Novinky a zajímavosti ze světa piva

Nejprestižnější pivní festival v České republice se přesunul z Českých Budějovic do Litoměřic. Třicátý třetí ročník Mezinárodního pivního festivalu 2023 se uskuteční od 18. do 22. dubna na výstavišti Zahrada Čech.

„Na festival se přihlásilo 250 pivovarů a soutěžit bude více než 1 200 vzorků. Nejvíce zahraničních pivovarů je přihlášeno z Chile, neboť Chile je pivovarnická mekka Jižní Ameriky. Přihlásily se také dva pivovary z Brazílie a tři největší španělské pivovary, které svými pivy zásobují téměř celý svět a zejména Severní a Jižní Ameriku,“ říká ředitel festivalu Alois Srp.

Stovky pivovarů a pivních značek z celého světa se v degustačním klání soutěžní části festivalu utkají v boji o ocenění Světová pivní pečeť 2023 a Zlatá pivní pečeť 2023. Jde o dvě nejprestižnější pivovarnické ceny v České republice respektované i v zahraničí.

Všechny degustační soutěže proběhnou pod dohledem profesionálních mezinárodních certifikačních autorit. „Hodnocení se bude účastnit 400 až 500 degustátorů,“ doplňuje Srp.

Vedle českých a slovenských výrobců zlatého moku a výše zmíněných budou soutěžit i pivovary z Arménie, Kosova, Kazachstánu, Ukrajiny, Maďarska, Polska, Německa či Rakouska.

Ve druhé části festivalu, která je určena veřejnosti a bude probíhat 21. a 22. dubna, budou mít možnost ochutnávky i návštěvníci. „Piva na ochutnávku přiveze 25 pivovarů. Kolik vzorků budou mít v nabídce, však zatím ještě nehlásily,“ uvedla ředitelka Městských kulturních zařízení Litoměřice Michaela Mokrá.

Vedle různých druhů piv budou mít návštěvníci možnost ochutnat také veliké množství klasických i ochucených cidrů. Nebude chybět ani bohatý kulturní program.

Vaření piva k městu Prachatice patří po staletí, historické prameny říkají, že v Prachaticích si na dobrém pivu mohli pochutnávat i Husité, kdyby město nevypálili. O obnovu Pivovaru v Prachaticích se postarali dva milovníci pěnivého moku Martin Šejna a Michal Piloušek. Splnili si svůj sen a dokonale zaplnili díru na prachatickém trhu. Opravili a pro vaření tehdy uzpůsobili objekt v Horní ulici, kde se podařilo zachovat část původního historického interiéru domu, například strop nebo dřevěná podlaha. Vaření piva se tak po šestašedesáti letech do Prachatic vrátilo.

Většina současníků si dřívější Měšťanský pivovar pamatovat už nemůže, ale vědí, že pivo k městu prostě patří. Pivovar Prachatice si proto ve své obnovené historii rychle našel mezi malými pivovary své místo pod sluncem. První novodobé prachatické pivo začalo téct ze sudů v srpnu 2015. Klasická jedenáctka a dvanáctka mlsným Prachatičákům zachutnala, a tak došlo i na rozšíření o „exotičtější“ druhy.

Na ležák i na speciál
Před pěti lety převzali Pivovar Prachatice noví majitelé. Předsedou představenstva akciové společnosti Pivovar Prachatice a tváří minipivovaru je od té doby místní rodák David Lachkovič. Následovala rekonstrukce a vlastně dostavba části historického domu, který patřil krejčímu Fensterovi. „Ten byl odsunut po druhé světové válce a jeho dílna byla při rekonstrukci objevena,“ vysvětluje David Lachkovič. Tradice vaření piva samozřejmě zůstává. Majitelé nejen opravují, ale rozšiřují nabídku hlavně pro turisty. „Co do druhů piva převládají v prachatickém pivovaru spodně kvašené ležáky plzeňského typu. Příležitostně vaříme ale i piva svrchně kvašená a pivní speciály,“ vysvětluje David Lachkovič.

