Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Jsme rukojmím politických her a závisti, říká ředitel Zemského pivovaru

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Metro.czZnojemský

Na hlavu nájemců Dominikánského dvora v Braníku se snáší kritika. Odpovídá ředitel Zemského pivovaru Pavel Prchal.

Je kritika oprávněná?
Jak která. Zpoždění oproti podmínkám v nájemní smlouvě máme. Ale to se holt stává u větších projektů tohoto typu. Na straně druhé jsme vyslyšeli kritiku, že tu nesídlíme, a tak jsme se sem fyzicky přestěhovali. Vyslyšeli jsme přání občanů a zároveň jednu z dalších podmínek nájemní smlouvy a již teď objekt zpřístupnili pro místní.

Provozujeme zde ztrátovou hospodu. Bereme to jako veřejnou službu, nemluvě o tom, že díky tomu tu bude i Letní divadelní dvůr. Nyní máme být kvůli našemu vstřícnému postupu kritizováni? Proč se na nás útočí? Komu jde o to nás vystrnadit, a to do té míry, že nás ostřelují oficiální zástupci MČ Prahy 4 v médiích s tvrzením, že nebyly zahájeny žádné práce, když dobře vědí a snadno si na vlastním úřadu ověří, jak velký objem příprav se již uskutečnil?

Co říkáte na zvažovanou výpověď?
Dozvěděli jsme se o tom mimoděk, momentálně máme platnou smlouvu. Ano, máme skluz. Byli jsme moc ambiciózní, když jsme přistoupili na dvouletou podmínku pro zahájení stavebních prací. Nyní apelujeme na fakt, že jsme již proinvestovali sedm milionů a že valná většina místní populace, soudě podle osobních schůzek ve dvoře, e-mailů a podobně, nás podporuje. Že jsou i hlasy kritické, většinou bez znalosti nájemní smlouvy nebo bez znalosti příprav pro stavební řízení – ano, to jsou. Samotnému pivovaru se daří, obchodní plán plníme a nutně potřebujeme vlastní výrobu – kdo jiný může mít větší zájem o zprovoznění pivovaru než my?

Létající pivovar Nomád brzy přistane v Děčíně pod zámkem

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Děčínský deníkNomád

Milovníci piva se mohou těšit na vznik nového malého pivovaru. Ten vyroste pod jižními zámeckými zahradami v ulici U Plovárny.

Hotovo by mělo být na podzim, kdy tu začne fungovat minipivovar Nomád, a to pod vedením spoluzakladatele varnsdorfského pivovaru Kocour Jana Kočky, který se podílel i na obnovení vaření piva v děčínském pivovaru.

„Technologie je ve výrobě a stavební úpravy probíhají. Během podzimu začneme vařit, budeme dělat degustaci a začneme lidem představovat piva," řekl Deníku Jan Kočka s tím, že zprvu půjde spíše o degustační prostor s možností koupit si pivo v lahvi či soudku s sebou, například na zahradní grilovačky.

„Mám v plánu menší akce specializované na představení různých druhů piva i ze zahraničí alespoň jednou za dva měsíce," popisuje Kočka s tím, že návštěvníci se například dozví, jaký je rozdíl mezi Pale Ale a IPA či použitím australských, amerických a českých chmelů.

Právě na pivní speciály se totiž Jan Kočka, který má s vařením piva dlouholeté zkušenosti, zaměřuje.

„Příští léto bych chtěl mít bavorskou pšenici, belgickou pšenici, český lehký ležák i ovocnější prokvašené belgické pivo. Je to plán, čemu bych se chtěl věnovat," láká všechny pivní gurmány s tím, že příští rok v létě chystá posezení i venku, a pokud o pivo bude zájem, časem se prostor rozšíří také na pivnici uvnitř.

Nomád, létající pivovar, byl doposud takzvaným pivovarem bez pivovaru. To znamená, že neměl vlastní prostor, kde by vařil pivo. Zlatý mok nechával vařit ve spřátelených pivovarech. Létá však po světě, aby poznával pivní speciály a získával inspiraci pro své vlastní speciály. Mezi jeho známé pivní speciály patří například Karel Česká IPA, Pouštní kráska nebo Zaříkávač chmele.

