Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Obnovená pivní tradice: Mufloní zázrak z Kunratic

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:ČtiDoma.czAutor:Zuzana ŠpánikováKunratice

Pokračujeme v našem pivním seriálu, tentokrát se podíváme do Kunratic, kde se touha po vaření piva potkala s historií. Po 115 letech je pivovarnictví zpět s ještě větší parádou. Za svého maskota přijali muflona a tvrdohlavě si stojí za poctivým zlatým mokem.

Pivovar Kunratice stojí nedaleko tvrze, kde se pivo vařilo až do roku 1901. Tradice se oživuje v nově zrekonstruované budově na křižovatce ulic Vídeňská a Na Betáni. V pivovaru nenajdete vlastní restauraci, ale na nádvoří se občas pořádají ochutnávky piv, což je také velice příjemné.

Kunratické mufloní pivo se navíc čepuje nejen v restauracích v Kunraticích, ale také po celé Praze. Bez problému si ho můžete objednat i přes e-shop. Čím je tedy Muflon speciální? Úspěch sklízí zejména dobrý výběr nejkvalitnějších surovin a sázka na tradiční i originální postupy s podporou špičkové technologie.

"Mufloní filozofie velí vyrábět nefiltrované a nepasterované pivo. Čerstvost a přítomnost kvasinek udržuje zlatý mok živý," vysvětluje obchodní zástupce pivovaru Zdeněk Urban. Podívejme se s ním do historie i do budoucnosti.

Historie
Historie je zamotaná a hodně barvitá.Vždycky se tady něco vyrábělo. Začalo to továrnou na marmeládu, ta vydržela i německou správu. Po válce byl majetek zkonfiskován a na místě továrny se začala barvit kůže. Za tři roky došlo opět k zabavení státem a vznikl zde závod KARA, který činil a barvil kožešiny.

Pak tu byl národní podnik Mira, údržbářský závod a sklad šicích strojů pro pletařský průmysl. Po roce 1989 byla továrna navrácena rodině Holických, která ji pronajala zámečnické a pasířské firmě Kovoateliér. V roce 1997 majitelé objekt prodali současným vlastníkům, kteří zde se společností REVYKO i nadále provozují zámečnickou a pasířskou výrobu.

Jaká je historie kunratického piva?
První záznam o vaření piva je datován 1578, záznam panského písaře z 18. století uvádí, že se "vaří asi 30 várek po dvanácti sudech". Poslední pivo bylo ve Weidenheimově pivovaru v Kunraticích uvařeno v bývalém statku, nyní Tvrzi Kunratice, v roce 1901. Pak však pivovar zanikl.

Jak jste se dostali k muflonovi? Pořídíte si ho jako maskota?
Jsou to naši maskoti, jen je nemusíme mít přímo v pivovaru. Stádo volně žijících muflonů je kousek od nás u Kunratického lesa. Zamilovali jsme si je tak, že jsme podle nich pojmenovali naše pivo.

Je možná prohlídka pivovaru?
Ano. Jsme rádi, když se lidé zajímají o pivo. Všichni zvědaví se musí domluvit dopředu, a to minimálně jeden den před exkurzí. Prohlídky jsou možné mezi 14.-16. hodinou, pouze všední dny. Do jedné skupiny se vejde minimálně 5 a maximálně 30 lidí. Stojí to sto korun, ale je možné zvolit i variantu s ochutnávkou za sto padesát. Pokud jste po prohlídce zatoužili, kontaktujte pana Patrika Godovského, našeho vrchního sládka.

Co budeme pít?
To záleží na tom, co máte rádi. Pokud preferujete výraznou chmelovou vůni a plnou chuť s pozvolným hořkým dozníváním, dejte si Muflona světlý ležák. Jedenáctka je moc dobrá a hodí se k uhašení žízně nebo k obědu. Pokud jste o něco mlsnější, dejte si světlý mufloní ležák dvanáctku. Při výrobě používáme moderní studené chmelení, které znali už staří čeští sládci. Vytěží z žateckého chmele to pravé. Obsahuje 5 % alkoholu.

Co tmavé pivo, máte?
Rozhodně. Zkuste náš polotmavý ležák. Je to pivo vídeňského typu, temnější jantarové barvy dosažené kombinací plzeňského a vídeňského sladu, nikoliv sladu karamelového, typického pro většinu černých piv. Díky tomu chutná i odpůrcům tmavých piv, kterým v radosti z pití brání právě ona karamelová chuť. Na jazyku sládne, na patře pak hořkne. Zkuste ho k sýrům a dezertům, je to lahoda, kterou ocení i ženy.

Vaříte i něco speciálního?
Velmi populární je teď náš Muflon RED ALE. Jde o třináctku a při výrobě tohoto anglosaského typu piva používáme výhradně zámořské chmele, zahraniční slady a originální kvasnice. Chceme zachovat styl. V chuti zachytíte citrusové tóny, což je důsledek chmelení odrůdou Citra a tóny květinové od chmelení odrůdou Amarillo. Není od věci pít ho i trochu teplejší. Samozřejmě proboha ne teplé! Dobrá teplota je - 12-15 °C, ovšem nezapomínat, že pijete silné pivo!

