Novinky a zajímavosti ze světa piva

Říká se, že vláda, která zlevní pivo, nemůže padnout. Politiku ale dnes nechme ležet ladem. Padat budou jen rekordy, a to ty s pořádnou bílou pěnou. EPOCHA vás zve na pivo. A to ne jen tak ledajaké!

1. Nejsilnější pivo
Kdo: Brewmeister Armageddon (65 %)
Kde: Skotsko
O titul nejsilnějšího piva se vede skutečná přetahovací bitva, vyšperkovaná navíc velice originálními názvy finálního výrobku. Jen tak pro zajímavost je mezi nimi například Taktický nukleární tučňák (32 %), Potopení Bismarcku (41 %) nebo Konec historie (55 %).

Momentálně se prvenstvím pyšní s 65 % alkoholu skotský Armageddon. S otázkou, zda jde jít ještě dál, se pojí i druhá, a sice: Je to ještě vůbec pivo?

2. Nejvyšší spotřeba
Kdo: občané
Kde: Česká republika
Je to tak. Ten smutně slavný pivní rekord, kterým bychom se zřejmě moc chlubit neměli, stále patří nám. A to i přesto, že se covid postaral za poslední dva roky o povážlivý pokles spotřeby piva. I tak činí počet vypitých pivních půllitrů na jednoho českého občana za rok 2021 úctyhodných 258.

Ve spotřebě alkoholu jako takového se pohybujeme v první desítce, byť na chvostu. Pivo už dávno není jen alkoholické, ale i tomu s pár procenty – v případě toho českého obvykle mezi 4–5 – nelze upřít, že je prostě nejlepší!

3. Nejefektivnější obsluha
Kdo: Reinhard Wurtz
Kde: Austrálie
Teď přecházíme k lidské síle. Ono odnést 20 tupláků piva najednou – a to ještě překážkovou dráhou ze stolů a židlí, dlouhou 40 metrů – rozhodně nebude legrace. Vždyť to dělá více než 50 kg! Australský výčepní Reinhard Wurtz to ale zvládl, a ačkoli toho cestou poměrně dost vylil a jeden tuplák i rozbil, Guinnessův rekord právem drží on.

4. Největší pivo
Kdo: Angus Wood a Ed Dupuy
Kde: Halifax, Velká Británie
Tu úplně největší sklenici naplnili v roce 2014 Angus Wood a Ed Dupuy ze Stodfoldské pivovarské společnosti. Na výšku má 2,23 metru, co do průměru pak 1,12 metru.

A kolik že se do takového, chtělo by se říci půllitru, vejde? Úctyhodných 2082 litrů piva Sod Fold Gold! Jestli se z ní ale pilo obřím brčkem, či zda se do ní pijani museli potápět, to už prameny neuvádějí.

5. Nejrychlejší otvírač lahví
Kdo: Francois Monin
Kde: Brighton, Velká Británie
Pivo se nepodává jen ve sklenicích. I kolem toho lahvového padají rekordy. Například tento: Jak rychle zvládnete otevřít 2000 lahví piva? Současný držitel tohoto rekordu, Francois Monin, to zvládá za 24 minut a 34 vteřin, čímž překoná předchozí hodnotu o víc než tři minuty. Že byste to zvládli rychleji? Tak potrénujte a uvidíte.

6. Expresně vypité pivo
Kdo: Steven Petrosino
Kde: New Cumberland, Pennsylvania, USA
„Takové je s tím práce, a tak rychle to v nich zmizí,“ napadne možná občas nějakého sládka. A co teprve, kdyby v roce 1977 viděl úspěšný pokus Stevena Petrosina o nejrychlejší vyžahnutí tupláku. Celý litr piva se mu podaří vypít za pouhopouhé 1,3 vteřiny! Ne, není to překlep, ale pokud vás můžeme poprosit, tak to nezkoušejte…

Americký miliardář Bill Gates získal podíl 3,76 procenta v nizozemském pivovaru Heineken. Uvedly to světové agentury. Gates zaplatil za podíl 902 milionů dolarů, tedy více než 20 miliard korun. Přímo od pivovaru pořídil 6,65 milionu akcií a dalších 4,18 milionu získal prostřednictvím Nadace Billa a Melindy Gatesových. Paradoxně právě tato organizace zveřejnila loni v červenci studii o zdravotních rizicích konzumace alkoholu.

