Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Kdy spustíme pivovar v Lomnici nad Popelkou

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Lomnické pivo

Ahoj, čekali jsme ještě na jednu informaci, tak vám na základní otázku „kdy už konečně začnete vařit v Lomnici kluci?“ odpovídáme až teď.

Termín spuštění našeho pivovaru v Lomnici je 22.2.2018. A bude se jmenovat: Řemeslný pivovar Lomnice nad Popelkou.

Od loňského září, kdy jsme se naplno rozhodli, že navážeme na tu 555 let starou tradici vaření v Lomnici, jsme prošli určitým praktickým a myšlenkovým vývojem. Zkrátka víme už celkem přesně co chceme, co k tomu budeme potřebovat a jestli to má nějaký potenciál v rozumné míře uspět. To jak a co chceme vařit už jste asi pochopili z našich aktivit, teď tedy pár slov kde a na čem budeme vařit. Tak tedy:

Místo kde bude pivovar :
Původně jsme se na to strašně upnuli. Je to docela logické – když se řekne pivovar, člověka hned napadne nějaká budova. Pár míst jsme měli rozjednaných, ale vždycky se to nějak zadrhlo, nebo jsme to zkrátka nějak necítili. Nebo to nedávalo ekonomicky smysl. My opravdu potřebujeme relativně malý prostor a hlavně potřebujeme už začít!

Shodli jsme se, že pivovar pro nás neznamená nějaká nádherná budova s géniem loci, ale spíš místo kde se to skutečně vaří a odmaká a odkud to jen poteče. Proto jsme minulou středu na naší strategické schůzce úplně překopali další postup. Začneme vařit v menších prostorách – neměl by být problém je vybrat, pár tipů máme.

Technologie:
Ta naše dosavadní vaření v jiných pivovarech, různé exkurze a diskuze s dalšíma sládkama a lidmi z branže – to bylo extrémně důležité. Ujasnili jsme si na čem chceme vařit my, co je nutné mít, co je „hezké“, co je nepraktické, co zdržuje a také co kolik stojí. Na toto téma napíšeme jednou detailnější článek. Každopádně tímto týdnem jsme začali rozesílat poptávkové řízení a do konce srpna chceme vybrat firmu, která nám vyrobí celou technologii dle našich představ. Zatím vám prozradíme velikost varny – 10HL. Čili na jedno vaření budeme schopni uvařit 2tis. piv.

Termín prvního vaření jsme tedy stanovili na 22.2.2018 plus mínus. Každopádně s prvním pivem z lomnické vody počítejte na jaro. Mezitím si ještě chceme uvařit v jednom pivovaru, momentálně jednáme o termínech. To vám dáme určitě vědět.

Ženy jsou dnes pro pivovary důležitější než muži. Rozhodují, co se pije

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Seznam.czAutor:Zuzana Kubátová

Češi ztrácejí další životní jistotu: Českému pivu, přinejmenším největším a nejznámějším domácím pivovarům, dnes vládnou globální pivovarnické skupiny. A navíc do výroby a prodeje tradičně chlapského moku čím dál víc mluví ženy.
Článek

Změny zažitých stereotypů potvrzuje i jednička českého trhu, Plzeňský Prazdroj. Největší a v zahraničí nejznámější český pivovar převzala v březnu japonská skupina Asahi, která jej koupila s dalšími čtyřmi evropskými pivovary od nadnárodního obra SABMiller.

Dávno také neplatí, že pivo je nápoj hlavně pro chlapy. „Z marketingového hlediska jsou dnes pro pivovary ženy dokonce důležitější než muži,“ říká Drahomíra Mandíková, manažerka s 18letou praxí v pivovarnictví, která má za sebou řadu let ve vedení Prazdroje.

Po nástupu Japonců Mandíková sice opustila představenstvo plzeňské firmy, povýšila zato na nově vzniklou pražskou centrálu celé skupiny Asahi Breweries Europe Ltd., pod niž dnes patří 11 pivovarů v pěti evropských zemích.

Proč dnes pivovary řídí svou obchodní strategii výrazněji podle ženského vkusu a preferencí? „To ženy dělají hlavní nákupní rozhodnutí. Ženy říkají, jaké pivo se domů koupí. Když jde pár na večeři, tím, kdo nakonec ovlivní výběr nápoje, je žena. A ženy jsou dnes běžné jako konzumentky a spotřebitelky piva,“ říká Mandíková.