Na Děčínsku milovníci piva najdou i další minipivovary, které se tu v posledních letech objevují. Jedním z nich je obnovený pivovar v Děčíně v děčínském Centru Pivovar. Tam mohou mimo jiné ochutnat pivo Kapitán, které se v Děčíně vařilo do roku 1995.

Dalším pivovarem je pivovar Kocour ve Varnsdorfu nebo Křinický pivovar Falkenštejn v Krásné Lípě, kde je název stejnojmenného piva spojen se symboly skalní pískovcové krajiny – skalním hrádkem Falkenštejn u Jetřichovic a mohutným pískovcovým masivem Falkenstein u Bad Schandau.

Na Litoměřicku se pak vaří pivo v sedmi minipivovarech, všechny vyrábějí speciální piva nefiltrovaná a v široké škále stupňovitosti. Nejdelší tradici má Litoměřický pivovárek Koliba při stejnojmenném hotelu, který v rámci wellness služeb nabízí i pivní koupele.

V Litoměřicích už sedm let funguje Minipivovar Labuť a dva roky Biskupský pivovar U sv. Štěpána. Ostatní pivovary jsou venkovské.

Na Teplicku vznikly během posledních dvou let hned tři malé výrobny. Zajímavostí je, že každá je jiného typu a dvě z nich jsou v podkrušnohorském Oseku. Městečko s necelými pěti tisíci obyvatel tak má dva funkční pivovary, což je rarita nejen v českém měřítku.

„Minipivovary přinesly na pivní trh určitě vítané oživení, zvlášť v době, kdy se produkce velkých pivovarů začala vzájemně podobat jako vejce vejci," říká známý meteorolog a milovník piva Martin Novák z Teplic.

První vlaštovkou, která potěšila pivaře a teplické patrioty, byl Monopol v Teplicích, který otevíral v květnu roku 2015. Nákladnou rekonstrukcí se podařilo majitelům nádherně zrekonstruovat prostor, který původně sloužil jako varieté, později jako nákupní centrum.

„Je to jeden z nejkrásnějších pivovarů, jaké jsem viděl. Atmosféra nás vrací do první republiky a ve stejném stylu zde pořádají i různé akce. Vaří výborné pivo," hodnotí Hynek Rosenbaum z Prahy. Pro něho je pivo opravdovým koníčkem.

Pivo v Monopolu vaří zkušená sládková Martina Valterová. Ta po maturitě na specializované škole v Plzni prožila 25 profesních let v ústeckém pivovaru Zlatopramen, následně si zkusila i minipivovar Na Rychtě v Ústí nad Labem, tam vařila pivo čtyři roky.

Čínské pivovary vaří pivo podle receptu starého 5000 let

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Globe24.czAutor:ČTK

Tým archeologů ze Stanfordské univerzity vypracoval studii o primitivním pivovaru objeveném v neolitickém sídle v Číně. Pivovar starý 5000 let je nejstarším důkazem výroby piva z ječmene a prosa v zemi.

Inspirovány nálezy vědců se pak dva místní pivovary - Jing-A Brewing v Pekingu a Moonzen Brewery v Hongkongu - rozhodly ukázat modernímu světu starověkou chuť a znovu vytvořily původní recept na pivo.

Vše to začalo v roce 2006. Při průzkumu starověkého sídla Mi-ťia-ja blízko Si-anu v centrální Číně výzkumníci z archeologického institutu Shaanxi Provincial Institute of Archaeology nalezli podzemní jámy staré více než 5000 let. Dvě z nich obsahovaly soupravy keramických nádob, včetně otevřených hrnců, nálevek a džbánků s malými otvory.

Zařízení a uspořádaní připomínalo primitivní minipivovar, ve kterém byly hrnčířské nádoby používány pro drcení, filtraci a fermentaci. "Lidé dnes používají stejné vybavení pro vaření piva," říká profesorka čínské archeologie na Stanfordské univerzitě Li Liou.

Liou se věnovala výzkumu zbytků starého alkoholu na keramice od roku 2012. Jakmile se dozvěděla o sídle Mi-ťia-ja, začala se svým týmem analyzovat zdejší keramiku a doufala, že to vrhne více světla na její dřívější výzkumy.

