Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Prodej piva v hospodách prudce propadl. Pivovarníci viní protikuřácký zákon a EET

Publikováno:před 18 dnyZdroj:Novinky.czAutor:ČTK

V září meziročně klesl prodej českého piva v restauracích o 24 procent, uvedla v pátek výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven Martina Ferencová. Za poklesem prodeje piva v hospodách svaz vidí zásahy ze strany státu, například protikuřácký zákon, regulaci hazardu a elektronickou evidenci tržeb (EET). Méně se prodává i pivo v obchodech, i když propad je menší než u hospod.

„Na základě interních dat za září se potvrzují pesimistická očekávání v podobě černého roku českého pivovarnictví," uvedla Ferencová. Očekává další odliv lidí z restaurací a hospod.

Za poklesem vidí státní regulace, například omezení herních automatů, protikuřácký zákon, zavedení EET, ale také změny v provozování restauračních zahrádek.

„Kdyby ta opatření přišla postupně, tak se tím ti hospodští nějakým způsobem dokáží vyrovnat. Ale tím že těch legislativních novinek přichází během roku pět nebo šest, tak ten pivní trh nemá na to, aby se s tím vyrovnával. Třeba u lidí, na které dopadl zákaz kouření, je ten odliv obrovský,” dodala na dotaz Novinek šéfka svazu.
Šest piv z deseti lidé vypijí doma

Podle ní si je svaz vědom společenské nebezpečnosti některých činností, proti nimž jsou zákonná opatření namířena. Zároveň ale chtějí upozornit na negativní dopady, které má přehnaná regulace na trh. „Trpí tím nejen podnikatelé, ale také tradiční česká pivní kultura,” tvrdí.

Přibližně šest piv z deseti se nyní vypije v domácnostech, zbývající čtyři v restauracích. Podle odborníků hraje roli změna životního stylu, výrazně nižší cena piva v obchodech oproti čepovanému v hospodách. Prodejci piva registrují také trend, kdy lidé více než dříve objednávají sudové pivo a pořádají akce v soukromí.

V září ale podle svazu klesl i prodej baleného a sudového piva, dohromady za celý trh včetně hospod došlo k propadu o 16 procent. Připouští, že kritizovaná regulace má vliv hlavně na hospody, důvody poklesů prodeje v řetězcích zatím svaz podrobněji neanalyzoval. „Překvapilo nás samotné, jak moc ten trh spadl,” dodala Ferencová.

Loni spotřeba piva v Česku stagnovala na 143 litrech na hlavu a jeho export do zahraničí meziročně vzrostl o 4,5 procenta. Loňská výroba českých pivovarů byla rekordní, meziročně stoupla o 1,9 procenta na 20,5 miliónu hektolitrů piva a nealka. Z hlediska exportu se nejvíce piva vyvezlo na Slovensko, do Německa a Polska. Ze zemí mimo Evropskou unii do Ruska, Koreje a Spojených států.

Světová rarita: Znojmo vaří unikátní pivo. Díky vinným kvasinkám

Publikováno:před 18 dnyZdroj:Znojemský deníkAutor:Dalibor KrutišZnojemský

Pořádně rozčeřit konkurenční vody v pivovarnictví chce Znojemský městský pivovar. Ve spolupráci s Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským a vinařskou šlechtitelskou stanicí Ampelos připravil světový unikát: pivo, které zraje díky vinné kvasince. A ne ledajaké. Domácí, znojemské, která žije vzdušnou čarou od pivovaru jen několik kilometrů. Výsledkem bude novinka na trhu, jedenáctka Sauvign.

Podobnost názvu piva s vínem z odrůdy Sauvignon není čistě náhodná. „Ve spolupráci s firmou Ampelos a Výzkumným ústavem pivovarským jsme uvařili speciální, svrchně kvašené pivo. Jde typově o ALE (pivo ze skupiny schvrchně kvašených piv, pozn. red.), se silnou ovocnou charakteristikou. Pivo je ještě ozvláštněno chmelem, jehož aroma připomíná Sauvignon blanc,“ uvedl ředitel Znojemského městského pivovaru Miroslav Harašta.

Ampelos a výzkumný ústav lokalizovali vinnou kvasinku, specifickou výhradně pro oblast Znojemska a jeho vinice. „Jde o originální kmen vinařských kvasinek, který je patentovaný ústavem. Tento experiment je již nyní pozorně sledovaný odbornou veřejností. Jsme rádi, že se do praxe dostává aplikovaný výzkum právě ve Znojmě,“ konstatoval ředitel výzkumného ústavu Karel Kosař, který v tomto týdnu se zástupci pivovaru a společnosti Ampelos nové pivo představil.

Na novinku v sortimentu piv se těší milovník dobrého piva Ivan Andel. „Rád objevuji nové chutě i co se piva týče. O Sauvignu jsem ještě neslyšel, ale určitě si na něj s přáteli zajdu,“ svěřil se známý znojemský projektant Andel.

Podle Lukáše Kiliána ze společnosti Ampelos je novinka přirozeným výsledkem práce šlechtitelské stanice. „Přišli jsme na to, že kvasinka, kterou jsme primárně selektovali pro nás a výrobu našeho vína, se hodí i pro vaření piva. Sauvign je tedy ryze znojemským produktem,“ dodal Kilián.

