Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Světlým ležákům kraluje Zubr Premium

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:České nápojeZubr

Dlouhodobě oceňovanou kvalitu piv z produkce pivovaru Zubr stvrdil absolutní triumf v degustační soutěži České pivo 2017, když pivovar získal vítězný double mezi ležáky. Nejlepším ležákem roku 2017 se stal Zubr Premium, který opanoval nejprestižnější kategorii soutěže, první místo v kategorii jedenáctistupňových piv získal čtyřikrát chmelený ležák Zubr Grand. Úspěch slavil také Zubr Classic třetím místem v kategorii světlých výčepních piv.

Zubr Premium tak navázal na vítězství z roku 2015 v téže soutěži a na absolutní vítězství v degustační soutěži PIVEX 2016. „Velmi nás těší, že si v letošním roce opět připisujeme další medailová umístění, obzvláště, že si vezeme domů nejvyšší ocenění v královské kategorii, tedy kategorii prémiových ležáků a zároveň i v kategorii jedenáctistupňových ležáků. Právě ležáky jsou vlajkovou lodí našeho pivovaru, které slaví úspěchy nejen na poli soutěžním, ale i mezi zákazníky,“ komentuje letošní ocenění Tomáš Pluháček, ředitel pivovaru Zubr.

Pivovar Zubr, který v letošním roce oslavil 145. výročí položení základního kamene, si zakládá na tradiční výrobě a kvalitních regionálních surovinách. „Vaříme poctivé české pivo, které oceňují pivovarští odborníci i naši konzumenti, kteří jsou často ještě přísnějšími hodnotiteli. Dlouhodobě sázíme na tradiční technologie a klasickou výrobu, abychom všem milovníkům zlatého moku mohli vždy nabídnout jen to nejlepší,“ říká Nataša Rousková, sládková pivovaru Zubr, jejíž piva si za posledních dvacet let odnesla desítky cen z prestižních českých i zahraničních degustačních soutěží.

Úspěchu v letošním ročníku soutěže se dočkala i piva ze sesterského pivovaru Litovel, která si odvezla dvě ocenění pro svá tmavá piva a vítezství v kategorii světlých výčepních piv pro Litovel Moravan. Pivovarská skupina PMS celkově získala celkem šest ocenění a stala se jednoznačně nejúspěšnější skupinou soutěže České pivo 2017.

Odbornou soutěž České pivo vyhlašuje každoročně Český svaz pivovarů a sladoven již od roku 2001. Odborným garantem je Výzkumný ústav pivovarský a sladařský. Degustační komise, která za dohledu notáře posuzuje senzorické vlastnosti piva, je složená z pivovarníků, pedagogů a odborníků Chmelařského institutu a Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Objektivita hodnocení je zajištěna dvoukolovým hodnocením.

Nejlepším světlým pivem se stal Litovel Moravan

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:České nápojeLitovel

Pivu z Hané se opět dařilo, Litovel Moravan zvítězil v prestižní odborné degustační soutěži České pivo 2017. Druhé a třetí místo mezi tmavými pivy získala piva Litovel Premium Dark a Litovel Dark. Hned trojnásobný úspěch zaznamenalo pivo z Pivovaru Litovel v odborné degustační soutěži České pivo 2017. Šampionem se pro rok 2017 stal světlý Litovel Moravan, který poprvé uvařil emeritní sládek litovelského pivovaru Miroslav Koutek se svými spolupracovníky již před 35 lety.

„Vítězství v soutěži České pivo je pro nás dalším důvodem k radosti v roce, kdy slavíme výročí 35 let piva Moravan,“ komentuje úspěch Petr Kostelecký, sládek Pivovaru Litovel. „Těší nás, že odborníci již poněkolikáté ocenili naše pivo, vařené tradičními postupy z ječmene z úrodné Hané, z tršického a žateckého chmele a místní skvělé vody z Litovelského Pomoraví. Ocenění patří také Miroslavu Koutkovi, bez kterého by náš pivovar nebyl tím, čím je dnes,“ dodává.

Pivovaru Litovel patří v letošním ročníku soutěže České pivo také druhá a třetí příčka mezi tmavými pivy, na kterých se umístily tmavý ležák Litovel Premium Dark a tmavé výčepní pivo Litovel Dark.

Soutěž každoročně pořádá Český svaz pivovarů a sladoven ve spolupráci s Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským. Jednotlivé vzorky piva pečlivě zkoumá odborná komise, složená z pivovarníků, pedagogů i odborníků z Chmelařského institutu, maximální objektivitu zaručuje hodnocení ve dvou kolech za dohledu notáře.

Oceněná piva soutěže České pivo 2017:

Litovel Moravan
Optimální sladěnost intenzivní lahodné aromatické hořkosti a střední plnosti, výborný říz a velmi dobrá pěnivost, to jsou hlavní charakteristické vlastnosti piva, které poprvé uvařil před 35 lety emeritní sládek pivovaru Litovel Miroslav Koutek se svými spolupracovníky.

Litovel Premium Dark
Černý ležák z Litovle má bohatou kompaktní pěnu, příjemnou hořkost a jedinečnou karamelovou chuť a vůni, získanou z praženého karamelového a bavorského sladu.

