Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Sázka na legalizaci: pivovarský obr zaplatil miliardy za podíl v pěstiteli marihuany

Publikováno:před 14 dnyZdroj:Legalizace.cz

Přesvědčení o nevyhnutelnosti legalizace marihuany v dalších státech USA, případně i na federální úrovni, se odráží v aktuální akvizici americké skupiny Constellation Brands. Třetí největší pivovarská společnost ve Spojených státech koupila za 191 milionů dolarů (4,2 miliardy korun) desetinový podíl v kanadské firmě Canopy Growth, která se zabývá šlechtěním a pěstěním konopí.

Prodej piva ve Spojených státech klesá, je tak nejvyšší čas na rozšíření „omamné nabídky“. Takto uvažuje pivovarská společnost Constellation Brands, která prodává značky Corona a Modelo. V pondělí společnost oznámila, že převzala podíl 9,9 procenta v největším světovém výrobci legální marihuany Canopy Growth.

„Náš dosavadní úspěch byl výsledkem včasného rozpoznání spotřebitelských nálad a tohle může být další krok v této strategii,“ uvedl výkonný šéf Constellation Brands Rob Sands. Pro deník The Wall Street Journal dodal, že legalizace marihuany na celonárodní úrovni v USA je „vysoce pravděpodobná“.

Pivo ve Spojených státech zažívá po letech růstu slabší období. V posledním roce klesla spotřeba o 1 procento, letos banka Goldman Sachs očekává další pokles o 0,7 procenta. Víno ani tvrdý alkohol přitom úbytek spotřebitelské přízně nepotkal.

Samotné Constellation Brands se přitom daří, v posledním čtvrtletí dokonce vykázala 13procentní nárůst tržeb. Přesto nehodlá zůstat závislá na chmelovém moku, stoupající tržby byly dány spíše růstem cen. Od aktuální akvizice si firma slibuje mimo jiné pomoc s vývojem nealkoholického konopného nápoje.

Čerstvou akvizici ocenili investoři. Akcie Canopy vzali útokem a jejich cenu vyhnali o 20 procent. Nejde však o nic senzačního – nedlouhá historie titulu zná výhradně jen strmý růst. Od začátku roku akcie zhodnotily o 67 procent, za poslední rok dokonce o 117 procent.

Konopné akcie jsou v poslední době v hledáčku investorů. Důvodem není ani tolik obecné očekávání brzké legalizace, jako spíše blížící se schválení konopných léků daných firem regulačními úřady, především americkým FDA. Mezi takové firmy patří například GW Pharmaceuticals, Corbus či INSYS.

O legalizaci marihuany pro různé účely a na různých úrovních ve Spojených státech usilovala od její kriminalizace v roce 1937 řada iniciativ. První úspěch zaznamenaly v roce 1975 na Aljašce, kde tamní Nejvyšší soud zaštítil držení malého množství drogy pro soukromé účely právem na soukromí.

V listopadu 2012 byly prodej a držení marihuany pro rekreační účely povoleny ve státech Colorado a Washington. Podobný krok se stejnou mírou regulace zvolily o dva roky později státy Aljaška a Oregon. V loňském roce se přidaly Kalifornie, Nevada, Maine a Massachusetts. Marihuana pro medicinské účely je v různé míře povolena v 31 státech unie.

Pivovar byl poslední šancí udělat v životě nějaký zvrat, říká Jan Srb

Publikováno:před 14 dnyZdroj:Hospodářské NovinyAutor: Kristýna DlaskováFalkenštejn

● Severočeský pivovar Falkenštejn vyrábí v průběhu roku 14 druhů piv.
● Pětina místních zaměstnanců má nějaký handicap.
● Podniku se daří, letos zvýšil objem výroby více než třikrát.
● Majitel firmy plánuje zřídit penzion.

Podnikatel Jan Srb ještě před dvěma lety vlastnil poradenskou firmu. Po 15 letech se rozhodl udělat změnu a stát se sociálním podnikatelem. Otevřel malý pivovar v Krásné Lípě u Rumburka, kde zaměstnává lidi s psychickými problémy.

Pivovar Falkenštejn je natolik úspěšný, že se letos po čtyřech letech fungování rozrostl do druhé budovy. S tím je spojené také více než trojnásobné zvýšení objemu uvařeného piva. Podnikatel plánuje do konce roku nad pivovarským provozem otevřít malý penzion s osmi pokoji a dvěma apartmány.

Obnova pivovarnické tradice
Historický dům na náměstí koupil Jan Srb od města v dezolátním stavu. Objekt zrekonstruoval i díky dotacím. "Počáteční investice do podniku se vyšplhala na 13 milionů korun, dotace činila čtyři a půl milionu," přibližuje majitel firmy.

