Novinky a zajímavosti ze světa piva

Budějovický Budvar letos investuje zhruba 730 milionů korun. Staví nové logistické centrum, aby překonal hranici dvou milionů hektolitrů vyrobeného piva za rok. Objem prodaného piva se loni zvýšil. ČTK to dnes řekl mluvčí Budvaru Petr Samec. V roce 2015 se prodalo 1,6 milionu hektolitrů, přesná čísla za loňský rok podnik zatím nezveřejnil. Pivovar nyní dočasně vede jeho ekonomický ředitel Petr Žáček poté, co loni rezignoval Jiří Boček. Ministerstvo zemědělství bude vybírat nového ředitele až ze tří kandidátů, které mu doporučí komise.

"Budvar dosáhl hranice svých výrobních a logistických kapacit již v roce 2015, kdy objem prodaného piva dosáhl hranice 1,6 milionu hektolitrů. Objem prodaného piva se zvýšil i v roce 2016 a dosáhl historického maxima. Číslo zatím zveřejňovat nebudeme," řekl Samec. Nárůst označil za dlouhodobý trend, za posledních deset let se výstav pivovaru zvýšil o 40 procent, za posledních šest let z 1,25 milionu na 1,6 milionu hektolitrů.

Do roku 2020 investuje Budvar dvě miliardy korun. Rozvojové investice spustil již loni, chce zvýšit výrobní a logistické kapacity, aby mohl překonat hranici dvou milionů hektolitrů vyrobeného piva ročně. První projekt zaměřený na přetlačné tanky - tlakové nádoby určené pro přípravu piva - o objemu 10.000 hektolitrů již skončil, nyní se staví nové logistické centrum s kapacitou téměř 20.000 paletových míst. Do roku 2021 dále vznikne nová stáčírna lahví, zvětší se kapacita sklepů a varny. Investice zrychlí distribuci piva v Česku i v zahraničí.

Až v roce 2018 skončí stavba logistického centra, zlepší se podle mluvčího dopravní situace v Kněžskodvorské ulici, kde Budvar sídlí. "Součástí centra totiž bude 70 parkovacích míst pro zaměstnance pivovaru uvnitř areálu, tím se uvolní parkovací místa v okolních ulicích pro veřejnost," řekl Samec. Zároveň se přeprava mezi oběma areály pivovaru přesune na silniční most a technologickou lávku, které Kněžskodvorskou ulici překlenou. Tubus lávky se v březnu sestaví na zemi a na pilíře ji umístí jeřáb s nosností 500 tun. Budvar vyváží pivo do 76 zemí. Pivovar, který byl založen 15. dubna 1895, nese od roku 1967 název národní podnik Budějovický Budvar. Je posledním českým pivovarem, který vlastní stát.

Hinduistický aktivista Rádžan Zéd vyzval český pivovar Primátor, aby nepoužíval obrázek hinduistického boha Ganéši na lahvích piva. Náchodský pivovar se ale brání, že obrázek stáhl už na počátku výroby před dvěma roky.

Zéd, který žije a přednáší ve Spojených státech, v prohlášení uvedl, že používání hinduistických božstev, konceptů či symbolů pro komerční účely není vhodné a zraňuje city věřících. Zvláště pak spojení božstva s alkoholickým nápojem je krajně neuctivé, dodal.

Podle ředitele náchodského pivovaru Josefa Hlavatého se obrázek sloní hlavy boha Ganéši objevil pouze na prvotním nákladu etiket piva Primátor India Pale Ale.

"Pak jsme zjistili, že už s tím měl problém nějaký jiný pivovar, takže jsme to stahovali a tuto etiketu jsme přestali úplně používat," řekl Hlavatý. Přesný počet vyrobených piv s původní etiketou Hlavatý neuvedl.

Japonská firma Kirin Holdings prodává své ztrátové pivovary v Brazílii nizozemské pivovarnické skupině Heineken za 706 milionů dolarů (18 miliard korun). Japonská pivovarnická skupina se tak vzdává brazilského trhu, na kterém ztrácí podíl a kde čelí růstu nákladů na suroviny kvůli propadu místní měny. Heineken se díky této transakci stane druhým největším pivovarem v Brazílii s podílem kolem 19 %.

Dohodu musí schválit brazilské antimonopolní úřady. Dokončena by měla být v první polovině letošního roku. Včetně dluhu Heineken zaplatí za divizi 1,09 miliardy dolarů, napsala agentura Reuters.

