Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Samson znovu boduje. „Dvanáctka” v pořadu A dost! zvítězila

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Pivovar SamsonAutor:Pavel OrálekSamson

Pivo značky Samson se v červnu dočkalo už druhého výrazného úspěchu. Po stříbrné medaili, kterou získala jeho „desítka“ v soutěži Pivo roku 2017, nyní zabodovala i „dvanáctka“. Tentokrát v testu zaměřeném na přítomnost jakýchkoli nežádoucích látek, který provedla nezávislá odborná porota na nejznámější české internetové televizi Stream.cz. V pořadu A dost! dopadla „dvanáctka“ Samson na výbornou, skončila bezkonkurenčně nejlépe ze všech testovaných vzorků.

„Máme radost, že test potvrdil důraz, který klademe na kvalitu našich piv. Jsme potěšeni, že výsledky hovoří jasně v náš prospěch,“ říká generální ředitel Samsonu Daniel Dřevikovský. „Je to důkaz, že masivní investice nového vlastníka do technologie výroby piva přináší své ovoce,“ míní ředitel Samsonu.

„Vyrábíme z nejlepších surovin na trhu, jsme hrdí, že úspěšně šíříme pověst budějovického piva,“ doplňuje vedoucí laboratoře a Quality Manager pivovaru Samson Kateřina Leštinová s tím, že pochvalný prst nahoru od tvůrců pořadu A dost! je vyznamenáním pro zaměstnance pivovaru. „Samson patří k pivům, která žádné toxické produkty plísní neobsahovala,“ doplňuje v pořadu A dost! reportér a moderátor Jan Tuna.

Ostře sledovaný pořad A dost! reportéra Jana Tuny se v posledním díle zaměřil na přítomnost nežádoucích látek v pivu. Jak ukázal test, některé testované vzorky obsahovaly zvýšené hodnoty mykotoxinů i nebezpečného furanu.

Samson tak rázně pokračuje v novém kursu poté, co jej zakoupila společnost Ab InBev, která je jedním z největších světových pivních koncernů. Mezi jeho další značky patří například Stella Artois, Budweiser či Foster´s. Česká republika jako pivní velmoc si v jeho portfoliu získává čím dál důležitější postavení, čemuž napomáhá stamilionové investování do jejích tradičních značek, jako je právě Samson.

Rodinný pivovar Zichovec nově vaří devítku a slibuje nejsilnější pivo v republice

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:ekonom.czAutor:Táňa KrálováZichovec Louny

● Když v Zichovci vyráběli svrchně kvašenou devítku, mysleli na cyklisty.
● Ve zdejších sklepích zrají také piva v dubových sudech po whisky a portském.
● Rodina vloni rozšířila minipivovar o větší provoz v Lounech, vaří tam i pro létající pivovárky.

Magor došel, nebude ani na pouti. Na oblíbenou polotmavou patnáctku s nezaměnitelným jménem si lidé budou muset nechat zajít chuť. Do obecní slávy zbývají pouhé tři dny a nová várka nestačí řádně uležet. Ale i o tom to je. "Chceme být předmětem touhy, ne volby," říká Ivan Husák, který s manželkou a dvěma syny vlastní minipivovar v Zichovci, malé obci na Kladensku. Polotmavý speciál však vaří ve svém větším pivovaru v Lounech. Důvod je prostý, poptávka po něm je velká a kapacita restauračního pivovárku už na pivo ověnčené medailemi nestačí.

"Jednou v neděli, někdy před sedmi lety, jsem při obědě celé naší velké rodině sdělil, že chci ve vsi pivovar. Brácha na to, ty jsi magor, to nemůže nikdy fungovat," vysvětluje duchovní otec a investor zdejšího pivovaru okolnosti, jak se zrodil název pro zichoveckou patnáctku. "Magorů si ale nesmíte dát moc," varuje Ivan Husák. Na čepu v minipivovaru má v době naší návštěvy premiéru další z řady experimentů − devítka. Svrchně kvašené pivo typu ale skvěle pasuje k parným dnům. Z první várky tisíc litrů končí pětina v lahvích. Do týdne bude pryč a tak to prý chodí vždycky, když v Zichovci přijdou s něčím novým.