Prachatický sládek Tomáš Kovář uvaří za rok šedesát tisíc litrů piva. „Jedna várka je pět set litrů a ročně takových várek uvaříme až sto dvacet,“ dodává David Lachkovič s tím, že k vaření piva v Prachaticích se používá ve valné většině český chmel i slad. Receptury jako takové jsou pak výhradně dílem sládka a tajemství dobrého piva z Prachatic závisí na rukodělné práci. „Vaříme nefiltrovaná a nepasterovaná piva. Ta si zachovávají minerální látky, vitamíny i vliv pivních kvasinek, které bychom pasterizací zabili,“ upřesňuje majitel pivovaru. Navíc prachatické pivo je k mání také v několika restauracích na jihu Čech. „Prodáváme ho zájemcům v sudech, PET lahvích i plechovkách,“ ujišťuje David Lachkovič milovníky domácích oslav, že ani oni nepřijdou „zkrátka“. Názvy jednotlivých druhů piv se také pojí s městem, kromě Prachatické 11° a 12° nebo polotmavé 13°, bývá v nabídce Rumpál i Pšeničný speciál Schreiner.

Prachatický pivovar má své místo nejen v internetových bedekrech a plánovačích všemožných výletů po Jihočeském kraji, ale také v Gastromapě Lukáše Hejlíka. Interiér restaurace Prachatického pivovaru nabídne hned u výčepu prosklenou stěnu, přes níž je vidět technologickou část pivovaru. Tam vlastně může nahlížet každý, kdo přijde na místní pivo nebo něco dobrého k snědku. V nabídce je nejen polední menu, ale kuchyně nezavírá ani večer a rozhodně tam každý vybere něco k zakousnutí nejen k pěnivému moku.

Na dvorek i do postele
Výčep prachatického pivovaru je bývalý průjezd historického domu. Přijít tak návštěvník může jak z Horní ulice, tak i z Velkého náměstí přes pivovarský dvorek, který při slunných letních dnech nabízí skvělé ochlazení pod cimbuřím renesančního objektu. Ani posezením na dvorku to ale v prachatickém pivovaru nekončí. Hosté mohou v historickém domě posledních třech letech strávit i noc. Součástí je totiž penzion se sedmi stylovými pokoji. Najednou tam mohou „složit hlavu“ až dvě desítky lidí. „Kdo by se nechtěl ubytovat přímo nad varnou piva. To přece musejí pivaři ocenit,“ glosuje se smíchem David Lachkovič s tím, že ani prohlídka minipivovaru není nemožná. Pivovarská restaurace nabídne hned po probuzení snídani ze surovin od místních farmářů a pěstitelů a Prachatice jako takové jsou pak skvělým výchozím místem na výlety v okolí i na Šumavu.

V Prachaticích je málo lidí, kteří by místní pivo neochutnali. O pivovaru ví úplně každý. Ten se totiž stal také místem pro setkání při letních večerech či adventech s živou hudbou či zabijačkách. Zkrátka pivovar se stal součástí nejen kulturní nabídky Prachatic. „Letos poprvé navíc chystáme Den otevřených dveří, aby si hlavně místní lidé mohli minipivovar prohlédnout zblízka,“ odkryl na závěr letošní novinku David Lachkovič.

Světová jednička v oblasti pivovarnictví, nadnárodní společnost AB-InBEV (dříve Anheuser Busch), prodělává v českobudějovickém pivovaru Samson více peněz, než kolik pivovar jako celek stojí. Dokazuje to poslední zpráva auditora, která potvrdila, že v roce 2021 Samson utrpěl při tržbách 96,1 milionu korun ztrátu 75,3 milionu. Celkově už tak kumulované ztráty pivovaru v majetku AB-InBEV dosáhly takřka půl miliardy. Přesto se vlastník v auditorské zprávě zavazuje, že pokryje i další prodělek. Co stojí za ochotou dotovat vysoce ztrátový podnik? Nabízí se vysvětlení, že AB-InBEV považuje provozování Samsonu za cestu k převzetí národního podniku Budějovický Budvar. A jen čeká na to, až budou čeští politici nakloněni prodeji Budvaru podobně jako třeba předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