Brazilská divize Kirinu provozuje 12 pivovarů. Vznikla v roce 2011, kdy Kirin koupil za 6,3 miliardy realů (51,6 miliardy Kč) brazilskou značku Schincariol. V loňském roce divize vykázala provozní ztrátu 284 milionů realů.

Brazilská ekonomika letos vstupuje do třetího roku recese. Heineken se však domnívá, že místní trh je v dlouhodobém výhledu atraktivní a prémiový segment zde roste rychleji než celý trh. Brazílie je třetím největším pivovarnickým trhem na světě. Heineken má v Brazílii pět pivovarů, které získal v roce 2010 akvizicí pivovarnických aktivit mexické skupiny FEMSA.

Brazilskému trhu piva zcela dominuje světová jednička AB InBev se svou brazilskou divizí AmBev, která má pod kontrolou asi dvě třetiny tohoto trhu.

Hinduistický aktivista Rádžan Zéd vyzval český pivovar Primátor, aby nepoužíval obrázek hinduistického boha Ganéši na lahvích piva, protože je to podle něj „krajně nevhodné“. Podle náchodského pivovaru je ovšem výzva opožděná zhruba o dva roky, protože firma obrázek Ganéši sama stáhla hned na počátku výroby.

Podle ředitele náchodského pivovaru Josefa Hlavatého se obrázek sloní hlavy boha Ganéši objevil pouze na prvotním nákladu etiket piva Primátor India Pale Ale. „Pak jsme zjistili, že už s tím měl problém nějaký jiný pivovar, takže jsme to stahovali a tuto etiketu jsme přestali úplně používat,“ řekl v pondělí Hlavatý. Přesný počet vyrobených piv s původní etiketou Hlavatý neuvedl.

Rádžan Zéd, který žije a přednáší ve Spojených státech, v prohlášení uvedl, že používání hinduistických božstev, konceptů či symbolů pro komerční účely není vhodné a zraňuje city věřících. Zvláště pak spojení božstva s alkoholickým nápojem je krajně neuctivé, dodal.

Japonská společnost Kirin Holdings prodává své ztrátové pivovary v Brazílii nizozemské pivovarnické skupině Heineken za 706 milionů USD (18 miliard Kč). Japonský pivovar tak opouští brazilský trh, na kterém ztrácí podíl a kde čelí růstu nákladů na suroviny kvůli poklesu místní měny. Heineken se stane druhým největším pivovarem v Brazílii s podílem kolem 19 procent.

Dohodu musí schválit brazilské antimonopolní úřady. Dokončena by měla být v první polovině letošního roku. Včetně dluhu Heineken zaplatí za divizi 1,09 miliardy USD, napsala agentura Reuters.

Brazilská divize Kirinu provozuje 12 pivovarů. Vznikla v roce 2011, kdy Kirin koupil za 6,3 miliardy realů (51,6 miliardy Kč) brazilskou značku Schincariol. V loňském roce divize vykázala provozní ztrátu 284 milionů realů.

Brazilská ekonomika letos vstupuje do třetího roku recese. Heineken se však domnívá, že místní trh je v dlouhodobém výhledu atraktivní a prémiový segment zde roste rychleji než celý trh. Brazílie je třetím největším pivovarnickým trhem na světě. Heineken má v Brazílii pět pivovarů, které získal v roce 2010 akvizicí pivovarnických aktivit mexické skupiny FEMSA.

Brazilskému trhu piva zcela dominuje světová jednička AB InBev se svou brazilskou divizí AmBev, která má pod kontrolou asi dvě třetiny tohoto trhu.

Tohtoročnú pivnú sezónu otvárajú Krušovice s pivným špeciálom Staročeský Malvaz 13%, ktorý uspokojí všetkých náročných milovníkov piva. Tento polotmavý pivný špeciál jantárovej farby sa vyznačuje plnou chuťou a zamatovou horkosťou a je stvorený pre všetkých, ktorí hľadajú v pive viac ako len spôsob na ideálne uhasenie smädu. Staročeský Malvaz 13% je dostupný v limitovanej edícii od začiatku februára vo vybraných puboch na celom Slovensku.

Pivo Malvaz má v pivovare Krušovice dlhú históriu. Vyrábalo sa vždy pri výnimočných príležitostiach a je ukážkou prísne stráženého umenia sládkov, ktoré sa odovzdáva po generácie. Základom tohto polotmavého 13-stupňového špeciálu je tradičný postup výroby z výberových sladov, žateckého chmeľu a kvalitnej vlastnej vody z podzemných vrtov.

