Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Největší výrobce pivních speciálů pro český trh si připsal další dvě ocenění

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Pivovar SvijanyAutor:Luboš SpálovskýSvijany

● Svijanský Kníže i Svijanská Kněžna na stupních vítězů v letošním ročníku soutěže CEREVISIA SPECIALIS
● Pivovar Svijany drží se svými pěti speciály 27,6 procenta českého trhu

Dva svijanské speciály zabodovaly v letošním osmém ročníku soutěže speciálních a neobvyklých piv z domácí české produkce CEREVISIA SPECIALIS - PIVNÍ SPECIÁL ROKU 2017 a připsaly si tak do dlouhého seznamu ocenění další dvě položky. V kategorii světlá speciální piva obsadil Svijanský Kníže 13 % druhé místo z třinácti přihlášených vzorků piv, v kategorii polotmavé a tmavé pivní speciály přiřkla dvacetičlenná hodnotitelská komise třetí cenu tmavé třináctce Svijanská Kněžna. V obou případech se jedná o klasické české spodně kvašené pivo, které od ležáků odlišuje především vyšší obsah extraktu.

Zástupce společnosti PORT spol s r. o., která soutěž ve spolupráci s Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským organizuje, předala ocenění CEREVISIA SPECIALIS - PIVNÍ SPECIÁL ROKU 2017 představitelům vítězných pivovarů na slavnostním setkání pivovarníků, pivovarských odborníků, médií a laických degustátorů v říjnu v Praze. Zástupci Pivovaru Svijany si jej převzali dnes přímo ve Svijanech. „Zájem o pivní speciály mezi českými ctiteli piva stále roste. Tomu odpovídá i jejich stále se rozšiřující nabídka od pivovarů. A pivovar ve Svijanech patří k úspěšným účastníkům soutěže již po několik let a letos získaná ocenění to jen potvrzují,“ řekl při předávání ceny sládkovi Pivovaru Svijany Petrovi Menšíkovi ředitel společnosti PORT Ing. Josef Vacl, CSc.

Největší výrobce speciálních piv pro český trh
Pivovar Svijany je s odstupem největším výrobcem speciálních piv pro český trh: podle statistiky Českého svazu pivovarů a sladoven loni pokrýval celkovou domácí spotřebu českých speciálů z 27,6 procenta (19,6 z celkových 70,9 tisíce hektolitrů). Aktuální předpis č. 335/1997 Sb. Ministerstva zemědělství definuje speciál jako pivo, které obsahuje 13,00 až 17,99 hmotnostních procent extraktu původní mladiny. Této definici vyhovuje pět z celkem třinácti svijanských piv, která se loni na celkové produkci pivovaru dohromady podílela z 3,45 procenta (vedle Svijanského Knížete a Kněžny ještě nefiltrovaný Kvasničák 13 %, nejsilnější Baron 15 % a letošní novinka Dux 13 %, který se bude vařit jednou ročně v rámci Dnů českého piva). Letos do konce října jich Pivovar Svijany uvařil zhruba 16 tisíc hektolitrů; vrchol odbytu očekává tradičně před vánočními svátky, protože speciály jsou především piva sváteční. Jejich vyzrálejší chutě nacházejí uplatnění zvláště v zimě a v kombinaci s dobrým jídlem.

Obě oceněná piva se v posledních letech pravidelně umisťují na stupních vítězů soutěží Pivo České republiky, Česká pivní pečeť nebo Česká chuťovka i nejrůznějších příležitostných degustačních soutěžích. „Obou cen, stejně jako všech předchozích ocenění, která naše speciály za léta, co je vyrábíme, nasbírala, si velice vážíme. Svědčí o tom, že je ve Svijanech skutečně dělat umíme. Za vyznamenání považujeme také to, že jsou mezi lidmi stále stejně oblíbené a že se k nim vždy znovu vracejí, a to nejen o svátcích. Vyrábět silná piva tak, aby byla dobře pitelná, totiž není vůbec jednoduché,“ řekl sládek Pivovaru Svijany Petr Menšík.