Agentura Reuters doplnila, že Gates koupil akcie od mexického nápojářského kolosu Femsa, který teď nizozemskou pivovarskou společnost prodává. Femsa se stala hlavním akcionářem Heinekenu v roce 2010.

Gates koupil podíl ve skupině Heineken, druhé největším výrobci piva na světě, navzdory svému prohlášení na sociální síti Reddit z roku 2018, kdy v chatovém vlákně „Ask Me Anything“ uvedl, že „není příliš velký piják piva“. „Když skončím u něčeho jako je baseballový zápas, piju lehké pivo, abych se dostal do atmosféry všech ostatních pijáků piva. Je mi líto, že jsem zklamal skutečné pijáky piva,“ uvedl tehdy Gates.

Nizozemský pivovar vlastní přes tři stovky značek, na českém trhu je dlouhodobě trojkou po Plzeňském Prazdroji a Pivovarech Staropramen. Heinekenu patří pivovary Starobrno, Královský pivovar Krušovice a Velké Březno.

Loni zvýšil provozní zisk o 24 procent na 4,5 miliardy eur, tedy zhruba 106,8 miliardy korun, čímž předčil očekávání analytiků. Firma k tomu uvedla, že zaznamenala růst na všech trzích, výrazně se zlepšilo zejména podnikání v Asii, kde prodej piva vzrostl téměř o třetinu.

Heineken není jedinou nizozemskou společností, do které Gates vložil peníze. Miliardář podle Bloombergu investoval také do online supermarketu Picnic a má podíl přibližně 1,3 procenta ve výrobci hnojiv OCI kotovaném na amsterdamské burze.

Jednička na trhu nealkoholických piv představuje novou limitovanou edici ochucených nealko radlerů. Reaguje tak na rostoucí trend mezi dospělými spotřebiteli. Ovocná piva na bázi Birellu Světlého budou nově k mání i s netradičními příchutěmi Mango & Citrón, Borůvka & Brusinka a Mandarinka & Yuzu. Všechny tři nové varianty obsahují méně cukru a stejně jako ostatní nápoje Birell jsou bez umělých sladidel, barviv a konzervantů. Na trhu zůstávají také velmi populární příchutě Citrón & Máta a Višeň & Ostružina.

Obliba nealkoholického ochuceného piva v Česku stále roste, jeho podíl na tuzemském trhu mezi baleným pivem už činí téměř 7 %. Za posledních šest let se zpětinásobil a tyto nápoje se mezi dospělými spotřebiteli těší stále většímu zájmu. Velký podíl na tom mají novinky nejrůznějších příchutí, které úspěšně oslovují nové spotřebitele, kteří ochucené nealko pivo do té doby nepili.

Na to sází i značka Birell, zakladatel a dlouhodobý lídr kategorie ochucených nealko piv, který každoročně přináší inovace, které vzbuzují velký zájem. Nápoje loňské limitované edice Birellu byly jedním z hlavních tahounů celé kategorie a výrazně přispěly k růstu trhu nealkoholických radlerů. I letos nabízí tři nové nealkoholické radlery v limitované edici – Mango & Citrón, Borůvka & Brusinka a Mandarinka & Yuzu. Všechny stojí na tradičním základu nejoblíbenějšího českého nealkoholického piva Birell Světlý s výrazným chmelovým aroma, který radlerům dává spolu s ovocnými šťávami bohatou chuť a říz. Všechny tři varianty mají snížený obsah cukru a jsou podobně jako všechny nápoje Birell vyrobeny bez použití umělých sladidel, barviv či konzervantů.

