Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Čísla o chmelu a sladu: Žatecký červeňák vede na celé čáře

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Lidovky.czAutor:Miroslav Petr

Že chmel a slad jsou kromě kvasnic a vody základem pro každé dobré české pivo, ví každý. A platí také, že 70 procent všech piv ve světě se vaří podle stylu českého ležáku. Takže jak je to s produkcí českých chmelařů a sladařů?

Na úvod – pro výrobu jednoho půllitru českého ležáku je potřeba zhruba 85 gramů sladu (105 gramů ječmene) a 3 až 4 hlávky chmele. A kromě toho 2 až 5 litrů vody.

Česko jako pivní velmoc je (na rozdíl od vína) absolutně nezávislé na dovozu výsledného produktu a jak dokládají následující data, surovin máme také na rozdávání. Respektive na export.

Chmel - světová trojka
- Česko je ve světě třetím největším producentem chmele (po Německu – necelých 43 tisíc tun a USA – přes 40 tisíc tun)
- loňská úspěšná produkce chmele vzrostla u nás z předloňských 4843 tun na 7712 tun, pěstoval se na 4775 hektarech
- 80 procent z každé sklizně chmelaři vyvážejí do zahraničí (v daném a následujícím roce až do další sklizně)
- export v loňském kalendářním roce činil 3818 tun v hodnotě téměř jedné miliardy korun
- největším odběratelem bylo loni Německo, Čína a Japonsko. Japonsko je z dlouhodobého hlediska největší importér českého chmele
- dovoz chmele do Česka je minimální, loni se mírně zvýšil na 443 tun
- pověstný jemný aromatický Žatecký poloraný červeňák je absolutně nejrozšířenější odrůda u nás. Pěstuje se na 88 procentech všech chmelnic a tvoří 83 procent celkové produkce v tunách
- většina Žateckého poloraného červeňáku se vyváží. České pivovary ho používají v menší míře a spíš pro „doladění“ chuti, jejíž vyšší hořkost dodávají jiné (a levnější) druhy chmele
- Česko je největší producent jemného aromatického chmele na světě a žatecký červeňák je druhou nejrozšířenější odrůdou chmele na světě

Slad - pátí v Evropě
- Česko je 5. největším výrobcem sladu v Evropské unii
- 28 tuzemských sladoven vyrobilo loni 544 tisíc tun sladu (meziročně o 0,7 procenta méně)
- z toho obchodní sladovny 77 procent a sladovny pivovarů 23 procent
- největší z obchodních sladoven jsou Francouzi ovládané Sladovny Soufflet ČR. Největší pivovarnická sladovna patří Plzeňskému Prazdroji v Plzni
- loni se vyvezlo z Česka 267,7 tisíce tun sladu (49 procent domácí produkce)
- slad se vyváží nejvíce do Polska, Německa a Velké Británie
- dovoz sladu je podobně jako dovoz chmele minimální. Loni se do Česka dovezlo jen 10,7 tisíce tun sladu
- z vyráběných druhů sladu tvoří více než 95 procent český světlý slad, zbývající podíl připadá na slad mnichovský, karamelový, diastatický a barevný slad a na slad pšeničný
- k výrobě sladu se používá nejčastěji jarní ječmen, loni se pěstoval na 220 tisících hektarech

Pivovarská čtvrtka již v květnu

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:České nápojeHolba

20. Pivovarská čtvrtka odstartuje tradičně třetí květnovou sobotu. Pivovar Holba ji pořádá už od roku 1973, kdy její 1. ročník začal psát úspěšnou tradici. V posledních letech je pochod pro turisty každoroční událostí, na které nemohou chybět. Rostoucí oblibu potvrzují i počty účastníků. Zatímco první ročníky počítaly turisty na desítky, dnes jsou jich 4 tisíce. Proto je zapotřebí rozšiřovat počet tras, aby se masová akce mohla v terénu přirozeně rozptýlit. Odhodlání vychutnat si Jeseníky s Holbou každoročně přivádí na start turisty bez rozdílu pohlaví, věku i kondice. To co je spojuje, je vztah k pohybu, přírodě a láska k dobrému pivu.

„Trasy chystáme ve spolupráci s Klubem českých turistů tak, aby byly bezpečně schůdné a dobře značené. Že sejdete z trasy se tedy obávat nemusíte. Pro všechny případy spolupracujeme také s Horskou službou, takže budete v bezpečí za každé situace,“ říká Alexandra Lašáková z pivovaru Holba, která pochod s týmem připravuje. Trasy vedou malebnou přírodou Jeseníků a nechybí na nich občerstvovací stanice. Tady je možné nabrat síly pro další kilometry a odpočinout si u Horské 10. Jsou umístěné na známých místech jako je např. Sv. Trojice, U Lip, Pod Smrkem, Zámeček, Pekařov nebo Prameny.

Pochod nabídne 9 tras různé náročnosti.

Vybere si sportovec i skoro lenoch.

Čtvrtka startuje ze 4 míst a nabízí celkem 9 tras různé náročnosti v délce 10 až 21 km. Z každého startovacího místa bude možné vyrazit pouze na příslušné štreky. Kudy povedou a místa startů je možné sledovat na mapách na pivovarskactvrtka.cz. I letos Holba turisty kompletně vybaví a postará se také o občerstvení. Startující získají mapu a k tomu nutnou výbavu včetně kuponu na pití a odměnu v cíli. Dospělí se mohou těšit na pivo gratis, aby spláchli našlapané kilometry, zatímco dětem doplní ztracené kalorie oblíbené oplatky s pitíčkem.

Pivovarská čtvrtka není o rekordech
Každý si může zvolit , zda pokoří nejdelší štreku více než 20 km nebo jen zlehka sotva polovinu. Nejde o to lámat rekordy, ale pořádně se nadechnout, vnímat to hezké okolo, vychutnávat si přírodu a přitom se těšit na „jedno“ do pivovaru. Cíl je na pivovarském nádvoří, kde bude možné posedět, připít si na osobní rekordy a povedený den.

Čtvrtka má symbolické startovné 50 korun pro dospělé a 30 korun pro děti. Pro sedmdesátníky a starší je startovné zdarma.

Místa startu si můžete zvolit z Hanušovic od Pivovaru Holba nebo ze Šumperka od SOU na ulici Generála Krátkého (u Kauflandu). Nebo z Králíků , ul. Moravská naproti nádraží či Velkých Losin přímo od brány lázeňského parku.

Králíky – Hanušovice 21 km
Nejnáročnější, vede přes pramen Tiché Orlice a Jeřáb, kde je při jasném počasí
nádherný výhled do okolí. Vrchol Jeřáb se zvedá do výšky tisíce metrů.

Trasa vede přes klášter Hedeč v Králíkách dále Horní Orlice – pramen Tiché Orlice – Jeřáb –
Svatá Trojice – Severomoravská chata – Počátky – Vršava – Pivovar Holba.

