Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Pivovar Bernard uvařil rekordní množství piva

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Týden.czAutor:ČTKBernard

Rodinný pivovar Bernard v Humpolci vloni uvařil 315 380 hektolitrů piva, což byla jeho doposud největší roční produkce. V meziročním porovnání výstav stoupl o 4,4 procenta, řekl v pondělí mluvčí pivovaru Zdeněk Mikulášek. Pětinu piva vyvezl pivovar Bernard v uplynulém roce za hranice, kde měl nejvíce zákazníků na Slovensku, ve Slovinsku, Švédsku a v Rusku.

"V prosinci jsme obnovili vývoz do USA," řekl Mikulášek. Export humpoleckého pivovaru za minulý rok celkově představoval 69 439 hektolitrů piva, tedy 22 procent roční výroby. Dodávky plynuly do více než tří desítek států.

Nejprodávanějším druhem piva Bernard je jedenáctistupňový světlý ležák, který se na celkové výrobě humpoleckého pivovaru minulý rok podílel 29 procenty. Odbyt tohoto druhu piva vloni stoupl o 9,5 procenta.

Bernard vaří nepasterizované, nefiltrované a kvasnicové pivo, kromě toho čtyři druhy nealkoholického piva. V sortimentu má i svrchně kvašené pivo druhu Ale. Novinkou loňského roku je pivo Bernard India Pale Ale, které je na trhu od podzimu. Pivovar v tomto případě použil recepturu s vyšším obsahem chmele, podle níž se kdysi vyráběla piva vyvážená z Velké Británie do Indie. "My ale toto pivo vaříme pouze z českých surovin," uvedl mluvčí.

Výstav pivovaru se v posledních letech zvyšuje pravidelně. Hranici 300 tisíc hektolitrů překonal Bernard poprvé v roce 2015. Podnik zároveň investuje do modernizace výrobního zázemí. Díky rozšíření varny bude moci od letošního léta uvařit více várek piva za směnu.

Pivovar zaměstnává přes 190 lidí. Jeho celkové tržby za loňská tři čtvrtletí meziročně stouply o 6,9 procenta na 496 milionů korun. Tržby za celý minulý rok zveřejní pivovar po dokončení auditu.

Přeštice budou mít vlastní pivovar

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Haló novinyPřeštický pivovar

Sedmitisícové Přeštice staví městský pivovar. Vznikne do letních prázdnin za více než 18 milionů korun v bývalé restauraci a hotelu přímo na náměstí.

Nabídne pět druhů vlastních piv, jejichž ochranné známky stejně jako výroba piva zůstanou dlouhodobě v majetku města. Součástí bude restaurace se 150 místy. Výroba piva ve městě bude obnovena po 112 letech, řekl starosta Karel Naxera. V Plzeňském kraji jde o 36. pivovar, dva z nich jsou velké průmyslové, a to Plzeňský Prazdroj a Chodovar na Tachovsku.

»Stavíme od konce prosince v objektu nazývaném místními Peklo, kde byl předtím hotel. Původně šlo o zájezdní hostinec, který měl strategickou polohu mezi Plzní a Klatovy,« uvedl Naxera. Provoz restaurace tam ukončil poslední nájemce v roce 2013.

Přes jedenáct milionů korun budou stát stavební práce. Hostinec a varny budou v přízemí, větší část technologie ve sklepě. Pivovar bude mít kapacitu 1400 hektolitrů ročně. »Nabídneme minimálně pět druhů piv. Dnes už nestačí čepovat jen desítku a dvanáctku. Technologie umožní vařit také speciální piva typu ALE a IPA. Naším hlavním záměrem je, aby se chuťová nabídka výrazně rozšířila,« uvedl Naxera.

Město už podepsalo smlouvu na desetiletý pronájem s firmou PCP Brewery, která má zkušenosti z oboru a vyhrála v soutěži. Radnici bude platit měsíční nájem 31 000 korun a složí přes tři miliony korun zálohu, z níž se bude upisovat městu každý měsíc jedna stodvacetina. Radnice nechce pivovar a restauraci provozovat sama, protože to podle Naxery není jednoduché a jsou s tím spojená velká rizika. Přeštice si podle starosty pivovar s kvalitní restaurací zaslouží. »Na náměstí jsme i z tohoto důvodu udělali úpravu parkování, kde jsou pro hosty tři hodiny zdarma,« uvedl.

»Zájemců o provoz pivovaru bylo dost, ale vyhrála firma od Domažlic,« řekl plzeňský pivovarník Josef Krýsl, který se v České republice i po světě podílel na stavbě téměř 70 pivovarů. Do Přeštic dodává technologii, která bude namontována do konce března. »Takovýto pivovar by si zasloužily také blízké Blovice i Nepomuk. Například do nedaleké Letiny se na výborné pivo i kuchyni sjíždějí lidé ze širokého okolí,« uvedl.

Název nového minipivovaru bude teprve město vybírat, zatím se projekt jmenuje Restaurace a minipivovar města Přeštice. Původní přeštický pivovar Schönborn se jmenoval po rakouském šlechtickém rodu; ten vlastnil pivovar a zámek v sousední Dolní Lukavici. Zbyla po něm sladovna na konci Přeštic ve směru na Klatovy, dodal Krýsl.

