Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Sedm nových hříchů: V neřesti alkoholu jsou Češi už tradiční přeborníci

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Lidovky.czAutor:Miroslav Petr

Každý Čech starší 15 let vypije ročně v průměru dvanáct litrů čistého etanolu. Statistika OECD nás tak řadí mezi 35 státy na druhé místo za Rakouskem. Je to moc a výsledky jsou zkreslené, reagují domácí výrobci s tím, že domácí statistici uvádějí „jen“ něco málo přes deset litrů.

Možná ve spotřebě alkoholu nejsme na druhém místě, v civilizovaném světě ale každopádně patříme na přední příčky. Neúměrné popíjení zkrátka mnozí v českých luzích a hájích nepovažují za hřích, byť podle řady expertů, ale i mnoha výrobců to hřích je. A velký.

Stačí příklad piva, kterého se loni v Česku prodalo na 16,2 milionu hektolitrů (přes 3,2 miliardy půllitrů). Ještě před několika lety činila jeho průměrná roční spotřeba na hlavu (od kojenců po seniory) 160 litrů, a byť v poslední době klesla ke 143 litrům, stále je nejvyšší na světě. Ostuda? Naopak! Prezentujeme to jako úspěch, když na nás nemají ani pivní borci jako Němci a Rakušané.

Z ročně vypitého etanolu pak na zlatý mok připadá plných 58 procent. Ve víně je pravda. A v Česku také 30 procent roční spotřeby čistého lihu (Češi vypijí v průměru 19 litrů vína na hlavu). Na likéry a kořalky (ročně kolem 6,5 litru na hlavu), které mají největší obsah alkoholu, pak paradoxně připadá „jen“ dvanáct procent z roční spotřeby lihu na obyvatele.

Ještě před několika lety činila jeho průměrná roční spotřeba na hlavu (od kojenců po seniory) 160 litrů, a byť v poslední době klesla ke 143 litrům, stále je nejvyšší na světě.

Pivo levnější než voda
Ministerstvo zdravotnictví argumentuje vysokými náklady na léčení alkoholiků a přitažlivostí alkoholu pro mladistvé, národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil marně apeluje na nutnost přísné regulace a omezení dostupnosti. U té má jistě pravdu: jen těžko se odolává alkoholu, když leckde vyjde půllitr piva levněji než třetinková lahev předražené stolní vody.

Náklady na uvaření kvalitního piva jsou přitom v mnoha případech vyšší i než u ostatních alkoholických nápojů včetně lihovin (i když například výroba kvalitní whisky je složitý a nákladný proces, který si s pivem nezadá).

Český vztah k alkoholu je hluboce zakořeněn z dob, kdy se nejvíc piva a kořalek vypilo v hospodách, kde si štamgasti po několik večerů v týdnu dopřávali svých deset „kousků“ a pití piva bylo národním sportem. Jistě, doba se mění, ale jen pomalu.

Životní styl versus popíjení
Trendem je zdravý životní styl, běhání, reklamy na štíhlá těla, ale i zaměření na čím dál vyšší pracovní výkon, který se už tolik s pravidelným holdováním alkoholu neslučuje. Jak si tedy vysvětlit – máme-li věřit statistikám OECD –, že český národ ve spotřebě alkoholu zrovna rychlým tempem nepolevuje?

V rámci objektivity je nutné přiznat, že máme v konzumaci alkoholu zdatné pomocníky: nelichotivou bilanci nám pomáhají zvyšovat početné (byť krátkodobé) nájezdy zahraničních návštěvníků, pro které je naše levné pivo, rum či víno lákavější než Karlštejn. Ale abychom těch dvanáct litrů nesváděli jen na ně - činí se i domácí pijáci, jen hřeší více doma nežli v hospodách.

Před deseti lety tvořil prodej piva v „on-trade“, tedy v gastronomii, přes polovinu veškerého tuzemského prodeje, dnes je to necelých 40 procent. Pití v hospodách přece jen podražilo a Češi se vrhli na extrémně laciné pivo v „petkách“ nebo plechovkách.

Byl to dobrý rok, hlásí minipivovary. Bude jich jednou v Moravskoslezském kraji sto?

