Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Pivo v české společnosti v roce 2016

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:ČSPS

Čeští muži týdně v průměru vypijí takřka osm půllitrů piva, ženy více než dva
Český svaz pivovarů a sladoven představil letošní výsledky dlouhodobého výzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR týkající se vztahu Čechů k pivu. Z něj vyplývá, že pivo v České republice pije téměř devět z deseti mužů a více než polovina žen. Nejčastějším motivem Čechů a Češek k návštěvě pohostinských zařízení je setkávání se s přáteli a známými, dále pak chuť se pobavit a zlepšit si náladu.

Pivo v české společnosti 2016 - kompletní infografiku naleznete ZDE

Češi i nadále zůstávají národem pivařů. Jak vyplývá z aktuálního průzkumu*, podíl lidí, kteří pijí pivo, se v České republice dlouhodobě výrazně nemění, pije jej 88 procent mužů a 57 procent žen. Největšími konzumenty zůstávají muži mezi 30 – 59 lety, přičemž v posledních dvou letech se jim přiblížila i skupina mužů nad 60 let. „U žen najdeme nejvíce konzumentek rovněž ve středním věku, ale již třetím rokem sledujeme patrný nárůst množství piva konzumovaného nejmladšími ženami ve věku 18 – 29 let,“ upřesňuje autor průzkumu Jiří Vinopal z Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR.

Frekvence a množství piva: Výzkum ukázal, že zásadně se nemění ani frekvence a množství konzumovaného piva. Muži si zlatavý mok dopřávají přibližně třikrát týdně, ženy pak dvakrát. Za týden muži vypijí zhruba osm půllitrů, u žen se toto množství pohybuje kolem dvou půllitrů. Letošní rok také ukazuje, že i nadále ubývá náruživých pijáků piva, tedy těch, kteří vypijí více než čtrnáct půllitrů za týden.

Výběr piva: Při výběru piva muži i ženy zmiňují jako nejčastější kritérium chuť. Z dlouhodobého pohledu je důležitá i stupňovitost, zvyk a preference značky. Cena, kterou zohledňuje nadpoloviční většina mužů a žen, za uvedenými faktory mírně zaostává, ale rovněž hraje významnou roli. Dle vlastních vyjádření si konzumenti zcela minimálně připouštějí účinek reklamy.

Velká část českých konzumentů dokáže jmenovat svou oblíbenou značku piva, konkrétně devět z deseti mužů a tři čtvrtiny žen. „Mezi deseti českými konzumenty bychom našli přibližně jen jednoho, který se většinou nezajímá o značku a typ piva, které si kupuje, a téměř žádného, který by se o to nezajímal vůbec,“ shrnuje Jiří Vinopal.

Tradiční hospoda: Muži chodí do svého oblíbeného podniku v průměru šestkrát za měsíc, ženy zhruba třikrát měsíčně. Muži tak navštěvují své oblíbené podniky přibližně dvakrát častěji než ženy.

„Mužům, kteří mají hospody za své nejoblíbenější podniky, se frekvence jejich návštěv pomalu, ale jistě snižuje. Z 9,6 návštěv za měsíc v roce 2004 na 7,3 návštěv letos. U žen žádná takováto systematická a déletrvající změna patrná není,“ komentuje Jiří Vinopal.

Průzkum tak znovu potvrdil klesající trend v četnosti návštěv hospod. „Již několik let prodeje piva v restauracích klesají, v současnosti se zde vypijí pouze čtyři z deseti piv. Situace se v tomto směru prudce zhoršila před šesti lety v době ekonomické krize, kdy navíc byla zvýšena spotřební daň na pivo. Od té doby se lidé do hospod zatím nevrátili,“ dodává předseda Českého svazu pivovarů a sladoven František Šámal.

Zatímco tradiční hospody a pivnice jsou výrazně preferovány především muži (39 %), ženy za svůj nejoblíbenější podnik nejčastěji uvádějí restaurace (21 %). „Letošní nejvýraznější změnou za posledních dvanáct let je úbytek žen, které nechodí vůbec nikam. Je to pokles z 32 procent na 22 procent. Týká se to zejména žen nad 45 let,“ říká Jiří Vinopal.

Když si jdou lidé posedět s přáteli, přes tři čtvrtiny mužů si nejraději objednává pivo. U žen je skladba oblíbených nápojů rozmanitější, což odpovídá i jejich pestřejším preferencím podniků.

Průzkum se zabýval i důvody, proč se hosté do podniků vracejí. Nejčastějším motivem k návštěvě pohostinských zařízení je setkávání se s přáteli a známými, druhým je pak chuť pobavit se, zlepšit si náladu.

České prvenství: Hrdost na české dlouhodobé prvenství na špičce celosvětového žebříčku konzumace piva vyjadřuje třetina mužů a jen jedna z deseti žen. Naopak, tímto prvenstvím by se raději vůbec nechlubila čtvrtina něžného pohlaví a pouze zhruba jeden z deseti mužů. Třetině mužů a dvěma z pěti žen je to pak jedno. Zbytek zažívá při zmínkách o spotřebě piva v České republice smíšené pocity. Pro muže i ženy platí, že s množstvím konzumovaného piva u nich narůstají pocity hrdosti a ubývá pocitů studu.