Králíky - Hanušovice 20 km - Trasa vede přes klášter Hedeč v Králíkách dále Horní Orlice –– Svatá Trojice – Severomoravská chata – Počátky – Vršava – Pivovar Holba.

Šumperk - Hanušovice 18 km – Trasa kolem zříceniny Nový Hrad

Přes Nové Domky – rozcestník Pod Lomem – rozcestník Nad Lomem – Osikov – Pod Smrkem – Lužná – Nový Hrad – Pivovar Holba

Hanušovice - Hanušovice 10 km, s programem u občerstvovací stanice

Trasa vede z Pivovaru Holba kolem Nového Hradu a přes občerstvovací stanici U Lip zpět.

Hanušovice - Hanušovice 12 km a 14 km

Z pivovaru k rozcestníku Pod Vršavou, dále na Zámeček a zpět do pivovaru.

Hanušovice - Hanušovice 16 km

Z pivovaru do Hynčic dále Kopřivná – Pod Smrkem – Lužná – Nový Hrad – pivovar Holba

Hanušovice - Hanušovice 21 km

Trasa vede z pivovaru do Hynčic na Potůčník – Křížový vrch – Lužná – Nový Hrad – pivovar Holba

Velké Losiny – Hanušovice 17 km, s programem u občerstvovací stanice

V Lokti uvařili výroční pivo. Nejsilnější na západ od Prahy, tvrdí

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Petr KozohorskýSvatý Florian

Nejsilnější pivo na západ od Prahy uvařili v Lokti. Netradiční novinkou nazvanou jednoduše Václav tak zdejší pivovar slaví výročí 700 let od první návštěvy kralevice Václava, pozdějšího císaře Karla IV.

„Pivní novinka má 28 stupňů a 11,7 procenta alkoholu,“ přiblížil Václav Lojín, majitel loketského rodinného pivovaru. Jeho varnu zatím opustilo 500 litrů tmavě zabarveného moku.

„Reakce pivařů jsou veskrze pozitivní. Počítáme proto, že Václava zařadíme mezi naší stálou nabídku piv,“ konstatoval Lojín.

Pod pivní novinkou je podepsaný jeho syn Jakub, který zastává funkci sládka. „Pivo je ze čtyř druhů sladu a dvou druhů českého chmele. Suroviny používá každý pivovar prakticky stejné. Václav je výjimečný právě vysokou stupňovitostí,“ řekl k novince sládek.

Vysoký obsah alkoholu v pivu je daný velkým množstvím sladu. „Používáme ho zhruba třikrát víc než u klasických piv,“ prozradil tajemství stupňovitosti Václava Jakub Lojín.

To, že je loketský speciál nejsilnějším pivem na západ od Prahy podle něj není výmysl. „Jenom v Praze vaří silnější. Třiatřicetistupňové,“ potvrdil sládek.

Speciál Václav se měl podle Václava Lojína původně jmenovat Kralevic Václav. „Jenomže právě kvůli úspěchu speciálu jsme se rozhodli jeho jméno zkrátit na Václav. To abychom se nevázali právě k první návštěvě Lokte budoucím císařem,“ vysvětlil Lojín starší.

Václav je pátým druhem piva, který kdy opustil varnu loketského rodinného pivovaru.


Královský brod v pivovaru

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Město Český Brod

Pro labužníky zlatého moku bude 13. 5. 2017 v pivovaru na akci KRÁLOVSKÝ BROD 580 LET připraveno 14 druhů piv z malých pivovarů a to 10°, 11°, 12° a 13°. (Cena se bude pohybovat od 30 Kč do 38 Kč.)

PIVOVAR KUTNÁ HORA
První písemná zmínka o tvrzi Lorec pochází z roku 1418. Už roku 1544 je zde zmiňován pivovar, sladovna a chmelnice. Historie dnešního pivovaru, ale začíná v roce 1559, kdy tvrz koupil Ondřej Dačický. Ondřejův syn Václav Dačický z Heslova zde roku 1573 nechal postavit nový pivovar. V roce 1589 koupilo tvrz s pivovarem město Kutná Hora za 600 kop grošů. Od té doby byla tvrz až na výjimky trvale v majetku města. Objekt postupně ztratil funkci tvrze a byl stále více přestavován na pivovar. V roce 1593 vařil sládek Václav Zeman pivo Kumperské, v roce 1680 se vařilo pivo Konvent. Roku 1899 vařil pivovar světlý 12° ležák Dačický a 14°černé zdravotní pivo Mincmistr. Na Mezinárodní výstavě v Bruselu roku 1906 získal kutnohorský pivovar medaili a diplom. Čtyřnádobová varní souprava na 150 hl instalovaná roku 1932 je dosud v provozu. Sladovna byla zrušena v roce 1941. V roce 1949 přešel pivovar do majetku Sdruženého komunálního podniku a roku 1953 byl znárodněn. Majetkem města se stal opět v roce 1992. Společnost Pivovar Kutná Hora, spol.s r.o., která měla pivovar v nájmu, vyráběla piva pod značkami Dačický a Lorec. V roce 2001 koupila 100% obchodní podíl společnosti Pivovar Kutná Hora společnost Drinks Union, která jej v roce 2008 prodala společnost Heineken. Společnost Heineken ukončila svoji činnost v pivovaru Kutné Hoře k 31. prosinci 2010. Firma Pivovar Kutná Hora byla opětovně zapsána do obchodního rejstříku v roce 2012 a první várka piva byla uvařena po bezmála tříleté odmlce ku příležitosti velikonočních svátků v roce 2013.

PIVOVAR PELHŘIMOV
Město Pelhřimov získalo právo várečné roku 1552. Nejdříve se pivo vařilo v jednotlivých domech a díky primitivním podmínkám bývalo špatné kvality. V 17. století se proto právovárečníci dohodli na vytvoření jednoho společného pivovaru. Kvůli nevyhovujícím prostorám se pelhřimovský pivovar několikrát stěhoval. Roku 1898 bylo rozhodnuto o výstavbě nového moderního průmyslového provozu, ten byl dokončen následující rok. Byl vybaven nejmodernějšími technologiemi tehdejší doby, jako byl parostrojní pohon, budovu tvořily účelné a prostorné provozovny. Roku 1948 byl pivovar znárodněn a začleněn jako závod do národního podniku Horácké pivovary Jihlava, po reorganizaci roku 1960 do národního podniku Jihočeské pivovary České Budějovice. Po pádu socialismu si kladli nárok na restituci potomci původních právovárečníků, což vedlo k více něž desetiletým soudním sporům. Pivovar byl až do roku 2001 součástí rozpadajícího se státního podniku Jihočeské pivovary, vyráběl v té době 10°světlé výčepní pivo Felix a 12° světlý ležák Poutník. Kvůli nejasné budoucnosti se do pivovaru téměř neinvestovalo a díky tomu se zde udržela tradiční technologie výroby piva.

