Novinky a zajímavosti ze světa piva

Letošní prestižní soutěž Zlatý pohár PIVEX opanoval moravský pivovar Zubr. Absolutním vítězem soutěže PIVEX 2024 byl vyhlášen Zubr Grand, který získal zlato i v kategorii světlých ležáků. Loňský absolutní vítěz Zubr Gold si odváží zlato v kategorii světlých výčepních piv a 2. místo mezi světlými ležáky patří pivu Zubr Gradus. Úspěch slaví také ochucené nealkoholické pivo Litovel Pomelo, které letos získalo bronzovou medaili.

Pivovary Zubr, Litovel a Holba, patřící do společnosti Pivovary CZ Group, se pravidelně umisťují na předních místech prestižních tuzemských i zahraničních degustačních soutěží. Svou výjimečnou kvalitu opakovaně potvrdily i na 32. ročníku soutěže o Zlatý pohár PIVEX. Od letošního března je většinovým majitelem společnosti Pivovary CZ Group skupina Kofola.

„Když jsem letos opět stála na pódiu a přebírala medaile pro naše piva, cítila jsem velkou radost. Nejen za sebe, ale především za všechny naše kolegy, kteří se na vaření piva podílejí a kteří do své práce dávají srdce. Opakovaná vítězství našich piv jsou dalším potvrzením, že svoji práci děláme opravdu dobře a poctivě,“ říká Nataša Rousková, sládková pivovaru Zubr.

Soutěž Zlatý pohár PIVEX je jedním z nejvýznamnějších hodnocení kvality piv na území České republiky a letošního 32. ročníku se účastnilo celkem 42 vzorků v kategoriích světlé výčepní pivo, světlé ležáky, nealko piva, tmavá piva a míchaná piva.

„Soutěž Zlatý pohár PIVEX osobně považuji za jednu z nejprestižnějších v Česku. Medaile si z této soutěže odváží naše pivovary každoročně a my se jen utvrzujeme v tom, že pečlivý výběr surovin, tradiční pivovarské postupy a v případě míchaných nealko piv i odvaha dělat věci jinak, je základ úspěchu“, doplňuje výrobně-technický ředitel Pivovary CZ Group Tomáš Pluháček.

Úspěšnou účast piv ze skupiny Pivovary CZ Group podtrhla další dvě zlata v soutěži Zlatý soudek. Dvě první místa patří světlému ležáku Zubr Gradus a výčepnímu pivu Zubr Gold.
„Letošní výsledky všech kategorií této prestižní soutěže jsou pro nás velkým závazkem. Dlouhodobě ctíme tradici, a proto jsou pro nás všechna ocenění příjemnou výzvou do budoucna“, dodává René Musila, generální ředitel společnosti

Soutěž Zlatý pohár PIVEX je nejstarší odbornou degustační soutěží v České republice a v letošním roce se konal již 31. ročník. O držitelích ocenění rozhoduje odborná degustační porota ve dvou kolech a hodnocení probíhá anonymně. Hlavními hodnotícími kritérii při degustaci jsou chuť, plnost, vůně, říz, hořkost i jiné vlastnosti piva nebo příznaky podle dalších chuťových, čichových i vizuálních zjištění odborných degustátorů. V obou kolech soutěže jsou u všech vzorků piv prováděny laboratorní rozbory a senzorická hodnocení v laboratořích Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze, které je odborným garantem soutěže.

Vědce z Belgie napadlo, jak využít generativní AI i trošku jinak. Při náročném výzkumu pomohla vyladit pivo tak, že chutná i největším kritikům.

Belgičtí vědci ve studii pro Nature využili umělou inteligenci aby vyladila pivo. Pivo obsahuje spoustu různých aromatických molekul, které umí naše smysly zachytit a mozek následně tyto vjemy spojit do jednoho chuťového obrazu. Rozlišit ale jednotlivé chuťové molekuly je i pro největšího odborníka velikým oříškem, umělé inteligenci to ovšem nedělá takový problém.

