Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Krásnobřezenský pivovar koupila ústecká společnost. Co s ním udělá, není jasné.

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Ústecký deníkAutor:Janni VorlíčekKrásné Březno

Pivovar v Krásném Březně má nového vlastníka. Od Heinekenu ČR jej koupila společnost Docklock. Prodej zprostředkovala realitní kancelář Naxos.

Heineken výrobu ukončil v roce 2011 kvůli technickému stavu areálu. Pivo značky Zlatopramen poté vařil v pivovaru Velké Březno. „Objekt v Krásném Březně jsme několik let nevyužívali, a proto naše společnost rozhodla o jeho prodeji," potvrdila mluvčí Heinekenu Jana Pikardová.

Martin Stibor z realitní kanceláře Naxos, který měl prodej na starosti, uvedl, že kupec chce nemovitost rekonstruovat. „Zvažují prý vícero variant, ale žádné bližší informace nesdělili," řekl Stibor.

DESÍTKY MILIONŮ?
Předběžná cena uvedená na webových stránkách, zabývajících se prodejem realit, činila 20 milionů korun. „V zájmu kupujícího nejsme oprávněni prodejní cenu sdělit," pokračovala Pikardová.

V současnosti trvá dvacetidenní lhůta pro úřední zpracování prodeje, související se změnou vlastníka pivovaru. Společnost Docklock sídlí v ústecké Palachově ulici. Vznikla teprve loni v září. Vlastní ji další zdejší firma, Fowilo. Ta se zaobírá pronájmem nemovitostí. Její jednatelkou je podle rejstříku Martina Šoltová, ale není na ni dostupný kontakt.

Pivovar, kde vznikla regionální značka Zlatopramen, se rozkládá na třech hektarech. Skládá se z osmi budov a patří na seznam významných průmyslových staveb Ústeckého kraje. Po jeho uzavření zbylo šestatřicet zaměstnanců. Společnost jim nabídla jiné uplatnění, část odešla.

Pivovarnická tradice v Ústí sahá do roku 1249. Existenci pivovaru v Krásném Březně neboli v Březnici potvrzuje odběratelská smlouva z roku 1510 a od roku 1642 tu existoval šlechtický pivovar. Na začátku 20. století tu vařili šestnáct značek a sto tisíc hektolitrů zlatavého moku. Pivo dodávali i na císařský stůl ve Vídni.

Kraj piva? Jižní Morava má nejvíc pivovarů

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Brněnský deníkAutor:Michal Rapco

Nevadí jí piva průmyslových pivovarů, ale když narazí na nějaké z minipivovarů, dá mu přednost. Podle takového klíče si v hospodách vybírá například Iveta Karousová. „Ráda zkouším nové chutě. Navíc třeba v Brně se mi líbí, že si mohu dát na každém rohu něco jiného," vyzdvihla Karousová.

Podobně jako ona smýšlí i řada dalších Jihomoravanů. Svědčí o tom i rostoucí počet pivovarů v kraji. Čtyři velké průmyslové totiž doplňuje třiačtyřicet malých. Jako poslední začal vařit mi-nipivovar Grádo u penzionu Červený mlýn v Tišnově. „Vaříme pro vlastní restauraci a plánujeme i prodej dále, ale jsme na začátku. Naši hosté jsou s pivem vlastní výroby spokojení a vítají ho," sdělila vedoucí penzionu Zdeňka Fialová.

Podle viceprezidenta Českomoravského svazu minipivovarů Jana Kočky nejsou minipivovary konkurence velkým výrobcům. „Doplňují jejich sortiment a zpestřují nabídku. Přibývá jich také proto, že se o nich více píše a více podnikatelů je považuje za zajímavou investici," zdůvodnil Kočka.

Pro založení minipivovaru musí podnikatel splnit podmínky pro potravinářský provoz a vyhovět předpisům celníků a hasičů. „Také musí najít člověka s patřičným vzděláním, který provoz odborně zaštítí. Naopak třeba pro sládka není potřeba kvalifikace," vysvětlil.

Za rozmachem malovýroby piva vidí hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda módní vlnu, která přišla ze Spojených států amerických. „Ještě před půl stoletím v Americe nebyl žádný malý pivovar, dnes jsou jich tisíce. Lidé v ekonomicky vyspělých zemích nalézají čím dál více zalíbení v místních produktech a pivu z lokálního malého pivovaru. Minipivovary díky malým objemům výroby mohou experimentovat a věnovat se výrobě pivních speciálů podle chuti zákazníků. Klesly i ceny pivovarských technologií, za posledních dvacet let asi o pětinu," vysvětlil Kovanda.

Touhu po pivu dle své vlastní chuti má také řada Jihomoravanů, kteří se rozhodnou si vařit sami pivo doma. Jedním z nich je například Petr Biedermann z Vranovic na Brněnsku. „Začal jsem si doma vařit v červenci roku 2010. Aktuálně dělám svrchně kvašená piva. Používám hlávkový chmel a přizpůsobuji tomu i přípravu receptů, podle kterých pivo vařím," řekl Biedermann.

Suroviny na vaření Biedermann nakupuje v kamenných obchodech i e-shopech. „Převažují spíše internetové obchody. Když chci ale například hlávkový chmel, ze kterého teď vařím, musím přímo k pěstiteli. U nás minipivovary vaří spíše z chmelových pelet," vysvětlil.

Rozšiřuje se také fenomén takzvaných kočovných pivovarů. Nemají vlastní varnu, ale využívají kapacity jiných. K průkopníkům patřil brněnský Albert. Jedním z dalších je Schrott Brewing Company ze stejného města. „Měsíčně uvaříme tři až tři a půl tisíce litrů piva, které prodáváme do dvou brněnských klubů," vypočetl sládek Tomáš Březina. Zatím poslední várku uvařila společnost například v Hradním pivovaru v Hustopečích na Břeclavsku.