Co je to Muflonka?
Chtěli jsme nabídnout něco i dětem, řidičům nebo těhotným ženám. Tak vznikla kamarádka Muflona, kunratická limonáda s příchutí jahod.

Co chystáte na podzim?
Už 23. a 24. září, v sobotu a neděli, budou probíhat dny otevřených dveří. V sobotu od 11 do desíti do večera, v neděli pak od 11 do 19 hodin. Bude to super, určitě se přijeďte podívat!

Ostravar otevírá další dvě Ostravarny

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:České nápojeOstravar

Pivovar Ostravar o prázdninách pokračuje v rozšiřování vlastních pivovarských hospod Ostravarna. Novou značkovou hospodu otevřel před nedávnem v Ostravě-Fifejdách a nyní otevírá další i v Opavě. Celkově tak již fungují tři podniky tohoto jména a o dalších pivovar začíná jednat. První Ostravarnu pivovar otevřel loni v srpnu na ulici U Jubilejní v městské části Ostrava-Jih.

Zatímco se řada hospod a restaurací na trhu v poslední době potýká s úbytkem návštěvníků, značkové pivovarské restaurace jsou na vzestupu. Spojení zkušených podnikatelů v gastronomii s pivovarskými koncepty je stále oblíbenější. “Vývoj na trhu a naše dlouhodobé zkušenosti s jinými koncepty byl pro nás jedním z důležitých impulsů vývoje vlastního konceptu ostravarské hospody. Po průzkumu trhu jsme se rozhodli pro koncept velké moderní hospody s tankovým pivem, jednoduchou, ale kvalitní kuchyní a přirozeně ostravskou atmosférou,” říká Jan Trochta, manažer značkových restaurací pivovaru, který je spoluautorem konceptu nových Ostravaren.

Každou Ostravarnu si Ostravar pečlivě vybírá a věnuje ji speciální pozornost včetně výběru zkušeného partnera v oblasti gastronomie. “Naším cílem je pozvednout v daném místě pivní kulturu. Proto je pro nás vždy zásadní kvalita lokality, provozu a také budoucího provozovatele, který je pro úspěch každé Ostravarny samozřejmě klíčový,” prozradil Trochta.

Koncept založený na tankovém pivu
Dnes je mezi milovníky piva symbolem kvality především tankové pivo. Je stále oblíbenější a vyhledávanější. Ostravar začal s tankovými hospodami už před pětapadesáti lety jako jeden z prvních pivovarů u nás a má tak s jeho distribucí dlouholetou zkušenost. „Výhodou tankového piva je především jeho kvalita a čerstvost. Ostravar se do Ostravarny přiváží z nedalekého pivovaru filtro-vaný a nepasterizovaný. S nadsázkou se dá říct, že pivo chutná jako byste jej konzumovali přímo ve sklepích pivovaru, jen je díky filtraci jiskrnější,“ vysvětluje vrchní sládek pivovaru Ostravar Roman Richter.

V Ostravarně je na čepu vždy to nejlepší z ostravského produkce. V čele s tankovým Premiem, doplněným Mustangem, Originalem a Speciálem ze Spilky, který se mění v průběhu roku. Aktuálně je jím Letní 11.

Ostravarna na Fifejdách
Nová poctivá pivovarská hospoda v Ostravě Fifejdách na ulici Ahepjukova je prostorná stylová restau-race s prvotřídní kuchyní, prvotřídním tankovým pivem a příjemnou zahrádkou. “Ostravar Premium z tanku tady má tu nejvyšší kvalitu zajištěnou skladováním se stálou teplotou bez kontaktu se vzduchem. Díky tomu nezvětrá a má správný říz,” říká na adresu nové Ostravarny vrchní sládek Roman Richter.Kuchyně Ostravarny na Fifejdách ctí osvědčené tradiční české recepty. Speciálním lákadlem jsou domácí nakládané tvarůžky, které jsou pro mnohé pivaře tím nejlepším doplňkem k pivu. Zákazníci mohou ochutnat také tvarůžkový tatarák vyráběný dle originální receptury a podávaný s topinkami z domácího chleba pečeném v místní vlastní peci. Milovníky české kuchyně zase určitě potěší luxusní svíčková na smetaně, tradiční pivovarský gulášek nebo poctivý kuřecí či vepřový řízek.

Opavská Ostravarna
"V opavském regionu měl náš pivovar historicky velmi silné postavení. Proto jsme chtěli mít první mimoostravskou Ostravarnu právě v Opavě,” prozradila manažerka značky Ostravar Pavla Ličková. Právě otevřená Ostravarna se nachází na rušné opavské Krnovské ulici a velmi zdařile využívá zajímavých prostor předchozí restaurace. Také v interiéru opavské Ostravarny najdete moderní prosklenou tankovnu, ze které i zde můžete dostat do předchlazeného krýglu tankové Premium, výtečnou jedenáctku Mustang, Ostravar Originál nebo Speciály ze spilky.

Budoucnost pivovarských hospod Ostravaru
Se sítí Ostravaren chce ostravský pivovar expandovat také do dalších měst v Moravskoslezském kraji. “Opava je první, ale rozhodně ne poslední město, kde se Ostravarna objeví,” prozradila manažerka značky Ostravar Pavla Ličková. V případě, že se naskytne vhodná příležitost, je Ostravar připraven otevřít značkovou restauraci dokonce i za hranicemi kraje. “Prioritou pro nás nicméně pochopitelně zůstává naše domácí Ostrava a její okolí,” říká Pavla Ličková.