"Uvařit devítku není vůbec jednoduché. Není tam plnost a nic se u ní neschová," říká mladší ze synů, devětadvacetiletý Ondřej, hnací motor pivovaru. Řídí výrobu, jedná s dodavateli a nastavuje ceny. O tři roky starší Jan má na starosti obchod. "Manželka dělá supervizora. Přistřihuje mi křidélka a jsem za to rád. Někdy bývají moje nápady nereálné," uznává hlava rodiny.

Ivan Husák pivovar financoval, řídil investice a expandující firmu pomalu předává synům. "Samotná technologie stála pět milionů korun, celé to vyšlo na nějakých 60 milionů. Jsou tady zhmotnělé dividendy z Linetu," říká coby spolumajitel známé společnosti na nemocniční lůžka. V Linetu, jehož tváří je Zbyněk Frolík, vlastní Husák 12,5 procenta. Do roku 2008 v něm působil jako jednatel a finanční ředitel. Kromě toho je už devatenáctým rokem v zastupitelstvu a od roku 2006 starostou Zichovce.

Ze zchátralého lihovaru vybudoval Pivovarský dvůr Lipan

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:ekonom.czAutor:Marcela HonsováLipan

● V Dražíči oživili tradici vaření piva sahající do 17. století.
● Myšlenku svého otce, stavebního podnikatele, vzal za svou Jan Papula a kvůli vaření piva dálkově vystudoval potravinářskou školu.
● Dnes vaří ročně zhruba 800 hektolitrů piva Lipan, jehož název je spjat s dávnými vlastníky dražíčského panství.

Ze starého lihovaru tu zbyl i vysoký červený komín. Čápi na něm nehnízdí, takže slouží spíše k orientaci, kde najít Pivovarský dvůr Lipan. Ale i bez komína není problém v malé jihočeské vesničce Dražíč se dvěma sty obyvatel objevit malý pivovar s restaurací a penzionem.

Příjemné posezení pod pergolou v parném létě přijde vhod pěším i cykloturistům, kterých sem hlavně v sezoně zavítá dost. Na čepu byla v době naší návštěvy čtveřice piv − světlý a tmavý ležák, světlé výčepní a jedenáctistupňové APA. Všechna z místního pivovárku, tedy značky Lipan. Půllitr ležáku stojí 35 korun.

"V hospodě mám čtyři kohouty a tradičně nabízím tři spodně kvašená piva a na posledním kohoutu nějaké exotické pivo, dnes je to svrchně kvašená APA. Stále zkouším, co lidem nejvíc chutná," provází po svém pivním království 33letý Jan Papula. Co nejdříve se výčepní pult změní, aby mohl majitel nabízený sortiment rozšířit.

"Už mám objednaný nový pult se sedmi kohouty, takže začátkem července budeme nabízet pět piv. Postupně jich bude na výběr až sedm," naznačuje své plány.

Stačí se porozhlédnout kolem a je jasné, že koupací jezírko s odpočinkovou zónou svítí novotou, rekonstruovaný špejchar pro uzavřené společnosti také nepamatuje minulé století a příští rok by měla přibýt sauna. To aby návštěvníci penzionu přijížděli i mimo letní sezonu.

Takže sem míří lidé za pivem, nebo za pobytem v krásné jihočeské krajině mezi Týnem nad Vltavou a Bechyní? "Jezdí rodiny s dětmi, pivaři i turisté. Je moc fajn, že se někteří vracejí a doufám, že to bude platit i o těch nových, kteří se tu třeba náhodně zastaví," odpovídá Papula.

Australan v Plzni aneb jak "ekonomický migrant" učí Čechy pivní rozmanitosti

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:ekonom.czAutor:Jan NěmecRaven

● Pivovar Raven založil v Plzni Australan Filip Miller se společníky v roce 2015.
● Minipivovar se na trhu proslavil především svrchně kvašenými pivy nejrůznějších stylů.
● Double Black Cream IPA je na serveru Untappd.com hodnocená jako třetí nejlepší české pivo.

Rádi vás uvítáme, ale připravte se, že je to tak trochu "punk". Varovná slova spolumajitele a obchodního ředitele pivovaru Raven Ladislava Vrtiše před návštěvou se ukazují jako nepříliš přehnaná. Za vraty domku v plzeňském Bolevci nedaleko místní fakultní nemocnice čeká na návštěvníka skutečně velmi neformální atmosféra. Na první pohled by mohla neznalému připadat trochu chaotická: dveře pivovaru se netrhnou, v místnosti sloužící jako kancelář se zároveň lahvuje pivo, všude panuje čilý ruch. Ovšem na druhý pohled je zjevné, že i v "punkovém" pivovaru panuje jistý řád.