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Magazín PatriotAutor:Tomáš Svoboda

Letošní poslední díl seriálu Pivní mapa bude opět tak trochu hodnotící podobně jako dva předchozí. Tentokrát se ale na scénu minipivovarů v našem regionu podíváme optikou pivovarníků samotných. Jak se jim dařilo v uplynulých dvanácti měsících a co nového plánují do roku 2017?

Ať už pivo vaří pro svoji vlastní hospodu, nebo jím zásobují jiné podniky, jedno mají malé pivovary společné. Jen výjimečně byste v nich našli lidi, kteří si na svůj úděl pivovarníků stěžují. Naopak.

Přestože prosadit se v oboru je stejně těžké jako všude jinde, kde musíte být dobří a mít kvalitu, svým způsobem je to tradiční a „zlatá“ branže tuzemského podnikání, která v posledních letech prožívá svoji obrodu.

A tak není divu, že lidé stále více přicházejí na chuť pivům, která drobní pivovarníci vaří nejen podle klasických českých, ale taky zahraničních receptur. Český pivní národ si tedy může vychutnávat vedle pořád oblíbených hořkých ležáků i aromatické „svrchňáky“ typu „Ale“.

Na ně ve svém sortimentu sázejí jak zavedené minipivovary, tak i ty nově vzniklé.

Daří se i nováčkům
„S prvním rokem provozu jsme nadmíru spokojeni. Dostali jsme se na standard kvality, kterou se snažíme držet. Přibývají nám hospody nejen v Ostravě, Olomouci či Brně, ale také v Čechách,“ zhodnotil Jiří Valenta z krnovského pivovaru Nachmelená opice, který pivo exportuje napříč republikou.

Svůj koncept ryze produkčního podniku měnit nechtějí a pro nadcházející rok 2017 chystají jak rozšíření výroby v podobě technologie ležáckých a přetlačných tanků či chlazeného skladu, tak i kalendář pivních speciálů, aby zákazníci už předem věděli, na co se mohou během roku těšit.

„Cítíme, že například boom svrchně kvašených piv k nám na Moravu a do Slezska teprve přijde. V tomto směru není trh ještě nasycen. Je tady pořád prostor pro rozvoj nových pivovarů,“ doplnil zástupce minipivovaru, který mimo jiné získal ocenění pro nejlepší nový ležák roku 2016.

Jinak objev z Krnova patří mezi pivovary, které zdatně kombinují nabídku českých ležáků se svrchně kvašenými pivy a nejrůznějšími speciály. Je to trend, který se docela ujal i jinde.

„Naše vize spočívá v tom objíždět dál svět a učit se, jaká piva se v něm vaří. Cesta je v kvalitě a širokém sortimentu, nikoli v růstu,“ uvedl před časem Dušan Holý z Beskydského pivovárku v Ostravici v jednom z dílů našeho seriálu.

Uživí se další? Ano, ale chce to kvalitu!
Optimisticky vidí vývoj v posledním roce i výhled do budoucna také zkušení matadoři. Jedním z nich je sládek Mojmír Velký, majitel a zakladatel pivovaru Koníček z Vojkovic. Po deseti letech provozu s ním směřuje do kategorie malých průmyslových pivovarů, neboť roční výstav již překročil hranici 10 000 hektolitrů.

„Letošní rok hodnotíme jako dobrý už jen proto, že jsme prodali více piva než loni. Kromě toho nás stále objevují noví zákazníci, ale rozhodující je, aby se k nám vraceli. O to jde, protože zatímco před deseti lety nebyl v kraji skoro žádný minipivovar, dneska už je trochu přetlak,“ řekl sládek, který pro nový rok chystá sortiment zpestřit třeba o valentýnský speciál.

Bude podle něj náš kraj nadále plodit nové pivovary? „Když je pivo kvalitní, místo na trhu jistě má. Pořád platí zásada, že musíte vařit dobré pivo a na dobrém místě,“ podotkl Velký.

EET je hrozba hlavně pro hospody
V závěru roku silně medializovaná problematika „EET“ dle politiky ministra financí Andreje Babiše se podle něj zatím nedá hodnotit, protože elektronická evidence tržeb funguje příliš krátce.

„Z hospod, kam dodáváme naše pivo, nikdo nezavřel. Obecně to však mají malé hospůdky horší než malé pivovary, protože na čepovaném pivu jsou relativně malé marže,“ dodal zástupce největšího z krajských minipivovarů.