Litovel Dark
Středně plné tmavé výčepní pivo z Litovle se vyznačuje příjemnou středně karamelovou vůní, charakteristickou hořkostí a barvou.

Ocenění Pivovaru Litovel v posledních ročnících soutěže České pivo

České pivo 2017
1. místo ČESKÉ PIVO 2017 z Prahy v kategorii světlých výčepních piv za Litovel Moravan
2. místo ČESKÉ PIVO 2017 z Prahy v kategorii tmavých piv za Litovel Premium Dark
3. místo ČESKÉ PIVO 2017 z Prahy v kategorii tmavých piv za Litovel Dark

České pivo 2016
1. místo ČESKÉ PIVO 2016 z Prahy v kategorii světlých výčepních piv za Litovel Moravan
1. místo ČESKÉ PIVO 2016 z Prahy v kategorii tmavých výčepních piv za Litovel Dark
2. místo ČESKÉ PIVO 2016 z Prahy v kategorii světlých ležáků za Litovel Premium

České pivo 2015
1. místo ČESKÉ PIVO 2015 z Prahy v kategorii světlých ležáků za Litovel Premium
1. místo ČESKÉ PIVO 2015 z Prahy v kategorii nealkoholických piv za Litovel Free
1. místo ČESKÉ PIVO 2015 z Prahy v kategorii tmavých piv za Litovel Dark
3. místo ČESKÉ PIVO 2015 z Prahy v kategorii světlých výčepních piv za Litovel Classic
3. místo ČESKÉ PIVO 2015 z Prahy v kategorii tmavých piv za Litovel Schwarzbier

České pivo 2014
1. místo ČESKÉ PIVO 2014 z Prahy v kategorii tmavých piv za Litovel Dark
3. místo ČESKÉ PIVO 2014 z Prahy v kategorii světlých výčepních piv za Litovel Classic
3. místo ČESKÉ PIVO 2014 z Prahy v kategorii nealkoholických piv za Litovel Free

České pivo 2013
1. místo ČESKÉ PIVO 2013 z Prahy v kategorii světlých ležáků za Litovel Premium
1. místo ČESKÉ PIVO 2013 z Prahy v kategorii tmavých výčepních piv za Litovel Dark
3. místo ČESKÉ PIVO 2013 z Prahy v kategorii tmavých ležáků za Litovel Schwarzbier Premium

České pivo 2012
1. místo ČESKÉ PIVO 2012 z Prahy v kategorii světlých ležáků za Litovel Premium
1. místo ČESKÉ PIVO 2012 z Prahy v kategorii světlých výčepních piv za Litovel Moravan
1. místo ČESKÉ PIVO 2012 z Prahy v kategorii světlých výčepních piv za Litovel Classic
3. místo ČESKÉ PIVO 2012 z Prahy v kategorii tmavých výčepních piv za Litovel Dark

Farář se před 25 lety rozhodl vrátit život do vybydleného Neratova. Slaví úspěchy

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Česká televizeAutor:ČT24

Sdružení Neratov, které ve stejnojmenné obci u česko-polské hranice buduje už 25 let zázemí pro lidi s mentálním a tělesným postižením, si na začátku vytklo za cíl navrátit život do vysídlené obce a obnovit poutní místo. Postupně se mu to podařilo a život se do obce opět vrací.

Ještě před druhou světovou válkou měl Neratov stovky stálých obyvatel. Po poválečném vysídlení Němců z něj zbyla jen osada s několika chalupáři. Na počátku 90. let už byli v Neratově pouze dva stálí obyvatelé.

Dominantou obce byl chátrající kostel bez střechy. Farář Josef Suchár se to rozhodl změnit a v roce 1992 založil Sdružení Neratov. „Je to místo poutní, tedy kam lidé putují. A bylo hodně zničené, tak jsme ho chtěli opravit,“ říká farář dnes. Sdružení nedávno získalo ocenění Zaměstnavatel bez bariér.

V současnosti už v Neratově na stálo žije téměř sedm desítek lidí, velká část z nich s nějakým zdravotním postižením. Sdružení tu provozuje třeba restauraci, obchod nebo zahradnictví. Místo je častým cílem turistů a ti ho oceňují.

Aktuálně dává Sdružení Neratov práci už zhruba dvěma stovkám lidí. Nejen v Neratově, ale i v okolí. Chráněná dílna je například v Králíkách nebo Žamberku. Sdružení ale neusíná na vavřínech, v listopadu se třeba chystá otevřít pivovar, v němž zaměstná dalších 7 lidí.

Přispívá ale také k dění v Neratově a stará se i o vzdělávání. V nedalekých Bartošovicích otevřelo základní školu pro handicapované děti a každé léto pořádá divadelní festival s mentálně postiženými herci.

Ve Studénce mají pivo pro fajnšmekry! Nový pivovárek vaří jenom „Ejly“

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Magazín PatriotAutor:Tomáš SvobodaDejf

David Hanzelka začal vařit pivo nejprve doma na sporáku, pak se přesunul s šedesátilitrovým hrncem a hořákem do garáže, ale i ta mu byla časem malá. A tak letos v červenci otevřel ve Studénce svůj vlastní minipivovar Dejf.

