Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Plzeňský Prazdroj přišel pivařům k chuti: Stout je téměř vyprodaný

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:První zprávyPrazdroj

Před Vánoci milovníky piva uchvátil tmavý speciál s výrazným aroma a chutí po kávě i čokoládě. To, že se Češi experimentům nebrání a novinky na výčepech umí ocenit, dokazuje fakt, že je várka tmavého speciálu ze skladů Plzeňského Prazdroje téměř vyprodána již v polovině měsíce.

Začátkem prosince se na výčep téměř tisíce pohostinství dostalo svrchně kvašené pivo stout. Tmavý speciál původem z Anglie mohou štamgasti ochutnat v rámci limitované várky piva, kterou Plzeňský Prazdroj pořádá v rámci programu Volba sládků.

„Stout patří mezi svrchně kvašená tmavá piva s přídavkem praženého ječmene a čokoládového sladu. Vyznačuje se výrazným aroma a hustou tmavou pěnou. I nezkušený pivař ocení jeho charakteristickou chuť po kávě a čokoládě se suchým dozníváním.“ říká Petr Kofroň, ředitel pivovaru ve Velkých Popovicích, kde byl stout uvařen.

Pro předvánoční čas jsou právě silná piva oblíbená. „Pro zimní období jsme zvolili silnější tmavé pivo a podle odbytu jsme se trefili do černého. Limitovanou várku jsme vyprodali téměř celou během prvních čtrnácti dnů,“ dodává Petr Kofroň.

Pojďte na pivo! Zimní a vánoční speciály z malých pivovarů stojí v Ostravě za ochutnání

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Magazín PatriotAutor:Tomáš Svoboda

Další díl našeho seriálu Pivní mapa bude trochu jiný než ty předchozí. Nebojte se, opět bude o regionálních pivovarech, jejichž hospůdky a provozovny jsme však tentokrát navštívili se záměrem ochutnat stále populárnější zimní a vánoční speciály.

Naším revírem přitom byla Ostrava, která skýtá nejširší výběr piv, ať už přímo z místních pivovárků, tak i z těch, které svoje značky do krajské metropole dovážejí z okolních výroben. Vybrali jsme si celkem pět druhů, které představují aspoň základní průřez adventní nabídkou.

Předem se omlouváme za to, že v naší ochutnávce není zastoupeno širší spektrum výrobců. Vzhledem k jejich počtu, který si již blíží čtyřem desítkám, jsme ovšem nechtěli hazardovat s výslednou kvalitou textu, o kterém by si čtenáři mohli po představení sedmého až osmého vzorku myslet, že byl napsán v poněkud rozšafné náladě.

Zároveň si ale nechceme hrát na seriózní pivní znalce. Pivo máme rádi, baví nás o něm psát, a tak se pojďme společně podívat na to, co člověka čeká, když zvedne zadek a vyrazí do ostravských ulic za degustací.

Postupovali jsme podle jednoduché metodiky: co jedno zastavení, to jedno malé pivo s tím, že pro zachování pestrosti jsme zašli na čepované, lahvové i čerstvé rovnou do pivovaru.

Speciál první – Stout 13°
Tenhle tradiční britský a irský speciál patří mezi svrchně kvašená piva vařená s použitím praženého sladu. V našem případě jsme „Stouta“ ochutnali v ostravském minipivovaru Pivovarský dům, kde je aktuálně na čepu jako zástupce silných zimních piv.

Jako správný představitel svého druhu na první pohled zaujal „havířsky“ černou barvou a nasládlou vůní. Pod krémovou pěnou se skrývala chuť, ve které se mísily kávové až čokoládové tóny. Záleží na tom, jak kdo pivo vnímá. Po celou dobu degustace přetrvávala taky výrazná hořkost a příjemná pitelnost.

Celkově působil velmi sytým dojmem, až máte pocit, že tohle pivo by se klidně dalo „mazat na chleba“. Á propos, letošní sezóna v tomhle pivovárku graduje příští týden, kdy se bude čepovat „vánoční“ ořechové pivo…

Speciál druhý – Ipa 14°
Na stále populárnější „Ipu“ nebo Indian Pale Ale, což je opět svrchně kvašené pivo anglického typu, jsme narazili v aktuálním sortimentu řemeslného pivovaru Morava z Frýdku-Místku. Jeho sládci jej připravili s dovětkem, že jde o speciál chmelený dvakrát tzv. za studena.