Nealkoholické pivo: Pravidelně od roku 2007 je rovněž zjišťováno, do jaké míry je, či není nealkoholické pivo samozřejmou alternativou piva běžného. Podle průzkumu v situaci, kdy si normální pivo dát nemůže (například před jízdou autem), automaticky zvolí nealkoholické pivo přibližně polovina mužů a zhruba dvacet procent žen. Zbytek v těchto okamžicích preferuje jiný nealkoholický nápoj, zejména pak lidé, kteří jsou méně pravidelnými konzumenty piva.


* Autorem výzkumného projektu s názvem „Pivo v české společnosti v roce 2016“ je Jiří Vinopal, termín terénního šetření 5. – 19. 9. 2016 na 999 respondentech starších 15 let. Analýzy týkající se piva a pohostinských zařízení jsou prováděny na respondentech ve věku 18 let a více (N = 959).

Češky holdují pivu víc než dřív, do hospody chodí třikrát měsíčně

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Jan Brož

V Česku v posledních letech opět přibývá žen, které se rády napijí piva. Občas jej konzumuje 57 procent Češek. Ženy častěji než dříve zavítají do hospody, zatímco u mužů frekvence návštěv klesá. Za růstem stojí kultivace hospod i fakt, že pivo ztrácí pověst „chlapáckého“ nápoje.

Sledovat vývoj pití piva mezi muži není příliš zábavné. Češi mají pivo dlouhodobě rádi, jeho spotřeba je stabilní a rozdíly mezi jednotlivými lety jsou jen zanedbatelné.

Jinak je tomu u Češek. Z průzkumu Sociologického ústavu Akademie věd vyplývá, že sice hořký mok vychutnávají ve výrazně menší míře než muži, jeho obliba se ovšem u žen v posledních letech zvýšila.

„Někdy kolem roku 2010, 2011 začal narůstat podíl žen, které pivo konzumují. Stojí za tím skupiny žen ve věku od 30 do 44 let následované ženami 45 až 59 let. U mladších žen tedy začal nástup o něco dříve, u starších až později,“ uvedl autor průzkumu Jiří Vinopal.

Zatímco u nejmladší generace žen obliba piva spíš kolísá, u starších lze vypozorovat i mírný, ovšem plynulý nárůst počtu vypitých piv. V průměru vypijí ženy 2,2 půllitru piva týdně, zatímco muži 7,7. Trend se týká i nealkoholických piv, které konzumuje pětina žen.

Mezi občasné pivařky se dnes řadí zhruba 57 procent žen, před osmi lety to byla jen polovina populace. Je však třeba dodat, že spíše než nárůst je to návrat na původní úroveň. V letech 2001 až 2005 byl podíl pivařek i šedesátiprocentní.

Ženy vyrazí do hospody třikrát do měsíce, muži šestkrát
Devatenáct procent respondentek uvedlo, že si při návštěvě gastronomického zařízení nejčastěji objednají pivo. U téměř třetiny žen sice převládá víno, podíl odpovědí preferujících pivo však v posledních letech znatelně narostl.

Vinopal také upozorňuje, že lze vysledovat i růst spotřeby piva mezi nejvzdělanějšími pivařkami. To je opačný trend než u vzdělaných mužů, u nichž obliba piva naopak poklesla.

S tím souvisí i příčina, proč podíl pivařek roste. Podle Vinopala je za tím postupná kultivace hospodského prostředí. Zatímco do zakouřené pivnice chodily ženy většinou nerady, stylové restaurace či pivní bary je lákají. „Zvýšila se psychologická přístupnost piva ženám a zároveň se zvýšila jeho prestiž,“ míní Vinopal.

Frekvence návštěv hospod ženami loni narostla na tři v měsíci. Muži sice vyrazí na pivo dvakrát častěji, na rozdíl od žen ale toto číslo klesá. Lze také vysledovat postupný pokles žen, které uvádí, že nikam do společnosti nechodí.

Trend posílila i skutečnost, že se zhruba před pěti lety začaly pivovary na ženy více zaměřovat. Podle výkonné ředitelky Českého svazu pivovarů a sladoven Martiny Ferencové pivovary už necílí na nejsilnější pijáky, což vede ke zlepšení pověsti piva ve společnosti.

„Pivo bylo dlouho mužskou, chlapáckou doménou. Pivovary se ale zaměřily jinam a je vidět, že masivní pijáci už dnes nejsou podporováni reklamní kampaní. Pivovary chtějí, aby jejich konzument chodil dvakrát týdně do hospody a aby byl dlouho živ a zdráv tak, aby peníze z konzumace přinášel co nejdéle. Pivovary nestojí o to, aby se někdo pravidelně opíjel,“ říká Ferencová.

