Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Roste zájem o chuťově plná piva

Publikováno:před 17 dnyZdroj:Zboží&ProdejAutor:Pavel Neumann

Přestože se co do objemu na českém maloobchodním trhu stále prodá nejvíce výčepního piva, tedy desítky, roste zájem o jedenácti-a dvanáctistupňové ležáky. Velká obliba patří také speciálním edicím, neboť jinak konzervativní spotřebitelé rádi poznávají nové chutě. Zejména v létě vzrůstají prodeje piva v plechovkách.

Česká republika je národem pivařů. Důkazem o pravdivosti tohoto tvrzení jsou i statistická data vyplývající z průzkumu trhu metodou Spotřebitelského panelu GfK společnosti GfK Czech. Pivo si za uplynulý rok alespoň jednou zakoupilo více než devět z deseti českých domácností a stejný počet si jej koupilo opakovaně. Z ostatních alkoholických kategorií jsou nejblíže lihoviny a víno. U obou platí, že je alespoň jednou zakoupí téměř osm z deseti domácností. Pro pivo si přitom spotřebitelé chodí do obchodu ze všech alkoholických nápojů nejčastěji. Průměrná domácnost tuto kategorii zakoupí čtyřicetkrát do roka, pivo si tedy koupí jednou za devět dní.

Na místo desítek se derou ležáky
Jednoznačně nejčastěji nakupovanými, co se ročního objemu týče, jsou výčepní piva do stupňovitosti 10,99. „Tento segment zakoupily téměř tři čtvrtiny domácností a v průměru si za rok odnesly devadesát litrů této tekutiny. Výčepní piva jsou však na ústupu a jejich místo pomalu přebírají ležáky se stupňovitostí jedenáct plus. V ročním nakoupeném objemu zůstaly za výčepními pivy, avšak v roce 2016 za ně domácnosti utratily více. Též si je zakoupily tři čtvrtiny českých domácností, což bylo více než v roce předešlém. Ročně si pak průměrná domácnost zakoupila téměř sedmdesát litrů této subkategorie,“ popisuje konzultant Spotřebitelského panelu GfK Jan Kadeřábek.

Meziročně se dařilo i mixovaným pivním nápojům, do kterých se řadí radlery, cidery a jiné sladové nápoje. Obecně tento segment nakoupí více než polovina českých domácností, přičemž meziročně počet domácností rostl, stejně tak jako jejich frekvence nákupů. Mixované pivní nápoje nakoupila průměrná domácnost desetkrát za rok. V rámci tohoto segmentu jsou jasně nejčastěji nakupované radlery, které objemově tvoří dvě třetiny mixovaných pivních nápojů.

Z pohledu nákupních formátů jsou pro piva nejdůležitější hypermarkety, kde domácnosti nakoupí 43 % z celého objemu kategorie piv. Meziroční srovnání navíc ukazuje, že jejich pozice oproti roku 2015 ještě posílila. Druhým nejdůležitějším formátem jsou diskonty, těm však podíl na nakoupeném objemu piv meziročně klesl. Přesto zde domácnosti nakoupily celou čtvrtinu objemu.

Jde o jednu z nejvíce nakupovaných kategorií
Za posledních dvanáct měsíců dosáhly maloobchodní tržby za pivo v České republice více než 16,3 mld. Kč. Pivo tak i nadále patří mezi vůbec nejvíce nakupované kategorie na domácím trhu. Údaje vyplývají ze sledování společnosti Nielsen v ČR za období III/16 – II/17. Meziročně navíc došlo k růstu tržeb o 1,1 %. „Celkově bylo zakoupeno 742 milionu litrů piva, při přepočtu na obyvatele vychází průměrná týdenní spotřeba piva koupeného v maloobchodě na 1,4 litru,“ říká konzultant Michal Elšík.

V prodejích nadále vedou výčepní piva, označovaná jako desítky, která si na celkovém objemu spotřeby kategorie drží podíl 55,9 %. Meziročně však tento segment zaznamenal objemový pokles o 5 % ve prospěch silnějších piv. „Největší růst zaznamenáváme u ležáků, jejichž spotřeba narostla o více než desetinu,“uvádí Michal Elšík. Tento trend potvrzuje i Jitka Němečková, manažerka korporátní komunikace CZ&SK Plzeňského Prazdroje: „Pozorujeme trend rostoucího zájmu o chuťově plná piva, tedy jedenácti- a dvanáctistupňové ležáky. Na vlně zájmu spotřebitelů se také stále nesou nealkoholická piva a nealkoholické radlery a cidery.“ Naopak opačný trend lze sledovat u velmi silných piv a pivních speciálů typu ale a ipa, které meziročně poklesly o 8,6 % a na celé kategorii drží objemový podíl 0,8 %. „V hodnotě tyto pivní speciály za poslední rok generují prodeje ve výši 206 milionů korun,“ dodává Michal Elšík.

Z pohledu obalového materiálu připadá zhruba 66 % objemu prodejů na vratné sklo. Každý pátý litr piva je statisticky zakoupen v plastovém obalu (22 %), třetí příčka patří plechu, který drží 12 % podíl na celkových maloobchodních prodejích. Průměrná cena půllitrové lahve speciálního piva je 17,20 Kč, tedy vůbec nejvíce ze všech pivních typů; cena 12° ležáku 15,60 Kč, u piva výčepního je průměrná cena 9,40 Kč a 11° pivo nakupují spotřebitelé v průměru za 10,40 Kč.