PIVOVAR LITOVEL
V současném pivovaru v Litovli se vaří pivo od roku 1893 a pivovar tak navázal na tradici výroby piva v Litovli, o níž jsou historické záznamy už od roku 1291. Díky své kvalitě proniklo litovelské pivo za krátkou dobu po otevření pivovaru za hranice hanáckého regionu a v období tzv. „první republiky“ se litovelskému pivu říkalo „moravská Plzeň“. O dobrý zvuk litovelského piva se ve své době přičinil i slavný zápasník Gustav Frištenský, který měl za ženu dceru prvního sládka. Královské pivo Litovel, značka piva, kterou se Pivovar Litovel a.s. prezentuje na tuzemském i zahraničním trhu, má výjimečnou kvalitu, která byla v minulosti i v posledním období několikrát vysoce oceněna odborníky z oboru pivovarnictví na nejprestižnějších výstavách a soutěžích.

PIVOVAR CHOTĚBOŘ
Pivovar Chotěboř je prvním nově postaveným průmyslovým pivovarem v novodobé pivovarské historii. Vyrostl na kraji města a v roce 2009 zahájil výrobu. Bylo to po 33 letech od posledního pivovaru uvedeného do provozu v minulém století v tehdejším Československu. Architektonicky strohá, ale výrazná a nepřehlédnutelná budova pivovaru se stala průčelím chotěbořské průmyslové zóny. Velkorysé prosklení umožňuje nahlédnout do samého srdce pivovaru, kterým je nerezová varna. Také navazující technologie kvašení, zrání, filtrace a stáčení piva využívají současných technických možností řízení, monitorování a chránění pivovarských přírodních procesů. Pivovar vytváří prostor pro dokonalé skloubení moderní techniky a tradiční technologie v rukou zkušeného sládka Oldřicha Záruby. Původní kapacita pivovaru byla 10.000 hektolitrů piva za rok, ale po dvou letech výroby byl pivovar tzv. vyprodán a proto nastala 1. etapa rozšíření pivovaru na 15.000 hektolitrů a po dalších dvou letech na konečnou kapacitu 25.000 hl piva za rok. Na tuzemský trh je pivo dodáváno především ve formě filtrovaného nepasterizovaného piva a také jako „kvasnicové pivo“ (nefilrované, přímo z ležáckých tanků). Pivo se produkuje v KEG sudech pro restaurace, výčepy a bary a dále v lahvích pro maloobchodní trh.

PIVOVAR HUMPOLEC
Éra vaření piva v pivovaru začala v Humpolci v roce 1597, kdy pivovar patřil majitelům heráleckého panství. Ve 30. letech 20. století v něm bylo zaměstnáno 40 lidí a roční výstav byl 20 tisíc hektolitrů. Pivo se prodávalo na Humpolecku, Německobrodsku (dnešní Havlíčkobrodsko), Ledečsku i Pelhřimovsku. Po válce byl pivovar začleněn do národního podniku Horácké pivovary Jihlava a v roce 1960 do národního podniku Jihočeské pivovary České Budějovice, v roce 1989 byl koncernový podnik Jihočeské pivovary přejmenován na Pivovary České Budějovice, státní podnik. Vedení tohoto podniku nemělo v plánu další rozvoj pivovaru a stupňoval se tlak na jeho zrušení.Do doby privatizace vařil pivovar desetistupňové světlé pivo, jedenácti stupňové světlé pivo Orlík a krátce do léta 1991 i světlou dvanáctku Zálesák. Zkrachovalý pivovar vydražili 26. října 1991 Stanislav Bernard, Josef Vávra a Rudolf Šmejkal v privatizaci. První roky bojovali o přežití, ale postupně si začali budovat značku. Dnes je pivo Bernard známé po celé České republice a vyváží se i do zahraničí (v roce 2010 činil export 15 % produkce. Rodinný pivovar Bernard se stal v roce 2000 akciovou společností, do které o rok později vstoupil belgický pivovar Duvel Moortgat. Pivovar pravidelně sbírá ocenění nejen za sortiment, ale i za reklamní kampaně. Vydává magazín Vlastní cestou a pořádá v Humpolci každoroční hudební festival Bernard Fest. V roce 2017 společnost získala ocenění Cena hejtmana Kraje Vysočina za společenskou odpovědnost v kategorii soukromý sektor do 250 zaměstnanců.

PIVOVAR BENEŠOV
Pivovar Ferdinand se nachází ve městě Benešov. Současným vlastníkem benešovského pivovaru je společnost Pivovar Ferdinand a.s. Pivovar založil roku 1897 arcivévoda František Ferdinand d'Este. Benešovský pivovar vyrábí okolo 25 tisíc hl piva ročně, součástí provozu je i sladovna, která vyrábí cca 2 tisíce tun sladu pro vlastní potřebu i prodej dalším pivovarům.

PIVOVAR SVIJANY
Pivovar Svijany je jeden z nejstarších pivovarů v Česku, protože byl založen už před rokem 1564. Tehdy byl součástí hospodářských základů panství. V roce 1912 byl jeho dosavadním nájemcem Antonínem Kratochvílem odkoupen od Rohanů a rodině Kratochvílů patřil až do roku 1939. Vnuk Antonína Kratochvíla byl nucen pivovar prodat a tak se pivovar vrátil jeho původním majitelům, Rohanům. Po roce 1945 byl ale svijanský pivovar konfiskován a znárodněn, aby se stal součástí Severočeských pivovarů n. p. Z důvodu politických změn Severočeské pivovary zanikly a svijanský pivovar se stal součástí podniku Pivovary Vratislavice nad Nisou. V roce 1997 se pak stal součástí akciové společnosti Pražské pivovary, která je z většiny majetkem anglické pivovarské společnosti Baas. Kvůli obchodní politice Pražských pivovarů se setkal s odbytovou krizí a hrozilo jeho zavření. Poslední změnou vlastnického uspořádání bylo utvoření společnosti Pivovar Svijany s.r.o. v roce 1998 (po roce 2005 Pivovar Svijany, a.s.). Pivovar pod novým vedením postupně překonal svou odbytovou krizi a stal se na Liberecku a Jablonecku nejsilnější značkou.

