Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Pivovarem čtvrtstoletí je Zubr, alespoň na Pivexu

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:České nápojeZubr

Pivovar Zubr si v letošním roce z prestižní degustační soutěže o Zlatý pohár Pivex 2017 odváží cenná pódiová umístění. Vítězem kategorie ležáků se stala jedenáctka Zubr Grand. V kategorii piv výčepních si zlato odváží Zubr Classic, Zubr Gold se ve stejné kategorii umístil na třetím místě. Pivovar Zubr byl zároveň zvolen na letošním jubilejním ročníku pivovarem čtvrtstoletí. Pivovar Zubr tak navázal na loňský skvělý úspěch, kdy se ležák Zubr Premium stal absolutním šampionem ročníku 2016.

Pivovar Zubr tak opět potvrdil kvalitu svých piv, kterou dlouhodobě oceňují nejen odborníci, ale i spotřebitelé. „Pivo se musí dělat poctivě a k jeho výrobě přistupovat s maximální pečlivostí. Jen tak může vzniknout pivo s dobrou pitelností, správným řízem a chutí. Získaná ocenění proto vnímáme jako další impuls k tomu pokračovat v tradiční výrobě, na které si zakládáme, výběru kvalitních regionálních surovin a vlastních originálních recepturách,“ komentuje úspěch na soutěži Nataša Rousková, sládková pivovaru Zubr.

Soutěž o Zlatý pohár Pivex 2017, která je nejstarší odbornou degustační soutěží v České republice, probíhá dvoukolově, první kolo se konalo na podzim loňského roku, druhé pak v únoru. Odborná porota hodnotí piva anonymně. Hlavními kritérii jsou chuť, plnost, vůně, říz nebo hořkost. Letošního 25. ročníku se zúčastnilo 15 pivovarů a celkově 40 pivních značek, které soutěžily v pěti hlavních kategoriích: světlý ležák, světlé výčepní pivo, nealkoholické pivo, tmavé pivo a míchané pivo.

Rosický pivovar znovu ožívá, pivo ale nejspíš vařit nebude

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Rozhlas.czAutor:Josef Kopecký

Poslední pivo v rosickém knížecím pivovaru uvařili sládci za první republiky. Budova pak sloužila jako sklad a nakonec jen chátrala. Teď začala oprava této technické památky.

„Dokud byl pivovar v chodu, bylo živěji a veseleji v Rosicích.“ Tahle věta z obecní kroniky připomíná význam památky v malé obci na Chrudimsku, která poslední roky jen chátrala. Řemeslníci teď začali bývalý knížecí pivovar opravovat. Oblíbený nápoj se tam ale znovu asi vařit nebude.

„Tady jsou hliníkové šablony, které přijdou na střechu, takže celá střecha bude nová. Máme tady takový skvost, říkám tomu kvůli stropu pracovně rytířský sál,“ říká starosta Rosic pan Luboš Netolický.

Podle starosty historie pivovaru sahá až do feudálních rodů, jako byli Berkové, potom Kinští. „Myslím si, že to je 15. až 16. století. Největší úpravy a největší rozmach pivovar zaznamenal za rodu Kinských, když tady hospodařili. V této podobě se dochoval do dnešní doby. Poslední vaření piva bylo za první republiky a bylo to těsně po první světové válce.“

V další části jsou do půlky zazděná okna. Zde se podle starosty skladovalo obilí. „Další jsou humna, tam se dřív sušil slad. To je taky vysoké a hluboké a navazuje to na komín.“

Na půdě pod střechou jsou připraveny nové díly a oprava pivovaru už začala. „Budeme to provádět tím způsobem, že de facto dáme celou novou krytinu a vyměníme vadné části na střeše na krovech. V tuto chvíli je nejdůležitější udělat střechu tak, aby do pivovaru nezatékalo,“ doplnil starosta Netolický.

Pivovar jako nové centrum obce
Ještě stále není úplně jasné, jak v Rosicích opravený objekt využijí. „Určitě nám tady chybí zařízení pro seniory. Potřebovali bychom přesunout i obecní úřad. Další věc, co nám schází, je hasičská zbrojnice, která bohužel se nám taky trošičku rozpadá,“ dodal starosta Rosic.