Prodeje piva klesly v restauracích meziročně v září o čtvrtinu

Publikováno:před 18 dnyZdroj:České novinyAutor:ČTK

V září meziročně klesla produkce českého piva o 16 procent, prodej v restauracích o 24 procent. ČTK to sdělila výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven Martina Ferencová. Absolutní údaje neuvedla, svaz je uvádí jednou ročně. Za poklesem svaz vidí zásahy ze strany státu, například protikuřácký zákon.

"Na základě interních dat za září se potvrzují pesimistická očekávání v podobě černého roku českého pivovarnictví," uvedla Ferencová. Očekává další odliv lidí z restaurací a hospod.

Za poklesem vidí státní regulace, například omezení herních automatů, protikuřácký zákon, ale také změny v provozování restauračních zahrádek. "Jsme si plně vědomi společenské nebezpečnosti některých činností, proti nimž jsou zákonná opatření namířena. Zároveň bychom však chtěli upozornit na negativní dopady, které má přehnaná regulace na trh. Trpí tím nejen podnikatelé, ale také tradiční česká pivní kultura," uvedl svaz.

Přibližně šest piv z deseti se nyní vypije v domácnostech, zbývající čtyři v restauracích.

Loni spotřeba piva v Česku stagnovala na 143 litrech na hlavu a jeho export do zahraničí meziročně vzrostl o 4,5 procenta. Loňská výroba českých pivovarů byla rekordní, meziročně stoupla o 1,9 procenta na 20,5 milionu hektolitrů piva a nealka. Z hlediska exportu se nejvíce piva vyvezlo na Slovensko, do Německa a Polska. Ze zemí mimo Evropskou unii do Ruska, Koreje a Spojených států.

Ráda ochutnávám i regionální piva, říká sládková Monopolu

Publikováno:před 18 dnyZdroj:5plus2Autor:Pavel PřibylMonopol

Martina Valterová vaří s láskou pivo pro teplický minipivovar. Její produkt je oblíbený.

V pivovarnictví dělá už přes třicet let. Denně nachodí hodně přes deset kilometrů a tři patra schodů z restaurace do sklepa si dá klidně i dvacetkrát za jedinou směnu. Sládkovou Martinu Valterovou najdete v teplickém minipivovaru Monopol minimálně šestkrát týdně. Přestože je každý den „na place“ od šesti ráno, vaří pivo s neutuchající láskou, což dokazují ocenění, která za své produkty dostává. Kdo by ale čekal, že bez pivního moku nevydrží ani chvíli, ten by se šeredně mýlil. „Samozřejmě mám pivo ráda, ale piju ho málo. Nejsem z těch, která by vypila půlitry denně,“ říká s úsměvem jedna z mála žen v tomto oboru.

Stalo se vám někdy, že vám zachutnalo nějaké pivo od konkurence?
Když jsem někde na dovolené, tak si čepované pivo dám. Oblíbenou značku nemám. Ráda le ochutnávám regionální piva s spousta jich je dobrých. Českému pivovarnictví se daří. Samozřejmě jsou i horší piva, ale myslím si, že si na trhu každý najde to svoje.

Jaké si zákazníci našli u vás? Který druh piva z Monopolu je oblíbený?
Určitě světlý ležák, jsme Češi a máme rádi světlá piva. Na tom se pozná, jak to sládek umí. Daří se ale i polotmavé jedenáctce Karlík a překvapilo mě, že jde hodně na odbyt i Monopol ALE čtrnáctka. Na to, že je to svrchně kvašené pivo, jsou v něm speciální chmele, je více hořké, tak se uchztilo. Pijí ho hlavně ženy.

Vy jste také žena a věnujete se zaměstnání, které většinou dělají muži. Jak jste se k němu dostala?
Když jsem ve čtrnácti letech vycházela z 8. třídy, nedostala jsem se na ekonomickou školu. Na gymnázium jsem nechtěla, hledala jsem proto nějaké alternativy a tatínek přes jednu známou zjistil, že se v Plzni otevírá nová potravinářská škola s oborem Výroba piva a sladu. Vůbec jsem neměla představu, co bych chtěla dělat, tak jsem do toho šla a odjela na internát do Plzně. Byla jsem daleko od rodičů, ale byla to škola, která mi hodně dala. Samozřejmě jsem vůbec nevěděla, co od té školy mám očekávat, ale zalíbilo se mi tam. Ač to byla střední škola, tak tam byla i praxe, kterou jsme měli v plzeňském Prazdroji. Výhodou bylo, že už jsem přesně věděla, kam nastoupím do práce. V té době měla totiž škola s pivovary domluvená místa ve výrobě. Já jsem byla z Ústí nad Labem, tudíž jsem předem věděla, že nastoupím do Zlatopramenu, což se pak také stalo.

A vydržela jste tam přes 25 let...
Ano. Ale když jsem tam nastoupila, samozřejmě jsem nešla hned do laboratoře. Musela jsem si projít celé kolečko v provozu, poznala jsem obor i ze stránky dřiny a v pivovarnictví dřina je. Musela jsem vzít do ruky kartáč, umývat tanky, pobývat v chladném prostředí. Je hodně důležité, aby člověk k pivovarskému řemeslu získal vztah a hlavně pokoru. A to se u mě myslím povedlo. Dokonce jsem teď našla certifikát o přijmutí do cechu sladovnického.

Vraťme se studiu. Kolik dívek vás bylo ve třídě?
Málo a většinou to byly holky přímo z Plzně. Byli jsme jediná škola s tímto oborem v České republice a studovali ji převážně kluci z Moravy. Dodnes máme srazy, a co vím, tak u pivovarnictví zůstalo asi jen dvacet procent lidí. Spousta pivovarů se totiž pozavírala a lidé nechtěli za prací nikam dojíždět, proto začali dělat v jiném oboru. A teď, i když je nedostatek sládků, se už nechtějí vracet k původnímu řemeslu.