PIVOVAR TRUTNOV
Pivovar se nachází v centru města Trutnova. Od roku 1994 provozuje pivovar trutnovská Krakonoš spol. s r.o. V současné době vyrábí pivovar Krakonoš 5 druhů piva v celkovém objemu přes 100 tisíc hl ročně. Na vánoce a velikonoce obohacujeme trh o speciální světlé pivo Krakonoš 14. Pivo je distribuováno nejen do Východních Čech, ale i na Moravu. Pivovar Krakonoš vyrábí pivo klasickou technologií, nepasterizované, mikrobiálně filtrované. Pro výrobu piva používáme vodu z vlastní studny, která je 80 metrů hluboká. V roce 1974 zde pracoval budoucí prezident Václav Havel. Pobyt ho inspiroval k sepsání divadelní hry Audience, jejíž děj se v trutnovském pivovaru odehrává. Této epizodě a hře se věnuje dokumentární film Občan Havel přikuluje (2009).

PIVOVAR POLIČKA
Měšťanský Pivovar v Poličce je měšťanský pivovar ve stejnojmenném městě Polička. Budova pivovaru byla postavena v roce 1865, v roce 1948 byla znárodněna. V roce 1994 po restituci a navrácení potomkům původních majitelů vznikl z provozu Pivovar Polička Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. Na slavnostním předávání cen degustační soutěže České a moravské pivní koruny 2017, ve čtvrtek 20. dubna 2017 v Tereziánském sále Břevnovského kláštera v Praze, obdržel Měšťanský pivovar v Poličce stříbrnou pivní korun.

PIVOVAR KOUT NA ŠUMAVĚ
Koutský pivovar byl založen pravděpodobně po zániku hradu Rýzmberka během třicetileté války. Rozkvět pivovaru představuje období, kdy patřil hraběcímu rodu Stadionů a kdy byl postupně rozšiřován až do dnešní podoby. Když rod Stadionů počátkem 20. století vymřel, pivovar několikrát změnil majitele a od roku 1924 do konce II.světové války patřil rodu Schönbornů. Koutské pivo je pivo plzeňského typu, které se vaří v obci Kout na Šumavě. První písemná zmínka o místním pivovaru pochází z roku 1736, provoz pivovaru byl ukončen v roce 1969 a obnoven 2006. Koutské pivo je vyráběno z českého ječného sladu bez náhražek, chmele odrůdy žatecký poloraný červeňák a místní vody. Není pasterizováno ani dosycováno CO2. Vyznačuje se vyšším řízem a výraznou chmelovou hořkostí. Tradičně se umisťuje na předních místech v degustačních soutěžích, je o ně zájem i v zahraničí: Spojené státy americké, Rusko.

PIVOVAR ŽATEC
Základní kámen průmyslového měšťanského pivovaru byl položen 20.6.1798 na místě zaniklého královského hradu, vedle kasáren. Plány dodal pan Lorenz Rott, který byl zároveň stavitelem. Po dvouletém stavebním úsilí konečně várečná správa oznámila dne 26.7.1800 začátek vaření a právovárečníci pronajali pivovar sládkovi k provozu. V roce 1801 uvařili Žatečtí 840 sudů (42.000 hl) piva. Pivovar byl postupně rozšiřován, modernizován a vařil výborná piva výčepní, speciální piva jako „Radniční“, „Myslivecké“, „Vánoční“ a „Slavnostní“ a již zmiňovaná tradiční piva „Samec“ a „Kozel“. Pivo z žateckého pivovaru bylo v minulosti i v současnosti mnohokrát oceněno při různých soutěžích a výstavách. Například v roce 1873 u příležitosti světové výstavy ve Vídni obdrželo medaile za zásluhy a diplom za žatecká ležácká piva, v roce 1879 na Živnostenské výstavě v Praze stříbrnou medaili v degustační soutěži, v roce 1880 na Zemědělské a průmyslové výstavě v Budějovicích zlatou medaili v odborné degustaci a další ocenění kvality žateckého piva. Na tuto tradici navazují ocenění a čestná uznání odborných degustačních porot při Žateckých slavnostech chmele v roce1995 (světlý ležák), v roce 1996 a 1997 (tmavý ležák), v roce 2000 a 2001 (světlý ležák), ale také v Táboře v roce 2003, 2004, 2005 a 2006 nebo znovu v Českých Budějovicích v roce 2004 a 2005 v různých kategoriích.

PIVOVAR NÁCHOD
Návrh purkmistra Boříka na výstavbu obecního pivovaru byl 30. června 1871 schválen městskou radou a již 8. dubna 1872 byl položen základní kámen. V říjnu 1873 byl již pivovar schopen provozu a pod vedením sládka Antonína Lutza se začali vařit první várky. Náchodské pivo bylo stále více oblíbené a tak získal pivovar roku 1930 novou varnu. Roku 1935 začal pivovar používat značku Primátor. Po druhé světové válce došlo k mnoha vylepšením pivovaru např. zakoupení stáčecí linky na lahvové pivo, které se dosud stáčelo na ručních plnících strojích. Roku 1983 zde jako druzí v Čechách začali vařit pivo nealkoholické. Od roku 2000 se provedlo mnoho úprav pivovaru a roku 2009 byl prodán společnosti LIF, a.s. Liberec.

PIVOVAR RAKOVNÍK
V Rakovníku se tradičně vařilo pivo v domácích podmínkách již od 13. století. Za počátek pivovarnictví však rakovničtí považují rok 1454, kdy král Ladislav uznal městu mílové právo. Zlaté časy zažilo pivovarnictví v 16. století, kdy bylo rakovnické pivo vyhlášené. Receptura z té doby se však nedochovala. V té době bylo v Rakovníku v cechovní knize zapsáno celkem osm pivovarů a nejvíce piva se vařilo pro Prahu. Dodávka piva byla stálá, přerušila se jen roku 1568 kvůli šíření moru. Když získala právo várenské v roce 1517 i šlechta, vznikly pivovary i na zámcích na venkově v okolí Rakovníka. Takto byl založen například pivovar v Krušovicích. Úpadek rakovnického pivovarství přišel až s počátkem třicetileté války. Tehdy klesla výroba i kvalita piva, na což si stěžovali Pražané, a Rakovničtí na oplátku obviňovali formany, že pivo ředí. Nynější pivovar byl založen v bývalých kasárnách, založených za vlády Marie Terezie v roce 1755. Tento pivovar byl roku 1921 převeden na akciovou společnost a měl vlastní elektrárnu, kterou se podílel na elektrifikaci města. Po druhé světové válce byl pivovar dekretem prezidenta republiky znárodněn a pro velké válečné škody se zde již s další výrobou nepočítalo. V roce 1948 fungovala v rámci pivovaru i sodovkárna a elektrárna. Do roku 1993 byl pivovar postupně součástí několika národních podniků: Krušovické pivovary, středočeské pivovary, Pivovary Velké Popovice a nakonec Pivovary Bohemia Praha. Od roku 1991 byl pivovar privatizovaný a vlastník se jej snažil pronajímat. Klesal odbyt a tím pádem i zisky. V roce 1997 se vlastník – společnost Pivovar Rakovník – dostala kvůli dluhům do likvidace a v dubnu stejného roku byl pivovar zrušen a jen doprodával zásoby. Dále se objevovaly různé snahy o znovuotevření pivovaru, v roce 2001 byla značka Bakalář koupena firmou NT-Retex. V roce 2004 se v Rakovníku začalo opět vařit pivo, výstav dělal 50 000 hl. V roce 2005 byl majitelem pivovaru Mikhail Arkadievič Medvedev z Moskvy a od roku 2006 vlastní pivovar společnost Willgrade Ingeneering Limited[2] (sídlem v Kyperské Republice). V roce 2010 se opět změnil majitel a dochází k rekonstrukci pivovaru.