Malý pivovar a přilehlou restauraci otevřel začátkem srpna roku 2013. Obnovil tak pivovarnickou tradici, která v Krásné Lípě zanikla s koncem druhé světové války. "Z původního pivovaru, který fungoval od druhé poloviny 19. století, už nic nezbylo," přibližuje místní historii Srb, který sice z regionu nepochází, k Českému Švýcarsku si ale vybudoval vztah v dětství, kdy oblast často navštěvoval se svými rodiči.

Pětina pracovníků s handicapem
Pivovar a restaurace zpočátku zaměstnávaly 10 pracovníků, polovina z nich měla mentální handicap. Podniku se postupně začalo dařit, přicházelo více zákazníků a provoz se rozšiřoval. Obsluhu hostů i výrobu piva bylo třeba zrychlit. "Ukázalo se, že je práce nad síly našich handicapovaných zaměstnanců. Později jsem s hrůzou zjistil, že polovinu energie vkládáme jen do toho, abychom tyto zaměstnance uřídili. To bylo neudržitelné," vypráví Srb.

Jeho podnik v současnosti zaměstnává 20 pracovníků, z nich čtyři lidi s různými psychickými i fyzickými problémy. Pracovníci se potýkají například se schizofrenií, maniodepresemi nebo s tím, že podstoupili vážné nemoci, kvůli kterým pobírají invalidní důchod.

Firma neustále roste, tržby činí zhruba 10 milionů korun. "Pivovar má mnohem větší potenciál, stále jsme ještě na začátku," říká spolumajitel.

Srb se před dvěma lety rozhodl zakoupit vedlejší budovu. Svým nápadem nadchl investora, který se stal vlastníkem 40procentního podílu ve společnosti.

Do vedlejší zrekonstruované budovy letos v květnu přesunuli výrobu. "Původně jsme měli kapacitu zhruba tisíc hektolitrů za rok, nyní můžeme za 12 měsíců vyrobit až tři tisíce hektolitrů," dodává Srb. Menší výroba v minulosti stála za tím, že podnik nemohl své zboží příliš distribuovat, 70 procent piva spotřebovali hosté v přilehlé restauraci.

V letní sezoně výroba stačila pokrýt pouze místní výčep. "S větší výrobou můžeme distribuovat dvě třetiny uvařeného piva. Proto jsme také nově zaměstnali obchodního manažera, který se stará o síť odběratelů," vysvětluje Srb. V současnosti mají o pivo ze severu Čech zájem desítky odběratelů, a to hlavně specializované prodejny piv, restaurace a několik penzionů. "Nově spolupracujeme také s pivními velkoobchody, díky nim se naše pivo dostane i do vzdálenějších lokalit, třeba i na Moravu nebo do Opavy," říká Srb. Falkenštejnské pivo nově nabízí také řetězce Makro a Globus v Ústí nad Labem, obchody jej zařazují do nabídky regionálních výrobků.

Prodej nezvyklých druhů piv roste
Mezi výhody malého pivovaru patří podle Srba například to, že může vyrábět různé druhy piv a nabídku pružně obměňovat. Pivovar v průběhu roku vyrábí 14 druhů piv, největší část tvoří spodně kvašená piva. Nejprodávanější je světlý ležák 11°. "Hodně vyrábíme ale i polotmavý ležák nebo speciál − tmavou čtrnáctku. Od loňského roku vaříme stále více svrchně kvašená piva typu ALE a IPA. Podíl těchto piv ve výstavu a v prodejích neustále roste," přibližuje sortiment spolumajitel podniku.

Pivovar připravuje také různé speciály, jako je nakuřované a medové pivo nebo "bock", což je silný ležák německého typu. V nabídce má krásnolipský pivovar také 22° pivo s názvem Náhlá smrt nebo naopak lehčí 9° s názvem Svižný Emil. Nápoj je pojmenovaný po legendárním běžci Emilu Zátopkovi. Veškerá produkce je nepasterizovaná a nefiltrovaná, nápoj si tak uchovává důležité živiny a prospěšné bakterie. Nevýhodou tohoto piva ale je, že nedosahuje takové životnosti jako pasterizované nápoje. "V chladu vydrží ve velmi dobré kondici dva měsíce," dodává Srb.

Na příští rok se pivovar chystá vařit pivo bavorského typu. Mezi další plány patří zprovoznění malého penzionu v prvním patře, tedy přímo nad provozem pivovaru, do konce tohoto roku. Osm pokojů a dva apartmány budou mít kapacitu 30 lůžek.

Chmel z Nového Zélandu
Autorem receptur a výrobních postupů je Oldřich Koza, který vyučuje na pražské střední průmyslové škole potravinářských technologií. Na výrobu dohlížejí dva sládci, kteří jsou shodou okolností bývalými žáky tohoto středoškolského učitele.

"Mají zkušenosti i z jiných pivovarů. Jeden působil nedaleko, druhý k nám přišel z pražské výroby," říká Srb, jehož nejoblíbenějším pivem z nabídky je polotmavá APA se 13 stupni.