Zaměřuje se výhradně na svrchně kvašená piva, která jej zaujala už před lety. Domácím vařičem je více než deset roků, během kterých vyzkoušel mnoho pivních stylů. Nejčastěji jsou to piva typu American Pale Ale a Indian Pale Ale, česky zkrátka „Ejly“.

„Chci hlavně vařit pořád nová a dobrá piva. Aktuálně mám v nabídce sedm druhů, z toho je šest mých a jeden vznikl ve spolupráci s dalším malým pivovárkem. Plánuju však další a další, což mě baví. Pokaždé jsem zvědavý, jak budou chutnat nové chmely,“ říká David Hanzelka, kterého k pivovarnictví přivedla láska k pivu a rozhlasová reportáž.

Díky ní se dozvěděl, že i doma lze uvařit velice kvalitní pivní speciály, které jsou doménou především menších výrobců. „Když jsem vařil první svrchňák, moc jsem tomu nevěřil. Nakonec jsem ale zjistil, že to je naopak a vlastní pivo mi chutnalo více než klasický pasterizovaný ležák, který se dělá ve velkém,“ vzpomíná na domovarnické začátky.

Teď, nebo nikdy
Vařit pro sebe a pro partu kámošů a známých, to je společné poslání všech nadšenců, jako je on. Jenže pokud pivo chutná a poptávka sílí, myšlenky na stavbu profesionální technologie nabývají na intenzitě.

„O minipivovaru jsem přemýšlel dlouho, ale pořád byly nějaké překážky, časové nebo finanční. Měl jsem i období, kdy jsem z toho byl trochu znechucený. Člověk přece jen vařením doma v hrnci otravuje rodinu,“ pokračuje ve vyprávění „Dejf“, kterého zřejmě zachránilo stěhování od sporáku do garáže. Tam si mohl vařit podle svého.

„Najednou to ve mně dozrálo a řekl jsem si, buď teď, nebo nikdy. Koupil jsem 250 litrovou varnu a našel borce, kteří svařují technologie z nerezu. Tak vznikl pivovar. Sice jsem sotva začal, ale už vím, že potřebuju větší kapacitu. Jak pivo chutná a jde do světa, lidé ho chtějí opakovaně,“ usmívá se muž, který se profesně zabývá distribucí elektronických součástek a strojírenstvím.

Pivovárek je pro něj stále koníčkem, který však roste svižným tempem, takže kapacitu by potřeboval zhruba dvojnásobnou.

„Rád bych pokryl spotřebu svou a kamarádů kolem. Máme takový neoficiální spolek, kde všichni pijeme spíše svrchně kvašená piva. Všechny pivovary se snaží hospodařit, jak se říká, kolem komína a pak pivo dostat třeba do pivotéky. To je i moje cesta, i když je to pořád hlavně o dobrodružství,“ vysvětluje David Hanzelka.

Jeho piva bývají na čepu třeba v ostravské hospůdce U Oráče nebo v Múza baru v Novém Jičíně. Přímo ve Studénce mívá otevřeno třikrát týdně, kdy prodává čerstvé pivo stočené do lahví nebo sudů.

„Pořád se držím druhů, jako jsou IPA, APA nebo Red Ale. Chci však zkoušet i jiné druhy, třeba kyselá piva, byť vím, že v našem regionu to asi hit nebude. Pivních stylů, které jsem nevařil, je pořád ještě hodně,“ podotýká náš průvodce, kteří se řídí heslem: „Hlavně pořádně chmelit a chmelit!“

Pomáhá celá rodina
Protože otevřel teprve před dvěma měsíci, velmi mile jej překvapil okamžitý zájem. I když přiznává, že osobně Facebook nemusí, lidé si jej právě na sociálních sítích, se kterými mu pomáhá kamarád, našli.

„Zatím to funguje velice dobře. Stačí zveřejnit, co máme nového a kde jsme zrovna na čepu a lidi za pivem přijdou. Přes léto k nám navíc chodilo i hodně místních, což jsem až tolik nečekal,“ přiznává zakladatel řemeslného, tedy na ruční dřině postaveného, pivovaru.

Lidé podle něj mají stále lepší přehled o tom, co pivní trh nabízí, a to včetně starší generace, která byla zvyklá na klasiku v podobě ležáku. Připlatit si za pivní degustaci, kterou mají na svědomí specifické chmelové odrůdy, je samozřejmost pro docela početnou skupinu zákazníků.

Dříve si chmely objednával z Anglie, ale současný tuzemský sortiment už je na dostačující úrovni. Ačkoli… „Občas nejsou některé druhy k dostání, ale s tím se potýkáme všichni. Letos se snad i u nás mělo vyšlechtit několik nových aromatických druhů, takže doufám, že bude širší nabídka,“ těší se David Hanzelka na nové výzvy.

Tou největší pro něj dál zůstává skloubení profesního a rodinného života s pivovarnickým podnikáním. Jeho nejbližší naštěstí mají pro další náročnou práci pochopení.