Jak Češi pijí pivo? V hospodách utrácejí rekordně málo peněz, ukazují nová čísla

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Aktuálně.czAutor:Kateřina Adamcová

Spotřeba piva v Česku zůstává stabilní – člověk vypije v průměru 143 litrů za rok. Na rekordně nízkou úroveň ale klesl podíl připadající na restaurace a hospody. Lidé pijí čím dál více doma. Průzkum také ukázal, že pro dvě třetiny Čechů je chuť důležitější než cena.

Podíl piva, které Češi pijí hospodách či restauracích, klesl na rekordně nízkou úroveň 38 procent. Ukazují to údaje z letošního průzkumu Českého svazu pivovarů s sladoven, který každoročně připravuje společně s Centrem pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR.

Zatímco loni a předloni připadalo na spotřebu mimo hospody či restaurace téměř 60 procent, letos už se podíl piva vypitého doma zvýšil na 62 procent.

“Mužům, kteří mají hospody za své nejoblíbenější podniky, se frekvence jejich návštěv pomalu, ale jistě snižuje. V roce 2004 uskutečnili v průměru 9,6 návštěvy za měsíc, letos už jen 7,3 návštěvy. U žen žádná takováto systematická a déletrvající změna není vidět,” říká Jiří Vinopal z Centra pro průzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR.

I v rámci této kategorie jsou ovšem výjimky: Zatímco návštěva běžných pivnic klesá, mírně roste popularita pivních barů a restaurací – v roce 2004 do nich lidé zašli třikrát měsíčně, letos více než čtyřikrát.

Průzkum, jehož se zúčastnil vzorek téměř tisíce lidí, také ukázal, že pro dvě třetiny Čechů je chuť piva důležitější než cena. Zůstávají také věrní oblíbené značce.

Celková spotřeba zůstává podle průzkumu stabilní – v průměru 143 litrů na hlavu. "Stále se u nás pije nejvíce piva v Evropě. Přestože v poslední době spotřeba mírně klesla, tak pokud se na ni podíváme v delším horizontu, je tomu jinak. Od 50. let minulého století došlo k dramatickému nárůstu konzumace piva," říká Vinopal.

Hrdost na to, že Češi vypijí nejvíc piva na světě, cítila letos podle průzkumu přibližně třetina mužů a desetina žen. Naopak stud cítí desetina mužů a čtvrtina žen.

Poslední dobou však klesá počet „náruživých pijáků“, kteří si dají více než čtrnáct piv týdně. Muži vypijí 7,7 půllitru týdně (minulý rok to bylo 8,3 půllitru) a ženy 2,2 půllitru (o 0,3 půllitru méně než loni).

Spotřeba piva u žen začala pomalu růst od roku 2008, kdy na ně začaly pivovary více cílit. “Pivo přestalo být pouze mužskou doménou a začaly se objevovat podniky zaměřené i na ženy,” vysvětluje Martina Ferencová, pověřená výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven.

Nealkoholické pivo před jinými nealkoholickými nápoji preferuje 48 procent mužů a 20 procent žen.

Čeští muži pijí méně piva, naopak u žen spotřeba roste

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:E15.czAutor:ČTK

Čeští pivaři letos vypili o zhruba půl piva týdně méně. Týdenní spotřeba se snížila na 7,7 velkých piv, ženy vypily 2,2 piva týdně. Vyplývá to ze zářijového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění.

Dlouhodobě spotřeba piva u mužů klesá, ještě roce 2007 činila 9,5 piva týdně. U žen naopak mírně roste. Češi jsou podle údajů Českého svazu pivovarů a sladoven ve světě stále první v konzumaci piva, loni ho vypili 143 litrů na hlavu.

Pivo v Česku pije dlouhodobě devět z deseti mužů a nadpoloviční většina žen. Pro největší podíl konzumentů je při výběru piva důležitá chuť, pro více než polovinu cena. Skupina lidí, která deklaruje, že chuť je důležitější než cena, podle sociologa Jiřího Vinopala roste.

Mladé ženy začínají pít pivo
Největšími konzumenty jsou muži mezi 30 a 59 lety, v posledních dvou letech se jim přiblížila skupina mužů nad 60 let. "U žen najdeme nejvíce konzumentek rovněž ve středním věku, ale již třetím rokem sledujeme patrný nárůst množství piva konzumovaného nejmladšími ženami ve ve věku 18-29 let," řekl Vinopal.

Ve chvíli, kdy si nemůžou dát Češi normální pivo, po nealkoholické variantě sáhne 48 procent mužů a pětina žen.

Od roku 1970 přibližně se konzumace příliš nemění
I když od začátku tisíciletí spotřeba piva v Česku klesá, snížení je podle Vinopala proti růstu v 50. letech minulého století minimální. Konzumace je tak podle něj přibližně stejná od roku 1970.