Co vaše práce vůbec obnáší?
Říká se, že sládek vaří pivo, ale to je jen jedna část technologické výroby. Pak se samozřejmě musíme o pivo i starat - to znamená mít tanky, připravovat pivo, aby bylo kvalitně prokvašené, uzrálé a aby bylo připravené na výčep. V malém pivovaru se musíme starat i o agendu, jako nákup surovin, registrace, hlášení celníků a podobně. Musíme se starat i o administrativní věci, což ve velkém pivovaru dělají další lidé, jako účetní, nákupčí a podobně. U nás to všechno dělá jediný člověk.

A co když si vezmete dovolenou? To za vás pivo nikdo neuvaří?
V té době se pivo nevaří. (úsměv) Mám ale velkou kapacitu ležení, navařím si pivo dopředu a mám ho připravené takové množství, že určitě nedojde. Na déle než 14 dní v kuse si dovolenou stejně nevezmu. Samozřejmě může dojít i k nějakému technickému problému, ale vždycky máme dostatečnou rezervu. Jsem naučená, že musím pořád vyrábět, aby byl piva dostatek. Podle staré pivovarské terminologie, vařit tzv. „do plného“.

Kolik litrů piva máte v zásobě?
Vždy přibližně 290 hektolitrů, což je kapacita našeho sklepa. Jakmile se uvolní jeden tank, tak se sanituje a jde do něj další meziprodukt. Pořád se to točí dokola, nikdy se nestane, abych měla třeba půlku kapacity tanků prázdných. Uvolní se jeden, přetlačím tam další pivo, aby leželo a zrálo. Takhle to máme vlastně už od otevření pivovaru. Když jsem začínala, mělo se otevírat v květnu, ale já už v březnu začínala vařit pivo, aby bylo dostatečně uležené.

Vaříte nové pivo každý den?
Ne, většinou dělám čtyři várky týdně. Jedna várka má deset hektolitrů. Mezitím pivo přetláčím a sanituji tanky. V sobotu tady nejsem, ale v neděli ano, zkontroluji si tlaky a teploty u jednotlivých tanků a nebo se věnuji administrativě. Uvařit jednu várku trvá zhruba devět hodin, včetně chlazení.

A za jak dlouho se pivo dostane až k zákazníkovi na stůl?
Tozáleží na druhu. Světlý ležák musí deset až čtrnáct dní kvasit, pak bude zhruba 40 dní dokvášet a zrát. K zákazníkovi se dostane zhruba za 60 dní, tedy dva měsíce. U zákazníka znamená přímo u nás v pivovaru, pivo totiž nikam nedovážíme.

Jistě pivo vaříte podle nějakých tajných receptur, že?
Ano, jsou tajné. (úsměv) Existují dané technologické postupy, které si ale trochu poupravím podle sebe. Nejdůležitější je, kolik se tam dává sladu a chmele. Možná se to nezdá, ale chmel je v pivu opravdové koření, když je pivo kvalitně nachmelené, tak je příjemné. Chmelení je proto hodně důležité.

Kolik druhů piv v Monopolu vaříte?
Máme čtyři stále druhy - světlý ležák Monopol, polotmavý 11% Karlík, jedenáctku Višeň a 14% ALE, což je svrchně kvašené pivo. Ta jsou v nabídce celoročně. Dále děláme speciální piva podle ročního období. Na jaře to je Monopol IPA, která má vůni květin a ovoce, je lehká a svěží a na výčep jde v první jarní den. Pak máme pšeničnou jedenáctku, kterou můžou hosté ochutnat v první letní den. Na první podzimní den máme na čepu Monopol Vídeňský ležák, který má barvu padaného listí, a v zimě Portera šestnáctku, kterým si hosté můžou zpříjemnit začínající advent. Na výčepu máme vždy minimálně 5 druhů piv, čtyři stále a jeden speciál.

Suroviny k výrobě piva máte z Česka nebo ze zahraničí?
Na světlý ležák používáme výhradně české suroviny, slad plzeňského typu z Benešova a žatecké chmele. Slad odebíráme z pivovaru Ferdinand. Je tam sladovna, kde se slad vyrábí tak, jak se vyráběl před sto lety humnovým způsobem. Výroba je sice finančně nákladnější, ale je opravdu kvalitní. Do polotmavého piva dáváme český slad a dále bavorský a karamelový, který odebíráme ze sladovny z Bavorska. Višeň, to je polotmavé pivo, do kterého je při dokvášení v sudě přidávána čistě přírodní višňová šťáva bez éček a konzervantů. A co se týče Monopol ALE, v něm jsou speciální zahraniční slady i chmele. Je to pivo anglického typu, takže chmel pochází z Anglie.

Výukový minipivovar ZF JU

Publikováno:před 18 dnyZdroj:Pivovar ZF JCUAutor:Monika BřezinováZemědělská fakulta JCU

Výzkumný a výukový minipivovar Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity nabízí od listopadu 2017 individuální i skupinové kurzy vaření piva. Počet účastníků kurzu: 1 – 5.

Kurzy jsou vedeny zkušeným sládkem minipivovaru. Lze je po dohodě zaměřit nejenom na samotné praktické vaření piva, ale můžeme nabídnout i teoretickou přípravu na vaření, čistění a desinfekci provozu, úvod do problematiky pivních druhů, také aktuální informace ohledně legislativy k minipivovarům a domácímu vaření. Případně informace o technologiích využívaných v pivovarnictví.