To, jak společnost AB-InBEV, tedy největší světový výrobce piva, podniká v České republice, nemá v pivovarnickém světě obdoby. Od roku 2014, kdy tento pivovarnický gigant koupil druhý českobudějovický pivovar Samson, jen prohlubuje stamilionovou ztrátu a každý rok končí s prodělkem desítek milionů.

Jak konstatuje poslední veřejně dostupná auditorská zpráva o výsledcích hospodaření Samsonu na serveru Justice.cz z listopadu loňského roku, společnost AB-InBEV se zavazuje hradit závazky svého českobudějovického pivovaru i v nadcházejícím období. Jedná se přitom o částky, nad kterými lidé z finančního světa jen kroutí hlavou.

V roce 2021 měl pivovar na podnik své velkosti velmi malou tržbu (96,1 milionu) a malý výstav (86 000 hektolitrů), o to větší ale utrpěl ztrátu (75,3 milionu korun). Jeho ztráta činila čtyři pětiny obratu. Pokud bychom tato čísla převedli na úroveň běžného podnikání, je to to samé, jako kdyby obchodník vyrobil a prodal zboží za 1000 korun, ale po započítání svých nákladů by nejen přišel o tuto utrženou tisícovku, ale ještě navíc o dalších 800 korun.

Každý samozřejmě může namítnout, že ztráty vycházejí z investic, které budou v dalších letech generovat zisk. Jenže ani to v Samsonu není pravda. AB-InBEV převzal Samson v roce 2014 s dluhem v řádu stovek milionů, další stamiliony do něj údajně nainvestoval. Vůbec se to ale neprojevuje ani na obratu, natož na zisku, firma už devátý rok za sebou snižuje obrat a zvyšuje ztrátu. V roce 2021 meziročně utržila o 6 % méně a prodělala o 7,4 milionu víc než v roce předchozím.

Větší cíl
Pro rok 2022 (výsledky ještě nebyly zveřejněny) počítala se stejným výstavem, ale ještě nižšími tržbami, tedy opět s vysokou ztrátou. A to vše za garance největšího světového pivovarnického giganta, který ztráty sanuje z vlastních zdrojů. Pivovar Samson, který mimochodem nemá podle účetní uzávěrky vůbec žádné bankovní úvěry, a tedy dluží prakticky jen svému majiteli a jemu spřízněným osobám, by už jinak musel být dávno v insolvenci.

Proč to ale vlastně AB-InBEV dělá? Už dlouho se v Budějovicích spekuluje o tom, že gigant si koupí už tehdy zadluženého pivovaru (o celém vývoji jsme psali ZDE) chce jen pojistit svou pozici pro případnou privatizaci národního podniku Budějovický Budvar.

Naposledy se pro prodej Budvaru vyslovila například předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Podle ní by (podobně to řekl i její předchůdce Miroslav Kalousek) neměl stát vařit pivo. Jenže Budvar nelze, ať už přímo či nepřímo, prodat někomu jinému než AB-InBEV. A to právě kvůli celosvětově známému sporu o značku Budweiser (o jejím významu jsme psali ZDE).

Důkazem je fakt, že když stát uvažoval o přímém prodeji Budvaru, nikdo jiný než Anheuser Busch se o Budvar nepřihlásil.

Českobudějovický pivovar vyhlásí výběrové řízení na nového provozovatele vyhlášené restaurace, která patří mezi hlavní turistické cíle ve městě. Budvar ujistil, že se v hospodě stále bude čepovat jejich pivo.

U piva a kolem hospod se v posledních týdnech stále častěji mluví o Masných krámech. Vzhledem k tomu, jak je tato českobudějovická restaurace slavná, nemuselo by to být tak divné. Jenže teď se spekuluje o jejím prodeji.

