Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

V Chorvatsku i za oceánem. Pivovary z kraje jsou v zahraničí populární

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Miloslav Lubas

Pivovary v Libereckém kraji jsou v zahraničí populární a jejich prodej tam roste. Pronikly do Chorvatska, ale i do Izraele či za oceán.

Svijany v Chorvatsku a hlavně na Slovensku. Konrad třeba až v Řecku, Izraeli nebo v Dominikánské republice. Cvikov se zabydlel v Drážďanech nebo ve Zhořelci, harrachovský František se stal cílem přeshraničních výprav Poláků. Pro frýdlantské pivo si kromě lidí z blízkého polského pohraničí jezdí i Němci.

Svijany by se rády prosadily do Chorvatska, kde se letos úspěšně zadrápkovaly. „V současné době zásobujeme svijanským pivem osmnáct podniků v severní a střední Dalmácii. Od podzimu ale rozšíříme záběr i na restaurace v Záhřebu a jeho okolí,“ říká Jan Trojan, zakladatel společnosti J. T., dovozce svijanského piva do Chorvatska.

Příští rok dvakrát více piva
Trojan očekává, že v příštím roce prodá v Chorvatsku dvakrát více svijanského piva než letos.

„V Chorvatsku odebírají zákazníci zatím stovky hektolitrů piva ročně,“ uvádí mluvčí Pivovaru Svijany Luboš Spálovský. Sudové Svijany si berou restaurace především na pobřeží Jaderského moře. Čepuje se v nich dvanáctistupňový ležák „450“, Svijanský máz a Svijanská kněžna.

„Nově nasmlouvané restaurace v Záhřebu by měly v budoucnu doplnit podniky na Istrijském poloostrově, ve Slavonii, v Dubrovníku a jeho okolí,“ upozorňuje Roman Havlík, ředitel svijanského pivovaru. „Předběžně jednáme také s velkoobchody v Bosně a Hercegovině a Černé Hoře.“

Ve společnosti, založené Trojanem, je většinovým vlastníkem Pivovar Svijany. Pod názvem „Točené v Chorvatsku“ zajišťuje českým turistům dovoz malých soudků a píp až do jejich apartmánu. Společnost J. T. plánuje v Chorvatsku v příštím roce otevření svijanské pivovarské prodejny.

Na Slovensku 600 restaurací
Mnohem větším trhem než Chorvatsko je pro Svijany Slovensko. Na Slovensko loni vyvezly přes 30 tisíc hektolitrů svijanského piva - o 70 procent více než v roce 2015. Na Slovensko směřuje zhruba jedna dvacetina celkové výroby Pivovaru Svijany, jež loni přesáhla 624 tisíc hektolitrů.

Na celkovém dovozu piva na Slovensko se Svijany podílejí více než dvěma procenty. „Svijanské pivo se čepuje ve zhruba šesti stech slovenských restauracích,“ prohlašuje Havlík. Spálovský dodává, že dodává, že na Slovensku se Svijany čepují nejen v motorestech, kolibách a v lepších restauracích, ale i v běžných hospodách. Redaktor MF Dnes narazil na Svijany například v motorestu u proslulých termálních lázní Podhájská. V budoucnu Svijany očekávají i vyšší vývoz do Německa a na další západoevropské trhy.

„Velice nám v tom pomůže nová stáčírna piva do plechovek. Uvedeme ji do provozu na začátku příštího roku,“ prohlašuje Spálovský. „Zákazníci v Německu i jiných zemích upřednostňují pivo v plechovkách.“

Čepovaný Svijanský máz dělá v Německu pivovaru reklamu hned za hranicemi, pod saským hradem Ojbín ho nabízí rychlé občerstvení v parku. Třetinka vyjde na 2,30 euro, tedy skoro 60 korun.

V zahraničí táhnou ležáky i speciály
Export výrazně pomáhá druhému největšímu pivovaru v Libereckém kraji, vratislavickému Konradovi. Loni tam zvedli prodej piva o pětinu na 105 tisíc hektolitrů.