Pro tento výzkum čepovali 250 komerčně dostupných druhů belgických piv z 22 různých pivních stylů. Pivo následně prošlo chemickým rozborem, u kterého vědci zkoumali přes 200 chemických vlastností a ze kterého následně sestavili detailní “degustační panel”. Dále mapují data z více než 180 000 spotřebitelských recenzí, aby trénovali 10 různých modelů strojového učení. Nakonec si pak spojovali látky, které v pivu dělají lepší a horší chuť a pomocí analýzy díky umělé inteligenci sestavili stupnici látek, které by měly vytvořit nejchutnější pivo.

Ve druhé fázi výzkumu se vědci sešli s degustační komisí složenou z šestnácti expertů. Tito odborníci ochutnali všechny vzorky, které byly předtím analyzovány, a posoudili jejich chuťové vlastnosti. Vědci vybrali padesát nejlepších vzorků. Tato náročná fáze trvala komisi téměř tři roky. V poslední fázi výzkumu poté všechna tato data naservírovali AI a ta vypracovala na základě preferencí chutí lidí kombinaci látek, která má vylepšit chuť piva, šlo např. o kyselinu mléčnou a glycerol. Nakonec toto pivo ochutnala komise již zmíněných šestnácti expertů a shodla se, že toto pivo chutná skutečně daleko lépe, než vzorky které doposud ochutnali.

O tom, které lahvové pivo je nejlepší, rozhodla ve čtvrtek v Brně porota složená z odborných degustátorů. V rámci soutěže Zlatého pohár Pivex hodnotili výzkumníci i sládci nápoje v pěti kategoriích. Těmi jsou světlý ležák, světlé výčepní pivo, nealkoholická piva, tmavá piva a míchaná piva. Ve dvou kategoriích zvítězil přerovský pivovar Zubr, stal se tak absolutním vítězem. Bodoval ale i v jiných kategoriích.

Součástí jsou dvě menší soutěže sudových piv. Konkrétně se jedná o Zlatý soudek, kde se hodnotí piva z velkých průmyslových pivovarů, a Zlatý minisoudek, který je naopak zaměřený na minipivovary. "Tato soutěž je v Česku unikátní. Pokud má být anonymní, tak je technicky velmi náročná. Tím, že jsme tu měli již dobře zaběhnutý tým, se nám ji ovšem podařilo vyvinout,“ vysvětlil ředitel soutěže Jiří Morávek.

I v této soutěži se stal favoritem Zubr. V kategorii světlá výčepní piva zvítězil Zubr Gold, ve tmavých Zubr Gradus.

Porota se při hodnocení zaměřuje především na chuť, plnost, vůni, říz a hořkost. V obou kolech navíc Výzkumný ústav pivovarský a sladařský provádí laboratorní rozbory a senzorická hodnocení.

Pivovary se mohly přihlásit přihlásit také do třetího ročníku jednokolové soutěže Zlatý pohár special, ve kterém se o titul utkají svrchně kvašená piva. Mezi ně patří například Stout, Porter, IPA nebo pšeničné. "Tuto kategorii jsme zavedli především na žádost pivovarů,“ podotkl Morávek.

Letos se přihlásilo pět pivovarů se šesti různými vzorky. Na prvních dvou místech se v této kategorii umístily pivovary z Brna. Pšeničné pivo Brněnský Weiss z Parního pivovaru Petr Hauskrecht degustátoři zařadili na druhé místo, jako vítěze zvolili Siciliano IPA 17 od Pivovaru Lucky Bastard Brno.

Pivex je nejstarší pivní soutěž v České republice, která byla původně jen doprovodným programem pivních festivalů Pivex. "První ročník se uskutečnil v roce 1992 a jeho vznik vzešel od samotných pivovarníků. V postsocialistické době vznikla u pivovarníků potřeba, aby se prokazovala kvalita piva, vznikla proto odborná degustační soutěž,“ sdělil Morávek.

O titul se utkalo dohromady čtyřicet dva značek piv z devíti různých pivovarů. Výsledky všech soutěží Pivex porota oficiálně vyhlásí v úterý na galavečeru pivovarníků a sladovníků České republiky v prostorách OREA congress Hotelu Brno.