MF DNES opakovaně zjišťovala, co přesně se děje. Ještě v únoru zaznělo z Budějovického Budvaru, který je provozovatelem a spolumajitelem, ujištění: „V této chvíli nemáme ani žádné konkrétní plány na změnu způsobu provozování ze strany Budějovického Budvaru,“ oznámili tehdy zástupci pivovaru

V dubnu už je situace jiná. „Abychom byli schopní nadále udržovat a zvyšovat kvalitu tohoto podniku a poskytovat stále náročnějšímu zákazníkovi skvělý zážitek, rozhodli jsme se najít ve výběrovém řízení nového strategického partnera a provozovatele této restaurace s vizí dalšího rozvoje a posílení kvality servisu v tomto podniku,“ informovala Veronika Pauknerová, specialistka HR marketingu.

Vedení pivovaru také zdůraznilo, že tvrzení, že Budvar opouští Masné krámy, je mylné. Mimo jiné tím chce utišit spekulace z posledních týdnů.

„Masné krámy patří mezi jednu z nejvyhlášenějších restaurací na Českobudějovicku, jsou stěžejní hospodou v našem městě a náš pivovar je s nimi spojen od samého začátku,“ pokračovala Pauknerová.

Důležité také je, že vlastnická struktura ani počet majitelů Masných krámů, jichž je celkem patnáct, se nemění. Stejně tak tomu bude i s dosavadní velikostí podílu Budvaru. Dalším významným podílníkem je například město České Budějovice.

„Zástupci národního podniku nás o svém záměru informovali a my nemáme nic proti tomu, že chtějí vylepšit dosavadní provoz. Vysvětlovali nám, že oni jsou odborníci na vaření piva a chtějí stejnou kvalitu i na provoz restaurace,“ komentoval záměr náměstek primátorky pro majetek Tomáš Bouzek.

MF DNES také mluvila s několika hosty v Masných krámech. Někteří potvrdili, že se v poslední době o změnách v restauraci opravdu mluvilo.

„Šuškalo se o prodeji, ale tomu se mi nechtělo věřit. Proto jsem rád, že pro nás, co sem chodíme na pivo, se nic nezmění,“ reagoval Pavel, jeden ze včerejších návštěvníků pivnice.

Budvar ujistil, že se v hospodě stále bude čepovat právě jejich pivo. „S novým provozovatelem uzavřeme takzvanou pachtovní smlouvu. Náš pivovar i nadále zůstane nájemcem vůči majitelům budovy, což bude garantovat rozvoj Masných krámů jako vlajkové lodi Budvaru. Pro zákazníka se v tomto směru nic nezmění,“ potvrdila Veronika Pauknerová.

Výběrové řízení chtějí zástupci národního podniku vyhlásit v horizontu několika týdnů, podmínky nejsou veřejné a budou je individuálně projednávat s uchazeči o pacht. „Hledáme profesionálního gastronomického partnera, který bude podnik provozovat,“ dodal Budvar.

Podle jeho vedení je toto cesta, jak zlepšit fungování Masných krámů. Nedávno slavily 15 let od svého znovuotevření, restaurace má zhruba dvě stovky míst a patří mezi hlavní turistické cíle ve městě.

Před devíti lety začali vařit pivo na Vinohradech, teď pole působnosti posouvají za hranice Prahy. Vinohradský pivovar totiž nově najdete i v Káraném.

V místě bývalé sodovkárny v obci Káraný se nově vaří pivo pod taktovkou Vinohradského pivovaru. Výrobní kapacita pražského zázemí už totiž nestačila, majitelé se tak rozhodli rozšířit produkci o novou pivovarnickou pobočku, jejíž součástí je také výčep. Do projektu investovali přes 100 milionů korun a ročně zde budou moci uvařit 15 tisíc hektolitrů zlatavého moku, což je dvojnásobek kapacity původního vinohradského zázemí. V tom budou vařit především pivní speciály, v Káraném pak ležáky.

