Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Plzeňští právovárečníci se snaží zastavit prodej Prazdroje Japoncům

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Lidovky.czAutor:ČTKPrazdroj

Právovárečné měšťanstvo v Plzni, které se trvale hlásí o vlastnická práva k bývalému Měšťanskému pivovaru, rozporuje prodej Plzeňského Prazdroje japonské skupině Asahi. Obrátilo se na eurokomisařku pro hospodářskou soutěž, kterou požádalo o pozastavení udělení souhlasu s prodejem. Upozornilo ji, že vede s Prazdrojem soudní spor o určení vlastnictví k rozhodující části jeho majetku.

Řízení běží u Okresního soudu Plzeň-město a u Městského soudu v Praze, řekl ve středz předseda měšťanstva Karel Svoboda. „Prodejní proces, organizovaný současným majitelem, Anheuser-Busch InBev sledujeme se značným znepokojením,“ řekl.

Měšťanstvo, které v roce 1842 vybudovalo bývalý Měšťanský pivovar, dnes součást Prazdroje, vede spory hlavně o ochranné známky Pilsner Urquell, Plzeňský Prazdroj a Pilsner Bier a také o významnou část nemovitostí, které pivovar užívá.

Hodnota nárokovaného majetku se pohybuje kolem jedné miliardy eur. Prazdroj s nároky dlouhodobě nesouhlasí. Tvrdí, že byly v minulosti uspokojeny, a aktivitu považuje za spekulativní.

Kvůli soudům jsou zapsány v katastru nemovitostí a rejstříku ochranných známek poznámky spornosti zápisu. „Kvůli poznámkám spornosti ve veřejných rejstřících a s ohledem na probíhající soudy tedy žádný z potenciálních kupců Prazdroje nemůže nabýt jeho majetek ‚v dobré víře‘,“ řekl Svoboda. Pokud by právovárečníci uspěli, nemohl by kupec požadovat po státu ochranu investic, protože dopředu věděl, že je akvizice ohrožená.

Prodej Prazdroje je součástí závazků stanovených Evropskou komisí, které na sebe loni vzal AB InBev kvůli převzetí pivovarnické skupiny SABMiller. AB InBev dokončil transakci za 2,5 bilionu Kč v říjnu. Evropská komise ale podmínila převzetí tím, že AB InBev prodá téměř všechny pivovarnické aktivity SABMilleru v ČR, Polsku, Maďarsku, Rumunsku a Slovensku. Jejich kupec Asahi Group Holdings by měl zaplatit téměř 200 miliard korun. Koupě podléhá souhlasu Evropské komise.

Měšťanstvo je přesvědčeno, že Prazdroj neměl být do závazků zahrnut. Obrátilo se proto na eurokomisařku Margrethe Vestagerovou se žádostí o pozastavení udělení souhlasu s prodejem Prazdroje, a to do rozhodnutí českých soudů, uvedl Svoboda. Komise odpověděla, že je argumenty zajímají a že se bude podnětem zabývat.

Právovárečné měšťanstvo v Plzni je nejstarší stavovskou korporací v Čechách a tvoří ho vlastníci 250 právovárečných domů v Plzni, mezi nimiž jsou i město a univerzita. „Podnikalo pod firmou Měšťanský pivovar v Plzni a do doby jeho údajného znárodnění (proces podle měšťanstva v roce 1945 započal, ale nebyl dokončen) pivovar úspěšně expandoval.

Kvůli popularitě piva chránil své výrobky řadou ochranných známek včetně Pilsner Urquell a Pilsner Bier,“ uvedl Svoboda. Po roce 1989 nenenastalo podle něj žádné majetkové vyrovnání. Stát pouze umožnil právovárečníkům koupit si 12 procent akcií Prazdroje za nominální hodnotu, tedy za stejnou cenu jako privatizační fondy.

