Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Rok 2016 byl rekordní. Přibylo 58 nových minipivovarů

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Lidovky.czAutor:Miroslav Petr

Celkem 340 minipivovarů fungovalo na konci loňska v Česku. Přibývají dosud nevídaným tempem, přestože řada z nich už také ukončila činnost a některé vlivem rostoucí produkce přecházejí do kategorie průmyslových.

Co týden, to jeden nový minipivovar na území Česka. Tohle tempo platilo skoro přesně pro rok 2015. Loňský přírůstek ale byl ještě o něco vyšší a rekordní. Přibylo 58 minipivovarů, o tři víc než než předloni.

Vyplývá to z údajů Českomoravského svazu minipivovarů, který vede zatím nejpřesnější statistiku fungujících nejmenších výrobců piva.

Některé končí, jiné začínají
Za dobu od začátku devadesátých let, kdy u nás vznikly první (s výjimkou po staletí fungujícího pivovaru U Fleků v Praze) ukončilo činnost 36 minipivovarů. A čtyři naopak rostly tak rychle, že překročily hranici 10 tisíc ročně uvařených hektolitrů a dostaly se do kategorie průmyslových.

„Nové rychle přibývají, ale současně i některé krachují. Je vidět, že náš obor už není doménou jen nadšenců, ale stal se z něj úplně normální byznys jako v každém jiném odvětví,“ říká šéf svazu minipivovarů Jan Šuráň.

Z těch nejnovějších, které zahájily provoz v posledních měsících, je například pivovar Moucha (v areálu bývalého pivovaru Braník) nebo pražský pivovar U Supa, na Plzeňsku pak pivovar v Radobyčicích nebo Beer Factory přímo v centru krajského města.

Dále také letos vznikl Zámecký pivovar a palírna v Blatné v jižních Čechách, Pivovar Cestář v Ostružné na Olomoucku nebo Zlosin z Velkých Losin nebo kromě dalších Černý Medvěd v Jablonném nad Orlicí.

Tisícovka byla a znovu bude
Před válkou fungovala u nás zhruba tisícovka pivovarů a k tomuto číslu podle Šuráně jejich počet v budoucnu možná znovu doroste. Jen malá část – aktuálně 48 – jich připadá na průmyslové pivovary menších regionálních vlastníků i velké v majetku nadnárodních koncernů.

Minipivovary si přitom mezi sebou ani vůči velkým hráčům prakticky vůbec nekonkurují. A to ani v městech, kde jich vzniká nejvíc. Třeba taková Praha jich už má přes 30 a další se chystají.

Ani přes rychle rostoucí počet nemají zásadní vliv na roční pivovarnickou produkci v Česku - minipivovary tvoří kolem 1,5 procenta z celkem 20 milionů hektolitrů u nás uvařeného objemu všech piv.

„Pořídit a provozovat pivovar už ale není tak úplně snadné. Dneska je důležité ho propojit s gastronomií, zkrátka provozovat současně pivovar a restauraci,“ přidává svou zkušenost sládek a stavitel pivovarů Josef Krýsl, který stojí mimo jiné i za v listopadu otevřeným plzeňským pivovarem Beer Factory.