Na prvý pohľad je Staročeský Malvaz typický svojou jantárovou farbou, ktorá predznamenáva intenzívny zážitok. Jeho silu a plnú chuť vyvažuje výraznejšia, dlhotrvajúca a príjemná zamatová horkosť. Vďaka svojmu charakteru sa hodí na špeciálne príležitosti, ktoré si chcete naplno vychutnať, alebo ak pre svoju zbierku pivných zážitkov práve vyhľadávate nové chute zlatého moku.

„Krušovice už niekoľko rokov prinášajú pivárom na Slovensku nielen kvalitné české kráľovské pivo, ale pravidelne aj pivné špeciality, ktoré obohatia chute slovenských pivárov. Sme radi, že v týchto dňoch im môžeme predstaviť Staročeský Malvaz, skutočný skvost z dedičstva krušovických sládkov,“ hovorí Natália Ormandy, senior brand manager v spoločnosti HEINEKEN Slovensko.

Pivný špeciál Staročeský Malvaz 13% je dostupný od začiatku februára vo vybraných puboch na celom Slovensku v limitovanej edícii do vypredania zásob.

Litovelští pivovarníci disponují od roku 2011 vlastním minipivovarem. Ročně se v něm uvaří kolem patnácti tisíc litrů piva, což je asi sto dávek piva. Menšího objemu varných nádob využívají jak ti, které láká možnost uvařit si vlastní pivo, tak samotný Pivovar Litovel pro své potřeby. Zájem je o spodně i svrchně kvašená piva.

„Minipivovar nejčastěji slouží pro komerční vaření piva, které tvoří až šedesát procent uvařených dávek. Je oblíbené jako dárek pro muže, k výročím, ale třeba i pro vaření svatebních speciálů. Vlastní pivo si objednávají také skupiny přátel, různé kluby či firmy pro své obchodní partnery,“ popisuje sládek Pivovaru Litovel Petr Kostelecký.

Kapacita minipivovaru však přestává stačit. „Letos plánujeme rozšířit kvasné a ležácké kapacity a zvýšit tak roční kapacitu minipivovaru,“ říká ředitel Pivovaru Litovel Lumír Hyneček.

Speciály jsou nejoblíbenější
Nejčastěji se vaří spodně kvašená piva a ležáky, ale také vícestupňové speciály. „V poslední době také roste zájem o svrchně kvašená piva typu ale a ipa a jejich speciály. Už jsme tak vařili například medovou ipu či medové pšeničné pivo,“ doplňuje Kostelecký.

Výroba piva probíhá pod odborným vedením sládka. „Pivo si mohou zájemci vařit podle doporučených i vlastních receptur. Ve dvou varných nádobách s objemem 250 litrů, což je stokrát méně ve srovnání s naší běžnou varnou, vzniká zlatý mok stejně jako při klasické výrobě, tedy vařením, kvašením a konečně zráním, které celý proces uzavírá,“ dodává sládek Petr Kostelecký.

Minipivovar slouží také samotnému Pivovaru Litovel jako laboratoř k vývoji a testování nových pivních receptur. „Již v roce 2011 jsme zde poprvé uvařili například třináctistupňový polotmavý nefiltrovaný speciál Litovel Gustav, který jsme pojmenovali po slavném českém zápasníkovi Gustavu Frištenském, zeti prvního litovelského sládka,“ vzpomíná sládek. Kromě polotmavého speciálu tu v posledním roce vznikla další piva

Ředitel pivovaru Marek Pohanka (snímek) přišel do Strakonic před osmi lety jako šéf obchodu a marketingu. Po odvolání Jaroslava Tůmy v únoru 2015 se přihlásil do výběrového řízení a v květnu se stal ředitelem pivovaru.

Na začátku letošního roku přišla nabídka od konkurence. O jeho služby projevily zájem Pivovary Staropramen. „Dostal jsem velmi lukrativní nabídku. Když k tomu navíc připočteme fakt, že osm let dojíždím za svojí rodinou do Prahy, jsem opravdu velmi na vážkách,“ řekl ve středu.

Vlastníkem strakonického pivovaru je město. Z neoficiálních zdrojů zazněly zprávy, že případný odchod Marka Pohanky by znamenal problémy. Přesto starosta města Břetislav Hrdlička na otázku, jaký je jeho názor na současnou situaci ve vedení pivovaru, odpověděl: „Až mi pan Pohanka potvrdí tuto záležitost, zaujmu k tomu stanovisko. Nyní je na dovolené.“

O něco sdílnější byl nejbližší spolupracovník Marka Pohanky, sládek a člen představenstva Dušan Krankus. „Ano, vím o tom, že dostal velmi zajímavou profesní nabídku od pivovaru Staropramen, protože nás, jako představenstvo, o tom informoval. Není to informace, nad kterou bych jásal. Jeho rozhodnutí ještě v tuto chvíli není definitivní, a tak vyčkejme na jeho konečné stanovisko,“ uvedl Dušan Krankus.