Majitel pivovaru společně se sládky pravidelně ochutnává produkty konkurenčních malých pivovarů. "Chceme mít srovnání a zároveň tak čerpáme inspiraci," vysvětluje Srb, který své produkty vyváží také do nedalekého Německa, kde se účastní různých akcí a pivovar tam má také dva stálé odběratele.

Suroviny do podniku putují z Německa a ze Spojených států, ale i z Nového Zélandu, odkud firma získává speciální chmel na výrobu piv typu IPA.

Z poradenství do pivovaru
Podnikatel se k pivovarnictví dostal náhodou. Ještě před dvěma lety se živil prací v poradenské firmě, kterou spoluvlastnil. V roce 2015 svůj podíl prodal a rozhodl se zaměřit jen na vedení malého pivovaru na pomezí Českého Švýcarska a Lužických hor. Předtím totiž pracoval jak na pivovaru, tak v poradenství.

"Necítil jsem dostatek motivace zůstávat v poradenství, pivovar jsem bral jako výzvu. Po čtyřicítce to byla moje poslední šance udělat v životě nějaký zvrat. Nevím, jestli bych za deset let měl sílu udělat podobné rozhodnutí," uvažuje.

Každé podnikání je v začátcích náročné, řídit malý pivovar je podle Srba daleko obtížnější než vést poradenskou firmu. "Provoz pivovaru je extrémně náročná disciplína. V poradenství k práci stačí notebook a můžete začít vydělávat, pokud je vám za vaše rady a zkušenosti někdo ochotný zaplatit. Tak jednoduché to v pivovarnictví není," srovnává podnikatel, který v začátku investoval poměrně velkou částku s rizikem, že pokud firma nepřitáhne dostatečný počet hostů, nebude schopný půjčku splácet.

Společnosti se v severočeském regionu potýkají s nedostatkem kvalifikovaných uchazečů o práci. Do karet místním podnikatelům nehraje ani to, že se region nachází nedaleko hranic s Německem. "Lidé odtud za prací odcházejí do ciziny nebo do Prahy," jmenuje Srb a dodává, že současný tým pracovníků považuje za kvalitní. Kolektiv se svými spolupracovníky budoval téměř tři roky.

Nezávislost na státních dotacích
Firma za čtyři roky svého fungování využila jen několik státních dotací. "Kromě té počáteční dotace jsme za celou dobu provozu využili jen jednu půlroční, která se týkala podpory zaměstnání člověka, jenž byl dlouho zaregistrovaný na úřadu práce," vysvětluje Srb. Pivovar Falkenštejn v současnosti čeká na vyhodnocení své další žádosti o dotaci na pořízení nové technologie pro výrobu piva.

V budoucnu chce být firma na příspěvcích zcela nezávislá. "Není dobré na dotační pomoc příliš spoléhat," upozorňuje Srb. Státní či evropské příspěvky jsou podle něj těžko předvídatelné a administrativně náročné. "Dotační systém je komplikovaný. Pro podnikatele, kteří pracují s nějakým časovým plánem investic, je spoléhání na dotace poměrně rizikové. Doba vyhodnocení, schválení a přidělení dotace bývá zpravidla mnohem delší, než je avizováno v harmonogramu," přibližuje Srb.

Sládek roku Bednář: Bavila mě chemie, tak mi táta řekl, ať jdu vařit pivo

Publikováno:před 14 dnyZdroj:Rozhlas.czAutor:Jiří Špičák

„Při vaření ležáku nemůžete skrýt žádné vady,“ říká Petr Bednář, čerstvý držitel ceny Sládek roku, udělované Sdružením přátel piva, a zároveň prozrazuje, jaký druh piva je jeho nejoblíbenější. Pro Bednáře, který toužil vařit pivo odmalička a svůj sen si plní na té nejvyšší možné úrovni, je zkrátka český ležák plzeňského typu královská meta.

Ve studiu Radia Wave mluvil o rozdílech mezi velkými a malými pivovary a naboural některé pivní mýty – třeba ten, že je české pivo nejlepší na světě.

„Na základce mě bavila chemie a táta mi řekl, ať jdu vařit pivo,“ prozradil Petr Bednář poměrně jednoduchou dráhu, jak se dostal ke svému povolání. Na své cestě za vařením vystudoval i vysokou školu a mluví tak o sobě jako o jednom z mála inženýrů, kteří vaří pivo v minipivovaru. Bednář zatoužil tvořit vlastní pivo prakticky hned v okamžiku, kdy ho poprvé ochutnal. Ještě před dosažením plnoletosti si tak na víkend zabíral celou kuchyni a snažil se svoje vědomosti přetavit v tekutý výsledek. Trend domácího vaření piva podporuje i dnes, podle něj jde ruku v ruce s tím, jak se lidé o pivo zajímají.