„Pomáhá mi manželka a taky starší syn, kterého jsem dokonce chtěl donutit, aby šel studovat pivovarnictví. Ale nepodařilo se mi to. Podporu v rodině však rozhodně mám,“ dodává na závěr majitel pivovárku ze Studénky.

Čerstvý nováček na Pivní mapě našeho kraje se zatím docela nenápadně skrývá v přízemí domku u hlavní silnice, ale kdo má tu správnou chuť a touhu poznávat nové pivní styly, určitě jej bez potíží objeví.

Tak „Dej Bůh štěstí!“ a u piva zase někdy na viděnou.

Minipivovar Dejf
Místo: 2. května 390, Studénka
Druhy piv: vaří svrchně kvašená nefiltrovaná a nepasterizovaná piva, v nabídce bývá atomově chmelená Atomico IPA 13,5°, dále Mechanico IPA 13,5°, Whale APA 12°, tropická Plešatico APA 13° (vaří společně s pivovarem Dva plešouni), Wolf SMaSH IPA 13°, Electrico R´n´R IPA 15° vařená s použitím žitného sladu a IPA zvaná Grizzly

Pivní degustátorka: Ženy hledají v pivu jiné chutě než muži

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Deník.czAutor:Jozef Gáfrik

Věru Lehovcovou přivedla k pivu práce v laboratoři. Ochutnávání piva pak zcela propadla a nyní vede kolektiv patnácti degustátorů. V laboratoři řídí stejný počet mužů jako žen a jak sama říká, degustovat umějí obě pohlaví stejně, odlišnosti nachází jen v citlivosti na různé chutě.

Je vaše láska k pivu ovlivněna i tím, že bydlíte vedle velkopopovického pivovaru?
Přiznávám, že ano. Už během studia jsem chodila do pivovaru na prázdninové brigády. K pivu jsem se však pořádně dostala až později, když jsem začala pracovat v laboratoři velkopopovického pivovaru. Ověřování kvality totiž neodmyslitelně patří k vaření piva. Později jsem v sobě objevila nejen vášeň pro poznávání chutí.

Jak jste se k práci v laboratoři dostala? To asi není běžný dětský sen.
Bylo to dílo náhody. Když jsem byla malá, chtěla jsem být učitelkou, později jsem se zamilovala do historie. Ale pak jsme měli v osmé třídě výbornou učitelku chemie a bylo rozhodnuto. Vystudovala jsem potravinářskou chemii a technologie. Pracovala jsem rok jako technoložka v Pražských sodovkárnách, když jsem četla v novinách inzerát, že ve velkopopovickém pivovaru hledají laborantku. A od té doby jsem tu, celkem kolem čtyřiceti let.

Co vás na této činností baví nejvíce?
Pivo a vše kolem něj. Je to přece náš národní nápoj, i když nechci, aby má slova zněla jako fráze. Ve vaření piva máme v Česku dlouholetou tradici a těší mě, že jsem tak trochu její součástí. Baví mě rovněž práce s lidmi. A pivo je jedna z věcí, která dokáže lidi spojit. Návštěva hospody je taková malá psychoterapie.

Jak se vám daří skloubit pracovní a osobní život?
Myslím, že když je člověk dobrý organizátor, jde všechno –- ale když byly děti malé, bez pomoci a pochopení rodiny by bylo vše mnohem složitější.

Jste u mužů oblíbená, protože rozumíte něčemu, co mají rádi?
Jo, to je pravda. Mí přátelé to vědí už dlouho, takže moje práce jim přijde normální, ale když jsem mezi novými lidmi a ukáže se, že jsem pivní degustátorka, hned si chtějí o této práci povídat, hlavně muži.

Nežárlí váš manžel?
Jsme spolu téměř čtyřicet let, takže bych řekla, že je zvyklý. Kromě toho mě má na dohled, protože pracuje v pivovaru jako vodohospodář a pivo je jeho nejoblíbenější

Co musí člověk udělat pro to, aby se z něj stal pivní degustátor?
Je důležité říct, že degustátorství není hlavní náplň mé práce, ale její část. Zodpovídám za mikrobiologickou kontrolu vstupních surovin, meziproduktů a hotového výrobku. V oblasti senzoriky koordinuji patnáctičlennou skupinu spolupracovníků. Starám se o to, aby se k lidem dostalo dobré a kvalitní pivo. A právě senzorické testování kvality, tedy degustace, je má každodenní rutina. Ale zpět k otázce. Člověk by si měl na začátku vyzkoušet, jestli je senzoricky vnímavý, jestli je schopen najít v pivu různé chutě. A hlavně by měl mít tento nápoj rád.

Jsou na tom lépe ženy, nebo muži, co se týká talentu na rozpoznávání chutí?
Na to se nedá přesně odpovědět. Ženy umějí v pivu najít lépe vůně květin a ovoce, muži zase snesou ve větší míře hořkost a najdou různé, jak my říkáme, smraďochy. V degustační komisi pivovaru pracuje sice více mužů, ale zase pokud jde o jinou skupinu, kde se pravidelně testuje pivo z celé skupiny Asahi, převažují naopak ženy.

