Novinky a zajímavosti ze světa piva

V roce 2016 vystavil budějovický Budvar rekordní objem piva ve své historii - celkem 1 615 000 hektolitrů, což je meziročně o 0,8 % více. Loňský prodej piva mohl být ještě vyšší, ale pivovar již v roce 2015 dosáhl horní hranice svých výrobních i logistických kapacit. Proto musel v řadě případů odmítat požadavky zákazníků.

Další zvýšení prodeje piva bude možné až po dokončení rozsáhlých investic v předpokládané hodnotě 2 mld. Kč do roku 2020. Nárůst výroby je dlouhodobým trendem: v roce 2006 byl výstav pivovaru 1 151 000 hektolitrů a od té doby se objem zvýšil o 40 %. Přes navyšování objemu výroby je prioritou zachování vysoké kvality piva. Očekávaný rozvoj pivovaru však může úplně zastavit zákon o registru smluv. Budějovický Budvar proto usiluje o získání výjimky.

„Výsledky mohly být ještě lepší, ale pivovar je již od roku 2015 na horní hranici výrobních a logistických kapacit. Pokud chceme vyrobit a prodat více piva, musíme co nejrychleji dokončit naplánované investice do rozšíření logistiky a následně také do výrobních kapacit,“ říká Ing. Petr Žáček, ředitel Budějovického Budvaru.

Již v minulém roce byly zahájeny rozsáhlé rozvojové investice, jejichž cílem je zvýšení logistických a následně i výrobních kapacit tak, aby po jejich dokončení výstav pivovaru dosáhl objemu 2 mil. hektolitrů. Mezi již dokončené projekty rozvoje patří nové přetlačné tanky pro pivo před stáčením o jmenovitém objemu 10 000 hektolitrů. V současné době probíhá upgrade centrálního informačního systému (ERP), výstavba automatizovaného skladu, technologického mostu (lávky) a silničního mostu. Dokončuje se projektová příprava k dalším etapám rozvoje: rozšíření kvasných kapacit, stavba třetí lahvové stáčecí linky včetně rozšíření kapacit varny.

„V této souvislosti máme vážné obavy, že do očekávaného rozvoje podniku negativně promítnou dopady zákona o registru smluv. Pokud nezískáme výjimku, ztratíme svou konkurenceschopnost, což samozřejmě přinese ztrátu rentability podniku plynoucí z poklesu tržeb a nárůstu nákladů. Výsledkem bude zhoršení výsledků hospodaření a v krajním případě dokonce propad do účetní ztráty,“ uzavírá Petr Žáček.

Hlavní rizika Zákonu o registru smluv pro Budvar:

1. Ztráta obchodních partnerů.

2. Odhalení obchodně-strategických informací, které nepatří do obchodního tajemství.

3. Je sice možné začernit „obchodní tajemství“, ale aby mohla být informace považována za obchodní tajemství, musí splnit všechny znaky vyjmenované v zákonné definici. Problém je tak aplikovatelnost v praxi, kdy působí různé okolnosti, které je nutné vzít v potaz. V případě sporu pak rozhodují soudy, které mohou věc posoudit jinak, než jak ji vidí ten, kdo má povinnost ke zveřejnění.

4. Zásadní omezení podnikání v zahraničí (Budvar loni vyvezl více jak 60 % produkce).

5. Zákon nařizuje písemnou formu smlouvy, což u podniku s rychloobrátkovým zbožím je nemyslitelné, řadu obchodů realizujeme přes telefonické objednávky.

6. Zdražení nákupu surovin, materiálů a služeb, které vyplyne z toho, že i přes nesouhlas našich obchodních partnerů začneme zveřejňovat jejich smlouvy s jejich know-how.

7. Z povinně zveřejňovaných dokumentů se konkurence může nepřímo a zdarma dostat i k údajům, které ohrozí duševní vlastnictví podniku (zejména ochranné známky).

8. Zákon o registru smluv jde proti Budvaru a jeho základnímu právu na rovné podmínky podnikání, které má jako podnikatel zaručené Listinou základních práv a svobod.

9. Zveřejnění smluv Budvaru nebude mít přínos ve vztahu k veřejné kontrole, neboť laická veřejnosti nedokáže reálně posoudit, zda jsou podmínky v dané smlouvě nastaveny vyváženě, k tomu slouží současné kontrolní mechanismy (dozorčí rada, zakladatel), jejichž personální obsazení si řídí stát. Ve smlouvách se vyzná pouze konkurence, která je samozřejmě schopna získané informace využít ve svůj prospěch.