Muži ve spotřebě ovšem stále vedou: „Podle statistik si dá pivo alespoň jednou týdně každý druhý muž a každá pátá žena. Ženy také pivo jinak pijí - vyhledávají kvalitnější zážitek, dávají si častěji prémiové značky a jsou ochotnější platit za pivo vyšší ceny,“ popisuje manažerka.

Jak se liší pivní chuť mužů a žen? Jaké pivo preferují Češky na rozdíl od konzumentek v západní Evropě? A jakou pozici mají ženy v pivovarnické skupině Asahi Europe? To vše vysvětluje Drahomíra Mandíková ve videu v úvodu článku.

Pivo se vrací na Šumavu. Pod Boubínem a Kašperkem ho vaří doktorka i manažerka

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Hospodářské NovinyAutor:Kateřina AdamcováŠumavský

● Manželé Hojdarovi na Šumavu odešli před dvanácti lety, dnes mají ve Vimperku pivovar a zároveň ORL ambulanci.
● Jejich pivo se čepuje v restauracích Zdeňka Pohlreicha.
● Pivo na Šumavu odešla vařit i Alexandra Michalová, která pracovala jako manažerka v bance.

Už po čichu člověk pozná, že středověký dům upíchnutý v úzké uličce šumavského Vimperku je něčím zvláštní. Nasládlá vůně sladu odkazuje na pivovar, trocha dezinfekce na lékařskou ordinaci. "Nevím o jiném pivovaru v Česku, kde by byla zároveň ordinace," říká majitel minipivovaru Ivan Hojdar.

Bývalý IT inženýr vaří pivo společně se sládkem Prokopem Jeřábkem. Manželka Alena Hojdarová v domě pracuje jako lékařka se specializací na ušní-nošní-krční a po skončení ordinačních hodin degustuje pivo. "Ženy poznají víc chutí a vůní, to je dar. Nemusím se ani napít, abych poznala problém," vysvětluje Hojdarová.

Manželé přišli do Vimperku z Prahy před dvanácti lety. Milovníci přírody a sportu nejdříve našli místo pro lékařskou ambulanci. Později se jim ve městě pod Boubínem podařilo koupit polorozbořený dům v uličce stoupající strmě k historickému náměstí a začali přemýšlet, jak začít podnikat.

"Přišlo nám zajímavé oživit ve Vimperku pivovarnickou tradici, už nevím, kdo z nás s tím nápadem přišel," vzpomíná Hojdar a přiznává, že místní si k nim našli cestu díky ordinaci. "Jako doktorka zná manželka všechny, zapadli jsme hlavně díky tomu," doplňuje. Oba dva se zajímají o historii Šumavy, Hojdar například správcuje i hřbitov v nedaleké vsi Nový Svět.

Pivo se ve Vimperku vařilo do 60. let, někdejší schwarzenberský ani měšťanský pivovar nepřežily válku a komunistické zestátnění. Nápoj do města vrátili před sedmi lety Hojdarovi, teď ho prodávají i do restaurací kuchaře Zdeňka Pohlreicha. "Jeden z jeho manažerů tu byl na dovolené, naše pivo mu chutnalo a nechal nám tady vizitky," vzpomíná Hojdar.

Když s pivem manželé začínali, uvařili dvě stovky hektolitrů za rok. Nyní je to dvakrát tolik a v plánu je další růst. I přesto, že pivovar už funguje bez vlastní restaurace, kterou Hojdarovi museli pro malý zájem hostů zavřít. "Stala se nám přítěží, pivo od nás kupují jiné restaurace," objasňuje majitel.

Naopak v pětadvacet kilometrů vzdáleném Kašperskohorském pivovaru je kuchyně důležitá a do její restaurace v centru města Kašperské Hory chodí místní i turisté. Majitelka Alexandra Michalová přitom o životě na Šumavě, pod hradem vystavěným císařem Karlem IV. nijak nesnila, v Praze měla dobře rozjetou manažerskou kariéru v bance.

"Jezdili jsme sem na dovolenou, později koupili byt a pak přišla možnost koupit tuhle barabiznu, nápad založit pivovar byla nejdříve sranda," směje se a ukáže na opravený, moderní pivovar.