Svijany jsou hlavním „městem“ českých pivních speciálů

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Pivovar SvijanyAutor:Luboš SpálovskýSvijany

Více než čtvrtina českých pivních speciálů pro domácí trh se vyrábí ve Svijanech. Tradičního spodně kvašeného piva, které od ležáků odlišuje především vyšší obsah extraktu i alkoholu, loni samostatný pivovar s celkovým ročním výstavem 625 tisíc hektolitrů českým konzumentům dodal několikanásobně více než velké pivovarské společnosti. „Vyrábět silné pivo tak, aby lidem chutnalo a rádi se k němu vraceli, je vrcholem pivovarského řemesla. V tomto případě se pivovary na žádné úsporné moderní technologie příliš spoléhat nemohou,“ komentuje výjimečnou pozici Pivovaru Svijany jeho sládek Petr Menšík.

Aktuální předpis č. 335/1997 Sb. Ministerstva zemědělství definuje speciál jako pivo, které obsahuje 13,00 až 17,99 hmotnostních procent extraktu původní mladiny. Podle statistiky Českého svazu pivovarů a sladoven loni takto silného piva Pivovar Svijany dodal 19,6 z celkových 70,9 tisíce hektolitrů a obsadil tak v tomto segmentu 27,6 procenta českého trhu. Potvrdil tím svou dlouhodobou pozici s odstupem největšího výrobce speciálních piv pro český trh.

Definici speciálu vyhovuje pět z celkem třinácti svijanských piv - Svijanský Kníže, Svijanská Kněžna, nefiltrovaný Kvasničák 13 %, nejsilnější sváteční Baron 15 % a letošní novinka Dux 13 %, který se bude vařit pouze jednou ročně v rámci Dnů českého piva. Na celkové produkci pivovaru se loni dohromady podílely z 3,45 procenta. Letos jich do konce října uvařil zhruba 16 tisíc hektolitrů; vrchol odbytu ovšem očekává tradičně až před vánočními svátky, protože speciály jsou především piva sváteční. Jejich vyzrálejší chutě totiž nacházejí uplatnění zvláště v zimě a v kombinaci s dobrým jídlem.

„Naše speciály za léta, co je vyrábíme, nasbíraly celou řadu nejrůznějších ocenění, naposledy v soutěži CEREVISIA SPECIALIS - PIVNÍ SPECIÁL ROKU 2017. Všech si nesmírně vážíme. Svědčí o tom, že ve Svijanech speciály skutečně dělat umíme. Za vyznamenání považujeme také to, že jsou mezi lidmi stále stejně oblíbené a že se k nim vždy znovu vracejí, a to nejen o svátcích. Vyrábět silné pivo tak, aby bylo dobře pitelné, totiž není vůbec jednoduché,“ říká sládek Pivovaru Svijany Petr Menšík. „Alkohol je inhibitor kvašení, proto je velmi obtížné prokvasit pivo třeba s patnácti procenty extraktu tak, aby v něm nedominovala sladká chuť, mělo vyvážený charakter a dobře se pilo. Chuť všech speciálů je navíc daleko koncentrovanější a měla by být také co nejvyváženější, takže jakékoli případné technologické pochybení by se u nich projevilo daleko více než u standardních ležáků,“ vysvětluje.

Kněžna + Kníže: ideální řezaná kombinace
Svijanský Kníže 13 % je silnější sváteční pivo, vyráběné tak, aby ještě více vynikly chutě a vůně typické pro ležáky. Pivovar jej vyrábí nejdéle ze všech speciálů – již od poloviny devadesátých let – a je také nejoblíbenější: tvoří téměř polovinu celkového výstavu speciálních piv ve Svijanech. Vyznačuje se příjemně hořkou a plnou chutí. Jeho tmavý protějšek - Svijanská Kněžna 13 % - se vyrábí z vybraných speciálních sladů, které mu dodávají specifickou kávově-karamelovou chuť. Ve Svijanech se vaří od roku 1999. Výborně se hodí k dobrému jídlu a mimořádnou oblibu si získal jako součást řezaného piva s kterýmkoli jiným pivem ze Svijan – různými kombinacemi lze dosáhnout různé chutě, vůně a stupňovitosti. Výborně si v tomto směru Kněžna rozumí právě třeba se Svijanským Knížetem.

Vedle Svijanského Knížete a Kněžny Pivovar Svijany nabízí ještě dva novější speciály - nefiltrovaný Kvasničák a skutečně sváteční pivo Baron, které se začaly vyrábět až v tomto století. Kvasničák 13 % při výrobě neprochází filtrací, takže je v něm zachován plný obsah kulturních pivovarských kvasinek. Jemně zakalené pivo se vyznačuje příjemně hořkou chutí a lze je servírovat přímo ze svátečních dvoulitrových skleněných džbánů nebo litrových designových lahví. Nejsilnější svijanský speciál Baron 15 % se vyrábí jako ležák, který si všem ve sklepě poleží až tři měsíce. S 6,5 % alkoholu je velmi silný, ale při prvním napití tak vůbec nepůsobí: nemá ani nadměrně sladkou nebo dominantní alkoholovou notu. Stejně jako všechny ostatní svijanské speciály není pasterovaný.