Jak se podle Bednáře liší průměrný sládek od sládka, který se může pyšnit titulem Sládek roku? „Člověk by do té práce měl dát něco ze sebe, nebát se vlastních nápadů, zároveň si ale musí být vědomý toho, co vlastně dělá. Vaření musí být promyšlené, ale určitá kreativita, tvořivost a experimentování je taky na místě.“ Místo pro kreativní sládky zároveň pořád je, zatímco ve Spojených státech zabírají minipivovary 15 % trhu, v České republice je to jenom kolem 2 %. Boom minipivovarů stále pokračuje, podle Bednáře ale rozhodně není pravda, že by byl každý minipivovar automaticky kvalitnější než ten velký.

„V minipivovaru se zkrátka jenom víc vidí, jak to ten člověk umí. Máme tu spoustu piv z minipivovarů, které jsou plné technologických vad. Každému ale chutná něco jiného, je to subjektivní.“ Bednář neodsuzuje ani snahu velkých pivovarů naskočit na rozjetý vlak a nabídnout zákazníkům pivní speciály nebo neobvyklé druhy piv. „Svědčí to o tom, že i ty dvě nebo tři procenta pivovarů jsou schopny ovlivňovat celý trh,“ dodává sládek roku.

Je česká pivní scéna ještě pořád unikátní? Jsme na tom v porovnání se zahraničím pořád dobře? A čím je české pivo jedinečné? Poslechněte si celý rozhovor!

Skvělé! Rohozec je Pivovarem roku 2017

Publikováno:před 15 dnyZdroj:Boleslavský deníkAutor:Jiří MacekRohozec

Piva z Mladoboleslavska a z Českého ráje měla vždy dobrý zvuk. Klášter, Svijany, Podkováň a nyní zejména Rohozec. Pivaři mohou být pyšní na piva, která směřují do světa z regionu. Potvrdily to i výsledky prestižní ankety Pivo roku 2017, která vyvrcholila vyhlášením výsledků o víkendu.

Nejvyšší ocenění směřuje právě do Českého ráje. Pivovar Rohozec se stal absolutním vítězem, když ovládl kategorii Pivovar roku. „Je to neskutečný úspěch. Obrovskou radost máme všichni, kteří se na rohozeckém pivu podílíme. Od vedení po všechny zaměstnance,“ uvedl krátce po vyhlášení nadšený předseda představenstva Pivovaru Rohozec František Jungmann.

Vyhlášení se uskutečnilo v prostorách pivovaru Kynšperský zajíc v Kynšperku nad Ohří. Za anketou stojí Sdružení přátel piva. Letošní ceny byly uděleny již po sedmadvacáté a rohozecký pivovar kraloval na více frontách.

Kromě hlavní ceny získali Rohozečtí i bronzovou medaili v kategorii tmavé pivo. Jejich Třináctka tmavá se tak stala takzvaným Skokanem roku 2017. A pro Český ráj je pak úspěchem i kategorie Polotmavé pivo, kde druhé místo získala jedenáctka Svijanský Fanda z Pivovaru Svijany.

Anonymní degustaci na konci září, za účasti vybraných sládků, vedl již tradičně jeden z nejzkušenějších degustátorů nejen u nás, ale i ve světě, a zároveň prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň. „Letošním vítězem je menší průmyslový pivovar, který by se ještě na přelomu tisíciletí počítal do kategorie minipivovarů, protože měl produkci pod 10 tisíc hektolitrů piva, nicméně to už dávno neplatí. Aktuální produkce se pohybuje kolem 70 tisíc hektolitrů. Letošním vítězem se stává nádherně nově zrekonstruovaný Pivovar Rohozec s velmi pestrou nabídkou spodně kvašených piv,“ uvedli pořadatelé.

Přestože i letošní výsledky se od předchozích v mnohém liší, mnohá piva a oceněné subjekty se na prvních místech objevovaly i v minulém ročníku. „V letošním roce se nám mezi nejlepší oceněné subjekty po delší pauze vrátily dříve často oceňované pivovary, jako například Herold Březnice či Pivovar Rohozec, což hovoří o stabilizaci a kvalitě jejich piv. V rámci výsledků cen SPP je znát, že poměrně rychle tato anketa a soutěž reaguje na trh a kvalitní piva,“ uvedli organizátoři ze Sdružení přátel piva.

Pro rohozecký pivovar je ocenění Pivovar roku další třešničkou na dortu. Těch cen je v posledních letech poměrně dost. Kromě kvality piva se na to pozitivním pohledu podílí významně i změny v designu pivovaru. Zatímco dříve vstup do areálu představoval vstup mezi omšelé budovy, nyní jsou nádvoří pivovaru a všechny budovy opraveny a vzhled je doslova pastvou pro oči.

Zajímavostí je i to, že pivovar letos otevřel v rámci poptávky po občerstvení takzvaný Vagón. Opravdový železniční vagon uzpůsobený pro restaurační nároky. „Prostě to najednou přišlo a objevil se vagon. Mohou se tu konat oslavy, slavnosti, setkání. Zájem neustále stoupá. Byl to dobrý krok,“ míní šéf pivovaru František Jungmann.