10. Statutární zástupce podniku se musí chovat jako řádný hospodář, ukládají mu to právně závazné předpisy a logicky tedy nemůže připustit, že svou firmu otevře konkurenci.

Japonská skupina Asahi převezme Plzeňský Prazdroj k 31. březnu. Transakci už schválila Evropská komise. Za pět pivovarů v Evropě zaplatí Asahi téměř 200 miliard korun. Souhlas komise byl udělen, prvním pracovním dnem nové organizace tedy bude pondělí 3. dubna, potvrdila informaci serveru Lidovky.cz mluvčí Prazdroje Jitka Němečková.

Asahi Group Holdings, 12. největší výrobce piva na světě, nabídl loni v prosinci za pivovary v ČR, Polsku, Maďarsku, Rumunsku a Slovensku v konkurenci sedmi zájemců nejvyšší cenu.

V soutěži o koupi byla také česká investiční skupina PPF. Japonci už dříve uvedli, že plzeňský Pilsner Urquell považují za velmi silnou prémiovou značku.

Podle pivovarských odborníků je odkup Prazdroje a dalších východoevropských značek SABMilleru japonskou skupinou pro plzeňský pivovar dobrou zprávou. Podle předsedy Sdružení přátel piva Tomáše Erlicha by se na samotné výrobě piva nic měnit nemělo.
Nákup za 200 miliard korun

Prodej Prazdroje je součástí závazků stanovených Evropskou komisí, které na sebe loni vzal AB InBev kvůli převzetí pivovarnické skupiny SABMiller. AB InBev dokončil transakci za 2,5 bilionu Kč v říjnu.

Evropská komise ale podmínila převzetí tím, že AB InBev prodá téměř všechny pivovarnické aktivity SABMilleru v ČR, Polsku, Maďarsku, Rumunsku a Slovensku. Jejich kupec Asahi Group Holdings se dohodl uhradit téměř 200 miliard Kč; koupě podléhala souhlasu Evropské komise v souladu s pravidly pro kontrolu spojování podniků, takzvaná merger control. „A dále schválení společnosti Asahi jakožto vhodného kupce,“ uvedla mluvčí.

Společně s Prazdrojem přebírají Japonci ještě maďarský Dreher, polskou společnost Kompania Piwowarska (značky Zubr, Tyskie, Lech), rumunský Ursus a slovenský Topvar (Šariš, Smädný Mních). Podle serveru Lidovky.cz jde zřejmě o největší převzetí zahraničních pivovarnických aktivit japonským pivovarem.

Právovárečníci jsou proti
Prodej napadlo Právovárečné měšťanstvo v Plzni, které se trvale hlásí o vlastnická práva k bývalému Měšťanskému pivovaru. Letos v lednu se obrátilo se na eurokomisařku pro hospodářskou soutěž, kterou požádalo o pozastavení udělení souhlasu s prodejem (čtěte zde).

Plzeňský Prazdroj měl ve fiskálním roce od počátku dubna 2015 do konce loňského března zisk před zdaněním 3,7 miliardy korun, meziročně o pět procent vyšší. Tržby stouply meziročně o 3,3 procenta na 14,4 miliardy korun. Největší pivovarnická skupina v Česku má zhruba 45procentní podíl na trhu. Patří jí značky Pilsner Urquell, Gambrinus, Velkopopovický kozel, Radegast, Birell a cider Kingswood.

Prazdroj předloni prodal v Česku a v cizině deset milionů hektolitrů piva, zhruba stejně jako v roce 2014. Nejznámějšího českého piva Pilsner Urquell prodal v ČR a v cizině přes dva miliony hektolitrů. Přímý vývoz prémiového ležáku se zvýšil o 4,5 procenta na 792 000 hektolitrů. Výsledky loňských prodejů pivovar zveřejní v polovině dubna. Asahi v roce 2015 prodalo 20,5 milionu hektolitrů piva.

Japonská skupina Asahi převezme Plzeňský Prazdroj k 31. březnu. Transakci už schválila Evropská komise. Za pět pivovarů v Evropě zaplatí Asahi téměř 200 miliard korun. Souhlas komise byl udělen, prvním pracovním dnem nové organizace tedy bude pondělí 3. dubna, potvrdila serveru Lidovky.cz mluvčí Prazdroje Jitka Němečková.