Oprava bývalého pivovaru potrvá několik let a pokud vše půjde podle plánu, mohlo by se z něj stát přirozené centrum obce. V budově by se mohly sejít hasičská zbrojnice, společenský sál, obecní úřad i bydlení pro seniory.

Největšímu světovému pivovaru AB InBev výrazně zisk. Projevil se nižší zájem v Brazílii

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Hospodářské NovinyAutor:ČTK

● Největší světový pivovar Anheuser-Busch InBev pociťuje negativní dopady prudkého poklesu prodeje v Brazílii.
● Společnosti klesl zisk ve čtvrtém čtvrtletí na 400 milionů dolarů, o rok dříve činil zisk 2,29 miliardy dolarů.
● Pivovar doufá v úspěch v Africe, kde loni díky převzetí SABMilleru získal kontrolu nad rychle rostoucími místními ležáky.

Největšímu světovému pivovaru Anheuser-Busch InBev klesl ve čtvrtém čtvrtletí čistý zisk na 400 milionů dolarů (10,3 miliardy korun), zatímco o rok dříve po očištění o jednorázové položky činil 2,29 miliardy dolarů. Firma pociťuje hlavně negativní dopady prudkého poklesu prodeje piva v Brazílii, což je pro ni druhý největší trh. AB InBev ale ve své čtvrteční zprávě současně zvýšil odhadovaný cíl úspor ze spojení s konkurenčním pivovarem SABMiller.

Srovnatelný očištěný zisk před zdaněním, úroky a odpisy (EBITDA) klesl bez zahrnutí vlivu kurzových výkyvů o 3,6 procenta na 5,25 miliardy dolarů. Sedmé čtvrtletí za sebou tak zaostal za očekáváním analytiků, kteří podle agentury Bloomberg v průměru čekali zisk 5,64 miliardy dolarů. Bez zahrnutí Brazílie by se zisk zvýšil o 6,4 procenta.

Tržby se ve čtvrtém čtvrtletí zvýšily o 0,2 procenta na 14,2 miliardy dolarů (364,2 miliardy korun).

Pivovar trápí citelný propad kupní síly v Brazílii v důsledku dva roky trvající recese. Vedle poklesu prodeje se tam firmě také zvyšují náklady, a to kvůli poklesu kurzu brazilské měny. Slabší je prodej také v Severní Americe a v Evropě, kde však podniku vzrostl zisk díky prodeji dražších značek. Pivovar doufá v úspěch v Africe, kde loni díky převzetí SABMilleru získal kontrolu nad rychle rostoucími místními ležáky, jako je Balimi v Tanzanii a Eagle v Ugandě.

AB InBev současně oznámil, že úspory ze spojení se SABMillerem podle aktualizovaného odhadu dosáhnou 2,8 miliardy dolarů. Doposud firma čekala úspory 2,45 miliardy dolarů. Před oznámenou akvizicí chtěl pivovar snížit náklady na 1,05 miliardy dolarů, uvedla agentura Reuters.

AB InBev má více než dvojnásobnou velikost ve srovnání s nejbližším konkurentem, kterým je pivovar Heineken. Na globální produkci piva se podílí téměř čtvrtinou. Mezi jeho značky patří belgická Stella Artois, mexická Corona či americký Budweiser. O používání značky Budweiser nicméně Anheuser-Busch vede již několik let řadu známkoprávních sporů s českým pivovarem Budějovický Budvar.

Pivovarem čtvrtstoletí se stal přerovský Zubr, porazil Litovel a Radegast

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Aktuálně.czAutor:ČTKZubr

Pivovarem čtvrtstoletí tradiční soutěže lahvových piv Zlatý pohár Pivex se stal přerovský pivovar Zubr. Za pivovarem čtvrtstoletí z Přerova se umístil na druhém místě pivovar z Litovle a na třetím nošovický Radegast. Soutěže se v kategorii lahvových piv zúčastnilo 40 značek. Mezi tmavými vyhrál Litovel Dark, kategorii nealkoholických piv dominoval Birell polotmavý z pivovaru Radegast.