„Za naše úspěchy může to, jak pivovar vypadá, jak se chováme k zákazníkům a spotřebitelům, a jak máme dobrá a vyrovnaná piva,“ je přesvědčen Jungmann.

I když v současné době, vzhledem k zákazu kouření v restauracích, klesá spotřeba sudového piva, rohozecký pivovar tento směr nesdílí. „Naše produkce je v poměru 60 ku 40 procentům pro sudové pivo,“ podotkl Jungmann. Na dotaz, proč si myslí, že jejich sudové pivo jde na odbyt, říká, trochu s úsměvem: „Pracujeme poctivě. Pivo děláme s láskou a umem tak, jako to dělali naši předkové. A tak se výsledky prostě musí dostavit.“

Z rohozecké produkce je nejprodávanější jedenáctistupňový ležák Skalák.

Před několika měsíci Rohozečtí vypustili do světa novinku – pivo Prometheus. Toto pivo se od ostatních odlišuje kořeněnou vůní a chutí. Je to vlastně dvanáct a půlka s obsahem alkoholu lehce přes 5,3 procenta. „Naše běžná dvanáctka je z běžného plzeňského sladu, u Promethea je přídavek sladu Carared, který má zabarvení do červena. Kvůli tomu je pivo tmavší než naše ostatní piva,“ vysvětluje František Jungmann. U Promethea je použitý zvláštní druh chmele nazvaný Kazbek. Je to chmel vyšlechtěný z divokého chmele, který roste v pohoří Kavkazu pod horou Kazbek. Jeden z rodičů chmele pro Promethea je z Kavkazu, druhý rodič je z typicky českého chmelu. Odborníci z toho vyšlechtili novou odrůdu.

František Jungmann tvrdí, že tohle pivo se trefilo do současné doby. Je hitem. Jen v Rohozci mají malý problém. Nedokáží ho vyrobit tolik, kolik si žádá trh. „Je to vzhledem k náročnosti technologie výroby a také jsme limitováni surovinami,“ vysvětluje Jungmann.

Vloni v Pivovaru Rohozec hlásili výstav piva 69 tisíc hektolitrů. “Nechci to zakřiknout, ale vypadá to, že letos na tom budeme ještě o mnohem lépe než vloni. Na hodnocení roku je ale opravdu ještě brzy, dva měsíce, jsou dvě měsíce,“ dodal šéf rohozeckého pivovaru František Jungmann.

Moser a Pilsner Urquell vydraží designové lahve pro charitu

Publikováno:před 15 dnyZdroj:Rozhlas.czAutor:Dana JelínkováPrazdroj

Plzeňský Prazdroj zahájil přípravy na předvánoční dobročinnou aukci. Dražit se bude kolekce jedenácti exkluzivních pivních lahví. Vyrobila je karlovarská sklárna Moser a design lahví je inspirovaný tvarem sudu, ve kterých pivo zraje.

Výtěžek aukce půjde ve prospěch Centra Paraple, které pomáhá vozíčkářům s poškozením míchy. Aukce se bude konat už pošesté.

Plzeňský pivovar s předvánoční dražbou designových lahví začal před pěti lety, kdy plzeňský ležák slavil 170. výročí. „První aukce měla takový úspěch, že jsme si řekli, že to nemůžeme nezopakovat. Celkem jsme z těch aukcí vydražili téměř 4,5 milionu korun,“ zdůraznil sládek plzeňského pivovaru Václav Berka.

Výtěžek z aukce půjde i letos na konto Centra Paraple, které zlepšuje svým klientům kvalitu života. „Peníze jsme použili například na vybavení pokojů, speciální polohovací lůžka, různé sportovní a terapeutické pomůcky,“ řekla mluvčí centra Alena Kábrtová. Peníze Paraple používá i na část mezd pro osobní asistenty, kteří pomáhají lidem žijícím s poškozením míchy teprve krátce.

Autorem designu letošní kolekce je umělecký ředitel karlovarské sklárny Moser Lukáš Jabůrek. Vytvořil minimalistický a čistý tvar, aby vyniklo řemeslné umění a jedinečné zdobení láhve několika náročnými sklářskými technikami.

Ve spodní části lahve je motiv ječmene, který symbolizuje to, z čeho se pivo vyrábí. Je tam hutně tvarovaná pečeť s motivem výročí uvaření první várky ležáku Pilsner Urquell a sběratelským unikátem celé lahve je zátka. Na každé z 11 ručně broušených a pasovaných zátek je vyobrazený jeden z milníků historie pivovaru.

Za pět trvání dobročinných aukcí putovalo ke sběratelům celkem 50 lahví. Nejvyšší cena padla loni, kdy se jednu z lahví podařilo vydražit za 150 tisíc korun. Letošní charitativní online aukce je naplánovaná na 13. prosince. Spuštěná bude na zpravodajském serveru iDNES.cz a vyvolávací cena jedné láhve je 100 korun.