Asahi Group Holdings nabídl loni v prosinci za pivovary v Česku, Polsku, Maďarsku, Rumunsku a Slovensku v konkurenci sedmi zájemců nejvyšší cenu. V soutěži o koupi byla také česká investiční skupina PPF.

Japonci už dříve uvedli, že plzeňský Pilsner Urquell považují za velmi silnou prémiovou značku. Podle pivovarských odborníků je odkup Prazdroje a dalších východoevropských značek SABMilleru japonskou skupinou pro plzeňský pivovar dobrou zprávou.

Japonci už dříve uvedli, že plzeňský Pilsner Urquell považují za velmi silnou prémiovou značku. Podle pivovarských odborníků je odkup Prazdroje a dalších východoevropských značek SABMilleru japonskou skupinou pro plzeňský pivovar dobrou zprávou.

Přehled vlastníků největších pivovarů a pivovarnických skupin v ČR (Evropská komise schválila dohodu, podle které japonská skupina Asahi převezme k 31. březnu Plzeňský Prazdroj):

Plzeňský Prazdroj, a. s.

- jediným akcionářem byl dosud Pilsner Urquell Investments B.V. patřící do druhé největší pivovarnické skupiny světa SABMiller; prodej aktivit SABMilleru v ČR, Polsku, Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku je součástí podmínek pro převzetí podniku ze strany amerického pivovaru Anheuser-Busch InBev, které bylo dokončeno v říjnu 2016; pivovar převezme japonský pivovar Asahi Group Holdings, transakce má svolení Evropské komise;

- v ČR provozuje pivovary v Plzni (značky Pilsner Urquel, Gambrinus), Nošovicích (Radegast) a Velkých Popovicích (Velkopopovický kozel);

- pivovar prodal v roce 2015 v ČR a v cizině deset milionů hektolitrů piva, zhruba stejně jako v roce 2014; hrubý zisk ve finančním roce, který skončil v březnu 2016, vzrostl o pět procent na 3,7 miliardy korun, tržby se zvýšily o 3,3 procenta na 14,4 miliardy korun.

Pivovary Staropramen, a. s.

- společnost je součástí severoamerické pivovarnické skupiny Molson Coors;

- druhý největší výrobce piva v ČR provozuje pivovary Staropramen v Praze-Smíchově (hlavní značky Staropramen, Braník) a ostravský Ostravar (značka Ostravar);

- pivovary v roce 2015 prodaly 3,12 milionu hektolitrů piva; export firmě vzrostl o sedm procent na více než 600.000 hektolitrů; v roce 2015 skupina prodělala 2,74 miliardy korun, důvodem jsou odpisy; tržby činily 8,48 miliardy Kč, více než 5,3 miliardy utržila skupina v zahraničí.

Heineken Česká republika, a.s.

- jediným akcionářem je nizozemská společnost Heineken International B.V.; skupina Heineken je třetí největší pivovarnickou skupinou na světě;

- v ČR vlastní tři velké pivovarnické společnosti - brněnský pivovar Starobrno, Královský pivovar Krušovice a Velké Březno na Ústecku; má rozsáhlé portfolio značek, které obsahuje mimo jiné Krušovice, Zlatopramen, Starobrno, Březňák a další;

- Heineken ČR předloni prodal 2,3 milionu hektolitrů piva a ciderů, nejprodávanější bylo pivo Krušovice; v roce 2014 prodal 2,24 milionu hektolitrů piva, výroba ciderů začala v roce 2015.

Budějovický Budvar, n. p.

- pivovar je stále v majetku státu; ke konci roku odešel z funkce dlouholetý ředitel Jiří Boček a nyní se hledá jeho nástupce;

- Budějovický Budvar loni prodal 1,61 milionu hektolitrů piva, což je nejvíce v historii podniku; pivo firma vyváží do 76 zemí.

Pivovary Lobkowicz Group, a.s.

- v září 2015 koupila firma Lapasan 79,4 procenta pivovarů za 1,9 miliardy korun; většinový podíl v Lapasanu drží čínská investiční skupina CEFC, deset procent slíbila odkoupit čínská společnost Beijing Er Shang Group;

- do skupiny PLG patří pivovary Černá Hora, Protivín, Uherský Brod, Jihlava, Klášter, Vysoký Chlumec a Rychtář;

- pivovarská skupina v roce 2014 prodala 894.000 hektolitrů piva, loni výsledky nezveřejnila; tržby skupiny předloni meziročně klesly o 1,2 procenta na 1,188 miliardy korun.

