účastí.

Japonská firma se loni v prosinci dohodla na koupi pěti pivovarů v Evropě od americko-belgické firmy Anheuser Busch InBev za 7,3 miliardy eur (191 miliard korun). Součástí této transakce byla i koupě největšího výrobce piva v Česku Plzeňského Prazdroje. Na koupi si japonský podnik vzal bankovní půjčku.

Asahi je nucen expandovat mimo svůj domácí trh, protože konzumace alkoholu se snižuje s měnící se demografickou situací. Společnost dnes rovněž dodala, že stále přezkoumává svůj 20procentní podíl ve druhém největším čínském pivovaru co do objemu Tsingtao Brewery.

Pivovar může plnit nové plechovky

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:Plzeňský deníkAutor:Pavel KorelusPrazdroj

K tradičním třetinkám a půllitrům přibydou plechovky o objemu od 200 mililitrů až po jeden litr.

Plzeňský Prazdroj uvedl ve čtvrtek do plného provozu novou linku na stáčení nápojů do plechovek, díky níž teď může na trh dodávat více druhů plechovek než dříve. K tradičním třetinkám a půllitrům přibudou další plechovky od objemu 200 mililitrů až po jeden litr, které budou v pivovaru plnit klasickými i nealkoholickými pivy a také ovocnými cidery.

Prazdroj novou linku otestoval při výrobě 750 ml nádobek u příležitosti 175.výročí pivovaru.

O investici rozhodl pivovar na začátku loňského roku kvůli zvyšující se poptávce po plechovkovém pivu na domácím i zahraničním trhu. Kapacita výroby plechovkového piva a dalších nápojů se teď zvýší téměř o tři čtvrtiny. Celkem Prazdroj v plechovkách nyní prodává cca 14 procent produkce a tento podíl stále roste. Populární jsou plechovky zejména v létě, kdy si lidé kupují pivo v těchto obalech na cesty na dovolenou, nebo na chaty a chalupy.

Nová technologie umožňuje rychlou výměnu produkce různých typů plechovek v reakci na aktuální potřeby trhu. „Je to možné díky unikátnímu systému propojení plniče a dvou zavíraček plechovek s poloautomatickým přestavbovým systémem,“ uvedl Daniel Šefranko, projektový manažer, který tuto celou investici úspěšně řídil.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.17.02.2018 16:355.982/5.982