Spotřebitelé mají svůj okruh oblíbených značek
Zatímco v segmentu gastro si Češi konzumaci piva spojují s příjemným posezením a kvalitním servisem, za který si neváhají připlatit, o to víc se citlivost na cenu projevuje v retailu. „Tady existuje extrémní citlivost. V průměru se za celou pivní kategorii prodá přes 66 procent veškerého objemu piva pouze v akcích. U některých značek hovoříme o poměru devadesát ku deseti ve prospěch promočních prodejů. Loajalita ke značce je tedy velmi slabá. Zákazník v retailu má svůj consideration set pivních značek, mezi kterými vybírá podle aktuální nabídky. Pro výrobce, respektive značku je důležité se do tohoto setu dostat,“ konstatuje Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru.

Pivo je sezonní nápoj, u kterého prodej kulminuje v létě. Ovlivňuje ho především počasí, tedy vyšší venkovní teploty, také doba prázdnin a dovolených, případně i období grilování. Z hlediska praktičnosti obalu Češi při této příležitosti čím dál častěji pijí pivo zakoupené v PET lahvích a rostoucím segmentem je i pivo v plechovkách. „Horskou desítku nově plníme i do plechovek a odbyt ukazuje, že šlo o správné rozhodnutí. Nevratný obal je vhodný třeba na výlety a cesty, v létě zájem o pivo v plechu roste. Obecně je preferují zejména mladší konzumenti,“ konstatuje Vladimír Zíka, ředitel pivovaru Holba.

Významnou roli hrají proměny počasí
Jak upozorňuje Tomáš Pluháček, ředitel pivovaru Zubr, konzumace piva je velmi závislá na proměnách počasí: „Nesvědčí jí ani přílišné chladno, ani tropické teploty. Grilování je také především letní záležitostí, takže se s pivem skvěle doplňují.“ Podle Zdeňka Mikuláška, PR manažera Rodinného pivovaru Bernard, existují na retailovém poli dva hlavní pivní vrcholy. Prvním je letní sezona spojená s řadou podpůrných akcí, jako je právě grilování. „V tomto období jde především o klasická spodně kvašená piva a osvěžující nápoje, jako je nealko Švestka či Višeň. Druhá špička v konzumaci piva jsou Vánoce, kde je zájem o speciální piva, a to ať už spodně kvašená nebo svrchně kvašená. Velmi oblíbené jsou akce typu in&out – sváteční balení piva v multibaleních – či velmi úspěšná novinka – limitovaná edice ve spojení sKarlem Gottem v balení 0,75l sektová láhev,“ popisuje.

Poměrně velkou sezonnost a především závislost na počasí zaznamenávají piva bez alkoholu. Nealkoholická piva nebo nízkoalkoholické nápoje na bázi piva, jako jsou ochucené mixy, mají v dnešní době svoje stálé místo na trhu. „Dalo by se říci, že po několikaletém boomu, kdy tento segment rostl, se již ustálil. Ovšem projevuje se u něj sezonnost ještě více než u klasického piva, protože jsou to nápoje, které jsou právě nejvíce spojovány s osvěžením při sportu nebo venkovních aktivitách, které jsou provozovány zejména v letním období,“ vysvětluje Tomáš Pluháček. „Změna životního stylu nahrává právě kategorii nealkoholických piv a radlerů. Lidé mají den nabitý povinnostmi a ve volných chvílích se snaží žít aktivně. Stále více lidí pravidelně běhá, jezdí na kole nebo chodí cvičit. A k tomu všemu se ideálně hodí ochucené nealkoholické pivo,“ přidává se Jitka Němečková.

V kurzu jsou limitované edice a speciály
Poměrně složitou otázkou u piva je oblast novinek. Pivo je tradiční nápoj vařený podle tradičních receptur, a proto se proces chuťových inovací odehrává spíše v subsegmentu ochucených piv a mixů. „Nové trendy v pivu se v České republice prosazují relativně pomalu, a když, tak hlavně v oblastech ochucených piv. Správná cesta je určitě pracovat s limitovanými edicemi, dobrým příkladem jsou velké sportovní události. Dále je vhodné reagovat na sezonní poptávku a nabídnout spotřebiteli něco zajímavého pro danou příležitost v roce – například velmi populární Zelené pivo,“ vysvětluje Jana Austová Pikardová, PR & CSR manažerka corporate relations firmy Heineken Česká republika.

Cestu limitovaných edic potvrzuje také Vladimír Zíka: „Vaříme pivo podle tradičních receptur, takže si na osvědčené stabilní chuti naopak zakládáme a rozhodně nechceme nic měnit. Současně je ale v našem sortimentu řada novinek, které reagují na chování konzumentů. Limitované edice piva vaříme například na Josefa, v květnu Májový ležák, na svátek svatého Václava nebo na Vánoce a vnímáme je jako zpestření sortimentu.“„Jsem pro zachování osvědčených chutí u standardního sortimentu.Ovšem piva vařená k různým příležitostem nebo limitované edice jsou příjemným zpestřením tradiční nabídky. U těchto limitovaných edic můžeme zkoušet nové chutě, protože je konzument svým způsobem očekává,“ přidává se Lenka Poláková, vedoucí prodeje off-trade ČR Tradičního pivovaru v Rakovníku.