Během letošních zářijových Dnů českého piva Pivovar Svijany k těmto čtyřem speciálním pivům přidal i jedinou várku hutného speciálu s výraznou jantarovou barvou a 5,5 procenty alkoholu – Dux 13 %. Odborníci a hosté vybraných restaurací, kteří jej měli možnost ochutnat, jej přijali s nadšením, na jeho další várku si ale musejí počkat. „Přestože byl Dux velmi dobře přijat a zákazníci se nás na něj stále ptají, tak počítáme nadále s tím, že to bude výroční pivo, které budeme vařit pouze jednou ročně a to při příležitosti Dnů českého piva,“ řekl Petr Menšík.

„V širším slova smyslu jsou ovšem dnes vlastně všechna svijanská piva speciální - už tím, že se vyrábějí z ručně vyrobených humnových sladů dnes bohužel pomalu vymírající klasickou technologií výroby českého piva spočívající v dvourmutovém způsobu vaření, kvašení v otevřených kádích a dlouhodobém zrání v ležáckých sklepích, která si vyžaduje více péče a pozornosti než moderní technologie hromadné produkce,“ uzavřel Petr Menšík.

Pivovar se promění na kulturní centrum

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Mělnický deník

Až do poloviny letošního června probíhala v centru Kralup nad Vltavou demolice někdejší pivovarské kvasírny. Zmizely i její nevzhledné chátrající přístavby. Z původního pivovaru zbyla budova, o jejímž dalším osudu jednalo kralupské zastupitelstvo na svém posledním zasedání.

Vedení města navrhlo její přebudování na městské kulturní centrum. V návrhu obnovy se uvažuje o tom, že by sem bylo přemístěno městské muzeum, městská knihovna, základní umělecká škola a další prostory by byly vymezeny ke komerčnímu využití. Zmíněné instituce jsou teď většinou v „nesprávné“ lokalitě. Po přemístění budou lépe dostupné veřejnosti ze sídlišť na obou vltavských březích a budou mít dostatek prostoru pro své četné aktivity. Otevřeně se mluvilo o tom, že by v nově vzniklém kulturním centru byla i restaurace. Zvažuje se rovněž možnost provozu minipivovaru, který by do města aspoň symbolicky vrátil tradiční vaření piva – ovšem v omezeném měřítku. Budova by si zachovala svůj stávající industriální vzhled.

Po pečlivém uvážení a diskuzi zastupitelé záměr přestavby bývalé pivovarské sladovny na městské kulturní centrum schválili.  Poté, co vyslovili podporu této finančně náročné akci, nastínil senátor a starosta Kralup Petr Holeček vizi naplnění tohoto záměru. Tamní radnice počítá s jeho oficiálním představením veřejnosti v kinosálu kralupského kulturního centra Vltava v průběhu zimního období. Na rekonstrukční akci bude se vší pravděpodobností nutný úvěr, který podle názoru diskutujících zastupitelů zatíží město nejméně na dvě volební období.

Kralupský pivovar existoval od roku 1872 a výroba piva zde byla ukončena roku 1979. Objekt byl následně do devadesátých let minulého století stáčírnou piva, které se sem vozilo odjinud. Po uvolněném prostoru již zbouraného někdejšího hotelu Praha se tak rozšířilo i Palackého náměstí, jehož konečná podoba by měla být dokončena podle architektonické vize v letech 2018 až 2019.

Zlínský švec, co nešije boty

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Zlín.czZlínský Švec

Vyrazili jsme pro změnu do Malenovic. Ochutnat místní pivo a vyzvědět něco málo o historii pivovaru Zlínský švec. Dozvěděli jsme se třeba, že se tu vařilo pivo už před 600 lety. No vážně! Povídání s majitelem pivovaru Martinem Velískem rozhodně stálo za to.

Budova, ve které dnes působí malenovický pivovar, byla opravdu postavena pro vaření piva. V 16. století patřila ke šternberskému hradu, který se tyčí na návrší přímo nad pivovarem. A až do roku 1942 se tu opravdu vařilo pivo.