Druhý červnový víkend trutnovské náměstí tradičně ožije Pivofestem.

Tisíce návštěvníků už nyní v předstihu poznávají program celé kulturní akce. Pořadatelé minulý týden oznámili jména interpretů, kteří 14. června v centru Trutnova vystoupí. Pod Krkonoše dorazí například No Name, Ivan Mládek se svým Banjo Bandem, Komunál, Heebie Jeebies, Effect, Bohadlo Band, nebo bezmála šedesátičlenný symfonický orchestr Police Symphony Orchestra. Návštěvníci si budou moci vyzkoušet také lidský stolní fotbálek a na ty nejsoutěživější čekají i hodnotné tématické ceny.

Vážení, tentokrát se zaměřím na něco, co byste u abstinenta asi nečekali: obhajobu piva a hospod.

Jak jistě víte, zákonodárci, kteří se při své práci na zákonech obč/žerstvují v dobře zásobeném a cenově výhodném baru, se jali táhnout proti nezdravému způsobu života českého národa.

Pryč s kouřením!
Pryč s opilectvím!
Hřmí z poslaneckých lavic.

Zkrátka, těm dobrákům jde jen a jen o to, abychom byli zdraví na těle a dbají o to, seč mohou.

Dospělý člověk sotva může posoudit, kolik cigaret a piva je ještě pro jeho organismus snesitelné. Zákonodárci se tedy rozhodli věc zjednodušit. Nejprve se zakáže kouření. A basta.
A potom pivo. Je to totiž metla lidstva. U pivního národa by člověk skoro čekal, že lidi vyjdou do ulic, ba že možná z Blaníku vyrazí i dosud chrupající rytíři. Ale stále nic.

Hospodští nebudou pod vidinou zákau činnosti nakonec nalévat vůbec nikomu, protože kdo si vezme na triko, že se nějaký indián opije z jednoho piva a pak sedne za volant a vyvraždí půku obce, že ano.

Zdá se, že hospodské řemeslo a vůbec sláva českého přebornictví v pití piva nadobro vezme za své. Aneb co by si ani komunisti netroufli, to si troufne fašisticko-kapitalistická sebranka.

Ehm, a teď trochu (ne)vážněji. Proč mi to vlastně vůbec vadí, když se mě pivo a hospody netýkají?

To máte tak. Obhajuji svobodu se opít a obhajuji existenci hospod jako míst setkávání. Kde mohou lidé debatovat, seznamovat se, ano, občas jim k tomu dopomůže právě i ten alkohol. A občas je z toho nějaká polízanice. Ale to už patří k věci. Svoboda s sebou nese práva i odpovědnost. Právo se opít a odpovědnost za činy v opilosti spáchané. (Není bez zajímavosti, že v antice kdo šel v doprovodu Bacchově, byl považován za bohem požehnaného - a na jeho projevy se pohlíželo shovívavě.)

Vláda se nás snaží zbavit odpovědnosti tím, že nám sebere práva. Vězeň s klepety na rukou a s bachařem za prdelí je v bezpečí.

Bezpečnost a zdraví především!

Přirovnání k výchovnému táboru tu vůbec není od věci. Poslanci coby bachaři mají neustálou potřebu nás vychovávat.

Semiprohibice, která se chystá, je příprava na islamizaci. Machometáni, jak víme, jsou zásadně proti pití alkoholu. A v zemi plné hospod by se jim asi příliš nelíbilo.

Sociální stránka věci je z mého pohledu nejzávažnější. Hospoda je jedna z těch institucí, kde se můžete ohřát i v nejzapadlejší vísce, sehnat řemeslníka, dozvědět se místní klepy, zjistit, která nevěsta je ještě volná atd. atd. Vedle kostela patřila hospoda odjakživa k centrům dění (obyčejně se do ní šlo hned po mši).

Japonská pivovarnická skupina Asahi, která loni vyhrála soutěž o nákup Plzeňského Prazdroje a několika dalších pivovarů ve střední Evropě, přebírá svá aktiva začátkem dubna. Dohodu o odprodeji z loňského prosince musela nejprve schválit Evropská komise, která podle informací LN v minulých dnech vydala kladné stanovisko.

