Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Pivovary oslovují pijáky různě. „Originální příběh je nejlepší,“ říká Pavel Maurer

Publikováno:před 24 dnyZdroj:Rozhlas.czAutor:Pavel Maurer

Jsem přesvědčen, že naše země je bezkonkurenční pivní super velmocí. A to jak ve spotřebě piva, jeho vynikající kvalitě, tak i v neuvěřitelném počtu asi 350 velkých, středních a malých pivovarů. Nicméně si myslím, že i tak se můžeme poučit z toho, co dělají jiní.

Nedávno jsem koupil v jakémsi vesnickém supermarketu v Jižním Tyrolsku dvě piva, která mne zaujala svými názvy. Jedno se jmenuje Mrtvý poník neboli Dead Pony, druhé Punk IPA, tedy pankáčská IPA.

Ne snad, že bych se úplně odvázal z chuťového zážitku. My Češi jsme v hodnocení piva velmi nároční. Ale já se s vámi chci podělit o to, co bylo na lahvích napsáno, jakožto propagační text: „Naše vlajková loď Punk IPA (silně chmelená) je apokalyptické pivo. Je rozerváno novosvětským chmelem a nabízí devastující exploze vůní. Téměř kalašnikovské nárazy karamelu, aromata tropického ovoce, grapefruitu, ananasu a liči předcházejí hořkému konci závěrečné dochutě.“

Pak je na lahvi ještě pár extravagantních výkřiků, například: „Napijte se, připojte se k naší křížové výpravě a změňte svět! Pozvedněte pohár na počest revoluce! Chceme změnu, jsme pankáči!“ A na konci etikety je malá, ale velmi milá informace: „Toto je láhev piva. Není to žádný leták! Navštivte naši webovou stránku a dozvíte se víc.“

To má samozřejmě ryze komerční charakter a nejde o nic jiného, než se trochu vloudit do přízně pijáka piva a pak jej nenápadně nasměrovat do náruče svým obchodů.

Já znovu zdůrazňuji, že mne to kalašnikovské a pankáčské pití nijak zvlášť neokouzlilo svoji chutí, ale myslím, že je moc hezké, když má nějaká potravina nebo surovina vlastní, originální příběh a dokáže se přesně zaměřit na cílovou skupinu.

Hodně našich domácích pivních producentů se holedbá především svou dlouhou tradicí, nebo specifickým a tajným způsobem výroby. Také ve svých reklamách často brnká na strunu chlapáctví, kamarádství a že pivo sbližuje lidi.

Já mám rád příběhy, ale úplně nejradši jsem, když je pivo kvalitní, dobře ošetřeno a má v sobě co nejvíce života a co nejméně konzervantů. Takový nápoj, když navíc přichází ještě s dobrou historkou, potěší dvakrát. Zvláště v těchto krásných dnech, kdy se otevírají zahrádky a všude je plno slunce, jak v pivních sklenkách, tak i nad našimi hlavami.

Češi začnou pít jiné pivo. Úspěšný sládek řekl, jaké bude

Publikováno:před 24 dnyZdroj:Seznam zprávyMatuška

Rozhovor Janka Rubeše se spolumajitelem pivovaru, který začínal v garáži pro tři auta.
Článek

Adam Matuška je spolumajitelem pivovaru, který byl založen v nevelké vsi na Křivoklátsku, a začínal v prostoru, jehož velikost sládek odhaduje na 80 až 100 metrů čtverečních.

Pivo stejnojmenné značky, které vaří, řadí řada pivařů k nejlepším v republice, ale sám Matuška - možná s jistou nadsázkou - říká, že jeho favoritem stále zůstává zřejmě nejtradičnější česká značka.

„Můžu začít zostra. Je to Plzeňský Prazdroj,” odpověděl v pořadu Osmička na otázku Janka Rubeše, jaké je pivo je nejlepší na světě.

„Všem spadly brady," komentuje se smíchem svoji odpověď, na niž pak v rozhovoru znovu navazuje.

Říká, že čeští pivovarníci se v budoucnu vrátí více k jednoduchým pivům, českým ležákům.

„Budoucnost českého pivovarnictví je v jednoduchých ležácích českého typu. Řada minipivovarů včetně nás vaří piva typu ALE či IPA, ale myslím, že se chutě stočí zpátky k pitelnosti,” uvedl.