Sládci pivo vaří, hospodští jej dělají, říká šéf Krušovic

Publikováno:před 16 dnyZdroj:Hospodářské NovinyAutor: Kristýna DlaskováKrušovice

● Michal Rouč pije každý den vody stejně jako piva. Do vedení Krušovic přišel z malého pivovaru.
● V Pivovaru Velké Březno, který patří do stejné skupiny, zvýšil kapacitu výroby.
● V současnosti jezdí navštěvovat hospodské do firemních restaurací.

Ke každému pivu, které číšník postaví na stůl, Michal Rouč přičichává. Poté zvedá sklenici proti světlu. Až pak ochutnává. "S pivy je to jako s dětmi. Nejde říct, které máte radši," říká po prvních doušcích nový ředitel a vrchní sládek krušovického pivovaru. Nakonec ale přiznává, že mezi jeho oblíbené patří tmavé varianty piva.

V hospodách vždy začíná ochutnávat od nejslabšího piva v nabídce. "Pak buď u nějakého rovnou zůstanu, nebo ochutnám všechna nabízená piva a pak se vrátím k tomu, které mi nejvíce zachutnalo," vysvětluje svou pivní strategii Rouč. V Krušovickém pivovaru nápoj ochutnává každý den, vypije jej prý stejné množství jako vody. I díky tomu většinou rozpozná chuť piva ze "svého" podniku mezi ostatními.

Šéf Krušovic začínal ve výrobě
Pro pivovarnictví se rozhodl na střední škole, kde se mu dařilo v matematice a v chemii. Přemýšlel nad zajímavým odvětvím, kde by mohl tyto předměty spojit. S cílem věnovat se vaření piva zamířil do Prahy na Vysokou školu chemicko-technologickou, kde zvolil obor pivovarnictví a sladařství.

Už při studiích pracoval v podniku ve Velkých Popovicích jako juniorní biochemik. "Ve skutečnosti se za vznešeným názvem pozice skrývala obsluha ve výrobě. Do práce jsem chodil na šestou hodinu, nejprve jsme tahali hadice, poté jsme čekali, než sesudujeme kádě. To jsme s hadicemi a potrubím přesouvali mladé pivo ze spilky do ležáckého tanku do sklepa. Nakonec jsme z prázdných kádí vyhrnovali kvasnice," popisuje Rouč, který později pracoval také v pivovaru v Ústí nad Labem.

Po škole nastoupil do podniku ve Velkém Březně, který vyrábí pivo Březňák, a to jako specialista výroby. Prošel několika odděleními a nakonec zakotvil ve stáčírně. Mezitím dostal na starosti zavedení nového systému reportování z výroby směrem k vedení společnosti.

Ve velkobřezenském pivovaru strávil více než devět let. V roce 2009 se stal sládkem jak ve Velkém, tak v nedalekém Krásném Březně. Postupně převzal zodpovědnost za kvalitu a technologie v obou pivovarech.

V roce 2014 vystoupal až do pozice ředitele a vrchního sládka Velkého Března. V malém pivovaru vedl jen několik desítek zaměstnanců. Měl na starosti několik velkých projektů napříč firmou. Tím posledním a zároveň nejzásadnějším bylo zřízení velkého distribučního centra v areálu podniku, které spustilo svůj provoz teprve nedávno.

Za více než devět let se mu podařilo navýšit výrobní kapacitu o téměř polovinu. V posledních letech stál v pivovaru u většiny investičních projektů.

Do Krušovic se Rouč letos v říjnu dostal prostřednictvím interního výběrového řízení. Nizozemská skupina Heineken, kam kromě Krušovic patří také podnik v severočeském Velkém Březně a Starobrno na jižní Moravě, nabízí všechny pracovní pozice nejprve vlastním zaměstnancům. Rouč uspěl a v krušovickém pivovaru vede téměř 70 pracovníku. Ačkoliv svůj pracovní den začíná kávou a poradou, manažerem se být necítí. "Snažím se zůstávat 'výrobákem' a být v kontaktu s produkty, což v pivovarnictví naštěstí lze. Jen manažerem být nechci," přibližuje Rouč.

V pivu se odráží nátura sládků
Teď se seznamuje se zaměstnanci a jezdí navštěvovat hospodské do firemních restaurací. "Ti jsou pro naše pivo velmi důležití. Sládci pivo vaří, hostinští jej dělají. Spousta věcí se dá pokazit přímo v hospodě," míní Rouč. V každém pivu se podle něj odráží nátura sládků. "Šéfové ovlivňují fungování podniků, a to se na pivu vždy projeví," dodává.

Jeho předchůdcem ve funkci ředitele a vrchního sládka Krušovic byl Igor Mandryš, který se vrátil na rodné Slovensko a rozhodl se pracovat mimo obor. Pivovar ve Velkém Březně bude dočasně řídit stávající výrobní ředitel Heineken Milan Schramm.