Tyto keramické nádoby měly na vnitřní straně nažloutlé zbytky - což naznačovalo, že by to mohly být zbytky piva. Vědci ale byli schopni dokázat tuto teorii až podrobnější analýzou pod mikroskopem. Tým zjistil, že to jsou pozůstatky z ječmene, prosa, smldince, kořene vlasokvětu okurkového a slzovky obecné. Ječmen, i když je dnes běžný, byl jednou z nejvíce překvapivých ingrediencí, které byly identifikovány. "Tento nález přidal novou dimenzi, kterou jsme opravdu nečekali, protože jsme se domnívali, že ječmen přišel do Číny zhruba před 4000 lety," řekla Liou.

V březnu naleziště Mi-ťia-ja navštívili také zástupci obou pivovarů, aby se zde dozvěděli více o procesu výroby piva. "Okouzlila nás myšlenka opětovného vytvoření piva Mi-ťia-ja a zjištění, co lidé pili před 5000 lety," řekl spoluzakladatel pivovaru Jing-A Alex Acker.

Jak se ukázalo, skutečný proces fermentace se příliš nezměnil. Ale moderní pivo používá trochu odlišnou sadu hlavních ingrediencí - sladovnický ječmen, chmel, kvasnice a vodu. V době neolitu nebyl chmel a lidé používali jiné obilniny a škroby. Jiné byly také kvasnice a proces kvašení byl spontánnější.

"Bez chmele a s těmito neobvyklými ingrediencemi získáváte škrobovou, zrnitou chuť a vůni s trochou kyselé chuti, téměř jako starobylé berlínské světlé pivo," dodal.

Zlatý Bažant Tmavé Nealko se už prodává na Slovensku

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:České nápoje

Pri príležitosti osláv 50. výročia hurbanovskej sladovne predstavuje Zlatý Bažant ďalšiu novinku v limitovanej edícií - Zlatý Bažant Tmavé Nealko. Tento tmavý nealkoholický sladový špeciál v sebe spája štvoricu jačmenných sladov, ktorej výsledkom sú kávové a čokoládové tóny a hustá krémová pena. Tmavé nealkoholické pivo plnej chuti z Hurbanova ulahodí aj tým najväčším pivným nadšencom, ktorí radi objavujú svet pivných chutí, hľadajú netradičné nealkoholické osvieženie, alebo si práve nemôžu vychutnať alkoholické pivo. K milovníkom piva sa čoraz častejšie radia aj ženy, ktoré oceňujú plnšie a sladšie pivá, medzi ktoré môžeme zaradiť aj Zlatý Bažant Tmavé Nealko.

Rok 2017 sa nesie v znamení osláv polstoročia hurbanovskej sladovne, ktorá svojou ročnou výrobnou kapacitou 111.000 ton predstavuje lídra nie len na Slovensku, ale aj v celej strednej Európe. Zlatý Bažant je jednotkou v rámci kategórie nízkoalkoholických a nealkoholických produktov, a v súvislosti s významným výročím svojej sladovne na trh uvádza ďalšiu z noviniek. „Tentokrát je to výnimočný nealkoholický sladový špeciál vyrobený zo štyroch sladov – svetlého plzenského sladu z produkcie našej vlastnej sladovne, svetlého karamelového, bavorského a farebného sladu“, uviedol Matúš Benža, Brand manažér značky Zlatý Bažant Nealko a Zlatý Bažant Radler.

Zlatý Bažant Tmavé Nealko vo vôni a chuti charakterizujú dynamické tóny praženej kávy a čokolády. Sprevádza ich príjemná horkosť. Limitovaná edícia nealkoholického piva je dostupná v 500 ml plechovkách v maloobchodnej sieti od začiatku mája do vypredania zásob. Odporúčaná maloobchodná cena je 0,89 €.

Ako si najlepšie vychutnáte Zlatý Bažant Tmavé Nealko?
V chuťovej kategórií tmavých a silných pív, do akej patrí aj Zlatý Bažant Tmavé Nealko, sú zastúpené pivá, ktoré chutia horko a majú tmavo sladovú až praženú príchuť. Sú výrazne chmeľové a zároveň majú jemnú sladkosť s intenzívnou dlhotrvajúcou chuťou. Pivá z tejto kategórie si najlepšie vychutnáte s opekaným, zemitým a komplexným jedlom, mäsom alebo dezertami.