Cena kurzu se pohybuje mezi 2 500,- Kč a 5 000,- Kč za jednoho účastníka a je odvislá od požadavků zájemce na skladbu kurzu. Jeho délka je, dle zvolené náročnosti, 1 až 3 dny.

Dále nabízíme možnost pro studenty středních škol, absolvovat v našem výukovém minipivovaru povinnou praxi.

Těšíme se na vás v prostotách minipivovaru ZF.
Dej Bůh štěstí.

Bližší informace vám rádi poskytneme na mailu: brezina@zf.jcu.cz

České restaurace: prodej točeného piva výrazně klesá

Publikováno:před 19 dnyZdroj:PortálFinancí.cz

Nástup elektronické evidence tržeb, zákaz kouření v hospodách a další změny, které mnohé hostinské vůbec netěší. To vše s sebou nese úbytek hostů a také výrazně nižší výdělek pro majitele příslušného restauračního zařízení. Točené pivo se sice prodává dál, ale meziroční pokles více než čtyři procenta naznačuje, že tržby budou za letošní rok o poznání nižší.

Pivo se prodává hlavně v obchodech, na točené se už tolik nechodí
Největší pokles spotřeby točeného piva za poslední dekádu. I tak by se dal označit letošní rok, který se nesl celý v duchu EET. V restauračních zařízeních je nutné evidovat novým způsobem tržby už od prosince 2016. Češi přestali chodit do hospod hlavně od léta, a to i proto, že si v nich nemohou dopřát oblíbenou cigaretu. Změna zákona totiž neumožňuje kouřit uvnitř restaurace, výjimku tvoří jen předzahrádky. Ty se ale s nástupem podzimu uzavřou a pravděpodobně ještě prohloubí výpadek příjmů oproti loňskému roku. Za prvních osm měsíců roku 2017 činí meziroční pokles více než padesát milionů prodaných půllitrů piva.

Spotřeba piva se také mírně snižuje, aktuálně činí 143 litrů na hlavu. Neznamená to však, že Češi na pivo nějak zanevřeli, nedopřávají si jej ovšem v restauračních zařízeních. Plechovkové nebo lahvové pivo vyjde levněji, během letních měsíců stoupl jeho prodej o více než šest procent oproti jarnímu období. Na vině je kromě zákazu kouření v uzavřených prostorách a EET také výraznější regulace hazardu. Změny jistě očekávatelné. Na druhou stranu je třeba dodat, že tři podobné změny v jednom roce pak přinesou mnoha restauracím značné problémy. Naštěstí je třeba dodat, že českým pivovarům se poměrně daří (výroba stoupla o necelá dvě procenta za rok), výrazně (o 4,5 % ročně) roste i zahraniční export, vyváží se nejen na Slovensko a do Německa, ale také do Ruska či USA.

Konec volby pivo, nebo víno. Znojemský pivovar dal do moku vinné kvasinky

Publikováno:před 19 dnyZdroj:iDNES.czAutor:Markéta DuškováZnojemský

Ovocná nebo pšeničná piva už zná snad každý. Znojemský městský pivovar ale nyní posouvá pivní speciály ještě o něco dál. V listopadu nabídne k ochutnání pivo vinné.

„Jde o pivo typu ale (svrchně kvašené – pozn. red.). Specifickým prvkem výrobního procesu je použití vinných kvasinek. K chmelení piva byl využit speciální chmel Nelson Sauvin, který pivu dodává společně se zmíněnými kvasnicemi ovocné aroma s tóny po angreštu, bílém vínu a tropickém ovoci,“ popisuje šéf pivovaru Miroslav Harašta.

Podle Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, který na výrobě tohoto piva spolupracoval, jde o naprostý unikát. Takové pivo se nikde běžně nevaří.

Nejzásadnější bylo takzvaně izolovat vinnou kvasnici, specifickou výhradně pro oblast Znojemska. To probíhalo ve vrboveckém vinařství Ampelos.

„V rámci společného výzkumného projektu jsme odebrali vzorky z bobulí a z kvasícího moštu, v laboratoři jsme přečistili a identifikovali získané kmeny kvasinek. Pak probíhala několik týdnů jejich charakterizace – to je například jejich růst při různých teplotách, kvašení cukrů, rychlost kvašení hroznového moštu. Jen některé kmeny ‚postoupily do dalšího kola‘,“ popisuje několikaměsíční proces Dagmar Matoulková z výzkumného ústavu.

Použití konkrétních vinných kvasinek je neobvyklé i podle jednatele Českého pivního institutu.

„Toto pivo bude určitě raritní. Trochu jiným směrem, tedy využitím divokých kmenů vinných kvasinek pro svá spontánně kvašená piva, už se ale vydal pivovar Wild Creatures z nedalekého Mikulova,“ podotýká Tomáš Hasík s tím, že o podobné speciály je mezi milovníky řemeslných piv velký zájem.

„Existuje nespočet možností, jak kombinovat druhy sladu, chmele, kvasinek a dalších možných přísad a vytvořit tak úžasné a neobvyklé smyslové zážitky,“ nastínil Hasík.

Znojemský městský pivovar plánuje vinné pivo představit v první polovině listopadu ve svém podniku HoZpoda na Masarykově náměstí ve Znojmě. Jmenovat se bude Znojemské pivo – Sauvin 11%. V prodeji bude jako čepované i lahvové.