Pro Rodinný pivovar BERNARD je klíčová kvalita piva

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:ČIA NEWSAutor:Josef VávraBernard

Rodinný pivovar BERNARD čeká v budoucnu rozhodnutí, zda rozšířit svoji činnost do nových prostor. Pokud by se rozhodl přemístit např. lahvovnu, bude se prvotní investice pohybovat nejméně ve výši 300 mil. Kč. Výstav pivovaru v roce 2016 přesáhl 315 tis. hl, což je meziroční nárůst zhruba o čtyři procenta. Prodej na Slovensku se také dlouhodobě zvyšuje, loni bylo prodáno přes 39 tis. hl, což představuje více než šestiprocentní nárůst. Pro ČIANEWS to uvedl generální ředitel a spolumajitel Rodinného pivovaru BERNARD Josef Vávra s tím, že klíčové je dlouhodobě udržet co nejlepší kvalitu piva. Loni na podzim pivovar uvedl např. nové, svrchně kvašené pivo Bernard IPA, o které je velký zájem, proto se zvažuje i uvedení čepovaná verze.

Za rok 2016 očekáváte vyšší výstav, takže překonáte loňský rekordní výstav 301 tis. hl. Které faktory nejvíce ovlivňují váš růst?
Výstav v roce 2016 přesáhl 315 tis. hl, což je meziroční nárůst zhruba o čtyři procenta. Pro nás je klíčové dlouhodobě udržet co nejlepší kvalitu piva, to ostatní přijde s tím, že pokud nás zákazník ochutná a je spokojený, koupí si naše pivo i opakovaně.

*****
Český pivní trh kopíruje ten evropský, kde je zřetelný pokles prodeje sudového piva. Poměr bývá 40 procent sudy, 60 procent lahve, ve většině států ještě zřetelněji větší prodej lahví. Bernard má poměr zatím obrácený a děláme vše, aby to tak zůstalo. Je to však velmi náročné.
*****

Jaká jsou vaše očekávání ohledně výstavu a dalších výsledků na rok 2017? Kde vidíte největší příležitosti a rizika pro další vývoj vašeho pivovaru – i celého oboru?
Rizik je mnoho a mnoho z nich ani nedokážeme ovlivnit. Česká republika je exportní zemí, je plně napojena na evropský a světový obchod. Když dojde k přepálení ekonomiky, může se to projevit kdekoli, důsledky se projeví u všech. Příležitostí je právě to, že děláme pivo, jak nejlépe umíme a vytváříme si pro to i co nejlepší podmínky.

Co nejvíce ovlivňuje podle vás úspěch u zákazníků? Je těžké uspět na tak konkurenčním trhu?
Český pivní trh je extrémně přesycen nabídkou. Vycházíme především z toho, že český zákazník je moudrý a stále častěji bude požadovat především kvalitu. Doba kvantity již snad odezněla... I proto jsme se do samého začátku podnikání zaměřili na to, abychom vařili co nejkvalitnější nepasterované pivo, a současně s tím jsme rozvíjeli a budovali značku. Základem úspěchu je být v restauracích.

V současnosti nejvíce vyvážíte na Slovensko, do Polska, Slovinska, Švédska, Maďarska a Ruska. Plánujete rozšiřování exportních trhů? Případně navyšování 22% podílu vývozu na celkovém výstavu?
V současné době se nejvíce prodáváme ve Slovinsku, velký nárůst máme v Maďarsku. Vyvážíme přibližně se do 36 států celého světa a samozřejmě nás zajímají i nové trhy, např. v Jižní Americe. V prosinci jsme se vrátili i na americký trh.

Zaznamenáváte změny ve vašem podnikání v souvislosti se zavedením elektronické evidence tržeb? Kde se to projevilo nejvíce? Přišli jste o některé podniky, kterým jste dodávali své produkty?
Provoz ukončilo zhruba 70 restaurací, spíše malé, vesnické či horské. To jsou asi dvě procenta z našich smluvních restaurací, ale většinou se jednalo vždy o kombinaci důvodů, které vedly k ukončení. Např. věk, nemoc…
Je možné, že ještě některé restaurace svoji činnost ukončí, neboť majitel nyní zjistí, že podnikání za těchto podmínek není pro něj zajímavé.

Jaký je podíl prodeje sudového a lahvového piva včetně meziročního srovnání? Očekáváte změny v tomto poměru?
Český pivní trh kopíruje ten evropský, kde je zřetelný pokles prodeje sudového piva. Poměr bývá 40 procent sudy, 60 procent lahve, ve většině států ještě zřetelněji větší prodej lahví. Bernard má poměr zatím obrácený a děláme vše, aby to tak zůstalo. Je to však velmi náročné.

Kolik jste letos investovali do marketingu – a na které oblasti a marketingové kanály se zaměřujete? Kolik chcete investovat v roce 2017?
Do marketingu a propagace značky investujeme mnohem méně, než by se na první pohled mohlo zdát. Naší snahou je dělat pouze takové věci, které značku vhodně zviditelní a nestojí velké peníze. Snažíme se u toho bavit a být současně vtipní. Zatím se nám to celkem daří.

Kolik zaměstnáváte v současné době lidí? Plánujete změny v počtech vašich zaměstnanců?
V pivovaru je zaměstnáno 190 lidí, 23 ve sladovně Bernard v Rajhradě u Brna. Lidi přijímáme podle potřeby, jak roste prodej. Případně nárazově, v době konání různých prodejních akcí.

Chybí vám některé profese? Spolupracujete kvůli tomu se středními nebo vysokými školami?
O práci v našem pivovaru je velký zájem, pokud je třeba, vypíšeme výběrové řízení. Bohužel, některé školy a jejich absolventi však nesplňují kvalitativní požadavky.