Bernard je opět na rekordu, Pardubice v plusu

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Lidovky.czAutor:ČTK

Pivovary v Česku zřejmě nemají za sebou špatný rok. Nasvědčují tomu dosud prezentované prodejní výsledky menších a středně velkých výrobců. Nárůst produkce za rok 2016 ohlásil nedávno svijanský pivovar, nyní se rekordem přes 315 tisíc hektolitrů pochlubil Bernard, plusová čísla hlásí i Pardubice.

Rodinný pivovar Bernard v Humpolci vloni uvařil 315 380 hektolitrů piva, což je jeho doposud největší roční produkce. V meziročním porovnání výstav stoupl o 4,4 procenta. Pětinu piva vyvezl pivovar Bernard v uplynulém roce za hranice, kde měl nejvíce zákazníků na Slovensku, ve Slovinsku, Švédsku a v Rusku.

„V prosinci jsme obnovili vývoz do USA,“ řekl mluvčí pivovaru Zdeněk Mikulášek. Export humpoleckého pivovaru za minulý rok celkově představoval 69,4 tisíce hektolitrů piva, tedy 22 procent roční výroby. Dodávky plynuly do více než tří desítek států.

Nejvíc jde na odbyt jedenáctka
Nejprodávanějším druhem piva Bernard je jedenáctistupňový světlý ležák, který se na celkové výrobě humpoleckého pivovaru minulý rok podílel 29 procenty. Odbyt tohoto druhu piva vloni stoupl o 9,5 procenta.

Výstav pivovaru se v posledních letech zvyšuje pravidelně. Hranici malých pivovarů 300 tisíc hektolitrů, do které výrobci platí státu sníženou spotřební daň, překonal Bernard poprvé v roce 2015.

Meziroční nárůst výstavu už oznámil i Pardubický pivovar, který vloni uvařil 81 tisíc hektolitrů piva, o tisíc hektolitrů víc než předloni. Do mírného nárůstu produkce se podle mluvčího Romana Marčáka promítlo teplejší léto, kdy lidé víc pili pivo.

„Získali jsme nové klienty v Itálii a Rusku, což se také odrazilo na celkových číslech,“ uvedl Marčák. Na exportu, který činí 35 procent z celkové výroby, se ale nejvíc podílí vývoz piva na Slovensko.

Pardubický pivovar ze 70 procent stáčí pivo do sudů, 30 procent roční produkce prodá v lahvích. Dosud nestáčí pivo do plastových lahví a plechovek a zatím to ani neplánuje. „Když vidíte pivo v plastu, máte pocit, že jde o levný výrobek,“ řekl Marčák.

Trh ovládají čtyři výrobci
Před několika dny ohlásil meziroční nárůst produkce i pivovar ve Svijanech, který loni uvařil 624,9 tisíce hektolitrů. Je to opět rekordní údaj toho v posledních letech vytrvale rostoucího výrobce.

V Česku, kde funguje 48 průmyslových pivovarů, se předloni vyrobilo (včetně produkce na export) celkem přes 20 milionů hektolitrů všech piv, z toho tři čtvrtiny připadají na čtveřici největších koncernů - Plzeňský Prazdroj, Staropramen, Heineken a Budějovický Budvar. Rozhodující vliv na nárůst nebo pokles celého trhu má tedy tato čtveřice.

Bernard hlásí svůj rekordní rok

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:E15.czAutor:ČTKBernard

Rodinný pivovar Bernard v Humpolci vloni uvařil 315 380 hektolitrů piva, což byla jeho doposud největší roční produkce. V meziročním porovnání výstav stoupl o 4,4 procenta, řekl mluvčí pivovaru Zdeněk Mikulášek. Pětinu piva vyvezl pivovar Bernard v uplynulém roce za hranice, kde měl nejvíce zákazníků na Slovensku, ve Slovinsku, Švédsku a v Rusku.

"V prosinci jsme obnovili vývoz do USA," řekl Mikulášek. Export humpoleckého pivovaru za minulý rok celkově představoval 69 439 hektolitrů piva, tedy 22 procent roční výroby. Dodávky plynuly do více než tří desítek států.

Nejprodávanějším druhem piva Bernard je jedenáctistupňový světlý ležák, který se na celkové výrobě humpoleckého pivovaru minulý rok podílel 29 procenty. Odbyt tohoto druhu piva vloni stoupl o 9,5 procenta.

Bernard vaří nepasterizované, nefiltrované a kvasnicové pivo, kromě toho čtyři druhy nealkoholického piva. V sortimentu má i svrchně kvašené pivo druhu Ale. Novinkou loňského roku je pivo Bernard India Pale Ale, které je na trhu od podzimu. Pivovar v tomto případě použil recepturu s vyšším obsahem chmele, podle níž se kdysi vyráběla piva vyvážená z Velké Británie do Indie. "My ale toto pivo vaříme pouze z českých surovin," uvedl mluvčí.

Výstav pivovaru se v posledních letech zvyšuje pravidelně. Hranici 300 tisíc hektolitrů překonal Bernard poprvé v roce 2015. Podnik zároveň investuje do modernizace výrobního zázemí. Díky rozšíření varny bude moci od letošního léta uvařit více várek piva za směnu.

Pivovar zaměstnává přes 190 lidí. Jeho celkové tržby za loňská tři čtvrtletí meziročně stouply o 6,9 procenta na 496 milionů korun. Tržby za celý minulý rok zveřejní pivovar po dokončení auditu.