Spolumajitel a hlavní autor receptur v Ravenu, Australan Filip Miller, při prohlídce ukazuje prostor pro uskladnění sladu a srdce pivovaru s dvounádobovou 500litrovou varnou, v níž zrovna vzniká voňavé tmavé pivo stout. Ve vedlejší místnosti kvasí předešlé várky, za dalšími dveřmi pivo zraje ve velkých nerezových tancích. K ochutnání nabízí letní Session IPA založenou na americkém chmelu Amarillo. V červnovém horku je až nebezpečně osvěžující.

České hlavní město piva si většina pivařů spojí především s legendou Pilsner Urquell, která dala jméno celému jednomu pivnímu stylu: ležáku plzeňského typu. Filip Miller se sládkem Petrem Vynáhlovským a dalšími kolegy ovšem vsadili na jinou pivní notu. "Vaříme především svrchně kvašená piva nejrůznějších stylů," říká Miller.

Jak se stane, že si Australan otevře pivovar v české pivní Mekce? Filip Miller začal vařit pivo už před mnoha lety, ještě v době, kdy žil v Sydney. Tehdy to byl jeho příspěvek do společné domácnosti, kterou obýval s dalšími studenty. "Každý měl nějaký svůj úkol, někdo uklízel, někdo se staral o nákupy. A já jsem pro všechny každý víkend vařil pivo," směje se Miller. Pivo ostatně bylo vždycky jeho velkou vášní: s oblibou ochutnává nejrůznější styly od pivovarů z celého světa. A také je hodnotí na specializovaných webech. Dnes je tak s několika tisíci hodnocenými pivy českým rekordmanem třeba na populárním serveru RateBeer.com.

Podnikatel Koska věří, že minipivovar Ossegg přispěje k oživení starobylého kláštera

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:ekonom.czAutor:Josef PravecOssegg

● Pivovar Ossegg ročně vaří 1300 hektolitrů piva pro 18 odběratelů v severních Čechách a na německé straně Krušných hor.
● Pivo v oseckém klášteře vařili cisterciáčtí mniši již od 12. století, novodobá tradice ale odstartovala až v roce 2015.
● Majitel pivovaru a správce kláštera Jindřich Koska uvažuje i o obnovení sladovny, lihovaru a o vybudování klasické restaurace.

Minipivovar Ossegg, za nímž se skrývá stře­dověký název severočeského města Osek, má moderní historii jen krátkou − opavský podnikatel Jindřich Koska ho ob­novil v létě 2015. Se svolením cisterciáků v klášteře, který se po sedmdesáti letech probouzí k životu, vaří ročně kolem 1300 hektolitrů piva. Především světlý ležák, dvanáctistupňový Philipp, vedle toho tmavý speciál Tomáš a rovněž světlou jedenáctku. Polovinu sezony pivovar nabízí i čtrnáctku − ta obsahuje osm kilogramů medu na tisíc litrů − a extrahořkou třináctku, o niž je stále větší zájem. Při významných příležitostech a svátcích se vaří speciál tmavá osmnáctka Jindřich, a dokonce i jednadvacítka.

V létě se polovina produkce pivovaru vypije přímo v klášterní restauraci a na přilehlé terase, protože ty žijí z turistů a cyklistů. Druhá polovina se rozváží − do Bíliny, Litvínova, Teplic, trochu do Ústí nad Labem. A také za hranice na německou stranu Krušných hor. Pivo dodávají jak v sudech, tak ve skle, nikoliv však PET lahvích. Do nich podle názoru majitele i zaměstnanců pivo jednoduše nepatří. Místní si pro něj mohou dojít také se džbánem a bez obav, že jim během cesty domů spadne pěna. Je totiž nefiltrované a obsahuje látky, které bílou čepici udrží.