Původní vtip však rychle nabral reálné obrysy, Michalové a jejímu příteli se stavbou pomáhala rodina i místní. Pivovar funguje přes rok a týdně uvaří tisíc litrů piva. "Nechci mít velký pivovar a vyvážet do zahraničí, záleží mi na dobré kuchyni," uvádí majitelka. Pivovar i restauraci se snaží vést tak, aby nebyly jen atrakcí pro turisty, ale aby je navštěvovali i místní.

Pivo se naučila vařit náhodou. "Doma jsem začala dělat různé paštiky, marmelády nebo pečené čaje," vypráví sládková. Po čase jí prý došly nápady a dočetla se, že se dá doma uvařit i pivo. "Šla jsem do kuchyňských potřeb, koupila velký hrnec, který nahrazoval varnu, plastový kbelík jako kvasnou káď a velké síto," vzpomíná.

Michalová teď vedle role sládkové pečuje o tři děti, s nejmenší dcerou je na mateřské. Návrat do banky, kde pracovala původně, má stále otevřený. "Asi zamáčknu slzu, ale v jedné fázi si musíte vybrat. Láska k pivu a Šumavě mě možná donutí zůstat," svěřuje se.

Litovelský Otvírák návštěvníky láká na prohlídky muzea a skvělou hudbu

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Žena-in.czAutor:Kristina VodičkováLitovel

Milovníci piva mají letos opět hned dva dny na to, aby si užili Litovelský Otvírák. Tradiční festival hudby, dobrého piva, ale i rodinné zábavy se koná 11. a 12. srpna 2017 v areálu Pivovaru Litovel. První den čeká na zvídavé návštěvníky „otvírák“ místního pivovarského muzea, v sobotu pak hudební zážitek v podobě více než dvaceti kapel. Na podium se objeví třeba Janek Ledecký nebo Michal Hrůza.

Lidé mohou navštívit festival hanáckého pivovaru Litovel už potřinácté v historii. V pátek 11. srpna 2017 začne prohlídkami Muzea pivovarnictví. „Těmito exkurzemi bychom chtěli mimo jiné podpořit zájem mladých lidí o řemesla sladovnictví a pivovarnictví, proto první část programu podpořil i Olomoucký kraj,“ říká ředitel Pivovaru Litovel Lumír Hyneček. Každý účastník, který od 14 do 17 hodin zavítá do návštěvnického centra v areálu pivovaru, bude moci ochutnat litovelské pivo a o hudební produkci se postará kapela Hubertus.

Pódium ovládne Janek Ledecký i Michal Hrůza
V druhém dni Litovelského Otvíráku na hlavní scéně zahrají například Janek Ledecký se svou skupinou, slovenští mistři punk rocku Iné Kafé nebo český zpěvák Michal Hrůza s Kapelou Hrůzy. Další rockové, beatové a metalové kapely se předvedou na vedlejší scéně pivovarského nádvoří. Třetí scéna Litovelského Otvíráku pak bude patřit příznivcům taneční hudby, které bude bavit třeba DJ Lixx. Příznivci zlatavého moku nepřijdou o tradiční narážení soudku, ani o možnost ochutnat nejrůznější piva a speciály z varny místního sládka. Mezi ty patří například nefiltrovaný Weizenbier a čtrnáctistupňové pivo typu IPA z minipivovaru nebo míchaná piva Višňový speciál, Medový ležák nebo Černý zázvor. V závěru večera pak čeká publikum také slavnostní ohňostroj.

V Centrumu na Doubravce je první Kozlovna na Plzeňsku

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:České nápojeVelké Popovice

V plzeňském nákupním centru Doubravka dlouho chybělo místo, kde by se nakupující i lidé z okolí mohli dobře najíst a vychutnat si skvěle načepované tankové pivo. To vše se mění s nově otevřenou Kozlovnou Doubravka, značkovou hospodou Velkopopovického Kozla, první v Plzni i v širokém okolí. Není však výjimečná jen tímto prvenstvím, ale vším, co jí její majitelé dali do vínku – nejvyšší kvalitu piva a všech poskytovaných služeb!