Firma s tradicí: Ostravar slaví 120 let a chystá nové značky piv

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Magazín PatriotAutor:Tomáš SvobodaOstravar

Přesně 120 let uplyne 24. října letošního roku od chvíle, kdy byl v Ostravě založen pivovar Ostravar. Výročí chce oslavit ambiciózně. Sortiment rozšiřuje na osm pivních značek, se kterými se chce výrazně prosadit nejen v ostravském regionu, ale také v celé republice.

Zakladatelé, tedy ostravští občané, kteří v počtu 187 osob na tehdejší Český akciový pivovar v Moravské Ostravě nastřádali obnos 1 200 zlatých, by těmito plány byli jistě potěšeni. Vždyť už jen unikátní historie, která se píše téměř nepřetržitě od podzimu roku 1897, je pádným důvodem k hrdosti.

A když už jsme u těch výročí. Letos je tomu navíc 70 let od vzniku značky Ostravar, která přišla na svět v roce 1947 zároveň s přejmenováním původního pivovaru na Ostravský pivovar. Ten po celou dobu svojí existence sídlí v areálu na Hornopolní ulici, kde vaření piva začalo v roce 1898 a zastaveno bylo pouze v letech 1942 až 1944.

Tradičně nabízel Ostravar pivařům dvě základní značky piva, tedy světlou výčepní desítku a dvanáctku, světlý ležák, které podle sezóny doplňoval o jedno či dvě další piva případně speciál. Aktuálně však tuto konzervativní strategii opouští.

Intenzivní práce na nových pivech
Pivovar má za sebou „tříletku“ práce na budoucnosti značky. Povedlo se mu realizovat investice, jako byla například rekonstrukce spilky a sklepů, stáčíren, laboratoří na kontrolu kvality, ale také investice do konceptu nových hospod Ostravarna nebo do nových partnerství s celonárodním dopadem.

„Ruku v ruce s nimi jsme intenzivně pracovali na nových pivech, která v brzké době rozšíří nabídku našeho pivovaru,” uvedl vrchní sládek Ostravaru Roman Richter s tím, že nová strategie odpovídá rostoucímu zájmu pivařů o nejrůznější speciály.

„Chceme využít naší velké výhody, která vyplývá z používání původní technologie výroby piva. Díky naší spilce můžeme vařit v malých várkách více typově odlišných piv, a ty nabízet zákazníkům s daleko vyšší frekvencí,“ doplnil sládek s odkazem na tradiční výrobní postup, kdy pivo kvasí v otevřených kádích spilky, což je dnes běžné spíše v rukodělných minipivovarech.

A jaké nové značky vlastně začal Ostravar v uplynulých třech letech připravovat? Konkrétně to byla jedenáctka „Mustang“, třináctka tmavý speciál „Černá Barbora“ a řada pivních speciálů ze spilky, které symbolizují návrat k ostravským pivovarským tradicím.

Většinu nových značek chce pivovar patřící do společnosti Pivovary Staropramen a zároveň do nadnárodní skupiny Molson Coors Brewing Company dostat také na širší tuzemský trh.

„Spojení našich piv prvotřídní kvality se silnou distribuční sítí mateřské společnosti nám dává dobrou výchozí pozici i výhled na úspěch,“ vysvětlil jeden z nových kroků Roman Richter, který pozici vrchního sládka zastává od roku 2013.

Legendární sládci vařili Baník či Velvet
Jak ukazuje 120 let Ostravaru, má vskutku na co navazovat. Vždyť v historii pivovaru pevně spjatého s centrem Ostravy najdeme hned několik vynikajících sládků, kteří zásadně ovlivnili jeho prestiž i postavení.

Jedním z nich byl Jaromír Franzl. Ano, tušíte správně. Ten stejný Jaromír Franzl, který odešel v roce 1970 do Nošovic, aby pomohl „rozjet“ tehdy nový pivovar Radegast. Předtím však již od roku 1959 pracoval jako vrchní sládek Ostravaru, který za jeho éry zahájil koncept „ostravarských“ tankových hospod, ale přišel také s novými značkami. Jednou z nich byl třeba „Baník“.