Novinky mohou představovat přidanou hodnotu
Kromě chuťových inovací se mnozí výrobci soustřeďují na novinky v oblasti obalů či zavádění nových technologií. „V posledních několika letech jsme inovovali především naše obalové portfolio unikátními lahvemi počínaje až po nové linky na PET lahve a plechovky. V letošním roce se soustředíme především na limitované várky speciálních piv s důrazem na segment gastronomie, kde je lidé nejvíce ocení,“ konstatuje Pavel Barvík, manažer komunikace a firemních záležitostí společnosti Pivovary Staropramen. „Lidé rádi experimentují a limitovaná edice či novinka může být pádným argumentem, který v momentě pravdy – v místě prodeje před regály s pivem – přiměje zákazníka ke koupi naší značky. Limitované edice či novinky navíc mohou být dobrým nástrojem ke zlepšení rentability prodejů a ke zvýšení vizibility značky v místě prodeje. V době, kdy se přes šedesát šest procent piva prodá pouze v promocích, mohou být limitované edice či novinky dobrým nástrojem, jak zákazníkovi dát jinou přidanou hodnotu než je pouze nízká cena,“uzavírá Petr Samec.



Fakta:

Pro pivo míříme do supermarketů
Z pátého ročníku průzkumu KPMG Nákupní zvyklosti v České republice vyplývá, že tři čtvrtiny Čechů nakupují pivo domů v hyper- a supermarketech. Každý třetí respondent jej nakupuje rovněž v diskontních prodejnách. Specializované obchody jsou spíše okrajovou záležitostí: pivotéky zmínilo 6 %, specializované prodejny s širší nabídkou alkoholu 5 % respondentů. Pivo v nich nakupují spíše muži než ženy a mladší věkové kategorie do 24 let. Pouze každý sedmý Čech pivo domů nenakupuje, o něco více (15 % vs. 11 %) ženy než muži.

Postoje Čechů k pivu
Podle studie Pivo v české společnosti 2016 téměř devět z deseti mužů v České republice pije pivo alespoň občas. Je to dlouholetý trend, který se výrazně nemění. K občasnému pití piva se hlásí více než polovina žen. Již třetím rokem je patrný nárůst piva konzumovaného nejmladšími ženami ve věku 18–29 let. Muži si zlatavý mok dopřávají přibližně třikrát týdně, ženy pak dvakrát. Za týden muži vypijí zhruba osm půllitrů, u žen se toto množství pohybuje kolem dvou půllitrů. Pro největší podíl českých konzumentů je při výběru piva důležitá chuť, cena je důležitá pro nadpoloviční většinu mužů a žen. Podle vlastních vyjádření si konzumenti zcela minimálně připouštějí účinek reklamy. V situaci, kdy si nemůže dát normální pivo, zvolí nealkoholické pivo jako samozřejmou alternativu 48 % mužů a 20 % žen z těch, kteří uvedli, že pivo alespoň někdy pijí (zdroj: Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, 2016).



Číslo:
61,1 %
respondentů uvádí, že v posledních 12 měsících zakoupilo pivo pro domácí konzumaci.

Frekvence nákupu piva
(Frekvence nákupu piva pro domácí konzumaci z těch, kteří je za posledních 12 měsíců zakoupili.)
1x denně a více 1,3 %
4x–6x týdně 2,8 %
2x–3x týdně 8,2 %
1x týdně 25,8 %
2x–3x měsíčně 22,1 %
1x měsíčně 16,9 %
1x za 2–3 měsíce 8,1%
Méně často 13,0 %
Neuvedeno 1,8 %
Zdroj:Median, MML–TGI,16/III–16/IV

Podíly obalového materiálu na celkových prodejích:
Vratné sklo – 66,4 %
PET – 21,8 %
Plechovky – 11,6 %
Soudek – 0,2 %
Zdroj: Nielsen, III/16–II/17

Padesát tisíc litrů moči přimíchá dánský pivovar do piva pro dobrodruhy

Publikováno:před 17 dnyZdroj:Web4TraderAutor:ČTK

Dánský pivovar se rozhodl využít více než 50.000 litrů moči sebrané na největším hudebním festivalu v severní Evropě k výrobě pivní novinky zaměřené na dobrodružnější konzumenty.

Pivo se bude jmenovat Pisner, což je slovní hříčka, která kombinuje název pilsner, kterým se označuje pivo plzeňského typu, a místní slangový výraz pro močení. Pivovar však uklidňuje všechny milovníky piva, že jeho Pisner nebude obsahovat lidský odpad, ale bude vyroben ze sladovnického ječmene vyrostlého na polích hnojených spíše než tradičním živočišným hnojem a uměle vyrobenými rostlinnými živinami lidskou močí, píše agentura Reuters.

"Když se objevila zpráva, že jsme začali vařit Pisner, mnoho lidí si myslelo, že filtrujeme moč, abychom ji přímo nalili do piva, a nás to rozesmálo," řek generální ředitel pivovaru Norrebro Bryghus Henrik Vang.

Využití lidského odpadu jako hnojiva v takovém měřítku je novinkou, říká Dánska rada pro zemědělství a potraviny. Právě ta přišla s myšlenkou na výrobu toho, co by mohlo být nakonec udržitelným hipsterským, tedy jakými nezávislým pivem, a pojmenovala celý projekt beercycling.

Rada sebrala v roce 2015 od účastníků festivalu v Roskilde 54.000 litrů moči. Na jaře loňského roku byla moč použita jako hnojivo a z takto pohnojených polí bylo sklizeno 11 tun sladovnického ječmene. Pivovar očekává, že z něj navaří zhruba 60.000 lahví piva Pisner. Konečný produkt by veřejnost měla ochutnat v červnu.

Od zdraví k alkoholu. Kvalitní pivo je vlastně lék, říká byznysmen Šibal

Publikováno:před 17 dnyZdroj:iDNES.czAutor:Jiří Ševčík

Podnikatel a bývalý basketbalista Martin Šibal chce na jižní Moravě do pěti let vybudovat až deset nových minipivovarů. První otevře už v létě v brněnských Medlánkách.