Malé pivovary v Jihočeském kraji reagují na současnou těžkou situaci podle svých možností. Nabízí se třeba spolupráce s obcemi, kde sídlí.
Před pár týdny ukončil činnost malý pivovar Chotoviny na Táborsku. Podle sládka Petra Adámka za to mohla postcovidová doba v kombinaci s válkou na Ukrajině. Za poslední období je to ale jediný z malých pivovarů v kraji, který zanikl. A co víc, řadě z nich se daří, i když kvůli všeobecnému zdražování mizí lidé z hospod a orientují se spíše na levnější piva velkých značek.

Relativně spokojený je třeba majitel pivovaru Transformátor v Hlavatcích na Táborsku Josef Boháč, i když přiznává, že současné situaci musel jít pivovar trochu naproti.

„Rosteme a dá se říci, že je to důkaz toho, že se nám zatím daří. Je ale pravda, že k nám lidé daleko častěji jezdí pro malé sudy. Vnímám to jako dozvuk covidové pandemie, kdy si pivaři doma dělali vlastní výčepy. My se těmto ‚černým hospodám‘ snažíme vyjít vstříc, protože je to jedna z šancí, kde najít odbyt,“ připouští Boháč.

Nejen v Transformátoru, ale i v dalších menších pivovarech musejí neustále svádět boj s větší konkurencí. „Lidé pochopitelně raději sáhnou po levnějším pivu, takže jsme s cenami šli až na krev. Můžeme si také dovolit zavážet jen do blízkých hospod. Ale například zdražení v Prazdroji nám trochu paradoxně pomohlo, protože se jejich ležák dostává do podobné relace jako naše pivo,“ pokračuje Boháč.

Důvod k vážnějším starostem nemají ani v Panském pivovaru Vlachovo Březí na Prachaticku, který vaří značku Březí koza. Majitel Radek Arnošt si dokonce období pandemie zpětně pochvaluje. „Byli jsme v provozu teprve pár měsíců a tímto se nám zcela otevřel trh. Lidé totiž hledali různé alternativy, které mohou nabízet hlavně malé pivovary. Zní to možná divně, ale covid byl pro nás požehnáním,“ překvapuje Arnošt

Zároveň ale uvádí, že jeho pivovar cílí na jiný segment, než který dopady pandemie postihly nejcitelněji. „Orientujeme se především na turistická centra a větší města. Tam se o úbytku hostů nedá mluvit. Na druhou stranu si uvědomuji, že na vesnicích, kde se točí zavedené značky, je úbytek znatelný. Po vlnách zdražování tam lidem na pivo peníze už moc nezbývají,“ dodává Arnošt.

„Chceme, aby se lidé potkávali v restauracích“
Jako existenční krizi malých pivovarů nevnímá současnou situaci ani prezident Českomoravského svazu malých pivovarů Michal Voldřich. Ale upozorňuje, že rostoucí DPH a obecně vyšší ceny všech piv negativně dopadají na celé pivovarnictví. V tomto ohledu vidí jako nejvíce ohrožené pivovary zaměřující se především na okamžitou spotřebu.

„Ještě před deseti lety šla asi polovina produkce rovnou do restaurací a hospod, dnes je to sotva třicet procent. To znamená, že pití v hospodách je na ústupu a zároveň ubývá i hospodských. Nesmíme dopustit, aby se lidé stahovali ještě víc do garáží a kupovali si tam sudy. Chceme, aby se potkávali v restauracích a udržovali spolu sociální kontakty,“ přeje si Voldřich, který je zároveň majitelem Pivovaru Zvíkov ve stejnojmenné obci na Písecku.

Za pravdu mu dává i majitel pivovaru Popelín na Jindřichohradecku Jaroslav Zeman. Podle něho přestávají malé pivovary konkurovat těm největším, protože nedokážou stlačit cenu piva na jejich úroveň.

„Dodáváme kromě vlastní hospody pivo ještě do pěti dalších a odbyt setrvale klesá. Do některých začali navíc dovážet místo nás levnější pivo z velkých podniků. Naštěstí nemáme žádné úvěry ani zaměstnance, všechno si obstaráme sami, čímž ušetříme,“ vysvětluje Zeman.