Novou ředitelkou Českého svazu pivovarů a sladoven bude Martina Ferencová

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:ČSPSAutor:Hana Novotná

Český svaz pivovarů a sladoven (ČSPS) má novou výkonnou ředitelku. Stala se jí dosavadní projektová manažerka ČSPS Martina Ferencová, která rovněž zastávala funkci pověřené výkonné ředitelky. V pivovarnickém oboru má Ferencová dlouholeté zkušenosti, řadu let působila v Pivovarech Staropramen. Ve svých prioritách se zaměří především na podporu pozitivního vnímání piva, informování o přínosech českého pivovarnictví a rovněž budování pověsti odvětví jako odpovědného člena společnosti. Výběrového řízení se zúčastnilo dvanáct kandidátů.
Předsednictvo ČSPS jmenovalo Martinu Ferencovou do funkce výkonné ředitelky s účinností od 1. ledna 2017. Ferencová pracuje pro svaz přes šest let, kdy se zaměřovala především na projekty z oblasti společenské odpovědnosti a vztahy s regulátory. Z pozice pověřené výkonné ředitelky pak úspěšně realizovala Dny českého piva či Svatováclavskou slavnost a rovněž se podílela na vedení pracovních a odborných skupin při ČSPS.
„Mezi hlavní úkoly nové výkonné ředitelky bude patřit naplňování strategických cílů svazu, tedy především zvyšování pozitivního vnímání a popularity českého piva, informování o přínosech českého pivovarnictví pro rozvoj české ekonomiky a v neposlední řadě budování pověsti odvětví coby odpovědného člena společnosti se zaměřením na podporu zodpovědné konzumace piva,“ uvádí ke jmenování Ferencové předseda Českého svazu pivovarů a sladoven František Šámal.
V pivovarnickém oboru se Martina Ferencová pohybuje již sedmnáct let, od ukončení studií na Provozně ekonomické fakultě České zemědělské univerzity. Profesní dráhu odstartovala v Pivovarech Staropramen, kde během svého jedenáctiletého působení postupně zastávala několik funkcí v rámci finančního oddělení, mimo jiné vedoucí oddělení pohledávek a investic. Odtud se přesunula do funkce vedoucí sekretariátu a koordinátorky zodpovědnostních projektů Českého svazu pivovarů a sladoven. Od roku 2011 je zároveň předsedkyní Komise společenské zodpovědnosti pivovarů.

Vysokomýtský pivovar bude opět vařit pivo, vznikne zde i škola

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Týden.czAutor:ČTK

Po obnovení výroby ve starém pivovaru poblíž centra Vysokého Mýta by v areálu mohla fungovat i škola zaměřená na pivovarnictví. Podobná v regionu zatím chybí. Podmínkou je ale získání evropské dotace na celkovou opravu objektu, zatím se dala do pořádku jen střecha zchátralé budovy.

"Škola by i pro lidi mimo obor vyučovala technologie a postupy při vaření piva, zřejmě formou kurzů a seminářů. Rád bych ale dosáhl toho, že by nás nějaká odborná škola zaštiťovala a poskytovala středoškolské a vysokoškolské lektory," uvedl majitel pivovaru František Richter. Podle něj je spojení výroby piva a školství výhodné.

Pivovar Richter koupil v roce 2015. V Praze již provozuje Jihoměstský pivovar, Vinohradský pivovar a Pivovar u Bulovky s restauracemi. Část areálu v Mýtě by chtěl majitel přeměnit na prostory pro kulturní akce nebo na byty.

Pivem plánuje zásobovat nejen vlastní restauraci v areálu, ale i další zařízení ve městě a okolí. Výstav by podle něj mohl dosáhnout zhruba 5000 hektolitrů ročně. Sází přitom na lokální patriotismus místních konzumentů.

Předchozí majitel areál vlastnil od ledna 2008, měl v plánu v něm vybudovat obytný komplex Nový pivovar. Začal s demolicí některých zchátralých budov a postavil první bytový dům, ale pak jeho stavební aktivity kvůli malému zájmu kupujících ustaly. V roce 2012 zastupitelé města odmítli pivovar odkoupit. Místní sdružení Kujebák se v minulosti snažilo vlastníkovi zabránit v bourání budov a chtělo, aby opravil nejcennější objekty. Návrh na prohlášení pivovaru kulturní památkou však ministerstvo kultury odmítlo.

Areál pochází z let 1898 až 1900. Do první světové války vařil 20 tisíc hektolitrů piva ročně. Během války kvůli nedostatku surovin poklesl roční výstav na 1000 hektolitrů. V roce 1951 výroba, tehdy už lihovin, v Mýtě skončila. Později objekty sloužily jako sklady hnojiv zemědělské firmy.

Budvar má po čtvrtstoletí nového šéfa. Bočka nahradil Žáček

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Českobudějovický deníkAutor:ČTKBudvar

Dlouholetý ředitel českobudějovického národního podniku Budějovický Budvar Jiří Boček oficiálně skončil ke konci roku ve funkci. Do výběru nového šéfa povede podnik ekonomický ředitel Petr Žáček (67).