Pivo a jeho rozmanitost

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:BARLIFE.czAutor:Adam Matuška

Před pár měsíci jsem měl úžasnou možnost zúčastnit se panelové diskuze na Prague Bar Show. Debatoval jsem s mistry svého oboru Martinem Žufánkem a Jáchymem Klimentem na téma craft brands. No a jak na takovéto akci bývá zvykem, zamířil jsem po našem společném povídaní rovnou ke stánkům, abych ochutnal pro mě doposud neznámé drinky, whisky, rumy a další kvalitní pití.

Barmani a vystavovatelé dokonale znali pálenky a různé druhy alkoholu. Jen když se zavedl hovor na téma pivo, nastalo jakési ticho. U prvních dvou stánků jsem si říkal, že je to náhoda, ne každý přece musí vědět, že u moderních piv se kombinováním různých chmelů z celého světa dá dosáhnout třeba vůní po tropickém ovoci. Že když se skloubí americký chmel Citra a australský chmel Galaxy, vznikne silné aroma po mučence jedlé, které může dominovat v pivu světlé jantarové barvy, která zase vznikla smícháním karamelových sladů. Že úplnost tohoto piva pak završuje jemná, vyvážená hořkost, kterou pocítíte na konci jazyku – o tu se pro změnu zasloužil náš vyhlášený Žatecký poloraný červeňák. Ano, i takto může vypadat a chutnat pivo uvařené v českém minipivovaru, a to stále za použití čtyř základních surovin – vody, sladu, chmelu a kvasinek. Nakonec se však ukázalo, že to náhoda nebyla a že do této chvíle většina lidí do pivní rozmanitosti, která čítá více než 100 pivních stylů, ještě ani nenakoukla.

Napadlo mě tedy sepsat pár postřehů o pivních stylech, které plynou ze zkušeností nabytých během studia pivovarnictví, cestování za pivem a – to především – během mého působení na pozici sládka v rodinném minipivovaru, kde se od vás očekává, že budete dodržovat tradici a zároveň přinášet moderní pivovarnické trendy do naší historicky pivně založené země. Tento článek nemá být odborný a už vůbec nemá popisovat různé charakteristiky pivních stylů, které si můžete lehce dohledat na internetu. Jde spíše o takové krátké poznámky k různým druhům a jejich problematice.


Pivo plzeňského typu je základ
Když to vezmu hezky od začátku, pro mě je základ českého pivovaru, ať už se bavíme o „velkých klucích“, nebo o minipivovarech, spodně kvašené pivo plzeňského typu, v zahraničí známé jako pilsner. Tento název se u nás moc nepoužívá, v ČR je totiž chráněn jedním pivovarem z Plzně, který se řadí mezi „velké kluky“. To je však z mého pohledu v pořádku, je to pochopitelné. Zároveň to však do pivovarského názvosloví vnáší spíš zmatek – v zahraničí musí totiž ostatní české pivovary svá piva prezentovat jako „lager“, což je zavádějící, jelikož Bohemian Pilsner je zkrátka jasně definovaný pivní styl, nikoli jen název značky. Lager, česky ležák, pouze poukazuje na to, že jde o spodně kvašené pivo.

Ač miluju experimentování a používání zahraničních surovin, myslím si, že právě spodně kvašené pivo plzeňského typu by mělo být základním stavebním kamenem každého českého pivovaru. Toto pivo nás dělá tím, čím jsme – pivní velmocí! Mezi sládky se říká, že na tomto pivu se ukážou všechny chyby. Zde nejde nic zamaskovat silným chmelovým, potažmo sladovým aroma. Zde nezachráníte slabý říz „brutálně drsnou“ hořkostí. Toto pivo musí být jemné, čisté, svěží, musí do vás tzv. klouzat. Pro toto pivo nepotřebujete žádné degustátorské zkoušky, jako důkaz kvality postačí to, že si objednáte další půllitr, ještě než pěna stačí dopadnout na dno sklenice.

Mluvil jsem o chybách a rád bych zmínil jednu, která u českých piv patří mezi ty nejrozšířenější – diacetyl. Diacetyl produkují některé spodní kvasnice a je typický pro svou máslovou až žlukle máslovou vůni a chuť. Ta je u piva samozřejmě nežádoucí. Bohužel jsou česká piva tímto nešvarem natolik známá, že je diacetyl dokonce v zahraničí při degustaci v lehké míře akceptován. Když jsem byl členem degustační skupiny na World Beer Cup a měli jsme před sebou kategorii Bohemian Pilsner, Američané s nadsázkou říkali, že jdeme mazat máslo na chleba. Diacetylu lze předejít výběrem správného druhu kvasnic (což je pro minipivovary, které v drtivé většině nemají vlastní propagaci kvasinek, velmi komplikované) a správnou teplotou při kvašení. Diacetyl se dále může objevit, pokud je pivo nefiltrované či nepasterizované a neskladuje se správně. Proto je důležité, aby s pivem a obzvláště s pivem z malých pivovarů bylo zacházeno co nejcitlivěji a docházelo k jeho svižné konzumaci.

Pokud tedy pivovar ovládá pivní styl Bohemian Pilsner, který se může zdát jednoduchý, dokonce až nudný, ale zároveň na výrobu a znalosti extrémně náročný, má z 90 % procent vyhráno.

Poté se můžeme držet spodního kvašení a začít si hrát s kombinací sladů a stupňovitostí. Samozřejmě se kombinují i chmele, ale spodní kvašení probíhá při nízkých teplotách a spodní kvasnice tak nenechají tolik rozvinout dominanci extrémně aromatických chmelů.