Je to pivo, které by vás mělo dostat kombinací vyšší hořkosti a silného ovocného aroma, které mají „na svědomí“ exotické chmely. Můžeme jen dodat, že naše chuťové pohárky konkrétně detekovaly tóny pomerančové a meruňkové, což je ale opět ryze subjektivní.

Jinak na tenhle speciál v čepované podobě můžete v Ostravě narazit třeba v pivnicích Šatlava. Právě tam jsme testovali.

Speciál třetí – Kaštanový 13°
V zámeckém pivovaru v ostravském Zábřehu je tento polotmavý speciál už zavedenou součástí adventního období. Vzhledem k tradiční koncepci celého podniku tady sázejí výhradně na spodně kvašená piva, se kterými si jejich sládci dovedou pohrát a připravit opravdu nevšední požitky.

„Vánoční“ třináctka je u nich výrazně mléčně či smetanově kaštanová, což je chuť, která dává kapku do pozadí obvyklou hořkost, ale to vůbec nevadí. Důležité je, že to, co pijete, chutná fakt po kaštanech, čehož je dosaženo vyluhováním opravdových pražených kaštanů.

Pokud si myslíte, že piva s jakoukoli příchutí jsou vždycky malá neznámá, tady mohou jít obavy stranou. Bez debat jde o speciál, který je více než důstojným zpestřením svátečního času.

Speciál čtvrtý – Zázvorový 11°
Na pšeničný „svrchňák“ belgického typu „Witbier“ jsme zavítali do nedávno otevřeného minipivovaru Hoppy Dog v ostravských Vítkovicích. Jde o pivo, které je „vánočním“ speciálem především díky přidání nezaměnitelně aromatického a chuťově dominantního zázvoru, ale třeba taky koriandru.

Stejně jako každá „pšenice“ je i tahle novinka laděná jako lehčí a svěží pivo s nasládlou vůní a chutí. Zázvor v něm ucítíte neomylně, jelikož s ním sládek nešetřil a řádně se odvázal při jeho luhování. Jestli jste někdy pochybovali o tom, že pivo může i zahřát, určitě běžte tohle „kořeněné“ vyzkoušet.

Zatím je k ochutnání „pouze“ v lahvích, protože nový pivovar funguje jako produkční bez vlastní hospůdky.

Speciál pátý – Vánoční Ipa 15°
Posledním ze zimních speciálů, které jsme během naší malé ochutnávky vyzkoušeli, byla polotmavá patnáctka z Beskydského pivovárku Ostravice, uvařená jako „vánoční dárek pod stromeček“. Znovu je to pivo typu „Ipa“ neboli Indian Pale Ale, které bylo jednoznačně nejsilnější a také nejvíce hořké.

A to zřejmě hlavně díky použití směsice žateckého a amerického chmele, jehož odrůdy přinášejí zároveň potřebnou hořkost a pro tuzemské prostředí netypická aromata a chutě. Nás tohle pivo zaujalo citrusovým až lehce švestkovým nádechem, který se velmi dobře mísil se silnou hořkostí.

Stejně jako předchozí „zázvor“ jsme i tento speciál ochutnali z lahve, pro tentokrát zakoupené v ostravské pivotéce, kde jsou zařízeni na prodej chlazeného piva z lednice.

Toť pro dnešek vše, tímto naše mini ochutnávka končí. Loučíme se klasickou zdravicí „Dej Bůh štěstí!“ a za týden u piva zase na shledanou.

PS: Ať už si mezitím dáte vánoční speciál, nebo ne, hlavně, že je z čeho vybírat a co ochutnávat. Vždyť o takové nabídce, jakou čepuje současná pivní scéna v našem kraji, se ještě před pár lety nikomu ani nesnilo…

Na Vánoce připravili sládci z pivovarů kraje speciály vhodné k zahřátí

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Ladislav Vaindl

Sládci v Plzeňském kraji připravili na letošní vánoční svátky speciální piva. Ta často vznikají s použitím zahraničních chmelů i sladů, vynikají pak netradiční chutí. Speciální piva mají vyšší obsah alkoholu a spíše než k zahnání žízně jsou pro zahřátí.