V našem pivovaru je velmi silná firemní kultura. Hlavním kritériem pro přijetí zaměstnance je vedle odborných znalostí i to, že musí zapadnout do kolektivu a respektovat firemní kulturu. V roce 2016 jsme přijali 14 zaměstnanců, z toho 29 procent jsou čerství absolventi škol.

Nyní máte devět značkových prodejen. Plánujete jejich navyšování. Pokud ano, kde budete další otevírat a kolik do této oblasti investujete?
Otvíráme značkové prodejny v městech, kde býval pivovar a už není. Je to dlouhodobý proces, který vždy průběžně vyhodnocujeme. Budeme otvírat i další provozovny, ale oznámit kdy a kde je předčasné. Prodejny si na sebe musí vydělat.

Jaké očekáváte prodeje na Slovensku za rok 2016? Jaké bude meziroční srovnání?
Prodej na Slovensku dlouhodobě stoupá, loni jsme prodali přes 39 tis. hl, což je meziroční nárůst přes šest procent.

V současné době uvádíte nové pivo Bernard IPA. Jaký o něj očekáváte zájem? Připravujete další nové produkty?
Na podzim loňského roku jsme přišli na trh s novým svrchně kvašeným pivem Bernard IPA a zatím jsme s jeho prodejem spokojeni, pokud zájem bude pokračovat, je možné, že přijdeme i s čepovanou verzí. S další novinkou nespěcháme, už nyní máme velmi široký sortiment.

Plánujete rozšířit svoji činnost do nových prostor. Jak tyto plány postoupily? Kolik v tomto směru chcete investovat?
To vše ještě čeká na rozhodnutí. Ale pokud bychom se rozhodli přemístit v budoucnu např. lahvovnu, bude se prvotní investice pohybovat nejméně ve výši 300 mil. Kč. I proto musíme vše dobře zvážit.

*****
Josef Vávra je od roku 2016 generálním ředitelem Rodinného pivovaru BERNARD v Humpolci a také již od roku 1991 spolumajitelem a vrchním sládkem. V roce 2000 se stal generálním ředitelem Sladovny BERNARD v Rajhradě u Brna. Svoji profesní kariéru začal v závodu Humpolec, který patřil Jihočeským pivovarům České Budějovice, poté působil z závodě Ostrava Severomoravských pivovarů Přerov a v Pivovaru Ostravar. Je absolventem Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, oboro kvasná chemie a bioinženýrství. Od roku 2011 je členem předsednictva Českého svazu pivovarů a sladoven. V roce 2016 získal ocenění Za dlouhodobou kvalitu piva od Pivo, Bier & Ale, v roce 2014 získal ocenění Manažer roku 2013 v oboru Gastronomie.

*****
Rodinný pivovar BERNARD působí od roku 2000 jako akciová společnost a v červenci 2001 do ní jako strategický partner vstoupil pivovar Duvel Moortgat z Belgického království, který získal 50% podíl. Českými majiteli jsou s 25% podíly Stanislav Bernard a Josef Vávra.

Ležák nebo plné pivo? Vyhláška o pivu se v Bruselu zasekla

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Lidovky.czAutor:Miroslav Petr

Nové označování piv se odkládá. Česko musí změnit část vyhlášky, která upřesňuje definici ležáku a některé parametry dalších nápojů. Pivovary tak zatím musejí dál označovat některá svrchně kvašená piva za ležáky.

Už v tomto roce měly začít platit pivovarníky dlouho očekávaná nová pravidla pro označování kategorií piv. Návrh změny vyhlášky o požadavcích na nápoje, kvasný ocet a droždí, kterou loni ministerstvo zemědělství poslalo ke schválení (notifikaci) k Evropské komisi, je však nutné na základě připomínek členských zemí upravit.

Platit tak začne nejspíš až příští rok. Do té doby budou muset pivovarníci dál mást zákazníky - označovat v souladu s dosud platnou vyhláškou na etiketách za klasické české ležáky i některá piva anglosaského stylu, vařená naprosto odlišnou technologií a chutnající úplně jinak než ležák.

Ve Sbírce do půlky roku. Možná
Pivovarníci si musejí na regulerní pravidla počkat, přestože výhrady se netýkají nové úpravy kategorií pro piva, ale podle informací LN nealkoholických nápojů. Vyhláška totiž jako celek upravuje řadu parametrů pro chemické složení, uchovávání, způsob výroby nejen piva, ale i dalších alkoholických a nealkoholických nápojů, octu a droždí.

„Nyní probíhá vypořádání těchto připomínek a po jejich vypořádání bude možno vyhlášku vydat ve Sbírce zákonů,“ odpověděla na dotaz LN mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková. Vyhláška by mohla vyjít ve Sbírce zákonů v půlce roku, pak ale ještě budou mít pivovary 9 měsíců na doprodání piv se starými etiketami.

K rozporu se stávající normou dochází už několik let v souvislosti s tím, jak se u nás pivovary stále častěji pouštějí do výroby piv jako je tmavý typ stout (příkladem je irský Guinness), pšeničné, ALE (ejl), IPA (India Pale Ale), vyráběných jednodušší a rychlejší technologií svrchního kvašení. Jejich obliba a tedy i výroba u nás výrazně roste, dosavadní vyhláška však s nimi nepočítá.

Odborný renonc
akže pokud tato piva mají stupňovitost v rozmezí 11 až 12 stupňů, což je dosud podle platné legislativy pouze kategorie s označením ležák, musejí pivovarníci na etikety také slovo ležák používat.

Jde o odborný renonc a matení zákazníků. Ležák je totiž chuťově odlišné tradiční české pivo (nejčastěji světlého typu pils), vařené spodním kvašením při nižších teplotách, které dlouho zraje.