Kromě toho v rozhovoru popisuje, že dobrou hospodu poznáte i podle toho, jak to vypadá v okolí výčepu, a popisuje začátky rodinné firmy, v níž se na výrobě podílí svým způsobem i babička.

„Začínali jsme v prostoru, kde byla původně garáž a v podstatě prostor pro dobytek. Mělo to možná osmdesát metrů čtverečních. Po čase to přestalo stačit. Potom jsme koupili dům u sousedů, udělali jsme trubku přes celou zahradu, máme takové pivní potrubí přes vesnici,“ říká Adam Matuška.

Vypráví také o tom, jakou mu dal zásadní radu otec, který pivovar - dva týdny před jeho maturitou na střední potravinářské škole - založil. Adame, nepij, zněla.

„Občas si na to vzpomenu, většinou ráno, když už je opravdu pozdě,“ směje se Adam Matuška.

Proč odmítá pivo v PET lahvi? Jaké vlastnosti má dobré pivo? Jak funguje jejich rodinný podnik? A opravdu mají turisté pivo raději pít, než se v něm koupat v pivních lázních?

V Praze je k dostání speciál podobný pivu z roku 1560

Publikováno:před 25 dnyZdroj:Týden.czAutor:ČTK

Pivovarník František Richter, který provozuje například pražský Jihoměstský minipivovar nebo Pivovar u Bulovky, navařil třináctistupňový speciál "1560". Měl by být co nejpodobnější renesanční receptuře. Do svého moku použil jalovec, sůl, divoký nevyšlechtěný chmel a kvasnice, jako základ použil směs ječmene a pšenice včetně klíčků. Zatím průhledného moku vyrobil 40 hektolitrů, plánuje zhruba 80 hektolitrů měsíčně.

Richter se snažil použít ingredience co nejpřesnější skoro 500 let vzdálené minulosti. "Základní ingrediencí musely být ječmen a pšenice," popsal. Zabýval se i například použitím ovsa, jenže ten lepí a znemožnil by tak práci kvasnic, které by měly "zacpané" dýchací ústrojí a pivo by smrdělo po bahnu. Tehdy podle něj pivovarníci ale tyto dnes již známé informace neměli, zkoušeli vařit pivo metodou "pokus omyl".

Běžně dostupný chmel nahradil divokým, který našel u potoka na kraji Prahy v Dubči. Pivo vařil v otevřených kádích, aby také co nejpřesněji napodobil historické reálie. Pivo se vařilo pod nízkým tlakem. Nápoj nakonec kvasil v teplotách kolem tří až čtyř stupňů, zatímco dnes se kvasí kolem nuly. "Pitelnost je z mého hlediska naopak příjemnější, lidé tehdy nemohli pít přesycená piva," dodal. Vodu do piva nechal týden odstát, aby z ní zmizel aktivní chlór. Vodu z potoka nemohl dle svých slov využít, zakázalo by mi to ministerstvo zemědělství z hygienických důvodů.



Hlavní strana > Relax > Apetit > Pivo
Třináctka
V Praze je k dostání speciál podobný pivu z roku 1560
Ilustrační foto.

27.04.2018 16:00
Sdílejte:

Pivovarník František Richter, který provozuje například pražský Jihoměstský minipivovar nebo Pivovar u Bulovky, navařil třináctistupňový speciál "1560". Měl by být co nejpodobnější renesanční receptuře. Do svého moku použil jalovec, sůl, divoký nevyšlechtěný chmel a kvasnice, jako základ použil směs ječmene a pšenice včetně klíčků. Zatím průhledného moku vyrobil 40 hektolitrů, plánuje zhruba 80 hektolitrů měsíčně.

Richter se snažil použít ingredience co nejpřesnější skoro 500 let vzdálené minulosti. "Základní ingrediencí musely být ječmen a pšenice," popsal. Zabýval se i například použitím ovsa, jenže ten lepí a znemožnil by tak práci kvasnic, které by měly "zacpané" dýchací ústrojí a pivo by smrdělo po bahnu. Tehdy podle něj pivovarníci ale tyto dnes již známé informace neměli, zkoušeli vařit pivo metodou "pokus omyl".