Jako „zlatou éru“ ovšem Ostravar označuje působení sládka Roberta Kužely, který vytvořil „Velvet“, nejúspěšnější český speciál všech dob uvedený na trh v roce 1997, kdy pivovar slavil 100 let. Postupem času následoval další z mimořádných počinů, a to speciál „Strong“, se kterým, podobně jako s prémiovým ležákem, Ostravar bodoval na spoustě pivních soutěží.

Přirozeným vyústěním toho všeho bylo, že v roce 2008 roční výstav pivovaru poprvé překonal hranici 800 tisíc hektolitrů.

Letos bude Ostravar ve stopách předchozích generací pokračovat. A to hned na několika frontách. „Kromě nových druhů piv se mohou naši fanoušci těšit také na další nové značkové hospody Ostravarna, kapelami nabitý ročník pivních Slavností, další zajímavé projekty s kapelou Kryštof i podzimní narozeninovou oslavu 120. narozenin,“ dodala manažerka značky Zuzana Cieciotková.

Našli jsme díru na trhu, věří F. H. Prager. Budou dodávat netradiční nealko piva

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:České nápoje

Naučili se dělat věci jinak než ostatní, se svou moštárnou dokázali prorazit na český trh a teď přijímají další výzvu. Majitelé prosperující značky F. H. Prager Cyril Holub a Ondřej Frunc přichází s novinkou, která nemá v České republice obdoby. Extra chmelené pivo typu ALE, IPA a Staut budou vařit v nealkoholické variantě. Aby podpořili své společenské aktivity, hodlají každý měsíc část výdělku pivovaru věnovat zajímavému projektu. Do budoucna se nová značka Illegal Brewery navíc chystá prorazit i s colou a tonikem.

Na trhu s nealkoholickým pivem najdeme pár desítek druhů piv, které si nalezli své pravidelné konzumenty. Nicméně Ondřej Frunc má na konkurenci jiný názor. „Je tu pár zavedených značek nealko piv, ale dle mne se to skoro nedá pít,“ říká s přesvědčením sobě vlastním.

Frunc přichází s nealkoholickými pivy typu ALE či IPA, která se vyznačují výrazným aroma a intenzivní chmelovou vůní a jsou dnes mezi spotřebiteli fenoménem. Právě tento druh produktu vidí jako mezeru na trhu. „Děláme úplně jiná, řemeslná piva ve velmi malém nákladu. Takové typy piv nenajdete v nealko variantě na našem trhu, možná ani na světě.“

Illegal Brewery
Nová značka Illegal Brewery zaujme takové spotřebitele, kteří se nebojí vyzkoušet něco nového a zároveň je určena lidem se sociální zodpovědností, kterým záleží, kam své peníze investují. Tento „nadační“ pivovar totiž plánuje částí svého zisku podporovat nadace a neziskové organizace. „Každý měsíc chceme část obratu darovat na nějaký zajímavý projekt, který bude mít sociální, komunitní charakter. Rádi bychom do výběru projektu zapojili komunitu lidí, kteří si budou nealko pivo kupovat, aby i oni měli šanci ovlivnit, kam peníze poputují,“ dodává Frunc.

Právě proto je důležité oddělit značku Illegal Brewery od moštárny F. H. Prager, která je průkopníkem ve výrobě ciderů a přírodních limonád. „Vnímám pivo, colu a tonik jako modernější produkty, než jsou naše mošty a cidery,“ vysvětluje hrdý majitel. Rozdílnost těchto dvou značek reflektuje i naprosto odlišný vzhled lahví a etiket. Originálně tvarovaná lahev z černého skla (což je samo o sobě unikum na českém pivním trhu) je doplněna etiketou s přímočarým designem z dílny grafického designéra Martina Hůly, známého spíš pod pseudonymem Martin Tvrdý.

Obří pivovod bude zásobovat metalový festival v německém Wacken

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Lidovky.czAutor:Miroslav Petr

Unikátní pivní hospodářství budují Němci pro svůj srpnový festival v městečku Wacken ve Šlesvicku – Holštýnsku. Do výčepů přiteče během tří dnů 400 tisíc litrů pěnivého moku speciálním potrubím, které si nezadá s českým ropovodem Družba.

Wacken Open Air Festival v severním Německu si staví svůj vlastní pivní produktovod. Má pomoci uhasit žízeň desítek tisíc návštěvníků srpnového metalového festu.