Snahy měšťanstva byly dosud odmítány pro jeho údajnou neexistenci. V roce 2013 ale Nejvyšší soud rozhodl, že je kontinuálně existujícím subjektem práva. Krajský soud pak zapsal Měšťanstvo do obchodního rejstříku s datem vzniku 25. února 1842. Umožnil mu tak hájit své nároky a práva soudní cestou.

Očima sládka: kroužkování piva je především důkazem dokonale čisté sklenice

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Rozhlas.czAutor:Eva Bucharová

„Kroužky nemusí vypovídat nic o kvalitě piva,“ vysvětluje vrchní sládek z Velkého Března Michal Rouč a dodává: „Nicméně pokud se hostinský o pivo dobře stará, tak pivo přirozeně kroužkuje. A mytí sklenic je velká věda. Nejlepší je ruční myčka.“

Na mytí pivních sklenic existuje speciální chemie. Některé běžné prostředky na mytí nádobí totiž pivní pěnu ničí. Může se totiž stát, že i potom, co se sklenice opláchne, na ní zůstat zbytky mycího prostředku a to pak způsobí, že pivo nekroužkuje. I voda s octem se může použít, ale sklenice se pak musí opravdu velmi dobře propláchnout.

Oxid uhličitý souvisí přímo s principem výroby piva
Kvasinky dělají z cukru alkohol a při tom se tvoří oxid uhličitý, pivu to dává říz. „Neumím si představit, že by se pivo dalo vyrobit bez oxidu uhličitého“, říká Michal Rouč a pokračuje: „ Aby ho v pivu nebylo příliš, to musíme samozřejmě hlídat. Ale pokud by v pivu oxid uhličitý nebyl, nebylo by možné vytvořit hezkou čepici v půllitru.“

Jaký je rozdíl mezi pasterovaným a nepasterovaným pivem?
Standardně se pivo pasteruje, to znamená, že před tím, než se stočí do obalu anebo přímo v obalu se zahřeje na vyšší teplotu, následně se zchladí a tím se zvyšuje jeho trvanlivost. Nepasterované pivo neprojde zahřátím a následným zchlazením. V současné době se místo pasterizace používá i to, že se pivo přefiltruje přes jemné síto a tím se veškeré mikroorganismy odfiltrují.

Má pivo příznivé účinky na trávení?
„V kombinaci knedlo vepřo-zelo-pivo bych ho rozhodně doporučil,“ říká s úsměvem sládek Rouč a ještě dodává: „Dvě piva denně jsou ku prospěchu.“

S rozhovoru Evy Bucharové se sládkem Michalem Roučem se také dozvíte, že výroba piva začíná ve varně, co je to vystírací káď, rmutovací pánev, sladina, mladina apod. Také třeba to, že ve Velkém Březně uvaří každé 4 hodiny 20 tisíc litrů piva. Varna velkobřezenského pivovaru je stará přes 80 let a měděné nádoby jsou přes to, že vlastně patří do muzea, plně funkční.

Poslechněte si celý rozhovor z přiloženého audiozáznamu. Pohodu u poslechu vám přeje Český rozhlas Sever!

Plzeňský Prazdroj zprávu o udržitelném rozvoji vydává již 10 let

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Plzeňské novinkyAutor:Jitka NěmečkováPrazdroj

Firmy musí začít informovat o dopadu svých aktivit na životní prostředí a společnost. Plzeňský Prazdroj zprávu o udržitelném rozvoji vydává již 10 let.

Plzeňský Prazdroj dlouhodobě investuje do okolí, ve kterém podniká, a již deset let vydává zprávu o trvale udržitelném rozvoji. Informovat o dopadu svých aktivit na společnost a životní prostředí budou muset od roku 2017 ale i další větší tuzemské firmy. Za nefinanční reporting byl Plzeňský Prazdroj oceněn v rámci soutěže Top Odpovědná firma a získal i mezinárodní ocenění Green Frog Award.