Lokalita Káraného nebyla vybrána náhodně. Jednak obec leží v dobré dostupnosti Prahy, jednak se zde nachází stejná voda, se kterou Vinohradský pivovar pracoval doposud. Ta káranská totiž přitéká do vodojemu na pražské Floře, z něhož ji odebírají v nedalekém pivovaru. Bývalý areál sodovkárny se tak majitelé rozhodli koupit v roce 2020 i přes to, že byl v hodně špatném stavu.

„Pivo v Káraném vaříme už téměř rok. Prvních šest měsíců jsme ho ladili a v posledních šesti měsících jsme sem přesunuli produkci světlého ležáku, tedy Vinohradské jedenáctky a dvanáctky. Vinohrady ale neopouštíme. Dál v nich vaříme naše speciály. Tento pivovar je navržený ale zejména na ležák, kterého vaříme podstatně větší množství než jiných typů piva,“ vysvětluje Dan Hojdar, výrobní ředitel Vinohradského pivovaru.

Káranské zázemí má roční výstav 15 tisíc hektolitrů, to vinohradské pak 7,5 tisíce. Celková kapacita pivovaru tak nově přesahuje 20 tisíc hektolitrů. Majitelé si proto slibují, že lépe pokryjí narůstající poptávku, zároveň ale zdůrazňují, že nemají ambici stát se průmyslovým výrobcem piva. „Vždycky budeme craftový, malý pivovar. Nechceme dělat levné pivo, které bude k dostání v supermarketech,“ dodává Václav Hrabák, CEO Vinohradského pivovaru.

Nový pivovar přišel asi na 100 milionů korun. Přibližně jednu třetinu pak pokryly vlastní prostředky, zbytek je úvěr. Důležitá byla především investice do technologie od německého výrobce pivovarů Kaspar Schulz, na které bude pivo vařit stejný tým jako na Vinohradech – pod vedením vrchního sládka Jiřího Fišera. Letos majitelé počítají s kombinovaným výstavem piva 9,5 tisíce hektolitrů.

Blíží se termín veletržní novinky. Mezinárodní pivní festival doplní Vinařské Litoměřice. Během dvou dní lidé ochutnají pěnivý mok z 25 podniků. Hlavní na akci je ale renomovaná soutěž světových parametrů pro profesionály.

Dosud ho pořádali v Českých Budějovicích, na jubileum se rozhodli přestěhovat. Organizátoři Mezinárodního pivního festivalu uspořádají jeho 33. ročník 18. až 22. dubna na litoměřickém výstavišti Zahrada Čech. Do odborné části soutěže s mezinárodním renomé, která je hlavní součástí festivalu, se přihlásilo na 250 pivovarů s 1200 vzorky piv.

Registracím dominují pivovary z Chile. „Tam je pivovarnictví velice rozvinuté, je to meka piv Jižní Ameriky,“ vysvětlil prezident festivalu Alois Srb s tím, že se na soutěž už přihlásily i pivovary z Brazílie. Nebo tři největší španělské společnosti, které zásobují především Jižní a Severní Ameriku. Soutěžit budou ale i místní piva z regionu včetně toho z biskupského pivovaru.

Stovky degustátorů čtyř certifikovaných firem budou hodnotit i piva z Arménie, Kosova nebo Kazachstánu. Chybět nejspíš budou piva z Ruska a Ukrajiny. Kromě piv, která budou zápolit o světovou pivní pečeť, se bude ochutnávat také řada ciderů. Podle pořadatelů je jejich festival největší svého druhu ve střední Evropě. A ve světě větší akce jsou už jen v San Diegu a Norimberku.