Pivovary Staropramen jsou lídry v realizaci značkových pivovarských gastro konceptů
Koncept pivovarských hospod Ostravarna patří mezi čtyři značkové koncepty společnost Pivovary Staropramen, jíž je pivovar Ostravar součástí. Vlajkovou lodí mezi nimi je síť pivovarských restaurací Staropramen Potrefená husa s podniky po celém Česku. Společnost krom těchto restaurací buduje také síť pivovarských hospod Naše hospoda s hlavní značkou Staropramen a Ostravarny s Ostravarem. Le-tos tyto koncepty doplnil první Branický výčep.

Grešlák – pivo v ceně lahve, které na sebe dokáže skoro i vydělat

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:Svět neúspěšných

Nač pít drahá piva za 15 korun, když se prodávají piva za 6,90, jejichž chuť se od těch drahý téměř vůbec neliší? Jedním z takových piv je i Grešlák – výborné pivo, které je v Tescu občas ve slevě i za 1,90. Vrácením lahve tak získáte zpět téměř 2 třetiny utracené částky!

V našem světě není důležitá kvalita, nýbrž kvantita. Jednoduše řečeno – raději kýbl sraček než lžička medu. Tímto heslem se řídím celý život. Místo jednoho Budvara si radši koupím tři Grešláky. Místo jedněch Camelek si radší koupím dvoje Moonky. Místo jednoho auta na X let si radši koupim každý rok jinej vrak. Místo jedné půjčky v bance si radši půjčím od třech různých lichvářů. A tak dále.

Navíc kvalita piva se téměř neliší. Je to pivo, tři ingredience, co byste na tom chtěli kuchtit, aby to chutnalo jinak? Uvařit pivo není žádná věda, zvládne to doma kdejaký idiot, který si pak otevře domácí pivovar. Nejsem to snad jenom já, komu chutnají všechna piva stejně hnusné, ale i tak je pije, aby zapadl mezi ožralé kamarády.

Například Prazdroj má patent na přelévání hnusného piva no hezkých lahví, díky čemuž pak stojí třikrát tolik, co ostatní piva. Přitom Plzeň chutná úplně stejně hnusně, jako třeba takový Grešlák. Proč si teda připlácet za drahou lahev, za kterou mi pak v obchodě vrátí úplně stejné tři koruny, jako za Grešláka??

Pamatujte tedy na to, co jsem vám tu zde dnes řekl. Choďte do Tesca a koukejte po Grešlácích ve slevě. Pak si jich naberte co nejvíc. Hodně tím ušetříte! Po vrácení lahví se vám vrátí víc jak 50 % investice zpět! A ožerete se z toho úplně stejně, jako z Plzně.

Den otevřených dveří pivovaru Velké Březno: skvělá muzika, soutěže i prohlídky

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:E-ústí.czVelké Březno

Tradiční den otevřených dveří ve Velkém Březně klepe na dveře: své návštěvníky pivovarníci pozvou na návštěvu 9. září v pravé poledne. Průvodci celým odpolednem a večerem letos budou moderátor Petr Zajíček a samozřejmě Viktor Cibich.

Aby si všichni hosté pivní svátek patřičně užili a pohodlně se dostali na místo určení, mohou jako dopravní prostředek využít kyvadlovou dopravu z Děčína a Ústí nad Labem. Ani za dopravu, ani za vstup do pivovaru se neplatí.

První sud jako každoročně narazí ředitel a vrchní sládek pivovaru Michal Rouč ve spolupráci se starostou Velkého Března Michalem Kulhánkem a obchodním ředitelem pro region Čechy Pavlem Sokolem. „Návštěvníci mohou očekávat vlnobití nadupané hudby, skvělé zábavy a především pečlivě nachlazeného Březňáka, kdy jsme posílili množství výčepních míst i chladicích vozů na pivo. Z interpretů bych upozornil na Martu Jandovou nebo kapelu Žlutý pes a všechny pobaví hlas známých osobností Petr Jablonský,“ uvedl manažer Martin Pokorný, který má pořádání akce na starosti.

Jak je ve Velkém Březně zvykem, čepovat se budou i speciální piva – Březňák originální Märzen a Březňák Zázvor, uvařený právě u příležitosti Dne otevřených dveří. Přímo z cisterny se pak bude čepovat lahodný čerstvý nefiltrovaný ležák.

Návštěvníci si dále užijí spoustu zábavy a soutěží. „Mezi atrakce se jistě zařadí soutěž o co nejrychlejší přezutí pneumatiky automobilu Škoda Favorit, který televizní diváci znají z úspěšné televizní reklamy Pozvi tátu na pivo. Auto se značkou BRE 17 – 53 pak na místě necháme jako dekoraci,“ uvedla manažerka značky Březňák Andrea Komůrková, která se na organizaci akce rovněž podílí. Návštěvníci se také mohou zúčastnit workshopu, kde budou pracovat se dřevem. Připraveny budou i další sportovní a odpočinkové aktivity, které vyvrcholí vyhlášením vítěze roční pivní renty.