Běžně dostupný chmel nahradil divokým, který našel u potoka na kraji Prahy v Dubči. Pivo vařil v otevřených kádích, aby také co nejpřesněji napodobil historické reálie. Pivo se vařilo pod nízkým tlakem. Nápoj nakonec kvasil v teplotách kolem tří až čtyř stupňů, zatímco dnes se kvasí kolem nuly. "Pitelnost je z mého hlediska naopak příjemnější, lidé tehdy nemohli pít přesycená piva," dodal. Vodu do piva nechal týden odstát, aby z ní zmizel aktivní chlór. Vodu z potoka nemohl dle svých slov využít, zakázalo by mi to ministerstvo zemědělství z hygienických důvodů.

Nápoj je průhledný, nejde o řídkou kaši, jak se občas o starých pivech traduje. Ta se podle něj používala hlavně ve starověku, od té doby, co se nechávalo alespoň několik hodin odstát, sediment klesal a pivo bylo čiré. Nápoj se zatím bude prodávat v restauraci U Balbínů v pražské Jungmannově ulici a v Jihoměstském pivovaru.

Počet minipivovarů loni v ČR vzrostl zhruba o 50 na přibližně 400, většinou ve výstavu do 1000 hektolitrů. Přibližně každý týden se tak objeví nový pivovar. Podle Českomoravského svazu minipivovarů tak jde přibližně o dvě procenta výstavu na českém trhu.

Plzeňský Prazdroj chystá pivní rošádu

Publikováno:před 25 dnyZdroj:E15.czAutor:Barbora PánkováVelké Popovice

Výroba Velkopopovického Kozla Premium, který u českých pivařů propadal, končí. Plzeňský Prazdroj přijde od května s novým ležákem.

Zastavení výroby Kozla Premium, patřícího do šestice Velkopopovických kozlů, potvrdila pro deník E15 mluvčí Plzeňského Prazdroje Jitka Němečková. “Jeho prodeje jsou v rámci portfolia značky nejnižší,” uvedla. Pokles odmítla vyčíslit. Ležák nemá oblibu i podle pivařských webů, z nichž mu Pivníci.cz dávají 4,5 bodu z deseti a Atlas piv ho hodnotí 53 procenty. Pivovar na trh nový produkt Mistrův ležák, který začne rozvážet do restaurací a obchodů od května. Informace E15 z trhu mluví tom, že si pivaři na novince připlatí, podle mluvčí Němečkové ale pivovar zatím neplánuje cenu zvyšovat. “Ceníková cena bude 16,90 korun, tedy na úrovni jiných běžných ležáků,” dodala.

“V novém ležáku necháváme více vyniknout použité slady – světlý a především karamelový. Delší doba ležení více zvýrazňuje charakteristickou chuť Kozla,” popsala nové pivo mluvčí. Plzeňský Prazdroj, který je největším českým pivovarem, loni prodal v Česku a zahraničí více než jedenáct milionů hektolitrů piva, meziročně téměř o tři procenta více. Před rokem ho převzala japonská skupina Asahi, výrobce piva, lihovin, nealkoholických nápojů a potravin, který působí ve více než stovce zemí.

Nová výstava je ve Slováckém muzeu - Pivo & Tabáček

Publikováno:před 26 dnyZdroj:Turistické listyAutor:Pavel Princ

Kdo navrhl logo panáčka JP? Proč Karel Gott zpívá:Z mé cigarety stoupá dým? Dozvíte se v nové výstavě Slováckého muzea. Bídu ani hlad, jak se zpívá v písni o Jarošovském pivovaru od skupiny Argema, nepociťujeme, ale někteří bohužel už 21 let postrádají nezaměnitelnou chuť a osvěžení, které zdejší pivovar vyvážel do nejbližších koutů regionu, po republice, ale i za hranice našeho státu. Pro letní vzpomínání všem pivařům připravil historik Slováckého muzea Pavel Portl novou výstavu Pivo & Tabáček. Stane se tak připomínkou 330. výročí od založení svého času dokonce druhého největšího pivovaru na jižní Moravě.

