Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Roudnický pivovar se otevře návštěvníkům

Publikováno:před 9 dnyZdroj:Město Roudnice n.L

Od minulého roku probíhají dílčí opravy a zabezpečovací práce v objektu roudnického pivovaru. Dokončení jejich hlavní části nyní umožní nabídnout objekt zájemcům pro pořádání jednorázových akcí. Již tento týden se můžeme těšit na koncert a prohlídky dvou pater pivovaru s historickými klenbami.

V průběhu loňského roku byly zahájeny úpravy nutné k budoucímu zpřístupnění roudnického pivovaru veřejnosti. Již tehdy bylo jasné, že celková rekonstrukce objektu vyžaduje nalezení soukromého investora. Město však rozhodlo alespoň o jeho částečném odvodnění a odvozu cca 100 tun suti. Vzhledem k zájmu o využití pivovaru ze strany roudnické veřejnosti byl v rámci zpracování statického posudku vyhotoven i dokument návrhu opatření pro pořádání jednorázových kulturních akcí.

„Prostory bychom veřejnosti rádi zpřístupnili, stejně tak případné kulturní akce mají naši podporu, avšak prioritou je pro nás bezpečnost návštěvníků. Pokud se podaří objekt dostatečně zabezpečit, nic nebrání jejich uskutečnění,“ komentoval tehdy situaci místostarosta Ing. František Padělek.

Na základě návrhu zabezpečení pivovaru pro pořádání jednorázových akcí, zpracovaného Ing. Janem Vinařem, bylo na jaře tohoto roku dokončeno vyklízení sutí a provedeny zabezpečovací práce, zejména zakrytí otvorů. Druhou etapu oprav, při které proběhla sanace a zvýšení statiky štítu pivovaru, v srpnu doplnila instalace nových dešťových žlabů a svodů.

"Pivovar je majetkem města a jedná se o nemovitou kulturní památku. Jako řádní hospodáři tudíž máme určitou povinnost udržet tuto památku minimálně v takovém stavu, v jakém ji město koupilo. Jsou různé nápady a ideje, jak tento pivovar využít. Uvést ho však do stavu, kdy by mohl sloužit jako celek k nějakému účelu, ať už jako kulturní, či jiné zařízení, by však stálo stovky milionů korun. Na to město samozřejmě nemá. Proto jsme se rozhodli využít alespoň těch nejnutnějších prostředků k tomu, abychom tuto stavbu stabilizovali a nedocházelo k jejímu dalšímu podmáčení a narušování," vysvětlil místostarosta Padělek.

Město Roudnice nad Labem tak vyčlenilo zhruba půl milionu korun na provedení nejdůležitějších prací. V současné době jsou dvě patra s historickými klenbami z konce 17. století vyklizena. Město tak může pivovar nabídnout zájemcům pro pořádání jednorázových akcí, ovšem za předpokladu, že splní bezpečnostní podmínky dané legislativou.

První takovou akcí má být slavnostní koncert Vlastivědného spolku Říp o.s., kdy již v pátek 15. 9. od 17:00 v pivovaru vystoupí operní pěvkyně Jana Štěrbová a za doprovodu klavíristky Aleny Kolaříkové divákům představí operu Libuše od Bedřicha Smetany. V rámci sobotního programu akce Zažít Roudnici jinak pak budou moci malé skupiny návštěvníků v rámci komentované prohlídky zavítat do obou zpřístupněných pater sladovny.

"Další velké opravy nepřipravujeme, ale určitě se na to téma budeme dále bavit a jednat. Budova pivovaru při pohledu směrem od nádraží nejenže není hezká, ale někdy ani bezpečná, a to zejména kvůli opadávající omítce. Dalším cílem je tedy stabilizovat tuto stěnu tak, aby kolemjdoucí nadále neohrožovala," dodal k dalším plánům místostarosta.