Dnes tak dochází k tomu, že například Pivovary Lobkowicz musejí na etiketě své loňské svrchně kvašené novinky „Lobkowicz ALE premium“ uvádět nesmyslný protimluv „pivo světlý ležák svrchně kvašený“. Krušovice musejí označovat za ležák své svrchně kvašené pšeničné.

Podobně jsou na tom některá svrchně kvašená piva z Pivovaru Náchod a nesmyslné označení musejí používat i další výrobci, včetně minipivovarů. Třeba brněnský Lucky Bastartd musí například svou svrchně kvašenou jedenáctku Lucky Bastard Blonde (pale ale s českými a americkými chmely) také označovat jako ležák.

Nové znění vyhlášky už specifikuje, že ležákem může být jen spodně kvašené pivo a pro ta ostatní v rozmezí 11 až 12 stupňů zavádí označení „plná“ piva. Třináctky a všechna vícestupňová piva pak budou bez rozdílu označovaná jako „silná“.

Začíná boj o šéfa Budvaru. Post chtějí dva Žáčkové i exšéf Lobkowicze

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Lidovky.czAutor:Miroslav PetrBudvar

Ministersvo zemědělství zveřejnilo inzerát na výběrové řízení pro nového ředitele národního pivovaru Budějovický Budvar. K zájemcům, jejichž výběr organizuje poradenská společnost Constellation, patří podle informací LN například bývalý šéf Pivovarů Lobkowicz Zdeněk Radil, nynější ekonomický ředitel Budvaru Petr Žáček nebo jeho jmenovec a člen dozorčí rady Jaromír Žáček.

Výběr nového ředitele Budějovického Budvaru odstartoval. Ministerstvo zemědělství, pod které národní pivovar spadá, právě vyzvalo zájemce k podávání přihlášek. Pro pořádání tendru vybralo ministerstvo pražskou headhunterskou společnost Constellation podnikatele Jana Brázdy.

Zájemci o post generálního ředitele čtvrtého největšího pivovaru v Česku mají čas na podání přihlášek do 8. února.

V inzerátu, který zveřejnilo ministerstvo zemědělství, se od adeptů požaduje kromě vysokoškolského vzdělání mimo jiné také minimálně sedmiletá zkušenost v manažerské pozici ve společnosti z oboru potravinářství, nejlépe se zaměřením na pivovarnictví a velmi dobrý přehled v oboru mezinárodního a českého pivovarnictví.

Radil, Žáček nebo druhý Žáček?
Adeptů bude pravděpodobně řada, ale mezi těmi, kteří tato kritéria splňují a mají o pozici podle několika zdrojů LN zájem, je například do loňského roku generální ředitel Pivovarů Lobkowicz Zdeněk Radil, který tuto skupinu regionálních pivovarů – tehdy pod názvem K Brewery – řídil od roku 2008 a společně s dalšími investory ji i vlastnil. Na dotazy Radil nereagoval.

K zájemcům se pravděpodobně připojí také ekonomický ředitel Budvaru Petr Žáček a jeho jmenovec z dozorčí rady Budvaru Jaromír Žáček. Oba se nechtějí k podání přihlášky do tendru vyjadřovat.

„Je to moje věc, vaši informaci nemohu potvrdit ani vyvrátit,“ reagoval Jaromír Žáček, který má zkušenost s manažerskou pozicí i v Plzeňském Prazdroji a před rokem 2000 také jako generální ředitel Pivovarů a sodovkáren Brno.

Druhý Žáček - Petr v Budvaru řídí ekonomické oddělení od roku 2006 a od začátku letošního roku podnik dočasně zastupuje po dlouholetém šéfovi Jiřím Bočkovi, který nejvyšší funkci opustil ze zdravotních důvodů.

„Chápu vaší zvědavost, ale já se k tomu nevyjadřuji, jde čistě o soukromé rozhodnutí,“ reagoval zastupující šéf podniku.

Pivovar na vzestupu
Budějovický Budvar patří k k nejrychleji rostoucím producentům piva v Česku. V roce 2015 uvařil 1,6 milionu hektolitrů, což ho řadí k největším výrobcům za lídrem trhu Plzeňským Prazdrojem, Pivovary Staropramen a skupinou Heineken.

Předloni vydělal tento jediný český národní podnik 350 milionů hrubého (meziročně o 14 procent víc) při tržbách 2,47 miliardy korun. Nadpoloviční většinu své produkce exportuje do 76 zemí.

Pivovar Cvikov povstal z ruin

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:iMateriályAutor:Jitka TkadlecováCvikov

Objekt bývalého pivovaru ve Cvikově dělal do roku 2013 místnímu úřadu pouze starosti. Zhoršující se stav objektu tehdejší majitel neřešil a jediným východiskem se zdálo vydání demoličního výměru. Naštěstí se v tomto roce objevil zachránce. Novoborský podnikatel Jiří Jakoubek budovy zakoupil s cílem obnovit zde výrobu piva a vrátit Pivovaru Cvikov věhlas, kterého si užíval v období první republiky. Po dvou letech intenzivní práce a velkých investic z vlastních zdrojů, nikoliv z dotací, získala velká část areálu původní podobu. Tím ale plány na revitalizaci prostoru neskončily.

Areál bývalého měšťanského pivovaru ve Cvikově se nachází ve východní části města při hlavní silnici mezi Libercem a Novým Borem, která ho lemuje z jihu. Na severu a severovýchodě areálu jsou dva rybníky s názvy První a Druhý, za nimiž stoupají přiléhající lesní plochy k Zelenému vrchu, na jehož úpatí se nacházejí pískovcové věže. Areál je na strany k urbanizovanému prostředí lemován plnou ohradní zdí, směrem do krajiny pak transparentním pletivovým plotem. Dnešní hmotový stav objektů odpovídá situaci ve dvacátých letech minulého století.