„Naší dlouholetou snahou je otevřeně informovat o důležitých aspektech našeho podnikání. Jsme totiž přesvědčení, že opravdových obchodních úspěchů můžeme dosahovat jenom díky respektu k našemu okolí, v němž pracujeme a žijeme s ním v rovnováze. Proto Plzeňský Prazdroj vydává zprávy o trvale udržitelném rozvoji kontinuálně již od roku 2006,“ vysvětluje Drahomíra Mandíková, ředitelka firemních vztahů a komunikace pro Plzeňský Prazdroj.

Klíčová fakta Zprávy o trvale udržitelném rozvoji Plzeňského Prazdroje:
● Ječmen, který nakupujeme, pochází ze 100 % od tuzemských dodavatelů.
● Pravidelně vyhodnocujeme v okolí našich pivovarů rizika spojená s dostupností a s kvalitou vody. Díky úsporným technologiím a úsilí našich zaměstnanců se nám daří neustále snižovat spotřebu vody, od roku 2010 je to o celých 33 %. 33 %
● Pro podporu kvality života obyvatel v oblastech, kde Plzeňský Prazdroj podniká, darovala společnost ve fiskálním roce 2016 na podporu komunit necelých 20 milionů korun.
● Plzeňský Prazdroj usiluje o to, aby se pivo stalo přirozenou volbou pro umírněné a odpovědné konzumenty. V rámci našich aktivit, kde se snažíme vysvětlit, že „naším cílem není to, aby lidé pili více, ale aby pili lépe“, jsme oslovili téměř 2,5 milionu dospělých.
● Počet žen ve vedení Plzeňského Prazdroje se od roku 2010 zvýšil ze 17 na 30 %.

Za nefinanční reporting byl Plzeňský Prazdroj v uplynulém roce oceněn v rámci soutěže Top Odpovědná Firma a uspěl jako nejlepší CSR zpráva ve středoevropském regionu v ocenění Green Frog Award.

Do programu trvale udržitelného rozvoje Plzeňského Prazdroje patří tyto priority:
1 Ekonomický růst a sociální rozvoj našeho dodavatelsko-odběratelského řetězce
2 Pivo jako přirozená volba pro odpovědné konzumenty
3 Zajištění zdrojů vody pro společné užívání našimi podniky a místním obyvatelstvem
4 Snižování uhlíkové stopy
5 Udržitelné využívání půdy k pěstování pivovarnických surovin

Zatímco Plzeňský Prazdroj zveřejňuje zprávu o trvale udržitelném rozvoji již deset let, od nového roku budou muset povinně poskytovat nefinanční reporting i některé větší tuzemské firmy. Od roku 2017 jim to ukládá český zákon o účetnictví v souladu s evropským právem. V nefinančních zprávách budou společnosti informovat o korporátních strategiích, výsledcích a rizicích ve společenské, environmentální a ekonomické oblasti. Společnosti budou informace uvádět samostatně, například ve formě zprávy o udržitelnosti či o společenské odpovědnosti, nebo je zahrnou do výroční zprávy.

Za evropské peníze lze pomoci znevýhodněným a zároveň vařit pivo

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:EurActiv.czAutor:Aneta Zachová1.selský

Sociální podniky znamenají šanci pro dlouhodobě nezaměstnané, postižené či jinak znevýhodněné osoby. Dotace z EU jejich aktivity podporují, a z evropských peněz tak může vzniknout i zlatavý mok.

Evropské fondy podporují podnikatelské projekty, které dávají práci dlouhodobě nezaměstnaným či postiženým lidem. Do skupiny sociálně znevýhodněných lidí patří také azylanti a osoby propuštěné z vězení a ústavních zařízení.

Hlavním smyslem sociálního podnikání není výdělek, ale především pomoc znevýhodněným lidem. Sociální firmy proto většinu zisku investují do svého rozvoje, aby mohly vytvořit nová pracovní místa či poskytnout lepší podmínky stávajícím zaměstnancům.

Sociální podniky dosud čerpaly dotace z programovacího období 2007 – 2013 skrze Integrovaný operační program či OP Lidské zdroje a zaměstnanost. Pražští sociální podnikatelé se mohli obrátit na OP Praha – pól růstu.