„Prozkoumali jsme archiv na Klečůvce, v Brně i Šternberský archiv a pátrali jsme po tom, jak to tu bylo dřív. Zjistili jsme třeba, že v šedesátých letech tu proběhla velká přestavba na sklad zeleniny, která zásadně změnila dispozice budovy a zničila také řadu historických prvků, které by se asi jinak dochovaly,“ popisuje historii Martin Velísek. „Na druhou stranu je to ale možná dobře, protože v budově, kde dnes sídlíme, byla dřevěná střecha, která by asi do dnešních dní vzala za své.“

Ve své době však měla střecha ze dřeva zásadní význam. Pivo se chladilo tak, že se čerpalo na půdu, kde leželo v mělkých nádobách a ochlazovalo se vzduchem, který proudil pod speciální konstrukcí střechy. Dnes už je něco takového nepředstavitelné, ale dřív to fungovalo docela dobře. Až na nějaké ty plísně a jiné chuťovky.

Jinak se také pivo chladilo ledem. Kdybyste se šli podívat do místní chladírny, najdete místnost se stěnami širokými jeden a půl metru. Právě sem se v zimě a na jaře ukládal led z nedalekého pivovarského rybníka, který byl tam, kde jsou dnes pozůstatky koupaliště Riviéra. Led z tohoto rybníka tu díky silným stěnám vydržel celý rok.

A jak se vůbec sládek a majitel pivovaru dostal k vaření piva? „V roce 2003 jsem jel na služební cestu do Berlína a chtěli jsme se s mou, tehdy budoucí, manželkou někde zastavit na oběd. Kamarád mi poradil, abych se zastavil v Chýni u Prahy, že tam vaří pivo a že se tam i dobře najíme. Přijeli jsme tam a nadchlo mě to natolik, že jsme nakonec do Berlína dorazili až o den později. Vůbec se mi nechtělo odtamtud odjíždět. V té době bylo minipivovarů v Čechách jenom pár, ale se mnou se to od té doby veze.“ Začal jako teoretik, pročetl snad všechnu dostupnou literaturu a začal pivo vařit v rodinném domku v Sazovicích. Když už pivovárek zabíral polovinu domu, přestěhoval se do bývalého malenovického pivovaru a začal pracovat na tom, aby místo zase získalo svoji tehdejší slávu.

V pivovaru se dnes běžně vaří 5 druhů piv a sezónně se k nim přidávají různé další. V létě třeba osmička pro cyklisty, v zimě zase silnější piva, teď na podzim filtrované pivo. „Zkoušíme ale také americké chmely, které mohou mít různé ovocné příchutě,“ upřesňuje Martin Velísek. „Nejsme úplně malý pivovar, ve kterém se pivo vaří přímo v hospodě a jenom pro tu hospodu. My dodáváme do řady hospod po celém kraji, a také do farmářských prodejen. Sami si pivo zavážíme, protože je to nefiltr a je potřeba, aby se k lidem dostávalo co nejčerstvější. Raději jedeme k zákazníkům dvakrát týdně, než aby točili špatně skladované pivo.“

My zlínští už Švece dobře známe. Kdo ho ale ještě nezkusil, měl by ho přijet ochutnat právě sem. V zimě pod klenutými stropy hospůdky, v létě na zahrádku na některé z hudebních odpolední. Řekněte, že už teď se vám nesbíhají sliny na pěkně orosený půllitr s bílou pěnou.

Pivovar Svijany hodlá v plechovkách prodávat až pětinu své produkce piva

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:W4T.czAutor:ČTKSvijany

V budoucnu chtějí v pivovaru do plechovek plnit až 20 procent produkce. Výstavba moderní stáčecí linky stála více než 100 milionů korun a je největší investicí v novodobé historii pivovaru. Moderní zařízení je schopné za hodinu naplnit 15.000 plechovek, řekl dnes ČTK sládek Petr Menšík.

Pivovar Svijany je největším pivovarem v Libereckém kraji. Loni dodal na trh rekordních 624.890 hektolitrů piva. Pivo v plechovkách prodává od roku 2001, zatím si je ale nechával stáčet u externích dodavatelů. Svijanští nikdy nešli cestou plastových lahví. "Plechovky se pro tento účel používají již více než 80 let, takže je - na rozdíl od PET lahví - můžeme považovat za dostatečně tradiční a důstojný obal pro naše poctivé pivo," poznamenal Menšík.