Michal Pražský navrhl kolekci sklenic na pivo s plastickým dekorem

Publikováno:před 16 dnyZdroj:DesinMag.czAutor:Michal Pražský

Mladý český designér Michal Pražský navrhl v rámci školního projektu na pražské UMPRUM kolekci sklenic na pivo nazvané jednoduše Beer Set. Velmi povedený soubor obsahuje tři typy sklenic, třetinkovou láhev na pivo a otvírák, jenž může sloužit také jako zátka na láhev. Jemný dekor vychází z historie, ale navržen byl moderní digitální cestou.

„V tomto projektu reaguji na zvyšující úroveň pivní kultury návrhem setu pro různé druhy piv. Kolekce byla navržena jako prototyp pro průmyslovou výrobu. Set vyniká plastickým dekorem, který je možné na sklenicích vytvořit díky průmyslové technologii lisováním,“ uvádí mladý designér, který se o sobě dal vědět již projektem Merkur Architekt, kde z ikonické české stavebnice vytvořil kit pro stavbu Ještědu či Vily Tugendhat.

„Motiv vychází z historických sklenic s nálepy, ale v mém návrhu je aplikován pomocí parametrického modelování do vlastního paternu, který plní řadu funkcí. Součástí setu je i otvírák na lahve, sloužící zároveň jako uzávěr proti zvětrání piva,“ dodává s tím, že na projektu spolupracoval s Ondřejem Pokojem.

Benešovský Ferdinand letos představil dvě novinky

Publikováno:před 16 dnyZdroj:České nápojeFerdinand

Pivovar Ferdinand Benešov slaví v letošním roce 120. výročí od založení pivovaru a také velký úspěch. Na trh uvedl novinku v podobě bezlepkového druhu piva a za tento ležák získal jen během několika měsíců už několik ocenění. V září navíc sládek Jaroslav Lebeda uvařil limitovanou edici mimořádného piva - Vídeňského ležáku.

Bezlepkový ležák Premium je obdobou klasického dvanáctistupňového světlého ležáku ovšem s tou výjimkou, že je bez lepku, a tak je vhodný i pro lidi nemocné celiakií. Výrobek se podrobil zkouškám v několika akreditovaných laboratořích. Ochutnat ho mohli návštěvníci na veletrzích pořádaných především pro celiaky. „Je to výborné pivo. Jsme rádi, že se rozrostl sortiment o další kvalitní výrobek,“ řekla Ivana Lášková, předsedkyně Společnosti pro bezlepkovou dietu. Ležák je k dostání v pivovarském obchůdku v Benešově, ale také v několika speciálních obchodech se zdravou výživou v Praze a dalších krajích.

Bezlepkové pivo získalo v září cenu Regionální potravina Středočeského kraje a v říjnu ocenění Česká chuťovka. Těchto soutěží se účastní tuzemští výrobci s poctivými a chutnými českými potravinami. Ocenění spotřebitelům pomáhá lépe se orientovat na trhu při výběru kvalitních českých potravin a nápojů.

Pivovar letos představil další novinku. Na pivovarských slavnostech 9. září mohli návštěvníci ochutnat jako první limitovanou edici Vídeňského ležáku, který uvařil sládek Jaroslav Lebeda u příležitosti kulatého výročí 120 let pivovaru. Pivo dostalo název „Vídeňský ležák – Stodvacítka“ a je k dostání i v lahvích 0,5 l. K výrobě sládek použil tři druhy sladů – vídeňský, mnichovský a český.

V roce 1897, původně měšťanský pivovar, koupil, zrekonstruoval a zmodernizoval arcivévoda František Ferdinand d´Este. Od těchto dob se pivo vaří téměř stejnou technologií až dodnes. Ferdinand si zakládá na klasické výrobě piva a používá jen ty nejkvalitnější tuzemské suroviny. Pivo se vaří dekokčním způsobem na dva rmuty, hlavní kvašení probíhá spodně na otevřených spilkách a poté dozrává ve sklepích od 40 do 90 dní, dle druhu piva.

Pivovar je také významným výrobcem sladu. Na půdě pivovaru funguje takzvaná humnová sladovna, která je jednou z mála v České republice. Za loňský rok vyrobila 2300 tun sladu, z toho se 28% vyvezlo do zahraničí. „O náš slad je velký zájem, více ho ani z důvodu kapacity vyrobit nemůžeme. Sladovna je na sto procentech své kapacity. Kupují ho od nás jiné pivovary i minipivovary,“ uvedl jednatel pivovaru Ferdinand Petr Dařílek.