Černé pivo nemusí být jen sladké
Pevně věřím v sílu tmavých, respektive černých piv. Pravda je, že spousta lidí má k těmto pivům už na pohled přirozený odpor. Černé pivo podle nich rovná se sladké pivo. Je to bohužel způsobeno tím, že mnoho těchto piv se za minulého režimu vyrábělo jako světlá piva, ale dobarvovala se tzv. kulérem, což přinášelo buď sladkost, nebo chuť po připáleném karamelu. No jo! Ale nezapomínejme na slávu a věhlas flekovské třináctky (pivovar U Fleků byl za minulého režimu jediným fungujícím malým pivovarem). Takže pokud tmavého piva dosáhneme výhradně vyváženou kombinací pražených sladů a českých chmelů, můžeme si vychutnat velmi plné, ale zároveň hořké pivo, které nás nijak neodradí svojí připáleností či výrazným kávovým aroma.

Po výše zmíněných světlých a tmavých pivech nezbývá než se dotknout piv polotmavých. Zde je určitě potřeba vyvrátit mýtus, že polotmavá piva se vyrábějí tzv. řezáním světlého a tmavého piva. Ano, hostinský vám může načepovat pivo řezané a určitě to občas vůbec není špatný nápad, ale pokud se seriózní pivovar pustí do výroby polotmavého piva, měl by toho docílit mícháním sladů. Zde nastupují na scénu slady jako carapils, karamel a slad bavorského typu. Tyto slady jsou jemně upražené, což znamená, že endosperm (vnitřek sladového zrna) trochu zhnědne nebo dokonce zcela zkaramelizuje. Tyto slady pak mohou vykouzlit krásnou jantarovou barvu a dodají pivu patřičné lehké karamelové aroma. Se slady se však musí zacházet velmi opatrně, aby nedošlo k překaramelizaci. Polotmavá piva jsou perfektní, pokud se snoubí s vyšší stupňovitostí. Vyšší stupňovitost znamená i vyšší zbytkový extrakt, a tím pádem i větší plnost piva a přirozenou nasládlost, kterou by na konci jazyka měl krotit chmel. Taková polotmavá šestnáctka k svatomartinské huse je ta nejlepší volba.

Stát zatím neplánuje prodej areálu vyškovského pivovaru

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Průmyslová automatizaceAutor:ČTKVyškov

Stát zatím neplánuje prodej areálu vyškovského pivovaru, který je vedle Budvaru jediným pivovarským závodem, který vlastní. Vyplývá to z vyjádření ministerstva zemědělství pro ČTK. Areál státu zůstal poté, co olomoucké arcibiskupství koncem loňského roku stáhlo svůj restituční návrh.

Státní podniky vlastnily po roce 1989 desítky pivovarů. Některé z nich stát vrátil potomkům původních majitelů, jiné prodal. Vyškovský pivovar zůstal posledním z bývalého podniku Jihomoravské pivovary. Od roku 2011 jej má pronajatý na deset let společnost Czech Beveragy Industry Company. "O dalším osudu pivovaru dosud nebylo rozhodnuto, a to i s ohledem na skutečnost, že veškeré aktuální nakládání se společností Jihomoravské pivovary, a.s., i s jejím majetkem, je limitováno dlouhodobou nájemní smlouvou na areál pivovaru, kterou lze vypovědět nejdříve v roce 2021," uvedla tisková mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková.

Nejistota ohledně budoucnosti vyškovského pivovaru vedla v minulosti k výraznému poklesu jeho výstavu i rentability. Pivovar byl ještě v letech, kdy v něm přímo hospodařil stát, téměř na zrušení. Ani po jeho pronajmutí soukromé firmě se jeho situace příliš nezlepšila. Předloni prodala společnost Czech Beverage Industry Company pouze 11.000 hektolitrů piva, což bylo nejméně za posledních sto let. Kapacita závodu, do kterého se dlouhodobě neinvestuje, je téměř desetkrát vyšší. Pivovar má jedinou vlastní hospodu, která je přímo v jeho areálu.

Czech Beverage Industry Company si pivovar pronajala v roce 2011 od státu. Jejím vlastníkem je Jiří Kopenec, který je i předsedou představenstva skupiny Agra, která dodává komodity pro zemědělce. Pivovar aktuálně zaměstnává 28 lidí.

Jak žijí klubové hospody? Pivo po zavedení EET netočí na kšeft, ale pro zábavu

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Podnikatel.cz

Desítky malých hospod se vzepřely evidenci tržeb. Své zázemí teď poskytují jen obyvatelům vesnic, ve kterých působí. A to navíc jen těm, kteří se registrují.

Hospoda znamená pro malou obec mnohem víc než jen místo, kam se dá zajít na pivo. Je to místo setkávání se a často i jediný prostor pro kulturní život celé vsi. Majitelé malých vesnických podniků často třou bídu s nouzí. Cenami točeného piva nemohou lahváčům ze supermarketů vůbec konkurovat a mnozí z nich rozpálí sporáky v kuchyni jen při vesnické zábavě nebo výroční schůzi myslivců. Jako o výdělečných se o těchto podnicích dá mluvit jen ve velkých uvozovkách. Jejich provozovatelé jsou rádi, když z provozu hospody získají alespoň nějakou tu korunu a často se živí něčím úplně jiným. Přesto jim to ale nedá a pro blaho a rozvoj své obce drží tyto podniky nad vodou. Stát jim to ale neulehčuje, protože přichází nová a nová legislativa, která je pro provozovatele těchto hospod zcela neakceptovatelná a neúnosná.