Podle Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) získalo za toto období podporu až 120 nových sociálních podniků, které si rozdělily přes 600 milionů korun. Adresář sociálních podniků nyní čítá až 233 členů.

Úspěšná byla jen hrstka žadatelů
V novém programovacím období 2014 – 2020 nastala pouze drobná změna v názvu programů. Sociální podniky mohou pořizovat technologie či rekonstruovat budovy s příspěvkem z Integrovaného regionálního operačního programu. Provoz podniků podporuje OP Zaměstnanost.

První výzva zaměřená na nové podnikatelské aktivity byla vyhlášena v srpnu 2015 a žadatelům mohlo být přiděleno až 100 milionů korun. Ačkoli o dotaci mělo zájem až 283 projektů, úspěšných bylo pouze 16, mezi které se postupně rozdělí 75

Podle Ministerstva práce a sociálních věci (MPSV) lze důvody neúspěchu spatřit hned v několika oblastech. „Žadatelé předložili záměry, které nezohledňovaly všechny aspekty sociálního podnikání. Buď byly zaměřeny pouze sociálně, nebo měly primárně ekonomickou motivaci,“ vysvětlila EurActivu Adéla Pobořilová z MPSV. Dotace proto nesměřovaly všem sociálním podnikům, které o ně požádaly, ale pouze takovým, které přesvědčily o své konkurenceschopnosti a udržitelnosti.

Z evropských fondů se v Kroměříži vaří pivo
Příkladem úspěšného projektu je 1. Selský pivovárek. „Začínali jsme od nuly. Teď vaříme 700 hektolitrů piva ročně a máme tři zaměstnance,“ říká jednatel pivovaru Tomáš Váňa. Nynější zaměstnanci byli předtím dlouhodobě nezaměstnaní, a to je jeden z důvodů, proč mohl Váňa o dotaci zažádat.

Finanční podporu ve výši zhruba 2,5 milionu korun získal podnik nejen na pracovní síly, ale také na nákup nových technologií.

Firma proto mohla pořídit kompletní zařízení pivovaru.
„S čerpáním z evropských fondů jsme velmi spokojeni,“ hodnotí Váňa. Rozšíření podniku však zatím neplánuje. „O naše pivo je zájem v Kroměříži, kde se náš malý pivovar nachází. Mimo to dovážíme pivo do Brna, Zlína a Olomouce,“ dodává.
Firmy mohou o evropské fondy žádat do konce ledna, další výzva se otevře v srpnu

V srpnu 2016 otevřelo MPSV další dvě výzvy, které mají uzávěrku 31. ledna 2017. V polovině prosince však bylo podáno pouze 13 žádostí. „Byl očekáván zájem zejména ze strany žadatelů, kteří v předchozí výzvě neuspěli. Negativní úspěšnost měla ale zřejmě vliv na zájem o daný program,“ říkají analytici z Erste Grantika Advisory.

Odborníci na dotace radí, že žadatelé se nejprve musejí seznámit s principem sociálního podnikání a uvědomit si jeho dopady na společnost. Pouze tak mají šanci v současné výzvě uspět. Další výzvy v oblasti sociálního podnikání MPSV vyhlásí v srpnu 2017 a v únoru 2019.

Přeštice budou mít od léta na náměstí svůj pivovar s restaurací

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Průmyslová automatizaceAutor:ČTKPřeštický pivovar

Sedmitisícové Přeštice staví městský pivovar. Vznikne do letních prázdnin za více než 18 milionů korun v bývalé restauraci a hotelu přímo na náměstí. Nabídne pět druhů vlastních piv, jejichž ochranné známky stejně jako výroba piva zůstanou dlouhodobě v majetku města. Součástí bude restaurace se 150 místy. Výroba piva ve městě bude obnovena po 112 letech, řekl ČTK starosta Karel Naxera. V Plzeňském kraji jde o 36. pivovar, dva z nich jsou velké průmyslové, a to Plzeňský Prazdroj a Chodovar na Tachovsku.