„V oblíbeném nákupním centru Plzeňanů dlouho chyběla kvalitní restaurace. Kdysi zde býval bufet, nicméně ani ten už není několik let v provozu. Je to tedy ideální místo, kde můžeme zúročit naše mnohaleté zkušenosti a zároveň si vyzkoušet něco nového a pro Plzeň neobvyklého,“ shrnuje důvody pro vybudování Kozlovny Pavel Kadeřábek, ředitel společnosti Janák bros., která restauraci provozuje. „Výsledkem je místo, kde si lidé mohou udělat radost. S tím jsme také Kozlovnu dělali.“

V interiéru nelze přehlédnout nerezové tanky s dvouplášťovou technologií, která zaručuje optimální teplotu piva uvnitř. Netradiční je rovněž výčep, po kozlovsku zasazený do dřeva. Na výčep je vidět z většiny míst restaurace, jak tomu vždy bývávalo v českých hospodách. „U nás bude pivo vždy v té nejlepší kondici,“ říká Michal Ondráček, manažer restaurace. Společnost Janák bros. má s pivy z produkce Plzeňského Prazdroje letité zkušenosti. Je z Plzně, a tak její prioritou byla piva plzeňská, resp. Pilsner Urquell – například v Měšťanské besedě, Sokolovně Bolevec, PIJEZPI a dalších. Nekompromisní kvalita piva stojí na kvalitě výčepních. Na Doubravce se za pípu rád postaví nejen Michal Ondráček, několikanásobný finalista výčepáckých soutěží, ale také Miloslav Bělský, stříbrný Pilsner Urquell Master Bartender, který nad kvalitou piva bdí ve všech restauracích společnosti, nyní premiérově i nad tankovým Velkopopovickým Kozlem 11.

Podobný přístup založený na kvalitě razí rovněž v kuchyni, v níž vládne šéfkuchař Jan Pancurák. „Jsme spíš klasická česká hospoda, doporučujeme proto ochutnat pokrmy tradiční, které lidé nejlépe ocení s naším výborným pivem. Třeba hovězí kližku na černém pivu, samozřejmě na Kozlovi, nebo uzený jazyk s hrachovou kaší jako předkrm. Jako dezert zvolte vynikající žemlovkou, kterou pečeme vždy čerstvou na objednání hosta.“

V restauraci je 112 míst k sezení, dalších 80 je na venkovní zahrádce, která obklopuje Kozlovnu ze dvou stran. Restaurace je přístupná i po uzavření nákupního centra Doubravka.

Boom malých pivovarů v Česku. Vydrží?

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:ProChlapy.cz

V posledních letech si toho musel všimnout i zapřísáhlý nepivař. Malé a restaurační pivovary v Česku vyrůstají jako houby po dešti. Milovníci chmelového moku jásají a my se ptáme – jak dlouho tenhle trend ještě vydrží?

Pivní velmoc? Jak kdy
O tom, že Česko je pivovarskou velmocí, snad nikdo nepochybuje. I když léta tučná a hubená se v historii střídala. Za první republiky byl pivovar v každém větším i menším městě – po nástupu komančů jich většina vzala za své „díky“ znárodnění, ale i tak zůstal jejich počet poměrně vysoký. Asi nejhubenějším obdobím pak bylo prvních cca 15 let po „sametu“- tajfun jménem privatizace jich spoustu poslal ke dnu. Tvrdá obchodní politika zbylých pivovarských gigantů pak dílo zkázy málem dokonala.

No more eurobeer
Ono taky nebylo divu. Takový velký pivovarský koncern provozovatelům restaurací nabídl daleko lepší podmínky – vybavením restaurace (stoly, ubrusy, půllitry, reklama apod.) počínaje, nižší nákupní cenou piva konče. Naštěstí ale ruku v ruce s postupujícími nároky Čechů na kvalitní gastronomii přibývalo i pivařů, kteří měli už po krk univerzální chuti všudypřítomných „eurobeerů“ a zatoužili po větší pestrosti.

Co je malé, to je dobré
Po prvních nesmělých pokusech – ať už v podobě znovuobnovení dříve zaniklých pivovarů nebo vzniku zbrusu nových – se v posledních letech trend rozjel naplno. Kromě podniků, nabízejících výhradně produkty jednoho malého pivovaru, se stále víc rozmáhá „belgický“ model hospod střídající nabídku různých druhů piv od více výrobců – mnohdy se zaměřením na určitý region. Samostatnou kapitolou jsou pak restaurační pivovary, lákající hosty na pivo přímo z vlastní várky. A kdo má chuť na co nejpestřejší přehlídku zlatavých moků, tomu jistě přijde vhod celá řada každoročních pivních festivalů.