Pivovary Staropramen, s.r.o., ústy své tiskové mluvčí Denisy Mylbachrové při telefonickém rozhovoru zájem o Marka Pohanku nepopřely, nicméně podrobnosti neuvádějí. „Průběh výběrových řízení na pracovní pozice v naší společnosti nekomentujeme,“ napsala PR manažerka Denisa Mylbachrová.
V současné době je Marek Pohanka na dovolené s rodinou.

Únor 2015 – Propuštění Jaroslava Tůmy z postu ředitele.
Duben 2015 – Po šesti letech přestala být sládkovou strakonického pivovaru Dagmar Vlková.
Květen 2015 – Do prázdného křesla ředitele akciové společnosti DUDÁK – Měšťanský pivovar Strakonice, usedl šéf obchodu a marketingu této společnosti Marek Pohanka.
Červen 2015 – Novým sládkem pivovaru se stal Dušan Krankus.
Leden 2016 – Z postu předsedkyně představenstva je odvolána Marcela Vlčková. Novým členem byl jmenován sládek Dušan Krankus.
Zdroj: http://strakonicky.denik.cz/zpravy_region/jaky-trumf-uvadi-reditel-pivovaru-rodinu-20170210.html

Zatímco insolvenční správce zpeněžuje majetek Romana Čechmánka, někdejší úspěšný hokejista a dnes zkrachovalý podnikatel má potíže s policií. Obvinila ho z podvodu.

Zlínská stavební firma podnikatele Petra Strnada se před několika lety podílela na přestavbě domu ve Zlíně na minipivovar s restaurací. Investorem byl Roman Čechmánek, tehdy ještě ambiciózní podnikatel, který vlastnil řadu nemovitostí.

Jenže Strnad brzy zjistil, že ačkoliv svoji práci odvedl, Čechmánek se nemá k tomu, aby mu za to poslal dohodnuté peníze.

„Moc dobře věděl, že nám nezaplatí. Měl to tak naplánované,“ nepochybuje Strnad.

Čechmánek mu dlužil přes půl milionu korun, což byla pro menší stavební firmu značná suma.

„Nakonec jsem stejně jako někteří ostatní věřitelé pohledávku prodal za 20 až 30 procent. Byl jsem v minusu asi 400 tisíc korun,“ popsal Strnad.

Celkové dluhy? 100 milionů
Podobných stížností na Čechmánkovu platební morálku je víc. Policie teď zjišťuje, zda si firmy neobjednal, ačkoliv už dobře věděl, že jim nebude mít z čeho zaplatit.

Exhokejistu vyšetřuje na základě trestních oznámení už několik let, teď se však řízení dostává do další fáze.

„V této kauze je obviněná jedna osoba, a to ze spáchání trestného činu podvodu. Bližší informace poskytneme po ukončení vyšetřování,“ řekl mluvčí zlínské policie Petr Jaroš.

U podvodu je trestní sazba až 5 let vězení. Pokud se tedy případ dostane k soudu, mohl by někdejší slavný hokejista, který si i díky svému působení v NHL vydělal až čtvrt miliardy korun, skončit za mřížemi. Jeho dnešní dluhy činí přibližně 100 milionů korun.

„Nebudu obvinění mého klienta komentovat. Nechci vytvářet žádný tlak na orgány státní moci jakýmkoliv vyjádřením,“ reagoval stručně Čechmánkův obhájce Aleš Dufek.

Věřitel: Ještě mu to musí dokázat
Pro podvedené firmy, které pro Čechmánka těžko hledají slušné slovo, je obvinění jen malou satisfakcí.

„Musí mu to ještě dokázat, zatím není nic jisté. Bude to trvat ještě dlouho,“ míní Strnad. Podle bývalého Čechmánkova právního zástupce Petra Bernátka jeho exklient nechtěl nikoho napálit.

„Nechal si poradit od špatných lidí a špatně investoval,“ tvrdí Bernátek.

Policie nyní bude pokračovat ve výsleších. Kdy a s jakým výsledkem případ uzavře, není jasné.

Mezi Čechmánkovými věřiteli byl i někdejší zlínský hokejista Petr Čajánek nebo bývalý šéf vsetínského hokeje Oldřich Štefl (více zde). Ti své pohledávky také prodali, aby viděli aspoň část svých peněz.
Čechmánek bydlí v domě patřícím Synotu, platí mu nájem

Minipivovar s restaurací už mezitím získal nového majitele. Za 7,8 milionu korun ho koupil podnikatel Martin Masařík, který na Uherskohradišťsku provozuje několik restaurací.