Stáčecí linky jsou příliš drahé
Minipivovary by také mohly posílit svůj odbyt stáčením piva do lahví či plechovek. „Jenže to je hrozně drahé a nevyplatí se to. Také jsme nad tím přemýšleli, jenže nejlevnější stáčecí linka vyjde na milion. Taková investice by se nám nakonec možná ani nevrátila,“ připouští Zeman.

Jednou z možností je rovněž posílení spolupráce se samotnými obcemi. Část pivovarů se proto s nimi domlouvá, aby na místních akcích mohly nabízet vlastní produkty.

Nabízí se třeba spolupráce s obcemi, kde sídlí.
Michal Voldřich je prezidentem Českomoravského svazu malých pivovarů a zároveň majitelem Pivovaru Zvíkov ve stejnojmenné obci na Písecku.

Michal Voldřich je prezidentem Českomoravského svazu malých pivovarů a zároveň majitelem Pivovaru Zvíkov ve stejnojmenné obci na Písecku. | foto: Monika Prokýšková, MF DNES

Před pár týdny ukončil činnost malý pivovar Chotoviny na Táborsku. Podle sládka Petra Adámka za to mohla postcovidová doba v kombinaci s válkou na Ukrajině. Za poslední období je to ale jediný z malých pivovarů v kraji, který zanikl. A co víc, řadě z nich se daří, i když kvůli všeobecnému zdražování mizí lidé z hospod a orientují se spíše na levnější piva velkých značek.

Relativně spokojený je třeba majitel pivovaru Transformátor v Hlavatcích na Táborsku Josef Boháč, i když přiznává, že současné situaci musel jít pivovar trochu naproti.

„Rosteme a dá se říci, že je to důkaz toho, že se nám zatím daří. Je ale pravda, že k nám lidé daleko častěji jezdí pro malé sudy. Vnímám to jako dozvuk covidové pandemie, kdy si pivaři doma dělali vlastní výčepy. My se těmto ‚černým hospodám‘ snažíme vyjít vstříc, protože je to jedna z šancí, kde najít odbyt,“ připouští Boháč.
Seberte soutěžní minci pro Megahru iDNES.cz

Nejen v Transformátoru, ale i v dalších menších pivovarech musejí neustále svádět boj s větší konkurencí. „Lidé pochopitelně raději sáhnou po levnějším pivu, takže jsme s cenami šli až na krev. Můžeme si také dovolit zavážet jen do blízkých hospod. Ale například zdražení v Prazdroji nám trochu paradoxně pomohlo, protože se jejich ležák dostává do podobné relace jako naše pivo,“ pokračuje Boháč.

Důvod k vážnějším starostem nemají ani v Panském pivovaru Vlachovo Březí na Prachaticku, který vaří značku Březí koza. Majitel Radek Arnošt si dokonce období pandemie zpětně pochvaluje. „Byli jsme v provozu teprve pár měsíců a tímto se nám zcela otevřel trh. Lidé totiž hledali různé alternativy, které mohou nabízet hlavně malé pivovary. Zní to možná divně, ale covid byl pro nás požehnáním,“ překvapuje Arnošt.

Zároveň ale uvádí, že jeho pivovar cílí na jiný segment, než který dopady pandemie postihly nejcitelněji. „Orientujeme se především na turistická centra a větší města. Tam se o úbytku hostů nedá mluvit. Na druhou stranu si uvědomuji, že na vesnicích, kde se točí zavedené značky, je úbytek znatelný. Po vlnách zdražování tam lidem na pivo peníze už moc nezbývají,“ dodává Arnošt.
„Chceme, aby se lidé potkávali v restauracích“

Jako existenční krizi malých pivovarů nevnímá současnou situaci ani prezident Českomoravského svazu malých pivovarů Michal Voldřich. Ale upozorňuje, že rostoucí DPH a obecně vyšší ceny všech piv negativně dopadají na celé pivovarnictví. V tomto ohledu vidí jako nejvíce ohrožené pivovary zaměřující se především na okamžitou spotřebu.