„Limitovanou edicí našich nealkoholických radlerů vycházíme vstříc přáním dospělých konzumentů. Spotřebitelé se každý rok těší, jakými novinkami je překvapíme. Na své si přijdou i milovníci nápojů se sníženým obsahem cukru. Naše šťavnaté radlery, dokonalé osvěžení a zkoušení nových příchutí k sobě prostě patří,“ říká Lada Kohoutková, manažerka značky Birell. Nová limitovaná edice Birellu se objeví na pultech během února a bude k dispozici v průběhu následujícího roku.

Zájem o ochucené nealko Birell dlouhodobě roste nejen v plechovkách, ale i v čepované variantě v restauracích. Jen loni od ledna do července prodal Birell sedm krát více čepovaného Pomelo & Grep než za celý rok 2018 a ve srovnání se stejným obdobím v roce 2021 jde o téměř 80% navýšení.

To je také další důkaz, který potvrzuje trend posledních let, že ochucené nápoje na bázi nealkoholického piva od Birellu se těší stále větší oblibě. „Nealkoholické radlery se pro mnohé dospělé konzumenty stávají první volbou, kdykoliv si chtějí dát osvěžující nápoj s ovocnou příchutí, tedy nejen při řízení, ale i při sportu nebo při posezení s přáteli,“ uzavírá Lada Kohoutková.

Zajít si na perfektně načepované pivo na malém městě nebo na vesnici? Příležitostí k tomu je čím dál více, jak ukazuje ocenění Hvězda sládků. To už od roku 2018 uděluje Plzeňský Prazdroj provozovnám, které pivu věnují tu nejvyšší péči a umí ho i skvěle načepovat. Letos ho získalo rekordních 748 hospod a restaurací, o 162 více než v loňském roce. Nejvýrazněji vzrostly počty oceněných ve městech a obcích, kde žije 5 až 20 tisíc obyvatel

„Dříve se tradovalo, že za perfektně ošetřeným a načepovaným pivem se jezdí do vyhlášených pivnic ve velkých městech. To už ale neplatí. Počet špičkových hospod a restaurací výrazně roste i v menších městech a na vesnicích. Místní hospodští a výčepní si v péči o pivo stále častěji v ničem nezadají s konkurencí z velkých měst,“ říká Vojtěch Homolka, vrchní obchodní sládek Plzeňského Prazdroje

I když z hlediska absolutního počtu hospod s Hvězdou sládků jsou stále v popředí velká města, menší sídla mají podstatně větší dynamiku. Nejrychlejším tempem přibývají hospody s Hvězdou sládků v obcích s 5 až 20 tisíci obyvateli, kde se jejich počet meziročně zvýšil o 43 % na celkových 144. O více než třetinu narostly oceněné hospody také ve městech s 20 až 50 tisíci obyvateli, kde je jich aktuálně 110. V Praze je nyní 221 oceněných hospod, což představuje oproti minulému roku nárůst o pětinu.

Cílem Prazdroje je, aby kvalitně načepované pivo bylo dostupné co nejširšímu okruhu návštěvníků hospod a restaurací. Podniky oceněné Hvězdou sládků tak lze najít i na vesnicích. V obcích do 5 000 obyvatel je nyní téměř šest desítek „hvězdných“ hospod.

Samotnému udělení Hvězdy sládků předchází komplexní hodnocení podniku, které se soustředí na technické parametry, jako je správné skladování piva, správné používání tlačných plynů, pravidelnost a kvalita sanitace pivních cest, čistota výčepní techniky a mytí pivního skla. Hodnotí se také správné čepování během celého dne. „Nejnáročnější je udržet kvalitu piva za všech okolností, i když je hospoda večer plná, nebo při poledních špičkách. Děláme všechno pro to, aby personál vždy věděl, co a jak má dělat a měl kvalitu vždy špičkovou,“ vysvětluje Rostislav Rezek, majitel letos oceněné Sázavské Kozlovny v obci Sázava čítající necelých 600 obyvatel.