„Pivo vyvážíme převážně do Německa, Francie, Polska, do Ruska, na Slovensko. Z exotických destinací pak do Dominikánské republiky,“ říká marketingový manažer vratislavického pivovaru Pavel Regner. „Pravidelně posíláme pivo do Izraele, Řecka nebo Bulharska.“ V zahraničí se nejvíc chytají vratislavické ležáky, ale rovněž speciály a piva typu Ale.

Cvikovský pivovar prodává sudové pivo do německé části Lužických hor a lidé ho najdou také v Drážďanech nebo ve Zhořelci. Cvikovské pivo už znají i v Polsku. „Nejvíc piva prodáme do Německa a Polska v létě,“ dodává ředitel pivovaru Viktor Tkadlec.

Harrachovský pivovar se exportem vůbec nezabývá. Poláci z druhé strany hranice si však pro lahvové i sudové pivo jezdí sami.

„Jsou velmi dobří zákazníci. Jezdí k nám autem, jeden se obětuje, dělá řidiče, ostatní si u nás dají pár piv a další si nakoupí a vezmou s sebou,“ prozrazuje František Novosad, majitel harrachovského pivovaru.

Do frýdlantského Zámeckého pivovaru vyrážejí pro sudy polští hospodští. „Občas dorazí i někdo z Německa, za hranice prodáme ročně desítky hektolitrů,“ konstatuje Marek Vávra, majitel frýdlantského pivovaru. „Na Slovensko vyvezeme až dvacet hektolitrů měsíčně.“

Létající Strašák vaří doma i u Antoše

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:ReportAutor:Lenka PelcováStrašák

Začali vařit pivo doma v malém hrnci, později si vyčlenili celou místnost a dnes funguje v Novém Strašecí Kétající pivovar Strašák. Jeho majitelé či možná tvůrci piv a domovarníci Jan Simon a Martin Kalina začali vařit v roce 2013. Dnes mají za sebou osmapadesát várek. Se svým pivo vařením chtěli létat od jednoho minipivovaru k druhému, ale prozatím se usadili ve slánském Antošovi. V současné době se snaží získat dotaci z EU, a pokud jim tento žáměr vyjde, budou vařit pivo ve svém vlastním minipivovaru přímo v Novém Strašecí na zahradě pivária.

Dřevní začátky
Informace o pivu včetně prvního receptu získali na internetu a něco málo čerpali z knih, byť jan Simon přiznává, že nebylo a není příliš mnoho času číst: "Dnes už mám pivovarniskou knihovničku zaplněnou odbornými publikacemi, ale čtu je jen málokdy."
Svůj prní recept se snažili dovést k dokonalosti a a trvalo jim prý zhruba šestnáct várek, než pochopili, že vařit jeden recept pořád dokola, byť s různými obměnami, není pro ně to pravé. "Jakmile jsme konečně zkusili svrchní kvašení, zjistili jsme to, co říkali všichni - bylo to jednodušší, příjeměnší a s lepšími výsledky. Jak se začalo více dařit, přišli myšlenky na rozšíření výroby, abychom mohli spojit koníček s prací. Do té doby jsme při vaření popíjeli minulé várky, nepracovali systematicky a potom zjišťovali, že zůstáváme na místě. Lidé nám sice pivo chválili, ale my věděli, že musíme zabrat," pokračuje.
Ochutnávka piv z předchozí várky prý bývala poměrně smrtící, protože jim obvykle vyšla patnáctistupňová či vyšší a navíc byla piva dost prokvašená, tudíž se pila jako jedenáctka, ale sílu měla na sedmnáctku.

Krása v jednoduchosti
Vzhledem k tomu, že od začátku měli tito mladí mužové plán, že si jednou postaví ve Strašecí minipivovar, řekli si, že vše musí začít brát zodpovědně. "Takže jsme i přestali pít v průběhu vaření a dáme si třeba jen na konci, kdy už je jasné, že se nedá nic pokazit," směje se Jan. Od původního receptu se pochopitelně dávno odchýlili a hodně jej prý vylepšili.
"Právě nedávno jsem si říkal, jak jsme to tak vůbec mohli někdy dělat. A to nás ještě čeká zlepšená filtrace ch,mele, která zatím není příliš dobrá. Původně jsme pivo vařili zhruba šestnáct hodin i více. Když jsme postup vychytali, vaříme deset hodin s úklidem a pivo je mnohem lepší. Takže to, že v jednoduchosti je krása, platí i zde," dodává.