„Ještě před deseti lety šla asi polovina produkce rovnou do restaurací a hospod, dnes je to sotva třicet procent. To znamená, že pití v hospodách je na ústupu a zároveň ubývá i hospodských. Nesmíme dopustit, aby se lidé stahovali ještě víc do garáží a kupovali si tam sudy. Chceme, aby se potkávali v restauracích a udržovali spolu sociální kontakty,“ přeje si Voldřich, který je zároveň majitelem Pivovaru Zvíkov ve stejnojmenné obci na Písecku.

Za pravdu mu dává i majitel pivovaru Popelín na Jindřichohradecku Jaroslav Zeman. Podle něho přestávají malé pivovary konkurovat těm největším, protože nedokážou stlačit cenu piva na jejich úroveň.

„Dodáváme kromě vlastní hospody pivo ještě do pěti dalších a odbyt setrvale klesá. Do některých začali navíc dovážet místo nás levnější pivo z velkých podniků. Naštěstí nemáme žádné úvěry ani zaměstnance, všechno si obstaráme sami, čímž ušetříme,“ vysvětluje Zeman.

Stáčecí linky jsou příliš drahé
Minipivovary by také mohly posílit svůj odbyt stáčením piva do lahví či plechovek. „Jenže to je hrozně drahé a nevyplatí se to. Také jsme nad tím přemýšleli, jenže nejlevnější stáčecí linka vyjde na milion. Taková investice by se nám nakonec možná ani nevrátila,“ připouští Zeman.

Jednou z možností je rovněž posílení spolupráce se samotnými obcemi. Část pivovarů se proto s nimi domlouvá, aby na místních akcích mohly nabízet vlastní produkty.

„Byla chyba takto pivo pojmenovat a nechat zneužít k propagaci politické strany. Nejsme dokonalí, udělali jsme hloupost,“ uvedli majitelé pivovaru na sociální síti.
Článek

„No, je to takový, hořko-kyselý. Není to špatný, na to, že je to Fialová drahota,“ říká místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček nad půllitrem lehce zakaleného piva. Na videu, které před čtyřmi týdny zveřejnil na svém instagramu, si zašel se svým týmem do pražského Andělského minipivovaru, který měl zrovna na čepu svůj speciál pojmenovaný Fialová drahota, který na obrazovkách s nabídkou propagovali i figurkou fialového Mimoně.

Provozovatelé pivovaru se nyní od Havlíčkova videa distancovali a na sociální síti X napsali i krátkou omluvu s vysvětlením.

„Minulý týden jsme narazili nový švestkový speciál. Pivo vyrobené z drahých špičkových surovin. Smáli jsme se, že je to taková fialová drahota, přišlo nám vtipné to tak pojmenovat. Jak vidíte, nejsme žádní markeťáci. Chtěli jsme si spíš udělat srandu sami ze sebe. Jsme malý pivovar na Andělu, jsme dva kluci, co rádi vaří pivo,“ napsali ve své omluvě na sociální síti.

Popsali celou situaci i ze svého pohledu. Havlíček se prý večer objevil v plné restauraci, což bylo jediné, co v západu večerního shonu v podniku zaznamenali.

„Nezeptal se nás, jestli si může u nás natáčet videa, a s žádným takovým natáčením bychom ani nesouhlasili. Když se video objevilo na internetu, byl to pro nás stejný šok jako pro mnoho dalších lidí,“ uvedli provozovatelé pivovaru na sociální síti.

Seznam Zprávy oslovily s žádostí o reakci i místopředsedu ANO Havlíčka. Ten napsal, že na tom, že si na své sociální sítě natočil v pivovaru video, není nic špatného. „Oni propagovali skrze politiku svoje pivo, my jim to akorát zesílili. Dneska je zcela běžné, že lidé sdílí nabídky restaurací, je to veřejný prostor. Nic jsme nekritizovali, komerční účel nesledovali, jen jsme prezentovali jejich vtipný produkt,“ uvedl Havlíček.