Pivovarem čtvrtstoletí tradiční soutěže lahvových piv Zlatý pohár Pivex se stal pivovar Zubr z Přerova. Stejný pivovar letos vyhrál se svým Grandem i mezi světlými ležáky a odváží si z Brna také vítězství v kategorii světlých výčepních piv se značkou Classic. Pořadatelé výsledky vyhlásili v Brně na galavečeru pivovarníků a sladovníků.

Soutěže se v kategorii lahvových piv zúčastnilo 40 značek. Mezi tmavými vyhrál Litovel Dark, kategorii nealkoholických piv dominoval Birell polotmavý z pivovaru Radegast. Ve spojené kategorii míchaných nízkoalkoholických piv a nealkoholických piv získal primát Litovel Pomelo.

Odborníci dnes v Brně hodnotili i sudová piva. Ve třech kategoriích soutěžilo 36 značek. Mezi světlými ležáky vyhrála jedenáctka Velkopopovický kozel, mezi výčepními pivy nefiltrované pivo od Rodinného pivovaru Bernard. Zvláštní kategorii měly i minipivovary, tam dominovala dvanáctka Dobřanská Hvězda.

Tradice Pivexu pochází z 90. let minulého století, kdy se na brněnském výstavišti konal i stejnojmenný veletrh. Soutěže se v devadesátých letech účastnilo i přes sto značek, vstup na akci měly jako součást poplatku za veletrh. Nyní musejí platit poplatky za každé přihlášené pivo. Pivex jako veletrh skončil v roce 2000. Velké pivovarské skupiny a výrobci technologií už o něj neměli zájem. Soutěž Pivex ale přežila veletrh a letos má jubileum.

Lahvové pivo se hodnotí ve dvou kolech, sudové v jednom. "Soutěž dává šanci jen pivovarům s vyrovnanou kvalitou tradičního českého nápoje a zároveň signalizuje pijákům piva jeho stav a výhled do nové sezóny. Pivovarům pak ukazuje, jak se vyvíjí jejich předpoklady úspěchu na pivních trhu," říká o soutěži nestor českého pivovarnictví Antonín Kratochvíle.

Organizátoři v pětiletých cyklech vyhodnocují pivovary z dlouhodobého pohledu podle dosažených výsledků. Za pivovarem čtvrtstoletí z Přerova se umístil na druhém místě pivovar z Litovle a na třetím nošovický Radegast.

Pivovarem čtvrtstoletí se stal v Brně přerovský Zubr

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Novinky.czAutor:ČTKZubr

Pivovarem čtvrtstoletí tradiční soutěže lahvových piv Zlatý pohár Pivex se stal pivovar Zubr z Přerova. Stejný pivovar letos vyhrál se svým Grandem i mezi světlými ležáky a odváží si z Brna také vítězství v kategorii světlých výčepních piv se značkou Classic. Pořadatelé ve čtvrtek výsledky vyhlásili v Brně na galavečeru pivovarníků a sladovníků.

Odborníci v Brně hodnotili i sudová piva. „Letošní, již 25. ročník soutěže Pivex se celkovým počtem ve všech přihlášených kategoriích řadí k těm dosud nejpočetněji obeslaným. U lahvových to bylo 40 značek a u sudových posuzovaly poroty pod dohledem notáře 36 značek piv,“ uvedl k letošnímu ročníku za pořadatele Jiří Morávek ze společnosti Snip.

Mezi světlými ležáky vyhrála jedenáctka Velkopopovický kozel, mezi výčepními pivy nefiltrované pivo od Rodinného pivovaru Bernard. Zvláštní kategorii měly i minipivovary, tam dominovala dvanáctka Dobřanská Hvězda.