Úspěch i odvrácená strana
Domovarníci či létající vařiči piva mají za sebou už čtyři republikové soutěže a ve třech z nich zabodovali. Jedno druhé místo a nakuřovaného Dymu, dvě třetí místa za Strašák Ležák a pšeničnou ipu Mummy Inca a třetí místo za nakuřovaný ležák Lidický Rauchbier.
"Jak jsme začali jezdit, na každé soutěži jsme něco brali kromě poslední. Zúčastnili jsme se čtyř kategorií, ale nezískali jsme vůbec nic. Věděl jsem, že to byla kvalitní piva, takže jsem z toho byl velmi rozladěný. Uchoval jsem od každého vzorku něco a dával jsem ochutnat sládkům a dalším odborníkům. Všichni mi potvrdili, že jsou podařená, takže dodnes nevím, čím to bylo. Ale bylo mi to opravdu hodně líto," ličí Jan i nepříjemnou zkušenost.

Názvy
ENT 16% Amber IPA, Faun 13% Citra IPA, Augustin 11% Vídeňský Ale. To jsou jen některé z názvů piv Létajícího pivovaru Strašák. podle Jana vždy musí mít název nějakou spojitost s pivem a především s použitými surovinami. "ENTa jsme například pojmenovali podle chuti, přišel nám takový zemitý, jeho hořkost byla drsná, kůrovitá. A protože máme Strašáka, vycházíme v názvech především z mytologie strašidel."
ENT bylo premiérové pivo a ačkoliv se svoji silou není na celovečerní popíjení, Novostrašečtí a okolní ho patrioticky a rychle vykoupili. Ale zatím nejúspěšnějším byl Faun Citra IPA.

Aroma jahod
V plánu je prý IPA 13, která bude stejná jako Faun, ale s původně japonskou odrůdou chmele Sorachi Ace.
"Faun je mé nejoblíbenější pivo z těch, co jsme zatím uvařili. Ale IPA se Sorachi Ace je ještě kontroverznější než Citra IPA. Je z chmele, který rozděluje lidi na skupiny. Ti, kteří jej mají rádi, vyhledávají z něho vařená piva po pivovarech, ale pro druhou skupinu je to pivo téměř nepitelné. Podobně to v podstatě vnímají i sládci, proto z něj vaří jen málokdo. Jeho vůně by se dala přirovnat ke kopru a kokosu," prozrazuje Jan.
Strašečtí domovarníci prý rozhodně nemají v plánu dělat ovocná nebo kořeněná piva. Aroma získávají jen díky chmelům. "Dnes jsem byl v Antošovi degustovat druhou várku ENTa. Minulý týden tam bylo trošku diacetylu, ale dnes jsem byl hodně překvapený z jeho až jahodového aroma. To se nám zatím stalo jen jednou u podobného piva, ale ležením se to vytratilo. Proto chceme tohle pivo dostat ven co nejdříve."

Na Brněnsku začaly s výrobou piva dva nové minipivovary

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Průmyslová automatizaceAutor:ČTK

Na Brněnsku v těchto dnech začaly s výrobou piva dva nové minipivovary. Oba navazují na někdejší tradici pivovarnictví v daných oblastech. V Sokolnicích obnovuje podnikatel Lukáš Roupec po více než 80 letech výrobu v někdejším pivovaru rodu Mitrovských a v Brně-Medlánkách se zase vaří pivo pod značkou Moravia, známou za první republiky, zjistila ČTK.

Nový investor v Brně-Medlánkách již uvařil první pivo pod značkou Moravia, což byl historicky druhý největší pivovar v Brně. Za hospodářské krize ve 30. letech minulého století ale zanikl. "Uvařili jsme takzvanou jalovou várku piva sloužící k vyzkoušení hotového pivovaru. První ostrá várka, která projde celým výrobním procesem a skončí v sudech a skleněných lahvích, vznikne v nejbližších dnech," uvedl sládek pivovaru Jan Grmela.