Dodal, že pokud někdo nazve pivo Fialová drahota, není nejmenších pochyb, co bylo záměrem, zvlášť, když to propaguje společně s fialovým Mimoněm, „který je několik měsíců symbolem neschopnosti Petra Fialy“, uvedl.

Provozovatele naopak pochválil za to, že se jim vtip povedl. „Je to parodie, která se mi líbila. Český humor, který do české hospody patří,“ uvedl Havlíček, který je rovněž místopředsedou Poslanecké sněmovny.

Majitelům prý přeje, ať se jim daří, a vzkazuje jim, ať se nenechají nikým ovlivnit. „Nebo zastrašit, tím spíš, když mají pravdu,“ uvedl Havlíček.

Provozovatelé, kteří si na síti X sypali popel na hlavu, o sobě uvedli, že jsou hlupáci a berou odpovědnost na sebe. „Byla chyba takto pivo pojmenovat a nechat zneužít k propagaci politické strany. Nejsme dokonalí, udělali jsme hloupost a trošku naivně doufáme, že budete mít pochopení, že chybu může udělat každý,“ uvedli s dodatkem, že nejlepší bude, když se jejich pivo co nejrychleji dopije.

Už máte koupené pivo na sváteční velikonoční tabuli? Pokud ne, měli byste se rozhodně vydat na recepci Biskupského pivovaru a ubytování U sv. Štěpána v Litoměřicích a zakoupit si tam jejich pivní tmavý Velikonoční speciál.

„Tmavá barva našeho piva Velikonoční speciál 14% připomíná temnotu Velikonoční noci, která nastává na Velký pátek, kdy si připomínáme umučení Ježíše Krista. Evokuje také tmavou barvu jarní rozorané půdy, která je postupně pokryta zelenou jarní záplavou. Temná barva v našem pivu je způsobena použitím karamelových a barevných sladů při jeho výrobě. Chuť piva je tvořena podtóny kávy a čokolády,“ říká o pivě sládek Biskupského pivovaru Robert Kříž.

Pivo seženete ve třech různých barevných provedeních etiket a zaručeně se z něj stane ozdoba každého svátečního stolu.

Rajčata, tabasko a worcesterská omáčka nebo kopr, okurka, jogurt, pepř a sůl. I takhle mohou vypadat ingredience piva. Kde má tenhle nápoj hranice? Zeptali jsme se pivního geeka, bláznivého klauna, létajícího sládka a zástupce nejslavnějšího českého pivovaru.

České pivní vody už dávno nejsou stojaté. Přesto tuzemský rybníček zažil na začátku roku pořádné vlnobití. Bývalý klášter svatého Gabriela na Smíchově hostil festival Winter Affairs. České, a hlavně zahraniční pivovary do Prahy dovezly své prémiové speciály. Cílem bylo ukázat pivní rozmanitost. Možná nejlépe akci vystihl titulek jednoho českého zpravodajského serveru: „Pivo s příchutí pizzy? Vystřelilo mě z trenek, líčil návštěvník.“

Hlavním organizátorem akce byl pivovar Zichovec. Prvním průvodcem, který nám pomůže najít hranice piva, je proto Adam Huml. K týmu pivovaru se připojil v roce 2021, nyní se mimo jiné podílí na vymýšlení nových piv. Společně s hlavním sládkem Martinem Urbanem stojí na začátku rozhodnutí, zda má smysl nějaké pivo uvařit. „Zamýšlíme se nad tím, zda se produkt prodá, jestli jsou na něj lidi připravení a jestli to není náhodou už moc velká blbost,“ otevírá naše povídání Huml.

Když Zichovec před lety vznikl, vařil nejprve takovou tu českou klasiku. Desítku, tmavé nebo ležáky. Trochu vybočoval jen jejich Magor. Polotmavá patnáctka. Postupně ale začal pivovar experimentovat trochu víc. Třeba se zráním piv v dřevěných sudech od vína.

Zájem o velikonoční pivní speciály i zelené pivo stále roste. Některé pivovary proto letos uvařily na Velikonoce více piva než loni. Vyplývá to z údajů pivovarů, které oslovila ČTK. Kvůli inflaci a vzrůstajícím nákladům si ale lidé letos na Velikonoce za pivo připlatí.