Rektor ZČU se účastnil speciální várky piva Excelent

Publikováno:před 11 dnyZdroj:České nápojeGambrinus

Rektor Západočeské univerzity Miroslav Holeček dnes spolu se sládky Plzeňského Prazdroje uvařili výjimečnou várku piva Excelent. Světlý ležák bude nyní podle klasické receptury jeden měsíc zrát, aby byl připraven na akci Pivo s rektorem, kterou univerzita a pivovar chystají na 10. října.

Jedenáctistupňový ležák Excelent, při jehož vaření dnes asistovali rektor Miroslav Holeček, manažer plzeňského pivovaru Stanislav Hamara a obchodní sládek značky Excelent Martin Hložek, okusí za měsíc studenti Západočeské univerzity v Plzni – 10. října na nádvoří plzeňského pivovaru si za doprovodu hudebních kapel a dalších zábavních aktivit můžou vychutnat „pivo s rektorem“.

Plzeňský Prazdroj dlouhodobě spolupracuje se Západočeskou univerzitou, jejím studentům nabízí odborné stáže a mnozí z nich se stávají ceněnými zaměstnanci pivovaru. Pivovar se řadí mezi českými studenty a absolventy k nejžádanějším zaměstnavatelům a na Plzeňsku je v žebříčcích jasnou jedničkou. „Této pozice si samozřejmě nesmírně vážíme. Zároveň víme, že mladí lidé mají nejen ambice přinášet svému zaměstnavateli nové ideje a v práci uspět, chtějí se ale také bavit a mít sladěný profesní život s volným časem. V Plzeňském Prazdroji se snažíme těmto požadavkům vycházet co nejvíce vstříc. I proto studenty zveme na pivo, na kus řeči i za zábavou. Chceme, aby se přesvědčili, jaká je u nás atmosféra, abychom je motivovali k tomu, že Plzeňský Prazdroj bude jejich první volba při hledání zaměstnání a budování jejich kariérního rozvoje,“ říká manažer plzeňského pivovaru Stanislav Hamara.

Na pivo Excelent nepadla volba náhodou. „Je to pivo pro mladou dospělou generaci a podporuje lidi, kteří se nebojí ukázat, co v nich je,“ popsal plzeňský sládek Martin Hložek, který na vaření piva dohlížel. Západočeská univerzita v Plzni zorganizovala akci s názvem Pivo s rektorem poprvé loni v rámci oslav 25. výročí svého založení. Akce se tehdy setkala s velkým úspěchem mezi studenty, a proto se ji univerzita ve spolupráci s pivovarem rozhodla po roce zopakovat.

„Pivo s rektorem bylo pro mě osobně jednou z nejpříjemnějších událostí loňského roku. Byla to skvělá příležitost poznat se s řadou studentů osobně v neformálním prostředí a sdílet jejich radosti, starosti, postřehy a nápady. Proto bych je i letos rád pozval do plzeňského pivovaru, který bude na základě našeho společného partnerství tuto akci opět hostit a zároveň našim studentům poskytuje řadu možností k současnému i budoucímu uplatnění, ať už v rámci stáží, brigád, vedení kvalifikačních prací či pozdějšího zaměstnání,“ řekl rektor Miroslav Holeček.

Belgický pivní víkend je pro znalce a pivní gurmány

Publikováno:před 11 dnyZdroj:Rozhlas.czAutor:Filip Nerad

Belgie je malá země, ale vaří se tu více než 1500 různých druhů. Belgické pivovarnictví se loni dostalo dokonce i na seznam kulturního dědictví UNESCO. Nejvýznamnější pivní událostí v zemi je Belgický pivní víkend, který se každý rok koncem léta pořádá v Bruselu.

Za řízných tónů dechové kapely vyrazil na bruselské Velké náměstí průvod historických pivovarských vozů. Některé jsou ještě tažené koňmi. Vzadu je následují automobiloví veteráni, kteří rozváželi pivo v dobách našich babiček a dědečků. Trochu to připomíná slavný mnichovský Oktoberfest, který každý rok začíná podobně.

„Oktoberfest je velký festival, kde se pije spousta piva. Tady je to mnohem více o setkávání lidí, kteří o pivu něco vědí a mluví o něm. Na Oktoberfestu se mluví o všem možném, jen ne o pivu. A to je ten zásadní rozdíl,“ říká Roland de Wolf, který Belgický pivní víkend navštěvuje každoročně.