Tradice Pivexu pochází z 90. let minulého století, kdy se na brněnském výstavišti konal i stejnojmenný veletrh. Soutěže se v devadesátých letech účastnilo i přes sto značek, vstup na akci měly jako součást poplatku za veletrh. Nyní musejí platit poplatky za každé přihlášené pivo. Pivex jako veletrh skončil v roce 2000. Velké pivovarské skupiny a výrobci technologií už o něj neměli zájem. Soutěž Pivex ale přežila veletrh a letos má jubileum.

Lahvové pivo se hodnotí ve dvou kolech, sudové v jednom. „Soutěž dává šanci jen pivovarům s vyrovnanou kvalitou tradičního českého nápoje a zároveň signalizuje pijákům piva jeho stav a výhled do nové sezóny. Pivovarům pak ukazuje, jak se vyvíjí jejich předpoklady úspěchu na pivních trhu,” říká o soutěži nestor českého pivovarnictví Antonín Kratochvíle.

Organizátoři v pětiletých cyklech vyhodnocují pivovary z dlouhodobého pohledu podle dosažených výsledků. Za pivovarem čtvrtstoletí z Přerova se umístil na druhém místě pivovar z Litovle a na třetím nošovický Radegast.

Rekordní návštěvnost na Ladovských vepřových hodech

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:České nápojeVelké Popovice

Do Velkopopovického pivovaru na tradiční Ladovské vepřové hody tuto sobotu dorazilo rekordní množství návštěvníků. Snědlo se na 4 000 jelit a jitrnic, vypilo 1 100 piv.

„Historicky šlo o nejúspěšnější ročník vepřových hodů ve Velkopopovickém pivovaru, což bylo částečně dáno i skvělým počasím. Snědlo se přes 4 000 kusů jelit a jitrnic, návštěvníci si nejvíce chválili prohlídky s ochutnávkou nefiltrovaného Kozla obohacené o školu čepovaní a pozornost v podobě chleba se sádlem, škvarky a cibulí,“ komentuje Eva Kršňáková z návštěvnického centra Velkopopovického pivovaru. Celkem se akce zúčastnilo 5 tisíc návštěvníků. Velký úspěch měly i ukázky řemesel – řeznického, bednářského a kovářského.

Nového šéfa státního Budvaru vybere ministr Jurečka v březnu, uchazečů je osm

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Hospodářské novinyAutor:Jiří PšeničkaBudvar

● Nový ředitel Budvaru se po dlouholetém šéfovi Jiřím Bočkovi vybírá z osmi finalistů.
● Musí mít praxi v potravinářském oboru.
● Větší šance než externisté mají lidé z pivovaru.

Nejpozději do konce března musí mít Budějovický Budvar nového šéfa. O novém řediteli státního pivovaru rozhodne ministr zemědělství Marian Jurečka, který pro podnik hledá náhradu za Jiřího Bočka. "Jde o mezní termín, může to být i dříve," říká mluvčí ministerstva Markéta Ježková. Zatím je ve hře osm uchazečů.

Dosavadní šéf Boček na sklonku loňského roku ze své funkce po pětadvaceti letech odstoupil, především kvůli vážné nemoci, kterou trpí.

Hledáním náhradníka pověřilo Jurečkovo ministerstvo personální agenturu Constellation, jejímž vlastníkem je Jan Brázda, viceprezident Americké obchodní komory v ČR. Klíčovou roli v posuzování jednotlivých adeptů však hraje pětičlenná hodnotící komise.

Kromě odcházejícího Bočka v ní zasedá bankéř a ekonom Pavel Kysilka, dále šéf státní pojišťovny EGAP Jan Procházka, náměstek ministra zemědělství Zdeněk Adamec a také Karel Melzoch, rektor pražské Vysoké školy chemicko-technologické. Procházka s Adamcem jsou přitom zároveň členy dozorčí rady Budvaru.

Nad životopisy uchazečů se komise sešla už v pondělí, včera následovaly pohovory s kandidáty. K čemu její členové došli, není zatím známo. Jisté je pouze to, že se původně přihlásilo uchazečů deset, dva z nich si ale svoji účast nakonec rozmysleli.