Do plechovek zatím zkušebně plní pivovar Svijanský Máz a nealkoholického Vozku. Postupně by ale měla přibýt i další piva. Linka umí plnit i třetinkové plechovky, o jejich výrobě ale ve Svijanech neuvažují. "O třetinkové plechovky není zatím na trhu zájem, jsme připraveni, pokud bude poptávka, tak linka je připravená, jednoduše ji přestavíme na třetinky. V tuhle chvíli je největší poptávka po půllitrovkách," doplnil Menšík.

Podle ředitele pivovaru Romana Havlíka jsou plechovky mezi odběrateli stále populárnější, protože není nutné obaly vracet do obchodu jako v případě lahví. Zvýšený zájem o plechovkové pivo potvrzuje i Český svaz pivovarů a sladoven, podle kterého loni celková česká spotřeba piva v plechovkách stoupla o 12 procent a tvořila šest procent celkové spotřeby. V evropských zemích se ale podíl plechovkového piva pohybuje podle Havlíka mezi 20 a 40 procenty a v celosvětovém měřítku je ještě vyšší. "Rostoucí zájem v Česku ukazuje i to, že zatímco v září u všech ostatních obalů prodej piva klesl, plechovkového se prodalo o 11 procent víc," řekl.

Nová plnicí linka podle Havlíka rozšíří pro Pivovar Svijany možnosti prodeje do zahraničí. Plechovky jsou lehčím obalem než sklo, což znamená nemalé úspory na dopravě. Pivo v nich má navíc půlroční trvanlivost, zatímco to lahvové jen tři měsíce. Na export jde zatím zhruba pět procent produkce svijanského pivovaru. Nejvíc na Slovensko, kam se prodává téměř 40.000 hektolitrů piva, pivovar vyváží i do Německa a Polska. "Do budoucna bychom chtěli vyvážet zhruba deset procent našeho výstavu," dodal Havlík.

Výstav pivovaru Bernard do září stoupl o 3,5 pct. na 252.900 hl

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Haló novinyAutor:ČTKBernard

Rodinný pivovar Bernard v Humpolci zvýšil za letošní tři čtvrtletí produkci piva o 3,5 procenta na 252.900 hektolitrů. U jeho nejprodávanějšího jedenáctistupňového světlého piva se odbyt v meziročním porovnání zvýšil o čtyři procenta, sdělil mluvčí pivovaru Zdeněk Mikulášek. Pivovar postupně modernizuje výrobu, práce se nedávno týkaly i pivovarského komína.

Na letošní výsledky pivovaru měly kromě počasí vliv i prosincové zavedení elektronické evidence tržeb (EET) v restauracích a následný zákaz kouření platný od 31. května. »EET méně než jsme čekali a zákaz kouření více, než jsme čekali,« uvedl Mikulášek. Podotkl, že na větší hodnocení dopadu zákazu kouření je ještě brzo, ale podle prvních ohlasů, které má pivovar od "svých" hostinských, se návštěvnost restaurací snížila. Projevilo se to nejvíc s podzimem, kdy začala být kuřákům venku před hospodami zima.

Bernard vaří nepasterizované, nefiltrované a kvasnicové pivo, kromě toho čtyři druhy nealkoholického piva. V sortimentu má i svrchně kvašené pivo. Světlá jedenáctka se na celkovém prodeji od ledna do konce září podílela téměř 30 procenty. Na odbytu mají výrazný podíl také další světlá piva značky Bernard, desetistupňové a dvanáctistupňové.

Loni se roční výstav humpoleckého pivovaru zvýšil o 4,4 procenta na rekordních 315.400 hektolitrů piva. Kvůli dlouhodobému růstu produkce podnik rozšiřuje zázemí, letošní investice se týkaly i provozu na stáčení piva do láhví a varny. Nyní pracovníci v pivovaru instalují výkonnější kotel, který dodává páru potřebou pro výrobu piva. Pracovníci zároveň opravili nerezovou vložkou vnitřek pivovarského komínu měřícího 32 metrů.

Tržby za tři čtvrtletí pivovar ještě nezveřejnil. V prvním letošním pololetí činily jeho tržby za pivo 345,5 milionu korun, zatímco ve stejné době minulého roku 331,3 milionu Kč.