PIVOVAR KÁCOV
První zmínky o pivovaru v Kácově jsou z roku 1457. Kácovský pivovar je tak jedním z nejstarších u nás, a to i díky tomu, že je dodnes stále na stejném místě v původní středověké lokaci. V letech 1916-1918 patřil rakouskému císaři Karlu I. a od roku 1922 byl státní. Už tenkráte se tu vařilo pivo Hubertus. V roce 1948 byl jako mnoho dalších znárodněn. Poté byl provoz součástí podniků: 1948–1952 Středočeské pivovary n.p., 1953–1954 Benešovské pivovary n.p., 1955–1957 Středočeské pivovary n.p. V roce 1957 po rovných pěti stech letech nepřerušené činnosti ukončil výrobu. Jeho nová historie se začala psát v roce 1992, kdy pivovar zakoupili dva podnikatelé z Prahy a od roku 1993 v něm zase začali vařit pivo. To dodávali do pivovarské restaurace, několika restaurací v Posázaví a do vlastního hotelu v Praze. V roce 1996 je však provoz znovu přerušen. V roce 2001 má pivovar znovu nového majitele a zase se zde začíná vařit pivo. V roce 2002 je pivovar několikrát vyplaven velkou vodou. Povodeň přišla do pivovaru i v roce 2006. Přesto výroba neustala a pokračuje dále. 13.6.2011 byl zahájen provoz linky na výrobu lahvového piva Hubertus.

Krušovice ze Lvova. Ukrajinský filantrop chce vařit české pivo

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Euro.cz

Největší ukrajinský pivovar Perša Privatna Brovarija (První soukromý pivovar) chce začít vařit české pivo Krušovice. Výrobu na základě licence od Heinekenu, majitele krušovického pivovaru, hodlá zahájit už letos v červnu.

„Licenci od Heinekenu k výrobě Krušovic jsme obdrželi letos a asi za měsíc začneme s výrobou tohoto známého českého piva,“ řekl ukrajinské agentuře Interfax zakladatel a spolumajitel pivovaru Perša Privatna Andrij Matsola.

Podle vyjádření středočeského pivovaru to však na takto brzké zahájení výroby na Ukrajině spíše nevypadá. „Příležitost na ukrajinském trhu zvažujeme, nicméně veškeré naše aktivity jsou v jednání a nemůžeme k tomu poskytnout bližší informace,“ uvedla na dotaz webu Euro.cz mluvčí českého Heinekenu Jana Pikardová.

Ukrajinský pivovar zahájil jednání s Heinekenem o licenci v roce 2012 a na přelomu let 2015 a 2016 začal s licenční výrobou piv Heineken. Licenci od nizozemského obra prý obdržel jako čtvrtý pivovar na světě poté, co ukrajinský závod osobně navštívil viceprezident Heinekenu, řekl Matsola.

Pivo Krušovice se v licenci vyrábí i v dalších zemích. „Například kolegům v Rusku jsme poskytli kompletní recepturu a technologický proces, podle kterého vaříme pivo v České republice. Používají samozřejmě jinou vodu, proto výroba podléhá kontrole našeho sládka,“ uvádí Pikardová.

První soukromý pivovar Matsola založil jako rodinný v roce 2004. O tři roky později získal investici ve výši 17,6 milionu dolarů od Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD). V roce 2012 EBRD společně s německým koncernem Oettinger a skupinou Oasis Cis do pivovaru majetkově vstoupily. Výrobní závody má Perša Pryvatna ve Lvově a Radomyšli. Roční výstav dosahuje 2,4 milionu hektolitrů.

Matsola je na Ukrajině známý a veřejně činný. Coby absolvent teologických studií podporuje církevní vzdělávání, ale i kulturní aktivity a sport, to vše ve jménu „hodnot moderního Ukrajince“.

Plochy chmelnic u nás se zvyšují

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:České nápoje

Pozitivní trend vývoje ploch chmelnic v České republice ukázala předběžná sumarizace ÚKZÚZ. Sklizňová plocha chmelnic k 30.4.2017 se oproti loňsku opět zvýšila, a to o 170 hektarů na celkových 4945 hektarů (v roce 2016 byla plocha 4775 hektarů).

Nejvíce se zvýšila plocha u naší tradiční odrůdy Žatecký poloraný červeňák a to o 131 hektarů na současných 4321 hektarů. Plocha u odrůdy Sládek pak byla povýšena méně a to pouze o 24 hektarů na současných 291 hektarů. Odrůda Kazbek se zvedla o 13 hektarů na současných 34 hektarů. Pouze o 6 hektarů byla povýšena plocha u odrůdy Saaz Special na současných 26 hektarů. Jen o 3 hektary byla povýšena plocha stejně u odrůd Agnus a Saaz Late. Ke snížení plochy došlo pouze u jedné odrůdy, a to o 10 hektarů u odrůdy Premiant. Celková plocha výsazů činila 316 hektarů.

Pivo Moravia? V Brně je znovu začali vyrábět

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Deník.czAutor:Eliška GáfrikováMoravia

Legenda se vrací. Milovníci piva si po desetiletích mohou znovu smočit rty v Moravii. Pěnivý mok pod značkou legendárního brněnského pivovaru, který zanikl ve třicátých letech minulého století kvůli hospodářské krizi, nově vyrábí brněnská skupina Czech Craft Beers. Obnova původních areálů nebo návrat výroby zaniklých jihomoravských značek zažívají v současnosti boom.

Pivo značky Moravia společnost oficiálně představila na konci dubna, od příštího týdne je lidé najdou v restauracích Zelená kočka. „Moravii vaříme jako desítku a dvanáctku. Receptura je naší interpretací dobrého českého ležáku, nevaříme tedy podle nějakých historických receptů," uvedl za Czech Craft Beers Martin Zajíček, který zároveň vede podniky Zelená kočka. Záměrem společnosti je obnovit tradici. Na etiketách lahví Moravie bude i text v brněnském hantecu.