V tomto názoru není osamocen. Ostatně, nedávno jsme „horké téma“ probírali i v rámci naší Pivní mapy. „Jak se pořád říká, že v hospodách kradou, to je lež. Hospodští na tom budou jenom bití. Pokud člověk nemá obrovskou tržbu vázanou na cestovní ruch, nemůže to s EET fungovat, finančně to nevychází,“ komentoval Pavel Hančil z bruntálského pivovaru Hasič.

Jen si to představte, tisíc pivovarů!
Z celkového hlediska je odvětví minipivovarů v rámci tuzemské ekonomiky malým zjevením. Roste prakticky z nuly, neboť malé pivovarnictví bylo u nás „po bolševicku“ zlikvidováno a po roce 1989 se obnovovalo velmi pomalu. Největší rozmach nastal s rokem 2012, a to ve zběsilém tempu.

Vždyť od té doby jen v našem kraji vzniklo zhruba dvacet nových pivovarů! Jaký vývoj očekávají odborníci v dalších letech?

„Poroste to dál a myslím si, že i podobnou rychlostí. Každý rok nás přibývá zhruba padesát. Vždycky říkám, že před sto lety u nás existovalo tisíc pivovarů a není důvod, aby jich třeba za deset let zase nemohlo být tisíc,“ konstatoval Jan Šuráň z Českomoravského svazu minipivovarů.

Představa, že skoro každé menší městečko bude mít svůj pivovárek je jistě velmi lákavá. Co si budeme povídat, vlastní výroba piva byla vždy pádným důvodem k hrdosti, neboť se bytostně týká jednoho ze základů české kultury.

Tak to zkrátka je a bude a my můžeme být rádi, že právě Moravskoslezský kraj hlásí jednu z nejvyšších koncentrací, nikoli mediálně líbivého smogu, ale originálních minipivovarů.

„To je krásné. Uvědomte si, že třeba v jižních Čechách, baště dobrého piva, léta nebyl skoro žádný pivovar. Začali se vzpamatovávat až poslední dobou. Ostravsko má tedy obrovský náskok před zbytkem republiky,“ dodal Šuráň.

Pokud jsou jeho odhady správné, můžeme sice chvíli slavit, ale jinak máme ještě co dohánět. Připadá-li ze současných zhruba 350 minipivovarů v republice asi desetina na náš kraj, konkrétně jich registrujeme 37, měli bychom v budoucnu dosáhnout přibližně stovky!

Na euforii radši bacha, ale zdá se, že jsme teprve na začátku opravdu velké změny pivních poměrů. „Dej Bůh štěstí“ všem milovníkům čerstvého zlatavého moku a v novém roce u piva zase na shledanou.

Pivovar Svijany letos uvaří stejné množství piva jako loni.

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Web4TraderAutor:ČTKSvijany

Pivovar Svijany očekává, že letos uvaří kolem 623.000 hektolitrů piva, což je zhruba stejně jako v loňském roce. To firma na trh dodala rekordních 623.800 hektolitrů.

Hlavním důvodem, proč výroba letos výrazně nerostla jako v minulosti, je pokles prodeje sudového piva. Koncem roku 2016 mělo výraznější dopad na odběr piva i zavedení elektronické evidence tržeb (EET), řekla dnes ČTK mluvčí Pivovaru Svijany Petra Winklerová.

"Pokles sudového piva je možné sledovat od roku 2010, kdy došlo k původně dočasnému zvýšení spotřební daně u piva," uvedla Winklerová. Zatímco v minulosti se víc piva prodávalo v sudech, v posledních letech je větší podíl piva lahvového. Navíc v souvislosti se zavedením EET od 1. prosince přišla firma po celém Česku o více než sto odběratelů. Podle mluvčí šlo hlavně o podniky na vesnicích. V příštím roce by pivovar rád výrobu udržel na současné úrovni.

Pivovar Svijany patří do desítky největších pivovarů v zemi. Ještě v roce 1997 mu přitom hrozilo uzavření, když podnik převzaly Pražské pivovary. Před likvidací ho tehdy zachránila skupina lidí kolem sládka Františka Horáka, který pak dlouhá léta podnik také vedl. Od obnovení výroby v roce 1998 se podařilo produkci pivovaru zvýšit více než čtrnáctinásobně především díky investicím za více než půl miliardy korun. Přes výrazné zvýšení výroby si uchoval tradiční způsob vaření piva, využívá i původní suroviny - humnový slad a žatecký chmel.