Jak informovala tisková agentura DPA, drobné městečko Wacken ve Šlesvicku-Holštýnsku se zhruba 1800 obyvateli se na tři dny začátkem srpna rozroste na zhruba 75 tisíc návštěvníků z celého světa.

V očekávání obvyklého apetitu hostů údajně největšího metalového festivalu v Evropě budují pořadatelé nákladem jednoho milionu eur sedm kilometrů dlouhý pod zemí zakopaný pivní „ropovod“ na přepravu průměrných 400 tisíc litrů. Což je pro představu roční produkce většího minipivovaru u nás.

Podzemní roura nahradí náklaďáky plné sudů
Kapacita pivovodu, který se průměrem trubky v podstatě neliší od českého ropovodu Družba, údajně umožní čepování šesti piv za sekundu.

„S tím, že nebude třeba dovážet na místo pivo v sudech těžkými nákladními automobily,“ vyjádřil se pro DPA zakladatel festivalu Holger Hübner.

Nový pivovod se staví především kvůli ochraně půdy, kterou v okolí do podoby oraniště v předchozích letech rozjezdily náklaďáky, dovážející na festival stovky sudů piv. Ušetří se i přesun plných a následně pak prázdných sudů během show k jednotlivým výčepům.

Spolu s přepravou piva umožní další souběžně položené trubky i napájení, vedení optického kabelu i pitné vody a splašků. „Samozřejmě budeme kontrolovat hygienu na celé trase potrubí,“ ujišťují pořadatelé.

Na letošním Wacken Open Air potěší fanoušky 3. až 5. srpna kromě piva z nového potrubí vystoupení 150 kapel, včetně slavných Volbeat, Amon Amarth, Kreator, Accept nebo Megadeth.

Ukrajinští sládci vaří pivo s názorem, Trump je podle nich mexický ležák

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:iDNES.cz

Pivovaru ze západoukrajinského Lvova se podařilo prorazit i za hranicemi válkou zmítané země. Pomohly mu k tomu nápadité etikety s politickou satirou, jež zdobí řadu vlastních piv nejrůznějších typů. Novinkou je například mexický ležák s příchutí limety, který si utahuje z amerického prezidenta a jeho vazeb na Rusy.

Posledním výstřelkem party mladých Ukrajinců, kteří provozují lvovský pivovar Pravda, je ochucený ležák Trump. Prezident „Rozdělených států amerických“ je na etiketě lahve vyobrazen před zeměkoulí, zpoza níž vykukuje jeho ruský protějšek Vladimir Putin s čepicí nesoucí heslo Trumpovy volební kampaně. Autoři tak odkazují k aféře s údajným vměšováním Rusů do amerických prezidentských voleb (o vyšetřování ruského vlivu na volby se dočtete zde).

Kromě šéfa Kremlu dělá Trumpovi společnost muž s transparentem hlásajícím „Svobodu pro Melanii“, za nímž se tyčí plánovaná zeď na hranici s Mexikem. Vyobrazení se dočkal také malý Kevin, hlavní hrdina filmu Sám doma, v němž si Trump zahrál malou roli.

Vše završuje typové označení piva – podle etikety se jedná o mexický ležák s příchutí limety – a doporučení sládka na stránkách výrobce připít si zlatavým mokem na „nepředvídatelnou budoucnost“.

Nejnovější produkt z dílny lvovského pivovaru souzní s celkovou filosofií jeho majitelů. „Pro mě představuje každá lahev příležitost, jak vyslat do světa krátký vzkaz,“ popisuje spolumajitel firmy Jurij Zastavnij, který byl u otevření pivovaru v roce 2014. „Náš sarkastický pohled na globální nástup populismu jsme reflektovali v názvu piva i podobě etikety,“ dodává k ležáku, který nese jméno amerického prezidenta.

První várka piva se vyprodala během dvou týdnů. Zastavnij agentuře AFP prozradil, že o Trumpův speciál je velký zájem i v zahraničí. „Máme předběžné smlouvy na prodej a distribuci v Německu a Rakousku,“ uvedl. Pivovar nasadil ležák značky Trump i na jeden z čepů ve své restauraci.