Hrdost na to, že Češi vypijí nejvíc piva na světě, cítila letos přibližně třetina mužů a desetina žen. Naopak stud cítí desetina mužů a čtvrtina žen. Hrdost se podle Vinopala v národě zvyšuje ve chvílích, kdy je ve společnosti odpor vůči evropské nebo světové integraci.

V průzkumu odpovídalo 959 lidí starších 18 let.

O Zlatý pohár Pivex bude letos soutěžit 40 značek

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Deník.czAutor:ČTK

V jubilejním 25. ročníku soutěže o Zlatý pohár Pivex 2017 bude soutěžit 15 pivovarů. Letos přihlásily celkem 40 značek, o pět méně než v loňském roce. Novinářům to řekli pořadatelé. V Brně dnes začalo první kolo hodnocení. Soutěží se tradičně v pěti hlavních kategoriích, kterými jsou světlý ležák, světlé výčepní pivo, nealkoholické pivo, tmavé pivo a poslední kategorií jsou míchaná piva.

Podle Jiřího Morávka z agentury SNIP je Zlatý pohár Pivex nejstarší odbornou soutěží na území České republiky. "Soutěž se za ty roky nezměnila a zůstává stejná," uvedl Morávek. Druhé kolo hodnocení bude v únoru. Odborníci hodnotí piva anonymně. Hlavními kritérii jsou chuť, plnost, vůně, říz nebo hořkost. Konečný výsledek bude určen součtem bodového hodnocení z obou kol.

Vyhlášení výsledků se chystá do Brna na 1. března jako součást galavečera pivovarníků a sladovníků. V tomto termínu se uskuteční i soutěž Zlatý soudek Pivex určená pro sudovou produkci. Letos jsou v ní dvě kategorie - světlé výčepní pivo a světlé ležáky. Minipivovary budou hodnoceny samostatně v sekci ležáků. Uzávěrka přihlášek do této části soutěže je v půlce ledna. Na galavečeru organizátoři vyhlásí i pivovar čtvrtstoletí. Agentura SNIP uvažuje o tom, že připraví i hodnocení výrobců nejlepších ciderů. Zatím sonduje trh, podle Morávka je v ČR více než desítka firem, které se výrobou tohoto nápoje zabývají.

Loni vyhrál Zlatý pohár Pivex Zubr premium z pivovaru v Přerově. Stejné pivo vyhrálo i mezi světlými ležáky. Zubr za svůj Gold získal navíc pro stejnou značku i primát v kategorii světlé výčepní pivo. Sesterský podnik v Litovli ovládl kategorii tmavých piv za Dark tmavé výčepní. Dařilo se i hanušovickému pivovaru, který je třetím podnikem skupiny středomoravských pivovarů PMS. České pivovary přihlásily 45 značek.

Letos jsou v soutěži především velké pivovary jako Velkopopovický Kozel, Krušovice, Radegast nebo Staropramen. Z pivovarských skupin jsou zastoupeny PMS, skupina Plzeňského Prazdroje, Heinekenu nebo Pivovary Lobkowicz.

Tradice Pivexu pochází z 90. let minulého století, kdy se na brněnském výstavišti konal i stejnojmenný veletrh. Soutěže se v devadesátých letech účastnilo i přes sto značek, vstup na akci měly ale jako součást poplatku za veletrh. Nyní musí platit poplatky za každé přihlášené pivo. Pivex jako veletrh skončil v roce 2000. Velké pivovarské skupiny a výrobci technologií už o něj neměli zájem.

Regionální piva vedou. Pije se ale méně, říká hospodský

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Krkonošský deníkAutor:Jaroslav Pich

Jak se během let změnila poptávka po pivu na vesnicích? „Lidé pijí pivo méně, ale stále vedou regionální značky," říká hospodský Jan Čepelka z podkrkonošských Havlovic.

Kde není hospoda, tam umřel pes. Osvědčené vesnické pořekadlo platí stále. A pivo patří i ve 21. století k nejvyhledávanějšímu sortimentu v hospodských nabídkách.

Také Královéhradecký kraj se pyšní vyhlášenými regionálními pivy. Přednost jim většinou dávají lidé právě z okolí místních pivovarů, které přetrvávají už desítky let. To potvrzuje i Jan Čepelka z Havlovic. Od roku 1991 tu vede hostinec Amerika a navazuje na rodinnou hospodskou tradici, která sahá až do roku 1910. „Hospody si svoje osvědčené značky drží, protože jsou oblíbené taky u lidí. Aby se prosadil nový pivovar v sousedním regionu, to je hodně těžké," potvrzuje Jan Čepelka.

Ve svém podniku nabízí dvě regionální piva. Ve stálé nabídce pak má ještě jednu osvědčenou značku. „Regionální piva jsou ale absolutně nejoblíbenější," říká Čepelka. „Náročnost pivařů se určitě během let změnit musela, je otázka, jakým způsobem. Určitě se pije méně, než v 90. letech, což způsobila doba jako taková. Je to spojené i s tím, že se lidé bojí o řidičský průkaz. Dřív si někdo s nějakou zbytkovou hladinou alkoholu v krvi ráno nedělal hlavu. Kdekdo si dal deset piv, poseděl, poklábosil. Teď si dá pět a spěchá domů. Celkově žijeme v uspěchanější době. Takové to sdružování lidí u piva, to už dávno není takové, a lepší to nebude," přidává zajímavý poznatek. „Dalším faktorem může být i stoupající oblíbenost vína. Poptávka po něm se určitě zvyšuje. Na rozdíl od piva," myslí si majitel havlovického rodinného hostince.