Pivo Moravia momentálně vzniká v prostorách bývalého stejnojmenného pivovaru, kde nyní vaří minipivovar Lucky Bastard. Ten se v uplynulých měsících stal součástí Czech Craft Beers. Lucky Bastard se proslavil výrobou svrchně kvašených piv. „Bude je vyrábět i nadále, pro Moravii je vyčleněný nový minipivovar, který vzniká v Medlánkách. Hotový má být koncem letních prázdnin. První pivo uvařené v Medlánkách lidé ochutnají začátkem září. Medlánecký pivovar vyrobí asi devět tisíc hektolitrů piva ročně, což je dvakrát víc, než vaří Lucky Bastard," popsal majitel posledně jmenované firmy Jan Grmela. Pivovar v Medlánkách má stát pětatřicet milionů korun a na rozdíl od historických objektů bude bez komína. Speciální technologie totiž omezí výpary do okolí.

Kromě pivovaru v Medlánkách chce společnost v dalším roce otevřít ještě další minipivovary, aby nabízela pestrou škálu značek. Konkrétní místa ale zatím její vedení prozradit nechce. Nynější počet pivovarů v kraji, sedmačtyřicet, se tak znovu rozšíří.

Původní pivovar Moravia vznikl na konci devatenáctého století. „O vznik se zasloužili bratři Samuel a Bernhard Morgensternové. Pivovar se řadil k největším na Moravě, na konci století vyráběl téměř pětaosmdesát tisíc hektolitrů piva ročně," uvádějí na internetové encyklopedií Brna historičky Hana Jordánková a Miroslava Menšíková. Pivovar bratři doplnili k už stojící sladovně.

Historicky největší úspěchy zažil ve dvacátých letech minulého století. „Pivovar měl tehdy výstav přes sto tisíc hektolitrů. Hodně nepříznivě na něj dopadla hospodářská krize ve třicátých letech. Výstav klesal a zadlužení rostlo. V roce 1933 výroba piva skončila," uvedl na stránce Pivovary.info novinář a nadšenec věnující se historii pivovarů Filip Vrána.

Obnovování zaniklých pivovarů je v posledních letech na jižní Moravě trend. Chystají se k tomu například v Sokolnicích na Brněnsku. O záměru už Brněnský deník Rovnost informoval. Otevření zdrželo čekání na stavební povolení, první pivo majitel nabídne nejdřív v červnu.

Před dvěma lety obnovili tradici vaření piva v areálu Hostanu. Nyní tam funguje Znojemský městský pivovar. „Produkty si lidé chválí. Ve Znojmě jsme nově spolupracovali na vzniku pivovarského muzea. Kromě piva nabízíme návštěvníkům města také exkurzi do výroby," zmínil ředitel Miroslav Harašta. Pivovar se zaměřuje na klasické ležáky plzeňského typu, pro různé příležitosti vaří i speciály. Speciální jedenáctku nabídne třeba v červnu na znojemských Pivních slavnostech.

Minipivovarů je na jižní Moravě v současnosti čtyřiatřicet.

Do pivovaru Kocour jezdí zákazníci vlakem

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:IZDoprava.czKocour

Pivovar Kocour je umístěn na severním okraji Varnsdorfu v blízkosti silnice II/265 a železniční tratě 828, kde jezdí vlakové spoje trilex. Provozovatelem vlaků je společnost Vogtlandbahn-GmbH, která má sídlo v Neumarku v Sasku. Od prosince 2010 jezdí vlaky trilex na lince L7 Seifhennersdorf –/Rybniště – Zittau – Liberec.

Zastávka je unikátní svým designem, na kterém spolupracovala architektonická kancelář Domyjinak, která navrhla její výjimečnou výzdobu. Autorem návrhu zastávky jsou Ing.arch. Petr ŠIKOLA, Ph.D. , Ing.arch. Jan ČERNOCH, Ing. Jan PUSTĚJOVSKÝ, Ing.arch. Hana STAROŇOVÁ . Investorem stavby byl majitel pivovaru Kocour, pan Josef Šusta. Stavbu nástupiště zajistila firma Chládek a Tintěra a nástupištní objekt vznikl svépomocí.

Zastávka je nápaditá a zeleň kolem je udržovaná. Že se zastávka vyplatí, to ocení patrně majitel pivovaru, protože hosté z Německa jezdí často a rádi. Čepuje se tu několik druhů piv a je tu veselo. K pivovaru je možné dojet autem i na kole. Parkovací plochy jsou nezpevněné, ale je zde dostatek místa. Cyklisté jsou vítáni. Více o pivovaru http://www.pivovar-kocour.cz/cs/o-pivovaru

"České pivovary" do kapsy pro Android a nově také pro iPhone

Publikováno:před 5 měsíciAutor:České pivo - České zlato





Mobilní aplikace "České pivovary" není určena pouze pro příznivce pivní turistiky, ale i pro běžné konzumenty tradičního nápoje - piva. Prostřednictvím této aplikací můžete objevovat a poznávat nejen funkční pivovary, ale i pivovary připravované nebo naopak již uzavřené a zaniklé. V současné době aplikace zprostředkovává pravidelně aktualizované informace o více než 540 pivovarech a 4700 pivech.

Specifikace v kostce:
● nejucelenější a pravidelně aktualizovaný seznam funkčních, připravovaných i zaniklých pivovarů (od roku 1970)
● snadná možnost filtrování (dle typu, funkčnosti a návštěv) a třídění (dle aktualizace, hodnocení, návštěvnosti, popřípadě vzdálenosti) výběru pivovarů
● přehledná lokalizace pivovarů na mapě
● jednoduché vyhledávání pivovarů dle jména nebo adresy
● detailní informace o pivovaru - adresa, kontakty, personální obsazení, sortiment
● krátké ohlašování novinek a aktuálních akcí
● naplánování trasy k pivovaru a další funkce
● možnost ohodnotit pivovar, přidat komentář k pivovaru a jeho sortimentu, označit si jeho návštěvu
● funkce obnovy navštívených pivovarů nebo jejich synchronizace při použití více mobilních zařízení

Požadavky:
● mobilní telefon, tablet nebo jiné mobilní zařízení s OS Android nebo iOS
● připojení k internetu, případně zapnutá funkce pro určení polohy





Roste zájem o chuťově plná piva

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Zboží&ProdejAutor:Pavel Neumann

Přestože se co do objemu na českém maloobchodním trhu stále prodá nejvíce výčepního piva, tedy desítky, roste zájem o jedenácti-a dvanáctistupňové ležáky. Velká obliba patří také speciálním edicím, neboť jinak konzervativní spotřebitelé rádi poznávají nové chutě. Zejména v létě vzrůstají prodeje piva v plechovkách.

Česká republika je národem pivařů. Důkazem o pravdivosti tohoto tvrzení jsou i statistická data vyplývající z průzkumu trhu metodou Spotřebitelského panelu GfK společnosti GfK Czech. Pivo si za uplynulý rok alespoň jednou zakoupilo více než devět z deseti českých domácností a stejný počet si jej koupilo opakovaně. Z ostatních alkoholických kategorií jsou nejblíže lihoviny a víno. U obou platí, že je alespoň jednou zakoupí téměř osm z deseti domácností. Pro pivo si přitom spotřebitelé chodí do obchodu ze všech alkoholických nápojů nejčastěji. Průměrná domácnost tuto kategorii zakoupí čtyřicetkrát do roka, pivo si tedy koupí jednou za devět dní.