Návštěvníci, kteří chodí na Den otevřených dveří pravidelně, jistě zaznamenají jednu zásadní změnu. Od loňského roku totiž přímo v areálu vyrostlo distribuční centrum, odkud míří velkobřezenské pivo vstříc zákazníkům. „Nová skladová hala bude mít svou vlastní exkurzní trasu. Návštěvníci si budou moct halu sami projít a podívat se na místa, kde se začne v nejbližších dnech skladovat naše pivo.,“ pozval návštěvníky na exkurze zdarma ředitel pivovaru Michal Rouč.

Den plný hudby, soutěží, i piva jako křen zakončí jako každoročně na závěr ohňostroj.

Centrum města skrývalo utajený dům, kde měšťané bohatli na pivě

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:Karvinský deníkAutor:Richard Kutěj

Pivo. Oblíbený mok hrál zřejmě jednu z hlavních rolí v životě staletí utajeného domu, který stával do roku 1823 v centru karvinského Fryštátu v těsné blízkosti dnešního Oddělení umění a hudby karvinské regionální knihovny.

Existenci domu nyní objevili archeologové v rámci výzkumu při letošních sanančních pracích, které probíhají u vstupu do knihovny a v jejím podzemí.

„Právo vařit pivo měli v těch časech významní měšťané, mezi které jistě patřili i obyvatelé daného domu. Dá se tak soudit nejen z toho, že jejich dům stál v centru. Rozsáhlá sklepení sloužily jako sklady piva, ostatně, odtud pochází i místní výraz pivnice, který se ve zdejším nářečí pro sklepy používá dodnes,“ vysvětluje ve sklepeních pod knihovnou ředitel Národního památkového ústavu v Ostravě Michal Zezula.

Právě jeho tým základy domu letos v létě objevil. „Dům zde stával do roku 1823, kdy zde došlo k velkému požáru. O jeho existenci se pak nezmiňují ani záznamy v katastru a tak se o něm léta nevědělo. Každopádně jde o jedinečný archeologický nález. Nadzemní část sice zanikla, jeho podzemní prostory ale nebyly dotčeny žádnými úpravami a dovolují nám tak studovat sklepení, jejichž základy pocházejí přibližně z druhé poloviny 16. až z přelomu 17. století,“ uvádí dále šéf archeologů.

Podzemí pod a vedle knihovny pak odkrylo i mnohé zajímavé předměty. „Jde především o vybavení městské domácnosti zejména z dob raného středověku. Máme zde střepy zdobených kamenných kachlí, souboru renesančního skla a kupříkladu také i takzvané Loštické poháry. Jde o keramiku, která se vyráběla v Lošticích na Olomoucku a byla exportována v rámci celé střední Evropy. Keramika se vyznačuje zvláštním povrchem s puchýřky, které vznikaly při výpalu nádoby a šlo o poměrně luxusní zboží, určené na stoly sociálně vyšších vrstev, tedy i měšťanů,“ popisuje další důkaz o movitosti zdejších obyvatel šéf archeologů.

Sklepení domu ale archeologům umožní nahlédnout do historie ještě hlouběji. Ukazuje se, že předchůdcem stavby byl pradávný dřevohlíněný objekt. „Nejstarší nalezené keramické zlomky jsou vázány na vrstvy, které pocházejí ze samotných počátků města, tedy z 13. století,“ doplnil Michal Zezula.

Sympatický je pak i postoj karvinské radnice, která ojedinělé nálezy vzala i za své. Ostatně, vše navíc skvěle sedí k oslavám 750 let Karviné, které se datují k příštímu roku. „Sklepení zůstane zachováno a projde i určitou revitalizací. Poté zde chceme vybudovat expozici, která přinese informace objevené archeology a historii města budeme prezentovat i na vystavených předmětech ze zdejších nálezů,“ uvedl tajemník karvinského magistrátu Michal Nogol.

Nyní zde ještě probíhají dané sanační práce. Karviná by pak ráda novou expozici v podzemí knihovny otevřela veřejnosti v druhé polovině roku 2018.

Budvar navaří zvláštní pivo pro papeže Františka, dá mu 122 lahví

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:České novinyAutor:ČTKBudvar

Budějovický Budvar navaří zvláštní várku piva, ze které naplní 122 lahví pro papeže Františka, který je dostane osobně při adventní audienci 13. prosince. Předá mu je českobudějovická delegace, v níž bude diecézní biskup Vlastimil Kročil i zástupci pivovaru. ČTK to řekl mluvčí českobudějovického biskupství Miroslav Bína.

Várku piva pro papeže požehná biskup Kročil 5. září při liturgii žehnání v budvarské varně. Pivo dostane papež 13. prosince při předvánoční generální audienci pro poutníky z Česka.

"Při svém založení navázal pivovar na sedmisetletou tradici pivovarnictví v Českých Budějovicích. Jako výraz úcty a vděčnosti za tuto tradici daruje Svatému otci 122 lahví ležáku požehnaného českobudějovickým biskupem. Pivo bude zrát 90 dnů a poté ho zástupci pivovaru a biskup předají papeži Františkovi. Záštitu nad iniciativou převzalo Velvyslanectví ČR při Svatém stolci," řekl Bína.