Jak vypadá pivovarnický velmistr?
I když je tato přehlídka v porovnání s mnichovským pivním svátkem výrazně menší a mladší, také ona si potrpí na historické tradice. Potkat tu můžete třeba sládky v dlouhých bílých zástěrách a vestách, vyzdobených odznaky a medailemi pivovarnických svazů.

V takovém úboru stojí u výčepu i Michel Torisaen: „Tady na krku mám znak našeho bratrstva – piva faro. Jsem jeho velmistrem. Je na něm pivovarská lopata, sud, korbel a samozřejmě meč velmistra.“ Faro je jedna z belgických pivních specialit – spontánně kvašené pivo dokvášené cukrem.

Pivní labužníci
V pěti desítkách bílých stanů uprostřed zaplněného Velkého náměstí je možné ochutnat také nepřeberné množství dalších piv bez uměle přidávaných kvasnic, jako jsou lambiky a geuzy. Nechybí tu silná klášterní trapistická piva ani ovocné speciály.

Přehlídku své produkce do Bruselu přivezl i rodinný pivovar Martens. „Letos jsme přivezli deset druhů a všechny tu mohou návštěvníci ochutnat,“ chlubí se Patricia, která stojí za výčepem.

O několik stánků dál nabízí jiný pivovar klasické světlé nebo pšeničné pivo. Mě ale zaujal jejich tripel, tedy silné světlé pivo, které čepují do sklenice na vysoké noze se seříznutým hrdlem. Má nádherně chmelovou a současně ovocnou, jemně kořeněnou chuť a vůbec nepůsobí silně.

„Jezdíme sem každý rok. Je to prestižní akce, které se účastní nejlepší belgické pivovary. Chceme tady ukázat, s jakou láskou děláme naše piva,“ líčí nadšeně mladík Louis za barem.

Konkurence nikdy nespí
Jiní pak do Bruselu přijíždějí okouknout a ochutnat, co vaří konkurence. Jako třeba dvojice staříků v reklamních napoleonských kloboucích. Francois i jeho parťák provozují malé domácí pivovary.

„Snažím se tu trochu přiučit, hlavně co se týče chuti a barvy piva. Já vařím převážně suchá a hořká piva,“ vysvětluje Francois.

A na Belgickém pivním víkendu je z čeho vybírat. Celkem jsou letos v nabídce více než čtyři stovky piv.

Trojský pivovar by mohl být součástí pražské zoo

Publikováno:před 11 dnyZdroj:Rozhlas.czAutor:ČTK

Praha zvažuje, že odkoupí zchátralý objekt bývalého Trojského pivovaru pro zoologickou zahradu, aby mohla rozšířit služby pro návštěvníky. V areálu by mohl vzniknout například přednáškový sál, restaurace nebo konferenční hotel. Dnes o tom informoval magistrát. Nyní si Praha nechá zpracovat posudek, za jakou cenu by mohla pivovar odkoupit. Areál pivovaru, který sousedí s jihovýchodní částí zahrady, je v rukou soukromníka.

„Praha je připravena realizovat všechny potřebné kroky vedoucí k oboustranně výhodné dohodě, která povede k rozšíření majetku hlavního města Prahy o Trojský pivovar a jeho následnému připojení k areálu pražské zoo. Její rozšiřování si vzhledem ke světovému významu zaslouží pozornost," uvedl radní pro majetek Karel Grabein Procházka (ANO). Pražská zoologická zahrada je podle největšího cestovatelského serveru TripAdvisor pátou nejlepší zoo na světě.

Hlavní město si nechalo vypracovat varianty, jak postupovat při odkupu a opravách areálu ze 17. století. Nejpravděpodobnější možností je, že od majitelů odkoupí pivovar přímo Zoo Praha, která ho sama zrekonstruuje. Podle magistrátu je to sice dražší varianta, ale přínosná je v tom, že areál bude upraven podle potřeb zoologické zahrady. Náměstkyně primátorky Eva Kislingerová (nestr. za ANO) předpokládá, že rozšíření zoo zvýší turistickou atraktivitu zahrady.