Medlánecké pivo budou moci zákazníci poprvé ochutnat koncem října v podobě značek Moravia Jošt 10 a Moravia Petrov 12. Velikostí varny 3000 litrů a maximální roční kapacitou 9000 hektolitrů se pivovar Moravia řadí mezi největší minipivovary v Jihomoravském kraji. Patří do skupiny Czech Craft Beers společně s minipivovarem Lucky Bastard. Skupina plánuje, že v regionu otevře ještě několik dalších provozů.

Soukromý investor v Sokolnicích na Brněnsku zase opravuje bývalý pivovar, který původně patřil rodu Mitrovských. Areál opravuje postupně, také zde ale již začala výroba piva. Pivovar navařil desítku a dvanáctku, a naplnil tak spilku. "Piva budou k prodeji ke konci října," uvedl Roupec.

Sám zatím neplánuje nějakou určitou velikost pivovaru. Vařit bude totiž podle zájmu odběratelů. "Za takového půl roku budeme chytřejší a budeme vědět, jaký bude výstav. Vařit chceme čtyři až pět druhů piv," uvedl Roupec. Celý areál, který prochází rekonstrukcí, se podle něj otevře návštěvníkům zřejmě až v listopadu. Na jihu Moravy tak jako v jiných krajích roste v posledních letech počet minipivovarů. Jen v Brně je jich kolem deseti. Některé již přitom fungují čtvrt století.

Na Dny českého piva uvařili v Holbě kroužkovaný ležák

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:České nápojeHolba

Holba Svatováclavský kroužkovaný ležák poprvé naplní krýgly už příští čtvrtek. V Hanušovicích ho uvařili při příležitosti svátku Svatého Václava, patrona pivovarníků. Už pět let slaví čeští pivaři na konci září svůj svátek Dny českého piva. Letos potrvá od 27. září až do první říjnové neděle a Holba má pro ně rytířský kousek.

Holba Svatováclavský kroužkovaný ležák je pivo pro speciální příležitost. Vaří se v omezeném množství 250 hl a na čepu bude k dispozici pouze do vypití. Sládkova receptura dává kroužkovanému ležáku neobyčejnou svěžest a osobitou charakteristiku. Základem je poctivý ležák, do kterého se přidává rozkvašená mladina. Ta v určitém stadiu tvoří působivé bílé kroužky, proto kroužkovaný a plný života. Vyšší podíl kvasinek mu dává nejen charakteristický zákal, ale současně jedinečnou svěžest, podpořenou mohutným tělem tohoto ležáku z hor. Má výborný říz a 4,9% alkoholu.

Je to pivo, které nepostrádá fundament a pozoruhodná je také jeho vysoká pitelnost, které podporuje chuť k dalšímu napití a umocňuje degustační zážitek. Všechny fajnšmekry, co si na dobré pivo skutečně potrpí, láká na pozvolně se rozvíjející a přitom vyšší hořkost. Na čepu se v některých restauracích, pivnicích a horských hospůdkách objeví už příští středu a první sud slavnostně narazí sládek pivovaru Luděk Reichl v Pivovarské restauraci v Hanušovicích. Holba Svatováclavský kroužkovaný ležák je slavnostním nápojem, vhodným k českým jídlům a výborně se hodí např. ke zvěřině.

Dny českého piva se mají stát celonárodní tradicí a posílit pivo jako národní nápoj i unikum české hospody. V historickém kontextu připomíná patrona všech pivovarníků Sv. Václava. Přináší zábavnou osvětu, která přibližuje historii a tradici českého pivovarnictví a ukazuje na jeho jedinečnost i zajímavé propojení s gastronomií a naší kulturou.

Na Dny Českého piva se připravují také provozovatelé restaurací. Někde nabídnou pivo k jídlu zdarma, speciální programy, degustace nebo hromadné přípitky štamgastů.

Pivovar Litovel uvařil ke Dnům českého piva Václava

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:České nápojeLitovel

Svátek českého piva, pořádaný na oslavu patrona zlatavého moku sv. Václava, odstartuje již 27. září. Pátého ročníku Dnů českého piva se účastní pivovary z celé České republiky, milovníci piva se mohou těšit na pivní speciály, prohlídky pivovarů i speciální menu ve vybraných restauracích. Mezi nimi bude i Pivovar Litovel se svým speciálem Václav.