Z osmičky zbylých sestaví komise po dalším prosévání užší výběr s maximálně třemi jmény. "O vítězi soutěže pak rozhodne ministr Jurečka," říká mluvčí ministerstva Ježková.

Kterých osm uchazečů se k pohovorům probojovalo a má tak šanci dostat se na finální seznam, resort tají. Mlčení vysvětluje obavami z ovlivňování.

Největší šance se ale dávají lidem přímo z českobudějovického pivovaru. Zdroje HN obeznámené s děním v Budvaru uvádějí, že se o post zajímá Petr Žáček, dlouholetý ekonomický ředitel pivovaru. Ten byl po Bočkově rezignaci pověřen řízením podniku a svůj zájem o ředitelský post už dříve nevyloučil. Totéž platí i o jeho jmenovci Jaromíru Žáčkovi, členu dozorčí rady Budvaru a někdejším manažeru Plzeňského Prazdroje, jenž se měl také do soutěže přihlásit.

Vedle lidí působících přímo v budějovickém národním podniku se ale mluví i o "externistech". Třeba o Zdeňku Radilovi, někdejším dlouholetém šéfovi a zakladateli skupiny Pivovary Lobkowicz, kterou získala čínská CEFC. Radil ani po urgencích na otázky HN ohledně své účasti nereagoval.

V byznysových kruzích se objevila také informace, že se o prestižní post uchází jeden ze dvou synů Vlastislava Břízy, majitele českobudějovické firmy Koh-i-noor Hardt­muth. Vedení této společnosti však zprávu důrazně dementovalo. "Pravda je, že jsme také zachytili takové spekulace, ale mohu vás na 350 procent ujistit, že je to naprostý nesmysl," uvedl mluvčí firmy Martin Doležal.

Uchazeč pracující ve firmě zaměřené na školní a kancelářské potřeby by ostatně měl i potíže splnit kvalifikační kritéria pro Budvar. Mezi požadavky patří také minimálně sedmiletá praxe na manažerské pozici v potravinářství, nejlépe v pivovarnictví.

Termín obnovení výroby piva v Sokolnicích se znovu posouvá

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Průmyslová automatizaceAutor:ČTKSokolnice

Termín obnovení výroby piva v Sokolnicích na Brněnsku se znovu posouvá. Nový majitel pivovaru počítá s tím, že první pivo lide nabídne nejdříve letos v červnu. Důvodem posunutí otevření prostor byla tuhá zima i čekání na stavební povolení, řekl dnes ČTK majitel objektu Lukáš Roupec.

Roupec musel změnit nebo odsunout i část svých plánů. V první fázi otevře pivovar s restaurací v přízemí objektu a v poschodí restauraci se salonky. "Ubytování se odsouvá na pozdější etapu, stejně jako úprava zahrad," řekl. Interiéry už jsou podle majitele prakticky upravené včetně pivovarských technologií. Spustit pivovar bude ale možné až po povolení od celníků. Roupec, který objekt vlastní dva roky, chce opravit i fasádu budovy.

Pivovar v Sokolnicích ještě za první republiky patřil k největším pivovarům na jižní Moravě. Vlastnila jej šlechtická rodina Mitrovských. V roce 1932 sokolnický pivovar koupilo Starobrno a výrobu uzavřelo. V objektu byla pak například stolařská výroba.

Vracet vaření piva do areálů, které k tomuto účelu sloužily v minulosti, je v posledních letech trendem. Předloni se výroba piva vrátila do bývalého areálu znojemského Hostanu. Stejný investor obnovil pivovarskou tradici v Jarošově, který je dnes součástí Uherského Hradiště. Po několikaleté pauze se vrátilo vaření piva do Břeclavi. Ve Slavkově funguje minipivovar sice na místě bývalého mlýna, ale v těsném sousedství bývalého pivovaru. Loni se výroba piva vrátila do Záhlinic na Zlínsku, kde funguje úspěšná sladovna. Na Zlínsku se znovu vaří pivo i v Malenovicích, které jsou dnes součástí krajského města.