V loňském roce ve Svijanech uvařili 623.800 hektolitrů piva, což bylo nejvíc v historii pivovaru. Tržby společnosti překročily 1,1 miliardy korun, meziročně vzrostly o osm procent. Hospodaření skončilo ziskem bezmála 258 milionů korun, o polovinu vyšším než o rok dříve. Velmi úspěšné jsou pro pivovar dvoulitrové "plechovky pro chlapy", které nabízí od roku 2015. V příštím roce chce firma podle Winklerové investovat sto milionů korun do vlastní stáčírny plechovek o obsahu 0,33 a 0,5 litru. Zatím si je nechával pivovar plnit jinde.

Pivovar Svijany plánuje novou linku na plechovky za 100 milionů korun

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Průmyslová automatizaceAutor:ČTKSvijany

Pivovar Svijany očekává, že letos uvaří kolem 623.000 hektolitrů piva, což je zhruba stejně jako v loňském roce. To firma na trh dodala rekordních 623.800 hektolitrů. Hlavním důvodem, proč výroba letos výrazně nerostla jako v minulosti, je pokles prodeje sudového piva. Koncem roku 2016 mělo výraznější dopad na odběr piva i zavedení elektronické evidence tržeb (EET), řekla dnes ČTK mluvčí Pivovaru Svijany Petra Winklerová.

"Pokles sudového piva je možné sledovat od roku 2010, kdy došlo k původně dočasnému zvýšení spotřební daně u piva," uvedla Winklerová. Zatímco v minulosti se víc piva prodávalo v sudech, v posledních letech je větší podíl piva lahvového. Navíc v souvislosti se zavedením EET od 1. prosince přišla firma po celém Česku o více než sto odběratelů. Podle mluvčí šlo hlavně o podniky na vesnicích. V příštím roce by pivovar rád výrobu udržel na současné úrovni.

Pivovar Svijany patří do desítky největších pivovarů v zemi. Ještě v roce 1997 mu přitom hrozilo uzavření, když podnik převzaly Pražské pivovary. Před likvidací ho tehdy zachránila skupina lidí kolem sládka Františka Horáka, který pak dlouhá léta podnik také vedl. Od obnovení výroby v roce 1998 se podařilo produkci pivovaru zvýšit více než čtrnáctinásobně především díky investicím za více než půl miliardy korun. Přes výrazné zvýšení výroby si uchoval tradiční způsob vaření piva, využívá i původní suroviny - humnový slad a žatecký chmel.

V loňském roce ve Svijanech uvařili 623.800 hektolitrů piva, což bylo nejvíc v historii pivovaru. Tržby společnosti překročily 1,1 miliardy korun, meziročně vzrostly o osm procent. Hospodaření skončilo ziskem bezmála 258 milionů korun, o polovinu vyšším než o rok dříve. Velmi úspěšné jsou pro pivovar dvoulitrové "plechovky pro chlapy", které nabízí od roku 2015. V příštím roce chce firma podle Winklerové investovat sto milionů korun do vlastní stáčírny plechovek o obsahu 0,33 a 0,5 litru. Zatím si je nechával pivovar plnit jinde.

Pivovary Staropramen loni prodělaly kvůli odpisům 2,74 miliardy

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Deník.czStaropramen

Skupina Pivovary Staropramen loni prodělala 2,74 miliardy korun, meziročně o 18 % více. Důvodem jsou podle výroční zprávy ve Sbírce listin stejně jako předloni odpisy.



Tržby vzrostly o 520 milionů na 8,48 miliardy Kč, více než 5,3 miliardy utržila skupina v zahraničí. Tržby za pivo v ČR klesly skupině mírně pod tři miliardy korun, zahraniční vzrostly nad 4,5 miliardy.

Na českém trhu byly stabilní prodeje značky Staropramen a značka Braník udržela svoji pozici druhého nejprodávanějšího piva v segmentu retail v ČR," stojí ve výroční zprávě společnosti.

Firma již dříve uvedla, že jí o 40 000 hektolitrů klesly prodeje piva a nápojů na 3,12 milionu hektolitrů. Export vzrostl o sedm procent na více než 600.000 hektolitrů. Zahraniční prodeje nejvíc rostly na Slovensku, v Británii a Německu. Staropramen se prodává v 36 zemích světa.