Pilsner Urquell Original Restaurant potřicáté = Staroměstská v centru Prahy

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:České nápojePrazdroj

Konceptové restaurace Plzeňského Prazdroje „Pilsner Urquell Original Restaurant“ získaly jubilejní třicátý přírůstek. V srdci historického jádra Prahy na Staroměstském náměstí byl nyní slavnostně otevřen Pilsner Urquell Original Restaurant Staroměstská.

Pivo se v nové restauraci čepuje z šesti měděných tanků, z nichž každý má objem 500 litrů. Dva z nich dvorní architekt PUOR restaurantů Jiří Hanzlík umístil tak, že jsou viditelné přímo ze Staroměstského náměstí.

„Jsme rádi, že se nám podařilo získat tohoto zákazníka v samém centru Prahy a na nejlukrativnějším místě. Rekonstrukce prostor byla zásadní a proběhla v rekordně krátkém čase,“ říká obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Tomáš Mráz.

Nová restaurace servíruje zejména domácí speciality české kuchyně, tuto nabídku doplňují burgery a mezinárodní jídla z dílny šéfkuchaře Zdeňka Lišky - zejména čerstvé těstoviny a čerstvé ryby. Umístěná je v historickém domu U Lazara a hostům nabízí celkem 180 míst. Dalších 70 míst je pak na celoroční kryté venkovní zahrádce situované přímo do náměstí.

Hlavní část restaurace, která je otevřená denně, je uspořádána tak, aby v ní našli místo jak jednotlivci či páry, tak i větší turistické skupiny. Interiér je vybaven dřevěným stylový nábytkem, jeho výzdobu tvoří artefakty a kopie historických originálů. Tak jako v jiných restauracích této prestižní sítě nechybí ani zde obrazy, dobové fotografie, certifikáty a reklamní cedule, které podtrhují bohatou tradici vaření piva v Čechách a proslulost značky Pilsner Urquell.

Plzeňský Prazdroj se prostřednictvím programu konceptových hospod a tankoven snaží poskytnout unikátní zážitek s nejoblíbenějšími českými pivními značkami, a tím zvednout Čechy z domácích sedaček a přilákat je do hospod. „Kromě unikátního prostředí a atraktivního vizuálního konceptu nabízíme provozovatelům konceptových hospod a tankoven i komplexní program péče o pivo, školení obsluhy a další poradenství,“ uvádí Tomáš Mráz. Pivo z tanků je mezi spotřebiteli čím dál oblíbenější a zájem o tento koncept proto stoupá i u hospodských. „Tankoven máme otevřeno již téměř 850, prodeje tankového piva se loni zvýšily o čtyři procenta," doplňuje Tomáš Mráz.

Koncept Pisner Urquell Original Restaurant vznikl před 23 lety s cílem nabízet ležák Pilsner Urquell té nejvyšší kvality ve spojení s kvalitní českou kuchyní v příjemném prostředí evokujícím atmosféru historického pivovaru. Všechny restaurace této prestižní sítě mají jednotící prvek v podobě výčepu s dominantní měděnou pánví. Z celkem třicítky PUOR restaurací jich je nejvíce – celkem 17 – v Praze. Prvním pražským Pilsner Urquell Original Restaurantem byl ten U Vejvodů.

Výhodou tankových restaurací je, že v nich zákazníci vždy dostanou pivo té nejvyšší kvality, neboť při cestě z pivovaru až na stůl se nedostane do kontaktu se vzduchem a po celou dobu se skladuje v optimálních podmínkách ve stálé teplotě kolem 7° C. Plzeňský Prazdroj začal moderními tankovnami vybavovat hospody již v polovině devadesátých let. Tankové pivo nabízejí všechny značky, tedy Pilsner Urquell, Gambrinus, Radegast a Velkopopovický Kozel. Nejpočetnější zastoupení mezi tankovnami má značka Gambrinus (kolem 400).

V Jičíně vzniká nový minipivovar. Bude točit Rumcajse či Cipíska?

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Michaela Rambousková

Do dvou let bude mít Jičín nový soukromý minipivovar s pivními lázněmi. Jičínští se tak možná dočkají svého točeného Cipíska nebo Rumcajse, což zvedne turistický ruch ve městě i Českém ráji o tisíce lidí.

Posledními, kdo v Jičíně vařil pivo, byli za raného novověku jezuité. Svůj vlastní pivovar sedmnáctitisícové město nikdy nemělo. To se teď změní.