Na místo desítek se derou ležáky
Jednoznačně nejčastěji nakupovanými, co se ročního objemu týče, jsou výčepní piva do stupňovitosti 10,99. „Tento segment zakoupily téměř tři čtvrtiny domácností a v průměru si za rok odnesly devadesát litrů této tekutiny. Výčepní piva jsou však na ústupu a jejich místo pomalu přebírají ležáky se stupňovitostí jedenáct plus. V ročním nakoupeném objemu zůstaly za výčepními pivy, avšak v roce 2016 za ně domácnosti utratily více. Též si je zakoupily tři čtvrtiny českých domácností, což bylo více než v roce předešlém. Ročně si pak průměrná domácnost zakoupila téměř sedmdesát litrů této subkategorie,“ popisuje konzultant Spotřebitelského panelu GfK Jan Kadeřábek.

Meziročně se dařilo i mixovaným pivním nápojům, do kterých se řadí radlery, cidery a jiné sladové nápoje. Obecně tento segment nakoupí více než polovina českých domácností, přičemž meziročně počet domácností rostl, stejně tak jako jejich frekvence nákupů. Mixované pivní nápoje nakoupila průměrná domácnost desetkrát za rok. V rámci tohoto segmentu jsou jasně nejčastěji nakupované radlery, které objemově tvoří dvě třetiny mixovaných pivních nápojů.

Z pohledu nákupních formátů jsou pro piva nejdůležitější hypermarkety, kde domácnosti nakoupí 43 % z celého objemu kategorie piv. Meziroční srovnání navíc ukazuje, že jejich pozice oproti roku 2015 ještě posílila. Druhým nejdůležitějším formátem jsou diskonty, těm však podíl na nakoupeném objemu piv meziročně klesl. Přesto zde domácnosti nakoupily celou čtvrtinu objemu.

Jde o jednu z nejvíce nakupovaných kategorií
Za posledních dvanáct měsíců dosáhly maloobchodní tržby za pivo v České republice více než 16,3 mld. Kč. Pivo tak i nadále patří mezi vůbec nejvíce nakupované kategorie na domácím trhu. Údaje vyplývají ze sledování společnosti Nielsen v ČR za období III/16 – II/17. Meziročně navíc došlo k růstu tržeb o 1,1 %. „Celkově bylo zakoupeno 742 milionu litrů piva, při přepočtu na obyvatele vychází průměrná týdenní spotřeba piva koupeného v maloobchodě na 1,4 litru,“ říká konzultant Michal Elšík.

V prodejích nadále vedou výčepní piva, označovaná jako desítky, která si na celkovém objemu spotřeby kategorie drží podíl 55,9 %. Meziročně však tento segment zaznamenal objemový pokles o 5 % ve prospěch silnějších piv. „Největší růst zaznamenáváme u ležáků, jejichž spotřeba narostla o více než desetinu,“uvádí Michal Elšík. Tento trend potvrzuje i Jitka Němečková, manažerka korporátní komunikace CZ&SK Plzeňského Prazdroje: „Pozorujeme trend rostoucího zájmu o chuťově plná piva, tedy jedenácti- a dvanáctistupňové ležáky. Na vlně zájmu spotřebitelů se také stále nesou nealkoholická piva a nealkoholické radlery a cidery.“ Naopak opačný trend lze sledovat u velmi silných piv a pivních speciálů typu ale a ipa, které meziročně poklesly o 8,6 % a na celé kategorii drží objemový podíl 0,8 %. „V hodnotě tyto pivní speciály za poslední rok generují prodeje ve výši 206 milionů korun,“ dodává Michal Elšík.

Z pohledu obalového materiálu připadá zhruba 66 % objemu prodejů na vratné sklo. Každý pátý litr piva je statisticky zakoupen v plastovém obalu (22 %), třetí příčka patří plechu, který drží 12 % podíl na celkových maloobchodních prodejích. Průměrná cena půllitrové lahve speciálního piva je 17,20 Kč, tedy vůbec nejvíce ze všech pivních typů; cena 12° ležáku 15,60 Kč, u piva výčepního je průměrná cena 9,40 Kč a 11° pivo nakupují spotřebitelé v průměru za 10,40 Kč.

Spotřebitelé mají svůj okruh oblíbených značek
Zatímco v segmentu gastro si Češi konzumaci piva spojují s příjemným posezením a kvalitním servisem, za který si neváhají připlatit, o to víc se citlivost na cenu projevuje v retailu. „Tady existuje extrémní citlivost. V průměru se za celou pivní kategorii prodá přes 66 procent veškerého objemu piva pouze v akcích. U některých značek hovoříme o poměru devadesát ku deseti ve prospěch promočních prodejů. Loajalita ke značce je tedy velmi slabá. Zákazník v retailu má svůj consideration set pivních značek, mezi kterými vybírá podle aktuální nabídky. Pro výrobce, respektive značku je důležité se do tohoto setu dostat,“ konstatuje Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru.

Pivo je sezonní nápoj, u kterého prodej kulminuje v létě. Ovlivňuje ho především počasí, tedy vyšší venkovní teploty, také doba prázdnin a dovolených, případně i období grilování. Z hlediska praktičnosti obalu Češi při této příležitosti čím dál častěji pijí pivo zakoupené v PET lahvích a rostoucím segmentem je i pivo v plechovkách. „Horskou desítku nově plníme i do plechovek a odbyt ukazuje, že šlo o správné rozhodnutí. Nevratný obal je vhodný třeba na výlety a cesty, v létě zájem o pivo v plechu roste. Obecně je preferují zejména mladší konzumenti,“ konstatuje Vladimír Zíka, ředitel pivovaru Holba.

Významnou roli hrají proměny počasí
Jak upozorňuje Tomáš Pluháček, ředitel pivovaru Zubr, konzumace piva je velmi závislá na proměnách počasí: „Nesvědčí jí ani přílišné chladno, ani tropické teploty. Grilování je také především letní záležitostí, takže se s pivem skvěle doplňují.“ Podle Zdeňka Mikuláška, PR manažera Rodinného pivovaru Bernard, existují na retailovém poli dva hlavní pivní vrcholy. Prvním je letní sezona spojená s řadou podpůrných akcí, jako je právě grilování. „V tomto období jde především o klasická spodně kvašená piva a osvěžující nápoje, jako je nealko Švestka či Višeň. Druhá špička v konzumaci piva jsou Vánoce, kde je zájem o speciální piva, a to ať už spodně kvašená nebo svrchně kvašená. Velmi oblíbené jsou akce typu in&out – sváteční balení piva v multibaleních – či velmi úspěšná novinka – limitovaná edice ve spojení sKarlem Gottem v balení 0,75l sektová láhev,“ popisuje.