Výsledky ankety Pivo roku 2017 vyhlásilo Sdružení přátel piva

Publikováno:před 19 dnyZdroj:České nápoje

Ve čtvrtek 2. listopadu 2017 proběhlo v prostorách pivovaru Kynšperský zajíc v Kynšperku nad Ohří slavnostní vyhlášení ankety Sdružení přátel piva – Pivo roku 2017. Letošní ceny byly uděleny již po dvacáté sedmé a od roku 2002 je vyhlašuje SPP vždy v jiném městě, kraji a na půdě jiného pivovaru. V Karlovarském kraji (i v západních Čechách) je to vůbec poprvé.

Anonymní degustace (25. 9. 2017) druhé části soutěže, za účasti vybraných sládků vedl již tradičně jeden z nejzkušenějších degustátorů nejen u nás, ale i ve světě, a zároveň prezident Českomoravského svazu minipivovarů, pan ing. Jan Šuráň.

Přestože i letošní výsledky se od předchozích v mnohém liší, mnohá piva a oceněné subjekty se na prvních místech objevovaly i v minulém ročníku. Vyrovnal se i poměr získaných oceněních mezi minipivovary a průmyslovým pivovary. V každém případě v letošním udílení cen dominuje trojnásobné vítězství v „pivních“ kategorií pro pivovar Clock, a ačkoliv nezískal třeba titul Minipivovar roku, nelze o kvalitě piv z jeho produkce pochybovat. V rámci získaných prvních míst se jedná o nový rekord v rámci této soutěže. (Z hlediska počtu celkových umístění na stupních vítězů v jeden rok však nikoliv).

V letošním roce se nám mezi nejlepší oceněné subjekty po delší pauze vrátily dříve často oceňované pivovary, jako např. Herold Březnice, či Rohozec, což hovoří o stabilizaci a kvalitě jejich piv. V rámci výsledků cen SPP je znát, že poměrně rychle tato anketa a soutěž reaguje na trh a kvalitní piva. O tom svědčí například výjimečný a raketový start minipivovaru Zichovec, vybočující nad rámec své velmi těžké a konkurencí nabité kategorii (navíc každý měsíc se zvyšující). Taktéž letošní nositel ceny Sládek roku získal tento titul za svoji činnost během posledních několika měsíců, za ohromné pozvednutí piv v pivovaru Vrchlabská bašta, a nikoliv za dlouholetou činnost ve prospěch pivovarnictví, jako byly jiné ceny v minulosti.

Zajímavostí je určitě cena za Pivní počin roku, s lepší slovní kategorizací jako Pivní příběh roku, která odkazuje na um českých sládků a cit a vášeň pro pivo, a která vybočuje svým přesahem přes hranice České republiky a ukazuje tak trochu na to, že v pivním světě nic není dogma.

Z výsledků:
Absolutní vítězové naříč kategoriemi po skončení úvodní anketní části:

Primátor Weizenbier (kategorie pšeničných piv) 223 hlasů
Bernard Jedenáctka (kategorie světlých ležáků) 180 hlasů
Primátor APAČ (kategorie světlých svrchně kvašených piv) 176 hlasů

V anketní části hlasovalo 45 % členů SPP z 1 459 možných, a to pro rekordních 321 značek piva!

Skokan roku: Rohozec, Třináctka tmavá – který poskočil ve své kategorii z třetí desítky až na třetí místo v letošním roce, což zapadá do rámce jejich hlavní ceny, Pivovar roku.

Kompletní výsledky ankety Pivo roku 2017

Kategorie: Světlé výčepní pivo
Kategorii světlého výčepního má každý běžný spotřebitel zafixovanou jako desítku a v našich podmínkách je to pivo k běžnému konzumaci. V posledních letech ale spotřebitelé přecházejí na silnější piva, a pro pivovary je tak čím dál těžší udržet se v tomto segmentu.

Letošní vítěz svoji kategorii v naší soutěži ještě nikdy nevyhrál, a to přesto, že je dlouhodobě velmi úspěšný v kategorii pivovarů. Jedná se o opravdovou poctivou desítku, tedy se stupňovitostí nad deset procent EPM. Letošním vítězem se stává výčepní pivo Hubertus, z pivovaru Kácov.

Hubertus, světlé výčepní pivo 10° / Pivovar Hubertus Kácov
Bernard Desítka / Rodinný pivovar Bernard
Únětická 10° / Únětický pivovar

Kategorie: Světlý ležák
Světlému ležáku neřekne nikdo u nás jinak než dvanáctka a v českých podmínkách se jedná zcela nepochybně o královskou kategorii. Spotřebitelé tato piva poslední roky vyhledávají čím dál více právě na úkor takzvaných desítek.

Letošním vítězem je tak trošku jiné pivo, kde je použita původně anglická technologie chmelení za studena a pivo tak má vyšší chmelové aroma. Letošním vítězem je krásně plný a výrazný Bakalář za studena chmelený z pivovaru v Rakovníku.

Bakalář za studena chmelený / Pivovar Bakalář
Bernard Jedenáctka / Rodinný pivovar Bernard
Břevnovský Benedict, Klasická 12° / Břevnovslý klášterní pivovar sv. Vojtěcha

Kategorie: Speciál
Kategorie světlých speciálů je neskutečně pestrá a rozmanitá, přičemž jediným společným jmenovatelem je pro ně pouze minimální obsah mladiny 13 %.