Sportovní fanoušci nejspíš znají Martina Šibala jako úspěšného basketbalistu, který se s brněnskou Zbrojovkou stal sedmkrát mistrem republiky. V podnikatelském prostředí se zapsal díky společnosti Valosun, jež na českém trhu prorazila s potravinovými doplňky, probiotiky a urologickými přípravky.

Poté, co rozjetou firmu před dvěma lety prodal, se nyní do tuzemského byznysu vrací se smělým projektem – společnost Czech Craft Beers, jejímž je hlavním investorem, koupila brněnský minipivovar Lucky Bastard a do pěti let plánuje na jižní Moravě vybudovat až deset dalších.

„Chceme radši víc menších, kde se dá snadněji udržet kvalita. Budeme se řídit heslem: nabízíme vynikající řemeslné pivo a máme ho dost,“ říká devětačtyřicetiletý Šibal.

Proč zrovna pivo?
Kdybychom to vzali přes to zdraví, tak my se chceme zaměřit na řemeslné pivo, tedy naprosto přírodní produkt. Bavíme se o nepasterizovaných, hlavně svrchně kvašených pivech. Je to zkrátka zdravý nápoj, v podstatě lék, takže ačkoliv to na první pohled nevypadá, u toho zdraví tak trochu stále jsme.

V tomto oboru jste ale nikdy nepodnikal. Na jižní Moravě je momentálně 43 minipivovarů, takže pokud by se vám podařilo naplnit plán, zvednete jejich počet takřka o čtvrtinu.
Když jsem prodal Valosun, přemýšlel jsem nad další investicí. Nejsem typ člověka, který peníze vloží do fondu a čeká na dividendy. To by mě nebavilo. A minipivovary se mi jevily jako dobrý projekt. Pokud máte kvalitního sládka, daří se celkem rychle násobit výstav. Pivo je navíc velmi dobře marketingově uchopitelné téma. A když se podíváme na čísla, kdysi u nás bylo kolem dvou tisíc minipivovarů, teď je jich zhruba 350. To v Česku vykrývá dvě procenta z celkového výstavu, ale v Německu je to kolem osmi procent, v USA dokonce až patnáct. Spotřeba piva je u nás na hlavu pořád největší (143 litrů – pozn. red.), takže ten potenciál tady prostě je.

Co je třeba udělat, aby se vám ho podařilo úspěšně využít?
Základem je kvalitní tým. Z basketu se znám s Jirkou Sojkou (majitel sítě restaurací Zelená kočka – pozn. red.), jehož Pivárium bylo loni na Czech Bar Awards oceněno jako nejlepší pivní bar v republice. Ten navrhl řešení naprosto stěžejní otázky pro celý projekt – sládka. Takže se k nám připojil Jan Grmela z brněnského pivovaru Lucky Bastard, který patří do top deseti sládků u nás. Umí svrchně kvašené pivo i klasický ležák. Zásadní je právě kvalitní sládek s talentem a vynikající produkt. Pak tomu kromě marketingu stačí dát organizační strukturu, s čímž mi pomáhá Bohumil Kos, bývalý ředitel Valosunu. Když to vezmu sportovní terminologií, tak máme dobrý tým i natrénováno, teď to jako nováček musíme prodat na place.

Začali jste tím, že jste koupili právě Lucky Bastard...
Transakci jsme dokončili 31. března, což byl den, kdy se v českém pivovarnictví oficiálně dotáhl i prodej Plzeňského Prazdroje. To přece není špatné spojení. (směje se) První z těch nových by měl začít fungovat do konce léta v Medlánkách. Navážeme tam na výrobu piva pivovaru Moravia, který dříve stával v Králově Poli a v jehož bývalé sladovně nyní pivo vyrábí Lucky Bastard. Ten nabízí svrchně kvašená piva, tento nový se zaměří na ležáky.

Podle statistik jde právě podíl jedenáctek a dvanáctek stále nahoru. Zatímco v roce 2009 tvořily 31 procent celkového výstavu v Česku, teď už je to 51 procent. Berete to v potaz?
Ano, ale nehodláme ve všech plánovaných minipivovarech dělat jen ležáky. Chceme být zajímaví produktem a hlavně kvalitní. Sám jsem překvapený, kolik je v pivu chutí. Dá se s tím vyhrát, protože lidé chtějí zkoušet něco nového. Nezajímají je už jen europiva, která všechna chutnají dost podobně. Začali vnímat, že nemusí pít za šest korun něco, co si říká pivo, ten prožitek může být úplně jiný.

Zároveň ale nechodí do hospod v takové míře jako v minulosti. Co s tím?
Věřím, že to pro nás nebude problém. Uznávám, že naše piva asi nebudou pro ty, co každý den po práci vyrazí ve tři odpoledne do hospody a dají svých patnáct kousků. Nabídneme pořádná piva z chmele, ze sladu, dělaná standardním způsobem, bez nepřirozeného urychlování. Chceme dělat pivo jako zážitek. A chceme se odlišovat i jinak.

Co máte na mysli?
Vím, že většina minipivovarů řeší byznys ve stylu: teď pivo máme, tak se prodá. Ale pak najednou není. To na mě jako relativně systematicky fungujícího člověka zapůsobilo. Chceme se odlišit právě tím, že pivo budeme mít vždy. Žádné, že napřed zkusíme, jestli chutná, a pak přidáme na výrobě. Od začátku chceme dělat pivo ve větším, ale stále v mantinelech minipivovaru, tedy do 10 tisíc hektolitrů ročně. To je číslo, s nímž počítáme právě v Medlánkách. Třeba Lucky Bastard má teď okolo 4,5 tisíce hektolitrů ročně.