Nabídka piv se během dvaceti let razantně změnila. Vznikají minipivovary, osvědčené značky vaří speciály. „Ty nasazujeme často. Místní si je ochutnají, někteří přijdou vyloženě na ně. Pivních značek je hodně, někdy ale na úkor kvality," upozorňuje Jan Čepelka. Podle něho je konzumace piva vnímána tak nějak tradičně. „Jestli existuje pivní kultura? Já nevím. Člověk se snaží lidem občas vysvětlit, jak má správně načepované pivo vypadat, snaží se jim o tom něco říct. Ale upřímně málokoho to zajímá," směje se. „Jiné je to třeba u jídla. Tam mám vysledované, že lidé chodí vyloženě za tím, co znají a o čem vědí. Hodně dají na televizní pořady. Jde jim i o to, aby bylo jídlo zdravé," doplňuje Jan Čepelka, hospodský z Havlovic na Úpicku.

Do naší hospůdky, vedou jen tři schůdky… a zhruba 750 kroků, dalo by se dodat ke známému popěvku dua Svěrák a Uhlíř.

Do oblíbeného lokálu to mají Češi zhruba 500 metrů, pokud žijí na vesnici, a 600 metrů ve městě, vyplývá z průzkumu mezi tisícovkou pijáků, který pro Budějovický Budvar provedla agentura Perfect Crowd.

Když už do své restaurace zamíří na „jedno", většinou zvládnou něco přes litr a půl. Muži většinou čtyři „kousky" a ženy tři.

MĚSTO JE „HOCH"
Z průzkumu mezi respondenty, kteří chodí do hospody alespoň jednou za dva týdny, vyplývají zajímavé rozdíly mezi pitím ve městech a na vesnicích.

Kupříkladu ten, že ve městech jsou zákazníci více vybíraví. Chtějí speciální piva, různorodější jídlo, klimatizaci nebo pivo z tanku.

To na vesnici požadují především univerzální hospodu se zahrádkou, televizí, ideálně poblíž hřiště. A aby tam potkali známé.

Což je logické i z důvodu, proč lidé „na jedno" chodí.

Na vesnici je výčep i místem, kde lze sehnat práci nebo naopak najít zaměstnance. A hospoda slouží jako důležitý zdroj informací tři čtvrtiny štamgastů tvrdí, že se tam dozvědí vše potřebné.

Zatímco na vesnici logicky znají návštěvníci svého výčepního a častěji mu tykají, ve městě nikoli.

DÁMY: ABY BYLO ČISTO
Rozdíly logicky panují i mezi pohlavími. Páni chtějí oblíbenou značku piva, potkat kamarády, sledovat sportovní zápasy. A koukat po ženách.

To dámy požadují věci, na kterých mužům příliš nesejde: kupříkladu čisté sklo i záchody, velký výběr nealko nápojů či speciální nepivní alkoholické drinky.

Co se týče rychlosti pití, průměrná „průtočnost" návštěvníka hospody je 0,84 litru za hodinu.

Na vesnicích, kde se obecně zavírá dříve, musejí spěchat. Tamější štamgast do sebe pivo dostává rychlostí 0,98 litru za hodinu. Jeho městský kolega či kolegyně tolik nepospíchají podle průzkumu pijí průměrnou rychlostí 0,8 litru za hodinu.

Průzkum řešil i otázku, co nás od návštěvy hospody odrazuje.

Lidé tvrdí, že hlavním důvodem „nechození do hospody" je obecně nedostatek času (28 procent) a fakt, že se dotyčný musí věnovat rodině (23 procent). Peníze jsou paradoxně problémem „jen" pro desetinu štamgastů a tři procenta lidí přiznávají, že návštěvu hospody musejí omezovat kvůli vlivu manželky či manžela.

S „LAHVÁČEM" VEN?
Otázka je, zda finance nebudou překážkou v blízké budoucnosti. Od 1. prosince začnou restaurace povinně vydávat účtenky v rámci elektronické evidence tržeb, což nese náklady pro jejich majitele.

„Evidence nás stála zhruba padesát tisíc korun. To je pro nás hodně. Abychom to ustáli, budeme muset asi trochu zvýšit ceny, nebo snížit platy zaměstnancům. Ani jedna možnost se mi samozřejmě nelíbí," popsal v Deníku Václav Cikán, majitel boskovické Kafírny Dogvill.

Postupný odchod štamgastů z hospod by pak mohl podpořit i trend, kdy lidé kupují lahvové pivo a popíjejí ho venku.