O odkoupení chátrajícího Trojského pivovaru pro zoo uvažovalo vedení města už v roce 2015. Posudek města areál ocenil na 35 milionů korun, ale majitel požadoval za historický objekt 80 až 100 milionů korun.

Pražská zoologická zahrada patří mezi nejnavštěvovanější místa v Praze. Od roku 2005 každý rok překračuje hranici jednoho milionu návštěvníků. Vloni do zoo přišlo 1 448 353 lidí, což byl rekord v její 85 let dlouhé historii, ve které ji navštívilo přes 60 milionů lidí.

Pito přišlo cyklistům vhod. Samson podpořil tradiční závod na Kleť

Publikováno:před 12 dnyZdroj:Pivovar SamsonAutor:Pavel OrálekSamson

11. září 2017 - Už 23. ročník cyklistické časovky jednotlivců z Českého Krumlova na Kleť podpořil pivovar Samson. Všichni zúčastnění závodníci ocenili, že si mohli po náročném stoupání vychutnat nealkoholické pivo Pito.

Pito je pojmem hlavně mezi řidiči. Historie tohoto nápoje sahá do 70. let, kdy se nealkoholické pivo začalo v Československu vyrábět právě v dnešním pivovaru Samson. Jedná se o složeninu ze dvou slov – pivo a auto.

Cyklisté i organizátoři si pomoc Samsonu pochvalovali. „Jsme rádi, že pivovar Samson myslí na cyklisty, zvlášť po jízdě do kopce není o žízeň nouze,“ říká s nadsázkou ředitel závodu Jan Mejta s tím, že Pito osvěžilo i vítěze časovky, kterým se stal Lukáš Smola. Trať s prudkým stoupáním zvládl za necelých 27 minut.

Pito je jedním z pilířů produkce pivovaru Samson. „Díky pomoci našeho vlastníka AB InBev nyní vaříme ještě kvalitnější nealkoholické pivo. Naším cílem je podporovat sport v různých podobách. Cyklistika je dynamický sport, který se těší stále větší oblibě podobně jako naše piva,“ říká ředitel pivovaru Samson Daniel Dřevikovský.

Pivovar Samson, a.s., České Budějovice je součástí portfolia společnosti AB InBev, která je jedním z největších světových pivních koncernů. Mezi jeho další značky patří například Stella Artois, Corona či Foster´s. Česká republika jako pivní velmoc si v jeho portfoliu získává čím dál důležitější postavení, čemuž napomáhá investování do jejích tradičních značek, jako je právě Samson.

Newsletter Českomoravský svaz minipivovarů 2017/09

Publikováno:před 12 dnyZdroj:ČMSMPAutor:Jan Šuráň

Vážení pivovarníci a milovníci zlatavého moku,
letní prázdniny jsou nenávratně pryč, ale to neznamená, že nás nečekají žádné další skvělé pivařské akce!

Hned tento pátek 15.9. a sobotu 16.9. se můžete těšit na SLUNCE VE SKLE - 10. ročník poctivých pivních slavností v Plzni u Purkmistra. V pátek začneme v 17:00 a prakticky celým večerem nás provede kapela Anakonda Benda. Program se bude odehrávat v Pivovarské zahradě za účasti přibližně 40 pivovarů. Tento počet doplní další asi tři desítky pivovarů, které se představí v sobotu 16. 9. 2017. V tento den začneme jako již tradičně ve 13:00 a program rozšíříme jednak na Pivovarský dvůr, jednak na přilehlou Selskou náves. / http://www.slunceveskle.cz/program/ /

27.-28.9. vás přivítá Zámek Zábřeh v Ostravě na tradičních Svatováclavských slavnostech. Letos se mohou návštěvníci opět těšit na skvělá piva z 28 minipivovarů, nejen z Moravy a Slezska, ale také z Čech (Slaný, Děčín, Praha..), ale i ze zahraničí, konkrétně z Bavorska. Připraveno bude více jak 75 druhů piva – od klasických ležáků, přes mnoho pivních speciálů, spodně i svrchně kvašených až po piva archivní a sudově zralá. K poslechu zahrají a zazpívají například Lenny nebo Kamil Střihavka. / http://www.zamek-zabreh.cz/www/cz/novinky/ /

Místo chátrajícího Telecomu v centru Teplic vyroste hotel. S pivovarem!