Petr Míč z plzeňského Pivovarského dvora Purkmistr říká, že se svátečními speciály začali už v adventním období. To na čep dostali čtrnáctistupňový vídeňský speciál, který se vyznačuje plnou sladovou chutí. „Piva s vyšším obsahem alkoholu jsou spíše na zahřátí a vhodná pro vychutnání příjemných svátečních chvil,“ říká Petr Míč.

„V tanku už je světlá vánoční sedmnáctka. Mezi svátky pak bude připraven tmavý patnáctistupňový bock. Uvařen je ze šesti různých sladů, má karamelový nádech a hořkou dochuť. Ta je způsobena německým chmelem,“ doplňuje Petr Míč.

Na ochucená piva i nápoje anglického typu sází sládek dobřanské Modré hvězdy Petr Petružálek. „V Dobřanech čepujeme vanilkovou sedmnáctku a patnáctku Black IPA. V našem Pivovarském klubu v Plzni je pak k dostání čokoládová čtrnáctka. Připravili jsme také třiadvacetistupňového svrchně kvašeného Svatého Víta,“ konstatuje Petr Petružálek.

Také on se domnívá, že pro zimní měsíce jsou silnější piva vhodná.

„V létě je větší poptávka po lehčích pivech, to se v chladných dnech mění. Hlavně před Vánocemi je větší zájem o ta silnější. A myslím si, že to tak má být,“ potvrzuje.

V Kyšicích do vánočního speciálu přidali zázvor
Tři sváteční piva navařili v pivovaru Radouš. „V současnosti už čepujeme šestnáctistupňový zázvorový stout. Připravena je také čtrnáctka IPA s nakuřovaným sladem. A novinkou je také ležák amerického typu Twisted Rod,“ prozrazuje sládek Vili Ilgner.

Zázvor - jako jednu ze surovin - si pro svůj vánoční speciál vybrali také v kyšickém pivovaru Pod Lípou. Podle zástupců výrobce jde o výjimečný světlý ležák, při jehož výrobě byl použit, kromě tradičních sladu a chmele, také čerstvý zázvor. Jeho jedinečná chuť a vůně dodává moku specifické vlastnosti. Jedná se o čtrnáctku s obsahem alkoholu 4,8 procenta.

O speciál před svátky neochudí pivaře ani nejnovější pivovar v Plzeňském kraji, kterým je ten radobyčický. Čepují zde čtrnáctistupňový vídeňský speciál.

Výjimečná piva zařazují v předvánočním období do své nabídky také větší pivovary. Od Chodovaru je možné ochutnat černý ležák, charakteristický temně hnědou až černou barvou, uvařený podle starých receptur. Jeho chuť připomíná čokoládu, kávu a karamel, v závěru je pak doprovázena jemnou hořkostí praženého sladu.

Druhým svátečním příspěvkem výrobce z Chodové Plané je zimní speciál, který je připravený originálním způsobem chmelení zeleným hlávkovým chmelem z letošní sklizně. Jedná se o ležák typu märzen a plné sladové tělo má vybalancované jemnou hořkostí Žateckého poloraného červeňáku. Jeho vůně připomíná bílá vína odrůdy Sauvignon.

Stout s čokoládovým sladem uvařili v Prazdroji
Jednička tuzemského pivovarského trhu Plzeňský Prazdroj si na prosinec v rámci svého projektu Volba sládků připravila Master Stout. Je to plné tmavé pivo s přídavkem praženého ječmene a čokoládového sladu s výrazným aroma a hustou tmavou pěnou typickou pro stout. Vyznačuje se charakteristickou chutí po kávě i čokoládě se suchým dozníváním.

Sládkovské poděkování plzeňským bednářům

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:České nápoje

tarší obchodní sládek Václav Berka již tradičně pozval partu pivovarských bednářů na husu a plzeňský ležák. Tato předvánoční tradice vznikla jako poděkování za dobrou a tvrdou práci, kterou bednáři za uplynulý rok odvedli.