Biskup Vlastimil Kročil si před tím, než zvláštní várce piva požehná, ještě v doprovodu sládka Adama Brože prohlédne výrobní prostory Budvaru. V čem bude pivo jiné oproti běžně vařenému, pivovar neupřesnil.

"Pro nás je to prestižní záležitost," řekl ČT mluvčí Budvaru Petr Samec. "Je to poprvé, co pivo pro Vatikán dodáváme. Bude to limitovaná edice lahví, které se nebudou prodávat," dodal.

Budvar loni prodal 1,61 milionu hektolitrů piva, nejvíce ve své historii a měl rekordní tržby 2,54 miliardy Kč. Pivovar, který vlastní stát, letos investuje 750 milionů, do roku 2020 investuje dvě miliardy korun. Budvar zaměstnává 670 lidí. Loni vyvezl do 77 zemí 975.000 hektolitrů, tedy 60,4 procenta své produkce. Meziročně to bylo o 8,5 procenta více. Na celkovém exportu piva z ČR se loni podílel Budvar 22,5 procenta.

Zajímavé profese: jeden den se sládkem napříč pivovarem

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Alice AndryzkováPostřižinský

Pivo v ruce, svítící oči a věčně dobrá nálada - tak si mnozí představují sládka v pivovaru. Jenže degustace je jen část jeho práce. Musí být ještě úředníkem, kontrolorem kvality a vedoucím týmu.

Jo, sládek, to je zaměstnání snů. Celý den chodí po pivovaru, klopí do sebe jeden půllitr za druhým a ještě za to bere peníze. Tak nad tímhle mýtem kroutí sládek Pivovaru Nymburk Bohumil Valenta hlavou. „Jsem vlastně vedoucím výroby. Je jedno, jestli dělám šroubky nebo pivo. Plánuji, aby bylo dost materiálu a taky lidí, kontroluji, zda vše běží, jak má,“ vysvětluje mladý muž a zve nás do výroby Postřižinského piva.

Jak tedy vypadá sládkův běžný den? „Přijdu do práce v šest ráno, za půl hodinky obejdu celý pivovar, jestli někde není nějaký problém, zda jsou všichni na svých místech a technika nestávkuje. Pak se vrhnu na kancelářskou práci. Ono se to nezdá, ale s výrobou piva je hodně papírování,“ vypráví Bohumil Valenta.

Vyřídí tedy e-maily a kolem deváté hodiny odchází na degustaci a zároveň poradu s ředitelem, podsládkem, šéfem obchodu. „Ochutnáváme šarže stočené předchozí a současný den, z každého tanku jeden vzorek lahve nebo plechovky.“ Takže přece jen! „Žádný velký mejdan to ale není, věřte mi,“ brzdí mou fantazii Bohumil Valenta.

Pak zase obejde pivovar, vyřídí administrativu a ve dvě hodiny je prý další porada o tom, co se bude vařit, filtrovat a stáčet. Do toho někdy mívá Bohumil Valenta i mimořádné povinnosti, jako jsou třeba exkurze po pivovaru či obchodní schůzky.

Rozhoduje o spoustě věcí: od toho, kde se budou nakupovat prvotní suroviny, přes to, co se bude vařit, až po to, kdo dostane kolik mláta. V pivovaru pracuje kolem 90 lidí, z toho zhruba 40 má na starost sládek Valenta.

Ve sladovně to fouká...
Obhlídku pivovaru začíná sládek vždy na sladových humnech, v historických prostorách, kde na zemi v úhledných řádcích klíčí ječmen. Skoro sládka neslyším, jak tu hučí větráky. Ponoří ruku do obilí, promne v dlani zrna, přičichne.

„Ječmen klíčí při teplotách okolo patnácti stupňů, pokud se mu dobře daří, měl by být cítit po salátových okurkách,“ vysvětluje. „Osmdesát procent sladu si děláme sami z ječmene od lokálních zemědělců, jen dvacet procent kupujeme.“

Chmel používá nejraději granulovaný, podle něj má víc výhod než v minulosti používané lisované šišky. Hned po sklizni v srpnu a září se chmel usuší, aby si zachoval co nejvíce účinných látek, a pak se granuluje a balí do neprodyšných pytlů s ochrannou atmosférou. „Do klasických českých piv se stále nejvíce hodí žatecký poloraný červeňák, vedle něj však používáme i jiné odrůdy tuzemského chmele,“ doplňuje sládek. ̈

Vedro jako v pekle
O patro výš nad námi je sladová půda, tam už je ječmen připraven stát se součástí pivní receptury a přesunout se do varny. To děláme i my a záhy s láskou vzpomínám na hučící větráky dole. Ve varně je vedro jako v pekle.

V obrovských nádržích se tu vaří pivo, proces bedlivě sledují dva pracovníci v prosklené kukani, naštěstí klimatizované. Na počítačových monitorech před nimi se míhají čísla a grafy, z nichž poznají, zda varný proces probíhá správně a ze škrobu se získávají zkvasitelné cukry.