S největší pravděpodobností budou muset být všechny hospody od konce května tohoto roku nekuřácké. Jenže právě malé vesnické podniky často fungují jako veřejné kuřárny a mnozí štamgasti by si na pivo, u kterého si nemohou zapálit, vůbec nezašli. Už měsíc a půl navíc restaurační podniky musí naplňovat další zákonnou povinnost – evidovat tržby. Některé malé hospody, kde investice do registračních pokladen a internetového připojení převyšovaly čisté příjmy, proto skončily. Jiné se pak změnily na spolky.

O tom, že jsou tržby z drobné vedlejší podnikatelské činnosti veřejně prospěšných poplatníků (tedy spolků, hasičů, tělovýchovných organizací apod.) z evidence tržeb vyloučeny, hovoří zákon o evidenci tržeb ve svém § 12. Podrobnosti k posouzení drobné vedlejší podnikatelské činnosti pak uvádí Metodický pokyn Generálního finančního ředitelství.

Pohodáři si jedou po svém už roky, evidence tržeb je nerozházela
Legální možnosti vyhnout se EET a spolu s ní i dalším pro ně likvidačních zákonů využily desítky hostinských. V řadě obcí se proto nově chodí do klubové nebo spolkové pivnice. Najít je můžeme třeba ve Frýdku-Místku, Třebíči, Chlumci nad Cidlinou, Sušici, Vrbně pod Pradědem nebo malých obcích Bystrá, Rejčkov či Lipnice nad Sázavou a Koněšín. V poslední jmenované byla donedávna Hospůdka Na kopci. Dnes už tam takové zařízení nenajdete. Místo něj působí v soukromém rodinném domě Kulturní koněšínský spolek. Pokud by se někdo z projíždějících touto obcí chtěl zastavit na malé osvěžení, neuspěje. Pivo se v domě stále čepuje, ale jen členům zmíněného spolku. Prostory jsou oficiálně užívané jako klubovna, kde se členové spolku schází ke konzultacím. Živnost už někdejší provozovatelka Hospůdky Na kopci Ivana Fraňková nemá. Stala se z ní předsedkyně spolku, který čítá pět desítek členů.

Klubové pivnice, které fungují pod spolky, ale nejsou ničím novým. Více než desetiletou historii má za sebou například Spolek labužnických pohodářů založený bývalou výčepní a aktivistkou Dagmar Krylovou. Ta teď pod svá křídla ráda bere všechny ty, kterým osud vesnických hospod není jedno. "Založení spolku a vyřízení všech úředních náležitostí může trvat i několik měsíců. Stanovy spolku musí odsouhlasit soud a někdy musí být přepracovány. Proto se na mě teď lidé obrací s tím, abych jim poradila nebo je přibrala právě do našeho spolku," říká předsedkyně Spolku labužnických pohodářů Dagmar Krylová. Ve své činnosti nevidí nic špatného. Spolek totiž nezaložila jako protest proti elektronické evidenci tržeb. Ten fungoval už dávno před nástupem Sobotkovy vlády. Pocit, že malé vesnické podniky a s nimi i pro venkov typická kultura jsou v ohrožení, měla totiž Dagmar Krylová už po roce 2000.

V oficiálním programu klub deklaruje, že sdružuje všechny, kteří se potřebují odpoutat od tvrdé reality a chtějí jiným pomoci ke zlepšení životního standardu. „V dnešním uspěchaném životě se zastavíme a budeme kultivovaně užívat darů naší země – pití piva, dobré jídlo, zábavné a soutěžní akce. Chceme vnést do vesnického života kulturu a zábavu, která se nezakládá na bezduchém požívání alkoholických nápojů, ale na kultivovaném používání našich výplodů, které si sami připravíme – kulinářské a pitné akce, šachové turnaje pro amatéry a jiné aktivity,“ stojí v programovém prohlášení.

"Kdo chce vést spolek, musí si vytyčit pole své působnosti a téma nebo činnost, která spojuje jeho členy. Zájmovou činnost musíte prokázat před registračním soudem. Můžete hrát ochotnické divadlo nebo kuličky, věnovat se šachům nebo vyšívání, nebo třeba jen debatovat, případně číst pohádky. O všech činnostech ale musíte vést zápisy. A že si k tomu dáte pivo nebo dvě, na tom není nic nelegálního. Spolek na tom nic nevydělá, jeho členové jen uhradí vzniklé náklady a nula od nuly pojde," vysvětluje Dagmar Krylová.

Takové praktiky sice někteří podnikatelé nebo Asociace hotelů a restaurací odsuzují, ale jednoznačně o nekalé konkurenci hovořit nelze. Proto případy spolkových hospod a kluboven s výčepy státní úředníci posuzují individuálně. A zejména v odlehlých obcích, kde žije pár desítek lidí, by o šedé zóně ekonomiky a nekalé konkurenci mluvil asi jen málokdo. Spolek labužnických pohodářů navíc dodržuje velmi přísná pravidla a v jeho zařízeních se jen tak někdo sklenice piva nedočká. "Do našich spolkových kluboven mají přístup výhradně jen členové spolku. Jeho členem se může stát ten, koho přivede už současný člen, případně k tomu má pádný důvod," vysvětluje zakladatelka Spolku labužnických pohodářů.