Na kolik vás vyjde investice do nového minipivovaru?
Podstatnou část tvoří prostor, kde musí podnik stát. V Medlánkách jsme zvolili můj areál v Kytnerově ulici po Valosunu. O to je to tady snazší, ale i tak má hodnotu asi 20 milionů korun. A technologie s jistou úrovní automatizace pak vychází na dalších 15 až 20 milionů. Třeba právě v Medlánkách máme speciální technologii bez pivovarského komína, takže nikoho nebude obtěžovat žádný zápach. Každopádně celkově je třeba počítat minimálně s nějakými 25 až 30 miliony v závislosti na lokalitě. Dotáhnout všechno do okamžiku, kdy se může začít vařit, je pak otázka cca tři čtvrtě roku.

Co destinace pro ostatní plánované minipivovary na jižní Moravě?
O šesti máme víceméně jasno, ty další budeme řešit podle toho, jak se bude vyvíjet trh a konkurence. Konkrétní lokality zatím neprozradím, ale obecně lze říct, že se musí jednat o zajímavé místo, aby se to dalo dobře spojit marketingově. Kdybychom s tímhle nepracovali, tak bychom taky mohli někde uprostřed pole za Brnem postavit minipivovar a bylo by. Touhle cestou ale jít nechceme. Musí to mít příběh, jedině tak půjdeme naproti úspěchu a navíc nás to bude bavit.

Budete dodávat pivo jen do hospod?
Primárně tam, sekundárně do pivoték. Určitě nepůjdeme cestou PET lahví, ale další formu distribuce zvážíme až podle vývoje.

Je něco, z čeho máte obavy?
Máme šikovného sládka, který si už zaškoluje pomocníka, ale problém vidím ve shánění kvalitních zaměstnanců. V okamžiku čtyřprocentní nezaměstnanosti v podstatě nedělají jen ti, co nechtějí. A my potřebujeme najít správné lidi v mnoha oborech – pivovarnictví, řemesla, správě nemovitostí a podobně. Na ulici je nenajdeme, musíme jim vyjít vstříc.

Pojďme ještě do minulosti. Proč jste vlastně prodal Valosun – úspěšnou firmu, která měla tržby okolo 200 milionů korun ročně?
Ze dvou důvodů. Nebylo to jen o tom, ale z Walmarku přišla nabídka, která se neodmítá. Prvotně jsem však o prodeji začal uvažovat z určité nejistoty. Byli jsme ryze českou firmou a já se bál, že se do nás pustí nějaký žralok a my to neustojíme. Nebyli bychom první ani poslední. Nicméně nechali jsme si výrobní firmu Neopharma a já navíc zakládal pobočku ValosunUS v USA a Kanadě, kde se tomuto byznysu věnuji dodnes. Sice tam zatím nejsme na číslech, na jakých bychom chtěli být, ale věřím, že jdeme správným směrem.

V Králově Poli jste dříve podporoval i ženský basketbal. Do svého oblíbeného sportu už nevstoupíte?
Ne, všechno se stíhat nedá. Chci se věnovat dětem a den má jen 24 hodin. S manželkou (Miloslava Šibalová, dříve Svobodová, je bývalou basketbalovou reprezentantkou, účastnicí olympiády v Pekingu – pozn. red.) jsme jeden tým, ale oba toho máme víc než dost. Už tak tady organizujeme pohybové a basketbalové aktivity pro čtyř až osmileté děti. Chceme, aby se naučily hýbat. Není možné, aby v deseti neuměly přeskočit kozu, vylézt na strom nebo nezvládly uběhnout padesát metrů.

Takže na basketbal chodíte už jen se starou partou ze Zbrojovky?
Jasně. Chodíme každou neděli, v klidu, bez rozhodčích a hlavně opatrně. Kdo je zdravý, dorazí. Parta je ale naštěstí docela široká, takže těch deset se nás vždycky sejde.

V Plzni bude dvoudenní degustační přehlídka řemeslných pivovarů

Publikováno:před 17 dnyZdroj:Týden.czAutor:ČTK



Pestrost pivních chutí a kulturu pití piva chce lidem v Plzni koncem května představit dvoudenní degustační přehlídka řemeslných pivovarů Brewstock. Na náplavce, tedy břehu řeky Mže, který chce oživit skupina mladých architektů a aktivistů, se představí tři desítky pivních značek včetně majitelů a sládků. Přijedou také dva slovenské minipivovary a jeden estonský.

"Podařilo se nám přitáhnout devět z deseti nejlépe hodnocených pivovarů z Česka, jimž dávají tisíce hlasů sami lidé, kteří pivo pijí," řekl organizátor akce Adam Vlček. Degustovat se bude pouze ze skla v decilitrových festivalových sklenicích, aby lidé mohli ochutnat co nejvíce druhů. "Pivo může být hořké, ale také sladké, kyselé, slané, může chutnat jako káva nebo jako borůvky. Na to vše se mohou návštěvníci těšit," uvedl.

Čepovat se budou hlavně svrchně kvašená piva. "Určitě se můžeme těšit na berliner weisse (zakalená, kyselá, bílá piva) a barrel-aged piva, která dozrávají měsíce až roky v dubových sudech po bourbonu a po víně," řekl. Návštěvníci se mohou těšit na piva Unorthodox Brewing z Bratislavy a létající pivovar Hellstork z Myjavy, exotický bude Tanker z Estonska. Festivalové pivo uvařil sládek pivovaru Zhůřák z Plzeňska, Kaliforňan Chris Bearwaldt. "Jde o sour cherry wheat beer - pivo pšeničného typu s americkými kvasnicemi a několikrát přidávanými višněmi," dodal.