„Bednářské řemeslo je velmi náročné a klade vysoké nároky nejen na bednářské učně, ale stejně tak na bednářské mistry, kteří svoje umění musí předávat dál, aby toto jedinečné řemeslo nezaniklo. Proto jim takto chceme každý rok poděkovat, “ říká Václav Berka, starší obchodní sládek Pilsner Urquell.

Plzeňští bednáři jsou poslední svého druhu v Evropě. Pomáhají zachovávat tradiční výrobu piva Pilsner Urquell, díky nim plzeňské pivo stále kvasí v dubových spilečných kádích a dozrává v historických sklepích pivovaru v naprosto stejných podmínkách jako před 174 lety. Plzeňští sládci tak mohou neustále kontrolovat senzorické i chuťové vlastnosti tohoto piva a porovnávat jej s pivem vyrobeným současnými technologiemi. Pivo z tradičních dřevěných sudů vyrobených bednáři mohou ochutnat i návštěvníci turistické trasy v plzeňském pivovaru.

Čech vypije 147 litrů piva za rok. Za 70 let se splávek zdvojnásobil

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Jan Brož

I když spotřeba piva v Česku v posledních letech mírně klesá, při pohledu na dlouhodobé statistiky zůstává od 70. let stabilní. Češi přitom nebyli vždy tak velcí pivaři jako nyní. Ještě před 70 lety vypili oproti současnosti piva polovinu.

Hokej, české sklo a pití piva jsou oblasti, v nichž se Češi obvykle považují za špičku. Především při zmínce o pivním prvenství pociťuje hrdost více než polovina českých mužů a třetina žen, jak vyplynulo z nedávného průzkumu Sociologického ústavu Akademie věd. Češi však nekonzumovali tak mimořádné množství piva vždy. Z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) vyplývá, že nárůst začal během šedesátých let.

Ještě koncem čtyřicátých let vypil průměrný Čech o polovinu hořkého moku méně než v současnosti. Pak se však začala spotřeba strmě zvedat. Mezi roky 1958 až 1970 se zvedla o 50 litrů na hlavu a na tehdejší úrovni setrvala do dnešních dnů. Tak rapidní nárůst ani pokles pivní trh od té doby nezažil.

Na depresi!
Příčin tehdejší zvýšení spotřeby je podle odborníků několik. V prvé řadě se komunistickému režimu začalo dařit produkovat dostatek potravin a zlepšila se rovněž ekonomická situace lidí.

„Lidé začali mít trochu peníze, nasytili se základními potravinami a začali utrácet i za něco jiného, třeba právě ze alkohol,“ vysvětluje Jiří Hrbek, ředitel odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí ČSÚ.

Podle něj panovala nejpozději od sedmdesátých let v Československu nadprodukce potravin včetně alkoholu. Tehdejší režim se pokoušel uměle drženými nízkými cenami kompenzovat obyvatelům depresi z nedostatku jiného spotřebního zboží, které nedokázal zajistit.

S tím souvisí i skutečnost, že lidem nezbývalo mnoho jiných možností, za co peníze zbývající po pokrytí základních potřeb utratit. Dovolená v cizině byla kvůli uzavřeným hranicím výjimečnou záležitostí, automobily nebo elektronika patřily k nedostatkovému zboží. „Nebylo ani moc příležitostí ke kulturnímu vyžití, takže jednou z možností, jak si pomoci ke společenské zábavě, byla konzumace piva,“ říká agrární analytik Petr Havel.

Při práci legraci
Havel upozorňuje na ještě jednu příčinu, která mohla mít na míru konzumace piva vliv. Komunistický režim od konce čtyřicátých let masivně podporoval těžký průmysl, jako byly hutě či slévárny. Pracovníkům takzvaných horkých provozů pak umožnil občerstvovat se nízkostupňovými pivy. „Konzumovalo se přímo v průběhu pracovního procesu,“ dodává Havel.

Zda se právě tehdy zrodilo české pivní prvenství, nelze spolehlivě zjistit. Většina zemí tak dlouhodobými statistkami o spotřebě jako ČSÚ nedisponuje. Od padesátých let jsou však dostupné třeba údaje o konzumaci v Německu coby hlavním konkurentovi Čechů.