"Jak se piva budou jmenovat, ještě nevíme. A co se týká Cipíska nebo Rumcajse, museli bychom vyřešit i autorská práva," říká Richard Kopáček s odkazem na hrdiny loupežnických pohádek Václava Čtvrtka, které k Jičínu neodmyslitelně patří.

Kopáčkova firma chce minipivovar vybudovat. Rodilý Jičíňák, který žije a podniká v Praze, se rozhodl podnik v Českém ráji vybudovat nejen proto, že na vysoké škole vystudoval kvasnou technologii, ale také aby pozvedl cestovní ruch v rodném městě.

Inspiroval se u svého kamaráda, který už několik let úspěšně provozuje pivovar a pivní lázně v Rožnově pod Radhoštěm.

"Je to město zhruba stejné velikosti jako Jičín. A stejně má co nabídnout turistům, hlavně skanzen. Už víme, že pivovar a lázně do města přilákají navíc kolem deseti tisíc turistů ročně," vysvětluje Kopáček.

Své pivo bude vařit v historické budově bývalého bytového podniku na Komenského náměstí, kterou jeho firma Sitim nedávno koupila od radnice.

"Dům se nám dlouho nedařilo prodat, nakonec jsme se dohodli s investorem, že ji koupí za sedm a čtvrt milionu korun," říká jičínský místostarosta Petr Hamáček. Firma je ve fázi projektování a diskusí s úřady. Budova z první poloviny 17. století je totiž památkově chráněná a hlavní slovo při její přestavbě budou mít památkáři.

"Jak bude příprava pokračovat, měli bychom se dozvědět asi za dva týdny. Zároveň budeme pokračovat i ve snaze získat na stavbu nějakou dotaci," uvádí Kopáček. Na dotaci a stavebním řízení bude záviset i termín otevření. Nejoptimističtější výhled je už ke konci příštího roku.

Investor bude vyrábět speciály, vzniknou i pivní lázně
Pivo by v Jičíně rádi vařili tradiční technologií doplněnou o ty moderní. Vše bude záležet na návrhu specializované firmy, která pivovar navrhne na míru. Pod rukama zkušeného sládka potečou jak tradiční piva, tak i různé sezonní speciality.

"Určitě bychom rádi vařili sváteční piva, ale třeba i speciály pro ženy," nastiňuje investor. Součástí pivovaru budou i pivní lázně, které by měly být hlavním turistickým lákadlem.

"Máme představu, že by přilákaly dospělé návštěvníky města, kteří si budou chtít večer odpočinout," popisuje svoji vizi Kopáček.

Investor by rád úzce spolupracoval i s městem. Podle prvních odhadů by totiž pivovar v plném provozu mohl zaměstnat až 20 lidí. Radním se jeho záměr rovněž zamlouvá.

"V Jičíně se dřív pivo vařilo, i když jen v malých pivovarech, protože tu nebyla moc kvalitní voda. Ale časy se mění a voda také," míní místostarosta Hamáček.

Petra Chovancová, brand manažerka Staropramenu: V pivu je i chuť jeho příběhu

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Deník.czAutor:David NesnídalStaropramen

Nad pivem se mluví o všem možném. A když tedy hovořím o samotném pivu s brand manažerkou Staropramenu Petrou Chovancovou, není řeč jen o nápoji, ale také o společenském fenoménu.

Kdo je nejširší cílovou skupinou vašeho pivovaru?
Staropramen je velká značka, která má spoustu produktů. Češi jsou známí tím, že pivo pijí hodně a chodí do hospody, což je vlastně nejstarší a nejtrvalejší sociální síť na světě. Když se ptáte na konzumaci piva z hlediska měsíční četnosti, ještě nepoznáte rozdíl mezi ženami a muži. Jakmile vás ale zajímá denní „zajití na pivo“, jasně vyjde najevo, že je to mužská záležitost. Ale šíře našeho portfolia pamatuje na všechny. Třeba tmavší Granát rády volí i ženy a vychutnají si ho. Oblibu si u nich získalo i nefiltrované pivo.

„Nefiltr“ – to mi zní jako jeden z módních pojmů…
V historii bylo ovšem pivo vždycky nefiltrované. Je, ale je fakt, že se dnes obracíme k historii a rádi ji zdůrazníme. Je určitým trendem v lifestylu, že se vracíme k původnosti, originálním recepturám, k autentičnosti… Lidé chtějí znát příběhy. Chtějí vědět, jaká je historie piva, které pijí. Staropramen teď odkrývá svůj příběh. Je základem kampaně, která připomíná, že jsme tu už 150 let. Pivovar vyrostl na své desítce, je spojován s lehkým světlým pivem.