Letošním vítězem je absolutní nováček se 45 jednotkami hořkosti, příjemně chmelové pivo a i přes větší stupňovitost stále skvěle pitelné, Clock No Idols! 13° India Pale Lager.

Clock No Idols! 13° India Pale Lager / Clock, řemeslný pivovar Potštejn
Sládkova 15° / Pivovarský dvůr Chýně
Primátor Exkluziv 16° / Pivovar Primátor

Kategorie: Polotmavé pivo

Kategorie polotmavých piv, stejně jako následující kategorie piv tmavých, je vyhlašována bez rozdílu stupňovitosti. V této kategorii mohou být i piva řezaná.

Vítězem se již po třetí za sebou (a získal tak hattrick) stal pivovar Bernard, se svým pivem Jantarový ležák, dokvášený v lahvi.

Bernard Jantarový ležák / Rodinný pivovar Bernard
Svijanský Fanda 11% / Pivovar Svijany
Klostermann polotmavý ležák / Dudák – Měšťanský pivovar Strakonice

Kategorie: Tmavé pivo
Tmavá piva jsou opředena řadou mýtů a kuriozit (například že po tmavém pivu se rychleji vyvíjejí jisté ženské partie, či že tmavé pivo je sladké). Ani jedna z těchto tezí není pravdivá, a přestože obsahuje tmavé pivo o něco více zbytkového cukru než světlé, chuť by měla být spíše pražená.

Letos se na první místo vrací vítěz z let 2005, 2011 a 2013, pivo vařené ze čtyř druhů sladů Bernard Černý ležák s jemnými kvasnicemi z pivovaru v Humpolci.

Bernard Černý ležák / Rodinný pivovar Bernard
Budweiser Budvar B:Dark / Pivovar Budějovický Budvar
Rohozec Třináctka tmavá / Pivovar Rohozec
Eliška, tmavé speciální pivo / Měšťanský pivovar v Poličce

Kategorie: Pšeničné pivo
Kategorie pšeničných piv se v naší soutěži vyhlašuje sice teprve popáté, ale svorně vítáme, že výrobců tohoto pivního stylu je stále více. Jedná se o pivní styl, který byl v českých zemích ještě před cca 200 lety nejrozšířenější (než ho vytlačil klasický český ležák).

Letos poprvé vyhrává tuto kategorii pivo z průmyslového pivovaru (a před tím věčně druhý), Primátor Weizenbier z pivovaru v Náchodě. Pivo ověnčené mnoha prestižními mezinárodními oceněními.

Primátor Weizenbier / Pivovar Primátor
Sv. Norbert pšeničné světlé / Klášterní pivovar Strahov
Herold Bohemian Hefeweizen / Pivovar Herold Březnice

Kategorie: Svrchně kvašené světlé pivo
Další velmi různorodá kategorie, pro všechna světlá piva svrchně kvašená bez rozdílu stupňovitosti (s výjimkou pšeničných).

V této kategorii nastala poněkud kuriózní situace, protože vítězství z loňského roku sice vítěz obhájil, ale se zcela jiným pivem. Vítězem v této kategorii je výborně pitelný Clock No Idols! 15° American IPA, z pivovaru v Potštejně.

Clock No Idols! 15° American IPA / Clock, řemeslný pivovar Potštejn
Primátor APAč 11° / Pivovar Primátor
Bernard Bohemia Ale / Rodinný pivovar Bernard

Kategorie: Svrchně kvašené (polotmavé/tmavé) pivo
Rovněž v kategorii barevných „ejlů“ a jiných svrchně kvašených piv dochází v posledních letech k obrovskému nárůstu, čemuž vděčíme zejména minipivovarům.

Letošní vítězství si odnáší stejně jako v předchozí kategorii Potštejnský pivovar, a to se svým pivem Clock Twist 14° American Red IPA s krásným karamelově-chmelovým aroma.

Clock Twist 14° American Red IPA / Clock, řemeslný pivovar Potštejn
Sv. Norbert Sakura Dark Ale / Klášterní pivovar Strahov
Primátor stout / Pivovar Primátor

Kategorie: Minipivovar roku
Sdružení přátel piva je jediným subjektem, který může vyhlašovat kategorii Minipivovar roku, díky registraci této značky na Úřadě průmyslového vlastnictví.

Spotřebitelé mohou být z nárůstu počtu minipivovarů převelice šťastní, protože se nyní ročně otevírá kolem 50 nových pivovarů a aktuálně jejich počet již atakuje číslo 400. Kde se vývoj zastaví nikdo zatím nedokáže předpovědět.

Letos oceněný pivovar je v anketě Sdružení přátel piva nováčkem a založen byl v roce 2012. Kvalitou i ekonomicky je velice úspěšný, o čemž svědčí nejen dnešní ocenění, ale i skutečnost, že nedávno otevřel svojí novou výrobní jednotku v Lounech. Letošním vítězem se stává rodinný minipivovar Zichovec.

Rodinný pivovar Zichovec / Zichovec
Klášterní pivovar Strahov / Praha
Pivovarská bašta / Vrchlabí

Kategore: Pivovar roku
I v této kategorii je SPP jediným subjektem, který takto oceňuje u nás průmyslové pivovary.

Lze říci, že až donedávna v této kategorii, na rozdíl od kategorie předchozí, počet pivovarů stále klesal. Aktuálně to již přestává platit, neboť mnohé minipivovary se stávají natolik úspěšnými, že z hlediska ročního výstavu již překračují magickou hranici roční produkce ve výši 10 000 hl, a tak se stávají pivovary průmyslovými. Letošním vítězem je menší průmyslový pivovar, který by se ještě na přelomu tisíciletí počítal do kategorie minipivovarů, protože měl produkci pod 10 000 hl, nicméně to už dávno neplatí, aktuální produkce se pohybuje kolem 70 000 hl. Letošním vítězem se stává nádherně nově zrekonstruovaný Pivovar Rohozec s velmi pestrou nabídkou spodně kvašených piv.