Němci prošli podobným vývojem, odstartoval však dříve. Podle společnosti Statista vypili na konci padesátých let třikrát více piva než na jejich začátku a růst pokračoval i během let šedesátých. Spotřeba na hlavu však byla vždy o pár litrů nižší než v Československu. Od devadesátých let však konzumace piva v Německu rapidně poklesla na současných zhruba 100 litrů. Tento propad v Česku nenastal.

Pití piva je horší než konzumace jakékoli jiné potraviny, zjistili vědci

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Hospodářské NovinyAutor:ČTK

●Nadměrné pití piva má podle nové studie zhoubný dopad na zdraví Čechů.
●Podle odborníků z Masarykovy univerzity by si Češi měli dávat mnohem větší pozor na alkohol, ale také na brambory a obiloviny.
●Vypustit z jídelníčku by lidé měli také příliš tepelně opracované a tučné červené maso.

Nadměrné pití piva má podle studie Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity negativní dopad na zdraví Čechů.

Odborníci porovnali údaje o stravě a nejčastějších onemocněních ve 42 zemích. Výsledek je k dispozici na webu časopisu Food and Nutrition Research.

"Konzumace piva je nejvíc destruující faktor v české stravě, daleko horší než konzumace jakékoliv potraviny," tvrdí hlavní autor studie Pavel Grasgruber.

"Alkohol prakticky destruuje vnitřnosti Čechů a zřejmě přispívá také k vysokému výskytu obezity," vysvětluje Grasgruber a připomíná, že Česko patří k zemím, kde lidé nejčastěji onemocní rakovinou ledvin, slinivky či tlustého střeva.

Vypustit z jídelníčku by Češi měli také příliš tepelně opracované a tučné červené maso, což by znamenalo redukovat letní grilování nebo smažení. Odměnou bude výrazné snížení rizika karcinomu zažívacího traktu.

Úplně se zříct červeného masa ale dobré není. Třeba vepřové je podle odborníků spolu s mlékem zdrojem nejkvalitnějších živin v lidské stravě a zejména děti oboje potřebují ke správnému růstu.

Výrazně kriticky vyznívají výsledky studie pro konzumování obilovin, hlavně pečiva, a brambor. Obiloviny jsou problematické kvůli škrobům obsaženým v rafinované pšenici, protože výrazně zvyšují hladinu krevní glukózy, což pak vede k riziku kardiovaskulárních chorob, obezity i cukrovky druhého typu.

S bramborami je situace komplikovanější. Obsahují sice nejagresivnější sacharidy ze všech potravin, ale na druhou stranu jsou například dobrým zdrojem vitamínu C a jejich bílkovina je nejbohatším běžným zdrojem tryptofanu, což je nejvzácnější esenciální aminokyselina v lidské stravě. "V dietologii zpravidla nic není černobílé, ve výběru potravin je potřeba udržovat zdravou míru a vyhýbat se extrémům," konstatoval Grasgruber.

Za zdravou míru označuje spolu s kolegy takzvanou středomořskou stravu. Vyznačuje se totiž průměrnou spotřebou masa a mléčných výrobků a vysokým zapojením oliv, ořechů, ovoce a zeleniny, které mají pozitivní vliv na lidské zdraví. Pokud by dospělý člověk chtěl jíst opravdu vzorově, měl by k tomuto typu stravování přidat víc mléčných výrobků, pokud možno v podobě šetrně pasterizovaného mléka a jogurtů, a ubrat obilovin.

V roce 2016 došlo k navýšení produkce chmele

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:České nápoje

Počasí a klimatické podmínky ve všech chmelařských oblastech České republiky byly v letošním roce pro chmel velmi příznivé, což se projevilo v navýšení produkce chmele.

Zejména závěr vegetačního období byl pro vyzrávání chmelových rostlin optimální. Ovšem tlak peronospory chmelové byl v tomto období velmi vysoký. Na většině ploch se díky častému chemickému ošetření podařilo udržet i dobrý zdravotní stav většiny porostů. Zvýšené množství srážek ke konci vegetace dokázaly využít zejména pozdější hybridní odrůdy, kde se výrazně projevilo zvýšení výnosu.