Poměrně velkou sezonnost a především závislost na počasí zaznamenávají piva bez alkoholu. Nealkoholická piva nebo nízkoalkoholické nápoje na bázi piva, jako jsou ochucené mixy, mají v dnešní době svoje stálé místo na trhu. „Dalo by se říci, že po několikaletém boomu, kdy tento segment rostl, se již ustálil. Ovšem projevuje se u něj sezonnost ještě více než u klasického piva, protože jsou to nápoje, které jsou právě nejvíce spojovány s osvěžením při sportu nebo venkovních aktivitách, které jsou provozovány zejména v letním období,“ vysvětluje Tomáš Pluháček. „Změna životního stylu nahrává právě kategorii nealkoholických piv a radlerů. Lidé mají den nabitý povinnostmi a ve volných chvílích se snaží žít aktivně. Stále více lidí pravidelně běhá, jezdí na kole nebo chodí cvičit. A k tomu všemu se ideálně hodí ochucené nealkoholické pivo,“ přidává se Jitka Němečková.

V kurzu jsou limitované edice a speciály
Poměrně složitou otázkou u piva je oblast novinek. Pivo je tradiční nápoj vařený podle tradičních receptur, a proto se proces chuťových inovací odehrává spíše v subsegmentu ochucených piv a mixů. „Nové trendy v pivu se v České republice prosazují relativně pomalu, a když, tak hlavně v oblastech ochucených piv. Správná cesta je určitě pracovat s limitovanými edicemi, dobrým příkladem jsou velké sportovní události. Dále je vhodné reagovat na sezonní poptávku a nabídnout spotřebiteli něco zajímavého pro danou příležitost v roce – například velmi populární Zelené pivo,“ vysvětluje Jana Austová Pikardová, PR & CSR manažerka corporate relations firmy Heineken Česká republika.

Cestu limitovaných edic potvrzuje také Vladimír Zíka: „Vaříme pivo podle tradičních receptur, takže si na osvědčené stabilní chuti naopak zakládáme a rozhodně nechceme nic měnit. Současně je ale v našem sortimentu řada novinek, které reagují na chování konzumentů. Limitované edice piva vaříme například na Josefa, v květnu Májový ležák, na svátek svatého Václava nebo na Vánoce a vnímáme je jako zpestření sortimentu.“„Jsem pro zachování osvědčených chutí u standardního sortimentu.Ovšem piva vařená k různým příležitostem nebo limitované edice jsou příjemným zpestřením tradiční nabídky. U těchto limitovaných edic můžeme zkoušet nové chutě, protože je konzument svým způsobem očekává,“ přidává se Lenka Poláková, vedoucí prodeje off-trade ČR Tradičního pivovaru v Rakovníku.

Novinky mohou představovat přidanou hodnotu
Kromě chuťových inovací se mnozí výrobci soustřeďují na novinky v oblasti obalů či zavádění nových technologií. „V posledních několika letech jsme inovovali především naše obalové portfolio unikátními lahvemi počínaje až po nové linky na PET lahve a plechovky. V letošním roce se soustředíme především na limitované várky speciálních piv s důrazem na segment gastronomie, kde je lidé nejvíce ocení,“ konstatuje Pavel Barvík, manažer komunikace a firemních záležitostí společnosti Pivovary Staropramen. „Lidé rádi experimentují a limitovaná edice či novinka může být pádným argumentem, který v momentě pravdy – v místě prodeje před regály s pivem – přiměje zákazníka ke koupi naší značky. Limitované edice či novinky navíc mohou být dobrým nástrojem ke zlepšení rentability prodejů a ke zvýšení vizibility značky v místě prodeje. V době, kdy se přes šedesát šest procent piva prodá pouze v promocích, mohou být limitované edice či novinky dobrým nástrojem, jak zákazníkovi dát jinou přidanou hodnotu než je pouze nízká cena,“uzavírá Petr Samec.



Fakta:

Pro pivo míříme do supermarketů
Z pátého ročníku průzkumu KPMG Nákupní zvyklosti v České republice vyplývá, že tři čtvrtiny Čechů nakupují pivo domů v hyper- a supermarketech. Každý třetí respondent jej nakupuje rovněž v diskontních prodejnách. Specializované obchody jsou spíše okrajovou záležitostí: pivotéky zmínilo 6 %, specializované prodejny s širší nabídkou alkoholu 5 % respondentů. Pivo v nich nakupují spíše muži než ženy a mladší věkové kategorie do 24 let. Pouze každý sedmý Čech pivo domů nenakupuje, o něco více (15 % vs. 11 %) ženy než muži.

Postoje Čechů k pivu
Podle studie Pivo v české společnosti 2016 téměř devět z deseti mužů v České republice pije pivo alespoň občas. Je to dlouholetý trend, který se výrazně nemění. K občasnému pití piva se hlásí více než polovina žen. Již třetím rokem je patrný nárůst piva konzumovaného nejmladšími ženami ve věku 18–29 let. Muži si zlatavý mok dopřávají přibližně třikrát týdně, ženy pak dvakrát. Za týden muži vypijí zhruba osm půllitrů, u žen se toto množství pohybuje kolem dvou půllitrů. Pro největší podíl českých konzumentů je při výběru piva důležitá chuť, cena je důležitá pro nadpoloviční většinu mužů a žen. Podle vlastních vyjádření si konzumenti zcela minimálně připouštějí účinek reklamy. V situaci, kdy si nemůže dát normální pivo, zvolí nealkoholické pivo jako samozřejmou alternativu 48 % mužů a 20 % žen z těch, kteří uvedli, že pivo alespoň někdy pijí (zdroj: Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, 2016).



Číslo:
61,1 %
respondentů uvádí, že v posledních 12 měsících zakoupilo pivo pro domácí konzumaci.

Frekvence nákupu piva
(Frekvence nákupu piva pro domácí konzumaci z těch, kteří je za posledních 12 měsíců zakoupili.)
1x denně a více 1,3 %
4x–6x týdně 2,8 %
2x–3x týdně 8,2 %
1x týdně 25,8 %
2x–3x měsíčně 22,1 %
1x měsíčně 16,9 %
1x za 2–3 měsíce 8,1%
Méně často 13,0 %
Neuvedeno 1,8 %
Zdroj:Median, MML–TGI,16/III–16/IV

Podíly obalového materiálu na celkových prodejích:
Vratné sklo – 66,4 %
PET – 21,8 %
Plechovky – 11,6 %
Soudek – 0,2 %
Zdroj: Nielsen, III/16–II/17

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.18.10.2017 21:555.615/5.615