Ve chvíli, kdy není přítomný ředitel, jsou za podnik oprávnění jednat jeho statutární zástupci, tedy odborní ředitelé. Jako první v pořadí je právě Žáček, následoval by obchodní ředitel a výrobně-technický ředitel. "Prvním zástupcem je Petr Žáček, který de facto řídí pivovar již od loňského 1. června, tedy od doby, kdy pan Boček nastoupil do pracovní neschopnosti. V praktickém řízení firmy tak nyní nedochází k žádné změně," sdělil agentuře ČTK mluvčí Budvaru Petr Samec. Žáček pracuje v Budvaru na pozici ekonomického ředitele od září 2005. "V době nepřítomnosti ředitele podniku ho v uplynulých 11 letech vždy zastupoval," podotkl mluvčí.

Zřizovatelem podniku je ministerstvo zemědělství. Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) ČTK před Vánocemi řekl, že se nyní připravuje výběrové řízení na ředitelské místo. Mezi požadavky, které bude muset ředitel splňovat, bude i znalost pivovarského oboru. "S touto funkcí v žádném případě nehodlám hazardovat. Nechci, aby bylo řízení jakýmkoliv způsobem zpochybňováno," řekl Jurečka. Přemýšlí i o tom, že by stát oslovil soukromou firmu, aby mu s výběrovým řízením pomohla. Ministr doufá v to, že se nový ředitel osvědčí a bude ve funkci alespoň stejně dlouho jako Boček.

Jiří Boček vedl pivovar od roku 1991. Loni obdržel od prezidenta Miloše Zemana státní vyznamenání. Boček v Budvaru strávil více než 30 let, do národního podniku nastoupil v roce 1984 jako technolog. Loni získal i Výroční cenu České a moravské pivovarnické akademie.

Budvar zvýšil za posledních šest let výstav z 1,25 milionu na nynějších 1,6 milionu hektolitrů. Vyváží pivo do 76 zemí. Pivovar, který byl založen 15. dubna 1895, se od roku 1967 nazývá národní podnik Budějovický Budvar. Je posledním českým pivovarem, který vlastní stát.

Trautenberk má své sídlo v krkonošské Malé Úpě. Je to pivo horalů!

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Rozhlas.czAutor:Jiřina MužíkováTrautenberk

Krkonošská obec Horní Malá Úpa se může pyšnit hned několika nej. Najdete tam třeba nejvýše položený obecní úřad nebo kostel. Nyní k turistickým lákadlům přibyl i minipivovar. Není sice nejvyšší, ale zajímavostí má dost.

Při jeho slavnostním otevření a ochutnávání piva Trautenberk zastihla Jiřina Mužíková předsedu představenstva pivovaru Martina Kulíka i starostu Karla Engliše.

„Při rekonstrukci jsme objevili spoustu nádherných původních prvků. Byli jsme úplně nadšení. Narazili jsme na 105 let starou původní ocelovou konstrukci. dokonce jsou na ní i německé nápisy. Vše jsme se snažili v tom interiéru zachovat. Máme tu krásnou parketovou podlahu, která byla překryta několika vrstvami lina a koberců. Původní pískovcové schody a dřevěné vyřezávané osvětlení, které se nám také podařilo zachránit," usmívá se Martin Kulík.

Ve výšce 1045 metrů nad mořem a pět metrů pod zemí ve sklepení starém sto tři roků se začalo vařit pivo. To je začátek příběhu o Pivovaru Trautenberk, nejmladším přírůstku do rodiny krkonošských minipivovarů.

Pivovar Trautenberk vznikl v bývalé Tippeltově boudě (hotel Družba) a pivo se tu vaří přibližně rok
Rozsáhlou rekonstrukcí celého objektu vznikly prostory pro pivovar, jehož ostrý provoz právě začal, včetně pivovarské hospody.

Pivovar je akciovou společností, s podporou obce na jeho vznik přispěli zdejší boudaři a místní lyžařský areál SKiMU.

Ti všichni také nové pivo čepují, a protože je „jejich", všichni se o něj hezky starají.

Na kvalitu piva Trautenberk dohlížejí sládci Vojtěch Kaprálek a Tomáš Ďuríček. Kromě čepovaného piva je k dispozici i v pet lahvích atypického tvaru a v dárkovém balení se čtyřmi třetinkovými lahvemi, které jsou nejen díky skvělému obsahu jedinečným suvenýrem.