„Jak vidíte, je okolo toho hodně lejster,“ ukazuje Bohumil Valenta na varní listy na stole. „O všem se vede dokumentace, vše musí být snadno dohledatelné, od suroviny až po lahev. Je to sice papírování, ale zpětně se z toho dají i pro nás vysledovat zajímavá data.“

Kolik piva se uvaří a jakého, musí sládek plánovat s předstihem, aby bylo včas připraveno ve sklepích. Pomáhají mu v tom především zkušenosti z minulých let. „Výrobu plánujeme dva měsíce dopředu, během roku samozřejmě kolísá, protože pivo je sezonní záležitost. Například teď v létě vaříme třikrát více piva než v únoru,“ dodává.

„Technologie výroby není recept na bábovku, občas je třeba ji upravit. Ale nepředstavujte si, že to dělám každý den, maximálně párkrát do roka,“ vysvětluje a z veliké nádrže nabírá vzorek. Kontroluje jeho čirost, vůni i chuť. Skleněná baňka je vařící, z mladiny se kouří a voní hezky.

Na spilce mrznu
Že jsem nemlčela. Z tropů se přesouváme do polárních oblastí. Teploměr na spilce ukazuje sedm stupňů, což je zpočátku příjemná změna. Jen se tu moc dlouho nezapovídat...

Mladina se zchladí a zakvasí, pak tu přibližně týden kvasí v hlubokých kádích. Až třiceticentimetrová pěna na povrchu připomíná pěkně načechranou šlehačku.

„To, co se děje na spilce, je pro výslednou chuť piva asi nejdůležitější. Když se něco pokazí, stane se to většinou tady. V teplotách pod deset stupňů tu kvasinky proměňují cukr na alkohol, ale ten proces není vždycky stejný. Je to práce s živou hmotou. Pivo plzeňského typu v sobě nesmí mít žádné cizí chutě ani vůně,“ popisuje Bohumil Valenta a opět nabírá vzorek. Tentokrát do něj vkládá cukroměr, aby viděl, jak se kvasinky činí. Asi po týdnu se mladé pivo vypustí přímo do tanků ve sklepě, na dně kádě zbudou kvasinky, které se promyjí, přefiltrují a opět se pustí do práce.

A ve sklepě je zase vlhko od nohou
Obrovské tanky s pivem nejsou nepodobné vinným sudům někde v moravském sklípku. I na nich je tabulka, na kterou se píše, co konkrétní tank obsahuje a kdy byl naplněn. Desetistupňové pivo v nich leží asi tři týdny, třináctka odpočívá až tři měsíce.

Z každého musí sládek ochutnat. „Ale s mírou, abychom odpoledne mohli jet domů,“ ujišťuje Bohumil Valenta a do degustační sklenice točí vzorek. Ochutnávám s ním, pivo je opravdu svěží, protože ani tady není právě teplo. Navíc se ukazuje, že otevřené sandálky nejsou nepraktičtější obuví na návštěvu pivovarských sklepů, na podlaze je místy pár čísel vody a pěny.

Po týdnech ve sklepě se pivo filtruje a následně plní do sudů, lahví nebo plechovek. „Nefiltrované pivo je nyní velký trend, my ho také stáčíme, ale jen na zakázku,“ říká nymburský sládek. „Nejlepší pivo je čerstvé, nevhodnou přepravou a špatným skladováním z něj můžete udělat nepitelný patok,“ doplňuje s povzdechem, že zákazníci to pak vždycky stejně vytknou sládkovi.

„Doby, kdy sládek objížděl na motocyklu značky Laurin & Klement hospody a kontroloval, jak se hostinský o pivo stará, a nebyl-li spokojen, přestal tam dodávat, už jsou dávno pryč. I když musím uznat, že trh se čistí a úroveň hostinských se zlepšuje,“ míní Bohumil Valenta.

Raději s plechovkou na gauč?
Na nymburském pivovarském dvoře mají malou chmelnici, aby návštěvníci viděli, jak chmel vlastně roste. Koncem srpna jej mohou dobrovolníci očesat a sládek Valenta jim uvaří speciální várku piva z čerstvého chmele, nikoli z granulí. To je prý další z pivních trendů.

Prohlídka pivovaru končí ve stáčírně, kde se před očima zaměstnanců míhají linky s lahvemi i plechovkami. Ty jsou podle místního sládka na vzestupu. „Lidé pijí v hospodách stále méně piva, spíše si ho kupují domů. Jen loni byl drobný výkyv daný zřejmě teplým létem,“ popisuje Valenta vývoj trhu. „Takže mezi mé cíle patří zlepšit jméno pivovaru a ozdravit ekonomiku, aby se dělalo víc sudů než plechovek a lahví. Dnes nabízejí restaurace více druhů piva, takže získat hospodu, jak my říkáme, už není jako dřív.“

Sokolská bouda na Černé hoře se devadesátin nedožije, čeká ji demolice

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:Krkonošský deníkAutor:Jan BraunSokolská bouda

Legendární Sokolskou boudu na vrcholku Černé hory v Krkonoších čeká demolice. Místo ní vyroste nový objekt. Dennodenně kolem ní chodí špalíry turistů při výletu na Černou horu. Z bezprostřední blízkosti sledují, jak se kdysi slavný horský hotel a ubytovna proměnily ve vybydlenou ruinu.