Proč se festival přesunul v „Kristových letech“ z budějovického výstaviště na to litoměřické? Organizátoři odpovídají neurčitě. „Budějovice jsou sice pivem slavné město, ale podmínky byly trochu složitější,“ řekl Srb s tím, že v přesunu do Litoměřic viděl pozitivní změnu s novým kolektivem lidí, kteří dělají výstavy s maximálním nasazením. Chce, aby se tu akce uchytila trvale.

Rozhodnutí pořadatelů na změnu si každopádně cení šéfka litoměřické Zahrady Čech a Městských kulturních zařízení (MKZ) Michaela Mokrá. „Je to pro nás ctí,“ řekla. Podobně mluví starosta Radek Löwy. „Velice tuto aktivitu vítáme, chceme stavět město nejen na kultuře a památkách, ale i na jídlu a pití,“ uvedl starosta.

Ve městě se dříve v srpnu pořádaly pivní slavnosti, ty letos v celoročním kulturním programu chybějí. Fanoušky tohoto druhu akce má podle šéfky MKZ Mokré uspokojit právě dubnový festival. Ten budou moct navštívit během dvou dní pro veřejnost a ochutnat různá piva asi z pětadvaceti podniků.

V Budějovicích si našlo cestu na veřejnou část festivalu v průměru 5-8 tisíc lidí. Jak to bude tady, se teprve ukáže. Akce se koná ve stejném termínu jako Vinařské Litoměřice, tedy 21. a 22. dubna. Podle Mokré může dojít k synergii, kdy návštěvníci města budou moct zavítat na obě akce. Příští rok se ale už nejspíš křížit nebudou.

Lokalitu pro nový pivovar na místě bývalé sodovkárny v Káraném u Prahy vybrali majitelé řemeslného Vinohradského pivovaru zejména kvůli dobré dostupnosti vodního zdroje. Využívá stejnou vodu jako pražský pivovar. Rekonstrukce částečně zchátralých prostor a pořízení technologií vyšly na více než sto milionů korun. V novém pivovaru by se mělo ročně uvařit 15.000 hektolitrů piva, dvakrát víc než na Vinohradech. Pivovar do Káraného přesunul zejména výrobu ležáků. Letošní výstav odhaduje na 9500 hektolitrů piva, řekl při oficiálním otevření pivovaru výrobní ředitel Dan Hojdar.

Podle Hojdara už pivovar na pražských Vinohradech nedokázal pokrýt rostoucí poptávku. "Rozhodně ale nemáme ambici být průmyslový výrobce, chceme si udržet, že jsme řemeslný pivovar," řekl Hojdar. Areál v Káraném koupili v roce 2020, zhruba rok a půl trvala rekonstrukce, první várku piva uvařili loni v dubnu.

Výroba piva je podle něj mimořádně náročná na spotřebu vody, na jeden litr piva se spotřebuje od tří do deseti litrů vody. V Káraném spotřebují díky moderním technologiím na litr piva zhruba čtyři litry vody. "Například všechna čerpadla jsou chlazená vodou, která jde do odpadu, ale můžete ji schraňovat a znovu použít," řekl Hojdar.

Společnost podle něj za loňský rok vykáže ztrátu, přesná čísla zatím nejsou k dispozici. "Zásadně vyšší byly samozřejmě náklady na energie, a to zhruba pětinásobně, máme spotové ceny," řekl Hojdar.

Pivovar na pražských Vinohradech obnovil vaření piva v původním pivovaru v roce 2014. Zaměřuje se na výrobu ležáků plzeňského typu, vaří i svrchně kvašená piva. Hlavními odběrateli jsou hospody a restaurace, s plánovaným navýšením výroby se chtějí víc zaměřit i na zahraniční trh.

Součástí nového pivovaru v Káraném, kde pracuje pět lidí, bude i výčep. Lidé si budou moci nový pivovar prohlédnout v sobotu.

Ve dnech 14. až 16. dubna se uskuteční historická konference s názvem Pivo v turbulentních časech. Konference proběhne v prostorách Kulturního domu a kina v Krásné Lípě. Mezi její hlavní organizátory patří Filozofická fakulta Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a Pivovar Falkenštejn, který letos oslaví 10 let od svého založení.