A pak se udělají degustátorské zkoušky a je to?
Není to tak jednoduché. I chuťová paměť se zapomíná, je nutné pravidelně trénovat. Každé dva měsíce se podrobujeme takzvanému přezkušování. Takové nároky na profesionální kvality jsou však pochopitelné, degustátor je záruka kvality piva. Zkoušky nás drží v pozoru, abychom pořád trénovali i mimo práci.

Jaké pivo pijete nejradši?
Ležáky. Dvanáctku, třináctku – plzeňské a našeho Kozla 11. Nejradši mám pivo, které má výrazný charakter. Ze speciálních druhů oceňuji belgické pivo typu Kriek. Ráda si dám i řezané a polotmavé pivo.

Tmavá piva, to je speciální kategorie, ne?
Ano, to je. Česká republika je ve světě známá především svými ležáky, ale moc se neví, že tady ve Velkých Popovicích vaříme i jedno z tmavých piv, které konzumenti piva oceňují po celém světě.

Proč, v tuzemsku se nepije?
Pije, ale ne v takové míře. Jsme konzervativní národ s typickou pivní kulturou. Spotřebitel ve světě dnes vyžaduje větší výběr, v Čechách máme svá oblíbené značky a neexperimentujeme tolik. A třeba tmavý Kozel je ve své kategorii výjimečný.

Čím přesně je výjimečný?
Vaří ze čtyř druhů sladů: plzeňského světlého, bavorského, karamelového a barevného. To je také hlavní rozdíl mezi výrobou světlých a tmavých piv, protože světlá se vaří většinou jen z jednoho druhu sladu. Karamelový slad dává tmavému Kozlovi, ale i ostatním českým tmavým ležákům, typickou barvu. Když bych ho pak srovnala s ostatními světovými tmavými pivy, je unikátní tím, že se dobře pije. Světová tmavá piva jsou hutná s větším procentem alkoholu. Náš tmavý Kozel je osvěžující a podle mě vyniká právě kombinací jemné chuti s karamelovými tóny.

Vy sama pijete tmavé pivo?
Ano, určitě. Nekonzumuji totiž kávu, takže když mám chuť na karamel s nějakým kávovým tónem, dám si tmavé pivo.

Jdou ve vašich šlépějích i synové?
Ani ne. Starší syn pracuje v gastronomii, pivo má sice rád, ale je spíš milovník vína. Má sommeliérské zkoušky, tím pádem je senzorika občas námětem společného rozhovoru. Mladší syn pracuje ve státní správě a hraje fotbal. Vím, že po zápase i s kamarády na pivo vždy zajde. Dětem však nikdy nic nepřikazuji. Pokud se mne na něco zeptají, řeknu názor, ale rozhodnout se musejí sami.

Významná ocenění získali dva muži, kteří spojili své životy s Budějovickým Budvarem

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Budějcká DrbnaBudvar

Český svaz pivovarů a sladoven předával svá nejvyšší ocenění za rok 2017. Ocenění získali mimo jiných také dva muži, jejichž celý profesionální život byl spojen s pivovarem Budějovický Budvar.

Za celoživotní přínos oboru byl do Síně slávy českého pivovarství a sladařství uveden Jiří Boček. Ten v Budějovickém Budvaru pracoval od roku 1983 a v období 1991 až 2016 zastával pozici ředitele podniku. Během jeho působení zvýšil pivovar roční výstav ze 491 tisíc hektolitrů na 1,6 milionů hektolitrů a počet exportních států vzrostl z osmnácti na sedmasedmdesát. „Vstup do Síně slávy je pro mě nejvyšším oceněním mé celoživotní a bohaté profesní kariéry v pivovarnictví od pivovarníků a velmi si jej vážím,“ říká bývalý ředitel Budějovického Budvaru Jiří Boček.

Za spoluautorství vysokoškolské učebnice „Sladařství" Cenu českého sládka F. O. Poupěte obdržel Jan Šavel. Docent Šavel napsal do učebnice čtyři kapitoly a u jedné další je spoluautorem. Nedávno oslavil 50. výročí práce v Budějovickém Budvaru a dodnes stále aktivně pracuje v pivovarské laboratoři na testování kvality surovin, kvality pivovarských kvasinek a věnuje se i problematice stárnutí piva. „Prostě mne v práce laboratoři stále baví,“ konstatuje výzkumný pracovník Budějovického Budvaru Jan Šavel.

„Oběma pánům srdečně gratuluji. Získání těchto profesních ocenění je velkou poctou i pro celý pivovar. Zároveň to pro nás představuje obrovský závazek do budoucna – na jejich práci chceme důstojně navázat,“ dodává ředitel Budějovického Budvaru Petr Dvořák.

Pivo s vůní whisky. Přečerpávají mok z pivních sudů do dubových od kořalky

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Rozhlas.czAutor:Michal Malý

V Šebkovicích jihozápadně od Třebíče vyrábějí pivo s vůní whisky. Oba nápoje mají jedno společné – ječmen. Technologicky se ale zásadně liší i přesto lze vyrobit pivo, které bude mít vůni a decentní příchuť tradiční kořalky, je přesvědčený sládek Pavel Hájek. K dispozici má ručně vyrobené dubové sudy, které jsou základem výroby.