Dražbu však provázejí spory, protože soud ji ještě ráno před jejím konáním nepovolil. O pár hodin později už ale ano. Nakonec se přihlásil jediný zájemce. Ti další tvrdí, že neměli dost času na to, aby složili jistinu 900 tisíc korun.

„Dražba se měla odložit na pozdější termín,“ je přesvědčen jednatel věřitelské firmy Passvilan Karel Evják.

Peníze nedokázal včas složit ani holding Synot, který je také jedním z věřitelů a měl o pivovar zájem. Už dříve koupil několik jeho nemovitostí v rámci insolvenčního řízení (více zde). Například dům na Jižních Svazích, kde Čechmánek se svojí rodinou stále žije, avšak musí každý měsíc platit nájem.

„Podle našeho názoru dražba neproběhla standardně a v souladu s insolvenčním zákonem,“ uvedla mluvčí Synotu Magda Pekařová.

Insolvenční správce Jaroslav Brož si však stojí za svým: všechno bylo podle zákona, protože soud nakonec přibližně 24 hodin před jejím konáním dražbu povolil. Argumentuje také tím, že dražba, která se konala na konci října, byla avizovaná na takzvané centrální adrese v souladu se zákonem od začátku září.

Čechmánek s médii nekomunikuje. V prosinci se vrátil k hokeji jako trenér druholigového Valašského Meziříčí, které se chystá na play-off.

„Domluvili jsme se, že se pokusím týmu do konce sezony pomoct,“ řekl pro klubový web.

Už přes půl roku vzniká v obci Židovice nová podnikatelská aktivita, společnost Bureš – sdružení upravuje prostory usedlosti na hospůdku s minipivovarem. Po Podřipském rodinném pivovaru ve Ctiněvsi je to druhý minipivovar na Podřipsku.

Pivo už vaří a po krátké zkušenosti si sládek Miroslav Bureš „troufl" a přihlásil do 27. mezinárodní soutěže Zlatá pivní soutěž, která začíná za týden v Českých Budějovicích, hned osm vzorků pěnivého moku. Od léta loňského roku minipivovar otočil v technologii 34 várek po 500 litrech, tedy zhruba 16 000 litrů piva.

„O založení minipivovaru jsme v rodině začali uvažovat už před pěti lety, věděli jsme, že ani v Roudnici nad Labem, která byla pivovarnictvím známá, podobné zařízení chybí. Nahrála nám příležitost, kdy se ozval kamarád z Jindřichova Hradce, který chtěl ve městě postavit minipivovar, měl už nakoupenou technologii, ale dostal se do sporu se sousedy, a nakonec svůj záměr vzdal. Odkoupili jsme od něho zařízení a seznámili se i s recepturou, kterou jsem ale nakonec upravil podle svých záměrů," říká Miroslav Bureš.

Zdálo by se, že název Pivo z Roudnicka Pánů z Růže víc tíhne k jižním Čechám, ale není to zcela pravda, protože Rožmberkové nebyli jen pány na Jindřichově Hradci, ale před Lobkowiczi také na Roudnici. Sládek několik názvů piva pocházejícíchz Jindřichova Hradce ponechal, ale sortiment výrazně rozšířil. V současné době uspokojí zájemce od sedmistupňového světlého výčepního piva po čtrnáctistupňovou Hraběnku či Alexandra. Jedenáctistupňový světlý ležák dostal název od nedalekého kopce Bulf.

„Vycházíme vstříc turistům lehkým letním pivem, které je osvěží a neunaví, připravujeme i jeden druh piva svrchním kvašením anglického typu a na Vánoce chceme vařit silnější speciál. Zatím sbíráme zkušenosti, veškerou produkci jsme prodali doma, část na různých kulturních a společenských akcích, ale už jsme navázali kontakt s jedním větším pivovarem. Pro jaro bude hotová hospůdka s vnitřním i venkovním posezením," dodává sládek.

Vedle židoveckého minipivovaru budou o Zlatou pivní pečeť usilovat například Biskupský pivovar sv. Štěpána z Litoměřic, Podřipský pivovar Ctiněves, děčínský pivovar, Kocour Varnsdorf, Falkenštejn Krásná Lípa, Monopol Teplice, z Ústí nad Labem Milenium a Na Rychtě, Žatecký pivovar či Velké Březno. Hodnotit se bude 883 vzorků piva z 219 pivovarů z celého světa.