Pivo prospívá střevům a tlumí bolest, tvrdí studie

Publikováno:před 18 dnyZdroj:Xman.czAutor:Tomáš Bratříček

Chrání střevní stěnu a dva půllitry utlumí bolest lépe než paracetamol. Dvě aktuální studie milovníky piva potěší. Jenže jako u jiných výzkumů o pozitivních aspektech alkoholu je třeba dát pozor na ukvapené závěry.

První studie pochází z laboratoří Univerzity aplikovaných věd severozápadního Švýcarska a tvrdí, že pivo může díky molekulám z chmele posilovat membránu kolem buněk střevních stěn. Ty jsou přitom důležitou stavbou, protože jsou bariérou mezi tím, co je do těla přijato, a tím, co se absorbuje. Ochranným valem, který může zabránit vstřebání bakterií a toxinů.

Buňky jsou ve střevech propojeny proteiny, a právě ty ony neprostupné bariéry známé jako „těsné spoje“ tvoří. Ony bariéry však nejsou nezničitelné, některé choroby, jako například Crohnova nemoc, je dokážou poškodit. Švýcarský výzkum, který vedla Veronika Butterwecková a jehož se účastnili i její kolegové z Rakouska a Německa, nyní odhalil, co může důležité „těsné spoje“ chránit. Zvládnou to látky prenylflavonoidy obsažené v chmelu, a tudíž i v pivu. Dokážou střevní stěny nejen chránit, ale dokonce je po poškození opravovat.

Svá zjištění vědci zakládají na experimentu ve zkumavce, při němž střevní membránu vystavili útokům zánětlivé látky, která simulovala Crohnovu chorobu. Prenylflavonoidy však zvládly po několika dnech poškozenou membránu regenerovat, vrátit jí její neprostupnost a navíc fungovat jako prevence proti dalším zánětlivým atakům.

K výstupům svých laboratorních pokusů vědci dodávají, že nejvyšší hladiny flavonoidů mají tmavá piva, jako je porter, a piva plzeňského typu.

Studii však ctitelé piva za medicínskou chválu svého moku považovat nemohou. Snažit se chránit svou střevní stěnu zvýšenou konzumací piva není dobrý nápad, vzkazuje výslovně Butterwecková těm, kdo by se snad chtěli výsledků laboratorních pokusů s prenylflavonoidy nadšeneckým způsobem zmocnit pro obhajobu intenzivnějšího pití piva.

Dvě piva tlumí bolest lépe než paracetamol
Přímočaré aplikaci své studie se brání i autoři druhé práce. Ta sice potvrdila, že alkohol, včetně piva, je účinným analgetikem a dokáže utišit bolest. Konstatovala, že se vyrovná opiátům, jak je kodein, a že je dokonce efektivnější než paracetamol. Milovníkům alkoholu však její autoři podali růži plnou trnů. Uvádějí totiž, že právě tato jeho schopnost může vést ke zneužívání alkoholu lidmi trpícími chronickou bolestí.

Odborníci z Greenwich University zkoumali účinky alkoholu skrze osmnáct předchozích studií, které si vzaly k ruce dobrovolníky trpící chronickými bolestmi. Výsledná rozsáhlá meta-analýza přitom shledala, že zvýšení hladiny alkoholu v krvi na zhruba 0,08 procenta poskytne organismu „malé zvýšení prahu bolesti“, a tedy „mírné až vysoké zmenšení míry intenzity bolesti“. Přesněji řečeno, prozrazuje server The Independent, dvě piva sníží pocit nepohodlí o čtvrtinu.

„Zjistili jsme, že existují silné důkazy, že alkohol je účinný tlumič bolesti,“ shrnul výsledky analýzy Trevor Thompson, který výzkum vedl. „Jeho účinky lze přirovnat k opiátům, jako je kodein, a jsou silnější než účinky paracetamolu.“

Výzkumníci přitom přiznávají, že neví, jakým mechanismem alkohol pocit bolesti vlastně snižuje. Je to proto, že ovlivňuje receptory v mozku? Nebo proto, že jen zmírňuje úzkost, díky níž poté nevnímáme bolest tak naléhavě?

Poselství analýzy však musíme rozumět správně, zdůrazňují její autoři. Samozřejmě nedoporučují tišit bolest hlavy či břicha alkoholem. Zaprvé svou studii považují za vysvětlení nadužívání alkoholu lidmi, kteří trpí trvalými bolestmi. Zadruhé pak věří, že pokud by se jejich poznatky promítly do vyvinutí léku, který by zachoval míru tlumících schopností alkoholu, ale odstranil dlouhodobé nežádoucí účinky konzumace alkoholu, „mohli bychom získat prostředek, který je lepší než ty, které máme k dispozici dnes“.

Pivo Pisner. Pivovar se rozhodl využít při výrobě moč

Publikováno:před 18 dnyZdroj:Týden.czAutor:ČTK

Dánský pivovar se rozhodl využít více než padesát tisíc litrů moči sebrané na největším hudebním festivalu v severní Evropě k výrobě pivní novinky zaměřené na dobrodružnější konzumenty. Pivo se bude jmenovat Pisner, což je slovní hříčka, která kombinuje název pilsner, kterým se označuje pivo plzeňského typu, a místní slangový výraz pro močení. Pivovar však uklidňuje všechny milovníky piva, že jeho Pisner nebude obsahovat lidský odpad, ale bude vyroben ze sladovnického ječmene vyrostlého na polích hnojených spíše než tradičním živočišným hnojem a uměle vyrobenými rostlinnými živinami lidskou močí.