Japonský pivovarnický koncern Asahi se tak od 3. dubna stane novým vlastníkem největšího producenta piva v Česku. Po vydání kladného stanoviska Evropské komise přebere Asahi neprodlenně svá nová aktiva.

„Mohu potvrdit, že souhlas byl udělen. Předpokládáme, že změna v ovládání se uskuteční v pátek 31. března. Prvním pracovním dnem nové organizace tedy bude pondělí 3. dubna,“ uvedla pro LN mluvčí Prazdroje Jitka Němečková.

Společně s Prazdrojem přebírají Japonci ještě maďarský Dreher, polskou společnost Kompania Piwowarska (značky Zubr, Tyskie, Lech), rumunský Ursus a slovenský Topvar (Šariš, Smädný Mních).

Asahi, které je 12. největším výrobcem piva na světě, kupuje balík zmíněných pivovarů v čele s Prazdrojem a prémiovou značkou Pilsner Urquell od koncernu Anheuser Busch – Inbev za 7,3 miliardy eur (197,3 miliardy korun).

Jedná se zřejmě o největší převzetí zahraničních pivovarnických aktivit ze strany některého z japonských pivovarů.

Zmíněná skupina středoevropských výrobců patřila původně světové dvojce koncernu SABMiller, který byl loni pohlcen globálním lídrem AB Inbev. Spojení dvou největších producentů piva na světě posvětily antimonopolní úřady, ten evropský však nařídil, že AB Inbev musí kvůli hrozící dominanci na evropském trhu část získaných aktiv prodat.

Loni v prosinci pak v konkurenci sedmi zájemců, ke kterým patřila i například česká investiční skupina PPF, zvítězil největší nabídkou koncern Asahi Group Holdings, který už předtím koupil od SABMiller také italský pivovar Peroni a nizozemský Grolsch.

Asahi prý českému pivu neuškodí
Analytici i lidé z pivovarnické branže hodnotí příchod Asahi do Česka pozitivně. Jedná se podle nich o lepší volbu než kdyby Prazdroj koupila nějaká investiční skupina nebo nějaký jiný zájemce, který nemá s vařením piva nic společného.

V podniku už měsíce panovala nejistota. Nejen z toho, kdo výrobu značek Pilsner Urquell, Gambrinus, Kozel a Radegast ovládne, ale hlavně jak si bude počínat.

Je zřejmé, že Japonci teď dosadí do vedení některé vlastní lidi. Nejméně jistou pozici má dosavadní generální ředitel Paolo Lanzarotti, dosazený ještě předchozími majiteli. Neočekává se ale, že by noví majitelé radikálně měnili technologii nebo portfolio vyráběných značek.

„V Japonsku má zejména plzeňský ležák vysoké renomé. Dá se očekávat, že naše piva bude nový majitel intenzivně podporovat,“ uvedl například pivovarnický expert a někdejší dlouholetý ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Dlouhodobě ziskový a pravidelně investující Prazdroj bude svou roční produkcí 10 milionů hektolitrů hektolitrů (včetně licenční výroby v Rusku) vítaným přilepším pro Asahi, které v roce 2015 prodalo 20,5 milionů hektolitrů piv. To je objem, který zhruba odpovídá celkové produkci všech pivovarů v Česku.

Podle jména byste mohli hádat, že hraje tenis. Podle vizáže byste si mladou drobnou blondýnku představili třeba za pultem luxusního butiku. Jenže Martina Navrátilová stojí za výčepem. Aby ne, žije v Plzni.

Když někdo řekne „propadl jsem pivu“, zřejmě ho pošlou do protialkoholní léčebny. Tahle mladá žena to má jinak. Přestože původně měla o své profesní dráze jiné představy, zlákala ji výzva stát se nejlepší výčepní. „Ono totiž nejde jen o to, naplnit sklenici tekutinou. Výčepní může skvěle uvařené pivo úplně zkazit,“ říká sedmadvacetiletá Martina Navrátilová.

Jak tedy poznám dobrého výčepního?
Podle toho, že se o pivo stará, čepuje ho s láskou, takže si na něm pochutnáte. Češi se považují za pivní odborníky, ovšem odbornost často zaměňují za vypitý objem. Stále je více než kvalita a chuť zajímá míra a cena. A jestliže vám nevadí, že váš výčepní sebelepší pivo načepuje do suché, špinavé sklenice, je to smutné.