Jedním z tradičních lákadel Dnů českého piva budou čepované pivní speciály, které pivovary vytvoří pro tuto příležitost. „Například Pivovar Litovel uvaří speciální světlý nefiltrovaný ležák Václav, který bude k dostání ve vybraných restauracích i mimo olomoucký region,“ říká Petr Kostelecký, sládek Pivovaru Litovel. Do akce se zapojí pivovary z celé České republiky, které tak oslaví patrona piva sv. Václava, tradici českého piva, české hospody i národní kuchyni. V rámci Dnů českého piva bude na různých místech republiky probíhat speciální program, včetně prohlídek pivovarů, oslav na výstavištích a možnosti ochutnat speciální pivní menu v restauracích a hospodách.

Svatý Václav je patronem českého piva již od dob Karla IV., akci Dny českého piva pořádá Český svaz pivovarů a sladoven od roku 2013.

Tip na oslavu dne svatého Václava
Litovel Václav 12°
Nefiltrované pivo zlatavě medové až jantarové barvy má plnou chuť s velmi lehkými karamelovými tóny. Spojuje se v něm jedinečná chuť, harmonická hořkost, slabý zákal a ten správný říz. Na počest patrona pivovarníků svatého Václava jej připravují v Pivovaru Litovel vždy v září u příležitosti oslav Dnů českého piva.

Ode dneška dodává Gambrinus do svých hospod pivo z letošního chmele

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Naše vodaGambrinus

Na začátku října zmizí z hospod klasické varianty piva Gambrinus. Jak totiž informoval sládek pivovaru Pavel Zítek, pivovar začal zavážet do svých 5 tisíc hospod pivo nachmelené čerstvým chmelem z letošní sklizně.

Všichni sládci pivovaru se tímto způsobem rozhodli oslavit novou úrodu chmele a pozvat k této příležitosti do hospod všechny české pilaře. Proto letos uvařili z čerstvého chmele úplně všechna čepovaná piva. Gambrinus Nepasterizovaná 10, 12 i Nefiltrovaný ležák z letošního chmelobraní nahradí už brzy – zhruba na měsíc – na čepu klasické varianty. „Uvařit piva z čerstvého chmele můžeme jen jednou za rok, a to okamžitě po sklizni. A už jsme nechtěli dělat jen jednu mimořádnou várku. Čerstvý český chmel v pivu by měl mít možnost ochutnat opravdu každý. V hospodách proto budou v říjnu jen naše piva nachmelená čerstvým chmelem z letošní úrody,“ konstatoval Zítek. Pivo z čerstvého chmele začne pivovar do hospod zavážet 25. září.

Pivovar Gambrinus tím letos zahajuje novou tradici. Každoročně chce dát všem českým pivařům možnost oslavit jedinečný český chmel. Za touto snahou však stojí poměrně velké úsilí. Nachmelit všechna piva byl totiž závod s časem. „Uvařit pivo pro tolik hospod a lidí znamenalo opakovaný převoz čerstvě načesaných šištic přímo do pivovaru, kde jsme je bezodkladně přidávali do varu. Šlo takřka o minuty. Aby si čerstvý chmel uchoval veškeré aromatické i chuťové vlastnosti, musí se použít okamžitě, rychle totiž uvadá. Bylo to malé dobrodružství vše stihnout. Ale povedlo se to na jedničku,“ říká Zítek s tím, že by rád jménem sládků pivovaru všechny srdečně pozval do hospod, aby přišli ochutnat. „Gambrinus z letošního chmelobraní jsme uvařili tak, aby si piva zachovala svou typickou vyváženou chuť. Čerstvý chmel jim pak dodal jemné aroma po chmelových šišticích odrůdy Sládek,“ popisuje Zítek pivo Gambrinus uvařené na oslavu letošní sklizně.