Pivovary mají letos za sebou výměnu vedení
Generální ředitel Zbyněk Kovář skončil po osmi letech ve funkci, vystřídal ho Petr Kovařík, který dříve řídil sesterskou pivovarnickou společnost Borsodi Sorgyar v Maďarsku.

Jednička na českém trhu Plzeňský Prazdroj loni prodal v Česku a v cizině deset milionů hektolitrů piva, zhruba stejně jako v roce 2014. Tržby vzrostly o 3,3 procenta na 14,4 miliardy korun.

Pivovarům Staropramen patří dlouhodobě na českém pivovarském trhu druhá příčka za Plzeňským Prazdrojem. Firma je od roku 2012 součástí severoamerické pivovarské skupiny Molson Coors. Ta Pivovary Staropramen koupila od investiční společnosti CVC Capital Partner za 2,7 miliardy eur, do roku 2009 pivovary vlastnil pivovarský gigant Anheuser-Busch InBev. Společnost loni zaměstnávala v průměru 1406 lidí.

Pivovary Staropramen loni prodělaly kvůli odpisům 2,74 miliardy

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Průmyslová automatizaceAutor:ČTKStaropramen

Skupina Pivovary Staropramen loni prodělala 2,74 miliardy korun, meziročně o 18 procent více. Důvodem jsou podle výroční zprávy ve Sbírce listin stejně jako předloni odpisy. Tržby vzrostly o 520 milionů na 8,48 miliardy Kč, více než 5,3 miliardy utržila skupina v zahraničí. Tržby za pivo v ČR klesly skupině mírně pod tři miliardy korun, zahraniční vzrostly nad 4,5 miliardy. "Na českém trhu byly stabilní prodeje značky Staropramen a značka Braník udržela svoji pozici druhého nejprodávanějšího piva v segmentu retail v ČR," stojí ve výroční zprávě společnosti.

Firma již dříve uvedla, že jí o 40.000 hektolitrů klesly prodeje piva a nápojů na 3,12 milionu hektolitrů. Export vzrostl o sedm procent na více než 600.000 hektolitrů. Zahraniční prodeje nejvíc rostly na Slovensku, v Británii a Německu. Staropramen se prodává v 36 zemích světa.

Pivovary mají letos za sebou výměnu vedení. Generální ředitel Zbyněk Kovář skončil po osmi letech ve funkci, vystřídal ho Petr Kovařík, který dříve řídil sesterskou pivovarnickou společnost Borsodi Sorgyar v Maďarsku. Jednička na českém trhu Plzeňský Prazdroj loni prodal v Česku a v cizině deset milionů hektolitrů piva, zhruba stejně jako v roce 2014. Tržby vzrostly o 3,3 procenta na 14,4 miliardy korun.

Pivovarům Staropramen patří dlouhodobě na českém pivovarském trhu druhá příčka za Plzeňským Prazdrojem. Firma je od roku 2012 součástí severoamerické pivovarské skupiny Molson Coors. Ta Pivovary Staropramen koupila od investiční společnosti CVC Capital Partner za 2,7 miliardy eur, do roku 2009 pivovary vlastnil pivovarský gigant Anheuser-Busch InBev. Společnost loni zaměstnávala v průměru 1406 lidí.

Stáhněte naše bohy z pivních etiket, zlobí se hinduista na španělský pivovar

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Lidovky.cz

Hinduistický vůdce Rajan Zed ze Spojených států se zlobí na pivovar ze španělského ostrova Ibiza. Na etiketách jeho nápojů se totiž objevila různá hinduistická božstva. Duchovní vyzval společnost Ibosim BrewHouse, které pivovar patří, aby se omluvila a stáhla z etiket vyobrazení Šivy, Hanumana, Ganešy a bohyně Kálí. Ta už přitom paradoxně piva s indickými bohy na štítcích přestala vyrábět.

Rajan Zed navzdory tomu veřejně vyrazil do boje proti této firmě. Zmíněná božstva by podle něj měla být uctívána v chrámech nebo svatyních a ne použita pro prodej piva a obecně ke komerčním účelům.

„Hinduismus je nejstarší a třetí největší náboženství na světě se skoro miliardou věřících a bohatou filosofickou tradicí. Proto by neměl být brán na lehkou váhu,“ prohlásil Rajan Zed a dodal, že symboly jakékoli víry by neměly být zneužívány.