Sklizeň chmele, kterou každoročně vydává Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Oddělení chmele Žatec, vychází ze sumarizace jednotlivých prohlášení pěstitelů chmele.

Ročník 2016 je v produkci chmele oproti roku 2015 velmi příznivý. V Žatecké oblasti došlo k navýšení produkce chmele na 5 799,77 tun, což je o 2 331,18 tun více, což činí nárůst o 67,21 procent. U odrůdy Žatecký poloraný červeňák došlo oproti loňsku k navýšení množství chmele o 2 060,03 tun na současných 4 953,91 tun, což představuje nárůst o 58,75 procent více. U odrůdy Premiant byla navýšena sklizeň o 99,47 tun na 236,36 tun, což činí zvýšení o 72,66 procent. Odrůdy Sládek bylo sklizeno 358,96 tun, což je o 81,91 tun více, a je to o 29,57 procent více než vloni.

V Úštěcké oblasti v porovnání mezi chmelařskými oblastmi došlo k nejmenšímu navýšení množství sklizeného chmele v procentech, a to pouze o 37,31 procent. Bylo sklizeno 819,31 tun chmele, tj. o 222,64 tun chmele více než v roce minulém. Žateckého poloraného červeňáku se urodilo o 167,96 tun více na současných 663,25 tun, což činí nárůst o 33,91 procent. Odrůdy Premiant bylo sklizeno o 26,99 tun více na současných 81,69 tun, což je o 49,84 procent více. Odrůdy Sládek bylo sklizeno 62,12 tun, což je o 26,43 tun více než vloni, tj. 74,05 procent.

Tršická oblast měla meziroční nárůst 40,54 procent. Sklizeno bylo 1 092,53 tun chmele oproti loňsku o 315,17 tun více. Odrůdy Žateckého poloraného červeňáku bylo sklizeno o 235,11 tun více na celých 749,35 tun, což je navýšení o 45,72 procent. Odrůda Premiant byla sklizena v množství 105,87 tun, což je o 29,93 tun více a činí nárůst 39,41 procent. Odrůdy Sládek bylo sklizeno o 45,96 tun více na současných 218,37 tun, což činí zvýšení o 26,65 procent.

Za celou Českou republiku bylo sumarizováno celkem 7 711,61 tun suchého chmele s průměrným hektarovým výnosem 1,61 tuny z hektaru, což je jedním z historicky nejlepších. Oproti roku 2015 bylo sklizeno o 2 868,99 tun chmele více, což je navýšení o 59,24 procent.

I když se v roce 2016 urodilo nečekaně velké množství chmele, díky nahromaděnému nedostatku chmele z posledních nižších sklizní se určitě podaří veškerý chmel dobře prodat.

V zahraničí roste zájem o české pivo

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Blog iDNES.czAutor:Tomáš Pluháček

Kdyby se trendy v oblasti českého piva týkaly všech českých výrobců potravin a nápojů, to by nám bylo hej – a také státnímu rozpočtu, do kterého pivovary v ČR přispívají nemalou částkou.

Strategicky důležité je, že pivo představuje konečný produkt vyrobený z již zpracované a většinou tuzemské suroviny, což znamená, že přidaná hodnota zůstává v naší zemi a její vytváření také dává více práce lidem a možností odbytu pro naše zemědělce.

Přestože spotřeba piva v naší zemi mírně klesá, v zahraničí je o česká piva stále větší zájem, což znamená, že pivovary nemusí omezovat, ale naopak mohou zvyšovat svou produkci. Je to také důkazem kvality našich piv a jejich dobrého jména po celém světě, a to včetně států, které si velmi zakládají na kvalitě potravin obecně, a navíc mají i některé specifické požadavky. To se týká například košer piv, která začal letos v srpnu vyvážet do Izraele náš pivovar Zubr. Na to, aby bylo exportované pivo skutečně košer, dohlížel osobně i rabín, který náš pivovar navštívil. V letošním roce do Izraele vyvezeme několik tisíc hektolitrů naší jedenáctky a věřím, že zaznamená stejné úspěchy jako tady u nás.