Dřevěný čtyřpatrový kolos, postavený v roce 1929 v nadmořské výšce 1270 metrů, v němž bývalo sedmdesát pokojů a pět nocleháren a původně se z něj vysílal televizní signál, se devadesátin nedožije. Čtyřčlenná skupina investorů postaví na jeho místě novou krkonošskou boudu. Jsou mezi nimi Martin Kulík, jenž vlastní lyžařský areál v Malé Úpě, a Richard Kirnig, majitel SkiResortu Černá hora – Pec. „Sokolskou boudu v jejím současném stavu opravit nejde. Zachránit se nedá, na tom se shodli všichni,“ řekl Martin Kulík. Čeká ji demolice. „Chtěli jsme bourat už letos, ale víme, že k tomu dojde až příští rok,“ přiznal. Nový objekt má mít velký restaurační sál a sedmdesát lůžek. „Bude modernější, odpovídající současné době, ale zachová si horský rys," nastínil investor.

„Chceme vytvořit z nové Sokolské boudy epicentrum dění východních Krkonoš, kde se budou potkávat lidé mezi Černým Dolem, Janskými Lázněmi a Pecí pod Sněžkou. Úžasná poloha k tomu přímo vybízí,“ prozradil developer Kulík, který v loňském roce postavil na nohy v Malé Úpě někdejší hotel Družba, původní Tippeltovu boudu z roku 1911 a přebudoval ji na moderní minipivovar a hotel Trautenberk. Letos chce navíc na Pomezkách, kde mu patří lyžařský areál, vybudovat v prostoru mezi Trautenberkem a hotelem Hořec náměstíčko s menším kluzištěm, které bude v létě sloužit jako víceúčelové hřiště.

„Po téhle zkušenosti víme, jak je náročné takový objekt přestavět. A Sokolská bouda je ve výrazně, výrazně horším stavu. V takovém, že se nedá opravit. Už když jsme ji před lety kupovali, tak to byl objekt k demolici,“ řekl. Investici, nutnou k realizaci odvážných plánů, předpokládá obrovskou. „Přesáhne určitě sto milionů,“ naznačil.

Majitelé musí počítat s omezeními, které přinese výstavba v horském prostředí, v nadmořské výšce 1270 metrů. „Stavební sezona na horách je hrozně krátká, začíná se v květnu a končí v říjnu,“ podotkl.

Projekt nové Sokolské boudy není úplnou novinkou. Skupina investorů již před pěti lety uspořádala architektonickou soutěž. „S finálovým projektem pracujeme,“ poznamenal Martin Kulík. Navzdory dlouhé době, která uplynula od zrodu plánů, vydržela investorům energie změnit jedinečný prostor na vrcholku Černé hory. „Pořád to chceme, záměr jednoznačně zůstává,“ potvrdil Kulík. „Jsme čtyři investoři, máme na to peníze i chuť, abychom postavili novou Sokolskou boudu. V žádném případě nechceme z projektu vycouvat nebo ho prodat,“ zdůraznil.

Pivo v plechovkách letí, v celkové spotřebě ale pivovary věští černý rok

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:iDNES.cz

Hliník se stává čím dál více oblíbeným obalem, ve kterém Češi kupují pivo. Spotřeba piva v plechovkách se v červenci ve srovnání s loňským rokem zvýšila o 54 procent. V předchozích měsících byl nárůst ještě markantnější. Pivovarům se ale tento obal vyplácí zejména pro pivo na export.

V červenci byl nárůst spotřeby plechovkového piva 54 procent oproti loňskému roku, v červnu to bylo 73 procent a v květnu 55 procent. Vyplývá to z dat Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPS).

„Z pohledu pivovarů představují plechovky hudbu budoucnosti,“ uvedl svaz k prudkým nárůstům. Důvodů rostoucí obliby je několik. Plechovkové pivo se hodí na cesty a lidé se nemusí otravovat s vracením lahví. Hodí k různým marketingovým kampaním a navíc se zřejmě začíná vyplácet i ekonomicky.

Nemusí přitom už platit opakovaná teze, že plech je nejdražším obalem. Pivovary investují desítky až stovky milionů do vlastních stáčecích linek, které jim v dlouhodobém horizontu tento obal zlevňují. Důvodem investic je i to, že spotřeba piva v plechu roste a firmy, které se zabývají stáčením piva pro pivovary, mají plné kapacity. Stamiliony do vlastních linek investoval například Plzeňský Prazdroj, Budějovický Budvar nebo Svijany.

„Ekonomicky se to vyplatí, proto se do plechovek investuje. Je to jednocestný obal a v případě, že prodáváte vratné lahve do větší vzdálenosti, tak musíte počítat s dvojnásobnou cenou za dopravu,“ vysvětlil boom ředitel pivovaru Svijany Roman Havlík.

„Je to ideální obal pro export, je lehčí a ideálně se s ním manipuluje,“ dodal. Sám o sobě však podle něj plechovkový obal nákladově vyjde pivovar zhruba stejně jako sklo. Na export se navíc někdy používají jednocestné lahve, což také tento obal prodražuje. V případě, že se lahve vracejí, tak sklo vychází stále levněji.

Obliba plechovkového piva má ale důvody i ve změně chování spotřebitelů. „Češi jsou línější vracet flašky do obchodů, a to přispívá k tomu, že tento obal tolik roste,“ uvedl Havlík pro iDNES.cz.