"Když se objevila zpráva, že jsme začali vařit Pisner, mnoho lidí si myslelo, že filtrujeme moč, abychom ji přímo nalili do piva, a nás to rozesmálo," řek generální ředitel pivovaru Norrebro Bryghus Henrik Vang.

Využití lidského odpadu jako hnojiva v takovém měřítku je novinka, říká dánská rada pro zemědělství a potraviny. Právě ta přišla s myšlenkou na výrobu toho, co by mohlo být nakonec udržitelným hipsterským, tedy jakými nezávislým pivem, a pojmenovala celý projekt beercycling.

Rada sebrala v roce 2015 od účastníků festivalu v Roskilde 54 000 litrů moči. Na jaře loňského roku byla moč použita jako hnojivo a z takto pohnojených polí bylo sklizeno 11 tun sladovnického ječmene. Pivovar očekává, že z něj navaří zhruba 60 000 lahví piva Pisner. Konečný produkt by veřejnost měla ochutnat v červnu.

První pivo, které připomíná konec války. American Pale Alem si připijou v Plzni

Publikováno:před 18 dnyZdroj:Lidovky.czAutor:Miroslav PetrBeer Factory

Speciální várky piv vaří pivovary při mnoha příležitostech. Na svatého Patrika, na Zelený čtvrtek, při kulatinách pivovaru nebo v září ke Dni českého piva. Teprve loni vzniklý plzeňský minipivovar Beer Factory slaví speciální várkou piva letošní výročí osvobození města americkou armádou.

Svrchně kvašený American Pale Ale (APA) 45 je u nás pravděpodobně první pivo, které připomíná konec války. Limitovaná edice je k mání v čepované verzi minimálně po dobu oslav, které v­Plzni oficiálně trvají od včerejška do pondělka. A číslovka 45 je nejen připomínka roku, kdy ráno 6. května vjely první americké tanky do Plzně, ale také počet jednotek hořkosti uvařeného moku.

APA 45 je tedy hořčí (o šest jednotek) než věhlasná plzeňská dvanáctka Pilsner Urquell, kterou vaří Plzeňský Prazdroj jen o několik set metrů opodál.

Extra hořká jedenáctka
Sládkové Beer Factory uvařili slavnostní pivo z moravského sladu, amerických kvasnic a tradičních amerických chmelů Amarillo a Cascade. „Šlo nám o to, udělat lehčí pitelné pivo. Obsahuje 3,7 procenta alkoholu, stupňovitost je 11,5,“ popisuje dílo sládek Petr Krýsl.

„Očekáváme hosty z Ameriky a­tohle pivo jsme uvařili na jejich počest,“ dodal Petrův otec a spolumajitel Beer Factory Josef Krýsl.

S válkou je spojená i historie vlastníka domu, ve kterém se pivovar nedaleko od náměstí Republiky nachází. Objekt patří dnes 84letému Josephu Kohnovi z početné židovské rodiny, jejíž členové před válkou uprchli do zahraničí. Kohn, který dnes žije v­USA, je jedním z předních světových matematiků a oceňovaný vědec s doktorátem z Princeton University.

Beer Factory je roční kapacitou dvou tisíc uvařených hektolitrů největší z plzeňských minipivovarů a je tak v podstatě druhým největším výrobcem piva ve městě.

S­ plzeňskou i českou jedničkou Plzeňským Prazdrojem, který loni vyrobil u nás (dohromady s­pivovary v Nošovicích a Velkých Popovicích) sedm milionů hektolitrů, se ovšem zdaleka nemůže měřit.

Plzeňské poteče proudem
Beer Factory prodává svou APA 45 a další značky z vlastní produkce jen ve své restauraci, ale Pilsner Urquell a další piva z­ Prazdroje o víkendu potečou doslova po celém městě. Pivovar využije víkend s desítkami tisíc lidí v ulicích jako jednu ze součástí svých letošních oslav 175. výročí vzniku piva Pilsner Urquell.
„Hospodští jsou v souvislosti s­oslavami osvobození připraveni na nával hostů, turistů a dalších návštěvníků, distribuce našich piv jede na plné pecky,“ komentuje první květnový víkend starší obchodní sládek Prazdroje Václav Berka.

Slavnosti svobody, údajně největší oslavy konce druhé světové války v Česku a jedny z největších podobných oslav v Evropě, začaly v Plzni v pátek a skončí v­pondělí. Pořadatelé připravili autentické vojenské dobové kempy, setkání s veterány z USA a­Belgie, kulturní program, pietní akty u pomníků i největší lákadlo - nedělní konvoj 200 vojenských historických vozidel a techniky. V koloně Convoy of Liberty se objeví i tanky Sherman, Jackson a Stuart, ale i některé stroje současné americké armády.

V Dánsku uvaří pivo Pisner z ječmene hnojeného močí rockových fanoušků

Publikováno:před 18 dnyZdroj:iDNES.czAutor:ČTK

Dánský pivovar Norrebro Bryghus se rozhodl využít více než 50 tisíc litrů moči sebrané na hudebním festivalu k výrobě pivní novinky. Moč však nebude přímo přísadou v nápoji, ale jen součástí hnojiva na sladovnický ječmen, uvedla agentura Reuters.

Pivo se bude jmenovat Pisner, což je slovní hříčka, která kombinuje název Pilsner, kterým se označuje pivo plzeňského typu, a místní slangový výraz pro močení. Pivovar očekává, že navaří zhruba 60 tisíc lahví, první bude hotové v červnu.