Ředitel Budvaru Boček skončil ve funkci, podnik dočasně povede Žáček

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:EuroZprávy.czAutor:ČTKBudvar

Dlouholetý ředitel českobudějovického národního podniku Budějovický Budvar Jiří Boček oficiálně skončil ke konci roku ve funkci. Do výběru nového šéfa povede podnik ekonomický ředitel Petr Žáček (67). ČTK to dnes sdělil mluvčí Budvaru Petr Samec.

Ve chvíli, kdy není přítomný ředitel, jsou za podnik oprávnění jednat jeho statutární zástupci, tedy odborní ředitelé. Jako první v pořadí je právě Žáček, následoval by obchodní ředitel a výrobně-technický ředitel.

"První zástupcem je Petr Žáček, který de facto řídí pivovar již od loňského 1. června, tedy od doby, kdy pan Boček nastoupil do pracovní neschopnosti. V praktickém řízení firmy tak nyní nedochází k žádné změně," řekl Samec. Žáček pracuje v Budvaru na pozici ekonomického ředitele od září 2005. "V době nepřítomnosti ředitele podniku ho v uplynulých 11 letech vždy zastupoval," podotkl mluvčí.

Zřizovatelem podniku je ministerstvo zemědělství. Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) ČTK před Vánocemi řekl, že se nyní připravuje výběrové řízení na ředitelské místo. Mezi požadavky, které bude muset ředitel splňovat, bude i znalost pivovarského oboru. "S touto funkcí v žádném případě nehodlám hazardovat. Nechci, aby bylo řízení jakýmkoliv způsobem zpochybňováno," řekl Jurečka. Přemýšlí i o tom, že by stát oslovil soukromou firmu, aby mu s výběrovým řízením pomohla. Ministr doufá v to, že se nový ředitel osvědčí a bude ve funkci alespoň stejně dlouho jako Boček.

Jiří Boček vedl pivovar od roku 1991. Loni obdržel od prezidenta Miloše Zemana státní vyznamenání. Boček v Budvaru strávil více než 30 let, do národního podniku nastoupil v roce 1984 jako technolog. Loni získal i Výroční cenu České a moravské pivovarnické akademie.

Budvar zvýšil za posledních šest let výstav z 1,25 milionu na nynějších 1,6 milionu hektolitrů. Vyváží pivo do 76 zemí. Pivovar, který byl založen 15. dubna 1895, se od roku 1967 nazývá národní podnik Budějovický Budvar. Je posledním českým pivovarem, který vlastní stát.

Ředitel Budvaru Boček skončil, pivovar dočasně povede Žáček

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Týden.czAutor:ČTKBudvar

Dlouholetý ředitel českobudějovického národního podniku Budějovický Budvar Jiří Boček oficiálně skončil ke konci roku ve funkci. Do výběru nového šéfa povede podnik ekonomický ředitel Petr Žáček (67). Sdělil to mluvčí Budvaru Petr Samec.

Ve chvíli, kdy není přítomný ředitel, jsou za podnik oprávnění jednat jeho statutární zástupci, tedy odborní ředitelé. Jako první v pořadí je právě Žáček, následoval by obchodní ředitel a výrobně-technický ředitel. "První zástupcem je Petr Žáček, který de facto řídí pivovar již od loňského 1. června, tedy od doby, kdy pan Boček nastoupil do pracovní neschopnosti. V praktickém řízení firmy tak nyní nedochází k žádné změně," řekl Samec. Žáček pracuje v Budvaru na pozici ekonomického ředitele od září 2005. "V době nepřítomnosti ředitele podniku ho v uplynulých 11 letech vždy zastupoval," podotkl mluvčí.

Zřizovatelem podniku je ministerstvo zemědělství. Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) ČTK před Vánocemi řekl, že se nyní připravuje výběrové řízení na ředitelské místo. Mezi požadavky, které bude muset ředitel splňovat, bude i znalost pivovarského oboru. "S touto funkcí v žádném případě nehodlám hazardovat. Nechci, aby bylo řízení jakýmkoliv způsobem zpochybňováno," řekl Jurečka. Přemýšlí i o tom, že by stát oslovil soukromou firmu, aby mu s výběrovým řízením pomohla. Ministr doufá v to, že se nový ředitel osvědčí a bude ve funkci alespoň stejně dlouho jako Boček.