Bohatá tradice
Počátky vaření piva ve Cvikově sahají až do roku 1560, kdy bylo 72 cvikovským měšťanům od pozemkové vrchnosti oficiálně uděleno privilegium k vaření pšeničného piva a výrobě sladu. První dostupné archivní plánové podklady o výstavbě pivovaru na pozemku pod Zeleným vrchem, kde stojí pivovar doposud, jsou datované rokem 1866. Až do období první republiky byly provoz i budovy mnohokrát rozšiřovány. V roce 1911 prošly zásadní přestavbou varna a prostor šrotovny, přibyl také jeden z komínů, které jsou dnes v areálu celkem tři.

Na přelomu let 1934/1935 získal pivovar nový zdroj vody ze studny na úrovni třetího rybníku v kopci nad pivovarem. Dnes je ale tento zdroj mimo areál pivovaru. Protože kvalita vody je zásadní pro kvalitu piva, rozhodl se investor realizovat novou studnu s vrtem hlubokým přes 60 metrů na pozemku patřícímu k pivovaru. Pivovar tak získal vysoce kvalitní zdroj vody čerpající zpod křídových a pískovcových geologických vrstev.

V roce 1948 byl pivovar znárodněn a začleněn do podniku Severočeské pivovary. Politika centralizace výroby do velkých měst se nevyhnula ani pivovaru ve Cvikově, který byl v lednu 1968 uzavřen. Tuto smutnou chvíli dodnes připomíná nápis na jedné z vnitřních stěn schodiště „Vůl Vojta zavřel pivovar 1. 1. 1968“. Následně areál pivovaru přešel pod správu státního statku, kterému sloužil k hospodářské činnosti jako sklady zeleniny, brambor, ovoce nebo řepy. Později zde byl také autoservis, diskotéka, bazar nábytku i pěstírna žampionů. Volné prostranství zaplnily novodobé stavby a přístřešky, které sloužily jako garáže nákladních automobilů, servis nebo sklady.

Zmizela technologie
Během půlstoletí vystřídal areál několik majitelů. Již v devadesátých letech to vypadalo, že by opět mohl začít sloužit svému původnímu účelu. Tehdejší majitel však plány na obnovu výroby piva rychle opustil. Z pivovaru bohužel pak zmizela i původní technologie – měděná varna a ostatní kovová zařízení skončila v místní sběrně. Ušetřeny zůstaly pouze části, které byly pevně spojeny se stavbou, a jejich odstranění by výrazně narušilo statiku budov. To zachránilo například litinové podpůrné sloupy kleneb ve sladovně, které jsou po ošetření pískováním dominantní součástí interiéru restaurace Sladovna.

Návrat ke kořenům
V roce 2013 chátrající areál zakoupil Jiří Jakoubek, majitel novoborské firmy Jakub, který se společně s Viktorem Tkadlecem pustil s velkým nasazením do revitalizace celého areálu s cílem obnovit pivovarskou výrobu s doprovodnými provozy. V září 2013 vypsali soutěž na komplexní návrh a projekt rekonstrukce areálu. Soutěž vyhrála pražská architektonická kancelář architekti ADIKON, která pod vedením arch. Michala Šmolíka zahájila práce na projektových a průzkumných pracích.

Součástí zadání bylo realizovat rekonstrukci s respektem k historické podobě budov. Základním motivem bylo navrátit budovám podobu z druhého desetiletí 20. století, kdy byl hmotový a architektonický vývoj areálu v podstatě ukončen. Proto se architekti nejdříve vydali do archivů a oslovili sběratele pohlednic a dobových fotografií, aby získali co nejvíce autentických podkladů. Spojili se také s Miroslavem Kolkou z Národního památkového ústavu v Liberci a rovněž s nadšenci z Pivovarského muzea, především s Milanem Starcem, kteří měli možnost provést průzkum a zdokumentovat veškeré prostory pivovaru před zahájením rekonstrukčních prací i v průběhu odkrývání některých konstrukcí. Podařilo se získat řadu zajímavých podkladů a snímků, i když v samotném pivovaru se téměř žádné upomínky na jeho historii nedochovaly.

Při rekonstrukci a odstraňování ploch omítek v některých prostorech pak bylo možné dobře dokladovat dřívější stavební etapy a úpravy stavebních dozdívek, dodatečně vkládaných prvcích, napojení konstrukcí a úpravách povrchů.

Zpracování návrhu i projektové dokumentace ve všech stupních ještě předcházelo podrobné geodetické a stavební zaměření budov a pozemků se zdokumentováním hodnotných architektonických a řemeslných prvků. Přípravné práce byly dokončeny v závěru roku 2013 a následovaly intenzivní konzultace s investorem, na jejichž základě byl do února 2014 zpracován generel areálu se zhodnocením potenciálu jednotlivých budov a prostor a dokončena studie revi­talizace celého areálu. Do června 2014 pak byly zpracovány veškeré stavební a technologické projekty úprav, jež se s ohledem na požadovaný termín zprovoznění výrobní části průběžně konzultovaly s dotčenými organizacemi státní správy tak, aby bylo možné vydat stavební povolení v co možná nejkratším termínu.

Pro realizaci stavebních prací byla vybrána firma Foukal, s. r. o., která postupovala operativně s ohledem na množství zjišťovaných skutečností při odkrývání konstrukcí i změny v technologickém vybavení výroby a jeho dodacích lhůtách. V srpnu 2014 byly instalovány věžice na zrekonstruované střeše hlavního schodiště a do jejich cibulí uloženy dobové dokumenty a doklady o současné etapě vývoje pivovaru. Zkušební provoz pivovarské výroby včetně skladů a expedice byl povolen na podzim 2014, rovněž byla dokončena pivovarská restaurace v prostoru bývalé sladovny.