„Tři let stál a stát bude dál“ zní dál v písni z devadesátých let. Dnes by text museli autoři nejspíš předělávat. Areál pivovaru je z větší části prázdný – malou část využívá jen firma na výrobu výtahů – a stropy v jednotlivých objektech se začínají propadat.

„I přes tento smutný stav starého závodu, ač na výrobu pod stejnou značkou navázal minipivovar Jarošovský pivovar, a.s., jsem přesvědčený, že bychom si měli toto výročí připomenout. V regionu stále žije řada lidí, kteří si pamatují, jak se pivovar od 60. let technologicky vylepšoval a jak rostla produkce piva přesahující 300 000 hl piva za rok,“ míní Portl.Výstava se neomezuje pouze na zlatavý mok produkovaný v Jarošově, v podstatě sleduje historii od Mezopotámie a Egypta, kolébky pivovarnictví,a doplňují ji předměty spojené s jeho popíjením. Výstavní prostor je rozdělen do dvou částí.

„V první se návštěvníkům nabízí pohled na dějiny piva. Uvidí staroegyptské nádoby na pivo, zapůjčené z Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur, nebo středověké poháry nalezené v okolí Uherského Hradiště. Hlavní pozornost je však soustředěna na dějiny Jarošovského pivovaru. Jejich ztvárnění vychází z rozsáhlé soukromé sbírky Milana Špičáka, který v pivovaru pracoval 30 let. Mezi předměty samozřejmě nechybí pivní láhve, bedny a sudy; sklenice, holby a korbely; pivní tácky, etikety, reklamy a množství návrhů, které nebyly nikdy vytištěny. A samozřejmě množství dobových fotografií, z nichž ta nejstarší pochází z roku 1893,“ popisuje Portl a vybírá z přehršle historických faktů ten nejdůležitější.

„Rozhodující událostí pro rozvoj Jarošovského pivovaru byl roku 1869 prodej židovské rodině Braunů, která jej vlastnila po tři generace. Třicetileté období strojové modernizace pivovaru (1880–1910) se neslo ve znamení velkého úspěchu – zlaté medaile pro jarošovské pivo na Světové výstavě v Paříži v roce 1900. Před vypuknutím první světové války patřil Jarošovský pivovar mezi šest největších pivovarů na Moravě. V této době vzniká známé logo – panáček tvořený písmeny JP. Málokdo ví, že jeho autorem byl výtvarník Leo (Lev) Haas, bratranec Hugo Haase.“

Druhou část tvoří stylizovaná hospoda, které dominuje historický výčep z období kolem roku 1910, zapůjčený dalším sběratelem, Jiřím Mikuláškem ze Sloupu v Moravském krasu, a litinová kamna, která původně stála v hostinci U Barboříků v Bojkovicích.

„S hospodami je neodmyslitelně spojeno kouření. Právěv tomto prostoru se návštěvníci dozvědí více o historii tabáku – kdo byl první známý kuřák v dějinách nebo proč Karel Gott zpíval píseň: Z mé cigarety stoupá dým, je poslední a já to vím. Je to zároveň příležitost představit soubor téměř 50 předmětů ze sbírky Slováckého muzea, která zahrnuje dýmky, fajfky a další kuřácké potřeby z období od 18. století do první republiky,“ doplňuje Portl.

Výstava Pivo a tabáček – 330 let od založení Jarošovského pivovaru vznikla ve spolupráci se soukromými sběrateli, Milanem Špičákem a Jiřím Mikuláškem, a Jarošovským pivovarem, a. s. Návštěvníci ji mohou zhlédnout ve velkém sále hlavní budovy Slováckého muzea ve Smetanových sadech. Vernisáž čtvrtek 26. dubna v 17.00 hodin. Výstava potrvá do neděle 23. září 2018.

Rok speciálů, tak slaví pivovar Litovel

Publikováno:před 26 dnyZdroj:České nápojeLitovel

Pivovar Litovel bude letos své 125. výročí slavit ve znamení pivních speciálů, jejichž obliba dlouhodobě roste. „Festival“ svátečních piv začne polotmavým spodně kvašeným pivem Litovel Gustav 13°, pojmenovaným dle nejslavnějšího českého zápasníka všech dob Gustava Frištenského. Fanoušci dobrého moku jej na jaře naleznou v prodejnách po celé České republice a samozřejmě také na čepu ve svých oblíbených hospůdkách. V následujících měsících převezmou štafetu další speciály.