"Chutnají mi všechna, mají vyváženou chuť, je z nich cítit slad a toho si lidé cení," říká o svých pivech Jindřich Koska. Zakládá si rovněž na tom, že při celé výrobě se používají místní suroviny. Chmel se nakupuje v Žatci přímo od pěstitelů, slad v Liberci a Vratislavicích, med dodávají okolní včelaři. Voda je z nedaleké krušnohorské přehrady Fláje. I techniku koupili z blízkého Litvínova, od firmy Brewtec. Samotná receptura je tradiční z 19. století − podle sládků pivovaru Ossegg se toho v Čechách už mnoho vymyslet nedá, a tak se jen trochu upravuje obsah chmele a sladu. Důležitá je i čistota a dodržování výrobních postupů.

Vyučený automechanik prodal hotel a vybudoval pivovar

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:ekonom.czAutor:Petr KorbelKrušnohor

● Vlastislava Kopeckého a jeho manželku unavilo 25 let strávených v restauracích a hotelu.
● Založili pivovar Krušnohor, který sídlí v bývalé vesnické samoobsluze.
● Za svůj největší úspěch považují pivo s intenzivní vůní pomeranče.

Tisová je okrajová část Kraslic. Leží v srdci Krušných hor, poblíž hranic s Německem. Stála tam samoobsluha, kterou v rámci akce Z vybudovali místní občané. Tržní podmínky však nepřežila a mnoho let chátrala. K novému životu ji probudili Vlastislav Kopecký s manželkou a společníky: Stal se z ní minipivovar Krušnohor.

Kopecký se přitom vyučil automechanikem, školu končil právě v listopadu roku 1989. Rodiče i prarodiče však vždy pracovali v pohostinství. Jakmile se otevřely nové možnosti, začali podnikat. Vydražili dvě restaurace v Ústí nad Labem a potřebovali, aby jim syn pomáhal.

"Se ženou, absolventkou střední hotelové školy, jsme pak třináct let provozovali hotel Švejk na Bublavě," líčí své další osudy 45letý Vlastislav Kopecký. "Koupili jsme vyhořelou budovu, dotáhli hotelové služby k určitému vrcholu a snažili jsme se zákazníkům nabídnout ještě něco navíc. Dostali jsme nápad, že bychom při hotelu zřídili pivovárek a tím přilákali další hosty. Začal jsem počítat, co by bylo nutné udělat a jak by to vycházelo," dodává.

Jenže manželé cítili, že už je 25 let práce v gastronomii unavilo. Zkusili hotel nabídnout k prodeji. "Inzerát přilákal zájemce, čímž se naše rozhodování výrazně zjednodušilo," popisuje Kopecký. Z původního plánu na hotelový pivovárek tak vznikl pivovar Krušnohor, který je podstatně větší. Nemovitost koupili Kopečtí v roce 2013, první mok uvařili v roce 2015. Vstupní investice činila zhruba 15 milionů korun. Poloviční podíl mají Libor Sladký s manželkou; Sladký zastává funkci finančního ředitele. Na vybudování pivovaru firma čerpala dotace z operačního programu Rozvoj. Výrobní technologii dodal Josef Krýsl, legendární plzeňský sládek a budovatel malých pivovarů.

Minipivovar U Vacků funguje jako rodinný podnik

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:ekonom.czAutor:Filip SýkoraU Vacků

● Pivovar U Vacků stojí v Chlumci nad Cidlinou, loni jeho výstav dosáhl 800 hektolitrů.
● Pivovar vaří zejména pro hospodu, která stojí ve stejných prostorách.
● Pivo dodává na zahradní slavnosti i do pivoték v designových lahvích.

V Klicperově ulici v centru Chlumce nad Cidlinou kdysi stálo velké řeznictví. V udírnách, prostorách na bourání masa a dalších úsecích výroby pracovalo pro rodinu Procházkových za první republiky až 50 lidí. Maso dodávali i do Prahy.

Tam, kde kdysi vodili na porážku skot, se dnes vaří pivo. Majitelé, kteří budovu získali po roce 1989, se prostory rozhodli na začátku 90. let prodat. V nájmu je tehdy měl Roman Vacek a Světlana Věříšová, kteří tam provozovali hospodu. A rozhodli se objekt na úvěr koupit.