Jiří Boček vedl pivovar od roku 1991. Loni obdržel od prezidenta Miloše Zemana státní vyznamenání. Boček v Budvaru strávil více než 30 let, do národního podniku nastoupil v roce 1984 jako technolog. Loni získal i Výroční cenu České a moravské pivovarnické akademie.

Budvar zvýšil za posledních šest let výstav z 1,25 milionu na nynějších 1,6 milionu hektolitrů. Vyváží pivo do 76 zemí. Pivovar, který byl založen 15. dubna 1895, se od roku 1967 nazývá národní podnik Budějovický Budvar. Je posledním českým pivovarem, který vlastní stát.

Pivovar Svijany chce ve svijanském zámku otevřít hotel

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Liberecký deníkAutor:ČTKSvijany

Hotel s 45 lůžky a restaurací chce v nově rekonstruovaném zámku ve Svijanech na Liberecku vybudovat Pivovar Svijany. Do obnovy zchátralé památky už společnost investovala 60 milionů korun, z toho polovinu získala z takzvaných norských fondů. Druhá etapa rekonstrukce, která zahrnuje vybudování 22 pokojů a jednoho apartmá a také restaurace přijde na dalších 30 milionů. První hosté by sem měli zavítat už v květnu ještě před zahájením letní sezony, řekla mluvčí Pivovaru Svijany Petra Winklerová.

Pivovar Svijany je největším pivovarem v Libereckém kraji a výstavem kolem 620.000 hektolitrů ročně se řadí mezi desítku největších v zemi.

Zchátralý areál zámku nedaleko pivovaru koupila společnost před třemi lety a letos v létě ho otevřela návštěvníkům. Tamní expozice představuje unikátní nálezy z blízkého okolí i zajímavosti odhalené při opravě zámku. K těm patří třeba více než 3000 let stará bronzová jehlice, středověká pec na chleba nebo tajná chodba. Nejcennějším exponátem je zřejmě bronzový poklad takzvaných svijanských labutěk, umělecky zpracovaných kultovních předmětů z 9. a 10. století před naším letopočtem.

S využitím zámku i pro ubytování počítal Pivovar Svijany od začátku rekonstrukce. Zájem o památku od jejího otevření podle Winklerové roste. "Již nyní je relativně velká poptávka po svatbách na zámku, věříme, že ji od příštího roku budeme schopni uspokojit," poznamenala. Vedení pivovaru uvažuje, že v zámku zřídí i minipivovar. "Přemýšlíme i o zážitkovém a školním minipivovaru. Pokud přijede parta lidí, tak by si tady mohli pod vedením našeho zkušeného sládka uvařit pivo a za měsíc si ho pak přijet vypít," doplnil ředitel pivovaru Roman Havlík. To je ale podle něj záležitost budoucnosti.

Liberecký kraj patří k turistickým regionům s největší kapacitou ubytování v Česku. Na začátku loňského roku bylo v kraji 892 hromadných ubytovacích zařízení, což představuje desetinu těchto zařízení v zemi. Víc ubytovacích zařízení mají jen Jihočeský a Královéhradecký kraj. V přepočtu na 10.000 obyvatel má ale Liberecký kraj nejvíc lůžek v Česku. I když je co do rozlohy po Praze nejmenším krajem v republice, má pro turisty 14.500 pokojů se 43.650 lůžky. Okolí Svijan je turisticky zajímavou lokalitou, která ale mnoho možností k ubytování nenabízí. Mezeru chce zámecký hotel ve Svijanech vyplnit.

Nejvíce z půllitru mají Svijany, celkově ale s přehledem vede Prazdroj

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Jan Sůra

Velcí pivovarničtí hráči v roce 2015 zvýšili zisky. Daří se ale i malým. Porovnání mezi oběma jinak těžko souměřitelnými skupinami odhaluje údaj, kolik čistého zisku mají z každého uvařeného půllitru. Údaje za právě skončený rok 2016 k dispozici ale ještě nejsou.