Pivovar Litovel je tradiční pivovar s výstavem přes 200 tisíc hektolitrů ročně, což společně s vlastním minipivovarem umožňuje Litovelským vyzkoušet si nejprve ty nejlepší kombinace ingrediencí ve svátečních pivech. „Mezi speciály, které jsme nejprve ladili v minipivovaru a následně je uvařili ve větším objemu v naší hlavní varně, patří například polotmavý Gustav, velikonoční speciál Patrik či polotmavý ležák Granát. Díky oblibě těchto piv, která bývají často k dispozici pouze lokálně, jsme se rozhodli je nabídnout sezonně v celostátní prodejní síti. Jako první bude v distribuci spodně kvašený polotmavý speciál Litovel Gustav 13° ve formě klasických půllitrových lahví i jako výhodné balení multipack po osmi lahvích,“ říká ředitel Pivovaru Litovel Lumír Hyneček. Do budoucna se pivovar chystá nabídnout celostátně i další speciály ze své produkce.

Pivo Litovel Gustav 13°, jehož receptura se zrodila již před sedmi lety, si milovníci piva oblíbili pro jeho hustou bílou pěnu, jantarovou barvu, příjemnou hořkost a plnou chuť. „Nese jméno slavného zápasníka Gustava Frištenského, který si před 110 lety vzal dceru prvního sládka našeho pivovaru Josefa Elledera. Do roku 1917 bydlel přímo ve správní budově pivovaru, poté se přestěhoval do nedaleké vilky. V Litovli strávil téměř padesát let života. Je neodmyslitelně spjat s litovelským pivem a speciál Litovel Gustav je inspirován právě jeho silou,“ vysvětluje sládek Pivovaru Litovel Petr Kostelecký a dodává: „Stejně jako mnohé speciály jsme i toto pivo poprvé uvařili v našem minipivovaru, který nám už sedmým rokem slouží při testování nových pivních receptur.“

V Praze koupíte pivo vařené podle receptury z roku 1560

Publikováno:před 27 dnyZdroj:iRozhlas.czAutor:ČTK

Pivovarník František Richter, který provozuje například pražský Jihoměstský minipivovar nebo Pivovar u Bulovky, navařil třináctistupňový speciál "1560". Měl by být co nejpodobnější renesanční receptuře. Do svého moku použil jalovec, sůl, divoký nevyšlechtěný chmel a kvasnice, jako základ použil směs ječmene a pšenice včetně klíčků. Zatím průhledného moku vyrobil 40 hektolitrů, plánuje zhruba 80 hektolitrů měsíčně, řekl ve čtvrtek.

Richter se snažil použít ingredience co nejpřesnější skoro 500 let vzdálené minulosti. „Základní ingrediencí musely být ječmen a pšenice," popsal.

Zabýval se i například použitím ovsa, jenže ten lepí a znemožnil by tak práci kvasnic, které by měly „zacpané" dýchací ústrojí a pivo by smrdělo po bahnu. Tehdy podle něj pivovarníci ale tyto dnes již známé informace neměli, zkoušeli vařit pivo metodou „pokus omyl".

Běžně dostupný chmel nahradil divokým, který našel u potoka na kraji Prahy v Dubči. Pivo vařil v otevřených kádích, aby také co nejpřesněji napodobil historické reálie. Pivo se vařilo pod nízkým tlakem. Nápoj nakonec kvasil v teplotách kolem tří až čtyř stupňů, zatímco dnes se kvasí kolem nuly.

„Pitelnost je z mého hlediska naopak příjemnější, lidé tehdy nemohli pít přesycená piva," dodal. Vodu do piva nechal týden odstát, aby z ní zmizel aktivní chlór. Vodu z potoka nemohl dle svých slov využít, zakázalo by mi to ministerstvo zemědělství z hygienických důvodů.

Nápoj je průhledný, nejde o řídkou kaši, jak se občas o starých pivech traduje. Ta se podle něj používala hlavně ve starověku. Od té doby, co se nechávalo alespoň několik hodin odstát, sediment klesal a pivo bylo čiré. Nápoj se zatím bude prodávat v restauraci U Balbínů v pražské Jungmannově ulici a v Jihoměstském pivovaru.