V centru Teplic má vyrůst luxusní hotel, budova Telecomu půjde k zemi

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Pavel Přibyl

Luxusní hotelový komplex má brzy vyrůst v Teplicích. V samotném srdci lázeňského města, na náměstí Svobody, ho plánuje postavit společnost JTH Group místního developera Jaroslava Třešňáka. Hotel chce postavit na místě budovy bývalého Telecomu, kterou kvůli tomu zbourá.

Developer uvažuje o čtyř až pětihvězdičkovém hotelu s vlastním pivovarem, pivními lázněmi či wellness centrem. Svůj záměr společnost nedávno veřejnosti představil v teplických novinách Fontána.

„Současný stav budovy bývalého Telecomu je neuspokojivý a rekonstrukce už možná není. Čeká nás tak hodně práce a zejména velké investice,“ prohlásil mluvčí skupiny JTH Karel Schön.

Kvalitní ubytování podle něj v lázeňském městě chybí. „Teplice jsou turistické město, a pokud sem chceme přivádět zahraniční návštěvníky, je nutné pro ně mít i příslušné ubytování. Teplicím aktuálně chybí pětihvězdičkový hotel a to se musí změnit,“ dodal Schön.

Nový hotel v Teplicích má mít dvě podzemní podlaží, ve kterých vzniknou parkovací místa. V prvním nadzemním patře se pak budou nacházet restaurace a kavárny.

Profesionální lázeňské procedury
„V prvním patře musí mít lidé možnost nejen posedět při kávě, ale dát si i dobré jídlo a též si nakoupit. Proto v nové budově zároveň vyrostou pivní lázně, vlastní pivovar a samozřejmostí bude i velká pivnice,“ přibližuje architekt Pavel Hraba z Atelieru EIS, jenž objekt navrhoval.

„Ve druhém patře pak vznikne velký kongresový sál, který bude určen pro českou i zahraniční klientelu, a současně bude druhé poschodí patřit bankovnictví,“ doplnil Hraba.

Ve třetím patře hotelové budovy naleznou hosté wellness služby a další poschodí už pak budou sloužit k jejich ubytování. Hotel má disponovat vkusně zařízenými pokoji i apartmány, v nabídce bude mít profesionální lázeňské procedury a řadu wellness služeb.

„Odpočinek a potěšení budou moci hosté prožít i v hotelových restauracích s českou i zahraniční kuchyní, přičemž ochutnají i ty nejlepší kulinářské speciality. Díky pestrému výběru wellness balíčků, procházkám po lázeňském městě či výletům do okolí si tak návštěvníci Teplic odpočinou a načerpají novou energii,“ vykresluje Schön vizi investora.
Náměstí podle developera málo žije

Výstavba hotelu na náměstí Svobody nebude první investicí skupiny JTH Group v této lokalitě. Už dříve zde tato společnost zbourala chátrající Prior a postavila místo něj nákupní centrum Fontána.

„Náměstí musí v každém městě žít a být jeho ozdobou. To současné v Teplicích tyto představy splňuje zhruba na 60 procent. Naším plánem je dotvořit náměstí, na něž budou obyvatelé města pyšní,“ podotkl mluvčí společnosti.

S tím, že náměstí má být ozdobou, souhlasí i architekt Jan Hanzlík, kterého MF DNES oslovila, aby návrh budovy a to, zda k dotvoření náměstí přispěje, zhodnotil. Některé prvky ocenil, ale měl i výhrady.

„Návrh mi díky balkonovému atriu připomíná hotely v Hurghadě či v jiných letoviscích. Mrzí mě, že do náměstí není vytvořena souvislá uliční fronta, myslím až ke korunní římse. To proto, že náměstí potřebuje hmotově konkrétní uzavření. Kladně hodnotím snahu o aktivní parter,“ zmínil Hanzlík.

Speciální várky piv a tisíce hospod oslaví svatého Václava

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Lidovky.czAutor:ČTK

V předvečer svátku svatého Václava, patrona zdejších pivovarníků, vypukne u nás už popáté týdenní maraton Dnů českého piva. Po celé republice se budou čepovat speciální várky piva, kterých pivovary navařily desítky. Na zapojené hospody upozorní speciální nálepka.