Ale situace se postupně zlepšuje, ne?
To ano, ale chtěla bych, aby bylo více podniků, kde pivo dělají výčepní. Ono totiž nejde jen o naplnění sklenice tekutinou. Jde o postupy, které ve výsledku zásadně ovlivňují vzhled a hlavně chuť piva. Není nic horšího, než když sládky skvěle uvařené pivo někdo za výčepem zkazí a vy si jako zákazník nepochutnáte.

Mluvíte o pivu s opravdovou láskou.
Přiznávám, pivo mi chutná a pohled na perfektně načepovanou sklenici mě baví. A mnohem víc, když je pro mne. Nejsem ale velký pijan, my výčepní spíš degustujeme, stačí pár šnytů.

Kdy a kde jste se zamilovala?
Už v průběhu magisterského studia pedagogiky jsem začala pracovat za výčepem a tahle profese si mě naprosto získala.

Co bylo nejtěžší se naučit?
V úplných začátcích mi dělal problém šnyt: v podstatě malé pivo ve velké sklenici, je skvělé pro degustaci, na dva prsty piva, na tři krémové pěny a prst při vrcholu sklenice zůstane prázdný, aby se tam vešel nos, když si k pivu přičichnete. Zákazníci v restauraci, kde jsem začínala, tento způsob čepování neznali a raději si dávali klasickou hladinku, tedy plný půllitr. Takže bylo těžké to na někom natrénovat a vysvětlit, že stejné pivo může chutnat několika způsoby.

Kdy jste zjistila, že pivo je opravdu váš osud?
V pivnici jsme chtěli mít to nejlepší pivo, byla to pro nás výzva. Pak přišla přihláška do soutěže Pilsner Urquell Master Bartender 2015, já to zkusila a obsadila druhé místo. Následovala spousta aktivit, cestování a školení personálu.

Začala jste jezdit po celé Evropě a učit výčepní správně čepovat. Jak to muži brali?
Funguje to výborně, když to zvládne mladá holka, proč by nemohli oni. Chlapi jsou v práci přímější, víc nad věcí, ženy jsou zase větší pečlivky, ale pro mě je nejdůležitější, abych si se svými parťáky rozuměla, na pohlaví nezáleží.

Máte od nich nějakou zpětnou vazbu? Jak jsou úspěšní?
Někdy se ke mně dostane zpráva z podniku, kde jsem školila, že se jim daří líp, byznys se zvedl a zákazníci si pivo pochvalují. To je pocit k nezaplacení.

A jaká pochvala vás potěší od „pivaře“?
Když řekne: To pivo mi chutná, má říz, je správně hořké a pěna je jako šlehačka.

Zákazníky jste začala „školit“ přes sociální sítě. Funguje to?
Ano, přátelé a fanoušci mi píší, které podniky čepují dobré pivo a že v jejich domovské hospodě sami požadují vyšší kvalitu, jakou viděli na mých fotkách. To je totiž strašně důležité, aby zákazníci chtěli správně opečované pivo a nepili slejváky, kapáky, pokaždé samozřejmě s pokorou. A proto svoje poznatky, tipy a zkušenosti zveřejňuji na svém profilu, aby každý mohl vidět rozdíl. Těch příspěvků připravujeme do budoucna mnoho.

Lásku k pivu sdílíte se svým partnerem. Pracujete spolu?
Snoubenec mě toho o pivu hodně naučil. Pomáhá mi s projektem Holka za výčepem, který probíhá na sociálních sítích. Je tam vidět, kde zrovna školím, na čem právě děláme, veřejnost se tam dozví vše o správném čepování piva. A připravujeme program Můj výčepní, který představí tohle krásné řemeslo.

Které dnes zažívá znovuzrození...
Práce výčepních má staletou tradici jako pivo samo. Jen v minulých dobách se brala spíš jako obsluha hostů u stolů či na baru. Lidé si jí nevážili a vykonával ji kdekdo. A až nyní přes všechny známé kuchaře, sommeliéry a nás, výčepní, se znovu dostává do povědomí. Pomohly jí i různé soutěže, kterých se chce účastnit čím dál víc lidí. Počet schopných výčepních pomalu roste, stejně jako množství restaurací a pivnic s perfektním pivem.

Čekáte miminko, jste připraveni s partnerem vyměnit pivo za mléko?
Samozřejmě, už dávno jsem v rámci zodpovědné konzumace přešla z piva na nealkoholické nápoje, a mléko bude nová výzva. Složitější bude skloubit rodinu a školicí výjezdy. Musíme vše připravit tak, aby to fungovalo. Chtěla bych totiž časem v práci pokračovat: školit výčepní v různých koutech světa a jezdit po Česku s vlastní školou čepování. Aby vždycky bylo kam zajít na dobré pivo.