Publikováno:před 12 dnyZdroj:Teplický deníkAutor:Petr Málek

Podle majitele stará socialistická budova hyzdí tvář města. V té nové má být i minipivovar a pivní lázně.

Žluté stránky nahradí kniha hostů. Cvakání relátek vystřídá cinknutí recepčního zvonku. Místo telefonní ústředny na náměstí Svobody v Teplicích vyroste luxusní hotel. Postavit ho tam chce teplický patriot Jaroslav Třešňák, který se označuje za čističe lázeňského města. A právě stará socialistická telekomunikační budova na náměstí podle něj vzhled Teplic hyzdí. „Takže jsem ji koupil. Zbourám a místo toho postavíme něco, co do současného vzhledu náměstí zapadne,“ říká teplický podnikatel.

Společně s hotelem na náměstí přibydou další místa k parkování. Stavba bude mít dvě podzemní podlaží právě pro auta. V úrovni současného náměstí pak chce Třešňák otevřít restaurace a kavárny. „Střed lázeňského města musí žít. Lidé se tu musí cítit dobře. Nejen posedět při kávě, ale dát si i dobré jídlo a mít možnost nákupů,“ uvádí podnikatel ve stavebnictví.

V nové budově podle něj budou i pivní lázně s vlastním pivovarem a pivnicí. Megalomanský projekt počítá také s kongresovým sálem a bankovním sektorem. V horních patrech pak s ubytováním pro návštěvníky Teplic.

Vedení místní radnice označuje hotel na centrálním náměstí jako přínos pro město. „Druhou věcí je ale řešení dopravy, architektura stavby, zakomponování stavby do náměstí a podobně,“ říká náměstek primátora Hynek Hanza. „Je ale určitě v zájmu všech občanů města, aby tento nepovedený pomník minulé doby z náměstí zmizel,“ podotýká.

Třetí hrůza nebo dobrý plán?
Mezi Tepličany jsou ohledně plánované výstavby hotelu rozdílné názory. „Na náměstí stojí už dvě hrůzy. Teď tam přibude třetí. Navíc protější Fontána je věčně prázdná. Kdo bude chodit sem?“ ptá se student Milan Veslar. Především věkově starší poukazují na historický vzhled náměstí a jeho přeměnu k modernímu pojetí. „Staré tržiště a dobové domy se sem už určitě nevrátí, ale chtělo by to k takovým změnám přistupovat trochu s citem,“ míní senior Václav Malík. Naopak kladně na vývoj města pohlíží studentka Milada. „Každé město má svoji historickou a moderní část. A právě náměstí Svobody, kde už jsou dvě velká nákupní centra v moderním stylu, vnímám jako současnost. Takže hotel mi tu vadit nebude,“ říká slečna se sluchátky v uších a tetováním na krku.

Teplice coby město potřebují oživit. Myslí si to teplický architekt Petr Sedláček. A právě podobné projekty k tomu mohou podle něj přispět. „Potřebují přitáhnout do města lidi. Lázeňské město má obrovský rezidenční potenciál a co se týká obyvatel, tak by potřebovalo okysličení,“ řekl architekt.

Hotel má nahradit současný objekt, kde sídlily telekomunikační služby. Část komplexu dodnes využívají a měly by i do budoucna v novém areálu. Současná stavba ale půjde k zemi. „Využitelnost je už jen deset procent. Rekonstrukce není možná,“ poznamenává Karel Schön ze společnosti JTH, která chátrající objekt koupila.