Loni se do akce zapojilo 6000 restauračních provozů, letos by měl být jejich počet přibližně stejný. Některé pivovary budou své speciály nabízet již dříve, například Staropramen.

Do pivních oslav se zapojí desítky pivovarů a minipivovarů. Podniky se snaží motivovat zákazníky, aby konzumovali pivo v restauracích. Prodeje piva v restauracích totiž dlouhodobě klesají, v současnosti se vypijí z deseti prodaných piv čtyři v restauraci, zbytek doma.

Zachraňte hospody
V červenci se podle údajů Českého svazu pivovarů a sladoven prodej piva v gastronomii meziročně snížil dokonce o devět procent. Předseda svazu František Šámal v této souvislosti zmínil restrikce státu, které podle něj přicházejí moc rychle.

Nejdřív šlo o zákaz herních automatů v restauracích, pak přišla kontrolní hlášení a po nich elektronická evidence tržeb. „A poslední rána je zákaz kouření. Hospody jsou poloprázdné, většinou ti lidé stojí venku, jak kuřáci, tak nekuřáci,“ dodal Šámal.

Lidé by měli poznat restauraci, která se do dnů piva zapojí, podle nálepky. „Oproti minulému roku jsme milovníkům piva usnadnili jejich cestu do hospody. Nově budou všechny zapojené restaurace označeny samolepkou, jasně identifikovatelnou, že se jedná o pohostinské zařízení zapojené do pětidenních pivních oslav,“ řekl Šámal. Informace a seznam všech zapojených hospod v jednotlivých krajích mohou zájemci také najít ZDE

Svatováclavské menu
Akce začíná symbolicky v předvečer svátku svatého Václava, který byl podle svazu patronem sládků a českého piva. V nabídce budou například Svatováclavský kroužkovaný ležák od pivovaru Holba nebo světlý nefiltrovaný ležák Václav od pivovaru Litovel.

Kyjovský pivovar nabídne kromě Svatováclavského ležáku gastronomickou specialitu kančí pečeni se šípkovou omáčkou a houbovým knedlíkem. Ta zůstává oficiálním jídlem dnů českého piva, svaz ale restauratéry nebude nutit, aby toto jídlo vařili.

Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod nabídne speciál Buřič 13 s přídavkem karamelového sladu. Pivovar Primátor uvaří světlý ležák Špringl, pivovar Svijany nepasterizovaný speciál DUX.

Pivovar v Rakovníku vsadil na řezaný ležák Bakalář Amber. Pivovarníci z Velkého Března připravili Březňák originální Märzen. Příznivci Staropramenu se mohou těšit na Extra chmelenou dvanáctku.

Jako ředitel Budvaru ustál tlak na privatizaci, nyní je Jiří Boček uznávanou osobností

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Lidovkz.czAutor:ČTK

Jiří Boček patří mezi nejvýraznější osobnosti českého pivovarnictví v novodobé historii. V českobudějovickém Budvaru strávil přes 30 let, začínal od píky a prošel nejrůznějšími funkcemi. Podnik řídil od roku 1991, ze zdravotních důvodů se ale k začátku letošního roku rozhodl skončit. Budvar, který je posledním českým pivovarem ve vlastnictví státu, zanechal Boček v dobré kondici. V pondělí 25. září oslaví tento manažer šedesátiny.

Stal se jedním z nejdéle sloužících ředitelů podniků v Česku. „Za tu dobu uděláte spoustu rozhodnutí a je otázka, která z nich byla dobrá, či špatná. Udělal jsem si takovou soukromou inventuru, ale naštěstí většina rozhodnutí byla podle mého soudu pozitivní. Kdyby nebyla, tak by ani pivovar nemohl růst dál a dosahovat tak vynikajících obchodních výsledků,“ uvedl Boček v prosinci pro Mladou frontu Dnes.

Jako ředitel provedl Budějovický Budvar nejsložitějším obdobím v jeho více než stodvacetileté historii. Podnik skoro čtyřnásobně zvýšil svoji produkci, uspěl také v desítkách sporů o ochranné známky s pivovarnickými gigantem Anheuser-Busch. Budvar s ročním výstavem 1,6 milionu hektolitrů (2015) dnes s produkty míří do zhruba 80 zemí. Díky Bočkovi se podařilo v roce 2004 získat historicky první ochrannou známku pro potravinářské výrobky ČR v EU pro Českobudějovické pivo a následně i pro České pivo (2008).