Pár udání už na ni kvůli nekalé konkurenci za léta činnosti spolku přišlo, ona se ale pohybuje v mezích zákona, i když možná na samé hranici. S ministrem financí Andrejem Babišem souhlasí v tom, že by se měly odvádět daně, ale ne za cenu toho, aby se zlikvidoval komunitní a kulturní život na malých obcích, kde se právě toto často odehrává v hospodách. Teď mimo jiné usiluje o schůzku s šéfem státní pokladny, aby mu svůj pohled na věc mohla osobně vysvětlit.

Se změnou na spolek ubylo starostí
Zájmovým klubem se ke konci loňského roku stala i Hospůdka Na Jelitě v Nových Domkách. Ani tento podnik nikdy nebyl zlatým dolem. Majitelka ho totiž přebrala zadlužený a navíc s velmi pošramocenou pověstí. Když už ho konečně dostala z nejhoršího, přišly nové zákony a s nimi zklamání. "Důvodů pro ukončení činnosti restaurace bylo víc, elektronická evidence tržeb byla jen jedním z nich. Urazilo mě, že si o nás pan ministr Babiš myslí, že jsme zloději. Já svůj podnik léta zachraňovala a nic z něj neměla. Na život jsem si musela vždycky vydělávat v jiném zaměstnání. Proto jsem se rozhodla živnost ukončit a místo toho provozovat Spolek labužnických pohodářů Na Jelitě," říká Libuše Benešová.

Klasický vývěsní štít se jménem restaurace visí na budově ještě dnes. Majitelka ale zakryla slovo hospůdka. Vidět je tedy už jen místní označení Na Jelitě. Prostory pro spolkovou činnost členům spolku propůjčuje. V klubovně Na Jelitě se odehrává spousta činností, schází se tam dobrovolní hasiči, rybáři, hráči stolního tenisu i šipek nebo milovníci country. Konají se tam koncerty, zábavy, a dokonce i speciální mše s následným zábavním programem pro děti. Jednu takovou mohli místní navštívit včera, v neděli 15. ledna. "Změnou na spolek se u nás vůbec nic nezměnilo. Stejní lidé sem na stejné akce chodili i předtím. To jen ukázalo, že vesnické hospody fungují na bázi spolků celá léta, jen tak nejsou vnímány úředně. Chodí do nich štamgasti a cizí člověk se zastaví jen málokdy. Problém se změnou na spolek neměl ani jihlavský pivovar, který nám dodává pivo, ani lidi ze vsi. Ozval se jen jediný, který si chtěl pravidla spolku prostudovat až u piva. To ale není povoleno. Bez zápisu, který vyžaduje jen jméno, telefonní kontakt a podpis, není možné do spolkové klubovny vcházet," říká Libuše Benešová. Pochvaluje si i vtipně a lidově napsané vnitřní stanovy, podle kterých se nikdo ze členů spolku „nesmí ožírat“.

Po přeměně své živnosti na spolek se jí ulevilo od řady povinností. Nemůže na ni hygiena a nemusí podávat daňové přiznání. Jednoduché je i účetnictví, do kterého jí nikdo nezasahuje. Co spolek vydělá, to vydá na poplatcích. Nově ale musí vést zápisy z konaných akcí.

Za zmínku stojí i prohlášení na webových stránkách spolkařů z Nových Domků:
Spolek Labužnických Pohodářů Na Jelitě je místem s několik desítek let starou tradicí. Bývalo oblíbeným restauračním zařízením trampů, myslivců, místních i přespolních hostů a také místem, kde se člověk dobře najedl. V nedávné době se pak cosi pokazilo a hospoda se ocitla v nemilosti. Nyní chce Spolek labužnických pohodářů této budově vrátit zašlou slávu, jak kulturními akcemi, tak i chutnou kuchyní. Spolek má velmi vřelý vztah ke country muzice, jsou zde nadšenci do stolního tenisu, šachisté a také rybáři. Všichni se zde scházejí, aby si odpočinuli od všedních starostí, zazpívali, zahráli nebo jen poseděli u dobrého moku a jídla. Spolek se zúčastňuje oslav, narozenin, výročí, svateb, jednodenních školení, plesů. K těmto akcím se využívají prostory, kde je 30 míst, salonek s 25 místy, a k větším akcím sál, kde je k dispozici 80 míst.

Pivovar Bernard loni uvařil 315 380 hektolitrů piva a investoval do rozšíření varny

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Průmyslová automatizaceAutor:ČTKBernard

Rodinný pivovar Bernard v Humpolci vloni uvařil 315.380 hektolitrů piva, což byla jeho doposud největší roční produkce. V meziročním porovnání výstav stoupl o 4,4 procenta, řekl dnes ČTK mluvčí pivovaru Zdeněk Mikulášek. Pětinu piva vyvezl pivovar Bernard v uplynulém roce za hranice, kde měl nejvíce zákazníků na Slovensku, ve Slovinsku, Švédsku a v Rusku.
"V prosinci jsme obnovili vývoz do USA," řekl Mikulášek. Export humpoleckého pivovaru za minulý rok celkově představoval 69.439 hektolitrů piva, tedy 22 procent roční výroby. Dodávky plynuly do více než tří desítek států.