Na prvním místě v tomto upraveném žebříčku zisků se v roce 2015 usadil Pivovar Svijany. Firma, která byla před dvaceti lety na zavření, totiž v roce 2015 dosáhla nejvyššího zisku v historii a také uvařila nejvíce piva. Z každého půllitru měl pivovar 2,07 koruny čistého. Ziskem na půllitr předstihl svijanský pivovar o rok dříve první Plzeňský Prazdroj.

Žebříček zisků za rok 2015 není úplný, protože řada hráčů výsledky zveřejňuje na poslední chvíli zákonné lhůty nebo po ní. Například svijanský pivovar poslal data do sbírky listin teprve dva dny před Vánocemi. Výsledky minulých let ale naznačují, že by se pořadí na prvních třech místech nemělo měnit.

Jedinou výjimkou by mohl být Únětický pivovar, který má potenciál stát se skokanem roku. V roce 2014 ještě jako minipivovar získal na každém pivu 2,62 Kč čistého, přičemž o rok později poskočil mezi plnohodnotné pivovary, protože překonal hranici 10 tisíc uvařených hektolitrů. Výsledky však zatím nezveřejnil.

V žebříčku chybí z velkých hráčů Pivovary Lobkowicz, které ve svých výročních zprávách nezveřejňují celkovou produkci v hektolitrech, ale pouze ve finančním vyjádření.

Mít značku a prodávat sudy
Předseda představenstva Pivovaru Svijany Tomáš Kučera tvrdí, že rok 2016 bude horší, protože ten loňský částečně zachraňovala stomilionová dividenda z dceřiné distribuční firmy na svijanské pivo. Pokud by se nicméně do celkového zisku pivovaru započítala i tato firma, zisk na půllitr by byl ještě výrazně vyšší.

„Struktura prodejů se zhoršuje, prodává se více lahvového piva na úkor sudového,“ vysvětluje Kučera, proč za rok 2016 očekává nižší zisk. Celorepublikový trend souvisí i s očekávaným úbytkem hospod a odbytu sudů, na nichž mají pivovary v Česku mnohem vyšší marži než na lahvovém pivu. Svijany zisk z roku 2015 použijí na další rozvoj. Výrazně posílí například v plechovkovém pivu, do dvou linek na jeho stáčení investují 100 milionů korun.

Žebříček nejziskovějších pivovarů ukazuje velké rozdíly mezi pivovary. V první trojici se opět umístil Rodinný pivovar Bernard, který také trvale navyšuje výrobu i zisk. Naopak některé velké značky mají z každého piva podstatně méně. Budějovický Budvar, který je v rukou státu, má 87 haléřů z půllitru, Staropramen dokonce na každém vydělal jen 37 haléřů čistého.

Podle Tomáše Maiera z Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity je pro velkou ziskovost nutné zkombinovat dva faktory: mít značku, která umožní vyšší ceny, a dosáhnout vyššího podílu sudového piva na prodejích. „Ideální je kombinace obojího, jako má Bernard, který v sudech prodá 62 procent piva,“ říká Maier. V případě Svijan je podíl zhruba půl na půl.

Prazdroj má sudového piva 42 procent, ale drží se úspěšně strategie vysokých cen. „Hospodský má minimální vyjednávací tržní sílu oproti obchodnímu řetězci,“ vysvětlil Maier. Pivovarnictví zažívá podle Maiera v Česku dobré časy, nejen díky rostoucí produkci.

„Cenový lídr, společnost Plzeňský Prazdroj, minimálně posledních patnáct let zdražuje se železnou pravidelností kvůli udržení vysoké ziskovosti, jak požadují akcionáři,“ dodal Maier.

Připravované novinky

Publikováno:před 5 měsíciAutor:ČpČz

● mobilní aplikace České pivovary pro iOS (obdoba verze pro Android)
● encyklopedie mezinárodních pivních stylů dle Brewers Association
● virtuální cesta kolem pivovaru prostřednictvím služby Panorama od Seznamu (obdoba Street View) (od 1.1.2017)
● fotografické náhledy piv v jednotlivých pivotékách pivovarů (místo ilustračních obrázků) (od 1.1.2017)
● na základě spolupráce se skupinou Pivovary České republiky budou pravidelně na Facebooku sdíleny příspěvky a fotografie jejich členů z návštěv pivovarů po celé republice. Tímto děkuji členům za jejich poskytnutí k zveřejnění.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.24.05.2017 07:374.983/4.983