Pivovar Rohozec / Malý Rohozec
Únětický pivovar / Únětice
Pivovar Primátor / Náchod

Kategorie: Sládek roku
Letos oceněný sládek se narodil takřka na den přesně 40 let po konci války, v rodině, která kupodivu nemá žádné vazby na pivovarství. Vždy měl zálibu v chemii, ale ke studiu pivovarství na potravinářské průmyslovce ho mírně navedl až jeho táta. Po úspěšném odmaturování nastoupil na Vysokou školu chemicko-technologickou, kde byl ale nejvíce deprimován tím, že zatímco se prokousával prvními ročníky mnohdy nezáživnou chemií, jeho bývalí spolužáci z Podskalské již všude možně vařili pivo. Věnoval se tak alespoň domácímu vaření piva.

Po absolvování vysoké školy získával praxi postupně v pivovaru Krušovicících, v minipivovaru na Bulovce u Františka Richtera, v pražském Jihoměstském pivovaru a poté v Pivovarské baště ve Vrchlabí. Následovala zkušenost na Novém Zélandu, po návratu v roce 2012 začal působit v nově vzniklém minipivovaru na Luční Boudě. A ještě než se v roce 2014 vrátil zpět do Krkonošského medvěda ve Vrchlabí, stihl i profesní zastávku v průmyslovém pivovaru Krakonoš.

Náš letošní laureát velice rád v pivovarství experimentuje a hraje si s pivními styly, ale nejraději ze všeho má tradiční český ležák. Je jím Petr Bednář, toho času sládek z minipivovaru ve Vrchlabí, který pozvedl místní piva na nejvyšší možnou úroveň.

Kategorie: Pivní počin roku
Ocenění v této kategorii nevyhlašuje Sdružení přátel piva pravidelně každý rok, naposledy se tak stalo v roce 2014.

Letos má ocenění poněkud pikantní příchuť, protože svým způsobem putuje do blízkého zahraničí, konkrétně do Německa. Je zejména příběhem roku o tom, co mohou zlaté české ručičky v podání českého sládka způsobit v jednom ospalém německém pivovaře Palmbräu v Eppingenu. Letošní nositel této ceny, Zdeněk Prokop, je bývalý zaměstnanec Budvaru, kde pracoval šest let a díky praxi, která byla součástí intenzivního kurzu němčiny, se dostal do pivovaru Palmbräu. Zde se přes vařiče a podsládka velice rychle stal hlavním sládkem. Před jeho příchodem byl pivovar personálně nezajištěn, měl kapacitní problémy a napříč celou výrobou se táhla mikrobiální kontaminace, která měla velice negativní vliv na kvalitu výsledných piv. Náš nový sládek zavedl kvalitní systém řízení kritických bodů a zcela přepracoval systém a řízení sanitací. Takto konsolidovaný pivovar dnes pod jeho vedením produkuje nově celosezónně osm špičkových piv. Navíc přidává každý měsíc jedno speciální sezónní. Pivovar aktuálně vystavuje již 35 000 hl piva ročně.

K pivu se náš letošní oceněný dostal díky praxi na střední škole, kterou vykonával v amsterodamském pivovaru Maximilian. Od té doby ho pivovarství už nepustilo a studium na Vysoké škole chemicko-technologické už bylo jen logickým dalším stupněm.

Pro ocenění za pivní počin roku si Zdeněk Prokop přichází za to, jak během krátké doby dokázal výrazně pozvednout kvalitu produkce v pivovaru Palmbräu, tedy v zemi, kde pivo je též doma.

Pivovar Ferdinand loni zvýšil výrobu, navařil přes 25 300 hektolitrů piva

Publikováno:před 19 dnyZdroj:Průmyslová automatizaceAutor:ČTKFerdinand

Benešovský pivovar Ferdinand v loňském roce uvařil 25.372 hektolitrů piva, z toho 13 procent na export. Předloni to bylo zhruba 24.000 hektolitrů. Dnes to na setkání s novináři uvedli zástupci firmy. Podle výroční zprávy ve Sbírce listin pivovar loni mírně snížil zisk na 3,3 milionu korun. Provozní výnosy se pivovaru loni snížily zhruba o pět milionů korun na 81,6 milionu.

Letos by měl být podle výroční zprávy výstav minimálně stejně vysoký jako loni. Většinu produkce pivovar s 33 zaměstnanci prodává v Česku, zásobuje zejména Benešov a širší okolí a Prahu, ale i Ústecko, Pardubicko nebo jižní Čechy. "Společnost úspěšně pokračovala ve spolupráci se zahraničními obchodními partnery Slovenska, Ukrajiny, Dánska, Švédska, Číny, Kanady, Anglie, Finska a nově i Ruska," dodala firma.

Součástí pivovaru je sladovna, která loni vyrobila 2302 tun humnového sladu, meziročně o 200 tun více. Necelá pětina sladu se spotřebovala na výrobu vlastního piva, zbytek se prodal v ČR, 28 procent se vyvezlo do zahraničí. "O náš slad je velký zájem, více ho ani z důvodu kapacity vyrobit nemůžeme. Sladovna je na sto procentech své kapacity. Kupují ho od nás jiné pivovary i minipivovary," uvedl jednatel pivovaru Petr Dařílek.