Proměny náměstí
Náměstí Svobody kdysi patřilo k hlavním plochám starých Teplic. Původně v jeho středu stávala samotná budova radnice s věžičkou a kašnou v sousedství. Po požáru města v roce 1806 dům nahradila nová klasicistní budova radnice v severním okraji náměstí. Původní kašnu vystřídala současná se sochou madony. Staré domy s renesančním loubím ustoupily novým stavbám. Západní strana náměstí ustoupila v 60. letech 20. století budovám České pošty a Telecomu. Telekomunikační komplex tu vydržel dodnes. Pošta po stavbě hotelu zůstane.

Místní pivovar Chomout slaví již potřetí první místo na Chmelových dožínkách

Publikováno:před 12 dnyZdroj:Hanácký VečerníkChomout

Mezi jedenácti pivovary probojoval Chomout již potřetí cenu za nejlepší piva. Soutěž probíhala tak, že každý návštěvník dostal soutěžní kupon, který odevzdal pivovaru, jehož piva ho nejvíce oslovila, chutnala mu, či si jich nejvíce cení. Takže hodnotícími byli návštěvníci Chmelovych dožinek.

Hanácké chmelové dožínky jsou jednodenní akcí, každoročně pořádanou jako poděkování za sklizeň chmele. Návštěvníci mohli v sobotu ochutnat piva z rozličných malých pivovarů z různých koutů nejen Moravy. Letošního festivalu se zúčastnilo 11 pivovarů a ochutnat mohli návštěvníci více než 40 druhů piv. Titul pivo vzorné jakosti získal již potřetí pivovar Chomout. „Moc si ocenění vážíme. Bylo to příjemné ukončení sezóny a těšíme se na setkání příští rok," řekli majitelé Chomoutu.

Pivovar a hostinec najdete v obci Chomoutov, blízko Olomouce, v CHKO Litovelské Pomoraví, kde funguje teprve tři roky. „Pivo jsme začali vařit pro sebe, jako domovarníci, tak aby nám chutnalo. A protože chutnalo nejen nám, zvětšili jsme jedenkrát a podruhé už jsme raději postavili opravdový pivovar. Přesto pořád vaříme doma a tak jsme podle našeho kamaráda domácí vařiči piva s největším pivovarem v republice," vysvětlují majitelé pivovaru.

Festival se konal za doprovodu pečlivě vybraných kapel. Akci doprovázel také bohatý program pro děti a malý lidový jarmárek. „Snažíme se udržovat lidový charakter akce a nabídnout návštěvníkům to nejlepší nejen z našeho kraje," uvedli organizátoři.

Narostou vám skutečně po černém pivu prsa? Konečně máme odpověď

Publikováno:před 13 dnyZdroj:doma.cz

Je to mýtus, nebo je na něm něco pravdy?
Odjakživa slýcháváme frázi: “Děvče, dej si raději černé, rostou po něm prsa!” Kolik je na tomto tvrzení pravdy? Přestože toto tvrzení nebylo nikdy žádným vědeckým zkoumáním ověřován, nedávný průzkum Velkopopovického Kozla ukázal, že každý pátý Čech tomuto mýtu stále věří.

„Musím říct, že jsem to nikdy nezkoumal a ani nevím o žádné odborné studii, která by tento mýtus potvrzovala“, říká s úsměvem sládek Vojta Homolka a dodává: „Mohu ale s jistotou říct, že krásně načepované černé pivo v nádherné sklenici všem ženám nesmírně sluší.“

To je pivo pro ženský
Od celé řady štamgastů a pivařů uslyšíme „Černé nepiju, to je pro ženský!“ a souhlasí s nimi podle průzkumu více než 50 % naší populace. „Je pravda, že se černá piva často vyznačují chutí s karamelovými a kávovými tóny, proto je mezi ženami velmi oblíbené,“ vysvětluje pivní degustátorka Věra Lehovcová, ale zároveň dodává: „Vedle toho je pro ně však charakteristická vyvážená hořkost a svěžest, která je v tomto případě srovnatelná s klasickým světlým pivem.“

Sezona černého piva přichází
Větší prsa vám po černém pivu sice nenarostou, ale i tak si ho dejte s chutí. Třeba právě teď, na podzim. Černé pivo si totiž mnoho lidí spojuje spíše s chladnějšími měsíci, v létě dává přednost světlým pivům, protože lépe osvěží. Nebo je to jen další mýtus? Tentokrát je to pravda, ale pouze částečně. Záleží totiž, o jaké tmavé pivo se jedná.