„Lidé, kteří mají méně peněz, pijí spíše desítku. Kdo má ještě méně, pije jen desítku lahvovou," uvádí psycholog Jiří Kovářík z Ústí nad Labem. Na severu Čech změny pozoruje už posledních pět let.

„Třeba na vesnici vidím, že kdo nemá moc peněz, posedává kolem vietnamské večerky, ačkoliv poblíž je hospoda s pivem za dvacet korun. Totéž jsem viděl třeba v Ústí nad Labem v Krásném Březně. U jedné hospody u provizorního stolu pijí lidé lahvové pivo z blízké večerky. Přitom o pět metrů dál je hospoda s desítkou za 19 korun," líčí psycholog.

Do života nejmenších vesnických hospod zasáhne i chystaný zákaz kouření. Poslanci o něm budou hlasovat do konce letošního roku. Podle průzkumu to však nebude tak fatální: 65 procent štamgastů tvrdí, že hospodu kvůli zákazu kouření neopustí.

Udržet hospody otevřené, obzvláště na venkově, je velký problém

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Blog iDNESAutor:Tomáš Pluháček

V posledních letech jsme svědky toho, jak zejména z venkovských oblastí mizí hospody a restaurace, které dlouhé roky fungovaly. Jaké je možné řešení?

Majitelé objektů, v mnoha případech jsou to i samy obce, mají problém najít nájemce, pronajímatelé se často střídají a majitelé nemají záruky dlouhodobého seriózního fungování.

S blížícím se ostrým startem elektronické evidence tržeb (EET), chystaným zákazem kouření či stále se zpřísňujícími hygienickými normami rostou obavy dalších provozovatelů a majitelů restauračních zařízení v naší zemi, zda tyto změny v praxi zvládnou a zda nebudou mít fatální dopady do jejich ekonomiky a provozu.

Restaurace, zvláště v menších městech a na vesnicích, vnímám jako tradiční společenská a kulturní centra, bez nichž by byl život v takových lokalitách ochuzen. Velmi nám záleží na tom, aby tato zařízení mohla i nadále fungovat, a to zdaleka nejen kvůli odbytu našich piv.

Zavedli jsme proto model, kdy si pivovar Zubr od majitelů nemovitostí pronajímá prostory restaurací a ty pak poskytuje prověřeným podnikatelům. Ty naši pracovníci zaškolí a poskytnou jim řadu praktických informací týkající se péče o pivo, hygieny provozu a obecně veškeré odborné zázemí. Formu nájemních restaurací považuji za jeden ze způsobů, jak pomoci udržet hospody otevřené. V praxi se ukazuje, že se jedná o fungující cestu, protože nabídku našeho pivovaru využilo už více než 40 hospod a já očekávám, že jich do budoucna bude dále přibývat.

Nájemní hospody jsou navíc také výhodné pro majitele nemovitostí, v nichž se nachází. Pivovar je pro majitele garantem řádného placení nájmu a kvalitních služeb už jen proto, že pivovar si nemůže dovolit hazardovat se svým dobrým jménem. Záruka kvality se pak samozřejmě promítne i do návštěvnosti. Forma nájemních hospod je tedy řešením jak pro majitele hospod a nemovitostí, tak zejména pro zákazníky.

Chutě štamgastů se nezměnily ani po letech, svěřil se hostinský Petr Stojánek

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Benešovský deníkAutor:Lucie Sedláková

V pohostinství pracuje již řadu let. Petr Stojánek vlastní Zámeckou hospodu v Louňovicích pod Blaníkem a díky tomu ví, jaké pivo chutná zákazníkům nejvíce.

Jak dlouho pracujete na pozici hostinského?
Hostinského dělám deset let. Jinak ale pracuji v pohostinství od svých 21 let.

Proč jste se rozhodl otevřít hospodu?
V pohostinství se pohybuji celý život, jsem vyučený kuchař/číšník a před deseti lety přišla výjimečná možnost převzít Zámeckou hospodu. Tak jsem do toho šel. Tuto práci mám rád.

Pamatujete si, jaké pivo jste v hospodě čepoval jako první?
Začínal jsem s pivy z Plzně a Velkých Popovic. Po asi třech letech jsem ale se značkou z Plzně skončil. Pivo z Velkých Popovic bylo žádané, takže ho v hospodě máme do dnes. K tomu jsme začali ještě točit pivo z Chotěboře a Kácova.

Proč jste skončil s čepováním piva z Plzně?
Zákazníci se více poptávali po pivu z Velkých Popovic, a proto jsem přestal pivo z Plzně odebírat. Posléze jsem začal přemýšlet nad jinými značkami piva, který bych mohl do nabídky přidat, nad regionálními.

Co vás přimělo čepovat značky piv, které máte nyní v nabídce?
Chtěl jsem mít v hospodě více druhů piv a nějaké regionální. Pivo z Velkých Popovic bylo u nás nejvíce žádané. Pivo z Kácova jsem vybral, protože je regionální a po místních značkách se hosté hodně ptají. Jelikož mi na pípě chyběla už jen desítka, pořídil jsem k nám pivo z Chotěboře.