Z pivního úhlu pohledu prostě zažívá česká kotlina asi nejbohatší období v dějinách. Otázka na vás: dáváte přednost produkci z malých pivovarů anebo radši sázíte na osvědčenou jistotu velkých značek? Napište nám.

V Budvaru pracuje vědec už 50 let. Pivo je podle něj nejzdravější nápoj

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Jakub BartošBudvar

Kontroloval suroviny, hlídal kvalitu a pracoval na výrobě piva, které se z Českých Budějovic vyváží do celého světa. Přesně 50 let uplynulo na konci července od doby, kdy uznávaný vědec Jan Šavel nastoupil do Budějovického Budvaru.

A i po takové době je pro něj práce stále zábavou. V průběhu svého života publikoval přes 200 odborných článků a podílel se na tvorbě učebnic. Ta poslední nese název Sladařství.

Já osobně jsem měl na střední škole s chemií velký problém, stejně jako velká část mých spolužáků. Napadá vás, čím to je?
Těžko soudit, jestli je to školstvím. Dodnes mám učebnice matematiky z Rakouska-Uherska a tehdy řada profesorů učila na gymnáziích. Pořád mám dojem, že se něco z té doby ztratilo. Když jsem začínal s chemií já, byli dětští fandové třeba do chemie nebo fyziky. To teď dost vymizelo. Připadá mi, že se to dětem neumí vysvětlit.

Dá se s tím něco dělat?
Já jsem už v 10 letech dělal pokusy podle knihy Ivana Klimeše Tajemství chemie. Za nás existoval třeba dům pionýrů, kde byly kroužky radiotechniky, chemie a tak dále. Populární to bylo například i v tehdejším Sovětském svazu. Koneckonců za největšího chemika všech dob považuji Rusa Mendělejeva. Na základě jeho tabulky se zakládá celý vesmír.

Vy sám se snažíte motivovat své vnuky k chemii. Děláte spolu pokusy, jestli se nepletu.
To se sice snažím, ale dost marně. Dnes nám všechno boří elektronické hry, všichni kluci mají chytré mobily a podobně. Nadchnul mne příchod programovatelných kalkulaček a miluji počítač, ale doteď jsem se nenaučil s tabletem. Tenkrát bylo mnohem snazší jít do drogerie a koupit si základní chemikálie. V nové době se pak nesměly dělat pokusy ve škole, aby nedošlo k úrazu. Když si ale přečtete životopisy světových vědců a držitelů Nobelových cen, tak ti dělali pokusy doma pořád.

Takže pokusy jsou ta cesta?
Musíte je dělat. Četl jsem knihu o držiteli Nobelovy ceny Feynmanovi. Bylo mu deset let, když se živil opravováním rádií. Vnikl do mechanizmů a tušil, jak se chovají. Později si otevřel chemickou firmu a živil se pokovováním ozdobných předmětů. Jeho konkurence se ho zalekla, protože si myslela, že má široce rozvětvený chemický výzkum. To všechno z dětského nadšení. U něj to začíná.

Proč jste vy svoji profesní kariéru spojil s pivovarnictvím?
Když jsem byl na gymnáziu, přišli k nám jednoho dne zástupci pivovaru. Hledali kandidáty pro vysokoškolské studenty. Já od dětství toužil studovat chemii. Ptali se nás, proč o to máme zájem a tak dále. Vzpomínám si, že nám pak v pivovaru dali láhev piva. My jsme to s kolegou do sebe nenalili, ale ostatní jo. Samozřejmě ze soutěže pak vypadli. Nakonec nám řekli, že když budeme dobří, dají nám symbolické stipendium. V té době to ale bohatě stačilo. Já jsem byl navíc i takzvaným pomvědem na katedře mikrobiologie, kde jsem se poprvé seznámil s kvasinkami. Jinak by mě to vůbec nenapadlo, protože mě bavila čistá chemie.

A vybavujete si, co jste řekl, když se vás zeptali, proč chcete pracovat tady v pivovaru?
Otevřeně jsem odpověděl, že mě baví chemie. Vzpomínám si na první dojem z laboratoře. Dodnes občas zajdu do skladu a jen se těším z vůně chemikálií.