Hledá se šéf Budvaru. Počet kandidátů se zúžil na osm

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Týden.czAutor:ČTKBudvar



Počet kandidátů na ředitele Budějovického Budvaru se zúžil na osm. Ministerská komise, která nyní zasedá, z nich vybere nejvýš tři. Návrhy předloží ministrovi. Informovala o tom mluvčí úřadu Markéta Ježková. Dlouholetý ředitel Jiří Boček odešel z národního podniku ze zdravotních důvodů ke konci loňského roku.

"Výběrová komise zasedá tento týden. Na základě pohovorů budou vybráni až tři kandidáti, které dostane ministr pro svůj závěrečný výběr. Do užšího výběru se dostalo deset zájemců, dva si to rozmysleli, komise má tedy naplánováno celkem osm pohovorů," uvedla Ježková.

V pětičlenné komisi je sám Boček, dále bývalý viceguvernér České národní banky Pavel Kysilka, rektor Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, biotechnolog Karel Melzoch, šéf Exportní garanční a pojišťovací společnosti Jan Procházka a náměstek ministra zemědělství pro sekci ekonomiky a výpočetních technologií Zdeněk Adamec.

Dlouholetý ředitel Boček skončil v národním podniku oficiálně k závěru loňského roku, od června byl ale v pracovní neschopnosti. Nyní pivovar dočasně vede ekonomický ředitel Petr Žáček.

Nový ředitel bude muset mít magisterský diplom, přednostně v oboru ekonomie nebo chemické technologie. Požadavkem je i minimálně sedmiletá praxe v manažerské pozici v potravinářském oboru. "Nejlépe v pivovarnictví s mezinárodní působností, bez konfliktu zájmů v rámci oboru," dodává výpis požadavků.

Boček vedl pivovar od roku 1991. Loni obdržel od prezidenta Miloše Zemana státní vyznamenání. V Budvaru strávil více než 30 let, do podniku nastoupil v roce 1984 jako technolog. Loni získal i Výroční cenu České a moravské pivovarnické akademie.

Budvar vyváží pivo do 76 zemí. Pivovar, který byl založen 15. dubna 1895, nese od roku 1967 název národní podnik Budějovický Budvar. Je posledním českým pivovarem, který vlastní stát.

Klubové pivnice nahrazují klasické hospody. Vyhnou se EET i zákazu kouření

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Chrudimské novinyAutor:Kristýna Novotná

Český rozhlas - Pivo bez účtenky, členské příspěvky a komorní atmosféra. Tak ve zkratce vypadají tzv. klubové pivnice, které na vesnicích i ve městech nahrazují klasické hospody. Nevztahuje se na ně elektronická evidence tržeb (EET) ani zákaz kouření, který začne platit letos v květnu. Jen Klub labužnických pohodářů má přes 7000 členů sdružených v 62 klubovnách po celém Česku.

„Dříve se k nám ročně přidávalo kolem pěti nových spolků. Předloni to bylo asi 12 spolků, letos to jsou už desítky,“ řekla pro Zpravodajský web Českého rozhlasu předsedkyně Klubu labužnických pohodářů Dagmar Krylová. Spolek původem z Vrbky v Posázaví založila před 11 lety.

Pouze přejmenovat hospodu na soukromý klub ale nestačí. S prosbou o radu se na ni proto obrací hospodští z vesnic i měst.

„Labužnickou klubovnu“ tak mají třeba v Horním Bradlu, Rejčkově, Sušici, Třebíči, ale také ve Vyškově, Chomutově nebo v Ostravě. Zájemcům Krylová pomáhá se stanovami i vyřízením zápisu spolku u rejstříkových soudů.

Jedním z důvodů je často právě zavedení elektronické evidence tržeb. „Obrátili se na mě teď například z vedlejší vesnice, kde trvale žije okolo 64 lidí. Nic moc tam není, je to taková zapadlá vesnička. Chtěli tam mít hospodu oficiálně, ale neudrželi to. Takže se z toho stala klubovna a členy jsou všichni z vesnice,“ popsala Krylová.