Účastníky konference čeká celkem 37 příspěvků rozdělených do sedmi bloků, mezi kterými nebudou chybět ani témata jako Ženy a pivo nebo Pivovary ve Velké válce. Přednášet navíc přijedou i zahraniční hosté ze Slovenska nebo Polska, takže se účastníci konference dozví něco o pivovarnictví a pivní kultuře těchto zemí.

„V roce 2016 uspořádala katedra historie FF UJEP ve spolupráci s dalšími partnery konferenci Orosené dějiny. Jejím výstupem byla stejnojmenná kolektivní monografie, která posunula naše vědění zase o kus dál. Jedním z pivovarů, které tehdy naši konferenci podpořily, byl krásnolipský Falkenštejn. Ten se mimo vaření piva dlouhodobě věnuje i pořádání různých přednášek a akcí zaměřených na poznání regionu, kde jsou mj. reflektována i historická témata. A protože v letošním roce slaví deset let od svého založení, rozhodli jsme se uspořádat společně další odbornou konferenci,“ komentuje jeden z hlavních organizátorů konference a vedoucí katedry historie FF UJEP
doc. Martin Veselý.

Kromě konferenčních příspěvků je také v plánu diskusní panel s Janem Pokorným, společenský večer s Falkenštejnem a páteční doprovodný koncert, na kterém vystoupí litvínovský písničkář a kytarista Xavier Baumaxa.

„Letos je naším záměrem propojit historické bádání s aktuálním děním v pivovarnictví a nabídnout i pohled do zákulisí vaření piva a poznání pivních stylů. Výstupem této konference by měla být další kolektivní monografie zaměřená na dějiny piva a pivovarnictví,“ dodává doc. Martin Veselý.

Pořadateli a partnery akce jsou kromě Pivovaru Falkenštejn a Filozofické fakulty UJEP, také Archiv města Ústí nad Labem, Státní okresní archiv v Děčíně, Collegium Cibium a Město Krásná Lípa.

Konference Pivo v turbulentních časech se koná pod záštitou senátorů Senátu PČR Ing. Zdeňka Linharta a Mgr. Martina Krska, rektora Univerzity J. E. Purkyně RNDr. Jaroslava Koutského, Ph. D., a náměstka hejtmana Ústeckého kraje Mgr. Jiřího Řeháka.

Jednání s investory o případném kapitálovém vstupu do společnosti Pivovary CZ Group, která provozuje pivovary Holba, Litovel a Zubr, je nyní ve fázi finanční prověrky této přední tuzemské pivovarnické skupiny. "Proces due diligence běží a je snaha, aby byl ukončen na přelomu dubna a května," řekl ČTK místopředseda představenstva společnosti Pivovary CZ Group Jaromír Dvorský.

Proces bude prostřednictvím společnosti Patria Corporate Finance dál pokračovat, ve hře je podle Dvorského prodej až 100 procent akcií pivovarnické skupiny.

Díky proceduře due diligence potenciální investoři získají ucelenou představu o majetku, hospodaření, dluzích, obchodních partnerech či právních poměrech společnosti. "Skládáme různé účty a odpovídáme na různé dotazy. Jsme vůči společnosti Patria maximálně otevření," uvedl Dvorský, podle kterého na investorech bude záležet, zda po ukončení této fáze budou chtít pokračovat v jednání o kapitálovém vstupu. Další informace Dvorský nezveřejnil s poukazem na to, že akcionáře skupiny Pivovary CZ Group při jednáních zastupuje společnost Patria.

Pivovarnická skupina Pivovary CZ Group v roce 2022 zvýšila celkový výstav piva a nápojů meziročně o šest procent na 770.818 hektolitrů. Loňská produkce skupiny byla o tři procenta vyšší než v předcovidovém roce 2019. Tržby trojlístku pivovarů v roce 2022 vzrostly o 14 procent na 1,374 miliardy korun. Motorem růstu tržeb byl loni zejména vyšší export, pomohlo i oživení gastronomického trhu, prodej prémiového sortimentu piv a také dubnové zvýšení cen, kdy cena půllitru sudového piva z produkce trojice pivovarů vzrostla o korunu.