Nejedná se přitom o jediné pivo z dílny lvovských nadšenců s kontroverzním otiskem zahraničního státníka. V nabídce je také Naděje Obama, tmavé pivo s příchutí čokolády a kávy. A připravují se speciály Chuj Putin a Frau Ribbentrop, přirovnávající německou kancléřku k bývalému nacistickému ministru zahraničí. „Jasně, můžeme udělat pivo i s Emmanuelem Macronem. Chceme ale počkat, až bude politicky relevantní pro Ukrajinu,“ popisuje Zastavnij motivaci k politické satiře.

Dej Bůh štěstí Ukrajině!
Pivovar Pravda se nachází uprostřed Lvova. „Pravé lvovské pivo se musí rodit přímo v centru města,“ tvrdí webové stránky pivovaru. Svou historii má i budova, kde se pivo vaří. V minulosti zde sídlila prodejna šperků či obchodní dům. Majitelé pivovaru prostory přestavěli jak na samotnou varnu piva, tak na pivotéku a malou restauraci. Ta má podobu divadla a lidé zde mohou sledovat většinu fází výroby.

Majitelé pivovaru tvrdí, že 95 procent ukrajinské produkce nesnese označení pivo. Jejich úspěch je prý dán pouze marketingovými triky a investicemi do propagace. „Našim cílem je, aby si Ukrajinci mohli pochutnat na skutečném pivu, které má unikátní chuť,“ tvrdí pivovar Pravda.

Pivovar si zve také zahraniční sládky ke spolupráci na jednotlivých speciálech. Otisk zde zanechali sládci z Belgie i České republiky. Vrchním sládkem je aktuálně Cory McGuiness ze Spojených států. „My všichni tady věříme, že spolupráce je důležitá pro zachování zdravého ducha pivovarnictví,“ uvádí lvovští výrobci.

Téma spolupráce se zahraničím je pro Ukrajinu velmi aktuální. Neutuchající spory s Ruskem živené konfliktem na východě Ukrajiny nepřidávají Kyjevu na klidu. Jistotu nepřineslo ani zvolení Donalda Trumpa, který se netají sympatiím k Vladimiru Putinovi.

Cílem pivovaru je tak podle Zastavného přinést mimo chutného moku i podněty k zamyšlení nad současným stavem Ukrajiny.

Registr smluv může způsobit problémy i pivovaru Dudák

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:České nápojeDudák

Podle předsedy představenstva strakonického pivovaru DUDÁK Rudolfa Oberfalcera a jeho sládka Dušana Krankuse může internetový registr smluv ohrozit další fungování pivovaru a snížit jeho výkonnost. Legislativní novela znamená právní nejistotu pro DUDÁK-měšťanský pivovar Strakonice a.s. i pro jeho obchodní partnery.

Problém je v tom, že kvůli registru by se každá smlouva zveřejňovala na internetu. „V obrovském konkurenčním pivovarském prostředí, jsou obchodní smlouvy mezi pivovarem a jejich obchodními partnery výsledkem dlouhodobého vyjednávání. To probíhá za cenu mnoha ústupků a kompromisů, neboť sehnat dnes nového odběratele znamená ho vzít někomu jinému. Proč by naše know-how měla vidět konkurence?“ uvedl Dušan Krankus.

Podle Kranskuse by takový registr smluv znevýhodnil pivovar DUDÁK v obchodním styku před konkurenčními pivovary. „Konkurence by veškeré obchodní vztahy našeho pivovaru dostala v podstatě na stříbrném podnose. Bylo by jen otázkou času, kdy by tyto citlivé informace využila konkurence v boji o trh nepřátelským převzetím našich zákazníků,“ dodal Rudolf Oberfalcer.

Alespoň částečným řešením může být novela zákona, kterou předložila skupina poslanců složená z ANO, ČSSD, KDU-ČSL, KSČM, ODS a Úsvitu. Pokud jí sněmovna schválí dostanou některé státní podniky a společnosti s většinovou účastí státu, jako je například národní podnik Budějovický Budvar, částečnou výjimku z povinného zveřejňování smluv v internetovém registru.

„Stále se jen mluví o Budvaru, ale naše situace je naprosto stejná. Jen v našem případě je vlastníkem nižší správní celek, tedy město Strakonice,“ uvedl Oberfalcer.