Hvězda sládků představuje nejen ocenění hospodských za vynikající práci, ale je také navigací hostů do těch nejlepších hospod, jimž může přinášet nemalou konkurenční výhodu. V loňském průzkumu například majitelé Hvězdy sládků potvrzovali pozitivní vliv ocenění na úroveň prodejů. „Když pivu dáváme tu správnou péči, je to znát. Hosté, kteří se rozmýšlí, zda jít k nám nebo ke konkurenci, která je nedaleko, se rozhodují právě podle toho, jak se staráme o pivo,“ říká Karel Kramer, provozovatel oceněné Radegastovny Kolbenka.

Roste ovšem nejen počet hospod, které jsou na úplné špičce a mají Hvězdu sládků. Správně ošetřené pivo nabízí i mnoho dalších provozoven napříč Českem. Stojí za tím systematická podpora Prazdroje i snaha hospodských obstát v konkurenci a přinášet lidem co nejlepší servis. Prazdroj mimo jiné dlouhodobě školí výčepní a učí je správně pečovat o pivo. „Jen loni jsme proškolili personál 1 700 hospod a restaurací v tom, jak se mají starat o pivo, od čistoty výčepu po správné čepování a servírování. Dlouhodobě je vidět, že majitelé a provozovatelé podniků mají zájem o vlastní rozvoj, i když to znamená větší nasazení. Sami totiž vidí, že to pro ně má přidanou hodnotu,“ dodává Vojtěch Homolka.

To potvrzuje i Karel Kramer: „Nejnáročnější je péče o sklo a styl čepování. Lidé k nám z jiných provozů přicházejí se zlozvyky, jako například čepování do suché sklenice nebo čepování z výšky, a je na nás jim vysvětlit přístup ke kvalitě. Někdo má pokoru se učit, s někým je větší práce. Je ale důležité pochopit, že z naší strany je to snaha posouvat je samotné i nás jako podnik vpřed.“

Řemeslný pivovar z Potštejna - Clock - se připojil k iniciativě Zálohujme.cz. Od svého vzniku ztrojnásobil výstav a plánuje více stáčet do plechovek. Chce, aby se jeho pivo dostávalo ke spotřebitelům udržitelnou cestou. Proto podporuje plošný zálohový systém, který zajistí jejich maximální sběr pro opakovanou recyklaci. Platforma Zálohujme.cz se tak rozrostla o dalšího zodpovědného výrobce nápojů z řad pivovarů, které směřují k cirkularitě a udržitelnému nápojovému odvětví.

Pivovar Clock se již plně etabloval na českém pivním trhu, uvaří třikrát více piva než ve svých začátcích roku 2014 a tak uvažuje i nad dopady vlastní výroby na životní prostředí. Aktuálně svá piva plní kromě KEG sudů také do jednocestných skleněných láhví a hliníkových plechovek. „Malé pivovary jako jsme my nemají šanci uživit provoz vlastní linky na vymývání a znovuplnění skleněných lahví. Používáme tak jednocestné skleněné lahve, které nejsou úplně optimální. Nejlepší cestu, jak uspokojit spotřebitele a zároveň zbytečně nezatěžovat přírodu, teď vidíme v rozšíření plnění piva do plechovek a zároveň v maximální podpoře jejich zpětného sběru a opakované recyklace. Proto jsme se rozhodli připojit k iniciativě Zálohujme.cz,” říká jeden ze zakladatelů a jednatel pivovaru Clock Jiří Andrš.