Čemu jste se v průběhu svého působení v Budvaru věnoval?
Původně jsem pracoval jako mikrobiolog. Mikrobiologie tenkrát v pivovarech u nás začínala, protože pivo mělo dlouhou trvanlivost jen u exportních pivovarů. Starší lidé si pamatují, jak otáčeli lahve dnem vzhůru a sledovali, jestli tam není zákal způsobený přemnoženými kvasinkami. Za socialismu vzniklo v Budvaru pracoviště pro obranu exportu, protože jsme vyváželi na takzvané kapitalistické trhy. Tím začala má spolupráce s Vysokou školou chemicko-technologickou. Zabývali jsme se také statistickou kontrolou procesu výroby.

Jak jste vy sám ovlivnil výrobu piva?
Probíhal zde přirozený vývoj, nemůžete toho moc měnit. Přece jen se ale některé novinky ve výrobě provedly. Jde hlavně o strojírenství, kam pronikla moderní stáčecí technika, chlazení a tak dále. Vyvinuli jsme například vlastní statistický program, který kontroloval výrobu. Byli jsme v úloze servismanů. Naším úkolem bylo v podstatě udržovat to, co vymysleli naši předci.

Čemu se nyní věnujete?
Zkouším aktivitu kvasinek. A jak jinak než oxidačně redukčním procesům při stárnutí piva. Právě stárnutí piva jsem se věnoval ve zbytku kariéry. Pivo je citlivá věc na kyslík, takže na něm můžete studovat i stárnutí složitějších organismů. Leckdo si myslí, že zavřením piva korunkou je vystaráno. Pod ní ale teče dovnitř kyslík docela slušnou rychlostí. Pivo má vlastní ochranné mechanismy a jejich studium je užitečné i pro jiné obory. Museli jsme tak nejdřív najít způsob, jak pivo rychle zkazit. Vymysleli jsme oxidačně destrukční analýzu. Podařilo se nám ji publikovat i v mezinárodních časopisech.

Pivo exportuje do vzdálených zemí, kam jde i dva až tři měsíce. V zájmu pivovaru je, aby nestárlo. Jak se to řeší?
Pivo přirozeně stárne a našimi metodami dovedeme zjistit, které látky by mohly být nadějné pro jeho větší odolnost. Když se s lahví pohybuje, kyslík se rychleji míchá s pivem. Proto jsme se zabývali i vlivem pohybu při transportu. Podobně kazí pivo i světlo. V podstatě jde o hledání přirozených antioxidantů a jak je během výroby nezničit. Odpověď na to je zakódovaná v technologii staré 10 tisíc let. Významnou redukční úlohu mají kvasinky. Musíte totiž mít dostatečně dlouhé dokvašování. Vždy, když se známí ptají, tak jim říkám, ať se jdou podívat do svého oblíbeného pivovaru a ptají se na výrobní dobu, dobu ležení nebo teplotu.

Budvar si zakládá na své historii. Dokážete vybrat nejvýznamnější momenty z doby, kdy jste tu působil?
Jmenovat mohu mikrobiologii, průzkum teorie pasterace či řešení problémů ve sporech s tehdejší zahraniční konkurencí. Významná byla také výchova studentů. I socialismus měl některé pozitivní dopady na pivovar. Západ dbal na rozvoj výrobních technologií a některé směry mířily k tomu, že bude možné vyrobit pivo za velmi krátkou dobu. To se sem naštěstí nedostalo.

Jak dlouho se práci v Budvaru chcete ještě věnovat?
Problém každého starého člověka je, jak dlouho dokáže hrát hru na tomto světě. A v druhé řadě je to věc vedení pivovaru. Já odtud nepospíchám. Pro mě to je stále jako po celý život zábava.

Jaký vy sám máte vztah k pivu?
Mám ho velice rád. Za dob mládí se to nelišilo od studentského života dnes. Teď musím brzdit, stáří mě dohání. Pivo je nicméně zdravý nápoj. V pivovarských kvasnicích najdete všechny důležité vitaminy. Je to nejzdravější nápoj z mikrobiologického hlediska. V tomhle ohledu si troufám říct, že je čistší než pitná voda. Všechny patogeny v něm hynou, protože se nemohou pomnožit. Studentům jsem říkal, že kdyby ve středověku lidé pili víc pivo, možná by se jim vyhnuly vlny epidemií.

Pivovar má teď nového ředitele. Už jste se s ním setkal?
Pan ředitel mi popřál k mému výročí. Jsem zaměstnanec a samozřejmě věřím, že Budvar bude dál prosperovat. Pan Boček byl ve velkém povědomí lidí. A teď tady je jeho důstojný nástupce. Zaměstnanec ale nemá co soudit své nadřízené. To jsem ani nikdy nedělal.