"Stavíme od konce prosince. V objektu nazývaném místními Peklo, kde byl předtím hotel. Původně šlo o zájezdní hostinec, který měl strategickou polohu mezi Plzní a Klatovy," uvedl Naxera. Provoz restaurace tam ukončil poslední nájemce v roce 2013. Přes 11 milionů korun budou stát stavební práce. Hostinec a varny budou v přízemí, větší část technologie ve sklepě. Pivovar bude mít kapacitu 1400 hektolitrů ročně. "Nabídneme minimálně pět druhů piv. Dnes už nestačí čepovat jen desítku a dvanáctku. Technologie umožní vařit také speciální piva typu ALE a IPA. Naším hlavním záměrem je, aby se chuťová nabídka výrazně rozšířila," uvedl Naxera.

Město už podepsalo smlouvu na desetiletý pronájem s firmou PCP Brewery, která má zkušenosti z oboru a vyhrála v soutěži. Radnici bude platit měsíční nájem 31.000 korun a složí přes tři miliony korun zálohu, z níž se bude upisovat městu každý měsíc jedna stodvacetina. Radnice nechce pivovar a restauraci provozovat sama, protože to podle Naxery není jednoduché a jsou s tím spojená velká rizika.
Přeštice si podle starosty pivovar s kvalitní restaurací zaslouží. "Na náměstí jsme i z tohoto důvodu udělali úpravu parkování, kde jsou pro hosty tři hodiny zdarma," uvedl.

"Zájemců o provoz pivovaru bylo dost, ale vyhrála firma od Domažlic," řekl plzeňský pivovarník Josef Krýsl, který se v Česku i po světě podílel na stavbě téměř 70. pivovarů. Do Přeštic dodává technologii, která bude namontována do konce března. "Takovýto pivovar by si zasloužily také blízké Blovice i Nepomuk. Například do nedaleké Letiny se na výborné pivo i kuchyni sjíždějí lidé ze širokého okolí," uvedl.

Název nového minipivovaru bude teprve město vybírat, zatím se projekt jmenuje Restaurace a minipivovar města Přeštice. Původní přeštický pivovar Schönborn se jmenoval po rakouském šlechtickém rodu; ten vlastnil pivovar a zámek v sousední Dolní Lukavici. Zbyla po něm sladovna na konci Přeštic ve směru na Klatovy, dodal Krýsl.

Znojemský městský pivovar uvařil v prvním roce dva tisíce hektolitrů piva

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Znojemský deníkAutor:Ilona PergrováZnojemský

Znojemský městský pivovar uvařil v prvním roce své existence 2143 hektolitrů piva. Letos chce produkci zdvojnásobit, sdělil v úterý podnik. Nová firma slavnostně otevřela svůj pivovar v areálu někdejšího Hostanu v listopadu 2015. Loňský rok pro ni byl první, kdy podnik vařil celoročně. „Šedesát procent našeho výstavu tvořila jedenáctka, 21 procent dvanáctka a zbytek speciály. Potvrzuje se, že nejoblíbenějším produktem je pivo plzeňského typu, které se na objemu naší produkce podílelo 82 procenty," uvedl ředitel pivovaru Miroslav Harašta.

Znojmo mělo své sládky a pivovar několik staletí, avšak Heineken, který v minulosti koupil znojemský Hostan, výrobu v roce 2009 ukončil. Harašta tak navázal na dlouholetou tradici. „Naší snahou je vyrábět pivo pro Znojmo a okolí. Nabízíme ho i v jednom podniku v brněnské Anenské ulici," řekl už dříve Harašta.

Paradoxem však je to, že pivovar nemůže pivo propagovat a prodávat přímo v pivovarském areálu. Možné to bude až od roku 2021 kvůli ustanovením smlouvy mezi městem a Heinekenem, který zastavil výrobu v Hostanu v roce 2009.

Kvůli tomu padl také plán otevřít společně s pivovarem i pivovarskou restauraci. Proto Harašta otevřel restauraci sousedící se Znojemskou besedou.