Spolky šipkařů, šachistů, kolařů…
Pro založení nové klubovny je podle šéfky klubu nutné doložit nějaký společný zájem. Stačí prý i takové klasické hospodské aktivity, jako jsou hra kulečníku nebo házení šipek. Fungují ale i spolky ochotníků, šachistů, kolařů, tanečníků nebo turistů.

„Je to hodně rozvětvené. Máme i historický spolek, který pořádá různé přednášky a debatuje o historických tématech, jako například o Karlu IV. Dobré je také dělat něco pro vesnici, pořádat třeba soutěže pro děti,“ vysvětluje zakladatelka spolku.

Vedle toho se v klubovnách čepuje pivo a nechybí ani občerstvení. „To se často donese z domu. Jeden připraví chlebíčky, druhý třeba zákusky. A co si nakoupíme, to zkonzumujeme. Koupíme si třeba prase, opečeme si ho a u toho vypijeme sud piva. Když je zima, zalezeme do klubovny a zahrajeme si nějaké hry,“ pokračovala Krylová.

Členské příspěvky i průkazka
Aby se člověk mohl stát členem spolku, musí souhlasit s klubovými stanovami a zavázat se k jejich dodržování. V některých případech se platí i členský příspěvek. Například klub trampů v Třebíči od svých asi 130 členů vybírá měsíčně příspěvek 20 korun.

Zájmový spolek s oficiálním názvem Klubovna u šesti strun vznikl loni v dubnu a nahradil původní hostinec U Špinavýho cecka. Ten, kdo se však u vchodu neprokáže členskou průkazkou, se dovnitř nedostane. Členové se scházejí o víkendu, na pivo se skládají a pravidelně se i domlouvají, kdo bude ostatní obsluhovat.

Důkladný je i nábor nových členů. „Zájemce musí odsouhlasit dvacetičlenné představenstvo klubu, pak se z něj stane čekatel a po roce, pokud není žadatel problémový, se stane členem klubu. Prostudovat musí stanovy, platit měsíčně dvacet korun a dostane zelenou průkazku,“ komentoval předseda třebíčského spolku Petr Augustin.

Nekalá konkurence restauracím?
Z desítek malých „hospod“ určených pouze pro registrované členy ale nemají radost provozovatelé restauračních a hospodských zařízení, kteří do povinnosti evidovat tržby spadli loni v prosinci. „Postupně nahrazují mnohde restaurace a jejich činnost je někdy ne zcela oficiální, čímž dochází mnohdy k nekalé konkurenci restauracím,“ uvedl prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek.

Klubové pivnice současně podle Stárka fungují i v rámci Sokola, fotbalových klubů nebo hasičských kluboven. Počítá také s tím, že s blížícím se zákazem kouření v restauracích a hospodách počet obdobných zájmových klubů ještě vzroste. „Tento problém bude ještě narůstat po účinnosti protikuřáckého zákona, který je pro restaurace na venkově mnohde větším problémem než EET,“ doplnil.

Přestože zájmové kluby a spolky nespadají do EET, v hledáčku finanční správy přesto jsou. Úřad y jejich případy podle mluvčí Petry Petlachové vyhodnocují individuálně: „Je nutné posoudit, zda je daný klub, nálevna či podobný provoz skutečně provozován jako nepodnikatelský. Pokud by se jednalo o účelové obcházení zákona, finanční správa toto rozhodně neponechá bez povšimnutí.“

Hospodští a restauratéři musí spolu s hoteliéry tržby evidovat od loňského prosince. Druhá vlna EET, kterou ministerstvo financí zavedlo jako svůj klíčový nástroj pro boj s finančními úniky, na podnikatele dopadne už 1. března. Tržby tak od středy bude muset nově evidovat 250 tisíc obchodníků. Podle finanční správy si autentizační údaje dosud vyzvedlo okolo 110 tisíc z nich. Zbytek podnikatelů do systému nevstoupí či se zapojí až postupně, což je případ sezonních obchodníků.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.17.08.2017 07:355.314/5.314