A přece se točí
Pro obnovení výroby piva bylo nejdříve potřeba původní prostory pivovaru vybavit novou technologií. Jako první se do pivovaru vrátila varna, která se materiálovým provedením a tvaroslovím blíží té původní. Investor ji v prosinci 2013 přivezl z čerstvě zavřeného bavorského rodinného pivovaru Karl Ege, který prodával své pivo pod názvem Wiesensteiger. Tato dvounádobová měděná varna (rmuto-mladinová pánev a scezovací káď) o kapacitě 50 hl prošla celkovou repasí a bude v pivovaru sloužit ještě mnoho let. Bezprostředně po slavnostním otevření požehnal u varny zdar celému pivovaru biskup litoměřický Mons. Jan Baxant.

Při rekonstrukci byly pečlivě opraveny či repasovány všechny hodnotné architektonické a řemeslné prvky, byly doplněny citlivě volenými materiály, povrchy a soudobými výrobky. Vytvářejí tak harmonický celek, jenž dokáže zprostředkovat atmosféru tradičního pivovarského provozu návštěvníkům, kteří zde mají možnost si ho s odborným výkladem prohlédnout. Srdcem provozu i návštěvnických prohlídek je věž varny s rozměrnými, do půlkruhu zaklenutými okny s ocelovými výplněmi a dále soustava sklepů zaklenutých kamennými valenými klenbami.

Po roce provozu nabízí pivovar ve stálé nabídce pět druhů spodně kvašených nepasterovaných piv: osmičku Sklář, desítku Luž, jedenáctku Hvozd, dvanáctku Klíč a Sváteční 13°. K příležitosti ročního výročí od obnovení provozu pivovaru bylo připraveno speciální světlé pivo Výroční 14°. Cvikovské pivo se čepuje zhruba ve stovce restaurací. Hlavní objem zůstává v regionu. Největší koncentrace odběratelů je, jak se říkávalo „okolo komína“, ale oblibu si získalo i u pražských konzumentů. V listopadu 2015 získala desítka Luž ocenění (2. místo) v uznávané soutěži pořádané Sdružením přátel piva.

Plány pokračují
Objekt bývalé sladovny, třípodlažní budova zastřešená sedlovou střechou, uzavírá dvůr ze severu. V přízemí je rozměrné plato s přístupem rampou pro osoby se ztíženou schopností pohybu, které v létě slouží k posezení a z něhož se vstupuje do restaurace. V přízemním prostoru bývalé sladovny je útulná pivovarská restaurace doplněná moderním gastro provozem. V budoucnu se sklepní prostor přemění na pivnici s okny a výstupy na sever k rybníku. Již brzy se začne měnit i patro a podkroví nad restaurací, kde budou ubytovací kapacity. Podkrovní pokoje budou osvětleny řadou nových pultových vikýřů, pokoje spodního ubytovacího patra budou mít okna v původních kamenných ostěních.

Západní část dvora navazující na restauraci Sladovna se po demolici novodobých garáží vrátila do stavu před druhou světovou válkou. Dvůr je zčásti koncipován jako plocha pro parkování vozidel hostů, z větší části pak pro pobyt návštěvníků areálu. Očištěna byla původní kamenná čedičová dlažba dvora a prostor byl doplněn o nízkou i stromovou zeleň. Velká rozloha dvora je výhodou při pořádání kulturních a společenských akcí, kdy do areálu přichází tisícovky návštěvníků.

Na této straně je také objekt bývalé stodoly, který prošel nejnutnějšími opravami v létě 2015. Využívá se pro letní posezení nebo jako zázemí při akcích, které se v areálu pivovaru konají. Je zde pivní bar, gril i hygienické zázemí. Hlavní prostor objektu je způsobilý posloužit jako pódium, jeviště, promítací sál, letní pivnice či výstavní prostor. V plánech je i využití volného krovu pro expozici sklářských výrobků či objektů sklářských výtvarníků.

S ohledem na to, že nebyla zachována historická barevnost, nepouštěli se architekti záměrně do nové nedoložené interpretace historického vzhledu jednotlivých objektů a zvolili neutrální základ pro zvýraznění skutečného hmotového řešení a architektonického členění fasád – tedy velkorysých a také bohatě členěných okenních otvorů zejména pivovarské věže a schodiště, zajímavých tvarů střech s pálenou krytinou, filigránské skladby oken hvozdu i syrového řešení sýpky s očištěnými kamennými ostěními oken. Citlivým sjednocením je vytvořeno pozadí pro podstatné složky působení architektury komplexu – tedy kontrastu vertikality centrální části (věží varny, hvozdu a komínů) s rozměrnými cihlovými horizontálami střech sýpky a uličního křídla. Tento neutrální základ pak umožnil více vyniknout citlivě navrženým tvarovým a materiálovým intervencím, které však tvoří významově velmi podstatnou složku, neboť signalizují nový život komplexu. Jsou to části objektů, jež mění využití a je žádoucí na ně upozornit – jde zejména o vstupy do restaurační části v bývalé sladovně a řešení volnočasového prostoru v budově bývalé stodoly.

Nová fasáda je nyní dokončena na výrobní budově i na restauraci Sladovna. Použitá fasádní barva je na bázi vápna a natíraná štětkou tak, aby sama o sobě zachovala jistou nedokonalost povrchů a proměnlivou intenzitu struktury a odstínu, která se projevuje ztmavnutím při dešti, změně vlhkosti vzduchu, blízkostí s terénem apod. Tuto nedokonalost architekti i investor považují za velmi cennou. Řada starých domů a památek o ni příliš dokonalými povrchovými úpravami přišly a ztratily tak značnou část své autenticity. Tento přístup se setkal s velmi pozitivními ohlasy u odborné veřejnosti včetně pracovníků památkové péče a stavba získala v roce 2015 titul Fasáda roku v kategorii rekonstrukce historických objektů.