Strakonický sklepmistr nosí i v těchto dnech bundu a čepici

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:České novinyAutor:ČTKDudák

Přestože většina lidí se v těchto horkých dnech snaží být vzhledem k vedrům oblečena jen velmi spoře, sklepmistr strakonického městského pivovaru Dudák Zdeněk Novák k nim nepatří. Od pondělí do pátku si pod montérky bere spodky, na sobě má dvě trička, mikinu, bundu a šálu. Hlavu si navíc schová pod čepici. V místě, kde pracuje, panuje stabilně teplota v rozmezí čtyř až šesti stupňů Celsia. Bez ohledu na to, že venku bývá o 30 stupňů více.

"V úterý jsem musel dvakrát vylézt na slunce a bylo to jako rána pěstí," řekl ČTK dvaatřicetiletý Novák. Právě v úterý byl nejteplejší letošní den. Na slunci ukazovala rtuť teploměrů více než 40 stupňů Celsia. Ve sklepě strakonického pivovaru však panovaly stejné podmínky jako v prosinci nebo v lednu.

Práce v atypickém prostředí přináší i problémy. "Tělo si ještě úplně nezvyklo na velké teplotní výkyvy. Rýmu mám stále, občas i kašel," uvedl Novák. Přesto neleží doma s neschopenkou. Tento stav nebere jako důvod k marodění. "Práci v pivovaru mám moc rád," řekl k zaměstnání, jemuž se věnuje sedm let. Pracovní doba mu začíná v 6:00 a končí podle potřeby. Ze sklepa se dostane během toho málokdy. Kdyby si mohl vybrat jedno roční období, má nejraději zimu. Výkyvy teplot, které k práci sklepmistra patří, jsou tou dobou nejmírnější. "Často se stane, že mě i rýma opustí," dodal.

Do sklepa musí zdolat 42 schodů. Na každém z nich se teplota stále snižuje. Netají se tím, že nápoj, který přímo vedle něj zraje, má rád. "Pivo přímo z tanku je nejlepší. Když pak někde v hospodě dostanu bryndu, která se nedá pít, mám chuť ho číšníkovi vylít na hlavu," řekl.

Strakonický Dudák je jediným českým pivovarem ve vlastnictví města. Roční výstav se pohybuje kolem 60.000 hektolitrů piva. U příležitosti letošního 650. výročí založení města připravil Dudák polotmavý speciál, který je výjimečný v tom, že na jeho výrobu sládci používají z 80 procent bavorský slad.

Česko je osmým největším výrobcem piva v EU, ukazuje nová tabulka

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Aktuálně.cz

Největším výrobcem je podle čísel za loňský rok jednoznačně Německo s 21% podílem. Je také druhým největším exportérem - v tomto směru jej předběhlo jen Nizozemsko.

V Evropské unii se loni vyrobilo 39 miliard litrů piva, na každého občana tak připadá 76 litrů. Celková produkce stoupla oproti předchozímu roku o 400 milionu litrů. Vyplývá to z údajů, které u příležitosti Mezinárodního dne piva zveřejnil Eurostat.

Největším výrobcem je podle čísel za loňský rok jednoznačně Německo - 8,3 miliardy litrů znamená 21% podíl na celé produkci piva v EU. Následují Velká Británie, Polsko, Španělsko, Nizozemsko, Belgie a Francie. Česku patří osmé místo. Údaje z Irska a Slovinska neměli statistici k dispozici.

Největším vývozcem piva z EU je Nizozemsko (1,9 miliardy litrů) před Německem (1,7 miliardy), Belgií (1,5 miliardy), Francií (0,7 miliardy) a Velkou Británií (0,6 miliardy). Z Česka se loni vyvezlo 0,44 miliardy litrů piva.

Pivo z EU nejčastěji míří do USA (1,1 miliardy litrů), což znamená 34% podíl na exportu. Následují Čína (16 procent), Kanada (6 procent), Jižní Korea (4 procenta) a Švýcarsko (3 procenta).

Nepočítáme-li vnitřní trh EU, dovezlo se nejvíce piva z Mexika (179,5 milionu litrů), Srbska (46,9 milionu), USA (36,5 milionu), Běloruska (20,6 milionu) a Číny (16,4 milionu).