Ta česká obsahují většinou stejně alkoholu jako piva světlá. Podobný mají i obsah sladových látek. Hlavní rozdíl je, že se při jejich výrobě používá více druhů sladů, včetně karamelového a barevného, které jim dodávají jedinečnou tmavou barvu a zároveň jemnou charakteristickou chuť. Z těchto důvodu jsou i tato tmavá piva osvěžující a pijí se tak dobře během celého roku.

„Na druhou stranu zejména v zahraničí jsou oblíbená tzv. zimní piva. Jedná se například o německá piva typu Bock, Doppelbock nebo Eisbock, která mají vyšší obsah sladiny a alkoholu. Díky tomu jsou velmi těžká, hutná a plná, proto se pijí pouze během chladnějších měsíců,“ vysvětluje vznik mýtu pivní degustátorka.

Partička z Heřmanic si plní sen, vaří si své vlastní pivo!

Publikováno:před 13 dnyZdroj:Moravskoslezský deníkAutor:Radek LukszaHeřmanický

Kamarádí se léta, někteří už od dětství, jezdívají společně s rodinami na výlety, dělají akce pro děti… a mají k tomu rádi chmelový mok. Poctivý, ne nápoje zvané „europiva“.

Luboš, ajťák, Honza, bezpečnostní technik a metrolog, Pepa, stavební expert, Láďa, elektro-specialista, Pavel, obchodní zástupce, Petr, architekt, Aleš, hasič a hospodský, Martin, technik v telekomunikacích a sládek. Takové je jádro Partičky z Heřmanic, která založila vlastní pivovar. Dá se říci, že komunitní.

„Jsme vlastně taková vesnická komunita. Je nám okolo čtyřicítky, máme rodiny a děti, spojují nás společné zájmy a akce pořádané jak pro děti, tak pro dospělé. A to zdravé chlapské jádro si vysnilo pivovárek…“ vysvětluje Luboš coby hlavní postava v heřmanickém vaření piva. Tedy organizátorská, nejdůležitějšími jsou jinak hlavní sládek Martin a zaučující se sládek jménem Pavel.

Vhodné zázemí – či spíše podzemí – nacházejí ve zdejší hospodě Beseda provozované Alešem. „Chodívali tam už naši otcové. No, a my jsme vyčistili a dali do kupy sklep, kde je varna i tanky. Od nich vedou hadice přímo do výčepu,“ popisuje Luboš s tím, že podíl na vzniku pivovárku mělo i daleko více místních kamarádů.

Vybudován ho mají za půl roku… ale po půldruhého roku trvajících legislativních peripetiích. „Prošvihli jsme kvůli tomu i sezonu, místo toho, abychom vařili od března, začali jsme v červnu. A šest týdnů pak ležáky zrají,“ líčí Luboš u tanků s jedenáckou světlou i tmavou, dvanáctkou, polotmavou třináctkou a speciálem „Citra“.

„Máme vlastní nefiltrované a nepasterizované poctivé české pivo. U speciálu jsme použili spodní kvašení i studené chmelení,“ uvádí Luboš. Dvě až tři 250 litrové várky za týden dělají z vody z nádrže Kružberk, chmelu se Žatce, ječmene z Přerova a kvasnic z Černé Hory. Rodiny „pivovarníků“ tuto činnost přijímají kladně.

Pivo je vlastně sekundárním efektem kamarádství členů Partičky – ta se tím zároveň odlišuje od běžných provozovatelů minipivovarů. „Jsme hrdí patrioti a do loga piva jsme jako zástupný symbol obce vybrali unikátní kozlíkovou těžní věž šachty Stalin, poté nazývané Rudý říjen a před jejím uzavřením Heřmanice. Což našli dědové a tátové samozřejmě vzali s povděkem,“ uzavírá Luboš.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.22.09.2017 15:275.498/5.498