Vše se odehrává ve sklepení staré šebkovického lihovaru, z dnešního pohledu vlastně už pivovaru. „Dalo by se říci, že lihovaru i pivovaru, protože výroba piva a whisky má jedno společné – ječmen,“ říká marketingový ředitel Ondřej Chládek.

Pivo z pivních nerezových sudů ve sklepě přečerpávají do dubových sudů po whisky. Je u toho sládek, resp. technolog výroby Pavel Hájek. „Sudy jsou po whisky, asi tři roky v tom ležela. Bude to více alkoholovitý, stupňovitý pivo tmavší barvy po těch sudech,“ vysvětluje.

Sudy ze slovenských dubů
Sudy k výrobě whisky bývají největším bohatstvím výrobců. Právě sud se zásadně podepisuje na chuti budoucího moku. „Sudy si necháváme vyrábět z dubu, který se těží jen na Slovensku a v Maďarsku.“

Pivo v sudech od whisky leží minimálně 6 týdnů. Po té době dojde podle Pavla Hájka k dokonalému promísení chutí obou nápojů.

Koupil industriální památku na horách. Probouzí v ní život

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Krkonošský deníkAutor:Jan BraunTemný důl

Majitel cateringové firmy Karel Chotek si nevzal zrovna malé sousto, když v lednu 2016 koupil historickou továrnu v krkonošském Temném Dole.

Ohromný vícepatrový objekt někdejší Dixovy brusírny dřeva z roku 1868 majestátně trůní u silnice z Horního Maršova na Pec pod Sněžkou či Malou Úpu. Zvenčí zachovalý, uvnitř zbídačený. V útrobách industriální památky chce po dlouhých letech strádání a nevyužívání rozproudit život.

Multikulturní centrum i sušírna hub
Spokojeně sledoval, jak si návštěvníci dne otevřených dveří vychutnávali kávu v jednom z podlaží. „Ukazuju lidem, jaké by to bylo, kdyby to tu žilo,“ povídá. Pražírna kávy, pivovar, krkonošská restaurace s regionální kuchyní, pekárna, multikulturní centrum s výstavní plochou nebo také sušírna hub. To jsou plány, které hodlá Karel Chotek zrealizovat.

Společně s kolegy a přáteli založil vědecký a kulturní spolek Fabrika Temný Důl. Přiznává sice, že jeho úmysly se nesetkávají pouze s příjemnými ohlasy na snahu vzkřísit tuto nemovitou kulturní památku, nicméně se může opřít o podporu zástupce rodinného klanu Dixových, kteří fabriku v Temném Dole postavili před 149 lety.

Dixovo dílo žije dál
„Jsem rád, že jsem se dožil toho, že objekt, který členové našeho rodu založili a v němž dlouhou dobu podnikali, našel nového energického majitele,“ říká pětasedmdesátiletý František Norbert Dix. „Dřevo, papír a možnost zaměstnávání místních obyvatel byly slavnou minulostí továrny. Chátrání a divoká privatizace jsou stopou současnosti. Těší mě, když vidím, že se fabrika stává už dnes místem, jež slouží k setkávání lidí. Nejen místních, ale hlavně lidí zajímavých, kteří jsou ochotni udělat něco pro druhé. Karlovi a jeho kolegům ze spolku přeji hodně elánu na cestě za jejich vysněnou Fabrikou,“ vzkazuje s optimismem potomek rodiny Dixových, která v brusírně zpracovávala dřevo na výrobu papíru.

Jak to v ní vypadalo, na to se přišly podívat ve čtvrteční sváteční den stovky návštěvníků při celodenním programu. „Jejich velký zájem mě motivuje pokračovat v záchraně objektu,“ tvrdí Karel Chotek.

Pořídit si továrnu v horském prostředí ve zdevastovaném stavu, to chtělo kus hrdinství. S jakým záměrem jste fabriku pořizoval?
Zachránit ji, aby nespadla a nezchátrala. Nechci z ní vytvořit továrnu, ve které by lidi museli být zavření a makat, ale vytvořit prostor, kde budou mít otevřené dveře a cítit se dobře.

Od koho jste nemovitost, která je kulturní památkou, kupoval?
Od společnosti Orea - Invest z Ostravy. Koupě byla komplikovaná a složitá. Objekt byl zatížen břemeny přístupu k němu. Byly v soukromém vlastnictví, vyjednávání o prodeji se kvůli nim protáhlo a trvalo delší dobu.

Kolik vás to stálo?
Částka se pohybovala v řádu milionů korun.

Jak jste vůbec na továrnu v Temném Dole, která patří katastrálně pod Horní Maršov, přišel?
Jsem sice z Prahy, ale cítím se napůl z Krkonoš, protože odmala jezdíme do hor. Máme tady chalupu. Od dětství jsem viděl, v jakém stavu je fabrika v Temném Dole. Část života jsem strávil v Praze a část chci věnovat práci na záchraně továrny v Krkonoších. Doufám, že se mi to vydaří a v dohledné době dokážeme část objektu zprovoznit tak, aby byl denně otevřený lidem. Věřím, že se nám povede najít i další nadšence, kteří nám pomůžou.