Jaké pivo nabízíte v lahvích? Máte i nealkoholické pivo?
Nabízím klasickou, lahvovou dvanáctku z Plzně, jako alternativu ke dvanáctce piva z Kácova, a pro řidiče zde máme nealkoholické, netradiční pivo z pivovaru Nymburk.

Jaké pivo pijí hosté nejvíce?
Místní se zajímají hlavně o cenu piva, takže u nich vyhrávají ty levnější. Naopak turisté vyhledávají regionální značky.

A jaké pivo bylo žádané před deseti lety?
Místní doopravdy vybírají pivo podle ceny. Takže u nich převládali i tehdy levnější značky, jako je pivo z Velkých Popovic. Co se týče regionálních piv a kvasnicových, tak ty ani v té době nebyly. Teprve teď se začínají pivovary vracet ke svým původním recepturám, jako v případě pivovaru v Kácově.

Střídají štamgasti při konzumaci druhy piva?
Vůbec ne. Naopak štamgasti chodí jen na své oblíbené značky. Kdybych zrušil například pivo z Velkých Popovic, odešlo by mi několik zákazníků.

Jak se změnili vaši štamgasti za posledních deset let?
Na vesnici chodí stále stejní lidé do hospody, nemění se. Jediná změna je, že jich řada ztloustla a všichni jsme zestárli.

Chuť, plnost, říz! O Zlatý pohár Pivex soutěží 40 značek

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Týden.czAutor:ČTK

V jubilejním 25. ročníku soutěže o Zlatý pohár Pivex 2017 bude soutěžit 15 pivovarů. Letos přihlásily celkem 40 značek, o pět méně než v loňském roce. V Brně začalo první kolo hodnocení. Soutěží se tradičně v pěti hlavních kategoriích, kterými jsou světlý ležák, světlé výčepní pivo, nealkoholické pivo, tmavé pivo a poslední kategorií jsou míchaná piva.

Podle Jiřího Morávka z agentury SNIP je Zlatý pohár Pivex nejstarší odbornou soutěží na území České republiky. "Soutěž se za ty roky nezměnila a zůstává stejná," uvedl Morávek. Druhé kolo hodnocení bude v únoru. Odborníci hodnotí piva anonymně. Hlavními kritérii jsou chuť, plnost, vůně, říz nebo hořkost. Konečný výsledek bude určen součtem bodového hodnocení z obou kol.

Vyhlášení výsledků se chystá do Brna na 1. března jako součást galavečera pivovarníků a sladovníků. V tomto termínu se uskuteční i soutěž Zlatý soudek Pivex určená pro sudovou produkci. Letos jsou v ní dvě kategorie - světlé výčepní pivo a světlé ležáky. Minipivovary budou hodnoceny samostatně v sekci ležáků. Uzávěrka přihlášek do této části soutěže je v půlce ledna. Na galavečeru organizátoři vyhlásí i pivovar čtvrtstoletí. Agentura SNIP uvažuje o tom, že připraví i hodnocení výrobců nejlepších ciderů. Zatím sonduje trh, podle Morávka je v ČR více než desítka firem, které se výrobou tohoto nápoje zabývají.

Loni vyhrál Zlatý pohár Pivex Zubr premium z pivovaru v Přerově. Stejné pivo vyhrálo i mezi světlými ležáky. Zubr za svůj Gold získal navíc pro stejnou značku i primát v kategorii světlé výčepní pivo. Sesterský podnik v Litovli ovládl kategorii tmavých piv za Dark tmavé výčepní. Dařilo se i hanušovickému pivovaru, který je třetím podnikem skupiny středomoravských pivovarů PMS. České pivovary přihlásily 45 značek.

Letos jsou v soutěži především velké pivovary jako Velkopopovický Kozel, Krušovice, Radegast nebo Staropramen. Z pivovarských skupin jsou zastoupeny PMS, skupina Plzeňského Prazdroje, Heinekenu nebo Pivovary Lobkowicz.

Tradice Pivexu pochází z 90. let minulého století, kdy se na brněnském výstavišti konal i stejnojmenný veletrh. Soutěže se v devadesátých letech účastnilo i přes sto značek, vstup na akci měly ale jako součást poplatku za veletrh. Nyní musí platit poplatky za každé přihlášené pivo. Pivex jako veletrh skončil v roce 2000. Velké pivovarské skupiny a výrobci technologií už o něj neměli zájem.

Ne každý si troufne prodávat půllitr dráž, říká šéf pivovaru ve Znojmě

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Markéta DuškováZnojemský

Ve Znojmě se pivo vyrábělo několik staletí, avšak společnost Heineken, jež zdejší Hostan v minulosti koupila, výrobu před sedmi lety přesunula. Nyní je tomu rok, co se zrekonstruovaný Znojemský městský pivovar znovu slavnostně otevřel a navázal tak na dlouholetou tradici.