„Když se objevila zpráva, že jsme začali vařit Pisner, mnoho lidí si myslelo, že filtrujeme moč, abychom ji přímo nalili do piva, a nás to rozesmálo,“ řekl generální ředitel pivovaru Henrik Vang.

Využití lidského odpadu jako hnojiva v takovém měřítku je novinkou, říká Dánska rada pro zemědělství a potraviny, která s myšlenkou přišla.

Rada sebrala v roce 2015 od účastníků obřího hudebního festivalu v Roskilde 54 000 litrů moči. Na jaře loňského roku byla moč použita jako hnojivo a z takto pohnojených polí bylo sklizeno 11 tun sladovnického ječmene.

Pivní novoty: Beer Factory slaví osvobození Plzně pivem APA 45

Publikováno:před 19 dnyZdroj:Lidovky.czBeer Factory

Nejen vojenská přehlídka, setkání s veterány, muzika a výstavy připomenou o víkendu v Plzni osvobození města Americkou armádou v roce 1945. Pivovar Beer Factory uvařil pro tuto příležitost lehký pitelný Ale s 45 jednotkami hořkosti.

American Pale Ale 45 se jmenuje výroční pivo z plzeňského minipivovaru Beer Factory, které jeho sládci včele s Petrem Krýslem uvařili k příležitosti letošního výročí osvobození města Americkou armádou.

Limitovaná várka APA 45 prý vystačí minimálně po dobu víkendových oslav, které v Plzni trvají do pondělí 8. května. Jde o lehké a dobře pitelné svrchně kvašené pivo klasického stylu Ale, pro které autoři použili moravský slad, chuťově přizpůsobený těm americkým, a originální americké kvasnice.

„Pro chmelení jsme použili americkou klasiku, chmely Amarillo a Cascade. Šlo nám o to, udělat lehčí pivo, obsahuje 3,7 procenta alkoholu, stupňovitost je 11,5,“ popisuje své dílo Petr Krýsl.

APA 45 má v chuti klasicky aroma citrusů a přestože má 45 jednotek hořkosti, což je víc než pověstný český ležák Pilsner Urquell z nedalekého Plzeňského Prazdroje, není hořkost v chuti výrazná.

„Narvat spoustu chmelu do piva umí každý. Složitější je už, aby hořkost nebyla agresivní, aby to pivo bylo pitelné, vyvážené. Očekáváme hosty z Ameriky a tohle pivo jsme uvařili na jejich počest,“ přidává se Petrův otec a majitel Beer Factory Josef Krýsl.

Piva z velkovýroby jsou bez nápadu, říká Prostějovan. A vaří svoje

Publikováno:před 20 dnyZdroj:Prostějovský deníkAutor:Michal Sobecký

Pivo si dnes pořádně vybírá, jen tak nějaké nenakoupí. A když se mu žádné nezamlouvá, prostě si ho vyrobí sám.

Jakub Oulehla takhle už více než rok zkouší a piluje chuti svého piva, které vaří podomácku v Prostějově. A věří, že s ním uspěje nejen u příbuzných a známých, ale také na soutěži.

„Podruhé se s kamarády chystám na klání v Kostelci u Zlína. Doufám, že uspěji,“ prozradil dvaadvacetiletý vysokoškolák.

Jakube, co bylo na začátku? Jak ses k vaření piva dostal?
Na chmelové brigádě. Tam jsem s pár kamarády začal přemýšlet nad tím, že bychom si mohli vařit pivo sami. Částečně v tom roli hrála i kvalita piva z velkých výroben.

S čím jste začínali? Jaké příslušenství jste potřebovali?
Hned na začátek byla nutností lednička. A tu jsme získali. Začali jsme se také učit o tom, jak vůbec vařit. Dá se toho dnes sehnat hodně, na internetu je spousta rad i receptů. Knížky jsme pak použili na zdokonalení.

Jak dlouhá doba uplynula od prvních plánů po první uvařenou várku?
Asi dva měsíce jsme se připravovali, hlavně jsme sháněli informace a suroviny. Nejtěžší bylo zajištění velkého, třicetilitrového hrnce. Pak jsme si opatřili ještě scezovačku, velkou vařečku, spilku a další hrnce. Nutné byly i dva teploměry. Těžkosti jsme měli i se sháněním chmele, pomáhají nám ale minipivovary.

Jaká byla nakonec první várka?
Šlo o polotmavou třináctku a kupodivu se celkem povedla. Tedy na to kolik chyb jsme při výrobě udělali.

Co všechno jsi ještě zkoušel vyrobit za piva?
Například pšeničné, také IPU, i tmavé pivo. Na návrh jednoho z kamarádů, Adama, teď dojde na pivo s chilli.

Jaké chystáte pro výrobu zlepšováky?
Rádi bychom třeba lepší chlazení. Také chceme něco udělat s tím, aby se pivo nepřipalovalo.

Kolik nakonec vybavení pro vaření piva stálo?
Zatím asi jedenáct tisíc. S míchátkem a chlazením to budou další čtyři.

Jaké jsou pro tebe plány do budoucna?
Rád bych uvařil zase něco nového a hlavně uspěl v Kostelci u Zlína v soutěži.

Jak hodnotíš český pivní trh, mám tím na mysli hlavně velkovýrobu. Dopřáváte si nyní vůbec piva z velkých pivovarů?
Moc ne. Připadají mi skoro stejná. Jsou dělaná tak, aby chutnala všem. Není na nich dnes nic výjimečného. Upřednostňuji tak minipivovary. Mám rád třeba Klášterní pivovar Strahov, německý Aecht nebo Matušku.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.24.05.2017 22:214.986/4.986