Houževnatý Boček jako ředitel podniku „přežil“ 14 ministrů zemědělství, v roce 2012 například ustál tlak na své odvolání ze strany Petra Bendla (ODS), který nechal v Budvaru udělat důkladný audit. „Kontrola měla za cíl odstranit ředitele podniku a nahradit ho někým, kdo podepíše s Anheuserem dohodu nevýhodnou pro Budvar. To je můj názor,“ řekl Boček loni v listopadu časopisu Týden. Jako ředitel ustál i tlak na privatizaci podniku, obecně byl vnímán jako garant uchování pivovaru ve státních rukou.

Boček se narodil 25. září 1957 v Českých Budějovicích. Absolvoval obor sladovnictví na Středním odborném učilišti pivovarském v Českých Budějovicích (už v rámci studia byl na praxi v Budějovickém Budvaru), poté pokračoval na Střední průmyslové škole potravinářské technologie v Praze a pražské Vysoké škole chemicko-technologické, fakultě potravinářské a biochemické technologie (1982). Svoji praxi Boček započal v pivovaru Strakonice.

Po vojenské službě nastoupil v roce 1984 do národního podniku Budějovický Budvar, kde byl technologem, mistrem varen a podsládkem. V roce 1991 se Boček stal ředitelem podniku (v minulosti jej řídil už i jeho otec), nominovali jej sami zaměstnanci, přičemž tehdejší ministr zemědělství Bohumil Kubát doporučení přijal a Bočka do funkce jmenoval. Boček řekl, že nejvíce se profesně naučil v 90. letech, kdy se řešilo fungování pivovaru v nových podmínkách.

„Měl jsem obrovské štěstí na kolegy. Vždyť já jsem byl mladý cucák z výroby. Nebyly tu žádné osobní animozity, navzájem jsme se respektovali a hlavně jsme s pokorou přistupovali ke značce a tradici. Panovalo tu i nadšení, že doženeme Evropu a Západ. A ten cíl nás spojil,“ řekl Boček ke svým začátkům v ředitelské funkci v Budvaru loni v listopadu pro Mladou frontu Dnes.

V loňském roce převzal několik ocenění, získal Výroční cenu České a moravské pivovarnické akademie, cenu Český pivní patriot za celoživotní práci v jediném pivovaru, prezident Miloš Zeman jej ocenil medailí Za zásluhy o stát v oblasti čína hospodářské. Z rukou válečných veteránů převzal také pamětní medaili třetího stupně Československé obce legionářské, kterou podporoval deset let.

Pivní křeslo slaví úspěch, truhlář se trefil do černého

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Novinky.cz

Rodák z amerického státu Michigan Matt Thompson se postaral o vznik zajímavého díla. Ve tvaru státu, v kterém žije, vytvořil dřevěné křeslo s dávkovačem na pivní plechovky. Video, na němž inovativní výrobek představuje, zveřejnila agentura Reuters.

Matt Thompson je v oblasti dřevařského průmyslu odborníkem. Navíc má i dobré úmysly. Křeslo s dávkovačem na pivo a zabudovaným chladícím boxem vyrobil za účelem finančního výtěžku pro charitativní organizaci, jež usiluje o dostupnost pitné vody v Africe.

Výrobek zaznamenal řadu pozitivních ohlasů. Záběry, na nichž křeslo z cedrového dřeva prezentuje, sdílel 24. srpna na Facebooku a od té doby získaly devět miliónů zhlédnutí.

Chladící box skrývající se pod dřevěnou částí, jež znázorňuje vrchní poloostrov Michiganu, pojme celkem šest plechovek. Ty podle výrobce vydrží vychlazené až osm hodin. Thompson se pochlubil i odtokovým systémem, díky kterému se do skluzného žlabu nedostane žádná voda, ale pouze orosená plechovka.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.24.04.2018 21:206.172/6.172