Při rekonstrukci byly pečlivě opraveny či repasovány všechny hodnotné architektonické a řemeslné prvky, byly doplněny citlivě volenými materiály, povrchy a soudobými výrobky

Neutuchající entuziasmus
V části uličního křídla ve vazbě na hlavní vstup a vjezd do pivovarského dvora je navržena firemní prodejna, která by měla sloužit nejen k prodeji vlastního piva, ale i doplňkového sortimentu, jako je například nápojové sklo, upomínkové předměty a oblečení, balené chuťovky či sklářské artefakty. Prodejna bude otevřena rozměrnými skleněnými výlohami jak do dvora, tak k hlavní silnici – opticky tak bude tvořit přirozený spojovací prvek mezi nástupní Pivovarskou ulicí a vnitřním světem pivovarského areálu.

Plánováno je také zapojení rybníků do prostorového celku pivovaru. Větší z rybníků, První, který přiléhá k severnímu průčelí bývalé sladovny, bude v budoucnosti sloužit pro rekreační využití. Po jeho vyčištění je plánována údržba stávající zeleně na březích a její doplnění. V jeho jihozápadní části je navrženo rozměrné dřevěné molo, vytvářející víceúčelové plato. Jeho protějškem je stupňovité hlediště zapuštěné do plochy pivovarského dvora. Bude tak zde možné pořádat různá vystoupení nebo molo využít jako kotviště pramic či plochu pro vstup do vody při koupání. Další z rybníků, Druhý, bude vyčištěn a s ohledem na svoji velikost ponechán jako krajinný prvek uprostřed smíšeného dubovo-borového háje.

Během dvou let od koupě prošla ruina pivovaru radikální pozitivní změnou a cvikovská piva se opět zařadila mezi kvalitní, tradičně vyráběné produkty regionu. Cesta ke komplexně obnovenému areálu bude ještě náročná, nicméně zásluhou investora pivovar nejenže vyrábí, ale intenzivně se zapojil do společenského života.

Chcete se stát novým šéfem Budvaru? Víme, co musíte znát!

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Web4TraderAutor:ČTKBudvar

Ministerstvo zemědělství vypsalo výběrové řízení na nového ředitele Budějovického Budvaru. Detaily řízení dnes zveřejnilo na webu.

S výběrem pomůže agentura Constellation. Zájemci mají posílat životopisy do 8. února. Dlouholetý ředitel Jiří Boček skončil v národním podniku oficiálně ke konci loňského roku, od června byl ale v pracovní neschopnosti. Nyní pivovar dočasně vede ekonomický ředitel Petr Žáček.

Nový ředitel bude muset mít magisterský diplom, přednostně v oboru ekonomie nebo chemické technologie. Požadavkem je i minimálně sedmiletá praxe na manažerské pozici v potravinářském oboru. "Nejlépe v pivovarnictví s mezinárodní působností, bez konfliktu zájmů v rámci oboru," dodává výpis požadavků.

Boček vedl pivovar od roku 1991. Loni obdržel od prezidenta Miloše Zemana státní vyznamenání. Boček v Budvaru strávil více než 30 let, do národního podniku nastoupil v roce 1984 jako technolog. Loni získal i Výroční cenu České a moravské pivovarnické akademie.

Budvar zvýšil za posledních šest let výstav z 1,25 milionu na nynějších 1,6 milionu hektolitrů. Vyváží pivo do 76 zemí. Pivovar, který byl založen 15. dubna 1895, se od roku 1967 nazývá národní podnik Budějovický Budvar. Je posledním českým pivovarem, který vlastní stát.

Radegastovny se šíří krajem. Další značková hospoda otevřela ve Frýdku-Místku

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Magazín PatriotAutor:Tomáš SvobodaRadegast

Nejdříve Ostrava a po ní také Frýdek-Místek, hned na dvou místech našeho kraje se v závěru loňského roku otevřely nové hospody s tankovým pivem pod značkou tzv. Radegastovny. Jaké jsou budoucí perspektivy tohoto moderního konceptu?

Pivovar Radegast jich zatím v celé republice otevřel devět, přičemž hned sedm z nich se nachází v Moravskoslezském kraji. Naposled mezi Radegastovny přibyla frýdecko-místecká restaurace „Tankovna“ Růžový pahorek, která slavnostně otevřela během ledna.

Umístit novou provoznu právě tam, tedy do typické sídlištní lokality, se ale neobešlo bez váhání. V místě sice byla vysoká spotřeba piva, avšak v prostředí, které mělo ke kulturní konzumaci daleko, a to i kvůli klubu, který neměl dobrou pověst.

„Snad jsme lidi z okolí přesvědčili, že budou mít po ruce dobrou hospodu,“ řekl Jiří Veverka, spolumajitel restaurace, která láká především na špičkově ošetřené tankové ve spojení s kvalitní gastronomií. Vše přitom zapadá do originálního „syrového“ interiéru, kterému dominuje výčep a socha boha Radegasta, daného konceptem nošovického pivovaru.

Hosté mají v nové nekuřácké Radegastovně k dispozici přes stovku míst v různých typech sezení, od klasických židlí, přes vysoké sezení až po masivní dřevěné lavice s koženým polstrováním. Hlavním pivem je regionální klasika, tedy „ryze hořký“ světlý ležák, který čepují z tanků vystavených v proskleném zachlazeném boxu. Každý měsíc je pak v nabídce také speciál z programu „Volba sládků“.

Co se týče kuchyně, základ tvoří dlouhodobě k pivu nejžádanější pokrmy od grilovaných vepřových kolen až po žebra, ale dojde i na dobrý guláš či svíčkovou na smetaně s domácím knedlíkem.

Dobré jídlo a tankové pivo? Ideální kombinace, potvrzuje Ostrava

Podobným příkladem moderní restaurace, kde zákazníci ocení kombinaci dobrého jídla a čerstvého tankového piva, je také Radegastovna v centru Ostravy. Na přelomu listopadu a prosince loňského roku na tamním Masarykově náměstí vystřídala jinou tradiční značku, firmu Baťa, se kterou bylo místo spjato více než 80 let.