V sobotu 18. března proběhl již jedenáctý ročník největší degustační soutěže piv z minipivovarů ve střední Evropě - Jarní cena českých sládků. Nejúspěšnějším pivovarem se stal Zámecký pivovar Frýdlant.

Pořadatelem soutěže je Českomoravský svaz minipivovarů a jeho prezident Jan Šuráň k akci říká: „Počet minipivovarů v České republice rapidně roste, v současné době jich je 350 a z této kvantity se rodí vynikající kvalita piva, což letošní soutěž potvrdila.“

V letošním roce se degustovalo 614 vzorků piva ze 144 pivovarů. Přitom akce začínala velmi skromně, za účasti 27 pivovarů a 40 vzorků piva.

V předvečer soutěže se také konala valná hromada Českomoravského svazu minipivovarů, na které se volili noví členové předsednictva. Prezidentovi Janu Šuráňovi a viceprezidentovi Janu Kočkovi totiž skončilo tříleté volební období. Novým viceprezidentem svazu byl zvolen Martin Hájek, zástupce přispívajících členů svazu a post prezidenta znovu obhájil Jan Šuráň. Přijímáni byli také noví členové. V současné době má svaz 120 činných členů a 14 přispívajících. Před valnou hromadou jako každý rok proběhly vzdělávací semináře pro sládky minipivovarů.

Soutěž je určena pro minipivovary, výzkumné a školní pivovary a jejich pivní vzorky byly zařazeny do 15 kategorií (světlé pivo výčepní, český světlý ležák, polotmavý ležák, tmavý ležák, pšeničné pivo, speciální piva světlá, speciální piva tmavá, speciální piva silná, speciální piva polotmavá, piva typu Pale Ale, piva India Pale Ale, piva India Black Ale, pšeničná piva silná, silná svrchně kvašená piva a piva typu Stout). Piva hodnotilo 94 degustátorů, kteří se střídali v 10 základních degustačních komisích (z nichž každá měla 5 členů) a ve 4 finálových komisích. Finálová degustační komise byla složena z degustátorů z velkých průmyslových pivovarů.

Nedostatek sládků, především v minipivovarech, má pomoci řešit rekvalifikační kurz pivovarnické a sladovnické práce. V květnu ho spustí brněnská Beer Academy ve spolupráci s Mendelovou univerzitou v Brně. Řekl to zakladatel Beer Academy David Janda. V Česku je přes 300 minipivovarů a jejich počet vytrvale roste. Pro malé provozy je tak stále složitější sehnat vyškoleného sládka.

"Rekvalifikační kurz využijí ti, kteří si chtějí splnit svůj sen být sládkem, nebo chtějí provozovat vlastní pivovar. Účastníci projdou 300 hodinovým vzdělávacím programem a osvojí si znalosti ve výrobě a obsluze pivovaru," uvedl Janda.

Rekvalifikační kurz obsahuje 300 hodin, z toho 122 hodin teorie a 178 hodin praxe. Na praktické části výuky se podílí Mendelova univerzita a pivovar Lucky Bastard, který nedávno investoval několik milionů do nové varny a přesunutí výroby do větších prostor.

Podobný kurz nabízí aktuálně i Výzkumný ústav pivovarský a sladařský v Praze (VÚPS). Podle Jaromíra Fialy z VÚPS je zájem o kurz velký. Podle něj nelze dopředu tvrdit, že se po zdárném ukončení kurzu rekvalifikant stane sládkem. "Otevírá se mu však nové uplatnění na trhu práce a možnost zisku dalších praktických zkušeností v tomto oboru," uvedl Fiala.

Nenechte si ujít: V Praze jsou starší rodinné domy pětkrát dražší než na Vysočině

Počet minipivovarů v Česku roste, aktuálně je jich kolem 350. Vznikají většinou na místech zaniklých pivovarů, ale také na horských boudách, jako je například Luční v Krkonoších, nebo na lodích.

Počet minipivovarů se loni zvýšil i na jihu Moravy. Přibylo pět nových, z toho dva v Tišnově. Jeden minipivovar ale loni skončil, takže jich je nyní v kraji podle dostupných informací 41.