Zákaz kouření zahání žízeň
Podle ČSPS rostla vedle plechovek druhým měsícem také spotřeba piva z cisteren, v červenci o 33 procent, v červnu pak o 36 procent. „Češi mají v oblibě tankové hospody, které byly ještě před několika málo lety doménou pouze velkých pivovarů. Nyní do nich investují čím dál více i minipivovary,“ uvedla ředitelka svazu Martina Ferancová.

Celkově se však spotřeba piva pohybuje na úrovni loňského roku. Horší pro pivovary je, že se o 9 procent propadá sudové pivo, které je ziskovější.

„Příčinu lze hledat zejména v platném protikuřáckém zákonu, který má na trh negativní dopad,“ myslí si Ferancová. Poměr piva prodaného v řetězcích a hospodách se dlouhodobě nevyvíjí příznivě. Loni klesl na 39 vs. 61 procent v neprospěch sudového piva.

„Pokud bude tento trend pokračovat, nemůžeme pomýšlet na to, že bychom v letošním roce trhali rekordy ve spotřebě piva. Trh nebude ani stagnovat. Spíše lze očekávat, že s příchodem špatného počasí se situace ještě více zhorší,“ uvedla šéfka svazu.

„Pokud se tyto odhady potvrdí v následujících měsících, můžeme letos očekávat černý rok českého pivovarnictví,“ dodala Ferancová.

Se štamgastem musíte umět i mlčet, říká nová Výčepní legenda Pavel Dušek

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:GastroTrend

K Pavlu Duškovi chodila na pivo kulturní elita v čele s Josefem Vinklářem, Waldemarem Matuškou, Petrem Čepkem, Vlastimilem Harapesem a básníkem Josefem Topolem. Pravidelným hostem býval i dramatik a prezident Václav Havel. Pavel Dušek má pověst baviče a je mezi kolegy skutečnou legendou. Rada, kterou prý nejčastěji dává štamgastům a hostím zní: „Když vidíte, že výčepní pije limonádu, běžte raději jinam.“ Na pivo chodí nejraději sám: „Líp si tak plzeň vychutnám,“ konstatuje letošní výčepní legenda.

„Výčepní, kteří se stávají legendami, si po celý svůj profesní život dokázali udržet styl a způsob čepování hladinky. I díky nim dnes můžeme mluvit o unikátní české pivní kultuře,“ vysvětluje důvody ocenění starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka. Plzeňský sládek připomíná, že výčepní byl vždy ten nejdůležitější člověk v hospodě: „Výčepní býval výkladní skříní každé hospody a pečoval o pivní kulturu. Tato tradice se během období socialismu přerušila. Naším cílem je ji obnovit. Faktem je, že šéfkuchař vévodí kuchyni, ale výčepní je ten, kterého hosté vidí jako prvního, a kdo garantuje, že podávané pivo je v pořádku.“

Pavel Dušek začínal na Malé Straně v Praze, kde měl příležitost se učit čepovat na hladinku od legendárního výčepního Čiháka. Dnes za ním můžete zajít do restaurace U Sedlerů na Karlovo náměstí v Praze. „Výčepní musí samozřejmě zvládnout kompletní techniku čepování piva a péče o něj. Součástí jeho práce je ale i komunikace s hostem. Musí umět vycítit jeho náladu, a když si chce povídat, tak si s ním povídat, anebo ho nechat mlčet, když si to přeje,“ říká Pavel Dušek, který za pípou stojí už od roku 1976, tedy více než čtyři desítky let.

„Naší snahou je, abychom řemeslo výčepních vrátili na výsluní. Dříve štamgasti za svým výčepním neváhali cestovat přes celé město. Hosté většinou vědí, kde najdou za pípou ty největší osobnosti, za kterými mají důvod se do hospody vracet,“ dodává Václav Berka.

Titul Výčepní legenda získalo od Plzeňského Prazdroje již osm výjimečných hostinských, kteří předávají své profesní zkušenosti dál, a zvyšují tak úroveň české pivní kultury.

VÝČEPNÍ LEGENDY PILSNER URQUELL
Karel Hulata z hostince U Zlatého tygra v Praze čepuje pivo na hladinku už čtyři desetiletí. Na jeho „hladinky“ stojí hosté frontu.

František Šlapák působí v restauraci U Reinerů v Písku přes dvacet let. Řemeslo výčepního považuje za své poslání.

Roman „Ozzy“ Smolík z pražské restaurace Bredovský dvůr vyznává nejen plzeňský ležák, ale také heavy metal.

Tomáš Dastych čepoval v plzeňské restauraci U Rudolfina. I v důchodu má stále jedno přání – a to, aby čeští hospodští byli hrdi na svoji práci.

Bohumil „Bohoušek“ Kundrt „dělá“ dobré pivo v Jelínkově hospodě.

Julius Vanya čepuje s láskou pivo ve Švejk restaurantu U Věžičky v Kadani svým štamgastům i náhodným hostím.

Jiří Klusáček v hospodě Na Hradčanské čepoval plzeňský ležák řadě známých osobností, herců i sportovců. Na jeho vyhlášenou plzeň chodil i Václav Havel.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.21.04.2018 21:506.160/6.160