Počet minipivovarů loni v České republice vzrostl zhruba o 50 na přibližně 400, většinou ve výstavu do 1000 hektolitrů. Přibližně každý týden se tak objeví nový pivovar. Podle Českomoravského svazu minipivovarů tak jde přibližně o dvě procenta výstavu na českém trhu.

Pražský pivovarník uvařil pivo tak, jak se vařilo v roce 1560.

Publikováno:před 27 dnyZdroj:Aktuálně.czAutor:ČTKJihoměstský

Třináctistupňový speciál "1560" by měl být co nejpodobnější renesanční receptuře. Pivo je z jalovce, soli, divokého nevyšlechtěného chmelu a kvasnic.

Pivovarník František Richter, který provozuje například pražský Jihoměstský minipivovar nebo Pivovar u Bulovky, navařil třináctistupňový speciál "1560". Měl by být co nejpodobnější renesanční receptuře.

Do svého moku použil jalovec, sůl, divoký nevyšlechtěný chmel a kvasnice, jako základ použil směs ječmene a pšenice včetně klíčků. Zatím průhledného moku vyrobil 40 hektolitrů, plánuje zhruba 80 hektolitrů měsíčně.

Richter se snažil použít ingredience co nejpřesnější skoro 500 let vzdálené minulosti. "Základní ingrediencí musely být ječmen a pšenice," popsal. Zabýval se i například použitím ovsa, jenže ten lepí a znemožnil by tak práci kvasnic, které by měly "zacpané" dýchací ústrojí a pivo by smrdělo po bahnu. Tehdy podle něj pivovarníci ale tyto dnes již známé informace neměli, zkoušeli vařit pivo metodou "pokus omyl".

Běžně dostupný chmel nahradil divokým, který našel u potoka na kraji Prahy v Dubči. Pivo vařil v otevřených kádích, aby také co nejpřesněji napodobil historické reálie. Pivo se vařilo pod nízkým tlakem. Nápoj nakonec kvasil v teplotách kolem tří až čtyř stupňů, zatímco dnes se kvasí kolem nuly.

"Pitelnost je z mého hlediska naopak příjemnější, lidé tehdy nemohli pít přesycená piva," dodal. Vodu do piva nechal týden odstát, aby z ní zmizel aktivní chlór. Vodu z potoka nemohl dle svých slov využít, zakázalo by mu to ministerstvo zemědělství z hygienických důvodů.

Nápoj je průhledný, nejde o řídkou kaši, jak se občas o starých pivech traduje. Ta se podle něj používala hlavně ve starověku, od té doby, co se nechávalo alespoň několik hodin odstát, sediment klesal a pivo bylo čiré. Nápoj se zatím bude prodávat v restauraci U Balbínů v pražské Jungmannově ulici a v Jihoměstském pivovaru.

Počet minipivovarů loni v Česku vzrostl zhruba o 50 na přibližně 400, většinou ve výstavu do 1000 hektolitrů. Přibližně každý týden se tak objeví nový pivovar. Podle Českomoravského svazu minipivovarů tak jde přibližně o dvě procenta výstavu na českém trhu.

Šéf bednářů Prazdroje se stal členem Klubu právovárečníků

Publikováno:před 28 dnyZdroj:České nápojePrazdroj

Šéf party prazdrojských bednářů Josef Hrůza se stal čestným členem Klubu právovárečníků a přátel Plzeňského Prazdroje. Ti ocenili jeho celoživotní věrnost tradičnímu pivovarskému řemeslu a Plzeňskému Prazdroji, kde dnes dvaašedesátiletý Josef Hrůza pracuje již od svého vyučení.

Klub vznikl z iniciativy Plzeňského Prazdroje v roce 2006. Jeho členy jsou potomci rodin, které stovky let vlastnily práva na vaření piva v Plzni. V roce 1839 se spojily, aby vybudovaly Měšťanský pivovar. Jeho stavitel Martin Stelzer pak v roce 1842 pozval legendárního sládka Josefa Grolla, který zde uvařil první várku slavného ležáku Pilsner Urquell.