Nejprodávanějším druhem piva Bernard je jedenáctistupňový světlý ležák, který se na celkové výrobě humpoleckého pivovaru minulý rok podílel 29 procenty. Odbyt tohoto druhu piva vloni stoupl o 9,5 procenta. Bernard vaří nepasterizované, nefiltrované a kvasnicové pivo, kromě toho čtyři druhy nealkoholického piva. V sortimentu má i svrchně kvašené pivo druhu Ale. Novinkou loňského roku je pivo Bernard India Pale Ale, které je na trhu od podzimu. Pivovar v tomto případě použil recepturu s vyšším obsahem chmele, podle níž se kdysi vyráběla piva vyvážená z Velké Británie do Indie. "My ale toto pivo vaříme pouze z českých surovin," uvedl mluvčí.

Výstav pivovaru se v posledních letech zvyšuje pravidelně. Hranici 300.000 hektolitrů překonal Bernard poprvé v roce 2015. Podnik zároveň investuje do modernizace výrobního zázemí. Díky rozšíření varny bude moci od letošního léta uvařit více várek piva za směnu. Pivovar zaměstnává přes 190 lidí. Jeho celkové tržby za loňská tři čtvrtletí meziročně stouply o 6,9 procenta na 496 milionů korun. Tržby za celý minulý rok zveřejní pivovar po dokončení auditu.

Bubák nebo Ženich. Manželé z Českolipska si hrají s pivem

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Tomáš LánskýSkalický Budulínek

Začínali jako většina nadšenců homebrewingem, neboli vařením piva doma na plotně. Dnes manželé Stuchlíkovi zásobují svým pivem Skalický Budulínek místní hospodu, večerku a pivotéku. Jak takové vaření piva vypadá přibližuje ve své reportáži redaktor MF DNES Tomáš Lánský.

Budulínek je nudná pohádková postava, která doplatí na svou neposlušnost. Nikdy jsem ho neměl rád. Můj vztah k němu je stejný, jako k folklorní hudbě v Bělorusku. Existuje ovšem ještě jinačí Budulínek – ten Skalický. Vznikají v něm znamenitá piva. Ke zrodu jednoho z nich mě přizvali manželé Stuchlíkovi, kteří pivovar Skalický Budulínek provozují.

Jen málo profesí je ohroženo alkoholismem více, než novináři. Strach ale překonáte nejlépe tím, že se mu postavíte. Orosený půllitr, který mi sympatický Jan Stuchlík cpe do ruky hned po potřesení pravicí, je výzvou. „To je Ženich. Naše desítka. Začínat se musí tím nejslabším pivem,“ oznamuje a vítá mě ve svém hájemství. Je osm hodin ráno. Lačně polykám první hlt piva z dnešních asi sto padesáti a dělám pápá střízlivosti.

Třísetlitrová varna srdcem pivovaru
Pivovar ukrytý v přístavku rodinného domu vznikl před rokem. Všechno tu ještě svítí novotou. Tanky, spilka i varna. Plynové kahany vytvářejí příjemné teplo a už z ulice je cítit lahodná vůně sladu. Ten našrotovala sládková Lucie Stuchlíková už včera večer. Teď jej sype z pytle do třísetlitrové varny, srdce pivovaru.

„Vy nebudete pít se mnou?“ zajímám se, zatímco hladina Ženicha v mém půllitru se blíží dnu. Usměvavá žena se zastydí: „Já mám radši víno. Pivo samozřejmě ochutnávám, ale jinak jsem na víno. Ostatně u vína jsme vymysleli všechny názvy našich piv,“ vysvětluje.

Těch je k dnešku celkem osm. Zmíněný Ženich, polotmavá jedenáctka Agáta, o stupeň vyšší ležák Skaličák, svrchně kvašené pivo z amerického chmele APA Fire, stejným způsobem vyráběná čtrnáctka Jessica, svrchně kvašená třináctka Divá Bára, tmavý stout Bubák a dnešní třináctka Na tahu. Jde o svrchně kvašené pivo typu IPA, které je vyráběno z jednoho druhu chmele. V našem případě jde o americký chmel Chinook, vyznačující se ovocnou chutí a silnou hořkostí.

Pokud se vám z těch názvů zamotala hlava, nebojte. Mně se motala ještě dřív, než jsem dopil svůj druhý půllitr. „Z toho si nic nedělejte. Většina pivařů prostě pivo rozlišuje podle toho, jestli jim chutná,“ uklidňuje mě Lucie.

Know-how? Teploty a přestávky
Zatímco si povídáme, ve varně se už ze sladu štěpí enzymy na cukry, aby později měly kvasinky co jíst a z čeho vyrábět alkohol. Této fázi se říká rmutování. Ale nepředbíhejme. Ještě je třeba, aby směs prošla různými teplotami a různý čas zase stála. Právě v tom je největší know-how každého minipivovaru. Stačí minutu ubrat nebo přidat, stupínek víc nebo míň zahřívat a vyrobíte úplně jiné pivo.

Není divu, že postup vaření si každý pivovar střeží jako rodinné stříbro. Nebo spíš zlato, když je řeč o pivu. „Taky už jsme museli jednou pivo vylít. To jsme ještě vařili na plotýnce, která se rozbila. A bylo po pivu,“ vzpomíná Jan, který sám sebe tituluje skromně jako pomocného sládka. Vavříny přiznává manželce. „Ostatně už názvy našich piv svědčí o tom, kdo tu vládne,“ naráží Jan na převahu ženských jmen.