Obchodní manažerka pivovaru Bohemia Regent Iveta Fialová uvedla, že letos připravili o 117 hektolitrů zeleného piva více než v loňském roce. Cenu piva zvýšili zhruba o sedm procent kvůli vzrůstajícím nákladům na výrobu. Stejně tak museli zdražit v Pivovaru Kunratice. “Letos jsme cenu zvedli o 1,5 koruny na půl litru, a to kvůli nadměrné inflaci,” uvedla jednatelka pivovaru Svitlana Chejnová.

"Poslední dva roky naše společnost čelí enormnímu růstu vstupních nákladů a vysoké inflací. Dalším důvodem byl opětovný nárůst cen některých komodit na podzim loňského roku, zejména pohonných hmot, a od letošního roku také energií," zdůvodnila zdražování mluvčí Pivovarů Staropramen Denisa Mylbachrová. U čepovaného piva proto od letošního roku zdražili průměrně o 3,2 procenta.

I přes lehký nárůst cen ale očekávají pivovary na Velikonoce velké prodeje, a to zeleného piva i velikonočních speciálů. "Jak v případě sudového sezonního piva Svátek, tak i u baleného piva určitě vnímáme vyšší zájem než loni, přestože jsou letos Velikonoce dříve. V případě Svátku evidujeme zatím proti loňsku nárůst o 21 procent," řekl obchodní ředitel Pivovaru Svijany Vratislav Žitka. Například Kunratický pivovar eviduje o zhruba 200 procent vyšší prodeje zeleného piva oproti loňskému roku.

Zájem o zelené pivo potvrzuje i prezident Českomoravského svazu minipivovarů Michal Voldřich. “Každoročně obliba tohoto nápoje roste a nyní se už bere spíše jako samozřejmost. Stalo se to už tradicí,” řekl Voldřich.

Kromě zeleného piva a velikonočních speciálů lidé více vyhledávají také nealkoholická piva. "V posledních letech narůstá obliba nealkoholických piv. Ta jsou dobrá volba pro milovníky piva, kteří se na koledu vydávají vozidlem," uvedla Mylbachrová. "Nealkoholické pivo nyní tvoří už čtyři procenta celkové konzumace piva v Česku," dodal Jan Špaček, vrchní sládek pivovaru Staropramen. Vychází z průzkumu agentury Nielsen z roku 2023.

Zelená barva piva je výsledkem kombinace více faktorů - technologie, surovin, výluhu i likéru. Například v Kunratickém pivovaru používají mimo jiné výtažek z řasy spirulina, který dává pivu přirozenější odstín zelené barvy.

Vyškolili ji v ingrediencích, nechali ji studovat posudky z pivních testování profesionálů i recenze běžných pijáků. Poté vědci umělou inteligenci požádali, aby vylepšila několik druhů piv. Povedlo se jí to.

Vyskládat chuť nových piv je spletitý proces. Dlouhý, nákladný, náročný. Chutě, dokonce i profesionálních testerů, jsou subjektivní. Lidské vnímání chutí je složité. „Pivo obsahuje stovky molekul odlišných chutí, které zachytáváme nosem a ústy a které poté náš mozek integruje do jednoho obrazu. Jenže složky interagují mezi sebou navzájem, takže jak vnímáme, záleží rovněž na koncentraci těch ostatních,“ vysvětluje Kevin Verstrepen z univerzity v Leuenu.

K zelenému čtvrtku patří tradičně zelené pivo a na velikonoční svátky zpestřují nabídku pivovarů i jiné jarní speciály.

Jako Kačenčina 14. „Pivo vyrobené ze čtyř druhů sladu a tří druhů žateckých chmelů, které vás nadchne svou plností chuti a vyváženou hořkostí právě použitých českých chmelů,“ láká ke koupi dobrušský pivovar.