Jeho firma si pronajala areál od města předloni, a to na třicet let za sedm milionů korun. Dlouhodobý pronájem kritizovala znojemská opozice kvůli tomu, že k němu údajně došlo narychlo a těsně před komunálními volbami.

Využití pro další části rozlehlého areálu radnice hledá. Na obnovu sítí má Znojmo v rozpočtu vyčleněno dvanáct milionů korun. „Zvýšíme tím přitažlivost areálu pro další investory. Úspěšná je již spolupráce s Městským pivovarem, přibude také expozice pivovarnictví a doufáme, že ke zdaru povedou i jednání s dalšími investory," uvedl již dříve starosta Znojma Vlastimil Gabrhel.

S hledáním nového ředitele Budvaru pomůže soukromá firma

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Deník.czAutor:ČTKBudvar

Ministerstvo zemědělství začalo hledat soukromou poradenskou společnost, která by měla vybrat nového ředitele národního podniku Budějovický Budvar. Bývalý dlouholetý ředitel Jiří Boček skončil oficiálně ke konci roku, od června ale byl v pracovní neschopnosti.

"Ministerstvo zemědělství rozhodlo, že výběrové řízení na nového ředitele Budějovického Budvaru povede poradenská společnost. Na tu nyní probíhá výběrové řízení," sdělila mluvčí resortu Markéta Ježková. Protože jde o zakázku malého rozsahu, nebyla o výběrovém řízení informace ve věstníku veřejných zakázek. "Jelikož výběrové řízení probíhá, k podrobnostem se nemůžeme vyjadřovat. Smlouva s vítězem bude zveřejněna v registru smluv," dodala.

Do výběru nového šéfa povede podnik ekonomický ředitel Petr Žáček (57), řekl již dříve mluvčí Budvaru Petr Samec. "Petr Žáček de facto řídí pivovar již od loňského 1. června, tedy od doby, kdy pan Boček nastoupil do pracovní neschopnosti. V praktickém řízení firmy tak nyní nedochází k žádné změně," řekl Samec. Žáček pracuje v Budvaru na pozici ekonomického ředitele od září 2005. "V době nepřítomnosti ředitele podniku ho v uplynulých 11 letech vždy zastupoval," podotkl mluvčí.

Zřizovatelem podniku je ministerstvo zemědělství. Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) před Vánocemi řekl, že jedním z požadavků, který bude muset nový ředitel splňovat, bude i znalost pivovarského oboru. "S touto funkcí v žádném případě nehodlám hazardovat. Nechci, aby bylo řízení jakýmkoliv způsobem zpochybňováno," řekl Jurečka.

Boček vedl pivovar od roku 1991. Loni obdržel od prezidenta Miloše Zemana státní vyznamenání. Boček v Budvaru strávil více než 30 let, do národního podniku nastoupil v roce 1984 jako technolog. Loni získal i Výroční cenu České a moravské pivovarnické akademie.

Budvar zvýšil za posledních šest let výstav z 1,25 milionu na nynějších 1,6 milionu hektolitrů. Vyváží pivo do 76 zemí. Pivovar, který byl založen 15. dubna 1895, se od roku 1967 nazývá národní podnik Budějovický Budvar. Je posledním českým pivovarem, který vlastní stát.

Pivovar Bernard uvařil rekordní množství piva

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Týden.czAutor:ČTKBernard

Rodinný pivovar Bernard v Humpolci vloni uvařil 315 380 hektolitrů piva, což byla jeho doposud největší roční produkce. V meziročním porovnání výstav stoupl o 4,4 procenta, řekl v pondělí mluvčí pivovaru Zdeněk Mikulášek. Pětinu piva vyvezl pivovar Bernard v uplynulém roce za hranice, kde měl nejvíce zákazníků na Slovensku, ve Slovinsku, Švédsku a v Rusku.