Nejen výrobci nápojů jsou stále jednotnější v pohledu na nutnost zavedení plošného zálohového systému na PET lahve a plechovky v ČR. Systém již funguje ve 13 zemích Evropy a v dalších se na zálohování připravují. „Stále platí, že bez funkčního zálohového systému se v ČR do oběhu vrací jen tři plechovky z deseti a značná část končí odhozená na veřejných prostranstvích. Přitom je to jeden z nejsnáze recyklovatelných materiálů. Díky zálohování můžeme dostat k recyklaci až 90 % všech nápojových plechovek a vyrobit z nich plechovky nové,“ popisuje důvody pro zavedení plošného zálohového systému mluvčí iniciativy Zálohujme.cz Lutfia Volfová.

Iniciativa Zálohujme.cz sdružuje přes dvacet organizací od největších českých výrobců nápojů, přes střední a malé pivovary až po neziskové organizace zabývající se ekologií. V loňském roce se k iniciativě Zálohujme.cz připojil například národní pivovar Budějovický Budvar, startup se zálohovanými obaly REkrabička nebo recyklátor ALPLA Česká republika. Subjekty spojuje podpora zavedení plošného zálohového systému na PET lahve a plechovky v ČR. V systému vidí příležitost, jak splnit recyklační cíle EU, snížit dopady výroby a nakládání s nápojovými obaly a významně omezit littering PET lahví a plechovek na veřejných prostranstvích. Zároveň iniciativa podporuje uzavření cirkulární smyčky materiálu, aby díky opakované recyklaci (kdy z lahve vyrobíte opět lahev a z plechovky opět plechovku) zůstával materiál v oběhu co nejdéle, což významně sníží těžbu primárních surovin.

Zástupci iniciativy momentálně netrpělivě očekávají návrh zákona o plošném zálohovém systému, který v vzniká na půdě Ministerstva životního prostředí a jeho prvotní verze by mohla být známa již na jaře 2023.

Japonské pivo Un, Kono Kuro je údajně nejprve hořké, následně ale vystřídá tuto chuť příjemná sladkost, která vám setrvá na jazyku opravdu dlouho. Nápoj je velmi oblíbený u sběratelů, a to i přesto, že je jeho cena poměrně vysoká. A také přesto, že se vyrábí ze sloního trusu.

Inspirací pro japonské pivo byla takzvaná cibetková káva. Ta se už před mnoha lety vyráběla v Indonésii z kávových zrnek, které prošly trávicím ústrojím cibetek. V těle malých šelem se nafermentovala zrna enzymy a získala tak speciální vůni i chuť, uvádí Brookston Beer Buletin.

A stejně tak pro výrobu piva Un, Kono Kuru se využívají kávová zrna, která prošla trávicím ústrojím slonů. Zrna vybraná z exkrementů velkých savců jsou zbavena typické kávové hořkosti a získávají sladkou a čokoládovou chuť.

Výkal
Pivo se začalo vyrábět v roce 2013 v pivovaru Sankt Gallen. Název Un, Kono Kuru Japonci často zkracují na Unko, což v japonštině znamená jednoduše výkal.

Kromě kávových zrnek ze sloních výkalů jsou základními surovinami pro přípravu speciálního piva klasicky chmel, ječmen, slad a voda. Právě rozemletá káva pak dodá nápoji sladkou chuť, zbaví ho hořkosti a v malé míře na něm také dokáže způsobovat závislost.

Vzácné a drahé exkrementy
Podle serveru Phoenix New Times je pivo ze sloních výkalů velmi drahé, jeho výroba je totiž poněkud náročná. A to především kvůli získávání materiálu. Sloni totiž kávová zrnka tráví velmi dobře.

Ze 33 kilogramů zkrmené stravy lze získat zhruba jeden až dva kilogramy kávových zrnek, která sloním trávicím systémem projdou celá. Cena piva tak logicky musí být vysoká, protože jsou i vysoké náklady na jeho výrobu.