Máte řadu plánů. Kulturní centrum, krkonošskou restauraci, pivovar, pekárnu, pražírnu kávy, sušírnu hub. Najdou všechny aktivity uplatnění na tak obrovské ploše?
Projektů máme tolik, že i tak velký prostor je na jejich zrealizování malý. Bude to běh na dlouhou trať, protože projekty musí schvalovat památkáři. Ale chceme jít postupnými kroky a dávat do pořádku patro po patru. Není cíl udělat najednou celou továrnu. To bychom otevřeli za deset let. My chceme, aby byla otevírána postupně. Aby lidé mohli vidět, na čem pracujeme.

Teď viděli především hodně nepořádku. Co s tím budete dělat?
Vyklidíme, odstraníme a odvezeme. V takovém stavu, v jakém byla továrna při dnu otevřených dveří, ji viděli lidé naposledy. Stěžejní bude také vybudovat v blízkosti objektu parkoviště. Auta lemovala silnici, která byla ucpaná. To budeme muset řešit. Stejně tak čističku a přívod vody, která tady chybí.

Kde se tam vzaly předrevoluční lyžáky značky Svit z tehdejšího Gottwaldova, naštosované v krabicích v jedné z hal?
Je to taková výpověď o ne vždy povedené privatizaci. Byly do Temného Dolu vyvezeny, když při převratu režimu skončila firma Mechanika Praha. Továrna se pak měla změnit na výrobnu teflonového nádobí. K tomu nedošlo, objekt byl prodán do soukromého vlastnictví a vydrancován. Pak ho převzala ostravská společnost Orea - Invest, od které jsem fabriku koupil.

Byla to dobrá investice?
Byla dobrá v tom, že jsem objekt zachránil před zchátráním. Když jsem dostal klíče a přišel do fabriky, tak do ní pršelo a vnitřek byl značně podmáčený. Teď už do něj neprší a lidi si uvnitř dávají kafe.

Karolina Oktobeerfest nabídne hudební hvězdy i pivní unikáty

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Ostrava Online

ermín 13. - 14. října už mají dlouho poznačený všichni, kdo rádi objevují nové značky a typy piva. V polovině října se totiž u obchodního a zábavního centra Forum Nová Karolina uskuteční oblíbený festival Oktobeerfest. I letos se ho zúčastní přes čtyřicet pivovarů a mini i mikropivovarů, většinou z Moravskoslezského kraje.

Pro očekávaných až 60 tisíc návštěvníků budou připraveny vedle pivních také hudební klenoty - na velkém pódiu se v pátek vystřídají kapely jako Mandrage, Alkehol nebo Thom Artway. V sobotu se návštěvníci mohou těšit na Monkey Business, Jakuba Děkana, Memphis, Queenie – Queen tribute band či Easy Steps, divokou kartu velké letní soutěže s Muzikerem. Vstup je jako obvykle zdarma a průvodcem dvoudenním programem bude Lumír Mořkovský. Slavnostním vrcholem festivalu bude v sobotu 14. října od 21:00 ohňostroj.

"Máme velkou radost, že se nám na akci vracejí velké i malé pivovary. V Oktobeerfestu vidí příležitost, jak oslovit značné množství lidí, a zároveň se potkat s dalšími pivovarníky. I široká veřejnost se o různé typologii piv může dozvědět množství informací, srovnat je a ihned i ověřit. To Oktobeerfest odlišuje od obvyklých pivních slavností," uvažuje marketingový manažer OC Forum Nová Karolina Tomáš Lučan.

Stejně jako v loňském roce na náměstí Biskupa Bruna mezi OC Forum Nová Karolina a Trojhalí vyrostou velkokapacitní vyhřívané stany. Přibudou další, i krytá, místa na sezení. Nabídka pivních speciálů i zavedených značek bude proložena pestrou nabídkou street-foodové i tradiční české gastronomie, která k pivu neodmyslitelně patří. Objeví se mezi nimi také catereři, kteří se před několika dny blýskli na velmi úspěšném Burger festu nebo nájemci z vyhledávaného food-courtu z OC Forum Nová Karolina. Zajímavostí bude Škola čepování pivovaru Radegast. Zde si budou moci zájemci vyzkoušet, jak správně pivo načepovat a docílit vyladěné chuti.

Rozvoj pivovarnictví v České republice doloží stále pestřejší nabídka v pivních stáncích. Vedle oblíbených ležáků a speciálů se mohou návštěvníci těšit na ochucená piva, cidery, limitované várky, nealko pivo nebo naprosté unikáty. Vloni takto vzbudila nadšení například značka Nachmelená opice.

Už předchozí ročník ukázal, že Oktobeerfest přerostl v městské pivní slavnosti, oslovující všechny generace. Návštěvníci navíc oceňují propojení s OC Forum, kde mají rodiče s dětmi k dispozici pouťové atrakce, prolézačky, trampolíny a zábavný program včetně soutěží. S posíleným provozem počítá také dětský koutek Chachárek uvnitř centra.

Spotřeba točeného piva klesá, na vině je i zákaz kouření, tvrdí pivovarníci

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Jan Kroča

Před čtrnácti lety se v Česku prodalo 55 procent piva v restauracích a hospodách a ­45 procent v obchodech. A pivovarníci jásali, protože na točeném pivu mají vyšší marže než na tom, které si Češi nosí domů k televizi. Od té doby ale mají důvodů k oslavě čím dál méně.