"V prosinci jsme obnovili vývoz do USA," řekl Mikulášek. Export humpoleckého pivovaru za minulý rok celkově představoval 69 439 hektolitrů piva, tedy 22 procent roční výroby. Dodávky plynuly do více než tří desítek států.

Nejprodávanějším druhem piva Bernard je jedenáctistupňový světlý ležák, který se na celkové výrobě humpoleckého pivovaru minulý rok podílel 29 procenty. Odbyt tohoto druhu piva vloni stoupl o 9,5 procenta.

Bernard vaří nepasterizované, nefiltrované a kvasnicové pivo, kromě toho čtyři druhy nealkoholického piva. V sortimentu má i svrchně kvašené pivo druhu Ale. Novinkou loňského roku je pivo Bernard India Pale Ale, které je na trhu od podzimu. Pivovar v tomto případě použil recepturu s vyšším obsahem chmele, podle níž se kdysi vyráběla piva vyvážená z Velké Británie do Indie. "My ale toto pivo vaříme pouze z českých surovin," uvedl mluvčí.

Výstav pivovaru se v posledních letech zvyšuje pravidelně. Hranici 300 tisíc hektolitrů překonal Bernard poprvé v roce 2015. Podnik zároveň investuje do modernizace výrobního zázemí. Díky rozšíření varny bude moci od letošního léta uvařit více várek piva za směnu.

Pivovar zaměstnává přes 190 lidí. Jeho celkové tržby za loňská tři čtvrtletí meziročně stouply o 6,9 procenta na 496 milionů korun. Tržby za celý minulý rok zveřejní pivovar po dokončení auditu.

Přeštice budou mít vlastní pivovar

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Haló novinyPřeštický pivovar

Sedmitisícové Přeštice staví městský pivovar. Vznikne do letních prázdnin za více než 18 milionů korun v bývalé restauraci a hotelu přímo na náměstí.

Nabídne pět druhů vlastních piv, jejichž ochranné známky stejně jako výroba piva zůstanou dlouhodobě v majetku města. Součástí bude restaurace se 150 místy. Výroba piva ve městě bude obnovena po 112 letech, řekl starosta Karel Naxera. V Plzeňském kraji jde o 36. pivovar, dva z nich jsou velké průmyslové, a to Plzeňský Prazdroj a Chodovar na Tachovsku.

»Stavíme od konce prosince v objektu nazývaném místními Peklo, kde byl předtím hotel. Původně šlo o zájezdní hostinec, který měl strategickou polohu mezi Plzní a Klatovy,« uvedl Naxera. Provoz restaurace tam ukončil poslední nájemce v roce 2013.

Přes jedenáct milionů korun budou stát stavební práce. Hostinec a varny budou v přízemí, větší část technologie ve sklepě. Pivovar bude mít kapacitu 1400 hektolitrů ročně. »Nabídneme minimálně pět druhů piv. Dnes už nestačí čepovat jen desítku a dvanáctku. Technologie umožní vařit také speciální piva typu ALE a IPA. Naším hlavním záměrem je, aby se chuťová nabídka výrazně rozšířila,« uvedl Naxera.

Město už podepsalo smlouvu na desetiletý pronájem s firmou PCP Brewery, která má zkušenosti z oboru a vyhrála v soutěži. Radnici bude platit měsíční nájem 31 000 korun a složí přes tři miliony korun zálohu, z níž se bude upisovat městu každý měsíc jedna stodvacetina. Radnice nechce pivovar a restauraci provozovat sama, protože to podle Naxery není jednoduché a jsou s tím spojená velká rizika. Přeštice si podle starosty pivovar s kvalitní restaurací zaslouží. »Na náměstí jsme i z tohoto důvodu udělali úpravu parkování, kde jsou pro hosty tři hodiny zdarma,« uvedl.

»Zájemců o provoz pivovaru bylo dost, ale vyhrála firma od Domažlic,« řekl plzeňský pivovarník Josef Krýsl, který se v České republice i po světě podílel na stavbě téměř 70 pivovarů. Do Přeštic dodává technologii, která bude namontována do konce března. »Takovýto pivovar by si zasloužily také blízké Blovice i Nepomuk. Například do nedaleké Letiny se na výborné pivo i kuchyni sjíždějí lidé ze širokého okolí,« uvedl.