Export piv se v současné době podílí na celkové výrobě Zubru asi jednou pětinou, a i když zůstává naším hlavním vývozním teritoriem tradičně Slovensko, exportujeme naše piva také do celé řady jiných zemí, jako je Švédsko, Finsko nebo Estonsko, ale také Čína nebo exotické Kapverdské ostrovy. I proto dosáhla loni výroba piva v Zubru nejvyššího objemu za několik posledních let.

To samozřejmě neznamená, že bychom zapomínali na naše věrné tuzemské zákazníky. Ti dávají stále více přednost ležákům, což lze hodnotit jako rostoucí trend spotřeby kvalitnějších piv. Právě v kategorii jedenáctistupňových piv sklízí přitom pivovar Zubr největší úspěchy v prestižních národních soutěžích, když se ležák Zubr Grand stal vítězem v této kategorii v degustační soutěži České pivo 2016.

Na poptávku spotřebitelů také reagují restaurační zařízení - ve většině větších měst v našem regionu už prakticky neexistuje restaurace, kde by se čepovalo pouze desetistupňové pivo. To svědčí i o růstu kultury a kvality konzumace piva v naší zemi, což nás všechny velmi těší, protože to dokazuje, že ČR nejen byla, ale stále je, a doufejme, že nadále bude, světová pivovarská velmoc.

Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně na pivo zejména malým pivovarům

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Pražský patriot

Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně na pivo zejména malým pivovarům. Opatření přivítal i Jan Šuráň, prezident českomoravského svazu minipivovarů

„Chci snížit spotřební daň na pivo, která byla původně zvýšena Fischerovou vládou v roce 2009 z důvodu boje s hospodářskou krizí, ale toto původně dočasné opatření vláda zatím nezrušila. Snížení daně pomůže zejména malým pivovarům, které přispívají k pestrosti trhu a obvykle vaří velmi kvalitní pivo. Jsou to často rodinné podniky, které tady fungují, zaměstnávají místní obyvatele. Proto jim chceme pomoci. Navrhujeme snížení z 32 % na 26,8 %, pro nejmenší pivovary dokonce na 12 %. Opatření by zároveň znamenalo aspoň částečnou kompenzaci restauracím, které musely s vysokými náklady zavádět EET," řekl předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.

„Malé, často rodinné pivovary, mohou jen těžko čelit mezinárodní konkurenci obřích korporací. Je to nerovný boj, ale snížení spotřební daně zejména malým pivovarům by pokřivený trh aspoň částečně narovnalo," chválí opatření Jan Šuráň, prezident Českomoravského svazu minipivovarů.

Jiří Boček odchází po čtvrt století v čele Budvaru

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:ekonom.czAutor:Jan RichterBudvar

●Už jako učeň pracoval v podniku, který tehdy vedl jeho otec.
●Zdárně provedl českobudějovický pivovar jedním z nejsložitějších období jeho existence.
●Budvar pod jeho vedením ztrojnásobil výrobu a ustál spory o ochranné známky s nadnárodním konkurentem.

Šéf Budějovického Budvaru Jiří Boček oznámil svou rezignaci jen několik dní poté, co 28. října obdržel od prezidenta Zemana medaili Za zásluhy. Ředitel jediného českého národního podniku se loučí ze zdravotních důvodů po pětadvaceti letech ve funkci. "Jirka měl štěstí na kariéru v Budvaru, ale hlavně Budvar měl hroznou kliku, že měl takového ředitele," říká k Bočkově odchodu bývalý dlouholetý ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Boček provedl Budvar jedním z nejsložitějších období v jeho více než stodvacetileté existenci. Pod jeho vedením pivovar ztrojnásobil produkci, několikanásobně vzrostl jeho podíl na domácím trhu i vývoz budějovického piva do zahraničí. Tržby pivovaru loni překonaly hranici dvou a půl miliardy korun. Budvar také uspěl v několika desítkách sporů o ochrannou známku s pivovarnickým gigantem Anheuser-Busch. "Budvar ustál nové podmínky po roce 1990. Vybudovali jsme distribuční síť v České republice a upevnili vztahy se zahraničními partnery. Zavádíme inovace a dynamicky se rozvíjíme. Ale ředitel je jen šéf mančaftu," ohlíží se za svou érou devětapadesátiletý Boček.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.24.05.2017 07:374.983/4.983