Češi pijou stále víc piva z plechu. Zajímat to začalo i menší pivovary

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Lidovky.czAutor:Miroslav Petr

Prodej piva v plechovkách závratně roste. Výrobci horečně budují nové stáčecí linky, na jejichž stavbu či modernizaci padne letos v Česku hodně přes půl miliardy korun.

Tento obal zažívá v poslední době výrazný vzestup a prodávat pivo v plechu je už lákavé i pro menší pivovary.

Plzeňský Prazdroj 340 milionů, protivínský Platan ze skupiny Pivovarů Lobkowicz zhruba 130 milionů, sto milionů Svijany. To jsou nejvýznamnější známé letošní investice do stáčení plechovkového piva.

Další pivovary, jako třeba Budějovický Budvar nebo malé Vratislavice, plánují modernizaci či novou výstavbu těchto stáčíren v příštím roce, jiné, jako třeba Staropramen nebo Krušovice ze skupiny Heineken, modernizovaly své plechovkové provozy už předloni.

Zájem o piva v plechu závratně roste. Ještě v roce 2009 se v tomto obalu prodalo 1,2 procenta objemu celkové pivní spotřeby u nás, loni už šest procent a letošní podíl bude ještě vyšší.

Podle údajů Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPS) se v květnu zvýšil objem prodaného piva v plechovkách meziročně o 50 procent, a v červnu dokonce o 70 procent. Souvisí to nejen s oblibou plechovek díky jejich praktičnosti oproti rozbitným a těžším lahvím, ale i s exportem.

Plechovky místo lahví
„Nedivím se, že pivovary tolik investují do rozšíření tohoto druhu obalu. Pivo v plechovkách má budoucnost, ve světě se jedná o velmi rozšířený způsob prodeje a české pivovary kromě domácího zájmu potřebují zvyšovat kapacity linek i kvůli rostoucímu exportu. Jsou země, které vyžadují výhradně pivo v plechovkách,“ vysvětluje výkonná ředitelka ČSPS Martina Ferencová.

Výrazný nárůst prodeje piva v plechu ovšem neznamená, že by podobným tempem rostl celý trh. Ten naopak stagnuje nebo roste jen mírně – loni se pro představu zvýšila tuzemská spotřeba piva o 1,3 procenta na 16,4 milionu hektolitrů.

Plechovky tak podle Ferencové ubírají z prodeje především lahvovému pivu, jehož odbyt roky roste, ale loni stagnoval, a částečně také z prodeje sudového piva, který klesá už dlouhodobě.

Plechovky přitom konkurují i dalšímu obalu –PET lahvím, ve kterých se u nás prodal loni dvojnásobek toho co v plechu. Ale piva v plastu už přibývá pomalejším tempem.

Pivovary investují ve velkém
Prazdroj, který zprovoznil nákladem třetiny miliardy korun svou novou plechovkovou linku před měsícem, prodává prostřednictvím plechového obalu už čtrnáct procent své produkce. Nová linka umožní stáčet i do netradičních velikostí – od dvou deci do jednoho litru.

„Kapacita výroby plechovkového piva a dalších nápojů se díky nové investici zvýší téměř o tři čtvrtiny. Populární jsou plechovky zejména v létě, kdy si lidé kupují pivo v těchto obalech na cesty na dovolenou nebo na chaty a chalupy,“ uvedla mluvčí Prazdroje Jitka Němečková.

Také v protivínském Platanu začali s investicí, která podle informací LN patří k největším v tomto předním podniku skupiny Pivovary Lobkowicz, už loni. Letos na jaře provoz plechovkové linky zahájili. Pivovar ani jeho majitelé, čínská investiční skupina CEFC, však o tom nijak neinformovali.

Ve Svijanech přitom tajnosti s chystanou investicí nedělají. Tento výrazně rostoucí výrobce, který v loňském roce dosáhl v produkci rekordu 625 tisíc hektolitrů, prodává piva v plechu už léta, ale dosud mu je plnil externí dodavatel. „Jedná se o investici zhruba sta milionů korun a s budováním objektu jsme začali v lednu. V říjnu chceme spustit zkušební provoz,“ informoval ředitel svijanského pivovaru Roman Havlík.

Krušovice modernizovaly svou linku v roce 2015, zejména systém balení plechovek. Ve stejném roce investovaly Pivovary Staropramen do rozšíření kapacity své linky sto milionů korun.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.17.02.2018 16:355.982/5.982