Vyobrazení na etiketách však měla podle zástupců firmy pouze evokovat kulturu Indie. Design a ilustrace etiket jsou součástí pravidelné spolupráce pivovaru s umělci z Ibizy, kteří vyjadřují svou úctu k hinduistické kultuře, tvrdí společnost Ibosim BrewHouse.

Piva s názvy Shiva Session Black IPA, Kali Session IPA, Ganesha Double IPA a Hanuman Coffee IPA jsou součástí limitované edice Indian Pale Ale, která vznikla v roce 2015, ale v současné době už není k dostání. Proto je poněkud obtížné na tato piva nyní na ostrově vůbec narazit.

Není to poprvé, co Rajan Zed požádal nějakou společnost, aby ze svých výrobků stáhla symboly hinduismu. Minulý měsíc apeloval na belgický pivovar The Musketeer, aby z etiket piv „Jack ́s Precious IPA“ stáhl obrázek slona symbolizujícího boha Ganešu.

Svijanský pivovar loni rekordně vydělal, ale čeká horší časy

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:iDNES.czSvijany

Přes čtvrt miliardy korun čistého vydělalo loni svijanské pivo. Majitelé pivovaru, který byl ještě před dvaceti lety na zavření, ale očekávají horší časy především kvůli očekávanému úbytku hospod.

Pivovar Svijany loni dosáhl zisku 258 milionů korun při tržbách 1,1 miliardy korun. Vyplývá to z výroční zprávy za rok 2015, kterou firma zveřejnila ve sbírce listin obchodního rejstříku.

O více než deset milionů tak překonal svijanský pivovar rekord z roku 2011. Podle předsedy představenstva Tomáše Kučery ale nebyl loňský rok tak dobrý, protože se do celkového zisku musí započítat i výsledek dceřiné firmy Pivovar Svijany - distribuce, přes kterou pivovar s pivem obchoduje. V součtu je výsledek roku 2015 nepatrně horší.

Ve Svijanech loni uvařili nejvíce piva v historii, celkem 623,8 tisíc hektolitrů. Letošní výsledek podle Kučery bude nepatrně vyšší, ale jen v řádu stovek až jednotek tisíc hektolitrů. Zisk by měl být ale za letošní rok nižší.

„Struktura prodejů se zhoršuje v neprospěch sudového piva,“ vysvětlil Kučera. Na sudovém pivu mají tuzemské pivovary podstatně lepší marži, než na lahvovém pro obchodní řetězce. Firma si loňský zisk nechala a nevyplatila akcionářům žádné dividendy.

Plechovky táhnou
Svijany chtějí letos investovat hlavně do dvou linek na plechovky. Například půllitrové plechovky dosud stáčí u externího dodavatele, proto pořídí novou linku, aby je mohla stáčet přímo v areálu pivovaru. Plechovkové pivo zažívá v posledních letech velký boom v prodejích. Další peníze půjdou do linky na dvoulitrové plechovky, které firma uvedla na trh loni v létě, linka bude více automatizovaná. Celkem do technologie investuje firma přes sto milionů korun.

Důvodem investic do plechovek je i snaha rozšířit dál odbytiště. Po Moravě se Svijany uchytily na Slovensku, kde mají už několik set restaurací a jednají o vstupu do obchodních řetězců. Firma zvažuje vstup na polský trh, ale je opatrná a chce jít raději nejprve cestou sudového piva pro hospody, aby se značka stala známější.

Podle Kučery bude příští rok pro pivovary náročný především kvůli očekávanému úbytku hospod z důvodu zákazu kouření a zavedení EET.

TOP 10 minipivovarů: Kde se v našem kraji vaří nejlepší pivo?

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Magazín PatriotAutor:Tomáš Svoboda

Už více než půl roku vám každý týden přinášíme reportáže o minipivovarech našeho kraje. Věříme, že seriál Pivní mapa se stal oblíbenou rubrikou. S blížícími se vánočními svátky se snažíme ji zpestřit speciálními díly. Zatímco minule jsme přišli s malou ochutnávkou vánočních piv, tentokrát máme připravený „žebříček“ TOP 10 z pivovárků, které nás něčím unikátním zaujaly.