Finanční kondice skupiny Pivovary CZ Group je podle Dvorského velmi dobrá. "Očekáváme (za rok 2022) hospodářský výsledek kolem 97 milionů korun," podotkl Dvorský, podle kterého firma nemá žádné dluhy a veškeré své závazky vůči dodavatelům platí ve lhůtě. Prioritou při chystané transakci bude podle Dvorského to, aby se trojice pivovarů nadále obchodně, ekonomicky i technologicky rozvíjela a byla v nich zachována zaměstnanost. Trojlístek pivovarů dohromady zaměstnává zhruba pět stovek lidí.

Společnost Pivovary CZ Group byla založena v prosinci 2020. Pivovary v Přerově, Litovli a Hanušovicích do ní poté vložily majetek, za který získaly odpovídající akciový podíl. Spojení má podle zástupců pivovarů zvýšit konkurenceschopnost všech tří sesterských značek, posílit jejich postavení na trhu a optimalizovat procesy především v oblasti distribuce piva a oběhu vratných obalů.

Jaké je pivo z tanku ve srovnání s tím ze sudu? Podle zkušeného pivovarníka Milana Rambouska je pivo z tanku spíše módním trendem a nemusí být vždy výhodou.

„Když se nad tím zamyslíte, tak pivo z tanku nejdřív přepraví z velkého pivovaru a přetočí ho do velkých přepravních cisteren. Pak ho znovu přetočí do tanku v konkrétní hospodě a pak se teprve z tanku točí pivo. To znamená, že se několikrát přetáčí, laicky řečeno se do něj kope. Když ho přetočíte rovnou do sudu a ten sud přímo naradíte v hospodě, je tam méně přetahování,“ míní Rambousek.

Někdo může namítnout, že je pivo z tanku čistší. I to je podle sládka Milana Rambouska diskutabilní. „Pokud v tancích nejsou vloženy vaky, nemusí být čistší. A v některých hospodách ty vaky vyhazují, protože jsou drahé, takže i proto nemůžu říct, že pivo z tanku je lepší. Co se ale týká samotné čistoty, ta je velmi důležitá. Jde o čistotu chlazení, stáčení, a tak dále. Ne nadarmo se říká, že sládek pivo vaří a hostinský pivo dělá. To je hluboká pravda, říká pivovarník.

Ležákům zvoní umíráček
Pokud chcete pivo, které má stále stejnou chuť, pak to bude jedině pivo z velkého pivovaru, kde se pivo dělá ve velkém a všechno je přesně odměřeno a vypočítáno. Milan Rambousek sice podporuje i minipivovary, které produkují hlavně novinky, svrchně kvašená a ochucená piva. Ale vadí mu, že kvalitní výroby spodně kvašených ležáků ubývá.

„Podporuju minipivovary, ale na druhou stranu jsem nostalgický. Pociťuji, že nám ležáky odumírají. Doba je rychlá a i pivo se vaří rychle, tendence svrchně kvašených piv narůstá. Ano, je to rychlejší a módnější. Dnes jsou velkým trendem také probiotická piva, což je ale podle mě trochu show. Jsou to tzv. kyseláče, přidávají se do nich bakterie mléčného kvašení a různé ovoce, třeba brusinky, švestky, pomeranče a různá koření. Je to prostě móda, lidé to chtějí. Přesto ale, čím zaklopíte dobré jídlo? Přece klasických ležákem. A mrzí mě, že výroba ležáku je dnes potlačována,“ uzavírá pivovarník Milan Rambousek.

Pivovar v Poličce je podle Milana Rambouska jeden z mála velmi dobře fungujících s českými majiteli. Více si poslechněte v záznamu pořadu.