Zatímco u cibetek stačí kávová zrna jen omýt, u slona je to daleko horší. Chtěný produkt se totiž často hledá v kilogramech trusu. „Pětatřicet gramů natrávené kávy potřebné k výrobě jedné láhve piva nás stojí 104 dolarů,“ říká sládek pivovaru Sankt Gallen pro Sora NEWS24. To je v přepočtu zhruba 3000 korun.

Po uvedení piva na trh v roce 2013 byl nápoj prakticky okamžitě vyprodán. Od té doby pivovar připravil ještě několik limitovaných edicí, které se staly oblíbené především u sběratelů. Dnes je pivo k dostání jen velmi těžce a jeho cena oproti minulým rokům výrazně vzrostla.

Na jižní Moravě loni podle dostupných údajů vzniklo šest minipivovarů, jeden činnost ukončil. Na konci roku jich tak bylo v kraji v provozu 68, z toho 15 v Brně. Informovala o tom Mendelova univerzita v tiskové zprávě.

"Počet nových provozů je nejvyšší od roku 2017, kdy vzniklo osm nových podniků. Hospodářská krize a nárůst cen vstupů se tak zatím na trhu neprojevily," uvedl Filip Vrána, který vývoj na trhu dlouhodobě sleduje a na MENDELU bude působit jako vyučující v novém studijním programu zaměřeném na pivovarství a sladařství.

Nejvíce minipivovarů v regionu je soustředěno v Brně a jeho okolí, zejména na Tišnovsku. Oproti tomu teprve druhý pivovar vznikl na Blanensku. Naopak výrobu ukončil po více než deseti letech Santon z Měnína. „Cena piva se mění minimálně, zatímco vstupy vzrostly markantně,“ uvedl majitel pivovaru Zdeněk Kadlc, které pivo vařil od roku 2005.

Loni zahájily v kraji výrobu Pivovarský dům Poupě v Brně, Wild Creatures Dolní Dunajovice, Jonatán Znojmo, Pivovar Lednice, Lhotecký mlýn ve Lhotě na Blanensku a Slovácký Šenk a Minipivovar Slavjan ve Strážnici.

Podle absolventa MENDELU a sládka Jana Grmely největší potíže malé pivovary teprve čekají. "V roce 2022 pivovary čelily růstu cen surovin i energií v řádu desítek procent, nicméně silná letní sezona většině z nich poskytla dostatek zdrojů pro pokrytí zvýšených nákladů. Růst cen vstupů však nadále pokračuje tak, jak končí fixace jejich dodavatelům i jim samotným. Otázkou je, zda můžeme podobně silnou sezonu čekat i v letošním roce, kdy se naplno začnou projevovat krizové ekonomické faktory a lze očekávat odliv hostů z restaurací, kam malé pivovary prodávají převážnou část své produkce,“ uvedl Grmela.

Zrekonstruovaná secesní budova z roku 1850 ukrývá v lázeňských Teplicích jeden z našich nejkrásnějších pivovarů – Monopol. Vládne zde sládková Martina Valterová. Poctivost, úcta a pokora. To je krédo, bez kterého se cenami ověnčená sládková neobejde. Jak Martina sama říká, pivo má ráda, ale alkohol pije jen příležitostně a v drobných dávkách samozřejmě v práci.

Denně vystoupá z chladného sklepa s tanky a dalším zařízením do své výrobny tři patra a nachodí kolem třinácti kilometrů. Secesní strop a měděné varny piva ve zvýšeném patře nad restaurací hosty často lákají vyjít nahoru a odtud pak sledovat výrobu či cvrkot v restauraci, jež nabízí atmosféru noblesní meziválečné doby.

„Pivo v pozici sládkové vařím osmým rokem, ale v pivovarnictví se působím již 35 let, a to díky tátovi. Ten mě ve třinácti letech, když jsem moc netušila, kam po škole, nasměroval do pivovarské školy v Plzni. A mě tam tato profese dokonale chytla,“ vzpomíná.