Než se do toho dáme, představme si alespoň stručně „Pivní mapu“ našeho kraje. V současné době na ní najdeme celkem 37 minipivovarů, z nichž se nám povedlo dosud navštívit 27 podniků pyšnících se tím, že se u nich vaří čerstvé, živé, nefiltrované a nepasterizované pivo.

Nejvíce husto je přitom ve frýdecko-místeckém regionu, kde může pivní turista na „pár kilometrech“ narazit hned na osm malých pivovárků.

Z celkového počtu můžeme větší část označit za minipivovary tzv. hostinského typu, které mají roční výstav do 1 000 hektolitrů s tím, že svojí produkcí zásobují převážně vlastní pivovarskou hospůdku a částečně se živí také drobným prodejem piva „kolem komína“.

Menší skupina minipivovarů funguje jako tzv. produkční, tedy takové, které výstavem spadají někam mezi 2 000 až 10 000 hektolitrů za rok a které většinu piva exportují mimo místo výroby.

Tyto pivovárky mají často svoji malou hospodu jako třeba Koníček ve Vojkovicích nebo Beskydský pivovárek v Ostravici, ale některé se obejdou i bez ní, což je případ Nachmelené Opice z Krnova. Díky vyššímu výstavu je jejich cílem vytvoření sítě hospod a ochutnávkových pivnic, kde jsou stabilně „na čepu“, a to napříč republikou.

Tolik rychlý přehled a teď už hurá za tím nejzajímavějším, co nás na cestách za pivem během letošního roku potkalo.

Nejvyšší výstav
Tady kromě kvality rozhodují prostě čísla a ta mluví jasně o tom, že největším z malých pivovárků našeho kraje je Koníček z Vojkovic, který je v provozu od roku 2006. Jak prognózoval jeho sládek a zakladatel Mojmír Velký, který mimo jiné pomáhal rozjíždět i několik dalších minipivovarů, od příštího roku už se bude hlásit mezi tzv. malé průmyslové pivovary. To znamená, že jeho roční výstav překročí hranici 10 000 hektolitrů.

Nejhezčí atmosféra
Každý z nás tohle kritérium vnímá trochu jinak, ale z našeho pohledu je v této kategorii „vítězem“ Rohovský minipivovar z Rohova u Opavy. Jeho majitel Artur Komárek tam navázal na více než staletou tradici rodinné hospody, v níž na vás ze všech koutů dýchá „duch dějin“, které ne vždy byly pro náš kraj příznivé. V dobovém interiéru klasické pivnice se vrátíte minimálně o sto let zpět, k tomu čerstvé pivko Rohan a speciality pečené v „Golemovi“ na bukovém dřevě. Prostě malebná historická idyla, se kterou se setkáte snad leda ještě na zámku v ostravském Zábřehu.

Nejkrásnější prostředí

Jako ráj a splněný sen snad každého pivaře jsme v naší červnové reportáži označili přírodní prostředí minipivovaru Kohutka, který sídlí pod kopcem Prašivá ve Vyšních Lhotách. Největším lákadlem je tam prostorné venkovní posezení s bazénem a terasou, na níž lze nejen vychutnávat pivo, ale taky pozorovat západy slunce. Kdo chce, může na svahu pod terasou za symbolický poplatek klidně stanovat, čehož podle majitele Rostislava Březiny využívají hlavně stále aktivnější pivní turisté.

Největší objev
Věříme, že i mnozí znalci nám dají za pravdu, když největším objevem pivní scény „vyhlásíme“ krnovský minipivovar Nachmelená Opice. Založili jej sládek Michal Kuřec a obchodní ředitel Jiří Valenta, a přesto, že otevřeli teprve před rokem, vpadli na trh i díky trefnému názvu a vtipnému marketingu s velkou razancí. Jejich „opice“ zaručeně vytvářejí fronty na všech pivních festivalech a je celkem jedno, zda stojíte v řadě na klasický ležák nebo nějaký ten svrchně kvašený speciál.

Nejširší nabídka
Kdo dneska nevaří „Ale“, jako by snad neexistoval. Snad se trefíme do terče, když řekneme, že letošní rok byl velice plodný na speciály s dominancí svrchně kvašených piv nejčastěji typu Indian Pale Ale a American Pale Ale. Jsou to silnější piva s výraznou hořkostí a aromatickými chutěmi, které způsobují exotické druhy chmelů. Stabilně je kromě českých ležáků vaří třeba Beskydský pivovárek v Ostravici, Nachmelená Opice v Krnově, ostravský Pivovarský dům nebo Nová sladovna v Opavě. Logicky je pak ve škále piv lídrem Koníček z Vojkovic, který je jako jediný nabízí i ve filtrované podobě.