„Nezpochybňujeme kontrolní mechanismus tohoto zákona, který se snaží ušetřit peníze z kapes daňových poplatníků. Na mzdy našich zaměstnanců, na obnovu technologie, na marketing a tak dále si musíme vydělat stejně jako každý jiný soukromý subjekt, to jest běžnou obchodní činností ve vysoce konkurenčním prostředí. Tento registr nás v něm ale znevýhodňuje,“ uvedl Krankus.

Budějovice versus Budvar. Radnici vadí plánovaná kotelna pivovaru

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Lukáš MarekBudvar

Mezi městem České Budějovice a Budějovickým Budvarem se schyluje k vážnému sporu. Pivovar usiluje o stavbu plynových kotlů za 52 milionů korun. Z radnice zní, že tím porušuje gentlemanskou dohodu. Teplárna, kterou takřka stoprocentně vlastní město, by přišla o významného zákazníka.

V Budějovickém Budvaru se chtějí do roku 2020 dostat až na dva miliony hektolitrů uvařeného piva ročně a výstavba plynové kotelny za 52 milionů korun je jednou z obřích investic, které k tomu mají pomoci. Hotová by mohla být do dvou let. Po jejím napojení se může Budvar částečně odstřihnout od českobudějovické teplárny, která ho nyní zásobuje.

Zástupci radnice ale mají obavy ze zhoršení ovzduší v lokalitě. A městské teplárně by klesly zisky.

„Pro nás je to neakceptovatelné. Budvar usiluje o kotelnu od roku 2014. Vycházel z údajů a cen, které už jsou dnes jiné. Teplárna investovala stamiliony do odsíření. Kdyby došlo k ukončení odběru, v letním období by to byla ztráta bezmála 30 procent produkce,“ reagoval primátor Jiří Svoboda.

Pak by podle něj systém odsíření neměl optimální výkon a zhoršila by se imisní situace. Podle propočtů by to způsobilo pokles celkového prodeje tepla o pět procent.

Primátor upozornil, že mezi městem a Budvarem existovala gentlemanská dohoda. „Zněla tak, že když město povolí pivovaru rozšíření závodu, Budvar zanevře na záměr budovat kotelnu. Ten proces však pokračuje dál,“ doplnil.

Primátor chce o kotelně s ředitelem Dvořákem brzy jednat
Petr Dvořák, nový ředitel pivovaru, však tvrdí, že Budvar s městem do této chvíle o výstavbě kotelny nikdy nejednal.

„Výstavba logistického areálu nijak nesouvisí s plynovou kotelnou. Jedná se o dva nezávislé projekty. Kotelna má v budoucnu zajistit vícezdrojové dodávky tepla a je to strategický projekt, který by nám do budoucna mohl přinést vyšší flexibilitu,“ uvedl Dvořák.

Aktuálně je projekt ve fázi zpracování dokumentace EIA, která řeší dopady stavby na životní prostředí. Je jasné, že město má připomínky a radní schválili negativní stanovisko. Zdaleka tak není jisté, zda bude možné stavět. Primátor Svoboda chce o kotelně s ředitelem Dvořákem v nejbližší době jednat.

Kotelna by stála při Kněžskodvorské ulici. Podle záměru, který před několika týdny zveřejnil krajský úřad, půjde o stavbu tří parních plynových kotlů o výkonu až 30 tun páry za hodinu.

Součástí má být i nový plynovod o délce 400 metrů vedoucí v ulicích kolem pivovaru. Budvar mezi důvody výstavby uvádí úsporu energií a menší ztráty způsobené přepravou. Ceny páry z vlastní kotelny budou podle jeho kalkulace levnější.

Předseda představenstva českobudějovické teplárny Václav Král zmínil, že Budvar je pro ně jedním z nejtradičnějších zákazníků.

„Je na nás napojený od roku 1959 a máme uzavřené dlouhodobé kontrakty,“ sdělil Král. Naposledy se na teplárnu napojilo i nové logistické centrum pivovaru se smlouvou na odběr po dobu osmi let.

Budvar v souvislosti s expanzí už mimo jiné investoval do nových tanků, propojení Kněžskodvorské ulice nebo do parkoviště. Loni zaznamenal historicky nejvyšší produkci 1,615 milionu hektolitrů piva, což je strop současné kapacity.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.20.10.2017 16:105.628/5.628