Kromě tradiční 12°, ležáku plzeňského typu Monopol, zde Martina vaří i 11° polotmavou Karlík, višňovou 11° a pivo anglického typu ALE 14°. Během roku se navíc připravují také speciály různé stupňovitosti, jako jsou Podzimní Vídeňský ležák či Vánoční Porter.

V blízkosti varen si návštěvníci restaurace mohou prohlédnout i stěnu vytapetovanou zarámovanými cenami. Martina si hodně váží třeba ceny za Inspirativní přístup k českému pivovarnictví a dalších prestižních ocenění. „Pro mě je ale mnohem důležitější, když vidím restauraci plnou spokojených hostů, kteří si kromě chutné kuchyně pošmáknou také na pivu,“ říká s úsměvem.

Po škole začínala v ústeckém Zlatopramenu a před nástupem do nově vznikajícího Monopolu vařila v minipivovaru Na Rychtě v centru krajské metropole.

Zlomový rok?
Ekonomické kotrmelce se Martiny dotkly hlavně během covidu, protože pracuje jako OSVČ na živnostenský list. „Ale zvládla jsem to, naopak teď jsme všichni v očekávání. O 100 procent se zdražily suroviny a tento rok se ukáže, co dál. Třeba vývoj kolem plynu bude zásadní, to je moje noční můra. Výrobu piva máme totiž založenou právě na něm.“

Pivo sice vaří ve Wellness Hotel Pivovaru Monopol převážně jen pro samotnou restauraci, ale protože si během pandemie lidé nakoupili výčepní zařízení domů, dodnes jim pivovar prodává i menší sudy. „Naštěstí k nám zákazníci chodí na pivo či jídlo stále stejně, potvrdilo se, že si již vybírají kvalitní podniky. Svoji roli hraje jedinečný architektonický styl Monopolu, ale i nedávno otevřený nový wellness,“ míní sládková.

Plány do budoucna
Pro Martinu je nyní důležité udržet úroveň a nastavenou kvalitu zlatavého moku, který vaří. „Myslím, že už není třeba nic zásadně „zlepšovat“, i když v tvrdé práci nepolevím. Říkám to samozřejmě s velkou pokorou. Po úspěšném dni v Monopolu se ráda odměním aktivním odpolednem v blízkých Krušných horách. K životu potřebuji přírodu, kde relaxuji s mým velkým psem. S tím souvisí také pohled na ekologii, která je pro mě velmi důležitá i při vaření piva,“ dodává.

Pivovar Gambrinus přichází na trh s novou recepturou, kterou chce oslovit i nové spotřebitele. Změna se projeví napříč celým portfoliem značky a přinese plnější chuť piva i výraznější chmelové aroma. Plzeňští sládci tak reagují na aktuální pivní trendy a preference pivařů, kteří v poslední době vyhledávají piva s intenzivnější chutí.

„Posláním pivovaru Gambrinus už víc než 150 let je, aby naše piva skvěla chutnala a dobře se pila – a na tom se nikdy nic nezmění. Nicméně jak plyne čas, chutě i preference pivařů se vyvíjí. Abychom našim spotřebitelům byli stále nablízku a vždy jim poskytli skvělý pivní zážitek, vyvíjíme i recepturu našeho piva,“ říká Martin Hložek, obchodní sládek značky Gambrinus.

V reakci na pivní trendy pivovar vstupuje na trh s novou recepturou, která přináší plnější chuť a výraznější chmelové aroma. Tato změna se projeví napříč v portfoliem, a to jak u sudových piv, tak u těch v lahvích a plechovkách. „Zachovali jsme vaření tradičním dvourmutovým způsobem a stále používáme tři druhy sladů a žatecký chmel odrůdy Sládek, které jsou pro Gambrinus typické. Pro silnější chmelové aroma nyní přidáváme chmel i v poslední fázi vaření do vířivé kádě. Plnější chuti pak dosahujeme nižším prokvašením,“ dodává Martin Hložek