První písemné právo vařit pivo udělil benešovským měšťanům v roce 1595 Archleb z Kunovic. Rozmach pivovarnictví násilně přerušil vpád švédských vojsk. Novodobá historie vaření piva v Benešově sahá do roku 1897, kdy majitel nedalekého konopišťského panství František Ferdinad d'Este nechal postavit sladovnu a pivovar, který s menšími změnami v technologickém zařízení funguje dodnes. Jeho vlastníkem je česká společnost bez zahraniční účasti. Letos tak pivovar slaví 120 let od založení, na trh například nově uvedl bezlepkový ležák.

Asie láká české pivovary. Krušovice míří na čínský trh

Publikováno:před 19 dnyZdroj:Lidovky.czAutor:Miroslav PetrKrušovice

Zhruba 550 milionů hektolitrů piva vypijí ročně obyvatelé Číny. Z toho pouhých 34 tisíc hektolitrů pochází z Česka. Na obřím čínském trhu, který je i z hlediska výroby ve výši zhruba 480 milionů hektolitrů největší na světě (Česko vaří ročně 20,5 milionu), teď zkusí štěstí i česká dcera koncernu Heineken. Trojka mezi zdejšími pivovary tam od příštího roku začne exportovat značku Krušovice.

„Ze vzdálenějších zemí dlouhodobě vyvážíme krušovické pivo například do Vietnamu, Izraele a také Iráku. Momentálně připravujeme export krušovického piva do Číny, kde je velký zájem o české ležáky,“ potvrdila LN mluvčí Heinekenu ČR Jana Austová Pikardová.

Nejde ze začátku o zanedbatelné množství, i když z pohledu celého čínského trhu je to kapka v moři. „Na příští rok plánujeme dovézt do Číny více než půl milionů třetinkových lahví Krušovic Imperial,“ dodává Pikardová.

Krušovice mezi top značkami
Značce Krušovice nahrává fakt, že ji mateřská společnost Heineken zařadila mezi osm top mezinárodních značek celé skupiny s cílem rozšířit jejich export do významného počtu zemí.

Českému exportu jednoznačně vládnou země Evropské unie. Zdejší pivovary do 25 z nich vyvezly loni 3,7 milionu hektolitrů, což je 84 procent celého českého exportu piva. Na 73 zemí mimo EU připadá jen 687 tisíc hektolitrů. Nejvíc putuje do Ruska a Jižní Koreje.

Čína je, na rozdíl třeba od Vietnamu, pro naprostou většinu tuzemských pivovarů dosud neobjevenou asijskou zemí. Pivo tam nevyváží ani lídr českého trhu Plzeňský Prazdroj, i když podle nepotvrzených informací LN jeho majitel – japonský koncern Asahi – o této možnosti uvažuje, ani dvojka Pivovary Staropramen. Ty se prosazují spíš v Jižní Koreji, Japonsku a Vietnamu a nově i v dalším vzdáleném kontinentu – v Austrálii.

Z největších českých producentů tak dosud exportuje pivo do Číny jen čtyřka trhu Budějovický Budvar, případně z menších pak částečně skupina Pivovary Lobkowicz, která však podobné údaje nezveřejňuje.

A je tedy možné, že většina dosavadního exportu do Číny ve výši 34 tisíc hektolitrů (6,8 milionu půllitrů) pochází z Českých Budějovic.

Budvar prodává své pivo ve 20 asijských zemích, nejvíc ve Vietnamu. „Asie je pro nás z dlouhodobého hlediska strategický kontinent, protože podle prognóz tam poroste celková spotřeba piva a bude se zvyšovat i poptávka pro prémiových importovaných pivech. I my zde tedy vidíme významnou obchodní příležitost,“ uvedla vedoucí exportního oddělení Budvaru Renata Pánková.
S Asií a konkrétně s Koreou má velké plány i Prazdroj. Připadá na něj 118 tisíc hektolitrů z celkem 129 tisíc hektolitrů, které tam vyvezly loni české pivovary. Korejci si za pivo rádi připlatí – v hospodě tam prý za půllitr piva Pilsner Urquell zaplatí v přepočtu i 500 korun.

Český Kozel předčí Guinness?
Aktuálně v Koreji prodává Prazdroj zhruba 40 tisíc hektolitrů černého piva značky Velkopopovický Kozel, což je polovina toho, kolik v zemi prodá světový lídr v černém pivu irský Guinness. Jenže zatímco Guinness roste na korejském trhu údajně o pět až devět procent ročně, český černý Kozel každoročně o 50 procent. „Očekáváme proto, že bychom mohli do dvou let Guinness dorovnat a v horizontu tří let převzít roli lídra,“ věří si mluvčí Prazdroje Jitka Němečková.
Pivovary spoléhají na to, že české prémiové značky mají v Asii dobrý zvuk a lze je tam prodávat s mnohem vyšší marží než v Evropě. I tak ale podle odborníků z branže nemá takový export velký ekonomický smysl a vzdálené trhy budou pro český vývoz spíše doplňkovou záležitostí.

„Každý velký světový výrobce jak může, tam spíš vaří pivo na základě licenční výroby. Pivovary musejí mít k přímému exportu hodně vážný důvod. Jako je v případě Budvaru ochranná známka a důraz na originalitu,“ říká nezávislý pivovarnický expert Jan Veselý.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.21.11.2017 11:125.760/5.760