Název nového minipivovaru bude teprve město vybírat, zatím se projekt jmenuje Restaurace a minipivovar města Přeštice. Původní přeštický pivovar Schönborn se jmenoval po rakouském šlechtickém rodu; ten vlastnil pivovar a zámek v sousední Dolní Lukavici. Zbyla po něm sladovna na konci Přeštic ve směru na Klatovy, dodal Krýsl.

Bernard je opět na rekordu, Pardubice v plusu

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Lidovky.czAutor:ČTK

Pivovary v Česku zřejmě nemají za sebou špatný rok. Nasvědčují tomu dosud prezentované prodejní výsledky menších a středně velkých výrobců. Nárůst produkce za rok 2016 ohlásil nedávno svijanský pivovar, nyní se rekordem přes 315 tisíc hektolitrů pochlubil Bernard, plusová čísla hlásí i Pardubice.

Rodinný pivovar Bernard v Humpolci vloni uvařil 315 380 hektolitrů piva, což je jeho doposud největší roční produkce. V meziročním porovnání výstav stoupl o 4,4 procenta. Pětinu piva vyvezl pivovar Bernard v uplynulém roce za hranice, kde měl nejvíce zákazníků na Slovensku, ve Slovinsku, Švédsku a v Rusku.

„V prosinci jsme obnovili vývoz do USA,“ řekl mluvčí pivovaru Zdeněk Mikulášek. Export humpoleckého pivovaru za minulý rok celkově představoval 69,4 tisíce hektolitrů piva, tedy 22 procent roční výroby. Dodávky plynuly do více než tří desítek států.

Nejvíc jde na odbyt jedenáctka
Nejprodávanějším druhem piva Bernard je jedenáctistupňový světlý ležák, který se na celkové výrobě humpoleckého pivovaru minulý rok podílel 29 procenty. Odbyt tohoto druhu piva vloni stoupl o 9,5 procenta.

Výstav pivovaru se v posledních letech zvyšuje pravidelně. Hranici malých pivovarů 300 tisíc hektolitrů, do které výrobci platí státu sníženou spotřební daň, překonal Bernard poprvé v roce 2015.

Meziroční nárůst výstavu už oznámil i Pardubický pivovar, který vloni uvařil 81 tisíc hektolitrů piva, o tisíc hektolitrů víc než předloni. Do mírného nárůstu produkce se podle mluvčího Romana Marčáka promítlo teplejší léto, kdy lidé víc pili pivo.

„Získali jsme nové klienty v Itálii a Rusku, což se také odrazilo na celkových číslech,“ uvedl Marčák. Na exportu, který činí 35 procent z celkové výroby, se ale nejvíc podílí vývoz piva na Slovensko.

Pardubický pivovar ze 70 procent stáčí pivo do sudů, 30 procent roční produkce prodá v lahvích. Dosud nestáčí pivo do plastových lahví a plechovek a zatím to ani neplánuje. „Když vidíte pivo v plastu, máte pocit, že jde o levný výrobek,“ řekl Marčák.

Trh ovládají čtyři výrobci
Před několika dny ohlásil meziroční nárůst produkce i pivovar ve Svijanech, který loni uvařil 624,9 tisíce hektolitrů. Je to opět rekordní údaj toho v posledních letech vytrvale rostoucího výrobce.

V Česku, kde funguje 48 průmyslových pivovarů, se předloni vyrobilo (včetně produkce na export) celkem přes 20 milionů hektolitrů všech piv, z toho tři čtvrtiny připadají na čtveřici největších koncernů - Plzeňský Prazdroj, Staropramen, Heineken a Budějovický Budvar. Rozhodující vliv na nárůst nebo pokles celého trhu má tedy tato čtveřice.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.22.06.2017 22:455.125/5.125