"Dřív jsme měli ve městě 10 let obchod s potravinami, provozovali jsme bar v sokolovně a pořádali zábavy. Ale s příchodem supermarketu jsme pro prostory obchodu našli lepší využití a zábavy si tehdejší majitel sokolovny nakonec chtěl pořádat sám," popisuje Světlana Věříšová. Ač nesezdáni, s Romanem Vackem, po němž je pojmenovaný i dnešní pivovar, jsou nejen obchodní, ale i životní partneři.

Dlouhé roky jejich podnikání stálo na provozování hospody a s ní spojeného penzionu. Na minipivovar došlo až časem. Oba nebyli úplně spokojení s pivem, které do hospody kupovali od velkého pivovaru. "I sami řidiči si občas dělali legraci, že vozí dešťovku," směje se dnes Věříšová.

S partnerem se tak rozhodli zapsat do kurzů vaření piva a objížděli malé pivovary na jihu Čech. K založení toho vlastního je nakonec zviklala až návštěva vísky Mělnické Vtelno. "Viděli jsme, že pivovary fungují i v menších městech, než je to naše. Tak proč by nemohl fungovat i u nás," vzpomíná Věříšová. I Chlumec se svými pěti tisíci obyvateli je pořád více než pětkrát větší než Mělnické Vtelno, kde se k vaření piva inspirovali.

V Želivě ožívá staletá tradice. Premonstráti na druhý pokus obnovují pivovar

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:ekonom.czAutor:Jan RichterŽeliv

● Želivský klášterní pivovar fungoval téměř tři staletí, pak ale vyhořel.
● Pivovar s restaurací má do kláštera přitáhnout více návštěvníků.
● Klášter se chce stát kulturním centrem regionu.

Ochutnávka v Želivském klášterním pivovaru je jako výprava do historie. Nejprodávanější světlý dvanáctistupňový ležák Haštal nese jméno želivského opata z konce 12. století. Opat Jeroným, po němž je pojmenován pšeničný ležák, do kláštera na počátku 18. století přivedl architekta Jana Blažeje Santiniho, který se podílel na obnově vyhořelého areálu a přestavěl místní kostel. Speciální "abbey ale" belgického typu, který v Želivě poprvé uvařili loni, se zase jmenuje po historicky prvním opatovi Gottschalkovi. "Nejraději mám Haštala, chutná podobně jako plzeňské," říká současný opat Jáchym Jaroslav Šimek, který klášter vede od roku 2013.

Pivovar v premonstrátském klášteře v Želivě, založeném ve 12. století na soutoku řek Želivky a Trnavy nedaleko Humpolce, letos slaví 400 let od založení a získání várečného práva. Pivo se v klášteře vařilo až do roku 1907, kdy vyhořel. O obnovení pivovarnické tradice se v Želivě pokusili už před 12 lety, ale neuspěli. "Všechno tehdy bylo špatně. Klášter měl v pivovaru jen třetinový podíl, neviděli jsme do smluv, nevěděli jsme, kolik piva se vlastně vyrobí. Pivo se vařilo ze sladových extraktů, lidé nám říkali, že to byl vařený šumák," říká správce klášterního majetku František Marek. Když se nakonec pivovar po šesti letech dostal do exekuce, klášter z podniku vycouval a v roce 2010 se do obnovy pivovarských tradic pustil podruhé. "Byla to důležitá zkušenost, pochopili jsme, že není dobré chodit do holportu," říká opat Jáchym.

Do zcela nového vybavení investovali želivští premonstráti kolem šesti milionů korun, z čehož přes polovinu zaplatili z dotace od zemědělského podpůrného fondu. Na zbytek si vzali úvěr, který už splatili. Dalšího půl milionu stály stavební úpravy. "Po pěti letech, kdy dotace skončila, jsme tak mohli začít s čistým stolem a využívat zdroje, které klášter získal v rámci majetkového vyrovnání," říká Marek.

Mikulovský Mamut zdivočel. Jako první minipivovar v Česku vaří "divoce" kvašená piva

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:ekonom.czAutor:Jan RichterMamut

● Po letech experimentů zvládli v Mikulově technologii spontánně kvašených piv.
● Do některých piv přidávají hrozny a ovoce, většinu produkce vyvážejí.
● S novinkou slaví mikulovští úspěch, ale velkou firmu budovat nechtějí.