Loni se už v lahvích a plechovkách prodalo 61 procent piva a­ podobně tomu bude v­ následujících letech. Jenom v červenci klesl odbyt sudového piva meziročně o­ devět procent, řekl MF­ DNES předseda Českého svazu pivovarů a sladoven František Šámal.

„Příčinu poklesu lze hledat zejména v platném protikuřáckém zákonu, který má na trh negativní dopad,“ dodává výkonná ředitelka svazu Martina Ferencová.

Protikuřácký zákon podle Ferencové donutil významnou skupinu majitelů hospod k ukončení jejich fungování, patrné je to zejména ve vesnicích. Nyní tak někteří zákazníci nemají jinou možnost, než si kupovat balené pivo domů. „Pokud bude tento trend pokračovat, můžeme letos očekávat černý rok českého pivovarnictví,“ říká Ferencová.

Prodeje největšího českého pivovaru zatím rostou. „Podobně jako celý pivní trh ale zaznamenáváme pokles sudového piva na úkor lahvového,“ tvrdí mluvčí Plzeňského Prazdroje Jitka Němečková. „Letos vidíme lehký pokles sudového piva přibližně o 4,5 procenta, který jsme dokázali nahradit zvýšením vývozu do Polska,“ říká Magdalena Wernerová, vedoucí obchodního oddělení pivovaru Regent v Třeboni, který patří mezi výrobce piva střední velikosti.

Existují ale i výjimky. „Náš poměr zůstává i letos beze změny, 60 procent sudového a jen 40 procent lahvového,“ uvedl pro MF DNES mluvčí pivovaru Bernard Zdeněk Mikulášek. Propad prodeje piva zkonzumovaného v hospodách nicméně nepřipisují pivovarníci pouze protikuřáckému zákonu.

„Vzhledem ke změně životního stylu se dá předpokládat, že stejně jako v řadě dalších evropských zemí bude spotřeba piva klesat i v Česku,“ předpovídá Šámal. Pro výrobce piva se podle něj jedinou cestou k udržení výroby, která u nás zaměstnává 65 tisíc lidí, stává export.

Nejvíce roste v posledních letech vývoz do Polska, které zmínila Magdalena Wernerová z Regentu. Spotřeba pěnivého moku u severních sousedů rychle roste a letos nejspíš přesáhne 100 litrů na hlavu, čímž se Poláci přiblíží Němcům se 116 litry. Tuzemské pivovary nicméně hledají nová odbytiště i v typicky vinařských zemích. „V posledních pěti letech rosteme na trzích střední a jižní Evropy – v Chorvatsku, Maďarsku, Rumunsku, Bulharsku či Polsku – kde prodeje vzrostly o 30 procent,“ upozorňuje mluvčí pivovaru Staropramen Pavel Barvík.

Číňané, národ pivařů
Tuzemským pivovarům se navíc daří čím dál častěji exportovat mimo Evropskou unii. Zatímco celkově se loni export zvýšil oproti roku 2015 o 4,5 procenta, mimo Unii šlo o 16procentní nárůst. Největšími odběrateli českého piva jsou v této kategorii Rusko, Korejská republika a USA.

„Velký potenciál růstu má Čína, jejíž obyvatelé jsou také národem pivařů,“ říká Šámal. „V Asii preferují slabší, lehčí a především spíše nasládlá piva. Na tradiční český ležák s pořádnou pěnou si teprve postupně zvykají,“ podotýká.
Loni se do Číny vyvezlo 34 tisíc hektolitrů piva, což byl oproti roku 2015 mírný pokles. Je potřeba si však uvědomit, že ještě před šesti lety do země putovalo pouhých 3,6 ­tisíce hektolitrů, což je méně piva, než kolik za rok vytočí dvě populární pivnice v­ Praze.

Kromě zvyšování exportu se pivovarníci snaží modernizovat svůj marketing. Patří k tomu mimo jiné pořádání tematických akcí. Jednou z nich jsou právě probíhající Dny českého piva. Pátý ročník akce končí 1. října, přičemž letos se k němu připojilo přes šest tisíc hospod a­ osmdesát pivovarů všech velikostí, od těch největších až po minivýrobce. Podmínkou bylo nabídnout pivní speciál.

Některé pivovary dokonce přichystaly speciální akce na podporu vlastní sudové a tankové produkce. Například Gambrinus na začátku října stáhne ze svých pěti tisíc restaurací po celém Česku všechny sudy a krátkodobě je nahradí speciální produktovou řadou, která bude nachmelená čerstvým chmelem z letošní sklizně.

Prodejní výsledky za letošní léto, které je tradičně vrcholem pivovarnické sezóny, ještě nejsou dopočítány. Nicméně teprve po zimě se uvidí, zda si pivovarníci mají proč stěžovat. „Dopad zákazu kouření očekáváme spíše až v ­přicházejících chladnějších měsících,“ dodává Němečková z Plzeňského Prazdroje.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.24.04.2018 21:206.172/6.172