Ochutnat tady můžete také tradiční Jarní pšenku, jde o pšeničné pivo s extraktem původní mladiny, 12%. Má slámovou barvu, svěží chuť se středním řízem a intenzivním banánovo-hřebíčkovým aroma typickým pro tento druh piva. To vše doplněné jen o mírnou hořkost právě tak, aby vynikla jeho intenzivní chuť. No, zkuste odolat! A k tradiční Jarní pšence se letos v Dobrušce přidává bavorská lahůdka Dunkelweizen, pšeničné pivo tmavě hnědé barvy s vysokým zákalem a intenzivní vůní hřebíčku a banánů. To samé pak převládá v chuti, kde se mísí s čokoládovými a karamelovými tóny použitých pražených sladů a společně tak s nízkou hořkostí tvoří komplexní chuťový profil typický pro tento druh piva. Na vrchu vše zdobí bohatá hustá pěna, popisuje vlastnosti speciálu pivovar.

Už 14. března pak pustil do světa svůj velikonoční speciál olešnický pivovar Agent - 12° Migulu.

„Náš Velikonoční speciál vaříme jako poctu panu Oskaru Migulovi, který v roce 1869 v naší obci Olešnice v Orlických horách založil a provozoval pivovar. Je to pivo, na které se asi nejvíc celý rok ptáte, kdy že už bude. Odpověď je stále stejná – na Velikonoce,“ stojí ve facebookovém příspěvku pivovaru v Olešnici v Orlických horách.

A rozhodl se ho opatřit i novými etiketami: „S naším dvorním grafikem, Vláďou Kotouzou, jsme si řekli, že letos oprášíme etikety, když některé z nich se nám už trochu okoukali. Vláďa má za sebou několik mega úspěšných grafických projektů – vč. například kompletní realizace grafického kreativního návrhu a ztvárnění Českého předsednictví v EU, a nyní dostal chuť zase se chvilku věnovat našemu malému pivovaru a povolit uzdu svému uměleckému střevu. První z nových etiket je právě Migula 12° premium pale lager, inspirovaný bavorskými ležáky. Jde o Vláďovo mistrovské dílo, kdy back-story této etikety je: mladý Oskar Migula v době otevření pivovaru v Olešnici v Orlických horách a jeho představy o tom jak se bude pivovar rozvíjet v budoucnosti.“

„Máme radost. Naše řemeslné pivo se v konkurenci 150 pivovarů umístilo na druhém místě s pivem Prorok 14 v kategorii silné polotmavé spodně kvašené pivo. Další piva Prorok 10, IPA 12 se dostala až do semifinálového pavouka. A to je dobrá zpráva pro vás. Nyní máme ještě poslední tank tohoto výborného piva Prorok 14. Můžete jej ochutnat po celé Velikonoce v Neratově, nebo ho zakoupit na našem eshopu, v obchodní síti Konzum, v obchodním řetězci Kaufland ve východních a středních Čechách, v pivotékách v Pardubicích, Hradci Králové a Praze,“ uvádí Pivovar Neratov na svém webu.

Sváteční speciály můžete ochutnat rovněž v rychnovském pivovaru, který je příležitostně připravuje už řadu let. Novinkou je tu Jirsák 13°.

Na velikonoční menu a zelené pivo pak lákají i restaurace a třeba také z nabídky regionálních pivovarů.

Hradecký Rodinný pivovar 713 vaří 30 stříbrných a k tomuto speciálu dodává: „Kdo zradí klasické pivo, dostane 30 stříbrných. Ležák pro ozvláštnění předvelikonočního a velikonočního období zaujme zelenou barvou a chutí sedmera bylin.“

Na svátky jara tu připravili také Velikonoční Red Ale - svrchně kvašené pivo jantarově měděné barvy a jemné chuti s příjemným kořeněno-ovocným aroma.

Velikonoční zelené pak vaří rovněž hradecký Klenot. „Tradiční český ležák vařený na tři rmuty z českého sladu a dvou druhu chmele jsme doplnili o chlorofyl, zelené barvivo z rostlin. V tomto míchaném nápoji vyniká vyšší sladová plnost doplněná o chmelové tóny a středně vysokou hořkost,“ popisuje tento speciál Měšťanský pivovar Klenot.