Právovárečníci se pravidelně potkávají a jednou ročně na výročním setkání jim pivovar prezentuje, jakých dosáhl v uplynulém období úspěchů a co plánuje v následujících měsících. Při té příležitosti zároveň přibírají do svého klubu jednoho nového čestného člena. „Vybíráme z lidí, kteří zasvětlili celý svůj profesní život pivovaru. Letos byla volba jednoznačná. Josef Hrůza se bednařině v Prazdroji věnuje již více než 45 let a je opravdovým mistrem svého řemesla,“ uvedl předseda klubu Pavel Stelzer. Osmičlennou bednářskou partu vede Josef Hrůza jako mistr od roku 2007, v roce 2012 převzal ocenění Nositel tradice lidových řemesel od Národního ústavu lidové kultury.

Bednáři jsou pokračovateli slavné tradice, která sahá až do začátků výroby proslulého plzeňského ležáku před více než 175 lety. V dobách největšího rozkvětu na začátku minulého století pracovalo v Plzeňském Prazdroji zhruba 150 bednářů.

Tradici tohoto řemesla drží Plzeňský Prazdroj jako jediný pivovar na světě. Bednáři v Plzni vyrábějí malé pivní sudy o objemech od 3 do 50 litrů pro různé slavnostní příležitosti, zároveň se starají o ležácké sudy a dubové kádě, ve kterých v plzeňských sklepích kvasí a zraje pivo. „Díky jejich práci mají dnešní sládci stále k dispozici možnost srovnání s pivem zrajícím historickým způsobem. Chuť proslulého ležáku Pilsner Urquell se proto nijak nemění,“ doplňuje manažer pro turismus a tradice Plzeňského Prazdroje Rudolf Šlehofer.

Každoročně plzeňští bednáři vyrobí a vysmolí dva nové ležácké sudy o objemu kolem 40 hektolitrů, které se přesunou do ležáckých sklepů. „Zároveň dvakrát v roce smolíme nejméně 26 sudů ze sklepa, přesné číslo záleží na požadavcích pivovaru,“ doplnil Josef Hrůza. Ležáckých sudů má stále pivovar kolem stovky. Kádí je ve sklepích také kolem stovky. Ty se nesmolí, ale opravují a udržují. Vysmolení sudů trvá zhruba jeden až jeden a půl dne. Plzeňské sudy jsou z pomalu rostoucího českého dubu z křivoklátských lesů.

Plzeňský Prazdroj prodal rekordních 11 miliónů hektolitrů piva

Publikováno:před 28 dnyZdroj:Novinky.czPrazdroj

Pivovar Plzeňský Prazdroj v loňském roce prodal více než 11 miliónů hektolitrů piva, meziročně téměř o tři procenta více. V zahraničí pivovar prodal přes čtyři milióny hektolitrů, což představuje meziroční nárůst o osm procent. Číslo zahrnuje jak export, tak zahraniční výrobu v licenci. Prazdroj to uvedl ve středu v tiskové zprávě.

Export ležáku Pilsner Urquell loni přesáhl jeden milión hektolitrů. V součtu s domácím trhem se tohoto nápoje za celý rok vypilo 2,5 miliónu hektolitrů.

„Zájem o čepovaný plzeňský ležák ve světě trvale roste,” uvedl šéf Prazdroje Grant Liversage s tím, že téměř každý čtvrtý Pilsner Urquell v zahraničí byl čepovaný. Z tanku nápoj v cizině čepuje 90 hospod, jeho objem v nich meziročně vzrostl o 16 procent.

Ležák se nejvíce vyvážel na slovenský, německý a jihokorejský trh. Společnost se stále více zaměřuje na asijské trhy. Od dubna například zahájil pravidelný export do Číny.

Skupina Asahi, která je již téměř rok vlastníkem pivovaru Plzeňský Prazdroj, letos v dubnu vzala do svých rukou distribuci Pilsner Urquell na svém domácím japonském trhu. „Zaměří se na export sudového piva a lahví,” doplnil Liversage.

Plzeňský Prazdroj byl založen roku 1842. Sdružuje pivovar Plzeň, pivovar Radegast a pivovar Velké Popovice. Až do akvizice skupinou Asahi byl dceřinou společností britského koncernu SABMiller.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.23.05.2018 10:006.247/6.247