„První dva měsíce provozu potvrzují, že se může stát významným prvkem centra Ostravy a oblíbenou provozovnou,“ uvedla Jitka Němečková, mluvčí Plzeňského Prazdroje, jehož součástí je i pivovar Radegast.

Plánuje v rámci své strategie další rozšiřování moderního konceptu v regionu? „Ano, ale chceme zachovat lokální exkluzivitu našich již existujících konceptových hospod. Proto bychom rádi, aby se nové provozovny otevřely zejména tam, kde zatím ještě žádné konceptové nabízející naše značky nejsou,“ doplnila mluvčí.

Zatím se tedy počet Radegastoven v našem kraji zastavil na počtu sedmi. Z toho jsou dvě v Ostravě, jedna ve Frýdku-Místku, Karviné, Třinci, Kopřivnici a Frenštátě pod Radhoštěm.

Vzhledem k tomu, že mateřský pivovar je „pouze“ poskytovatelem licence konceptu, předpokládá se, že jeho další rozšíření bude záležet především na aktuální poptávce ze strany provozovatelů restaurací a hospod.

Experiment má prokázat, zda lze na Měsíci uvařit pivo

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Tajemství vesmíruAutor:UC San Diego

Studenti univerzity v San Diegu hodlají odpovědět na jednu z nejdůležitějších otázek vesmíru. Lze na Měsíci uvařit pivo?

Team Indus je jedním z uchazečů o dvacetimilionový jackpot v soutěži Google Lunar X Prize. Jejich robot se má k povrchu Měsíce vypravit již na konci tohoto roku. Součástí mise by ale mohl být jeden obzvlášť pikantní experiment. Studenti univerzity v San Diegu by rádi s indickým robotem vyslali kapsli obsahující pivovarské kvasinky. Chtějí tak prokázat, zda jsou kvasinky schopné přežít a fungovat v podmínkách jaké panují na Měsíci.

Pivo vyrobené na Měsíci
Trojkomorová kapsle má obsahovat nezkvašené pivo, které se po dosednutí na povrch měsíce smísí s kvasinkami uloženými v další komoře. Poslední fáze zahrnuje oddělení kvasinek působením gravitace do třetí komory kapsle. Nepůjde tedy o „vaření piva“ v pravém slova smyslu ale o experiment s kvašením podobný anaerobní fermentaci. Informace o průběhu experimentu nebudou vyhodnocovány prostřednictvím měření hustoty, jak tomu obvykle bývá na Zemi, ale pomocí monitoringu tlaku uvnitř kapsle.

Zda se pivní experiment skutečně vydá do vesmíru bude jasné v březnu. Samotný start by se pak měl uskutečnit 28. prosince letošního roku.

Budvar loni prodal 25 400 lahví novinky, právě stočeného ležáku

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Průmyslová automatizaceAutor:ČTKBudvar

Budějovický Budvar loni prodal 25.400 lahví své novinky, právě stočeného ležáku Budweiser Budvar. Kvůli trvanlivosti, která je deset dní, se toto pivo prodává pouze ve vybraných obchodech v Českých Budějovicích. ČTK to řekl mluvčí Budvaru Petr Samec.

Novinku uvedl pivovar na trh loni v březnu. Jde o nepasterovaný světlý ležák, který patří do kategorie lokálních a čerstvých potravin. Na trh se dodává v lahvích o objemu 0,5 litru, které nemají klasickou etiketu, ale ručně lepenou visačku. Novinku podle Samce uvítali především zákazníci, kteří vyhledávají lokální čerstvé potraviny ve specializovaných prodejnách. "V roce 2016 jsme prodali 25.400 láhví. Vzhledem k tomu, že se prodával pouze v 16 prodejnách na území Českých Budějovic, jsme s výsledky velmi spokojeni," řekl ČTK Josef Kroulík, marketingový manažer z Budějovického Budvaru. Tržby za ležák podnik neuvedl.

Hospodářské výsledky za loňský rok Budvar dosud nezveřejnil. Poté, co ke konci roku rezignoval dlouholetý ředitel pivovaru Jiří Boček, jej dočasně vede ekonomický ředitel Petr Žáček. Za posledních šest let zvýšil Budvar výstav z 1,25 milionu na 1,6 milionu hektolitrů.

Z výrobní linky se lahve odebírají hned za plničem a neprocházejí pasterizací ani ostatními procedurami na stáčírně. "Cesta piva na stůl spotřebitele se významně zkrátí a zrychlí. Přepravní časy díky samostatnému rozvozu trvají jen několik minut. Senzorické vlastnosti takového piva jsou shodné s pivem, které lze jinak ochutnat jen přímo v pivovaru," řekl Samec. Rozvoz po městě zajišťuje speciální auto, prodejny zásobuje dvakrát týdně.

Právě stočený ležák má podle mluvčího vyjádřit vztah pivovaru k městu a k jeho pivní tradici, která je přes 750 let dlouhá. "Chtěli jsme ji Budějčákům připomenout a nabídnout jim exkluzivní produkt. Ze zkušeností víme, že našimi pravidelnými zákazníky se stalo mnoho fajnšmekrů, kteří si právě stočený ležák koupí k domácí tlačence. Stává se z něho také originální suvenýr a jsme rádi, že tohle pivo si důvěru místních získalo," řekl Samec.

Budějovický Budvar, jehož zřizovatelem je ministerstvo zemědělství, zaměstnává 647 lidí. Vyváží pivo do 76 zemí světa. Pivovar založený 15. dubna 1895 se od roku 1967 nazývá národní podnik Budějovický Budvar. Je posledním českým pivovarem, který vlastní stát.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.22.06.2017 22:455.125/5.125