Jihomoravský Mikulov leží uprostřed vinařské oblasti proslulé zejména Veltlínským zeleným, Vlašským ryzlinkem a dalšími bílými odrůdami. Už sedm let ale na úpatí Svatého kopečku funguje i zavedený minipivovar Mamut.

"Jsme nejstarší pivovar na okrese," říká zakladatel podniku a sládek Libor Ilčík. Spolu se svou ženou Jitkou vaří populární dvanáctistupňový ležák, polotmavou jedenáctku a světlou desítku. Loni se však Ilčíkovi jako první v Česku pustili do vaření "divoce" neboli spontánně kvašených piv. "Ochutnali jsme je v Belgii, tam se jim říká lambic. Zaujala nás jejich ovocná chuť. Spontánně kvašené pivo chutná úplně jinak než ležák," vysvětluje Ilčík.

Původní profesí vinař se k vaření piva dostal přes home brewing. Před založením pivovaru Mamut v roce 2011 řídil Ilčík výrobu jednoho z velkých vinařství, zatímco jeho žena působila jako finanční analytička u nadnárodní společnosti. "Do rozjezdu pivovaru jsme investovali jen vlastní peníze v řádech statisíců. Nové vybavení jsme si pořizovali, až když jsme začali prodávat pivo. Celkem jsme do toho dali kolem jednoho milionu," říká Ilčíková.

Klasická piva i speciály z Mamuta se točí v Mikulově, ve slavném podniku Café Fara v nedaleké Klentnici i v Brně. "Chtěli bychom dodávat i do Prahy, ale je to moc daleko. Než tam dojedeme, tak většinou všechno prodáme," usmívá se Ilčík.

Rajhradský minipivovar Duck & Dog sází na americká piva typu ale. A jde na to věděcky

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:ekonom.czAutor:Jan RichterDuck&Dog

● Pivo není jenom klasický český ležák, řekli si v Rajhradě a začali vařit svrchně kvašená piva.
● Název i logo má symbolizovat spojení neslučitelného. Oboje je výsledkem pečlivého marketingu.
● Minipivovar je v provozu dva roky, ale získal si řadu fanoušků.

Cestu k budově v průmyslové zóně na okraji Rajhradu ukazuje jen cedule s ručně psaným nápisem "pivovar". Uvnitř právě bez vážnějších závad proběhla kontrola bezpečnosti práce, což potěšilo oba spolumajitele minipivovaru Duck and Dog: sládka Pavla Macháně, vystudovaného biochemika s doktorátem z brněnské Mendelovy univerzity, i Petra Mifka. Ten jako obchodník se stavebninami (a otec Macháňovy přítelkyně) rozjezd společného podniku financoval, s nápadem vařit svrchně kvašená piva ale přišel jeho mladší kolega. "Výstupem vědeckého studia by měl být vědec, ale já jsem vždycky měl blíž k praxi. Díky pivu jsem dokončil studium, je to silný motivační prvek," říká Macháň.

V Česku méně obvyklý pivní typ ochutnal poprvé před šesti lety, když mu jej sestřenice přivezla z výletu do Spojených států. Zachutnal mu a rozhodl se, že si ho zkusí uvařit sám. "Zjistil jsem, že pivo nemusí být jen klasický český ležák. Nějaká svrchně kvašená piva už byla k dostání i u nás, ale nabídka byla velmi omezená, tak jsem se do toho pustil," vzpomíná. Z reakcí kamarádů usoudil, že pivo má úspěch a mohlo by se prodávat. Šel proto na zkušenou do vyhlášeného brněnského minipivovaru Lucky Bastard a v roce 2015 zahájil provoz vlastního minipivovaru spolu s Petrem Mifkem.

Partner v podnikání si cestu ke svrchně kvašeným pivům hledal déle. "Člověk se do toho musí vpít, není to tak, že bych se napil a hned mi to chutnalo. Když jsem dával ochutnat kamarádům, říkali, že se to nedá pít," vzpomíná.

Pivovar původně stál v Sokolnicích, tamní prostory ale nevyhovovaly a kromě toho byl hned vedle další mini­pivovar. Duck and Dog se tedy před rokem a půl přesunul do Rajhradu. "Je tady dobrá dopravní dostupnost a je to levnější," říká Mifek, podle nějž se investice do rozjezdu minipivovaru pohybovaly kolem čtyř milionů korun.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.12.12.2017 23:575.823/5.823