Novou recepturu si Gambrinus vyzkoušel v nezávislém chuťovém testu a většina dotazovaných ji hodnotila jednoznačně pozitivně. Například novou Gambrinus 10 by devět z deseti konzumentů doporučilo svým známým a 91 procent dotázaných by si novou desítku dalo alespoň jedenkrát týdně. „V chuťovém testu jsme dosáhli výrazného zlepšení řady atributů, jako je plnost, sladkost i hořkost, a naše nová desítka byla u většiny respondentů preferovaná oproti současné receptuře. 71 procent respondentů ji dokonce hodnotilo jako zcela bezchybnou,“ vysvětluje Martin Hložek.

Gambrinus 10 přitom dlouhodobě patří mezi nejoblíbenější výčepní piva na tuzemském trhu, nasbírala také mnoho ocenění z degustačních soutěží jak v České republice, tak ve světě. „Věříme, že úprava receptury nám pomůže obhájit tuto pozici i do dalších let a zároveň nabídne skvělý chuťový zážitek dalším spotřebitelům. Nový Gambrinus nabízí kromě plnější chuti také vyváženou hořkost a skvělou pitelnost, která je pro naše piva typická,“ dodává Dominika Drvoštěpová, senior brand manažerka značky Gambrinus. Distribuce piv Gambrinus s novou recepturou do hospod i obchodů začne od poloviny února.

Společně s novou recepturou se Gambrinus v tomto roce zaměří i na větší podporu Nefiltrovaného ležáku, který bude nově o stupeň silnější. Nefiltrovaný ležák od Gambrinusu se svým typickým zákalem, sytě zlatavou barvou a mimořádně plnou chutí je chloubou plzeňských sládků a dosud ho bylo možné ochutnat jedině přímo v rámci prohlídek v plzeňském pivovaru Gambrinus. Nově bude dostupný také ve vybraných hospodách a restauracích, které splní přísné podmínky na péči o nefiltrované pivo.

Pivovar Nymburk, který vaří Postřižinské pivo, loni vystavil 165.000 hektolitrů piva, zhruba o deset procent méně než v roce 2021. Na export šlo loni zejména kvůli válce na Ukrajině méně piva, meziročně zhruba o 10.000 hektolitrů. ČTK to řekl ředitel pivovaru Pavel Benák.

"Uzávěrku za rok 2022 nemáme ještě zdaleka dokončenou, nicméně průběžně se čím více potvrzuje, že dosáhneme nejhoršího hospodářského výsledku za poslední léta," řekl Benák. Tržby by podle něj měly být o několik procent vyšší. Za rok 2021 měl pivova zisk 9,5 milionu korun, tržby byly přes 197 milionů korun. Podíl prodeje točeného piva podle Benáka nadále klesá. Naopak se zvýšil prodej nealkoholického piva. "A to i přesto, že nevyrábíme ochucená nealko piva," doplnil ředitel. Nealkoholické pivo prodává pivovar pod značkou Střízlík.

Na konci roku 2021 instalovali v pivovaru na střechy výrobních hal solární elektrárnu, investice vyšla téměř na pět milionů korun. "Díky jejímu zprovoznění jsme sice snížili spotřebu elektrické energie, ovšem nárůst cen jak elektrické energie o více jak pětinásobek a cen plynu o téměř trojnásobek nám náklady ovlivnil zcela zásadně," doplnil Benák. Další investice směřovala firma do budování restaurace v areálu. "Výstavbu jsme museli přerušit a předpokládáme znovuzahájení prací v létě," řekl Benák.

Loni v prosinci pivovar zdražil pivo v průměru o korunu na půllitru.

Pivovar Nymburk založený v roce 1895 vaří deset druhů piva, které stáčí do sudů, lahví i plechovek. Většina se prodá na českém trhu. Pivovar zaměstnává téměř 100 lidí.