Pivovar vyrábí nyní už devět druhů piv. Celkový výstav za loňský rok činil 25 372 hektolitrů, z toho 13% představoval export. Pivo Ferdinand se dováží na Slovensko, do Ruska, na Ukrajinu i do Skandinávie. „Rozšíření našich zahraničních odběratelů je významný krok. Export je pro nás atraktivní a stále se snažíme hledat nové destinace. Konkurence samozřejmě je, ale vše je otázka ceny a příležitosti,“ doplnil Petr Dařílek.

Do Ostravy dorazila prémiová várka plzeňského piva

Publikováno:před 16 dnyZdroj:Moravskoslezský deníkAutor:Petr JiříčekPrazdroj

Speciální piva v dubových sudech dorazila v sobotu večer do vybraných ostravských pivnic. Sudy plné nefiltrovaného ležáku byly dovezeny na oslavu 175. výročí uvaření první várky plzeňského piva.

Sládek plzeňského Prazdroje Václav Berka byl u naražení prvního sudu v Restauraci U Rady v centru města. Speciální várku si nenechal ujít například trenér hokejových Vítkovic Jakub Petr. Plzeňské pivo v sudech dorazilo také do pivnice Slezska P.U.O.R.

Tmavé pivo a povidlová buchta, to je moje, říká pivní degustátorka

Publikováno:před 16 dnyZdroj:Lidovky.cz

Věra Lehovcová rozezná v pivu přes 100 chutí. Nadšená motorkářka a cvičitelka aerobiku je certifikovaná jako degustátorka nejvyššího stupně a zasedá i v evropském degustačním panelu. Ideální druh piva umí vybrat i k moučníkům. Každý den kontroluje kvalitu aktuální výroby v Pivovaru Velké Popovice, kde pracuje jako vedoucí mikrobiologické laboratoře a koordinátorka pro senzoriku. Vede tým 15 degustátorů a degustátorek.

Lidovky.cz: Jsou Češi velcí znalci piva? Rozeznají třeba více chutí než jiné národy?
My Češi jsme, co se týče piva, paradoxně velice konzervativní. Máme svoji vlastní pivní kulturu, takže se moc nevyznáme v zahraničních značkách. Dnešní spotřebitel už je pravda náročnější, vyžaduje větší výběr, ale pořád to u nás není takové jako v zahraničí, kde mají kolikrát na čepu dvanáct i patnáct druhů piva.

Lidovky.cz: A je tedy něco, co na českém pivním trhu vyloženě chybí?
Neřekla bych, že nám něco chybí, ale Češi třeba ve srovnání se světem vypijí o dost míň tmavého piva. Přitom podle mě takový Kozel černý je nejchutnější tmavé pivo vůbec. Zahraniční tmavá piva jsou hodně sytá a alkoholická. To české je lehké a osvěžující. Vaří se ze čtyř druhů sladu a slad se připravuje jen z jarního ječmene. Takové pivo je pak velice příjemné na chuť i vůni, dají se v něm rozeznat jemné karamelové, čokoládové nebo kávové tóny. Mezi degustátory je velice oblíbené. Já osobně nepiji kávu, nejím sladké, ale tohle tmavé pivo si dám ráda.

Lidovky.cz: V čem je tmavé pivo jiné než to světlé, kromě barvy?
Světlé se dělá většinou jen z jednoho druhu sladu a tmavé je oproti světlému méně hořké. Proto se říká, že ho víc pijí ženy. Ve skutečnosti je ale u tmavého piva ten poměr mezi pohlavími tak padesát na padesát. Obecně se mi v poslední době zdá, že ženám chutná pivo čím dál tím víc.

Lidovky.cz: Jako degustátorka piva asi musíte pracovat ve výrazně mužském prostředí. Je těžké se v tomto oboru mezi muži prosadit?
Vlastně ani ne. Ve skupině degustátorů u nás v podniku je sice převaha mužů, ale ne až tak velká, a když degustuji v evropském panelu, je tam žen dokonce víc. Ze strany mužů cítím jako degustátorka spíš obdiv než nějakou rivalitu.

Lidovky.cz: Mají ženy jiné chuťové vnímání než muži?
Určitý rozdíl tam je. Ženy jsou senzoricky vnímavější, cítí víc vůně květin nebo ovoce. Muži zase umí snáz najít v pivu chybu a snesou více hořkosti.

Lidovky.cz: Musíte své chutě trénovat i mimo práci?
Ano, to je potřeba. Pivo má 14 základních chutí a ještě další podskupiny, celkem 122 chuťových popisů. Chuťová paměť po čase slábne, takže každé dva měsíce musíme na přezkoušení. V práci každý den ráno kontroluji kvalitu, ale chutě si musím připomínat i jinak.

S jakým pokrmem byste jako degustátorka doporučila pivo kombinovat?
Já teď nejraději spojuji hořké a sladké. Vím, že to zní zvláštně, ale moje nejoblíbenější kombinace je pivo a povidlová buchta. Na degustacích někdy pak třeba dávají k černému pivu čokoládu. To je teď takový nový trend, to dřív nebývalo.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.21.11.2017 11:125.760/5.760