Přišel čas přečerpat směs do zcezovačky, aby se oddělilo mláto. Na tom si pochutnávají prasátka jednoho ze sousedů. Ještě než do vyčištěné tekutiny Stuchlík nasype chmelové granule, provede jeho žena takzvanou jodovou zkoušku zcukření. Na vzorek vznikajícího piva kápne jód a podle zabarvení pozná, jestli vznikly cukry. Zkouška probíhá úspěšně.

„Ochutnejte ještě sladinu. My ji pijeme vždycky, když jsme nachcípaní. Je v ní spousta vitamínů a chutná báječně,“ nabírá mi z varny sklenku žluté tekutiny sládková. „To je vlastně sládkova limonáda,“ směje se, když se mlsně olizuji. Tohle bych dovedl pít místo vody.

Několik kýblů mláta
Zatímco Lucie do směsi přidává chmelové peletky a zahajuje takzvaný chmelovar, je čas vybrat mláto. To je jediná trochu špinavá práce. Je ho několik kýblů a je třeba si vyhrnout rukávy. „Dřív z toho chudí dělali kaši. Zkoušeli jsme z něj upéct chleba, byl dobrý,“ oznamuje.

Chmelí se celkem pětkrát a je prostor zaplnit žaludek i něčím pevným. V hostinci U Slunce zaháním hlad pečenou kachnou. Neexistuje dobrá kachna bez zapití pivem, říká se, proto hned peláším zpět do pivovaru. Tady se už vzniklá mladina filtruje, chladí a čerpá do spilky.

Hořké kaly z rozpuštěného chmele se vynesou na kompost. Nastává poslední etapa vaření piva, přidávají se pivovarské kvasnice. Tyto mikroskopické organismy budou další čtyři dny požírat cukry v pivu a vytvářet oxid uhličitý a alkohol. Stejný oxid uhličitý, kterým kvasnice kypří těsto, nám zde pivo sytí bublinkami. Bez nich bychom pili jen hořkou vodu.

„Žádná filtrace, žádná pasterizace, žádný dodaný cukr. Děláme pivo tak, jak se dělat má,“ zdůrazňuje Jan Stuchlík. Kvasnice spadlé ke dnu se následně odstřelí a pivo skončí v ležáckém tanku, kde se čeří a ve čtyřech stupních leží tři týdny.

U toho já už nebudu. Tuhle fázi přeskočím a rovnou si načepuji z tanku hotový produkt. Příjemně jiskří na jazyku a mazlí se v bříšku spolu s kachnou a další produkcí Skalického Budulínka. Telefonem si přivolávám odvoz, daň za pozbytí střízlivosti mě ale bude laskat v žaludku ještě hodně dlouho. A i na toho Budulínka měním názor.

Minipivovary zažívají boom i na jižní Moravě. Kolik jich přibylo?

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Týden.czAutor:ČTK

V Jihomoravském kraji se loni opět zvýšil počet minipivovarů. Přibylo pět nových, z toho dva v Tišnově. Jeden minipivovar ale loni skončil, takže jich je nyní v kraji podle dostupných informací 41. Vyplývá to z Pivovarského kalendáře na letošní rok, který vydává Výzkumný ústav pivovarský a sladařský.

Novinkou jsou kromě dvou tišnovských minipivovarů provozy v Rajhradě, Mikulově a Moravském Krumlově. Ve všech případech jde o místa, kde historicky byly pivovary a výroba pěnivého moku se tam vrací někdy i po sto letech.

V Tišnově přibyly loni hned dva minipivovary - Pivovar Tišnov a Pivovar Květnice. Druhý jmenovaný minipivovar uvařil první várku v květnu loňského roku, nyní chce zvýšit kapacitu ležáckého sklepa a spilky, aby mohl rozšířit sortiment piv. "Vaříme zatím jen spodně kvašená piva, především ležáky českého typu. Návratnost investic je zatím velmi pomalá, ale věříme, že s navyšováním výstavu a sortimentu se nám podaří časem vybudovat rodinný podnik, který nabídne práci několika místním lidem a který nás uživí," napsal Miloslav Polák z Pivovaru Květnice.

Podle něj se v Tišnově nyní chystá už třetí pivovarský projekt s pivními lázněmi. "Na tak malé město, jako je Tišnov, jsou dva, potažmo tři minipivovary příliš, ale my zde prodáme jen malou část své produkce a ostatní distribuujeme do okolí a do Brna," dodal Polák.

Loni naopak po čtyřech letech skončil 1. chodský pivovárek na Moravě v Šitbořicích. Majiteli se uvařené pivo nedařilo prodat. "Vypadalo to, že bude o pivo zájem, ale nakonec ho bral jen jeden e-shop," uvedl majitel minipivovaru Jan Šlefr. Neměl ani vlastní hospodu, jen stánek, kam chodili místní většinou v pátek. Vzhledem k tomu, že jsou Šitbořice malá vesnice, pivovar raději zastavil. "Zimu jsem vždy dotoval," dodal Šlefr.

Nejvíce minipivovarů je dlouhodobě v Brně - nyní jich je sedm. Většině z nich se daří. Například Pivovar Hauskrecht a Lucky Bastard investují do výroby, kterou rozšiřují. V případě Hauskrechtu nelze vyloučit, že se v budoucnu přehoupne do kategorie standardních pivovarů s výstavem nad deset tisíc hektolitrů ročně.

Boom minipivovarů v České republice pokračuje už několik let. Odborníci odhadují, že je jich v Česku už přes tři sta.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.28.05.2017 08:274.996/4.996