Nejpoutavější příběh
Pro nás je jedničkou příběh pana Mariana Janoszowského, zakladatele minipivovaru Skřečoňský Žabák z Bohumína, který se k vaření piva dostal opravdu jako v pohádce, kde dobro a odvážné nápady vždy vyhrávají. K domácímu vaření piva v hrncích jej přivedla nemoc a z ní vyplývající zvýšená potřeba účinných vitamínů. Syn mu přitom říkal, že se zbláznil, ale dneska je jistě rád, že společně mají stylový rodinný pivovárek a že jejich „Žabáka“ znají třeba i ve Varšavě.

Největší kuriozita
Do této kategorie jsme vybrali Havířov, který má tak trochu „kuriózně“ dva minipivovary v jedné ulici. Jsou v podstatě nějakých 200 metrů vedle sebe, což je fakt rarita. Jde o Slezský pivovar a První havířovský minipivovar, přičemž první z nich vznikl ve snaze rozšířit nabídku už zavedené pivnice, druhý vyrostl doslova na „zelené louce“. Hodnotit, kdo je lepší, nebudeme. Raději popřejeme, ať ani tady není láska k pivu důvodem si konkurovat, ale hledat cesty ke spolupráci.

Nejstarší tradice
Možná to bude překvapení, ale nejstarší pivovárek z těch, které jsme navštívili, se nachází v Hukvaldech. Pivní dobrodruh a nadšenec Vít Lanča jej tam založil už v roce 2003. Patří tedy mezi průkopníky v téhle branži, protože začínal v časech, kdy se o pivním „byznysu“ většině lidí ani nesnilo. Pozitivní je taky fakt, že jde o podnik, který si na nic nehraje. O to víc vynikne jeho kouzlo vycházející z kořenů „obyčejné“ vesnické putyky.

Největší očekávání
Přiznejme si, že nejvíce toho čekáme od podniků, které teprve začínají. V tomto směru budou všichni pivaři jistě se zájmem sledovat, jak se bude dařit nováčkům. Mezi ně patří rodinný minipivovar Hoppy Dog z ostravských Vítkovic, který chce vařit pouze svrchně kvašená piva, a pak také Kunčický pivovar z Kunčic pod Ondřejníkem, který bude naopak sázet hlavně na tradiční ležáky. Oba podniky mají společné to, že fungují od konce letošního roku a že jsou koncepčně nastaveny jako produkční.

Nejlepší pivo?
Jestli čekáte, že tady už konečně začneme natvrdo „střílet“ pořadí značek, které jsou podle nás ty „nej“, jste fakt na omylu. Celý náš seriál není o tom, abychom „kádrovali“ a srovnávali, kdo dělá pivo líp. To musejí vždycky posoudit zákazníci, jejichž slovo je to jediné, které má opravdu „boží váhu“.

My budeme dál pokračovat v psaní originálních příběhů a držet se motta „Dej Bůh štěstí“, což přejeme každému, kdo to s pivem myslí vážně a dává do práce s ním kus svého srdce. Věřte, že takových skvělých lidí není v našem kraji zrovna málo.

1.selský pivovárek - výroční zpráva 2016

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:1.selský pivovárek KroměřížAutor:Tomáš Váňa1.selský

● zvýšili jsme výstav; 3.rok v řade
Sedlák 12% je bestseller
Sedlák a Sedláček, ležáky plzeňského typu, tvoří 2/3 produkce
● 94% výstavu jsou spodně kvašená piva
● v létě nově uvedená Kromeřížská 10%
● IPL-India Pale Lager; líbí se mi tento styl, odezva z trhu pozitivní (Vaněk Ferdinand, Jesus Christ Suprstar...), budeme vařit více
● stále vyšší obliba silných piv, Imperátor, Kill Bill...
● nárust privátních značek: Florian, Jarní doušek
● výrazný nárust pivních turistů. Prohlídky a degustace děláme pro organizované skupiny prakticky pořád.

● v půlce ledna bude nové pivo typu bock, 15%

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.24.05.2017 07:374.983/4.983