Na trh dodává čtyři základní piva a k tomu každé dva měsíce jiný speciál - například na advent chystá medovou třináctku. „Mám radost, že naše pivo lidem chutná,“ pochvaluje si šéf městského pivovaru Miroslav Harašta.

Co je podle vás hlavním měřítkem kvality piva?
Jsou to právě reakce konzumentů. Mně osobně naše pivo chutná, ale to nemusí být objektivní názor. Děláme exkurze, někdy i já osobně, abych viděl odezvu lidí, kteří projdou výrobou a naše pivo ochutnají. Pokud jej pochválí, jsem hrdý.

Přesto se mi zdá, že znojemské pivo zatím není příliš k dostání. Je to jen dojem?
Na Znojemsku máme asi čtyřicet větších odběratelů a naší ambicí je dodávat do stovky gastronomických provozoven v regionu. Letos prodáme kolem dvou tisíců hektolitrů piva.

Plánujete zvýšit objem výroby?
V příštím roce bychom rádi prodali dvojnásobek. Náš konečný cíl je deset tisíc hektolitrů. Na jaře 2018 plánujeme pivovar rozšířit o druhou etapu a postupně tak navýšit výrobní kapacity až k této hranici.

V čem vidíte hlavní bariéru současného prodeje?
V ceně. Ne každý si troufne prodávat naše pivo za vyšší částku, než je zaběhnutých 24 až 26 korun u značek z velkých pivovarů. Důvodem je obava, že by ho pak zákazníci nechtěli. Máme ale zkušenosti, že pokud zahrnou naše pivo do nabídky, získají nové konzumenty, což jim přinese více prodaných piv a nekanibalizuje jim to stávající prodeje.

Vaší ambicí je dodávat spíš do pivnic, nebo restaurací?
Hlavně chceme být znojemským pivem. Tedy tím, které bude prémiovější nabídkou v regionu. Náš hlavní problém vidím v tom, že mnoho hospod a restaurací má exkluzivní smlouvy s velkými pivovary. Zavážou se tak k odběru určitého objemu piva, dostanou peníze předem, ale pět let nemohou prodávat žádné jiné. Nicméně spatřuji změnu v chování hospodských. Už si takovou smlouvu dobře rozmýšlí a raději chtějí mít volnost při volbě piva, které budou nabízet. To nám dává větší šanci.

Letos jste otevřeli tři provozovny, kde znojemské pivo prodáváte. Přibudou další?
„Restaurace na nejhezčím místě“, jak říkáme, vyroste tady v pivovaru, ale čekáme na vypršení pětileté lhůty ve smlouvě s Heinekenem, jež prodej přímo v areálu zakazuje.

Srovnávají lidé váš pivovar pořád s Hostanem?
U místních to asi není problém, spíš u turistů. Hostan byl totiž 25 let vnímán jako znojemské pivo. Teď je to jen obchodní značka, vyrábí se v brněnském pivovaru a s námi nemá nic společného. Je ale pravda, že lidé pořád pijí desítky tisíc hektolitrů Hostanu. Více než polovina se prodá v lahvích a „petkách“ s cenou piva kolem 8 až 9 korun. Na takovou částku ale dosáhnete jen velkoprůmyslovou výrobou. Kdybychom my prodávali půllitr v obchodě, stojí 25 korun.

Nedávno vyšel průzkum, z něhož vyplynulo, že Jihomoravané konzumují nejméně piva, pijí ho nejpomaleji a nejméně také lpějí na značce. Souhlasíte?
Rozhodně. Brno jako největší město kraje je hlavně díky studentům velice otevřené zkoušení nových druhů. Navíc se na jižní Moravě dělá víno a pálenky. Že lidé nelpí na značce, pro nás ale není dobré. Chtěli bychom, aby místní pili jenom znojemské pivo. (směje se)

Jsou znojemští konzumenti vašeho piva v něčem specifičtí?
Podle prodeje jim od nás nejvíce chutná Znojemská jedenáctka, jež je dost specifická sama o sobě. Reflektuje historickou chuť znojemského piva, které je méně hořké. Základy jsou především ve vodě a použitých surovinách. Při tvorbě tohoto produktu vycházel sládek z historických receptur.

S opravou pivovaru jste měli několikaměsíční skluz. Jak moc to ovlivnilo váš byznysplán?
Moje očekávání byla hodně optimistická, realita jiná. Nešlo ani tak o to zdržení, ale že se muselo investovat daleko víc, než jsme předpokládali. Do rekonstrukce budovy jsme dali dvakrát více peněz, než byl náš původní plán.

Co vás čeká v následujícím roce?
Zbouráme kuželnu a trafostanici, nadále pracujeme na projektové dokumentaci ke zmíněné pivovarské restauraci. Chceme také spolupracovat s městem na posunutí zaměření znojemských pivních slavností ještě regionálněji, dál budeme podporovat místní sportovní kluby. Zkrátka chceme být místní se vším všudy.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.24.05.2017 07:374.983/4.983