Pivaři říkají, že není umění udělat silné pivo, ale uvařit dobrou desítku.
Ano, to jen potvrzuje slova sládků, kteří vysvětlují, že pro desítku máte méně věcí, méně surovin, a pořád musíte uvařit kvalitní, dobře prokvašené pivo. Sama jsem si nejvíce oblíbila poctivou desítku na osvěžení. Každopádně spodně kvašené pivo není jen populární ležák, desítka či jedenáctka, ale i Granát, Nefiltr nebo limitované speciály jako Extra chmelená. Zajímavá jsou i svrchně kvašená piva, v nabídce našeho pivovaru je reprezentují belgická piva Hoegaarden a Leffe.

K pivní kultuře patří i ošetření piva. Staráte se i o tuto fázi?
To je druhá část toho, co děláme: pivovar pivo vaří a hospodský ho dělá. Máme program i pro hospodské, jak čepovat, jak mýt sklenice. Je to o tom, mít čisté trubky a správně umytou sklenici, aby pivo chutnalo i vypadalo krásně. O výčepní osvětu se stará obchodní sládek, který má technologické znalosti a navíc o pivu umí krásně mluvit.

Dá se se s vaším pivem spojit i kultura bez přívlastku?
Myslím si, že právě jedna povídka od Hrabala se pojí se smíchovským pivovarem, přestože je o autorovi známo, že pil pivo od konkurence. On píše o člověku, který přijel do Prahy a hledal legendární chuť smíchovského piva. Pivovar byl ve své době hodně spjat se svou čtvrtí a na zdejším pivu Češi do značné míry vybudovali své pivařství. My jsme byli založeni roku 1869, a přestože si Češi myslí, že se u nás pivo pilo odnepaměti, tak v takové míře to rozhodně nebylo.

Pivo se kdysi víc pilo v Rakousku a Německu. V době, kdy vznikl náš pivovar a ještě další, se Češi začali učit na pivo, a k tomu, že dnes vedeme pivní žebříčky, přispělo i to, že jsme začali vařit pivo dostupné pro všechny. Pivo si totiž nemohl vždycky dopřát každý, nebyl to lidový nápoj jako dnes. Ale pivo je opravdu český klenot a pivní kultura k nám patří, důkazem je třeba i to, že jsme jednou ze dvou zemí, kde je škola pro sládky. S pivem se pojí i kultura hospodská, která ctí ducha rovnosti.

Jak se mění spotřeba piva v průběhu roku?
Sezona piva, včetně pivních mixů, je přece jen v létě. Pak jsou sváteční časy, i tam u nás pivo hraje roli, dokonce i ve spojení se svatomartinskou husou. Podobě jako ve vínu, začíná být totiž trendem spojování piva a jídla. Už naše první Potrefená husa v roce 1999 propojila vyšší gastronomii s pivem. A teď se s tím hodně pracuje.

Na správně hořké pivo Radegast do pivovaru vás zaveze historický vlak

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:První zprávyRadegast

Na pivo Radegast přímo ke zdroji, do nošovického pivovaru, vás druhou prosincovou sobotu zaveze mimořádně vypravený vlak.
Prohlídka pivovaru, škola čepování a ochutnávka správně hořkého piva. To vše vás v pivovaru čeká.

Vlak vyjíždí 9. prosince z nádraží Ostrava-střed v 9:15 hodin. Další zastávky jsou v Ostravě- Kunčicích, Havířově, Havířově-střed, Albrechticích u Českého Těšína, Českém Těšíně a Nošovicích. Vlak bude veden motorovým vozem řady M152.0. Ve vlaku bude zajištěno občerstvení formou roznášky a k veselé atmosféře přispěje harmonikář.

V ceně vlakové jízdenky je prohlídka jednotlivých provozů nošovického pivovaru a Radegastova škola čepování.

Tento netradiční zážitek je realizován díky nadačnímu příspěvku z grantového programu Radegast lidem. Slezský železniční spolek, který grant získal, tak do konce tohoto roku a v průběhu příštího roku vypraví do nošovického pivovaru celkem devět historických vlaků. Projekt „Zvláštní vlaky do pivovaru Radegast v Nošovicích“ získal letos také nejvíce hlasů veřejnosti v hlasování o bonusovou prémii.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.18.06.2018 07:446.343/6.343